Václav Moravec moderátor BBC

Pavel Řežábek ve studiu BBC

Trojlístek nových členů dostala v únoru sedmičlenná Bankovní rada České národní banky. Novým viceguvernérem se stal ekonom Miroslav Singer, v bankovní radě dál zasedli Robert Holman z Vysoké školy ekonomické a bývalý šéf České konsolidační agentury Pavel Řežábek.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Zabýval jsem se volbou nových členů bankovní rady poměrně dlouhou dobu. Jsem přesvědčen o tom, že jsme všichni dohromady, celá naše země, touto cestou zvolili dobře a že tato nová, obměněná bankovní rada bude důstojným pokračovatelem toho, co bylo v minulosti v České národní bance vykonáno.

Konstatoval začátkem února český prezident Václav Klaus. A hned při prvním měnovém zasedání byla Česká republika koncem února jen krůček od dalšího snížení úrokových sazeb. Pro zachování úroků na dvou celých dvaceti pěti setinách procenta hlasovali čtyři ze sedmi přítomných členů bankovní rady, zatímco tři byli pro další pokles. Nejen o tom bude následujících třicet minut.
Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl člen Bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek. Vítejte po více než roce v BBC, hezký, dobrý den.

Dobrý podvečer.

"Problém má jméno Řežábek", "Nejkontroverznější kandidát do bankovní rady". I tato sousloví provázela vaše jmenování do bankovní rady centrální banky. Nad čím jste přemýšlel, když jste si o sobě tyto charakteristiky četl?

Nejvíce nad tím vydefinováním "nejkontroverznější", protože já osobně svoji postavu tak kontroverzně zase nevnímám.

A vnímáte, proč jste tak vnímán?

Já si myslím, že jsem hájil pozice státu, dělal jsem pro stát maximum ve své pozici šéfa České konsolidační agentury. Je i možné, že některým se to až tak moc nehodilo, protože ta pozice státu je u některých vnímána tak asi, že ten stát by měl slevit, měl by eventuálně zaplatit, ustoupit. A já jsem ...

Chcete tím říci, že jste ...

Já jsem příliš nebyl přítelem těchto ustupování státu ...

Chcete tím říci, že když jste kontroverzně vnímán, že to je odraz toho, že jste byl zlý muž v České konsolidační agentuře?

Já jsem nebyl zlý muž, já jsem pouze hájil zájmy státu prostředky, jaké jsem k tomu měl.

Bývalý ministr financí, nyní hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík 11. února v rozhovoru pro BBC naznačil, že dva ze tří nově jmenovaných členů Bankovní rady České národní banky jsou pro finanční trhy neznámou, a to Robert Holman a právě Pavel Řežábek.

Pavel MERTLÍK (zvukový záznam): Pro mě je dobře čitelným a strukturovaným člověkem, kterého si velmi vážím, pan Singer, ale o panu Holmanovi už to neplatí. Já pana Holmana znám dlouhá léta, ještě ze společného působení na Vysoké škole ekonomické, takže něco vím o jeho názorech, ale neplatí to obecně pro finanční trhy. On toho přece jenom nepublikoval mnoho, respektive nepublikoval toho mnoho o makroekonomických otázkách. Je autorem celé řady učebnic ekonomie, je ekonomem, který se víc zabýval otázkami mikroekonomickými a institucionálními, je mu blízká rakouská škola, ale to má velmi daleko k řízení měnové politiky, k takovým věcem, jako je třeba používání dnešního makroekonomického modelu České národní banky a podobně. Čili z tohoto pohledu i pan Holman, i když ne v té míře jako pan Řežábek, je v zásadě neznámou osobou pro finanční trhy. To samo o sobě samozřejmě není úplně zásadní překážka. V této chvíli to není dobře, ale je to možno rychle napravit. Záleží na další činnosti obou zmíněných pánů.

