Václav Moravec moderátor BBC

"Kupujte domácí ovoce, kupujte domácí zeleninu," agitují čeští zemědělci. Nelíbí se jim, že procento dovážených zemědělských produktů na pultech českých obchodů roste, zatímco podíl domácího ovoce a zeleniny klesá. Tady jsou slova ředitele Zemědělského svazu České republiky Jiřího Burdycha.

Jiří BURDYCH (zvukový záznam): Tak vzhledem k množství dovážených zemědělských produktů i potravin, tak se dá říci, že samozřejmě nedostačuje náš podíl. Jenom bych to chtěl dokumentovat na čísle zahraničního obchodu. Na příkladu jabloní za posledních deset let poklesl počet jabloní téměř o polovinu, zatímco dovoz vzrostl o padesát šest procent.

Říká v rozhovoru pro BBC ředitel Zemědělského svazu České republiky Jiří Burdych. Nejen o prodeji českého ovoce a zeleniny bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes nový prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. Přeji vám hezký dobrý den, vítejte.

Dobrý den.

Když jste se před týdnem stal novým prezidentem agrární komory, referovala média, že se údajně vzdáte funkcí předsedy odbytového družstva Centroodbyt, které sdružuje chovatele prasat, a také funkce předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Už se tak stalo?

Přesné je to tak, že se vzdám funkce ve své firmě soukromé a Svazu podnikatelů. U podnikatelů už se tak dneska stalo, ve firmě už se tak stalo. Pokud se týká toho Centroodbytu, tak ta informace byla nepřesná.

To znamená, že jste se vzdal funkce předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a že jste také skončil s podnikáním de facto?

My jsme, já jsem majetkově spoluvlastníkem s. r. o., obchodní společnosti, je nás pět, čili ponechal jsem si majetkový podíl, ale přestal jsem organizovat, čili prostě tu činnost neřídím, tu firmu neřídím.

Proč se nevzdáte funkce předsedy odbytového družstva Centroodbyt, které sdružuje chovatele prasat a které jste v roce dva tisíce tři zakládal?

Z jednoduchého důvodu. Jedna z mých priorit je přesvědčit zemědělce, aby svou produkci prodávali přes odbytové organizace. A Centroodbyt takovou organizací je, čili já u toho chci být i nadále, protože ten proces v České republice je bohužel teprve stále na začátku.

Pokud bych měl začít Interview BBC výzkumem. Ze šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z letošního února vyplývá, že řešení problémů v zemědělství považuje za velmi naléhavé méně lidí než loni. Pane prezidente, je správný názor veřejnosti, že české zemědělství nemá větší problémy než před rokem?

No, to je těžko srovnávat, ten názor správný není, ale tady ten výzkum svědčí o tom, že jakým způsobem česká veřejnost vnímá české zemědělství, jinými slovy je podceňována problematika českého zemědělství a já bych chtěl tady tu situaci změnit. Já bych chtěl, abychom těm lidem o tom zemědělství řekli daleko víc, a mám za to, že jim mnoho dlužíme.

Když mluvíte o podceňování tématiky zemědělství v očích veřejnosti, v čem především? Vždyť to byla veřejnost, která sledovala před rokem, před rokem a půl demonstrace zemědělců před ministerstvem zemědělství a podobně.

Tak demonstrace sleduje každý a může to být jakákoliv demonstrace. Já mám na mysli to, že my zemědělci jsme zkrátka trošičku doplatili na minulý režim, protože my jsme bohužel, to je pravda, byli takovou výkladní skříní toho minulého režimu, čili nastal tady přirozený politický odklon od nás zemědělců a bylo to vyjádřeno nejlépe v těch liberálních jaksi zákonech liberálních ekonomů i politiků, že zemědělství je odvětví jako každé jiné, že není třeba až tolik vyrábět, že to dovezeme. Dokonce byly tady názory, že tu krajinu obdělají technické služby, zahradníci a podobně. Takže my musíme si vybudovat nový obraz zemědělců ve společnosti a na tom musíme pracovat.

