Václav Moravec moderátor BBC

Yvona Legierská ve studiu BBC

Zhruba jednomu milionu živnostníků v České republice svitla naděje, že se jim sníží daně. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn chce navrhnout, aby si podnikatelé, kteří nevedou účetnictví, mohli paušálně odečítat z daní náklady ve výši až pětasedmdesáti procent příjmů. Podnikatelé teď mohou dát do nákladů paušálně jen pětadvacet až třicet procent příjmů. Tady jsou pondělní slova vicepremiéra Martina Jahna z rozhovoru pro BBC.

Martin JAHN (zvukový záznam): Já bych chtěl navrhnout ještě vyšší používání paušálu v daňové politice pro OSVČ, aby na základě toho, že je používán paušál, došlo k zjednodušení, zjednodušení přípravy daňových přiznání.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Nejen o budoucích změnách při placení českých daní bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla náměstkyně ministra financí České republiky Yvona Legierská, vítejte po třičtvrtě roce v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Březen je pro většinu lidí měsícem podání daňového přiznání, stává se vám jako člověku, který se daňovou problematikou zabývá už drahnou dobu, že se na vás obracejí známí a příbuzní a nevědí si rady s daňovým přiznáním?

Mohu říci, že za zdaňovací období roku 2004 se mi to zatím ještě nestalo.

To znamená, že je ale pravděpodobnost s tím přibývajícím termínem 31. března, že to ještě přijde.

Možná se někdo obrátí, ale samozřejmě my máme na webových stránkách ministerstva financí celou řadu informací, podrobných informací, jak vyplňovat daňové přiznání k dani z příjmů.

Je to podle vás rok od roku, rok od roku jednodušší nebo komplikovanější nebo je situace setrvalá v souvislosti s vyplňováním daňového přiznání.

Vzhledem k tomu, že máte na mysli zákon o dani z příjmů a daň z příjmů, tak zákon, který tady existuje od třiadevadesátého roku, byl již hodněkrát novelizován a samozřejmě ...

Pokud se nemýlím padesátkrát?

Více než šedesátkrát ...

Už?

... jeho přehlednost je samozřejmě horší, naštěstí existují firmy, které vydávají takzvaná úplná znění zákonů, samozřejmě i ve Sbírce zákonů vycházejí úplná znění, případně jsou v elektronické podobě, ale co se týká daňových přiznání, tak tento tiskopis se už druhým rokem nemění, naopak za zdaňovací období roku 2003 jsme ho výrazně zjednodušili.

Když přemýšlíte nad českým systémem daňovým jako nad celkem, co vám na něm především vadí?

Nad daňovým systémem, samozřejmě existují daňové teorie, které říkají, že je možné jít cestou od přímého zdanění k nepřímému zdanění, anebo opačnou cestou, daleko více posílí, dejme tomu, majetkové daně a podobně. Jsou to samozřejmě velmi citlivé politické otázky a každá strana je vlastně řeší po svém.

Kdybych teď po vás chtěl upřímnou odpověď na otázku, vžijte se, že byste byla politik, měla byste, řekněme, absolutní moc sestavit si daňový systém podle svého, jak by vypadal?

V podstatě by se musel opírat o tři základní pilíře tak jako daňový systém České republiky, to znamená daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, zejména u dvou posledně jmenovaných daní, nepřímých daní nejsme tak zcela pány na tomto hřišti, protože našim vstupem do Evropské unie musíme dodržovat příslušné direktivy a v podstatě ty mechanismy, které jsou nastaveny v zákoně o DPH, zejména co se týká intrakomunitárního obchodu, a v zákoně o spotřebních daních, kde od 1. 1. 2004 máme nastaveny, nastavenou problematiku takzvaných daňových skladů, jsou samozřejmě podstatně složitější, administrativně náročnější, nicméně je to promyšlený systém pro všechny členské země Evropské unie. Co se týká ...

To znamená, dělala byste nějaké radikálně významné změny?