11. únor a slova bývalého ministra financí, nyní hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka pronesená v rozhovoru pro BBC. Připustil si člen Bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek, host Interview BBC, v uplynulých týdnech, že není příliš čitelný ekonomické veřejnosti v názorech na měnovou politiku?

Tak já jsem to komentoval v rozhovoru pro týdeník Euro, kdy jsem celkem jednoznačně sdělil moji pozici. Já jsem byl v pozici výkonné, takže já jsem se účastnil mnoha jednání, kde se rozhodovalo o záležitostech, které byly výsledkem měnové a fiskální politiky. A proto asi těžko mohl očekávat někdo, že pak následně toto budu hodnotit jako analytik ve sdělovacích prostředcích. V své podstatě mě to trochu mrzí od pana Mertlíka, protože on sám velice dobře by měl vědět, jaké věci se projednávají na poradách na ministerstvu financí. On sám dobře ví, že jsem se účastnil některých jednání na předsednictvu vlády, kde se řešily záležitosti mnoha bank, kdy Česká konsolidační agentura hrála velice význačnou roli. A já osobně jsem jednal s mnoha bankami, ...

Myslíte, že je to možné ...

... se šéfy těchto bank.

... vztáhnout k té znalosti měnové politiky jako celku?

Já bych řekl, že někdo tu záležitosti vykonává, někdo ji hodnotí jako nezávislý analytik. A je otázka, že každý na to má svůj názor, jaká ta měnová politika je, jaká by měla být. Akorát s tím, že někdo tráví čas tím, že to spíše publikuje, a někdo tím, že to spíše dělá. Ve své podstatě ...

Chcete tím říci, že ...

Který ministr financí ve své podstatě měl zkušenosti s tím, že by šel dělat ministr financí, přesto ho mohl dělat.

Chcete tím říci, že ta kritika vás mrzí a přijde vám neoprávněná, že jste nepublikoval o měnové politice, o makroekonomických otázkách a podobně?

Ve své podstatě na druhé straně každý názor by měl člověk hodnotit i pozitivně, měl by si z něho něco pozitivního odnést. Takže já pozitivně si z toho beru to, že bych měl možná občas některý ten článek také napsat, aby analytici, kteří velice rádi znají názory, celkem hodně znají názory jednotlivých aktérů daného rozhodovacího procesu, protože pak se jim velice dobře predikuje, jsou pak dobře odměňováni za to, jak odhadli budoucí vývoje rozhodování centrální banky a podobně. To si myslím, že může být také jeden z těch důvodů. Na druhou stranu vést polemiku s panem Mertlíkem přes média mi připadá trochu složité a to asi není ta nejlepší platforma, jak bychom měli diskutovat na nějaké slušné úrovni.

Dovolte, abych vám ještě citoval jeden z textů, konkrétně text z 10. února roku 2005, a to komentář Jana Macháčka, který doslova k vašemu jmenování napsal, cituji doslova: "Klaus kdysi označil viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera za rychlokvašku, jaká kvaška je potom Řežábek? Proslýchá se, že na jeho jmenování tlačili poslanci Miroslav Kalousek a Vlastimil Tlustý. Proč jim ale Klaus, je-li to pravda, vyhověl? Jde mu snad o to, aby měl v centrální bance loajálního informátora? Důležitým předpokladem dobré práce centrální banky je, aby její vedení představovalo tým, který může pracovat v atmosféře vzájemné důvěry. Otázka je, jak to s Pavlem Řežábkem půjde." Konec citátu. Byl jste do centrální banky a přijdete si tak, že jste tam byl zvolen, nebo jmenován prezidentem republiky jako loajální informátor?

Já si myslím, že toto je klasický způsob, kdy se něco uvede v tisku. Je škoda, že pan Macháček se mne nezeptal na můj názor. Já jsem přišel do České národní banky na základě mandátu definovaného prezidentem této republiky, této skutečnosti si vážím. Nejsem si vědom toho, že bych byl jmenován na základě přání někoho. Asi každý, kdo zná pana prezidenta, tak ví dobře, že on ...

