Václav Moravec moderátor BBC

Martin Jahn ve studiu BBC

Vláda na straně jedné připravuje strategii hospodářského růstu, na straně druhé podle podnikatelů vytváří další a další překážky pro zlepšení podnikatelského prostředí. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl si například stěžuje na přijímání nových a nových zákonů, právní zmetky a zmatky.

Jaroslav MÍL (zvukový záznam): Nově připravovaný, totálně nesmyslný zákoník práce je připravován tak, že odkazuje na občanský zákoník, který není novelizován v desítkách případů a v dalších věcech a prostě to je ten zmatek, který tady reálně funguje a mně to nesmírně vadí a nejsem jedinej, vadí to nám všem.

Konstatuje prezident Svatu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. O tom, které kroky je možné v nejbližší době podniknout pro zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, přeji vám hezký dobrý den, vítejte.

Dobrý den.

Ač nestraník ve vládě vedené ČSSD, tušíte, či víte, zda pojedete na víkendový sjezd sociálních demokratů, na který jste pozván?

Tak zatím počítám spíše, že se nezúčastním, já se účastním poslaneckých klubů nebo ústředního výkonného výboru třeba v době, kdy se probírají nějaké konkrétní věci, které se mě, které se mě týkají a ten sjezd je hodně vnitropolitická záležitost, spíše o volbě předsedy a podpoře premiéra Grosse, takže to myslím, že tam moje účast není nutná.

Není to ale také tím, že chcete mít distanc od ČSSD, že chcete být vnímán jako nestraník?

No, já nechci mít zvláštní distanc od ČSSD, ani od jiné strany, já jsem prostě nestraník ve vládě nominovaný ČSSD, s tím nemám žádný problém a i, myslím, tak, tak působím a ty návrhy, které navrhuji, jsou, myslím, v rámci toho, co ČSSD může, může přijmout a samozřejmě to, že jsem ve vládě, vychází z mandátu ČSSD a toho já se nikterak nestraním.

Soudě z vystupování čelných představitelů KDU-ČSL se lidovci chystají bavit o budoucnosti současné vládní koalice, pokud bude premiér Stanislav Gross zvolen do čela ČSSD, má vicepremiér Martin Jahn pro sebe vyřešené, zda by jako nestraník chtěl být ve vládě, pokud by ji opustila nějaká z koaličních stran těch menších?

Tak já myslím, že pokud nastane určitá forma minoritní vlády, tak ta má mnoho různých poloh a je tady třeba poloha, kde by ta vláda dávala komunistům aktivní účast na výkonné moci, to je vláda, ve které já bych rozhodně být nechtěl a pak je to na druhé straně toho spektra vláda, která by s podporou širokého spektra dovedla tuto zemi k předčasným volbám, o čemž se také spekuluje a tam bych jaksi neměl problém v takové vládě být a mezitím existuje ...

To znamená, že pokud by byl menšinový kabinet, který by se neopíral o podporu komunistů, tak byste s tím neměl problém zůstávat ve své funkci?

Já bych neměl problém zůstat v minoritní vládě ČSSD, pokud by nedávala komunistům aktivní podíl na moci.

Co to je aktivní podíl na moci?

No, to je například společné schvalování důležitých zákonů, to je obsazování vysokých postů, ať už ve státní správě, nebo jinde, nad rámec toho, co má KSČM dnes, to si myslím, že se dá velmi snadno vymezit.

Do vlády jste v létě vstupoval, aby jste připravil a předložil koncepční materiál nazvaný strategie hospodářského růstu České republiky, předložit ho máte v dubnu, blíží se duben, je hotovo?

Tak vzhledem k tomu, že ještě není konec dubna, tak hotovo není, teď jsme ve fázi, kdy se expertně ten materiál dopracovává, v průběhu dubna bude projednáván na, na Hospodářské radě vlády, na Radě vlády pro rozvoj lidských zdrojů a podobně a ke konci dubna by měl být tento materiál na expertní úrovni hotov tak, že může jít do připomínkového řízení a je možné o něm i dále politicky jednat.

