Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Paroubek ve studiu BBC

"Když se nedobereme práv doma, musíme do Štrasburku," tak vyhrožují čeští majitelé domů kvůli regulovaným nájmům. Naději dostali majitelé domů poté, co Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku řešil případ regulovaného nájemného v Polsku.

Předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček v rozhovoru pro BBC naznačuje, že čeští majitelé mají šanci na úspěch.

Tomislav ŠIMEČEK (zvukový záznam): Prosím vás, ten rozsudek říká, že přiznává všem vlastníkům pronajímaných nemovitostí právo se domáhat odškodnění za ztráty způsobené regulací nájmů.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Majitelé vyhrožují i soudem o padesátimiliardové odškodné kvůli regulaci. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, i dnes vás co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Koncepce bytové politiky na roky dva tisíce pět až dva tisíce deset, tento dokument vám schválila vláda. Musel jste, pane ministře, o schválení koncepce hodně bojovat?

Já si myslím, že v té závěrečné fázi už ani ne. Myslím, že jsme té koncepci věnovali opravdu mnoho času a odpracovali jsme si to, jinak řečeno. Ta diskuse byla, řekl bych, spíše vysvětlující a myslím si, že mohu říci, že to hlasování o koncepci bylo jednomyslné.

Podle informací BBC se na vládě v souvislosti s koncepcí bytové politiky vedla řeč i o výhrůžkách majitelů domů, kteří chtějí zažalovat český stát kvůli regulaci nájmů v zemi. Jak dlouhá ta diskuse byla týkající se tohoto bodu?

No, tak nebyla první, já jsem okamžitě poté, co ten rozsudek ze štrasburského soudu pro lidská práva, informoval o celé problematice vládu a řekl jsem, že budeme vypracovávat právní analýzu. Ta právní analýza bude tento týden hotová, ty věci se nemají asi jíst tak horké, jak v první chvíli vypadají.

To znamená, zatím onu právní analýzu ještě na stole nemáte?

Nemáme, ale máme už asi předběžně, jak ta analýza bude vypadat, takže...

K čemu předběžně v té analýze docházíte?

Podívejte, podle mého názoru v Polsku je jiná právní situace nežli v České republice. U nás, dá se říci, v tuhle chvíli neexistuje regulace nájemného, protože tu Ústavní soud zrušil, ale neexistuje vlastně možnost u majitelů domů, pokud k tomu není ochotna ta druhá strana, tj. nájemníci, zvyšovat nájemné, ale v řadě případů také ke zvyšování nájemného v posledních dvou, třech letech docházelo.

Z vaší prozatímní analýzy, nebo z dílčích závěrů, které už nyní máte k dispozici, byť analýza celá bude dokončena v tomto týdnu, ukazuje se, že případná stížnost, žaloba majitelů domů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, že de facto nemá smysl, že právní postoj České republiky a hlavně se ukazuje, že česká vláda je neprůstřelná v argumentaci?

No, podívejte, já bych to řekl trošku jinak. Já se snažím od začátku příchodu do funkce jednat v rámci takzvané tripartity bytové i s majiteli domů, i s představiteli majitelů domů. Já nechci být nekorektní, jako jsou v tomto případě oni, to je prostě nátlaková akce z jejich strany. Já si myslím, že Česká republika se nemusí bát takovýchto, takto pojatých žalob, protože majitelé domů, ty jejich organizace, a tady se nejedná a nemůže jednat o nějaké hromadné žaloby, prostě to musí být jednotlivé žaloby, já jim tady nebudu radit, co mají dělat, ale to, že to říkají české veřejnosti, tak mě přesvědčuje o tom, že prostě buďto to nevědí, anebo nechtějí vědět, nebo zatemňují ty věci. Já si myslím, že by bylo dobré, kdybychom spíš seděli dál u jednacího stolu a hledali společné řešení, které je dobré pro Českou republiku.

Očekáváte, že k tomu jednacímu stolu usednete a výhrůžky žalobami budou staženy?