... co se týká zákona o dani z příjmů, tak tam je, řekla bych, volnější pole působnosti pro jednotlivé státy Evropské unie a tady už v podstatě jakési kroky činíme. Ten krok je v tom, že od 1. 1. 2006 bychom chtěli udělat poslední novelizaci zákona o dani z příjmů a zjednodušit život zejména malým fyzickým osobám, takzvaným OSVČ. Druhý zcela zásadní krok, který se ale už nestihne v tomto volebním období, je příprava zcela nového zákona o dani z příjmů, který by měl být rozdělen zvlášť pro fyzické, zvlášť pro právnické osoby. Samozřejmě celý ten systém by měl být přehodnocen v tom smyslu, že veškeré výjimky, které se do zákona dostaly v průběhu devadesátých let, by měly být přehodnoceny, na kolik jsou, nebo nejsou důležité vlastně, aby byly v rámci zákona. Čím více víme, tím samozřejmě je zákon složitější, tím složitěji se musí, musí kontrolovat. A samozřejmě s tím souvisí zvýšené náklady na ...

Na daňové poradenství.

... výběr daní, případně na straně daňových subjektů na daňové poradenství, služby účetních a podobně.

Pojďme si tyto věci teď podrobně rozebrat. Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě kritizuje český daňový systém. Svaz tvrdí, že náklady na správu daní jsou v České republice neúměrně vysoké, teď cituji z dokumentů Svazu průmyslu a dopravy: "Jde o náklady na straně daňových poplatníků, tedy firem, společnost, která má roční tržby tři sta až pět set milionů korun a zisk asi patnáct až pětatřicet milionů korun, dá ročně na správu daní zhruba dva až tři miliony korun." Připouští náměstkyně ministra financí Yvona Legierská, host Interview BBC, že tyto náklady jsou často zbytečně vysoké?

Tady toto lze samozřejmě přiznat, ale Česká republika není s tímto problémem osamocena. Nedávno jsem byla na jednání /nesrozumitelné/ Policy Group, to znamená zástupců ministerstev financí členských států Evropské unie, kde jsme právě tuto problematiku diskutovali.

To znamená, že je to celoevropský problém?

Ano, je to celoevropský problém.

Bude tady nějaká, řekněme, koordinace na celoevropské úrovni?

Jsou samozřejmě určité snahy o takzvanou harmonizaci základu daně, to znamená, že by byly určitým způsobem vytyčeny příjmová, výdajová strana a samozřejmě základ daně jako rozdíl mezi tím by byl upravován o nějaké položky, které by byly zhruba stejné. Ten základ daně, harmonizovaný základ daně by měl tu výhodu, že by v podstatě ty daňové systémy byly dosti srovnatelné a potom srovnávání toho, jestli bude sazba daně z příjmů taková nebo onaká, tak takovéto srovnání by bylo, bylo, řekla bych, legální. Kdežto v současné době, jestliže se hovoří o tom, že na Slovensku je devatenáct procent, v České republice je sazba dvacet šest procent, v jiné zemi je jiná sazba, tak v podstatě hovoříme o číslech, které nemají srovnatelný základ.

Podle vás se tedy nedá srovnávat tím, že není ona metodika harmonizována v rámci celé Evropské unie, tak všechny podle vašeho názoru, všechna srovnávání, která se dějí v souvislosti s rovnou daní na Slovensku a daňovým systémem v České republice, kulhají na obě nohy.

Samozřejmě je ..., že je snaha o jakési srovnávací kritérium a samozřejmě nejčastěji tím srovnávacím kritériem je složená daňová kvóta. Já mohu říci, že co se týká České republiky, tak složená daňová kvóta kulminovala v roce 2003 a postupně se začíná snižovat.

Ale jde pouze o desetiny procenta z toho, jak jsem studoval složenou daňovou kvótu, nejde o nějaký výrazný pokles složené daňové kvóty v České republice. Stále je vysoko na třiceti procentech.