Pojďme si některé věci, které se už nyní ukazují, že jsou téměř jasné, rozebrat. Nejdříve malé a střední podnikání, data za uplynulých čtrnáct měsíců prokazují, že v České republice ubylo podnikatelů, v současnosti podnikají v zemi devět set dvacet tři tisíce lidí, to je zhruba o třicet tisíc lidí méně než před těmi uplynulými čtrnácti měsíci, celkem ubylo zhruba šedesát tisíc podnikatelů, tedy osob samostatně výdělečně činných a nějaké číslo přibylo. Máte už k dispozici, pane vicepremiére, analýzu, proč se za uplynulých čtrnáct měsíců snížil počet podnikatelů o třicet tisíc?

Tak my tu analýzu dokončujeme tak, aby mohla být projednána v Hospodářské radě vlády na začátku dubna, já myslím, že ta analýza neřekne úplně stoprocentně proč, to bychom se museli každého podnikatele zeptat, ale ukazuje se, že ta čísla potvrzují to, že do velké míry jde opravdu o určitý úbytek těch, těch mrtvých duší, jak se někdy říká, protože sedmdesát sedm procent těch zaniklých OSVČ v průběhu roku 2004 vlastně nevykázalo za ten předchozí rok žádné zdanitelné příjmy a já to tím nechci bagatelizovat, ale je také potřeba si uvědomit, že samotný fakt počtu podnikatelů nic nesvědčí o ekonomické výkonnosti a my třeba v průměru k Evropské unii máme nadprůměrný počet OSVČ na ...

To znamená, když se podíváme, když se podíváme na osoby samostatně výdělečně činné v České republice, což je zhruba desetina národa, to znamená devět set dvacet tři tisíce lidí, což je to číslo aktuální, které mám z České správy sociálního zabezpečení, tak je to podle vašeho názoru a podle statistik výrazně nadprůměrné číslo?

No, v průměru k Evropské unii, k pětadvacítce, je to o více než dvě procenta více, více, než je průměr, ale ještě jednou opakuji, to číslo prostě nic nevykazuje o ekonomické výkonnosti České republiky, my jsme ve fázi poměrně solidního růstu, česká ekonomika je v nejlepší kondici za posledních, za posledních deset let, ale ještě jednou opakuji, já to prostě nechci, nechci bagatelizovat, je zcela evidentní, že ten úbytek je na základě určitých opatření, jako byla minimální daň a zvýšení odvodů na zdravotní a sociální pojištění, na druhou stranu prostě je to opravdu ve velké míře úbytek těch, těch mrtvých duší. Není to ...

To znamená, to ukázala ta vaše analýza, že nejde o tak, řekněme, radikální zhoršení podmínek pro podnikání, že by proto došlo.

Nejde podle mě, nejde podle mě o nic dramatického, na druhou stranu přesto budeme Hospodářské radě vlády navrhovat určitá zlepšení v podnikatelském prostředí. Jde ...

Která konkrétně?

Jde například o zavedení určitého závazného výkladu daňových pravidel, já bych chtěl navrhnout ještě vyšší používání paušálů v daňové politice pro OSVČ, aby na základě toho, že je používán paušál, došlo k zjednodušení, zjednodušení přípravy daňových přiznání a podobně.

Chcete tím říci, že zvýšení i částky paušálu, pokud se nemýlím, tak osoby samostatně výdělečně činné, které nevedou účetnictví, tak mají ten průměrný paušál pětadvacet až třicet procent, vy chcete navrhnout zvýšení toho paušálu?

Ano, v současné době už je, se uvažuje o zvýšení na, na padesát procent, s tím počítá ministerstvo financí a já si myslím, že bychom mohli jít až nějakých, na nějakých sedmdesát, sedmdesát pět procent toho paušálu.

Tak velkorysý byste byl, máte to prodiskutované s ministerstvem financí?

Já jsem o tom hovořil s panem ministrem Sobotkou jako o určité ideje, protože si myslím, že by bylo solidní, abychom udělali něco, nějaký výrazný krok ke zlepšení, ke zlepšení podnikatelského prostředí. To, že byla zavedena minimální daň a byly zvýšeny odvody na sociální a zdravotní pojištění, pořád neznamená, že by na tom byli podnikatelé hůře v porovnání se zaměstnanci. Pořád podnikatelé nebo OSVČ jsou na tom výrazně lépe, když se podíváme na placení daní nebo, nebo povinných, povinných odvodů, což si myslím, že je správně, protože je potřeba kompenzovat určité riziko, který podnikatel má a zaměstnanec toto riziko samozřejmě na sobě, na sobě nemá.

