Václav Moravec moderátor BBC

Michal Kraus ve studiu BBC

Sociální demokraty čeká klíčové rozhodnutí, kdo by měl být novým předsedou ČSSD. Premiér a úřadující předseda strany Stanislav Gross, anebo vicepremiér, místopředseda strany Zdeněk Škromach? Škromach už delší dobu volá po oddělení funkce premiéra a předsedy partaje.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Tak samozřejmě tady možná by prospělo určité oddělení politiky strany, od politiky vlády, aby bylo jasně zřetelné, že to je koaliční vláda, že to není vláda sociální demokracie. A na druhé straně, abychom mohli více prosazovat i politiku sociální demokracie jako takovou, aby byla čitelná a srozumitelná pro občany.

Říká v rozhovoru pro BBC místopředseda ČSSD, vicepremiér Zdeněk Škromach. Nejen o nadcházejícím sjezdu sociálních demokratů bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu i dnes co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Přeji vám hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Jak zpravidla slavíváte Velikonoce?

Tak já jsem jedním z těch, kteří vyznávají tradiční oslavu s malovanými vajíčky, barevnými pomlázkami, vázáním stužek na pomlázky a tak dále. Ale obávám se, že letos tuto tradici budu muset porušit.

Pochopil jsem správně, že pro vás jsou Velikonoce svátky jara, než svátky křesťanské?

Tak zcela určitě pro mě to jsou spíše svátky jara, svátky nové radosti, nových suchých mezí, štěňat a mláďat všeho druhu, čili také svátky radosti.

Tím, že sociální demokraté věnují velikonoční víkend stranickému sjezdu, je z toho možné vyčíst ideologický postoj k Velikonocům, jako odmítnutí křesťanského svátku?

No, to v žádném případě. Já se domnívám, že dílem šlo o možná určité organizační nedopatření, protože v letošním roce jsou Velikonoce poměrně brzo, dříve, než kdy jindy. A samozřejmě také své sehrála i otázka kapacity volného místa na brněnském výstavišti, kde samozřejmě ta kapacita sálu z hlediska tady je výrazně limitována, ten termín se připravoval prakticky více než rok dopředu a je to spíše shoda okolností, než jakýkoliv záměr.

Vy jste de facto připustil možné organizační zmatky. Stranický sjezd o velikonočním víkendu je podle zlých jazyků krásnou ukázkou, v jakém stavu je sociální demokracie. Co si Michal Kraus myslí o této ironické poznámce?

Já si nemyslím, že by to cokoliv mělo připomínat. Je to určitá shoda okolností, která v žádném případě neznamená nic významného, nemyslím si, že by sociální demokracie byla až v tak dezolátním stavu, že by nevěděla, co dělá.

Pane předsedo, když jste ale mluvil o volné kapacitě, znamená to, že další sjezdy můžeme očekávat o Vánocích, o Novém roce, to také kapacity různých výstavišť bývají volné?

Ne, to v žádném případě, pokud se podíváte do historie, novodobé historie sociální demokracie, tak stranické sjezdy bývají zpravidla vždy v tomto termínu, anebo kolem tohoto termínu, to znamená, vždycky na přelomu března, dubna. Čili to, že se letos tento termín trefil do Velikonoc, je spíše, jak už jsem říkal, shoda okolností.

Když jsem se některých lidí v ČSSD dotazoval, proč jste si pro konání sjezdu vybrali zrovna velikonoční víkend, tak jsem se dočkal odpovědi, že se místopředseda strany Martin Starec nepodíval do kalendáře, protože za velikonoční víkend považoval vždy první víkend v dubnu. Je to pravdivá interpretace a slyšel jste jí také?

Tak já jsem s Martinem Starcem na to téma nemluvil a od něho jsem žádnou takovou informaci neslyšel. Takže v tomto případě, bohužel, nemohu sloužit.

Takže příště by bylo dobré podívat se do kalendáře, až se bude dělat nějaký sjezd?

To v každém případě, pokud bychom se nechtěli trefit do takovéhoto svátku, tak asi by to bylo vhodné.

Vy byste se nechtěl trefit příště už? Neměla by z toho být tradice?

Tak ona v tom těžko může být tradice, protože zatímco velikonoční svátky jsou pohyblivé, ten termín sjezdu prakticky zůstává, ale v každém případě neměla by se z toho stávat tradice.