Příklad - v roce 2003 činila složená daňová kvóta třicet sedm celých čtyři desetiny procenta, v roce 2007 podle očekávání by měla činit třicet pět celých šest procent.

Vy jste, paní náměstkyně, připustila, že náklady na správu daní v České republice na straně daňových poplatníků jsou vysoké, ministr financí Bohuslav Sobotka 10. března argumentoval, že Česká republika patří v efektivitě výběru daní jako státu do středu pomyslného žebříčku v rámci Evropské unie, které kroky chce ministerstvo financí v nejbližší době učinit, aby byl výběr daní efektivnější krom těch dvou, které jsme zmínili, to znamená novela zákona o dani z příjmů, která začne platit, pokud ji schválí obě komory českého parlamentu a podepíše prezident, k 1. lednu roku 2006 a pak úplně nový zákon o dani z příjmů.

Samozřejmě, že k tomu, aby se efektivněji vybíraly daně, jsou nutná nejenom legislativní, ale i nelegislativní opatření. Těch nelegislativních opatření jsme za poslední tři roky udělali celou řadu ...

Například?

... poslední informace, která se tohoto týkala, byla právě možnost podávat daňová přiznání v elektronické podobě, my už jsme samozřejmě v dřívější, v dřívějším období měli elektronické podávání u jiných daní, ale tentokrát jsme zavedli elektronické podávání daňových přiznání za daň z příjmů, takže ...

Jak ...

... obrovsky, obrovsky se sníží pracnost při pořizování dat na finančních úřadech a v podstatě zaměstnanci finančních úřadů budou moci se věnovat jiným činnostem než těmto.

Máte už, máte už ohlasy, jak lidé využívají podávání daňového přiznání na Internetu, rozumějme daňového přiznání daně z příjmů fyzických osob či právnických.

Samozřejmě, že informace mám a mohu říci, že i na základě té tiskové zprávy ministerstva financí celá řada daňových subjektů využívá této možnosti a v podstatě jí bude využito daleko více než u jiných daní.

Řádově máte ...

Řádově budou to asi desítky tisíc.

Pokud se nemýlím, tak celkově se loni počet elektronických daňových přiznání ztrojnásobil, přesáhl dvacet tisíc ve všech těch daních, to očekáváte, že letos bude toto číslo daleko překročeno jen v souvislosti s daní z příjmů právnických i fyzických osob.

Určitě, co se týká daňového přiznání k dani z příjmů, tak toto podává daleko nejvíce subjektů, než je tomu třeba u daně z přidané hodnoty, protože ne každý podnikatel je plátce DPH nebo plátce spotřebních daní.

Ministr financí Bohuslav Sobotka se začátkem března nechal slyšet, že ministerstvo financí plánuje od příštího roku stanovení stropů pro penále vyměřené firmám. Jak daleko jste s tímto plánem?

V podstatě tady tato novelizace nebo tady tato úprava zákona o správě daní a poplatků, což je procesní norma nad všemi hmotně-právními daňovými předpisy, je součástí novely zákona o dani z příjmů k 1. 1. 2006.

Jak vysoké tedy budou ony stropy pro firmy, které dostanou penále za daňové nedoplatky.

Ten strop bude maximálně do výše dodatečně vyměřené daně. Dnes, bohužel, ten systém ...

Můžete být konkrétnější?

... ten systém je založen na zákoně o správě daní a poplatků z roku 1992, který měl účinnost od 1. 1. 1993 a bohužel v celé řadě případů se stává, že je dodatečně vyměřena daň buď na základě daňové kontroly, nebo na základě podání dodatečného daňového přiznání. Samozřejmě za každý den nezaplacení daně běží penále a toto penále mnohdy převyšuje tu vlastně dodatečně vyměřenou daň, ano ...

To znamená, že když ...

... v tomto spatřujeme, spatřujeme tvrdost.