Že by neposlouchal Miroslava Kalouska a Vlastimila Tlustého, tím chcete říci.

Já si myslím, že náš pan prezident je natolik inteligentní a soběstačný člověk, že nepotřebuje, aby mu někdo vnášel až tolik myšlenek, aby ho někdo do něčeho nutil, tomu už bych si vůbec nedokázal představit věřit, že on by tomuto podlehl.

Nejste tedy loajální informátor prezidenta republiky.

Já jsem nebyl nikdy informátorem, ani za dřívějšího režimu, nemyslím, že bych jím měl být teď.

Prezident republiky Václav Klaus 14. února 2005 v rozhovoru pro Hospodářské noviny odrážel námitky týkající se vaší osoby i těmito slovy, cituji opět doslova, "tento člověk," rozumějme Pavel Řežábek, "vyvolává určitý nesouhlas u jisté skupiny našich bankéřů, kteří si zvykli na to, že mnoho věcí ... na úkor státu mohou tedy získávat neuvěřitelné výhody." Konec citátu. Ještě také jeden citát, "ta to osoba, která byla daleko blíže těmto věcem a potýkala se s obtížemi s odvrácenou stránkou transformace, s těmi neúspěšnými kauzami, je obrovská výhoda a vklad, který tento člověk," rozumějme Pavel Řežábek, "může do bankovní rady vnést." Konec citátu. To jsou dva citáty z rozhovoru prezidenta republiky pro deník Hospodářské noviny ze 14. února. Jste si vědom toho, že můžete být částí lidí vnímán za podjatého v souvislosti s kauzou IPB, kdy jste byl poměrně razantní a kde jste vystupoval jako ředitel České konsolidační agentury? A kauzu IPB ještě bude muset Česká národní banka dořešit.

Já bych řekl, že asi to nejpozitivnější je v tom, že jsem měl zájem hájit zájmy státu. Názory k tomuto jsem prezentoval, podklady předkládal. O tom, jestli jsem takto vnímán jako kontroverzní nebo ne, já bych to tak nehodnotil, protože ...

Podle vás nesouvisí vaše kontroverznost s tím, že jste se angažoval poměrně silně v kauze IPB.

Já bych řekl, že někdy ... teď čtu o sobě, že nejsou známy mé názory, když byly v některé záležitosti známy, tak zase nebyly tak pozitivně přijímány některou částí. Ono je to asi takový život, že vždycky člověk nemůže vyhovět všem. A já jsem ani neměl ...

Zeptám se jinak. Existuje ...

... v úmyslu vyhovovat všem.

Existuje nějaká rovina kauzy IPB, kde se z pozice člena bankovní rady budete cítit jako podjatý?

Já jsem ostatní kolegy upozornil na záležitosti, ve kterých jsem vystupoval v České konsolidační agentuře. Myslím si, že i relativně dobrým signálem na to, aby tyto polemiky skončily, je popření spekulací, které se objevovaly, že budu mít bankovní dohled a že budu mít zájem do těch kauz nějakým způsobem vstupovat. Toto pravda není, takže o tomto se již nyní nepíše, tak jsem zvědav, jestli někdo bude mít zájem zase vymyslet nějakou jinou fámičku, velice rád si ji přečtu. Ve své podstatě mě to spíše baví, protože já se ...

To znamená, že když ...

... za kontroverzního člověka moc nepokládám.

... že když bude Bankovní rada České národní banky rozhodovat o kauze IPB, tak neuvažujete o tom, že byste se vždy, lidově řečeno, vypnul z onoho hlasování a řekl, že jste svým způsobem podjatý.