Když jsem se probíral výzkumy veřejného mínění, narazil jsem i na aktuální výzkum Eurobarometr. Z něj vyplývá, že dvě třetiny občanů rozšířené Evropské unie podporují zaměření společné zemědělské politiky Evropské unie. Nejspokojenější se zemědělskou politikou jsou ve většině oblastí Malťané a Kypřané. Češi se řadí spíš k těm skeptičtějším. Pokud by nový prezident agrární komory Jan Veleba, host Interview BBC, měl odpovídat v dotazníku na to, zda podporuje zaměření současné zemědělské politiky Evropské unie, jak by odpověděl v dotazníku?

Není to tak jednoduché. Já to vidím malinko jinak, protože já jsem "postižen" tím, že jsem pobýval v Americe, v Kanadě. V Americe jsem dokonce byl měsíc na odborné stáži a já mám na to celkem takový jiný názor a sice pokud politikové budou chránit evropské zemědělce, evropské farmáře, tak to bude v pořádku. Pokud vlivem tlaku WTO ta ochrana poleví, tak ten americký agrární systém nebo kanadský nebo australský nebo novozélandský, tam Evropa nemá zkrátka šanci konkurovat.

Protože je tak neefektivní zemědělsky?

Protože je tak neefektivní, protože je mimo jiné tak dotovaná, protože farmy, chcete-li terminus technicus, sociologicky závody jsou příliš malé ve srovnání s těmi americkými. Já sám si myslím, že se malinko zakonzervovává, ta Evropa že se zakonzervovává. Já to vidím opravdu trošičku, trošičku v jiné poloze.

Pochopil jsem správně, že podle vašeho názoru by Evropská unie jako celek neměla ustoupit tlaku Světové obchodní organizace, protože by to znamenalo vytěsnění evropských farmářů z globálních trhů?

Ano, přesně tak.

A co možná námitka, že by bylo lepší spíš restrukturalizovat evropské zemědělství? Jít k větším farmám a přizpůsobit se zemědělství americkému, či kanadskému?

Tak tímto směrem vývoj objektivně jde. Třeba ve Francii, ale i jinde prostě ty farmy se zvětšují, jenomže ten vývoj...

Ale, jenomže se stále dotují a, řekněme, natahování ruky evropských farmářů rozhodně nekončí, to znamená, není tady na straně jedné zlepšení produktivity práce a efektivity, protože je tady ona natažená ruka.

Je to tak. Nejenom natažená ruka, ale obrovské agrární loby, teď mám na mysli Francii, Německo, takže ti farmáři mají ohromnou politickou podporu třeba v těchto dvou největších agrárních zemích. A tady těm jaksi liberálnějším politikům se ty reformy prosazují velmi těžko. Jde to zkrátka pomalu a pokud by se Evropa otevřela, tak ten agrární systém bude mít obrovský problém.

Čeští zemědělci před vstupem země do Evropské unie upozorňovali na nerovné podmínky, které ve srovnání s kolegy ze starých členských zemí Evropské unie mají. Stačí si připomenout slova tehdejšího prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka, která pronesl loni dvacátého osmého dubna.

Václav HLAVÁČEK (zvukový záznam z 28. 4. 2004): Na nás si Evropská unie otestovala, co je možné, protože donutila desítku k tomu, aby přistoupila na zjednodušený systém dotací. A tím prolomila v podstatě tu společnou zemědělskou politiku a tím okamžikem už nemůžeme hovořit o společné zemědělské politice, protože jsou dvě politiky. Jedna ta stávající pro tu patnáctku a ta, která byla schválena kodaňským summitem pro nově příchozí.

Dvacátý osmý duben roku dva tisíce čtyři a slova tehdejšího prezidenta agrární komory Václava Hlaváčka. Po necelém roce ukazuje se podle nového prezidenta agrární komory Jana Veleby, že některé obavy českých zemědělců byly na místě?

V některých komoditách ano, je to, jsou to komodity, kde je vysoká spotřeba lidské práce, ale není to ovšem důsledek přílivu zboží z EU patnáct, ale je to důsledek přílivu zboží z Východu, to znamená z Polska, Slovenska, Maďarska.

Které komodity máte na mysli teďko?