... když si to dáme na konkrétním laikovi srozumitelném příkladě, tak je to tak, že finanční úřad zkontroluje daňového poplatníka například po třech letech a ona doměřená daň přesahuje o desítky tisíce korun onu samotnou daňovou povinnost, je to tak?

Ano, pokud finanční úřad kontroluje to, co je uvedeno v daňovém přiznání a samozřejmě, pokud ta daňová povinnost měla být vyšší, došlo tedy k daňovému úniku, tak tato částka je vlastně takzvaně dodatečně vyměřená, je vystavená nebo vypsána na dodatečném platebním výměru, to je jedna věc, a samozřejmě po úhradě tady tohoto daňového nedoplatku dochází k vystavení penalizačního platebního výměru za každý den, kdy měla ta vyšší daňová povinnost, ta částka nad přiznanou daňovou povinnost, zaplacena a nebyla zaplacena, tak za každý den běží penále.

A tam budete tedy mírnější od prvního ...

Tam budeme mírnější v tom smyslu, že to zastropování bude maximálně ve výši té dodatečně vyměřené daňové povinnosti.

A propos, jaké jsou v současnosti daňové nedoplatky v České republice, výše daňových nedoplatků.

Daňové nedoplatky už od roku 1998 se drží zhruba na úrovni sta miliard korun, prosím vás, není to údaj za jeden jediný rok, je to údaj nakumulovaný od počátku devadesátých let. Zatímco v průběhu devadesátých let tato kumulovaná částka daňových nedoplatků rostla geometrickou řadou, tak od toho zhruba devadesátého osmého roku se drží na sto miliardách.

Je možné nějak tu kumulovanou částku snížit tím, že tam jsou nedoplatky, které už se pravděpodobně nepodaří vymoci?

Když jsem nastoupila v dubnu roku 2001 do funkce náměstkyně ministra financí, dostala jsem úkol razantně snížit daňové nedoplatky, tehdy jsem sdělila, že razantně snížit daňové nedoplatky nelze.

To znamená, že očekáváte, že i v následujících letech se stále budou pohybovat na té úrovni sta miliard korun?

Snažíme se, aby se tato částka nezvyšovala, chtěla bych jenom sdělit, že v rámci těch sto miliard je zhruba asi čtyřicet miliard takzvané penále, to znamená příslušenství daně. Šedesát miliard je vlastní daňový nedoplatek, z toho ale třicet miliard je u firem, které jsou v konkurzu, a v podstatě u těchto firem není žádný majetek, který by byl, který by, který, kterým by bylo možné uhradit ty daňové nedoplatky.

To znamená, že třicet miliard jsou de facto fiktivní peníze, které stát asi už nikdy nevymůže.

Samozřejmě, že finanční úřady přihlašují své pohledávky do konkurzu, nicméně na základě našich zkušeností je ta výtěžnost zhruba pět až sedm procent, takže celých těch třicet miliard nikdy stát vlastně neuvidí, zbylých třicet miliard daňových nedoplatků podle našich zkušeností je možné z nich vymoci pouze třetinu, to znamená asi těch deset miliard, protože u těch firem s dvaceti miliardami nedoplatků to jsou většinou nemajetné firmy, nemají exekucí postižitelný majetek a v podstatě jsou jim vystavovány dodatečné platební výměry proto, aby bylo možné rozkrýt, dejme tomu, nejrůznější řetězce, které končí neoprávněnými nadměrnými odpočty nebo neoprávněným uplatňováním nákladů a podobně.

Svaz průmyslu a dopravy ústy svého prezidenta Jaroslava Míla volá drahnou dobu po zavedení takzvané editační povinnosti, tedy závazného výkladu komplikovaných ustanovení českých daňových zákonů.