Když se tedy vicepremiér Martin Jahn podívá na analýzu úbytku počtu podnikatelů, kterou má k dispozici, tak v každém případě na jejím základě není možné uvažovat o zrušení minimální daně a snížení minimálních odvodů na zdravotní a sociální pojištění. K oběma jevům, tedy ke zavedení minimální daně a zvýšení těch odvodů u osob samostatně výdělečně činných, došlo před čtrnácti měsíci, tedy nechat to na současném stavu?

Já myslím, že není potřeba takto brzy, ani k tomu asi není politická vůle takto brzy tato opatření měnit, to, co já říkám, je ...

Kompenzovat.

... úbytek podnikatelů tady, tady je, není zásadně alarmující, nemá zásadně negativní dopad na českou ekonomiku, přesto je potřeba udělat určité kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, zejména a směrem k těm osobám samostatně výdělečně činným a tady právě například věci jako zavedení toho závazného výkladu daňových pravidel nebo, nebo zvýšení paušálního odečítání daní si myslím, že je jedna z možností.

Když jste mluvil o zvýšení takzvaného paušálu u osob samostatně výdělečně činných až na sedmdesát pět procent, tedy na tři čtvrtiny nákladů, že by se paušálně odepisovaly a lidé, kteří odepisují paušál, tak vlastně nevedenou účetnictví, co vám na to řekl Bohuslav Sobotka, že s touto částkou, s tímto procentem by souhlasil jako kompenzaci za ...

Teď trochu, teď trochu předbíháme tu diskusi, která ještě musí probíhat na, na odborné úrovni a, jak jsem říkal, chceme ten komplexní balíček po projednání představit na Hospodářské radě vlády, která bude 5. dubna, takže do té doby bych to nechal otevřené.

Organizace pro hospodářskou strategii a rozvoj zveřejnila začátkem března studii, ze které vyplývá, že vedlejší náklady práce jsou v České republice jedny z nejvyšších v Evropě, daně z příjmů a pojištění spolknou téměř čtyřicet čtyři procenta celkových nákladů na jednoho zaměstnance, jak se hodláte vypořádat s těmito čísly v té strategii rozvoje hospodářského růstu?

Tak my jsme vlastně vedlejší náklady práce hodnotili i v pracovní skupině tripartity, kde jsme došli k názoru, že v dnešní době, to znamená v letošním roce, ta absolutní výše nákladů vedlejších na pracovní sílu není faktorem, který by výrazně snižoval konkurenceschopnost České republiky, protože když se podíváme na celkové mzdové náklady a produktivitu práce v poměru ke zbytku Evropy, tak jsme na tom poměrně, poměrně dobře. Podle mě to bude ve střednědobém horizontu potřeba, potřeba upravit, první krok a ten je potřeba udělat co nejdříve, je zavedení stropu na zdravotní a sociální pojištění. Zatím máme politickou shodu na zavedení stropu na sociální pojištění ve výši pěti průměrných mezd. Od příštího roku ...

Tam už je shoda, tam už jste se dohodli?

Na, na, na pěti, na pěti průměrných mzdách je shoda a já se snažím navrhovat, abychom šli až na tři průměrné mzdy, protože pak bychom se více rovnali ostatním zemím, které to mají v podobném poměru.

Zatím narážíte u těch tří průměrných?

No, zatím, zatím k tomu není velká, velká ochota a spíše ten, ty názory jsou takové, že bychom měli zahájit s pěti průměrnými mzdami, a pokud se to osvědčí, tak jít až na tři, na tři průměrné mzdy.

Z toho, co říkáte, tedy asi v té první fázi prohrajete, že bude asi zavedeno to pěti?