Dovolte, abych nyní citoval, cituji doslova: "Musí přijít nějaký velký třesk, aby si běžný člověk mohl říci, oni něco udělali," konec citátu. Tuší předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus, kdo a kdy pronesl citovaná slova?

Netuším, docela by mě to zajímalo.

Citoval jsem se slova jedné z nejznámějších komunálních političek sociální demokracie, náměstkyně primátora Českých Budějovic Vlasty Bohdalové z rozhovoru pro pondělní vydání časopisu Týden. Podepsal by se předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Michal Kraus pod ta citovaná slova?

Tak já mám pocit, že politika je vždycky taková trošku sofistikovanější a racionálnější. A vždycky taková ta velká očekávání, které vzbuzují různé sjezdy a různé přelomové etapy, bývají zpravidla zklamány, protože já se domnívám, že není potřeba dělat velký třesk, je potřeba srovnat si myšlenky, srovnat si názory a k tomu není potřeba velkého třesku, k tomu je potřeba ...

Kdybych vám řekl, že názory a myšlenky jste si už srovnávali na sjezdu před dvěma lety, v roce 2003 v Praze, nepovedlo se to, neměl by ten velký třesk přeci jen přijít?

Já si nemyslím, že by se to nepovedlo před dvěma lety. Já si myslím, že ty myšlenky se srovnávají pravidelně v každém období. My v tuto chvíli máme před sebou určitou etapu, kdy jsme se rozhodli na tomto sjezdu se zabývat dlouhodobým programem strany, jeho dalším směřováním. Z tohoto hlediska to může být, řekněme, určitý mezník ve vývoji stran, samozřejmě, pokud tyto programové návrhy budou schváleny a promítnou se do další práce sociální demokracie, ale právě proto také ty sjezdy proběhly každé dva roky, že je potřeba reagovat na vývoj společenské situace, na vývoj politického spektra a tak dále, a tak dále. Nemyslím si, že v politice metoda velkých třesků je příliš úspěšná.

V každém případě podle vašeho názoru není možné od sjezdu ČSSD očekávat ten velký třesk, pokud mohu použít slova Vlasty Bohdalové?

Tak sociální demokracie je tradiční strana, která vyznávala a vyznává princip evoluce nad principem revoluce. Velký třesk spíše připomíná onu revoluci. A já mám za to, že sociální demokracii spíše sluší ta revoluce.

S přibližujícím se termínem konání sjezdu ČSSD se stupňuje tlak veřejnosti na premiéra Stanislava Grosse. Na různých místech Prahy se v těchto dnech objevilo několik desítek velkoplošných billboardů s portrétem Grossových odpůrců a heslem "Stydím se za svého premiéra". Sjezd také začne demonstrací, respektive před zahájením sjezdu a při jeho zahájení mají v Brně demonstrovat odpůrci premiéra Stanislava Grosse. A do třetice, šest desítek pedagogů z Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Karlovy v Praze a pracovníků výzkumných ústavů Akademie věd ČR podepsalo dopis za Grossovo odstoupení. Může podle Michala Krause tento stupňující se tlak veřejnosti před sjezdem strany zásadním způsobem ten sjezd nějak ovlivnit?

Tak já bych chtěl především říct, že si vážím názoru veřejnosti a snažím se je konformovat s vlastními postupy. Nicméně jsou názory a názory. Nemyslím si, že třicet billboardů, které se staly poměrně šikovným tržným artiklem jedné šikovné společnosti, je zrovna element, který by měl sehrávat nějaké významné role v rozhodování. Samozřejmě otázka názoru vysokoškolských pedagogů už je věc, která za zamyšlení stojí. Ale v tuto chvíli já jsem přesvědčen o tom, že ten postoj delegátů sociální demokracie se bude odvíjet především od toho, co jím jednotliví kandidáti na předsedu nabídnou z hlediska krátkodobého i dlouhodobého horizontu sociální demokracie.

Tyto protesty veřejnosti občanské společnosti podle vás zásadním způsobem sjezd neovlivní, spíš to budou projevy kandidátů na předsedu?

Tak samozřejmě ty protesty by měli vnímat delegáti, měli by je vnímat jednotliví kandidáti, nicméně měli by také vnímat jejich rozměr a především jejich podstatu a příčinu.