Mám na mysli zeleninu, mám na mysli ovoce, mám na mysli brambory. Jsou to všechno výrobky, kde je velká spotřeba živé práce, kde polská pracovní síla je mnohem levnější, kde Poláci mají mimo dotací ještě institut jaksi dotací sociálního a zdravotního pojištění. Takže naše pracovní síle, i když jsme mizerně placení, to tak zkrátka je, my...

Dá se říci, že v těchto komoditách, brambory, zelenina nebo jablka, jsou čeští zemědělci svým způsobem nekonkurenceschopní?

Ano, vzhledem například k Polsku ano, protože tam rozhoduje cena pracovní síly a my jí zkrátka nemůžeme konkurovat. Jinak v těch dalších komoditách, jako je mléko, jako je výroba vepřového masa, hovězího masa, obilí, tam bych neřekl, že je nějaké přímé ohrožení nebo nějaké velké důsledky ze vstupu do Unie. Faktem je, já to říkám jaksi jinak, nebo vidím jinak. My nepotřebujeme tak velké dotace, jako potřebují naši evropští kolegové, evropští farmáři. Proč bychom je potřebovali, když máme přes dvě stě hektarů průměrnou velikost farmy a oni mají kolem dvaceti hektarů...

Ano, ale ještě navíc, pane prezidente, když vstoupím do vaší řeči, kdybyste potřebovali větší dotace, tak byste měli daleko větší zisky, protože zmíním teď statistická data Českého statistického úřadu. Loňský zisk českého zemědělství dosáhl bezmála devíti miliard korun, rok předtím to byla ztráta téměř dvě a půl miliardy. Co možná námitka, že stížnosti českých zemědělců, soudě podle těch dat nejsou na místě, devět miliard zisku loni?

No, to je zkrátka účetně zřejmě pravda, i když se to ještě upřesní, ale to už se mnoho lišit nemůže. Říkáte, pane redaktore, poslední číslo ČSÚ. Tady je problém jiný. Tady je problém, generální problém obilí, protože v obilí je v současné době umrtveno, protože ten trh se nehýbe, kolem deseti miliard korun, takže jinými slovy jakoby žádný zisk nebyl.

To znamená, že když se nepodaří přebytky obilí, á propos podle některých odhadů jsou to až dvě celé šest desetin,...

Ano, ano.

...milionu tun pšenice, pokud...

Pšenice ne, obilí celkem.

Obilí jako takového. Pokud se nepodaří toto obilí prodat, tak podle vás skončí...

Se znehodnotí, se znehodnotí loňský výsledek, se znehodnotí, protože...

To znamená, že by zemědělství bylo na nule?

To znamená, teoreticky, když bychom to takto spočetli, tak by bylo na nule. Ono samozřejmě nemůžeme říct, že dvě a půl milionu tun obilí se vyhodí, to asi není představitelné, takže teď si lámeme hlavu co s tím. Ty stále šance tady ještě jsou, ale připozdívá se. Takže znehodnotil by se loňský výsledek a znehodnotil by se dopředu letošní výsledek, protože když by se jelo do žní a byly plné sklady obilí, tak samozřejmě ta cena obilí by dál jaksi klesala.

Když říkáte, že v současnosti deset miliard je v zemědělství umrtveno přebytky, loňskými přebytky obilí, nadprodukce obilí v České republice, jaký je podle vašeho názoru reálný odhad, protože předpokládám, že realistou jste, jak nakonec ono zemědělství skončí? A dovedete odhadnout, jak to bude s prodejem přebytků.

Já odhaduji, že se nám podaří s trhem obilí pohnout, ale odhaduji, že se určitě nebude prodávat za ceny, který zemědělci by potřebovali, který potřebují. Bude to zcela určitě pod intervenční ceny a podle mého názoru to bude možná i pod výrobní náklady toho obilí, který se pohybují kolem dva tisíce čtyři sta tun při loňských rekordních výnosech za tunu.

To znamená, že celkově by zemědělství skončilo tak možná s pětimiliardovým ziskem, pokud byste...?

Těžko odhadovat, já jsem to nepočítal, ale jste myslím si, že velmi bystrý, a takhle nějak by se to dalo říct, ano.

To znamená, že skončí s polovičním ziskem, než jaký je zisk odhadovaný Českým statistickým úřadem?