V každém případě vítězství je, že se podaří zavést alespoň těch, těch, těch pět průměrných mezd, a to není nějaká, to není nějaká tragédie. Já jsem začal stropy prosazovat ještě, když jsem byl v CzechInvestu před několika lety a v té době to vypadalo, že vůbec se, se k tomu nedostaneme. Takže jako prohru bych to rozhodně necharakterizoval. Ale to je něco, co je potřeba udělat okamžitě. A dále snižovat ty, ty celkové odvody je možné tak během, bych řekl, třeba tří let, ale v návaznosti na penzijní a zdravotní reformu, protože to samozřejmě přinese určité snížení příjmů nebo, nebo změnu struktury příjmů zdravotního a sociálního pojištění a je potřeba s tím, s tím počítat, takže stropy zaveďme ihned, bude lépe, když ve výši tří průměrných platů, ale ...

Ale realističtější je pět.

... realističtější je pět a bavme se ve střednědobém horizontu, jak můžeme snížit odvody na, na vedlejší náklady práce tak ale, aby samozřejmě systém penzijního a sociálního pojištění a zdravotního pojištění byl dlouhodobě udržitelný.

Podnikatelé si stěžují na příliš komplikovaný právní systém, který, alespoň podle jejich názoru, brzdí další rozvoj podnikání. Tady jsou slova prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla.

Jaroslav MÍL (zvukový záznam): Nově připravovaný, totálně nesmyslný zákoník práce je připravován tak, že odkazuje na občanský zákoník, který není novelizován v desítkách případů a v dalších věcech a prostě to je ten zmatek, který tady reálně funguje a mně to nesmírně vadí a nejsem jedinej, vadí to nám všem, protože vlastně vidím, že se v tom nestihnete orientovat, tak to úplně ignorujete, to zákonodárství, a to je prostě tenhle problém, který tady dneska my máme a je dlouhodobý a podle mě je nutný začít s tím rychle něco dělat, protože ten, ten právní kretenismus je něco, co dokáže zastavit chod ekonomiky i společnosti a ignorování zákonů není dobrý, jo, to se vymstí nakonec.

Konstatuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Pane vicepremiére, co je možné udělat pro to, aby zástupci zaměstnavatelů nemluvili o právním kretenismus, krom toho, že jim řeknete, teď jsem zjistil, že jsem si sám naběhl, krom toho, že jim řeknete, aby takové výrazy nepoužívali?

Ne, tak já myslím, že je potřeba vnímat, že u takových zákonů, jako je zákoník práce, kde je v zájmu všech, aby na něm byla sociální shoda, to znamená shoda zaměstnavatelů i zaměstnanců, je potřeba pro přípravu takové normy někdy i několik let. Když se v zemích, jako je Francie, Rakousko, Německo, mění takové zákony, tak ta diskuse prostě probíhá otevřeně několik let, u nás se snažíme to udělat během jednoho roku a ta diskuse bohužel neprobíhala zcela otevřeně, já nechci říkat, čí to, čí to byla vina, prostě bylo to poměrně komplikované a ...

A co možnost odložit, protože, prodloužit dobu pro diskusi na zákoníku práce, aby například Jaroslav Míl nemluvil o totálně nemyslném zákoníku práce, abych upřesnil, byl jste to vy, který přivedl opět k jednacímu stolu právě například Svaz průmyslu a dopravy?

Tak, já bych napřed řekl všeobecně k této problematice. Nám se podařilo do legislativních pravidel vlády dát institut takzvaného závazného posuzování dopadu na podnikatelské prostředí, teď se k tomu připravuje metodika, a pokud se tím další vlády a tato vláda bude řídit, tak u každé další právní normy bude potřeba udělat i velmi důkladné posouzení jejího dopadu na podnikatelské prostředí. To je něco, co se v minulosti nedělo a možná, že výsledkem je i ten stav, který tak popsal pan, pan prezident Míl, takže to je něco, co jsme udělali do budoucna pro to, aby se to nedělo. Co se týká zákoníku práce, tak je to samozřejmě politická věc, protože pokud ten zákoník práce nebude v Poslanecké sněmovně do léta tohoto roku, tak se schválení patrně nedočká do, do voleb, a to mluvím o volbách řádných, nikoliv, nikoliv předčasných. Takže pokud chce tato vláda a tento ministr práce a sociálních věcí dokončit zákoník práce, tak samozřejmě musí chvátat na jeho předložení, a proto už není ...

Co si myslíte vy, vy osobně, bylo by lepší s tím počkat, s novým zákoníkem práce, aby byla nalezena větší shoda a aby se déle diskutoval ještě, anebo chvátat a předložit ho?