Jak budete vy jako jeden z delegátů sjezdu tyto protesty vnímat?

Tak já je vnímám jako určitý názor veřejnosti, jako názor, který v každém případě je potřeba analyzovat. Nicméně jako názor, který je především utvářen zprostředkovanými informacemi. To znamená názor, který nemusí vycházet z objektivních skutečností.

Vás tedy tento tlak veřejnosti nezlomí v tom, že byste se, protože jste už prozradil v Interview BBC, v předchozím našem rozhovoru, že se kloníte, aby se Stanislav Gross stal novým předsedou ČSSD, tak vás nezlomí v tom, že byste nyní váhal, zda podpořit Grosse?

Tak především je potřeba klást určité hodnoty nebo, řekněme, určitá rozhodování v těch důležitostech, v jakých jsou. Já mám za to, že v tuto chvíli z hlediska hospodářského vývoje je pro sociální demokracii nezbytné, aby mohla dokončit svůj projekt, který započala v roce 98 s tím, že tedy vlastně se stala vládní stranou. K tomu vlastně taková téměř jistá cesta je, že bude mít svého premiéra. Bohužel v tuto chvíli nám nikdo žádným způsobem negarantoval, že pokud by Stanislav Gross odstoupil z funkce premiéra, že by to byla ještě sociální demokracie, která by určovala další vývoj z hlediska vlády v této zemi.

Promiňte, pokud by tedy, když přistoupím na vaší argumentaci nyní, pokud prezident republiky řekl zcela jasně, ještě před sjezdem ČSSD, že v případě, že by se sociální demokraté rozhodli nezvolit Stanislava Grosse předsedou strany v případě, že by padla tato vláda, že by to byla ČSSD, kdo by sestavovala vládu novou, tak by podle vašeho názoru mohl Gross padnout, protože by sjezd byl uklidněn tím, že to bude sociální demokracie, která by sestavovala vládu, koaliční vládu novou?

Já si myslím, že vzhledem k tomu, že dneska máme středu a sjezd začíná pozítří, tak politické procesy jsou děje, které mají určitou setrvačnost a určitý vývoj. A obávám se, že v tuto chvíli na jakákoliv takováto slova, která mohla padnout v uplynulých týdnech, už není čas.

Počkejte, pokud by ta slova padla, tak chcete tím říci, že by Gross měl hodně ztíženou pozici a možná by se předsedou nestal?

Chci zdůraznit, že v tuto chvíli si to nemyslím, protože v tuto chvíli je příliš málo času na to takováto slova analyzovat a především vytvořit nějaký model, který by de facto mohl eventuálně tuto situaci v reálném světě, nebo v reálné situaci řešit. Takže v tuto chvíli si myslím, že už jakákoliv prohlášení ten záměr nezvrátí, nebo nezmění, protože podle mého je tady potom ten druhý argument. Já, bohužel, nemohu souhlasit se Zdeňkem Škromachem, který prosazuje takzvaný německý model. Já vnímám a chápu, že sociální demokracie, nebo vůbec politické spektrum v Německu je pevně zakořeněné, dlouhodobým způsobem se vyvíjí a pozice politických stran jsou tam poněkud jiné, protože se obávám, že u nás by takovéto rozdělení funkcí spíše směřovalo k polskému projektu, k polskému modelu, kde poté, co se rozdělily funkce premiéra a předsedy sociální demokracie, tehdy tedy Strana demokratické levice, tak za čtvrt roku od této doby vlastně rezignoval premiér, Strana demokratické levice přišla o post premiéra a následně v takovémto politickém kvasu se rozdělila na dvě politické strany a jejich další existence a působení na politické /nesrozumitelné/ je vážně ohroženo.

Chcete tím říci, že i podle vašeho názoru, tak jak znáte, jako předseda poslaneckého klubu ČSSD, situaci ve vaší straně, tak by oddělení obou funkcí vedlo k tomu, že by mohlo dojít k rozpadu ČSSD?

Já si to nemyslím. Nicméně obávám se, že ten vývoj, spíše než jako vývoj v Německu, by mohl mít určité turbulence podobné tomu polskému. Já si nemyslím, že by ten vývoj nezbytně musel být stejný jako v Polsku, ale mohla by tady vzniknout situace, která by mohla vážně destabilizovat pozici sociální demokracie.