Pokud nevyřešíme to obilí a pokud ta cena půjde dolů, a je to velmi pravděpodobné.

Podle Eurostatu čeští rolníci loni své příjmy zdvojnásobili a předčili výrazně všechny země Evropské unie. Ředitel zemědělského odboru Českého statistického úřadu Jiří Hrbek jedenáctého března deníku Hospodářské noviny řekl, že zatím loňským ziskem je krom té nadúrody především také vyšší dotace po vstupu do Evropské unie. Zatímco v roce dva tisíce tři činily podpory dvacet jednu miliardu korun, loni o třetinu stouply. To znamená, dá se, pane prezidente, říci, že výše podpor a dotací, které jdou do českého zemědělství, jsou dostatečné?

Dostatečné nejsou vzhledem, opticky ano, dostatečné nejsou. Já to řeknu jinak. My bychom nepotřebovali žádné dotace, pokud by neměli tak masivní dotace naši kolegové v Evropské unii, čili vzhledem k nim řeknu číslo. Sousední sedláci v Rakousku mají v průměru osmnáct tisíc korun dotací na hektar. Farmář přes hranici, přes řeku Moravu, přes řeku Dyji má dotaci kolem šesti tisíc, čili je to jedna třetina. Takže i když opticky suma těchto dotací je velká, je tam nárůst oproti minulosti, tak se může stát, že ty naše výrobky nebo ty, co se dělá u nás, že zkrátka a dobře nebudou konkurenceschopné. Já to vidím u ceny prasat, které rozumím, do které vidím, protože stále to ještě dělám. A tam se ukazuje, že nám nestačí farmářská cena, kterou třeba mají kolegové v Německu, a nestačí to proto, že v tom Německu, ty prasata se krmí krmným obilím zamíchaným do směsí samozřejmě, tak oni dostávají vysoké dotace na obilí a už nepotřebují tak vysokou farmářskou cenu.

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie farmáři loni varovali před zásadním zvýšením cen zemědělské půdy a pronájmu zemědělské půdy. Tady jsou rok stará slova tehdejšího prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka.

Václav HLAVÁČEK (zvukový záznam z 28. 4. 2004): Tak, jak se blíží vstup České republiky do Evropské unie, tak se zintenzívnil obchod, trh s půdou a ten měl vliv také na to, že se zvýšila a zvyšuje se cena zemědělské půdy v určitých lokalitách a také s tím samozřejmě se hýbe i nájemné.

Dvacátý osmý duben loňského roku, slova tehdejšího prezidenta české agrární komory Václava Hlaváčka. Neukazuje se, že obavy z toho výrazného zdražení zemědělské půdy v České republice po vstupu země do Evropské unie nebyly na místě, pane prezidente?

Ten proces je dvojrychlostní. Pokud se týká ceny půdy, tak tam ten nárůst jde tak nějak mírně, přímo úměrně nahoru, není dramatický. Je otázka, jestli ta křivka nebo jestli ta přímka se nezmění v nějakou strmou křivku, ale zatím tam žádná tragédie není. Pokud se týká ovšem nájmů za půdu, tak tam došlo k poměrně vysokému nárůstu. Jsou oblasti, zejména v těch úrodnějších částech republiky, kde není výjimka, že ty nájmy z roku na rok stouply o třicet procent, a to už je samozřejmě vysoké zvýšení nájmů.

Je možné nějakým způsobem tomu razantnímu zvyšování nájmů předejít v budoucnu, nebo už očekáváte, že se třetinový nárůst nájmů zvlášť v úrodných oblastech České republiky při pronájmu zemědělské půdy už nyní zastavil?

Já si myslím, já si myslím, že se to ustálí. Pokud se nezastavil, tak já se domnívám, že skutečně to platilo jenom ten, to očekávání nebo nejistota nebo strach, chcete-li, platilo jenom u toho nájmu. Já se domnívám, že to hlavní by mělo být za náma. Buďto se to zastaví, anebo ten další nárůst už bude mírný.

Znamená to, že pronájmy půdy a, řekněme, cena půdy, zemědělské půdy v České republice při jejím odkupu zas nejsou tak vysoké, čehož jste se obávali před vstupem země do Evropské unie?