Já nebudu mít v úmyslu vstupovat do těch kauz z pozice nějaké kontroverze, nepřátelství. Budu-li cítit tak velký problém, upozorním na to, že asi se zdržím hlasování. A před každým jednáním těchto kauz budu upozorňovat kolegy, že jsem nějakým způsobem s těmito záležitostmi přišel do styku. Na druhou stranu si zase nemyslím, že by to mělo být takto vnímáno, jako nějaké nepřátelství, nebo nějaký problém.

Je nějaká rovina kauzy IPB, kterou ... na kterou budete chtít členy bankovní rady jako člověk, který do toho problému pronikl, když působil v čele České konsolidační agentury, na kterou budete chtít kolegy obzvláště upozornit v součastném stavu?

Já bych teď spíše upozornil spíše naše posluchače na to, že členové bankovní rady neřídí přímo jednotlivé činnosti, dohlížejí, rozhodují v kolektivu, rozhodují na zasedání bankovní rady. A sekce bankovního dohledu, která s tímto asi přichází nejvíce do styku, spadá pod kolegyni Erbenovou a já nemám v úmyslu jí do jejích záležitostí zasahovat.

Když začátkem února usedla do Bankovní rady České národní banky trojice nových členů, rozumějme Holman, Řežábek a Singer, referovaly české deníky, že obměněná bankovní rada bude přát víc snižování úrokových sazeb. K tomu guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v rozhovoru pro BBC řekl:

Zdeněk TŮMA (zvukový záznam): Ono to rozlišování na ty holubice a jestřáby je mediálně samozřejmě velmi vděčné. Pamatuju si ještě, když já jsem přicházel do bankovní rady, že také se o tom vedla debata, kdo z těch nových členů bude jestřáb a kdo holubice. Asi by veřejnost byla překvapena potom, kdyby viděla to konkrétní hlasování v jednotlivých případech, že někdo, kdo jako je považován za holubici, tak najednou byl na té straně jakoby "jestřábí".

Prozradil 11. února v rozhovoru pro BBC guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Vy jste, Pavle Řežábku, koncem února už absolvoval měnové zasedání bankovní rady, také jste nepozoroval rozdělení bankovní rady, obrazně řečeno, na ty holubice a jestřáby měnové politiky?

Já osobně takováto rozdělení nikdy nehodnotím, já hodnotím vždycky ke konkrétní záležitosti konkrétní hlasování jednotlivých členů. A nejsem si vědom toho, že by v bankovní radě existovaly nějaké skupinky, které by tímto způsobem byly předem jasně definovány.

Myslím dvě skupinky, jestřábi a holubice. Víc ne snad. Nebo tam je ještě nějaká třetí? Vrabci?

Kdybychom začali polemizovat na toto téma, tak pak bychom mohli jít na Ezopovy bajky a na oblíbené, kdy jestřáb si pozve holubice, pozve je na večeři a pak vlastně je použije jako večeři. Ale ...

Zeptám se jinak. V zápisu z únorového měnového jednání bankovní rady centrální banky vyplývá, že pro zachování současných úrokových sazeb byli čtyři ze sedmi členů, tři byli pro snížení úrokových sazeb. Tipl jsem správně, že vy jste byl mezi těmi třemi pro snížení?

Já si dovolím na to přímo neodpovědět, já odpovím nepřímo. A priori můj názor na výši sazeb vychází ze základní predikce, měli bychom rozhodovat s rozumem, na základě podkladů, neměli bychom zase příliš dlouho otálet, do té doby, než nás vlastně sám trh dožene do situace, kdy již musíme reagovat a snižovat, nebo zvyšovat sazby. Protože můj názor je, že pak na to, aby vliv na měnovou politiku byl vyjádřen nějakým relevantnějším způsobem, bychom museli reagovat o to více a tím bychom vlastně překročili tu nutnost potřeby aktuální reakce a to bych považoval za špatné ...

Vy jste mi ne moc nepřímo neodpověděl, tedy zeptám se ještě jinak. Byla koncem února podle vašeho názoru na situace na snížení úrokových sazeb?