Jaroslav MÍL (zvukový záznam): V oblasti daní by stát měl vytvořit určité komfortní podmínky pro plátce daní, já dám jednoduchý příklad. Do dneška neexistuje systém takzvané editační povinnosti pro finanční úřady, jednotného, ale hlavně závazného a v termínu vydaného výkladu pro podnikatele. Vy jste v situaci, kdy v podstatě můžete obdržet někdy až nějaký názor, ale podle naší legislativy platí až pak rozhodnutí soudu a ten ... a do té doby se musíte řídit úplně něčím jiným, ti podnikatelé jsou v podstatě, řeknu, v takovym určitym právnim vakuu a tohle dost dobře nejde. Ve chvíli, kdy je vydán zákon o DPH a mluví se v televizi o nějakém generálním pardonu ministerstva financí, co to je za právní termín?

Říká v rozhovoru pro BBC prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Vicepremiér Martin Jahn se přiklání k zavedení editační povinnosti a dodává:

Martin JAHN (zvukový záznam): Já jsem považoval za vhodné tento institut zavést a právě proto, že do současné doby, do současné doby nic takového nemáme a my jsme se na tom návrhu vlastně shodli jak se zástupci Svazu průmyslu, Hospodářské komory a je to určitý kompromis, protože zatím ze strany ministerstva financí bylo toto výrazně odmítáno, dnes jsme ve fázi nějaké určité částečné editační povinnosti, kde by to bylo, kde by to bylo odlišeno třeba nějakými okruhy, které je možné takto, které je možné takto vykládat. Bylo by to také odlišeno tím, kdo vlastně o to, o to může požádat a určitým poplatkem, který ..., ze začátku byly návrhy z ministerstva financí na deset tisíc, dneska jsme na pěti, možná se dostaneme na dva.

Pondělní slova českého vicepremiéra Martina Jahna pronesená v rozhovoru pro BBC. Jak daleko je ministerstvo financí podle náměstkyně této instituce Yvony Legierské, hosta Interview BBC, daleko s přípravou toho návrhu takzvané editační povinnosti.

Já, pane redaktore, nejdříve musím osvětlit, co vlastně to ta editační povinnost je, v podstatě, pokud to má být metodické řízení podřízených správců daně, tak ...

To znamená finančních úřadů.

Finančních úřadů a samozřejmě i celních úřadů, tak v tomto smyslu ministerstvo financí vydává zhruba od poloviny devadesátých let takzvanou editační řadu pokynů D, které mají vazbu na jednotlivé daně a jednotlivé problematiky v rámci těchto daní. Samozřejmě tyto metodické pokyny jsou přístupné i veřejnosti a v podstatě tady tímto sjednocujeme činnost jak podřízených správců daně, tak samozřejmě odpovídáme tím i na celou řadu dotazů, dotazů subjektů ...

Paní náměstkyně, ale asi je to nedostatečné, když Míl chce ..., ano.

... nicméně, nicméně je zcela běžné, že finanční úřady, finanční ředitelství i ministerstvo financí odpovídá daňovým subjektům na celou řadu metodických dotazů a teď k té vlastní editační povinnosti. Je představa, že by ministerstvo financí, případně finanční úřady či ředitelství vydávaly závazné informace, které by byly vydávány formou rozhodnutí s kulatým razítkem, proti kterému by bylo možné se odvolat. To znamená použít nejenom řádný opravný prostředek, ale i mimořádné opravné prostředky k ministerstvu financí nebo k soudu. Já bych chtěla říci, že od 1. 1. roku 2004 v zákoně o správě daní a poplatků existuje už editační povinnost v tom smyslu, že pokud je toto uvedeno v hmotně-právním předpise a tím hmotně-právním předpisem od 1. 1. 2004 je v zákoně o dani z příjmů problematika týkající se daňové ztráty, takže to je ta okruhová varianta, kterou v té připravované novele zákona o dani z příjmů k 1. 1. 2006 dále rozšiřujeme o takzvané závazné posouzení pro stanovení převodních cen, takže v těchto dvou ...

Promiňte, to je, to je teď velmi komplikované pro člověka, který se nezabývá hluboce daňovou správou, to znamená, co se změní, když Martin Jahn tvrdí, že tady ona editační povinnost bude a bude možné se za nějaký poplatek pro firmy dotázat na daňových úřadech a dostanou na to kulaté razítko.