Já si myslím, že to není tak dramatické, jak jsme to viděli. Já sám jsem z toho měl rovněž strach, protože srovnáte-li cenu zemědělské půdy v EU patnáct a tady, tak ten rozdíl je propastní zkrátka, ale ty procesy zase nejsou tak přímočaré, protože ne všichni farmáři půjdou k nám hospodařit, ne všichni farmáři tady budou kupovat půdu, čili bude to pozvolnější, než jsme my si představovali.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je nový prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. Další téma - rozbor dalších problémů českého zemědělství. Pane prezidente, dovolte, abych se odkázal na vaše slova z deníku Hospodářské noviny, která jste pronesl desátého března. Řekl jste, že byste v nové funkci rád zvýšil prestiž českého zemědělství v očích veřejnosti, protože jinak bude velmi obtížné prosazovat požadavky zemědělců, ať už jsou jakkoliv oprávněné, pokud vás mohu citovat doslova. Můžete vyjmenovat, kterými kroky chcete v následujících týdnech vy osobně vylepšit obraz českého zemědělství v očích veřejnosti?

Tak já zásadně chci změnit tón a styl, to znamená, moje heslo je zvednout hlavu, vztyčit hlavu a zkrátka být trošku ofenzivní a přestat naříkat, protože my máme na co navázat, my máme být na co hrdi, protože ono se to málo ví, ale české zemědělství srovnáno v evropském kontextu má úžasně hluboké kořeny.

Pokud bych byl trochu škodolibý, tak co kdybych vám namítl, že zatím se to nedaří zvedat hlavu a přestat naříkat?

Tak já ji zvednutou mám...

No, ale vaši kolegové, za které prezidentujete?

Tuto funkci dělám teprve první týden, takže jistě se nějaké výsledky brzy dostaví. A opakuju, já jsem, podívejte, pane redaktore, já jsem po revoluci zcestoval mnoho agrárních systémů světa, vždycky jsem z té cesty udělal, něco udělal, udělal jsem odborné videofilmy, dokonce jsem se pokusil o jednu publikaci Amerika a její zemědělství. A když jsem udělal takový generální závěr z těch cest, tak ten zněl, že se nemáme za co stydět, že jsem neviděl na těch systémech nic, co my bychom neznali, a že je třeba zkrátka zvednout hlavu, pracovat, být skromný, výsledek se dostaví. Jsem o tom...

Tak teď dovolte, abych vám vstoupil do řeči, a budeme se bavit o těch, kteří zatím hlavu zvednutou nemají. Čeští zemědělci žehrají na to, že lidé nekupují, či dokonce nemají šanci si koupit české ovoce a zeleninu a přitom dovoz ovoce a zeleniny do republiky roste. Tady jsou slova ředitele Zemědělského svazu České republiky Jiřího Burdycha.

Jiří BURDYCH (zvukový záznam): Tak vzhledem k množství dovážených zemědělských produktů i potravin, tak se dá říci, že samozřejmě nedostačuje náš podíl. Jenom bych to chtěl dokumentovat na číslech zahraničního obchodu. Na příkladu jabloní za posledních deset let poklesl počet jabloní téměř o polovinu, zatímco dovoz vzrostl o padesát šest procent.

Stěžuje si v rozhovoru pro BBC ředitel Zemědělského svazu České republiky Jiří Burdych. Tak on z těch slov, která jsme slyšeli, moc hlavu zvednutou nemá, žehrá. Jak by prezident agrární komory Jan Veleba odpověděl na otázku, jak mohou sami zemědělci přispět k tomu, aby se zvýšil prodej tuzemského ovoce a zeleniny na pultech českých prodejen a vytlačil tak dováženou zeleninu a ovoce?

On ten pan ředitel má bohužel pravdu a my třeba připravujeme, nebo já třeba připravuju nějaké propagační akce, kde do toho chceme zamontovat zkrátka politiky, umělce a kde chceme prostě vystoupit a požádat spotřebitele, aby kupovali české potraviny.

Promiňte, pane prezidente, když se neprodávalo v České republice, nebo nebyl dostatečný odbyt mléka, přišla akce školní mléko. Vy chcete přesvědčit politiky, přijde nějaká akce školní ovoce, či zelenina, nebo můžete být konkrétní?