No, tak podívejte, já si těch výhrůžek příliš nevšímám, protože to bych asi nebyl ministr, který je schopen vůbec něco odpracovat. Já chci říci, že máme zpracován seriózní věcní záměr návrhu zákona o nájemném. Ten v krátké době i s eventuelním zahrnutím připomínek, které vzniknou, pokud vzniknou z té právní analýzy o tom rozsudku, tak předložíme v krátké době, a já to vidím do konce tohoto měsíce po dohodě s ministerstvem financí, do legislativní rady vlády a pak...

To znamená, že to stihnete do konce března předložit vládě návrh zákona o nájemném?

Já jsem přesvědčen, že ten věcný záměr návrhu zákona předložíme, to paragrafované znění bude pak následovat.

Kdy, pane ministře? Protože, pokud se nemýlím, alespoň v několika rozhovorech, které jste poskytl ať už českým deníkům, nebo rozhlasovým a televizním stanicím, tak jste naznačil, že by nový zákon o nájemném mohl začít platit od prvního ledna příštího roku. Paragrafované znění do konce března, tedy pardon, věcný záměr do konce března, paragrafované znění dokdy, aby parlament, obě komory parlamentu zákon přijaly?

Co nejdříve. No, ideální by bylo, kdyby to bylo na přelomu dubna, května, aby se to dalo dát do vlády, do sněmovny, aby to prošlo třemi čteními ve sněmovně, abychom ten proces uzavřeli někdy do konce července, kdy předpokládám, že bude tedy ten jarní běh parlamentu, jarní jednání parlamentu kdy bude končit. A já jsem přesvědčen, že ten zákon může od prvního první příštího roku fungovat.

Termín zatím není ohrožen tím, že jste požádal o odklad právě kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva?

Já myslím, že termín tím není nijak zásadně ohrožen.

Součástí koncepce bydlení, kterou vláda schválila, je právě odstranění deformací na trhu nájemního bydlení. V příštích pěti až šesti letech by se podle ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka měly nájmy v bytech s regulovanými činžemi zvyšovat o osm procent ročně až do tří procent z tržní ceny nemovitosti. Obce a města by měly mít možnost zvýšit nájmy v bytech s regulovanými činžemi o šest až dvanáct procent. Majitelé domů ústy Tomislava Šimečky, který je předsedou Občanského sdružení majitelů domů, dali najevo, že takový návrh je pro ně nepřijatelný. Majitelé domů přichází s protinávrhem.

Tomislav ŠIMEČEK (zvukový záznam): A tento návrh obsahuje první krok v tom, že se nájemné musí zvýšit alespoň na plné krytí nákladů prosté reprodukce u všech bytů, kde to nepřesáhne úroveň tržního nájemného. Tuto výši spočítal Ústav soudního inženýrství v Brně.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Předseda Sdružení nájemníků, poslanec ČSSD Stanislav Křeček oponuje slovy:

Stanislav KŘEČEK (zvukový záznam): Je to přijatelné, ale není to zaplatitelné, není to zaplatitelné. To prostě jsou částky, které by lidé v důchodu, kteří mají důchod jako jediný příjem, nemohli zaplatit.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda Sdružení nájemníků, poslanec sociální demokracie Stanislav Křeček. Pane ministře, předpokládám správně, že ze svých představ o výši deregulace, jak jsem je citoval před malou chvílí, nejste ochoten ustoupit?

Ne, já si myslím, že to, co jste říkal, tak v zásadě platí. Samozřejmě já bych to trošku asi jinak vysvětlil, ale myslím, že pro českou veřejnost by mělo platit asi to, že v těch malých městech na pohraničí budou ty nárůsty v řádech desítek korun ročně v tom přechodném období pěti let a v těch větších městech by se pohybovaly v řádech set korun ročně. Pokud jde o to, co říkal pan Šimečka, jestli říkám dobře to jeho jméno, čtyřicet devět korun, no, tak to je vysněná hranice, to určitě by bylo hezké, ale jak zdůvodnit, že třeba družstva bytová pracují s cenami jinými, s nákladovými cenami jinými, nějakých pětadvacet až osmadvacet korun? Myslím si, že se na to musíme podívat a o tom musíme jednat.

To znamená, považujete ten návrh majitelů domů, který jsme slyšeli od Tomislava Šimečky, za věc k diskusi a nezavrhujete jej?