Já si myslím, že by bylo lepší, aby bylo na toto prodiskutování dostatek času, ale na druhou stranu zdůrazňuji, že si myslím, že musí být shoda sociálních partnerů, myslím si, že by nebylo férové čekat s tímto zákoníkem na nějakou další vládu, která bude třeba k některé straně příznivější, a proto to oddalovat. Já prostě si myslím, že za jakékoliv vlády by mělo na tomto zákoníku dojít ke shodě obou sociálních partnerů.

Ta zatím není?

A ta zatím, ta zatím není a já si myslím, že je možné v nějaké diskusi k ní, k ní dospět.

Je to reálné do června z toho, jak víte, jak se ...

To, to samozřejmě reálné není, to samozřejmě reálné není a ...

To znamená, že je pravděpodobné, že nový zákoník práce by měla přijímat nebo bude začít, asi pravděpodobně ho začne diskutovat až ta vláda další, že teď se na něm bude diskutovat?

No, buď se ty diskuse v určitém okamžiku uzavřou, vláda tento návrh zákoníku práce projedná a pošle ho do Poslanecké sněmovny a ta ho schválí, to pořád ještě, to pořád ještě varianta, to pořád ještě varianta je, anebo, nebo se to odloží, ale já myslím, že spíše zatím na ministerstvu práce a sociálních věcí převládá názor poslat to do Poslanecké sněmovny ještě, ještě do konce léta.

Vy jste se už zmínil o takzvané editační povinnosti, tedy o zlepšení podnikatelského prostředí, které by souviselo s tím, že by finanční úřady měly v budoucnu podnikatelům podávat závazné výklady, zejména daňových zákonů, za každý dotaz by ale podnikatelé zaplatili pět tisíc korun, proč si pak podnikatelé platí finanční úřady z daní, když si budou platit závazné výklady zákonů?

No, tak jednoduchá odpověď na to by byla, že to je určitý nadstandard, to není věc, která patří plně do kompetence finančních úřadů.

A kdybych vám řekl, že bych jako, hypoteticky jako podnikatel chtěl, aby zákony, daňové zákony byly tak jednoduše vyložitelné, aby tam nevznikalo několik výkladů a člověk přišel na finanční úřad a sami úředníci nevěděli, jaký výklad je závazný?

No, tak to je jistě správné přání, ale do toho stavu nám ještě bude asi hodně, hodně dlouho trvat, než se dostaneme. Já bych chtěl říci, že ta editační povinnost ...

Tak proč by pak si měli ti podnikatelé, kteří za to nemůžou, platit pět tisíc za jeden dotaz?

No, pak si, pokud daňové zákony budou tak jasné, tak ti podnikatelé nebudou potřebovat žádné výklady a nebudou muset za nic platit, to já myslím, že je docela jednoduchá logika, ale než se tam dostaneme, tak já jsem považoval za vhodné tento institut zavést a právě proto, že do současné doby nic takového nemáme a my jsme se na tom návrhu vlastně shodli jak se zástupci Svazu průmyslu, Hospodářské komory a je to určitý kompromis, protože zatím ze strany ministerstva financí bylo toto výrazně odmítáno, dnes jsme ve fázi nějaké určité částečné editační povinnosti, kde by to bylo, kde by to bylo odlišeno třeba nějakými okruhy, které je možné takto, které je možné takto vykládat, bylo by to také odlišeno tím, kdo vlastně o to, o to může požádat a určitým poplatkem, který, ze začátku byly návrhy z ministerstva financí na deset tisíc, dneska jsme na pěti, možná se dostaneme na dva, ale já myslím, že to není ...

To je ještě reálné, diskutuje se o snížení ...

Já myslím, že se o tom, o tom diskutuje, ale o to, to není prostě, to není ten základ nebo princip věci, důležité je, že bychom se konečně dostali k tomu, že by tady tento institut byl, tento institut tady chyběl, podnikatelům chybí a také si musíme uvědomit, že ta, ty závazné výklady potom mohou být někde prezentovány, například na Internetu a už se nemusí každý podnikatel, který bude mít stejný dotaz, na to znovu ptát, prostě může se podívat do těch závazných výkladů, které již byly vydány, a to samozřejmě bude také velmi dobrá pomůcka pro jeho práci s daňovými zákony.