Ano, takhle nějak by to mělo být, protože když třeba, heleďte já mám neteř ve Švýcarsku a tam patří k bontonu a k určité hierarchii společenských hodnot, že Švýcaři dávají striktně přednost před potravinami domácí provenience, pokud se tam vyrábí.

Ano, to je ve Švýcarsku, v Čechách patří k bontonu to, že čím je to levnější a je jedno, odkud to pochází, tak přece nekupte to, když je to tak levné.

Já vím, ale víte, já tady ten bonmot, který řeknu, používám s velkou oblibou, když dostávám podobné otázky. Je dobré, blíží se Velikonoce, příští pátek už, tuším, bude Velký pátek, tak ten, kdo má rád maso a nemůže si je odpustit ani na Velký pátek, tak tomu doporučuju si koupit nějakou levnou uzeninu někde v supermarketu, protože pravděpodobně nespáchá hřích, protože tam žádné maso není, když to koupí a sní. Takže já si myslím, že...

Chci tím říci, že hezká propagace českého zemědělství, pane prezidente?

Ne, teď mluvím o něčem jiným než o propagaci českého zemědělství, ale já teď chci říct, že český člověk není hlupák. Český národ, já to nechci přehánět, ale my prostě nejsme nějací přihlouplí nebo podobně. Když se lidem vysvětlí, co v těch levných potravinách je, když jim nabídneme svoje potraviny, když si budou moct dostopovat, kdy ta potravina byla vyrobena, v které stáji a tak dále, a udělají se tomu pravidelné prostě akce, tak podle mého názoru ti lidé se o to budou zajímat. Po tiskové konferenci pana Jírovského, kde jste před chvílí ředitele Burdycha citoval, tak já jsem tam byl také, o těch českých potravinách jsem tam mluvil a dneska na agrární komoru volala jedna starší paní z Prahy, kde ty české potraviny sežene, ať jí to řekneme, že tam půjde a bude si je kupovat.

Kam jste ji poslal?

Brala to sekretářka, ten telefon, tak neznám odpověď, kterou jí dala.

Teď ale když se zaměřím opravdu na odbyt a především jednání s řetězci. Vy patříte k propagátorům sdružování zemědělských farem a zemědělských družstev do odbytových družstev. V úvodu jsem zmínil Centroodbyt, který jste zakládal, ve kterém jsou sdružení chovatelé prasat. Když budu opět citovat vaše slova, po zvolení do funkce prezidenta agrární komory jste v rozhovoru pro ČTK řekl, cituji doslova: "Mým hlavním cílem bude, aby se zemědělci lépe sjednotili tak, abychom mohli čelit tlaku obchodních řetězců a zastavili trend poklesu naší produkce," konec citátu. Čím to, že se vám to zatím nedaří, byť jste propagoval sdružování zemědělců do velkoodbytových družstev už dávno předtím, než jste se stal prezidentem agrární komory?

Nedaří se to proto, že ty obchodní řetězce tady mají Klondajk, který, jsem přesvědčený, jim právě v tom období končí, protože udělaly mnoho chyb v poslední době a využívají naší naprosto děravé legislativy a chovají se u nás tak, jak se ve svých mateřských zemích nechovají. Ty věci jdou tak daleko, že já jsem například viděl nedávno jejich výběrové řízení na pět set tun špekáčků, žádná drobnost, a z těch pět seti tun špekáčků, ten kontrakt byl za dvacet pět milionů korun, tak si berou plnou jednu třetinu ceny, si berou na maržích, na slevách, na různých slevách, začíná se tomu říkat výpalné. A...

To znamená, tím chcete, výpalné, pokud se nemýlím, je svým způsobem kriminální čin.

Já říkám, začíná se tomu říkat, já neříkám, že tomu říkám já výpalné, nechci se ocitnout před soudem s řetězci, já tím jenom dokumentuju to, jakým nekompromisním způsobem ty obchodní řetězce stlačují dolů ceny prostě zpracovatelů a ti to zkrátka přenáší na nás. Čili způsob podnikání obchodních řetězců velmi silným způsobem limituje a v některých případech ničí české zpracovatele a české zemědělce.