No, tak nezavrhuju, ale nevidím je jako reálný. Já si myslím, že musíme vyjít z té praxe, která je osvědčená, a pokud tady významná část bytového segmentu, tj. bytová družstva, pracují tedy s tím nákladovým nájemným v úrovni, o které jsem hovořil, pětadvacet až osmadvacet korun, tak se musíme podívat na tuhle tu cenu.

To znamená, tak zhruba do třiceti, maximálně do třiceti korun?

Já si myslím, s nějakým přiměřeným ziskem, že by to mohlo být toto, a stejně by to znamenalo ve velké části, ve velké části našich měst vlastně revoluci, nárůst o sto procent, proto ho nemůžeme provést hned, protože to je to, na co upozorňuje také poslanec Křeček. To nemá jenom dimenzi to, že to nezaplatí lidé, ale my těm lidem, kteří to nejsou schopni zaplatit, budeme ty věci kompenzovat, čili aby to unesl také státní rozpočet.

Když se ale podívám na ten váš návrh, tedy zvyšování regulovaného nájemného o osm procent ročně až do tří procent z tržní ceny nemovitosti a obce a města by měly tu šanci vyšší až do dvanácti procent. Pokud se nemýlím, tak vás čeká jednání s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou o míře uvolňování regulovaného nájemného. Je pravda, že ministerstvo financí se přiklání k vyšším číslům, než která navrhujete vy?

Ne, my jsme si řekli při tom jednání, které jsme měli, že ten princip je v zásadě správný, ale že budeme hledat ještě nějaký koeficient, kterým bysme třeba vyjádřili stáří toho příslušného bytu tak, aby ten propočet dával co největší ekonomický smysl. Čili ty věci my zkoušíme a uvidíme, jestli se nám to povede.

V každém případě tedy vás netlačí ministerstvo financí k rychlejší deregulaci?

Ne, já myslím, že takto ta otázka není.

Ten koeficient máte už nějak prodiskutovaný?

To nemáme prodiskutované, ještě se vrátím ale k té vaší předchozí myšlence. Já si myslím, že nás netlačí i, řekl bych, z důvodů, které jsou na jeho straně, to znamená, že pokud by nás tlačilo k rychlejší deregulaci, tak by to byl větší tlak na státní finance, a to si skutečně asi nemůžeme v současné době dovolit.

Majitelé domů tvrdí, že rychlejší deregulaci by mohl nastartovat příspěvek na bydlení, který by lidem s nižšími příjmy dorovnával deregulované nájemné, pak by s rychlejší deregulací souhlasil i předseda Sdružení nájemníků, poslanec ČSSD Stanislav Křeček.

Stanislav KŘEČEK (zvukový záznam): Ano, no, samozřejmě, prosím vás. Pokud bude příspěvek, který chudým lidem doplatí tyto náklady na bydlení, souhlasíme se vším.

Dodává předseda Sdružení nájemníků, poslanec ČSSD Stanislav Křeček. V čem je tedy, pane ministře problém? Pokud by, slyšeli jsme, že Stanislav Křeček by souhlasil, pokud by byl příspěvek na bydlení.

No, tak to já taky s tím souhlasím, problém je jenom fiskální. Ono se to dá v zásadě provést i z roku na rok, ale problém je, že na to nebudeme mít dost peněz ve státním rozpočtu.

Vy máte propočítáno, kolik v případě, že by se deregulovalo rychleji, kolik by to stálo státní pokladnu na tom příspěvku?

Tak jsou to řády miliard korun, takže to je potřeba vidět, že pro začátek počítáme s nějakým navýšením o dvě miliardy. A umím si každý rok představit, že bychom přidávali další peníze, ale neumím si představit, že bychom tam šli hned na nějakých osm, deset miliard. To prostě není možné.

Počítáte s tím, že ten příspěvek na bydlení bude platit také od prvního ledna roku dva tisíce šest, kdy vstoupí v platnost zákon o nájemném?

Samozřejmě.

Rozebíráme téma koncepce bytové politiky České republiky na rok dva tisíce pět až dva tisíce deset, kterou schválila vláda. K základním úkolům bytové politiky do roku dva tisíce deset patří podle této koncepce podpora nájemního bydlení pro domácnosti se středními a nižšími příjmy. Pane ministře, můžete prozradit, kterými kroky krom těch, o kterých jsme už slyšeli a které jsme tady rozebírali společně, když jste byl hostem Interview BBC, kterými kroky chcete dál podporovat nájemní bydlení pro domácnosti se středními a nižšími příjmy?