K tomu se ještě vrátíme. Premiér, úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross se při zasedání ústředního výkonného výboru strany 5. března omluvil svým spolustraníkům. Připomeňme si jeho slova:

Stanislav GROSS, premiér /ČSSD/ (zvukový záznam): Určitě jsem udělal chyby v těch uplynulých, v tom uplynulém období, kdy pod tlakem jsem řekl řadu výroků, které považuji za nešťastné a které mě mrzí. Měl jsem být asi prozíravější v mnoha věcech. Měl jsem být méně důvěřivý. A na některé věci jsem měl být asi, jsem měl také asi více dohlédnout. To všechno beru. A chci se vám v tuto chvíli, vážené přítelkyně a vážení přátelé, omluvit jako mým přátelům v sociální demokracii, chci se taky omluvit svým spoluobčanům naší veřejnosti za to, že jsem vůbec dopustil to, co vzniklo, tj. pro veřejnost dnes již naprosto nesrozumitelnou směsicí faktů, polopravd, ale také vyložených lží, které jsou mistrně předkládány tak, aby mě maximálně zpochybnily.

Slova premiéra a úřadujícího předsedy ČSSD Stanislava Grosse pronesená 5. března. Část sociálních demokratů považuje premiérovu omluvu a vysvětlování pochybností týkajících se majetkových poměrů Grosse a jeho rodiny za nedostatečné, stále ještě za nedostatečné. Patří do tohoto tábora i předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus, host Interview BBC?

Tak já jsem přesvědčen o tom, že skutečně ta prvotní příčina, která vznikla v takovém velmi zvláštním nebo, řekněme, nepříliš šikovném neprofesionálním vysvětlování původu peněz na zaplacení bytu, skutečně vznikly, daly vzniknout své řadě spekulací. Nicméně to všechno ostatní, které se na to nabalilo, podle mého už jsou spekulace, které byly neoprávněné ...

Promiňte, pane předsedo, vstoupím vám do toho, budu chtít jednoznačnou odpověď. Podle vašeho názoru, měl by Stanislav Gross ještě razantněji a, řekněme, ještě podstatněji vyvrátit veškeré pochybnosti týkajících se majetkových poměrů svých i rodiny na sjezdu, nebo už by se k tomu neměl vracet, váš názor?

Já jsem přesvědčen o tom, že, co se týká stranické veřejnosti, co se týká nás jako jeho spolupracovníků, jsme ta vysvětlení slyšeli, slyšeli jsme je jasně, zřetelně, nezkresleně, pro nás dostačující. Mám za to, že premiér Gross uznal chybu, omluvil se za tu chybu. A teď je opravdu čas na to hledat cestu zpátky ke ztracené důvěře.

Znamená to, že podle vás by se už k tomu vracet neměl na sjezdu?

Tak já samozřejmě předpokládám ...

Ne, já se vás ptám?

Já předpokládám, že úplně pominout tuto věc nemůže, protože předpokládám, že podobným způsobem, jako mluvil ke členům ústředního výboru, bude chtít mluvit k delegátům sjezdu. Čili, v žádném případě si nemyslím, že by o tom mluvit neměl. Nicméně mám za to, že z hlediska toho uznání chyby, omluvil se za ní. Říkám, teď hledání další cesty k napravení, nebo k získání ztracené důvěry je teďka potřeba nechat trošku času a také prostoru Stanislavu Grossovi, ať ukáže, co umí.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, jak už bylo řečeno, mluví drahnou dobu o rozdělení funkcí premiéra a předsedy ČSSD. Vůbec poprvé o této variantě promluvil před několika týdny právě v tomto pořadu, v Interview BBC. Právě dnes Zdeněk Škromach svůj nápad odůvodnil v rozhovoru pro BBC těmito slovy:

Zdeněk ŠKROMACH, (zvukový záznam): Já dokonce to nabízím jako možnost, protože si myslím, že je to řešení, které neohrožuje tuto vládu tím, že neuspěje premiér ve volbě na předsedu. A za druhé to umocňuje vlastně pozici sociální demokracii, kdy bude tady jednak vyjednávací pozice předsedy strany a druhá pozice vlastně premiéra. To je věc, která, myslím, že by řešila celkem bez nějakých velkých střetů situaci, která momentálně nastala. Každé neřešení, obzvláště spojení těch obou funkcí, může být pro sociální demokracii velmi nevýhodné.