Proč si to zatím zemědělci neuvědomují, aby se víc integrovali a byli stejně tak...?

To si především neuvědomují zpracovatelé, protože my už se začínáme integrovat, kdežto ti zpracovatelé, těch pět set tun špekáčků oni jistě dostali. Pak jsem viděl výběrové řízení na levnou uzeninu, limitní cena dvacet čtyři korun kilogram, proto jsem mluvil o tom Velkém pátku, takže ti zpracovatelé proto, že ty řetězce už realizují přes sedmdesát procent obchodu potravin, tyto řetězce a jenom necelých třicet procent se realizuje tradičním způsobem, tak ti zpracovatelé, když chtějí prodat, tak jim nezbývá než prodat přes ty obchodní řetězce. A protože se nedovedou domluvit, protože nedovedou žádný družstvo udělat, jejich odbytový nějaký družstvo, v uvozovkách řečeno, tak místo toho se podbízí jeden druhému, no, a jsou ve velmi obtížné situaci, ale k té situaci dojde, kdy oni budou zkrátka muset se těm řetězcům postavit.

Už se nový prezident agrární komory Jan Veleba, host Interview BBC, setkal v nové funkci s ministrem zemědělství České republiky Jaroslavem Palasem?

Zítra jsem pozván na snídani s panem ministrem.

O čem s ním budete chtít mluvit, o nějakém aktuálním problému?

Budu s ním chtět mluvit o tom, jaký si mezi sebou uděláme nějaký pravidla hry, aby naše komunikace byla efektivní. Budu s ním chtět mluvit o obilí, o vyřešení obilí, budu s ním chtět mluvit...

Promiňte, když mluvíte o obilí, řekl jste a varoval jste předtím, že případný prodej nadúrody ve výši dvou a půl miliardy...

Milionu.

...promiňte, milionu tun obilí by mohl snížit odhadovaný zisk českého zemědělství v loňském roce na polovinu, tedy zhruba na pět miliard korun, ale Jaroslav Palas vám už při sněmu agrární komory řekl, že je tady tender, kdy Česká republika má šanci vyvézt tři sta tisíc tun...

Tři sta padesát tisíc přesně řečeno. Ano, ten tender, už je to skutečností. Zkrátka a dobře, ten tender Česká republika dostane, ale těch tři sta...

To znamená, tři sta padesát tisíc tun vyhrála Česká republika?

Ano, ano, ale těch tři sta padesát tisíc pořád není těch dva a půl milionu tun, čili musí se k tomu přidat ještě další kroky, aby ten problém se vyřešil. Jinak s tím obilím nejde o to prodat to za vysokou cenu, jde o to prodat to vůbec.

A které kroky by podle vás měl ministr učinit, ke kterým ho budete ještě přemlouvat?

Já si myslím, že především bysme měli my sami učinit nějaké kroky, měli bysme se my zemědělci domluvit, že, dám hypotetický příklad, že osm set tisíc, milion tun vyvezeme za nižší cenu, že si to rozdělíme po republice, abychom ten trh pohli.

A ještě nějaký problém proberete?

Tak těch problémů je samozřejmě velmi mnoho. Další problém, další aktuální problematika je Brusel. Od roku dva tisíce sedm budou jiným způsobem směřovány nebo rozdělovány evropské dotace z evropských fondů, tak to je problém prostě nejbližší budoucnosti velmi závažný. Dále je tady problém, já mluvím o obilí, ale je tady problém i ceny řepky, jak to udělat se Setuzou, začíná se zvedat skupina zemědělců, kteří zakládají odbytový družstvo na řepku.

Z toho, co říkáte, to bude hodně dlouhá snídaně.

To já nevím, co...

Možná budete i obědvat.

To já nevím, co snídá pan ministr, já snídám skromně zatím.

Musíte hlavně ministra vyzvat k tomu, aby když už se bude podávat ovoce, či zelenina, aby to bylo z vašich sadů. Já vám děkuji, pane prezidente. Hostem Interview BBC byl Jan Veleba, nový prezident Agrární komory České republiky. Někdy příště na shledanou.

Děkuji a rád.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.