Tak souběžně s tím, jak bude přijat zákon o nájemném a jak bude docházet k postupné deregulaci, tak bychom rádi, aby také platily zákony, které umožní výstavbu, novou bytovou výstavbu pro lidi ze středních vrstev, pro ty lidi, kteří nedosáhnou na hypotéční financování, to znamená, aby si to ten, kdo se o ty věci ne tolik zajímá, představil. Hypotéku může dostat na pořízení bytu ten, kdo má čisté příjmy dlouhodobě nějakých devatenáct tisíc korun měsíčně, ta domácnost, která má aspoň tyto čisté příjmy, což je zhruba asi deset procent českých domácností, no, ale my víme, že je řada lidí ze středních vrstev, kteří nemají sice takovéto příjmy, ale které s přiměřenou pomocí státu, která se také vejde do té pomoci, kterou připouští Evropská unie, bude schopna si pořídit bydlení sama. A já si myslím, že svým způsobem vlastně státu vytrhnou trn z paty, protože tomu ušetří peníze, které by musel jinak třeba vydávat na bydlení. Takže proto přicházíme s návrhem zákona o družstevní bytové výstavbě na neziskovém principu, proto v krátké době přijdu do vlády s návrhem zákona o neziskových společnostech pro bydlení.

Kdy konkrétně?

Myslím, že to bude věcný záměr návrhu tohoto zákona během týdne, proto také chci, proto také jsme uplatnili půjčky pro mladé do šestatřiceti let na pořízení bytu, jen tak mimochodem zatím...

Kolik už jich máte?

Deset tisíc, přes deset tisíc žádostí. Myslím, že reálně uplatnitelných je asi sedm tisíc v tuhle chvíli. Do konce roku očekávám dvanáct až patnáct tisíc, což není vůbec...

Ještě k těm deseti, nebo ne?

Celkově, celkově a...

To znamená, že tři tisíce žádostí jsou odmítnuty z těch deseti tisíc?

To tak vypadá, že bude asi třicet procent odmítnuto.

Z jakého důvodu?

Z důvodů formálních, z důvodů obsahových, nesplnění kritérií a podobně. A chtěl bych ještě předložit další návrh nařízení vlády, čili takové podzákonné normy, a sice půjčky pro mladé do třiceti šesti let, do výše tři sta tisíc korun na rekonstrukce bytů, což si myslím, že by pomohlo především ve venkovských oblastech.

Pochopil jsem správně, pane ministře, z těch vašich slov, která jste právě teď pronesl, pokud se nemýlím, tak v současnosti lidé do šestatřiceti let mohou využít nízkoúročenou až třistatisícovou půjčku na pořízení vlastního bydlení, to je to, co jste říkal, že máte nyní na stole deset tisíc žádostí, tři tisíce odmítnete, ale očekáváte, že přibudou další dva tisíce žádostí do konce roku. To znamená, že vy rozšíříte tuto nízkoúročenou půjčku až tři sta tisíc korun i na rekonstrukci bydlení?

To bude jiné nařízení vlády a bude se to tedy týkat jiného segmentu zájemců ne o pořízení bytu, ale těch, kteří třeba ten byt k dispozici mají a kteří ho budou chtít rekonstruovat.

Kdy by si lidé, mladí lidé do šestatřiceti let mohli vzít až třistatisícovou nízkoúročenou půjčku na rekonstrukci bydlení, které mají?

No, tak já počítám, že se nám tam, tam jsou nějaké technické problémy, které jsou spíše z hlediska softwaru, protože my chceme jít už přes české banky s tím, že by banky půjčovaly ty peníze a my bychom dotovali část úroků z úvěrů tak, aby lidé platili zhruba dvě procenta po dvacet let. Takže o tom my vlastně jednáme a připravujeme ten program i v kontaktu s českými bankami. A nevypadá to tak úplně jednoduše, zkrátka budeme potřebovat na to několik týdnů.

To znamená, že je...

Nejsem schopen říct přesný termín. Já bych byl nejraději, aby to bylo někdy prvního pátý, ale je otázka, jestli to bude možné.