Jednoznačně ta situace byla v pozici, že byly spíše protiinflační tlaky, že nebyla ohrožena cenová stabilita. Na druhou stranu má bankovní rada za úkol i naplňovat druhý úkol, co má centrální národní banka kromě toho prioritního, který by nikdy neměl být porušen, což je cenová stabilita, tak tím druhým úkolem je napomáhat trvale udržitelnému rozvoji. A jestliže není porušen první prioritní úkol, pak bychom asi měli vycházet vstříc tomu druhému. I když je tam ještě jedna taková zajímavá definice v zákoně, že by to mělo být de facto v souladu, nebo napomáhání hospodářské politice vlády. A tam mám trošku obavu, že ta hospodářská politika až tak jednoznačně nadefinována není.

Tedy vy jste pro snížení úrokových sazeb ze současných dvou celých dvaceti pěti setin procenta. Proč se domníváte, že by v současnosti prospělo snížení úrokových sazeb v České republice?

Vložil jste mi do úst to, co jsem neřekl, takže já jsem nepotvrdil, že jsem. Na druhé straně vnímám velice silně tuto záležitost. Snížení úrokových sazeb pomůže vždycky de facto na dlouhodobější zdroje, kdy si mohou podniky půjčit na delší období, aktuálně se snižuje nákladová cena, podniky mohou si vzít třeba exportní úvěry a podobně, což de facto je napomáhání ekonomice ...

Chcete tím říci, že z vašeho pohledu je teď situace pro snížení úrokových sazeb především pro dynamičtější rozvoj české ekonomiky. To je váš hlavní argument pro snížení úrokových sazeb.

Má-li Česká republika někdy dostihnout Evropskou unii, nebo průměr E15, měla by ta dynamika být možná o něco vyšší, než je nyní aktuálně. Na druhou stranu si zase uvědomme, jaké máme symptomy ve stávající české ekonomice. Jedním z nich je, že sem bylo převedeno dosti výroby ze západní Evropy, že se nám po květnu loňského roku trochu otevřely možnosti na export do západní Evropy. A na třetí takový aspekt bych upozornil, že část té dynamiky je možná řešena i tím, že stát je vlastně trvale v deficitu a tímto trošičku více posiluje tu záležitost ekonomického růstu.

Silná koruna, nízká inflace jsou nejčastěji zmiňovanými důvody k dalšímu poklesu úrokových sazeb. Jsou to podle vás ty správné důvody, které i vy cítíte, to znamená silná koruna, nízká inflace, proč snížit úrokové sazby? Ano, ne?

Jestliže jsme pod inflačním cílováním, neměli bychom se obávat příliš takovéhoto řešení.

A silná koruna?

Silná koruna je velký problém a ještě větší problém je ta dynamika posilování koruny. A to bych hodnotil asi jako za největší aktuální problém.

Existují podle vás jako člena bankovní rady nějaké důvody, proč být v souvislosti se snižováním úrokových sazeb obezřetný? Je nějaký takový důvod nyní?

Já bych řekl, že v lednu došlo k prvému snížení, kdy se částečně snížila mezera pro investičně-spekulativní hodnocení naší měny pro některé investory. Další snížení na úroveň evropské sazby by tuto marži de facto snížilo na nulu a asi by to nebylo proti budoucímu vývoji České republiky.

Teď jste řekl jasné slovo, že vy osobně vidíte pokles úrokových sazeb na hranici eurozóny, v eurozóně ta základní sazba úroková jsou dvě procenta. Vidíte ještě ten prostor níže? Že by Česká národní banka mohla jít i pod dvě procenta při snižování úrokové sazby? Ano, nebo ne?

Veškerá tato rozhodnutí bychom měli dělat na základě podkladů, kdy se počítají predikce do budoucna. Asi by nebylo vhodné, abychom udělali nějaký krok a za dva měsíce jsme šli absolutně proti tomuto kroku. Čili my budeme muset zvažovat posun, do jaké míry posun. A určitě ta závislost na té sazbě Evropy, nebo na evropské sazbě je velká a je to jeden z těch bodů. A druhá možnost je eventuálně zvažovat pokračování v dalším snižování.