Středeční slova vicepremiéra, místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha pronesená v rozhovoru pro BBC. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus, host dnešního Interview BBC, se už v několika rozhovorech vyjádřil proti oddělení obou funkcí, ostatně jste o tom už mluvil zhruba před pěti minutami. Prosím, odpověď ano, nebo ne? Je váš postoj principiální v té věci?

Ano, je principiální.

Pokud by byl tedy zvolen předsedou strany Zdeněk Škromach, měl by se Stanislav Gross poroučet a odejít z čela vlády?

No, to je samozřejmě slovo do pranice. V tom případě by zcela určitě toto byla jedna z variant, o které by bylo nutné uvažovat. Nicméně, pak je tady ona nejistota, zdali by prezident byl ochoten jmenovat nového sociálnědemokratického premiéra, protože ...

Tak teď jste relativizoval svůj principiální postoj, pane předsedo. Jste si toho vědom?

Ne, já si myslím, že z hlediska sociální demokracie ten postoj je principiální. Já jenom říkám, že ...

To znamená, že ...

... tento principiální postoj by mohl být relativizován postojem prezidenta republiky.

To znamená, vy jako sociální demokrat, tedy trváte na tom, že v případě, že by Zdeněk Škromach byl zvolen předsedou ČSSD, měl by se stát i premiérem?

Můj názor je takový, že v České republice by se neměly oddělovat funkce premiéra a předsedy vlády, předsedy strany vládnoucí strany.

Znamená to, že v případě, že by Škromach byl zvolen předsedou, měla by ČSSD vyjednávat s prezidentem republiky o tom, že by Zdeněk Škromach sestavoval nový kabinet?

No, já si nedovedu představit, že by Stanislav Gross v případě, že by nebyl zvolen předsedou strany a tím by jeho důvěryhodnost mezi vlastními straníky dostala tak významný šrám, že by nadále v pozici premiéra setrvával, čili ano.

To znamená, že by podle vašeho názoru i Stanislav Gross měl rezignovat v případě, že by se nestal předsedou ČSSD, na post premiéra?

Zcela určitě by asi tento krok nabídnul sám.

Když se bavíme o té variantě možného oddělení obou pozic, tedy pozice ministerského předsedy a pozice předsedy České strany sociálně demokratické. Uvažoval jste také, když jste proti tomuto oddělování, nad tím, že by de facto toto oddělení, které Škromach prosazuje, mohlo vést k předčasným volbám?

Ano, to je právě jeden z těch momentů, o kterých hovořím, protože v tom momentu, kdy by skutečně došlo k odstoupení současného premiéra. Za prvé, nemáme žádnou jistotu, že by byl jmenován opět premiérem za sociální demokracii. Za druhé, nemáme žádnou jistotu v tuto chvíli, že při té rozjitřené nedůvěře mezi stranami vládní koalice by jakákoliv nová vláda získala důvěru. A logicky tento proces by vedl dříve, nebo později k realizovaným předčasným volbám.

Předpokládá Michal Kraus, že víkendový sjezd strany přijme nějaké usnesení ve vztahu k současné vládě a dovede odhadnout jaké?

Já osobně bych byl velice rád, kdyby sjezd a jakýkoliv sjezd i do budoucna nepřijímal taková usnesení, která zužují koridor představitelům, politikům sociální demokracie. Teď samozřejmě narážím na ona některá usnesení, která byla v minulosti, která zakazovala spolupráci s tou či onou stranou. Stejně tak se nedomnívám, že by měl sjezd nějakým hrozným způsobem rozhodnout o tom, jakým způsobem se bude postupovat o další vládní činnosti, protože ...

To znamená, že vůbec nepřijímáte takové usnesení, vy jste narážel na bohumínské usnesení, které na nejvyšší úrovni zakazuje sociálním demokratům spolupráci s KSČM. To usnesení stále platí. Měla by se podle vašeho názoru k tomuto usnesení sociální demokracie o víkendu vrátit?