Na co narážíte? Že banky nemají o takovéto půjčky zájem?

Ne, ne, my narážíme na to, že je potřeba k tomu zúčtování těch dotací na úroky z úvěrů, které budeme poskytovat z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení bankám, tak potřebujeme software a ten se musí odzkoušet, ten musí být naprosto spolehlivý, no, a samozřejmě to není jednoduchá věc. Takže většinou se tohle to zkouší nějakých půl roku, no, a my na to budeme mít pár týdnů.

Když jste zveřejnil číslo deset tisíc zájemců o tu třísettisícovou nízkoúročenou půjčku na pořízení vlastního bydlení pro mladé lidi, jak velký zájem očekáváte o tu třísettisícovou půjčku na rekonstrukci bydlení?

Já si myslím, že ten zájem bude podobný, to znamená nějakých deset až patnáct tisíc za rok. Já si myslím, že ten největší zájem bude právě od těch, kdo bydlí na venkově, protože tam z těch pěti set tisíc takzvaně volných bytů je zhruba tři sta tisíc bytů umístěno v obcích do pěti tisíc obyvatel. Je otázka atraktivity těchhle těch bytů. Je zřejmé, že tam nejsou pracovní příležitosti, že dojíždět za prací do města je třeba problém pro ty lidi, protože nefunguje hromadná doprava, ale myslím, že je řada bytových jednotek, které třeba nesplňují kategorii, představy lidí o bydlení v jednadvacátém století. A když poskytneme tu půjčku, tak to bude mít i význam pro stabilizaci lidí na venkově.

Když jsem studoval vaši koncepci bytové politiky na roky dva tisíce pět až dva tisíce deset, poměrně velká pasáž je věnována i právě rekonstrukci panelových domů. K tomuto tématu se ostatně v Praze konala v pondělí a v úterý velká konference ministrů zemí Evropské unie. Vy jste prozradil, že Česká republika by v letech dva tisíce sedm až dva tisíce třináct mohla z Evropské unie obdržet celkem sto čtyřicet až sto padesát miliard korun a při rozdělení těchto peněz chcete dosáhnout toho, aby část peněz mohla jít i na rekonstrukci panelákových sídlišť. Jak velká je ta šance?

Já bych jenom to upřesnil, co jste říkal, protože dneska se to v několika novinách také neobjevilo přesně. Sto čtyřicet až sto padesát miliard by přicházelo každý rok v těch letech dva tisíce sedm až třináct...

Nikoliv souhrnně?

Nikoliv souhrnně. V těch letech dva tisíce čtyři až šest je to souhrnně osmdesát miliard, čili vidíte ten obrovský skok. A my bysme potřebovali část těch peněz, já jsem pracovně zatím navrhl pět procent, to je věc ještě další diskuse, použít právě na tyto účely. A k mému překvapení všichni vlastně přítomní představitelé států, z nichž dvě třetiny byly zastoupeny představiteli na úrovni ministra nebo státního tajemníka odpovědného ministerstva pro bydlení, tak vyslovili s tímhle tím souhlas, čili to je první krok k tomu, abychom začali jednat s Evropskou komisí, abychom se snažili při jednání o finanční perspektivě Evropské unie v těch letech dva tisíce sedm až třináct tohle to dosáhnout.

Jak velký je ale, jak velká je pravděpodobnost, že se tomu, pane ministře, tak stane, to znamená, že půjdou peníze i na opravy panelových sídlišť, že nakonec...?

Já si myslím, že je to velká pravděpodobnost díky tomu, že se za to vzalo všech pětadvacet členských států. Samozřejmě ty západoevropské státy mají jiné motivace nežli státy, které přistoupily nedávno. U nás to je spíše problém technický a finanční, u nich je to problém, řekněme, určité sociální exkluze, nebo, abych mluvil srozumitelně, mají tam zkrátka určité sociální, společenské problémy, vysokou kriminalitu na sídlištích. Čili oni je musí humanizovat z tohoto hlediska, my spíše proto, že už ta sídliště, která byla koncipovaná v padesátých, šedesátých letech, tak neodpovídají požadavkům jednadvacátého století a technický stav velké části budov také není dobrý.