Ke které možnosti vy osobně se kloníte?

Já se přikloním k takové možnosti, která bude nejužitečnější pro tuto republiku, která zároveň a priori bude plnit základní úkol centrální banky, to znamená cenová stabilita.

To znamená směrem níže eurozóny, pokud byste měl odpovědět jednoznačněji.

Ono se to momentálně nedá vyhodnotit, ono se to dá vyhodnotit až na základě aktuálních podkladů, aktuálních čísel. Protože čísla za loňský rok se zpřesňují, čísla za únor nyní aktuálně vycházejí. Upravovaly se směrem dolů i výhledy růstu HDP v Evropě a to jsou všecko věci, které budeme muset při tom hodnocení vzít v úvahu a podle toho zvažovat, jakým způsobem napomoci české ekonomice.

Nakolik vy osobně považujete tu současnou situaci v ekonomice za tak příznivou ke snížení sazeb, že by k tomu mohlo dojít dřív než koncem března, kdy je klasické měnové zasedání centrální banky?

Dojdeme-li k názoru, že je třeba s tímto něco udělat, myslím si, že jsme schopni se sejít velice operativně a tyto zásahy dělat. A tak jak jsem se zmínil, prudké snižování ... nebo prudké posilování kursu české koruny působí negativně zejména na malé a střední exportéry. To si musíme uvědomit. A je to také skupina našich podnikatelů, kterým se musíme věnovat, protože oni neumí, ani nemají zdroje na to, aby činili takové operace, aby využívali takové nástroje jako velké podniky, které mají větší možnost se s tímto vyrovnávat.

Vyrozuměl jsem správně z vašich slov, že jste spíš pro rychlejší rozhodnutí, to znamená, že není nutně zapotřebí čekat na konec března na tradiční měnové jednání centrální banky? Vy osobně jako člen.

Já osobně bych řekl, že nemusíme čekat na to, až nás do toho okolí donutí.

To znamená ne nutně na konec března.

Není jisté, kdy daná záležitost může nastat. A v případě, že nastane, ji musíme učinit. Na druhou stranu bych chtěl zase upozornit na to, že příliš rychlá reakce zas tak moc velké očekávání nenaplní, protože veškeré rozhodnutí, které bude učiněno, má nějaké zpoždění v promítnutí do ekonomiky. Sice aktuálně se může třeba pohnout velice rychle o nějaké desetinky kurs české koruny, na druhou stranu ten vliv a ekonomiku má zpoždění půl roku, možná roku.

Když jsme zmínili další téma, které souvisí s úrokovými sazbami svým způsobem, kurs koruny, kurs koruny jako téma. Koruna láme rekordy, proti dolaru posunula ve středu historické maximum až na dvacet jednu korunu a devadesát haléřů za jeden dolar. K euru česká měna vylepšila dvouapůlleté maximum na dvacet devět korun a dvacet devět haléřů. Byť centrální banka není pro to, aby se primárně zabývala kursem koruny, kurs měny je jedním z hlavních faktorů vývoje ekonomiky, vy jste ho, Pavle Řežábku, už zmínil. Označil byste tedy za vážné posilování, aktuální posilování koruny?

Já považuji za vážné rychlé posilování koruny, protože střední a drobní exportéři se s tím budou složitěji vyrovnávat. Posilování vůči dolaru je věc ještě složitější, protože a priori je kurs provázán na euro a přepočet na kurs koruna - dolar se provádí pouze technickým koeficientem a to je již o něco jiné.

Ty současné kursy, které jsem zmínil, jsou podle vašeho názoru škodlivé pro ekonomiku.