Zcela určitě ne. Já právě jsem chtěl naznačit v té předchozí odpovědi, že já z hlediska principiálních se domnívám, že by takováto usnesení, nebo takovéto mantinely neměly sjezdy stavět, protože politická situace je dynamická, vyvíjí se. A čím více má svázané vedení jakékoliv politické strany ruce, že s tím může a s tím nemůže spolupracovat, tím se za prvé snižuje jejich koaliční potenciál, také se jim snižuje manévrovací prostor a, řekl bych, určitá akceschopnost.

Předčasné volby jako poslední řešení současné vládní krize, tak interpretuje víkendové usnesení své vlastní strany předseda lidovců Miroslav Kalousek.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): My máme mandát jednat s novým vedením, nebo my máme mandát jednat s vedením ČSSD, které bude mít čerstvý mandát ze sjezdu. A my ten mandát naplníme. Pro nás jsou předčasné volby až tím nejzazším řešením, my o té variantě diskutujeme, ale určitě to není varianta, kterou preferujeme.

Slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska. Místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Svatopluk Karásek k budoucnosti vládní koalice po sjezdu ČSSD říká:

Svatopluk KARÁSEK (zvukový záznam): Takže já vítám to, že by předčasné volby nebyly, na ně se nějak zvlášť netěším. Na druhou stranu nevím, jaký mají plán, aby zůstala tato vláda, proto já jsem, aby tato vláda zůstala. Kdyby tam nebyli lidovci, to znamená s tichou podporou komunistů, by v žádném případě Unie svobody ve vládě nezůstala.

Slova místopředsedy US-DEU Svatopluka Karáska. Poslanecký klub ČSSD, kterému předsedá Michal Kraus, host Interview BBC, v úterý předčasné volby odmítl jako řešení s tím, že by vláda měla dokončit mandát do konce svého funkčního období, tedy do června roku 2006. Pokud bych vám namítl to, že v případě, že by lidovci odešli z vlády, měla by vláda žádat znovu o důvěru?

Není k tomu důvod ani ústavní, ani politický, ani žádný jiný. Tato vláda dostala důvěru, včetně tedy svého programového prohlášení a svého návrhu dalšího postupu.

Jako vláda tvořená třemi stranami?

Ne, jako vláda premiéra sestavena premiérem Stanislavem Grossem. Ústavní je to trošku jinak. A ta, řekněme, smlouva o koaliční spolupráci je, řekněme, smlouva o spolupráci tří politických stran. Nicméně programové prohlášení a důvěra vlády je principiálně zcela rozdílný akt. Takže tato vláda důvěru má. Tato vláda, byť by z ní odešli tři nebo další ministři, není vůbec povinna, ani nucena žádat o důvěru. A samozřejmě, pokud by někdo požadoval o vyslovení nedůvěry, tato nedůvěra by vyslovena nebyla, pak by vláda dál, byť třeba v poněkud jiném složení.

Potěšila vás slova KSČM a de facto i US-DEU, že nepodpoří stanovisko občanských demokratů. Občanští demokraté údajně v úterý hned po sjezdu ČSSD chtějí přijít s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě?

Tak občanští demokraté v každých nemožných i ještě více nemožných chvílích se snaží neustále vyslovovat otázku nedůvěry vládě. Já se domnívám, že jsme všichni dospělí lidé, všichni bychom měli být seriózní politici a měli bychom si uvědomit, že předčasné volby, nebo vůbec otázka o vyslovení nedůvěry vlády je řešení mimořádné situace, která zpravidla nastává v momentu, kdy země se dostává do nějaké zásadní krize ekonomické, hospodářské, politické. Já si myslím, že v tuto chvíli taková situace tady není.

Podle vás ta současná krize není závažnou politickou krizí?

To je určitá přestřelka ve vládní koalici. Samozřejmě, že to svým způsobem je určitá krize důvěry. Nicméně není to krize, kvůli které by měly být předčasné volby, nebo kvůli kterým by měla padnout vláda. Já si myslím, že ty hodnoty jsou zcela zřetelné a zřejmé.

Vy jste zcela jasně také řekl, že nadcházející stranický sjezd ČSSD bude mluvit o dlouhodobém programu. Co vy, budete jako předseda poslaneckého klubu ČSSD chtít, aby v tom novém programu, se kterým by ČSSD se měla pokusit obnovit svoji důvěryhodnost v očích veřejnosti, co by tam mělo být?