Vy tvrdíte, že v panelových domech je zapotřebí ročně opravit až pětkrát víc bytů než dosud. Současný počet dvaceti tisíc až třiceti tisíc bytů, které se daří obnovovat od roku dva tisíce, je nutné zvýšit na sto bytů za rok. Pokud by ony peníze...

Na sto tisíc.

Promiňte, na to tisíc bytů za rok. Pokud by ty peníze z evropských fondů šly, tak by byla pokryta, bylo pokryto těch sto tisíc bytů ročně?

No, asi bychom se k tomu velmi přiblížili a nebyly by to jenom evropské peníze, ale v rámci kofinancování by to byly peníze měst, peníze také třeba i regionů, peníze samozřejmě státu. No, a pak bychom se dostali na zdvojnásobení té částky, kterou do toho dáváme teď. My dáváme na všech možných úrovních, na úrovni státu, z úrovně obcí, úrovně družstev zhruba deset miliard korun, ale my bychom potřebovali dvojnásobek. Takže stát do toho dává něco kolem té jedné miliardy korun možná v těch různých programech, možná trošku více, a ti všichni ostatní, jak jsem o nich hovořil, dávají ty další částky, ale my bychom potřebovali se zkrátka dostat na těch sto tisíc, a myslím, že je to reálné.

Michal Odvody z Chebu se vás v té souvislosti ptá: "Myslíte si, že je spravedlivé, aby se opravy chátrajících panelákových domů platily ze všech peněz daňových poplatníků, tedy z peněz, na které přispívají i ti, kteří si pořídili byty ať už za hotové, nebo na hypotéky?"

No, tak to je věc pohledu. Já se přiznám, že tenhle pohled mě trošku překvapuje, protože třeba i na hypotéky, kdo si pořizuje byty, tak má možnost daňových odpočtů, čili určitě se nezabývá tím, jestli mu třeba někdo, kdo platí daně a je v nízkopříjmové skupině, jestli je s ním vlastně solidární, a je s ním solidární.

To znamená, že chcete tím říci, že bytová politika není na úkor jedné skupiny, to znamená, že by byli zvýhodňováni lidé, kteří opravují panelák, protože na to jdou peníze z peněz daňových poplatníků?

Já si myslím, že tomu tak není, ale bytová politika, to není běžný trh jako třeba výrobky s čokoládou, ale je to trh, na který je potřeba se dívat také z toho hlediska, že je to taková ta základní potřeba lidská bydlet důstojně.

Eva Letovská, architekta, která zpracovávala studii regenerace panelákového Jižního Města v Praze, k regeneraci panelákových sídlišť v rozhovoru pro BBC říká:

Eva LETOVSKÁ (zvukový záznam): Není to ještě taky otázka jenom peněz, je to třeba i otázka vyřešit, snažit se vyřešit nějak majetkoprávní vztahy, protože dostatek peněz je teď hned, dostatek peněz by vyřešil rekonstrukce domů jako takových a potom je ještě samozřejmě to jejich společné prostředí a na to jsou už potřeba jiné ještě další mechanismy, které, myslím, by městské části právě v této oblasti mohly udělat ještě snad i více.

Říká Eva Letovská, architekta, která zpracovávala studii regenerace panelákového Jižního Města v Praze. Jde například o pozemky, které jsou veřejným prostranstvím, nebo pozemky, které jsou, na kterých stojí ona paneláková sídliště. Pane ministře, jste si vědom tohoto problému?

Určitě. Já si myslím, že tady nejde jenom o revitalizaci těch budov. Myslím, že v Praze, ale není jenom Praha, třeba v takových Svitavách, když si vzpomenu na pana poslance, na pana senátora Brýdla, který tam dělal dlouho starostu, tak tam jsou opraveny všechny domy na sídlišti, což je skutečně velmi příkladné, ale v Praze, v některých těch městských částech, když vezmu třeba Řepy, tak postupují velice dobře a velice rychle, ale tady jde o to, čemu se říká humanizace sídlišť, to znamená celého toho prostoru, hřiště, parkoviště tak, aby to, to jsem měl na mysli, když jsem hovořil o tom, aby to odpovídalo požadavkům jednadvacátého století, protože to sídliště, to není jenom byt.