To je takzvaná, to je takzvaná okruhová varianta, nicméně po jednání se zástupci pana místopředsedy Jahna komory daňových poradců jsme zatím dospěli k nějakému kompromisnímu řešení, které se zavázaly, že vypracují na základě společného jednání, já jsem ty výstupy ještě neviděla a samozřejmě ty informace, které zhruba prosákly před čtrnácti dny, ještě nejsou hotové, ano, to znamená, chceme ...

To znamená, ale jaká je pravděpodobná varianta toho kompromisního řešení z toho, co o ní víme.

Ta varianta kompromisního řešení je v tom smyslu, že maximálně bychom spustili tu editační povinnost na úroveň finančních ředitelství, samozřejmě ten dotaz by musel být podán kvalifikovaně, protože nemáme zájem na tom, aby se zahltila daňová správa ...

Dotazy jednotlivých daňových poplatníků.

Dotazy jednotlivých subjektů a věnovaly se tady těmto dotazům namísto výběru daní, druhá věc je ...

Proto tam je ten regulační poplatek, paní náměstkyně, ve výši, zatím se mluví o pěti tisících.

Prosím vás, ještě žádný poplatek není, já jsem ty návrhy, návrhy těch stran, se kterými bylo jednáno, ještě neobdržela.

Vy osobně myslíte si, že by ten poplatek měl být?

Určitě ...

Mluví se o pěti tisíci korunách, není to příliš vysoká částka?

... určitě, určitě by tam měl být.

Není pět tisíc příliš vysoká částka?

To je samozřejmě věcí ještě nějakých dalších jednání, ale já jsem přesvědčena, že je to úměrná částka.

Když jste byla hostem Interview BBC naposledy, což bylo před třičtvrtě rokem, tak jste mluvila o práci národní diskusní skupiny, která debatuje o změnách v českém daňovém systému. Vy jste odhadla, a de facto na začátku Interview BBC jste to také řekla, že zákon o dani, zcela nový zákon o dani z příjmů by mohl být hotov tak za dva až tři roky, to znamená, že dřív než například k 1. lednu roku 2008 se daňový poplatník zcela nového zákona o dani z příjmů nedočká?

Myslím si, že není reálné, aby ten zákon byl přijat, přijat dříve.

Kdy bude hotova alespoň, řekněme, kdy bude hotova, kdy bude hotov věcný záměr onoho zákona.

Národní diskusní skupina k zákonu o dani z příjmů, která byla ustavena panem ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, se v poslední době zabývala především tím prvním krokem a je to, a to je tou poslední novelizací zákona o dani z příjmů s účinností od 1. 1. 2006. Další jednání ...

Kdy tedy ..., ano.

... další jednání národní diskusní skupiny už by se měla zaměřit právě na ten krok druhý, to znamená přípravu alespoň věcného záměru zákona o dani z příjmů.

Můžete dát časový rámec, kdy tedy vláda dostane na stůl už onu novelu zákona o dani z příjmů, která by začala platit od 1. ledna příštího roku?

V podstatě zákon, ta poslední novela zákona o dani z příjmů s účinností od 1. 1. 2006 je v současné době ve vnějším připomínkovém řízení, které trvá zhruba dvacet dnů, takže do legislativní rady vlády bychom měli odeslat tuto novelu někdy v dubnu, v polovině dubna.

Je podle vás reálné, aby, když se podíváte na parlamentní prázdniny a na proces schvalování daňových změn v českém parlamentu, aby opravdu ta novela zákona, když ji budete dávat do vlády někdy v květnu, aby začala platit od 1. ledna?

Já jsem přesvědčena, že minimálně do 31. července by mohlo být, mohl být zákon v Poslanecké sněmovně po prvním čtení.