Tak především měla by tam být, on v podstatě ten program už existuje, schválila ho programová konference, čili já předpokládám, že ten program bude v takovém stavu, v jakým ho programová konference schválila.

Byť například, promiňte, že opět vstoupím do vaší řeči, byť například kandidát na předsedu ČSSD Zdeněk Škromach tvrdí, že, a ve svém projevu to pravděpodobně řekne, že se postaví proti snižování daní, zastavení škrtů v sociálních dávkách, udržení bezplatného školství, zdravotnictví, navrhne zvýšení dědické daně, daně z majetku?

Já si nemyslím, že, toto jsou věci, kterou jsou, řekněme, které by měly být součástí dlouhodobého programu. Dlouhodobý program je, řekl bych, určitá filozofie, ideologie postupu politické strany. Ten program jednoznačně definuje ideu sociální demokracie, která spočívá v budování silného sociálního státu, který bude principiálně podporovat udržitelný růst životní úrovně a, řekl bych, nekrácení sociálních jistot vlastních občanů. To, co říkal Zdeněk Škromach, jsou dílčí věci, notabene jsou to věci, které jsou svým způsobem diskutabilní, protože skutečně je potřeba přizpůsobovat dění společnosti a budování sociálního státu těm principům, na kterých je ten stát založen, v tom kterém momentu, v tom kterém historickém a společenském vývoji.

Vy jste místopředsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Z toho, co jste pravděpodobně, předpokládám, četl v Hospodářských novinách ve středečním vydání, kde byl představen ten Škromachův plán, kde se hodlá postavit proti snižování daní, což je jedna z věcí, kterou schválila programová konference sociální demokracie, poslední programová konference. Vy tedy tento plán Zdeňka Škromacha zásadním způsobem odmítáte?

Já musím říct, že já to ne zcela plně chápu, protože současný návrh sociální demokracie, který vlastně je i koaličně projednán, představuje snižování daní těm skupinám s nejnižšími příjmy, to znamená, že by to měl být návrh, který by měl pomoci zvýšit životní úroveň zhruba osmdesáti procentům občanů v této republice a současně je to návrh, který by neznamenal žádný kolaps státních financí. A jeho dopady do státního rozpočtu jsou velmi minimální v rozsahu, řekněme, necelého jednoho procenta, byly by plně kryty předpokládaným růstem domácího produktu, respektive ekonomiky, v žádném případě by se nedotýkaly jakýchkoliv krácení jistot, sociálních jistot občanů. Za další ...

Jak se tváříte, jako místopředseda rozpočtového výboru, na ten možný návrh Zdeňka Škromacha, zvýšení dědické daně, daně z majetku, vyšší odvody pojistného pro živnostníky a podobně?

No, tak zase je především se potřeba podívat na to, jaké fiskální dopady by ty jednotlivé návrhy měly. Já si myslím, že když se každý podívá na strukturu státního rozpočtu a zjistí, jak malý vliv má rozsah dědické daně, jak malý vliv mají některé ty další záležitosti, pak se domnívám, že toto jsou věci, které jsou velice, řekl bych, nepopulární. A z hlediska fiskálních dopadů a jejich pozitivního vlivu na státní rozpočet zanedbatelné. Takže podle mého jsou to věci, které nejsou příliš racionální, mám-li to tak říct.

To znamená, že vy byste takovou věc zásadně odmítl, jako místopředseda rozpočtového výboru, a přijde vám, že Zdeněk Škromach neví, o čem mluví?

Tak to jsem neřekl, on asi ví, o čem mluví. Nevím, jestli si dostatečně uvědomuje politický dopad a, řekl bych, ekonomický přínos těchto kroků, což jsou podle mého vždycky dva zásadní faktory každého opatření. Já se domnívám, že ta restrukturalizace státního rozpočtu a samozřejmě i otázky příjmů a výdajů musí probíhat v daleko zásadnějších obratech a v daleko významnějších věcech, než jsou tyto. A především mám za to, nakonec na to existuje celá řada teorií, že v posledním roce vládnutí by žádná politická strana neměla dělat opatření, která mohou být voliči vnímána negativně.

Michal Kraus. Děkuji za rozhovor.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.