To znamená, že by peníze z těch evropských fondů, to, proč jste vy jako ministři, kteří máte na starosti bydlení Evropské unie, plédovali za to, aby peníze z evropských fondů šly na tyto věci tak, aby se to netýkalo pouze oprav těch samotných budov, ale i...

Naprosto přesně, protože tak to musí být a tak jsme tomu rozuměli. A chtěl bych také říci, aby posluchači vnímali, že to byla iniciativa České republiky a že se nám to podařilo prosadit do těch závěrečných dokumentů, které jsme konsensuálně včera přijali.

Pane ministře, pokud se teď zabýváme koncepcí bytové politiky na roky dva tisíce pět až dva tisíce deset, kterou schválil český kabinet, počítáte nadále s tím, že se budou odpočítávat úroky, hypotéční úroky ze základu daně?

Určitě ano, ale je otázka, jestli máme na to, abychom dotovali úroky, řekněme, ve výši tři sta tisíc ročně, každému tři sta tisíc ročně odpovídá, jenom aby si to běžný posluchač uměl představit, šestimilionovému úvěru. Je otázka, jestli my máme podporovat jako stát bydlení pro těch horních deset tisíc. Ten průměrný odpočet daňový je šedesát tisíc. To je naprosto korektní a já si myslím, že do nějakých sto dvaceti, sto padesáti tisíc je to zdravé. Jen tak mimochodem...

To znamená, že uvažujete o snížení hranice?

Já si myslím, že ano. V sousedním Německu, jen tak pro zajímavost, ta možnost odpočtů je deset tisíc euro, ale nikoliv v jednom roce, v osmi letech za předpokladu, že ten žadatel o tuhle tu, o tenhle ten daňový benefit, o ten daňový odpočet nepřesáhne příjem devadesáti tisíc eur. Čili není to jenom daňový odpočet, ale je tam i požadavek na to, aby on odpovídal určité příjmové hranici, a to si myslím, že o tom musíme uvažovat i my.

Můžete říci tu hranici, kde uvažujete...?

Já si myslím, že by to mělo být nějakých sto padesát tisíc, ale to jsem řekl mnohokrát. A myslím, že má slova byla někdy i zkreslena, že snad jsem uvažoval o tom, že by to mělo být eliminováno obecně. Myslím si, že by to nebylo zdravé, nebylo moudré, a naopak je v zájmu státu, aby ti, kdo si pořizují běžné byty do nějakých tři, čtyř milionů korun, tří milionů korun, řekněme, byli podporováni výrazněji.

Dovolte, abych teď se ještě zeptal, protože jste členem České strany sociálně demokratické a z regionů máte nominace na kandidaturu na pozici místopředsedy ČSSD. Jste definitivně rozhodnut, že budete kandidovat na sjezdu na pozici místopředsedy ČSSD?

No, tak podívejte, já především jsem zásoben dostatečně prací. Tak do poloviny tohoto roku, nebo v první polovině tohoto roku mám předložit za ministerstvo, které řídím, devatenáct novel zákonů nebo zcela nových zákonů, je to například zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru, o veřejné zakázce, zákony v oblasti bytové...

Tudíž na místopředsedu ČSSD nemáte čas?

No, to nechci říct, ten čas si udělám, pokud tedy se rozhodnu, ale v tuhle chvíli nejsem definitivně rozhodnut a ty nominace, které jsem dostal, já za ně samozřejmě děkuji a jsem za ně vděčný, ale neusiloval jsem o ně, ale...

Na základě čeho se tedy rozhodnete, když nejste definitivně rozhodnut kandidovat na místopředsedu?

No, tak především se rozhodnu na základě toho, jak se bude rýsovat ten tým ve vedení strany, který tu stranu bude řídit.

To znamená, že se rozhodnete až definitivně na sjezdu?

To nechci tvrdit, ale nějaké tři, čtyři dny přes sjezdem se rozhodnu a myslím si, že to stačí.

Koho nechcete v tom týmu?

Já nemůžu říct, že někoho vysloveně nechci, ale já tam chci lidi, kteří budou pracovití a kteří budou přínosem.

Konstatuje Jiří Paroubek. Děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příště na shledanou.

Děkuju, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.