Kdy bude definitivně oznámeno a zavedete do právních norem editační povinnost, jak dlouho ještě ...

Já myslím, že finálně, já myslím, že to bude potřeba dořešit také na zasedání Hospodářské rady vlády toho 5. dubna, takže na začátku dubna nebo do poloviny dubna by mělo být jasno, protože je potřeba ještě novelizovat zákon o správě daní a poplatků, takže do poloviny dubna by tato diskuse měla být uzavřena.

Strategie, hospodářská strategie České republiky, na které pracuje váš expertní tým, řekněme, by měla svým způsobem i rozvíjet strategii, hospodářskou strategii nebo hospodářský růst budoucí Evropské unie, co si myslíte o možné Evropské unii jako Radě vzájemné hospodářské pomoci.

No, jak ...

Asi víte, kam narážím, na slova prezidenta republiky Václava Klause v rozhovoru pro americký Times.

Tak já chápu, já chápu to, to přirovnání a na druhou stranu si myslím, že z pohledu veřejnosti, zejména zahraniční, je to porovnání velmi, velmi nešťastné a samozřejmě, že určitý racionální základ tohoto příměru tady, tady je, ale prostě z pohledu, z pohledu zahraničí je to velmi, velmi nešťastné a myslím si, že pak se, pak se představitelé Evropské unie nebo Spojených států diví, proč jsme tedy vlastně tak chtěli zrušit RVHP a tolik jsme chtěli jít do, do Evropské unie a samozřejmě je to příměr, který pokulhává, česká ekonomika dnes v členství v Evropské unii zcela evidentně těží, já myslím, že výsledky zahraničního obchodu to dokazují.

Pro vás tedy není Evropská unie strukturálně podobná, nikoliv ideologicky, jak říká prezident republiky Václav Klaus, ale strukturálně velice podobná RVHP?

Ale tak samozřejmě, že nějaké paralely bychom tam mohli, mohli najít, ale já myslím, že tady je hlavní prostě ta ideová, ideová stránka a Evropská unie a naše účast v ní je pro českou ekonomiku velmi, velmi výhodná a já myslím, že není potřeba, není potřeba takovýmto způsobem zneklidňovat, řekl bych, politickou veřejnost Evropské unie.

Vás se někdo pak na takové výroky ptá jako vicepremiéra pro ekonomiku, když padnou?

No, tak já myslím, že oficiálně samozřejmě, samozřejmě, že ne a v kuloárech se o tom spíše, spíše hovoří s nadhledem, ale já myslím ...

S nadhledem nad českým prezidentem myslíte nebo ...

No, s nadhledem nad takovýmito příměry vůbec.

Dovolte, abych se ještě zastavil u dalších dvou věcí, vy jste jednu z nich už zmínil, která je podstatná pro například výši odvodů na zdravotní a sociální pojištění a tedy nad důchodovou reformou a reformou zdravotnictví. Vy jste se stal garantem důchodové reformy, první propočty stranických návrhů už byly hotovy koncem února, jak bylo v plánu, jak zatím ty propočty dopadly, pane vicepremiére?

Tak já bych možná měl poopravit to, že jsem se stal garantem důchodové reformy, to není až tak pravda, to je věc, která jaksi probíhá celým politickým spektrem a podle toho také vypadají ty, ty přípravy a jednání o této reformě. Ty první propočty dopadly, dopadly tak, že po seznámení s nimi představitelé stran udělali určité modifikace ve svých požadavcích, zpřesnili své zadání s tím, že skupina pana Bezděka bude s tímto zpřesněným zadáním pracovat dále do, do června, kdy dá již finální výsledky své práce, to znamená finální, finálních pět variant možných reforem důchodového systému.

Nakolik je pravděpodobné, že by se práce na těchto propočtech ještě mohly oddálit za červen?

To já neumím na to dávat určitá, určitá procenta, já si myslím, že to už příliš reálné není, já myslím, že teď je potřeba přistoupit k té politické debatě, protože ty propočty se můžou lišit v nějakých, v nějakých drobnostech, ale bude potřeba kousnout do toho kyselého jablka a začít debatu o tom, který systém je nejlepší a na čem je možné se také shodnout, protože to asi není také zcela o výběru nejlepšího systému, ale o tom, na čem může být politická shoda.