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn dal v pondělí v Interview BBC naději živnostníkům, že by se jim mohlo daňově ulevit. Jahn chce totiž navrhnout, aby si podnikatelé, kteří nevedou účetnictví, mohli paušálně odečítat z daní náklady ve výši až pětasedmdesáti procent příjmů. Podnikatelé mohou nyní dát do nákladů paušál jen ve výši pětadvaceti až třiceti procent příjmů.

Martin JAHN (zvukový záznam): Já bych chtěl navrhnout ještě vyšší používání paušálu v daňové politice pro OSVČ, aby na základě toho, že je používán paušál, došlo k zjednodušení, zjednodušení přípravy daňových přiznání a podobně. Už je ..., se uvažuje o zvýšení na padesát procent, s tím počítá ministerstvo financí a já si myslím, že bychom mohli jít až na nějakých, na nějakých sedmdesát, sedmdesát pět procent toho paušálu.

Řekl v pondělí v Interview BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Přistoupíte jako ministerstvo financí na to, aby si firmy, malí živnostníci tedy, abychom byli konkrétní, to znamená osoby samostatně výdělečné činné, které jsou schovány pod tou zkratkou OSVČ, aby si mohli odečítat až pětasedmdesát procent nákladů jako paušál?

Já bych chtěla upřesnit celou tady tuto situaci. V současné době, jak bylo řečeno, mohou používat výdajové paušály, to znamená, povedou si tyto OSVČ pouze příjmy a k tomu si procentem vypočtou výdaje, takže nebudou mít, muset mít pro ty výdaje žádné doklady ...

Účetnictví.

... nebudou muset vést účetnictví, ani daňovou evidenci. Podíl fyzických osob, který vede nebo používá výdajové paušály, je pouze osmnáct procent a my chceme, aby se tento podíl těchto fyzických osob zvýšil. Navrhli jsme padesátiprocentní paušál, jednotný ...

Martin Jahn přichází s pětasedmdesáti procenty, paní náměstkyně.

... s tím, že navrhujeme ještě třetí variantu a ta třetí varianta je, že pokud by eventuálně některým osobám nestačila ani tento, nestačil ani tento padesátiprocentní paušál, u správce daně jim bude vypočten průměr za poslední tři roky, maximálně ale zastropován ve výši osmdesáti, devadesáti procent. Toto ustanovení jsme do zákona navrhli z toho důvodu, že zejména ty osoby, které nakupují a prodávají zboží v nezměněném stavu, mají svou marži, tedy obchodní přirážku, mezi deseti, dvaceti procenty a ani padesátiprocentní výdajový paušál by pro ně nebyl zajímavý.

To znamená, že těch pětasedmdesát procent paušálu odpočtu u všech osob samostatně výdělečně činných, tedy nápad vicepremiéra, se kterým přišel v pondělí v Interview BBC, je nerealistický.

Já si myslím, že panu místopředsedovi zřejmě asi unikla ta informace o té třetí variantě, takže pokud se s ní seznámí, tak určitě nebude trvat na pětasedmdesáti procentech.

Máte propočítáno, jaký by byl výpadek výběru daní, pokud by se zvýšil paušál tedy na padesát procent v tom vašem návrhu?

My samozřejmě nevíme, nevíme, jaký podíl fyzických osob začne využívat tento výdajový paušál, ale nebudou to žádná dramatická čísla.

To znamená, že neočekáváte, že by došlo k zásadnímu výpadku výběru daní.

Naopak si myslíme, že může nastat i situace, že by došlo k opačnému, k opačnému vývoji, to znamená, že by bylo vybráno na daních více.

Když jste uvedla číslo, že v současnosti toho paušálu využívají z těch zhruba milionu osob, které patří do skupiny OSVČ, tedy osob samostatně výdělečně činných, že to je pouhé, pouhých osmnáct procent, o kolik očekáváte, že se to procento zvýší, až bude zaveden ten padesátiprocentní paušál, máte takový odhad?