Vy jste viděl ty propočty?

Já jsem je viděl rámcově, ale dokud nebudou, dokud nebudou ty finální verze, tak nemá cenu o tom v médiích detailně hovořit.

Ale ukázalo se z těch zatím dílčích propočtů, že nějaký z těch modelů je natolik drahý, že zkrátka není šance ho ufinancovat nebo že je nerealistické ho v českých podmínkách prosadit, vypadly z těch prvních propočtů nějaké modely?

Já myslím, že to záleží na politickém pohledu na svět, jako pro mě, pro mě třeba ano, ale někdo jiný může mít zcela jiný pohled, já si myslím, že jedna věc je jasná a zřejmá. Neměl by být takový problém vysvětlit veřejnosti tu důchodovou reformu, protože důchodové reformy se velmi často obávají současní penzisté, kterých se to vůbec nedotkne. A lidé, kteří dnes, kterým je dnes kolem padesáti a půjdou do důchodu za jaksi viditelný, viditelný, viditelnou dobu, tak těch se v podstatě nedotkne taky, protože budou odcházet do důchodu za současných podmínek a ta generace, pro kterou se ten systém změní, ta už bude mít dostatek času se na něj přizpůsobit a mimoto je to generace, která se ještě důchodem tolik, tolik netrápí, takže podle mě společensky to není tak ožehavé téma, jak se, jak se dnes zdá. Je potřeba hlavně vysvětlit, že současných důchodců se to v podstatě nedotkne. Těch, kteří budou odcházet brzy do důchodu také ne a ta generace, které se to dotkne, ta potřebuje mít dostatek času na to, aby se připravila na tu změnu a ...

To je generace Martina Jahna?

To je generace, to je generace naše, to je generace Husákových dětí, jak se někdy, jak se někdy říká a to, co také ty výpočty ukázaly, je, že ten systém se nehroutí v současné době a ten systém může poměrně dlouho fungovat tak, tak, jak je, ale ...

Dlouho znamená jaká časová doba?

No, beze, beze změny v podstatě patnáct, dvacet let ten systém může takto fungovat, ale tady je potřeba říci, že změny u takovýchto systémů se projevují velmi pozvolna, to znamená, že když uděláme změnu dnes, tak nebude nás tolik stát, nebude tolik bolestivá pro tu generaci, které se to dotkne, a proto by nebylo vhodné tu, začátek té reformy příliš oddalovat.

Vy jste, pane vicepremiére, také vstoupil poměrně razantním způsobem i do reformy zdravotnictví, vaši ekonomičtí experti poslali ministryni zdravotnictví Miladě Emmerové připomínky k její koncepci, ty připomínky obsahují regulační poplatky, i když tam není stanovena výše, ministryně zdravotnictví Milada Emmerová v rozhovoru pro BBC říká, že s tímto návrhem nemáte šanci uspět, protože ona tyto připomínky do své koncepce nedá.

Milada EMMEROVÁ (zvukový záznam): No, skutečně nemá, protože já se domnívám, pan místopředseda Jahn je členem této vlády, která má napsáno v programovém prohlášení, že za této vlády se zvyšování spoluúčasti prostě konat nebude, já chci udělat nejdříve pořádek a teprve potom úkolovat občana, že by měl ještě něco platit, byť je to regulační poplatek, tak přesto je na nás, abychom nejdříve udělali pořádek, vlády před námi a konkrétně na počátku devadesátých let změnily systém financování zdravotní péče a měly také zaručit, aby tento systém byl vyrovnaný, aby tam nedocházelo k deficitům, to všechno se mělo pojistit.

Říká v rozhovoru pro BBC česká ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, smířil se vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn s tím, že jeho připomínky, především těch regulačních poplatků, nebudou do koncepce ministryně zapracovány?