My neočekáváme, o kolik, ale rádi bychom, aby se ten podíl těch OSVČ zvýšil na takových padesát, šedesát procent, kteří by používali tento výdajový paušál. Pro nás by to také znamenalo nebo pro správce daně by to také znamenalo daleko jednodušší kontrolu tady těchto daňových přiznání a podkladů k nim.

Může to pak znamenat zásadní reorganizaci finančních úřadů a restrukturalizaci?

Samozřejmě v tom smyslu, že bude možné provádět, dejme tomu, více kontrol, více se věnovat vyhledávací činnosti a jiným efektivnějším činnostem.

Nikoliv, že byste propouštěli úředníky z finančních úřadů?

V současné době o tom neuvažujeme.

Konstatuje náměstkyně ministra financí České republiky Yvona Legierská, která byla hostem Interview BBC. Děkuji, že jste přišla do tohoto pořadu a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

Vláda chystá úlevu na daních pro podnikatele

Mladá fronta DNES, 23. 3. 2005, strana: 1 - Malí podnikatelé, kteří nevedou účetnictví, by si v budoucnu mohli paušálně odečíst z daní náklady ve výši až 90 procent svých příjmů. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to uvedla náměstkyně ministra financí Yvona Legierská.

Malí podnikatelé si mohou nyní odpočítat paušálně 25 až 30 procent svých příjmů. Ministerstvo financí navrhuje nově zvýšit paušál na 50 procent a k tomu ještě třetí možnost. „Pokud by eventuálně nestačil ani tento 50procentní paušál, bude podnikatelům u správce daně vypočten průměr za poslední tři roky," upřesnila Legierská.

Strop by byl stanoven na 80 či 90 procent. Zejména pro osoby, které nakupují a prodávají zboží v nezměněném stavu, by podle Legierské ani 50procentní paušál nebyl zajímavý.

Výdajové paušály nyní využívá zhruba 18 procent podnikatelů, soukromých lékařů, umělců či zemědělců, kteří na to mají nárok, takzvaných osob samostatně výdělečně činných. „Rádi bychom, aby se podíl osob, které by používaly výdajový paušál, zvýšil na takových 50 až 60 procent," řekla Legierská.

Zvýšení paušálních nákladů podporuje i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Ten zatím mluvil o 75 procentech příjmů.

Legierská pro BBC: Připravujeme až 90procentní výdajové paušály

PRAHA 22. března (ČTK) - Část podnikatelů, kteří nevedou účetnictví, by si v budoucnu mohla paušálně odečíst z daní náklady ve výši až 90 procent svých příjmů. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes řekla náměstkyně ministra financí Yvona Legierská.

Malí podnikatelé mohou nyní využívat paušálních odpočtů 25 až 30 procent. Ministerstvo financí navrhuje nově zvýšit paušál na 50 procent a ještě třetí variantu. "Pokud by eventuelně nestačil ani tento 50procentní paušál, bude jim (podnikatelům) u správce daně vypočten průměr za poslední tři roky," upřesnila Legierská. Strop by byl stanoven na 80 či 90 procent. Zejména pro osoby, které nakupují a prodávají zboží v nezměněném stavu, by totiž podle Legierské ani 50procentní paušál nebyl zajímavý.

Výdajové paušály nyní využívá zhruba 18 procent osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), mezi něž patří podnikatelé, soukromí doktoři, umělci či zemědělci. "Rádi bychom, aby se podíl OSVČ zvýšil na takových 50 - 60 procent, kteří by používali výdajový paušál," řekla Legierská.

Administrativně by se podle ní ulevilo nejen podnikatelům, ale i finančním úřadům. "Znamenalo by to daleko jednodušší kontrolu," uvedla Legierská. Zvýšení paušálních odpočtů může podle náměstkyně dokonce přispět k vyššímu výběru daní.

O zvýšení paušálních nákladů hovořil v pondělí i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Podle jeho představ by se měl paušál zvednout na 75 procent příjmů. Legierská je přesvědčena, že pokud se Jahn seznámí s třetí variantou navrhovanou ministerstvem financí, nebude trvat na 75 procentech.