Ale určitě, ty připomínky nestály na regulačních poplatcích, to byla jenom jedna věc, která se stala mediálně velmi, velmi známou a samozřejmě to na ní nestojí. To, co já jsem říkal, to gro spočívalo v tom, koncepce je velmi obecná, je potřeba ji doplnit o ekonomická opatření, které zabrání růstu dluhu a je potřeba na těchto, o těchto opatřeních vést širokou odbornou diskusi, to bylo odmítnuto v listopadu, nyní se k tomu v podstatě dostáváme a ministerstvo zdravotnictví dnes se snaží dopracovat tento soubor opatření, který potom bude diskutován. Problém je, že od té doby uplynulo několik měsíců a dnes bude mít tato vláda už poměrně málo času na to, aby něco, aby něco realizovala. Je potřeba říci, že ve zdravotnictví jsou tři skupiny subjektů. Jsou tam poskytovatelé zdravotní péče, jsou tam pacienti a jsou tam pojišťovny a všechny tři tyto subjekty se musí začít chovat racionálněji a efektivněji, samozřejmě, že je možné, že je možné začít od těch poskytovatelů, od těch pojišťoven, ale určitým regulačním poplatkům nebo změnám ve spoluúčasti se ve střednědobém horizontu nevyhneme, nemusíme s ní začínat hned, ale důležité je si uvědomit, že pokud nenastanou ve zdravotnictví změny, tak ten objem péče i kvalita péče se bude snižovat pro všechny.

Konstatuje vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, děkuji, že jste do BBC přišel, děkuji za to, že jste byl hostem Interview BBC a někdy příště na shledanou.

Hezký večer.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Drobným živnostníkům svítá naděje na nižší daně

Mladá fronta DNES, 22. 3. 2005, strana: 3 - Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn chce navrhnout, aby si živnostníci, kteří nevedou účetnictví, mohli paušálně odečítat z daní náklady ve výši až 75 procent příjmů. Tím by se jim snížily daně. Podnikatelé nyní mohou dát do nákladů paušálně jen 25 až 30 procent příjmů. Jahn to řekl ve včerejším rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Komplexní balíček opatření, která mají zlepšit podnikatelské prostředí v Česku, chce Jahn představit na zasedání hospodářské rady vlády, které se koná 5. dubna. "Do té doby bych to nechal otevřené," řekl Jahn s tím, že ještě musí proběhnout odborná diskuse. Podle představ ministerstva financí by se paušál pro odečet nákladů měl zvýšit pouze na polovinu příjmů. Jahnovým záměrem je zlepšit podnikatelské prostředí a zjednodušit administrativu. Pro firmy by mělo například vzniknout jedno registrační místo.

Odborníci nyní podle Jahna dokončují analýzu, proč v uplynulých měsících výrazně ubylo českých podnikatelů. "Ukazuje se, že ta čísla potvrzují to, že do velké míry jde opravdu o určitý úbytek takzvaných černých duší," řekl Jahn. Podle vicepremiéra 77 procent podnikatelů, kteří loni ukončili činnost, nenahlásilo za předchozí rok žádné zdanitelné příjmy. "To číslo nic nevykazuje o ekonomické výkonnosti České republiky," uvedl Jahn s tím, že úbytek podnikatelů nechce bagatelizovat.

Jahn pro BBC: Paušální náklady by mohly stoupnou až na 75 procent

PRAHA 21. března (ČTK) - Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn chce navrhnout, aby si podnikatelé, kteří nevedou účetnictví, mohli paušálně odečítat z daní náklady ve výši až 75 procent příjmů. Podnikatelé nyní mohou dát do nákladů paušálně jen 25 až 30 procent příjmů. Jahn to řekl v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Komplexní balíček opatření, která mají zlepšit podnikatelské prostředí v Česku, chce Jahn představit na Hospodářské radě vlády, která se koná 5. dubna. "Do té doby bych to nechal otevřené," řekl Jahn s tím, že se ještě musí uskutečnit odborná diskuse. Podle představ ministerstva financí by se paušál pro odečet nákladů měl zvýšit pouze na polovinu příjmů.

Odborníci nyní podle Jahna dokončují analýzu, proč v uplynulých měsících výrazně ubylo českých podnikatelů. "Ukazuje se, že ta čísla potvrzují to, že do velké míry jde opravdu o určitý úbytek tzv. černých duší," řekl Jahn. Podle vicepremiéra 77 procent podnikatelů, kteří loni ukončili činnost, nevykázalo za předchozí rok žádné zdanitelné příjmy. "To číslo nic nevykazuje o ekonomické výkonnosti České republiky," uvedl Jahn s tím, že úbytek podnikatelů nechce bagatelizovat.