Já bych řekl, že nejsou přínosem. Na druhou stranu zase takovýto kurs dolaru je trošičku protichůdný proti posilování ceny ropy za barel, kde známe ty predikce, kdy dokonce zástupce OPECu prohlásil, že by to mohlo posílit až na osmdesát dolarů za barel. To by bylo asi opravdu hodně.

Podíváme-li se na možné nástroje centrální banky, které se mohou odrazit na kursu měny, tak je to výše úrokových sazeb, vy jste se vyslovil pro snížení, řekněme, k těm dvěma procentům, které jsou v eurozóně, pak devizové intervence, nebo slovní intervence proti silné koruně. Existuje nástroj, který podle člena bankovní rady Pavla Řežábka, hosta Interview BBC, centrální banka ne zcela využívá v souvislosti s tou silnou korunou? Je takový nástroj?

Ono když si budeme hodnotit nástroje, tak je ještě jeden, to je ovlivňování výše peněžní zásoby, abychom byli úplní. Centrální banka nemůže využívat svých nástrojů příliš často, protože pak by ty nástroje zase ztratily své kouzlo pro trh, ztratily by svoji váhu. Pak by tyto nástroje vlastně nepřinášely v budoucnu žádné výhody pro dané záležitosti. Takže ...

Otázka zněla, jestli existuje nástroj, který podle vašeho názoru Česká národní banka nyní v souvislosti se silnou korunou, která podle vašeho názoru poškozuje ekonomiku, který ne zcela dostatečně využívá. Je takový nástroj?

Dejte mi, pane Moravec, ještě nějakou dobu času v centrální bance, abych toto mohl možná jednoznačněji hodnotit. Protože mně by připadalo trošku nefér nyní tuto záležitost až tak jednoznačně se snažit uzavřít.

Ale vy už rozhodujete, pane inženýre. Už jste členem bankovní rady.

Na druhou stranu zase člen bankovní rady by měl zvažovat to, co říká, protože to může mít velký vliv. A v rámci toho rozhodování si věci vyříkáme. Na druhou stranu tím přímo neindikujeme svými jednotlivými slovy to, co si myslíme na trhu a tímto tento trh neznejišťujeme tolik. Takže ...

Zeptám se zase jinak. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer řekl už v lednu v tomto pořadu, tedy v Interview BBC, že slovní intervence nepovažuje za příliš efektivní nástroj proti silné koruně.

Luděk NIEDERMAER (zvukový záznam): Slovní intervence, to je takový podivný názor. Samozřejmě projevit názor, jak vidíme, jak to vypadá s kursem, kam by se mohl pohnout, či nemohl, co to udělá ekonomice, tuhle informaci poskytnout možno lze, ale přece jenom ten nástroj jsou opravdu úrokové sazby, eventuálně intervence samozřejmě.

Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer měl pochopitelně na mysli intervence devizové. Podle internetového serveru Patria Online Česká národní banka ústy právě Luďka Niedermayera nevylučuje přímý zásah proti silné koruně, české koruně na trhu. Co si myslí jeden ze členů Bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek o možnosti nyní devizových intervencí jako nástroje?

Já bych si dovolil, pane Moravec, doplnit to, co jste teďko sdělil. On sice nevylučuje pan kolega Niedermayer zásah proti silné koruně, zároveň o tři řádky dále je definováno, že dodal, že devizové intervence mohou mít krátkodobý efekt a jejich dlouhodobý účinek je značně omezený.

Takže když si vy osobně dáte na váhu devizové intervence jako nástroj proti aktuální silné koruně a na straně druhé ten dlouhodobý účinek. To znamená, že jste proti devizovým intervencím nyní, když se na to podíváte?

Já považuji devizovou intervenci až vlastně za poslední krok, který bychom měli činit. S tímto názorem se netajím a je asi jednoznačný.

A podívejte se ale na kurs koruny. Je kurs koruny už na té úrovni, že je zapotřebí toho posledního kroku?

Ono si řekněme, kde je ta hranice posilování koruny. To, jestli koruna bude do budoucna posilovat, nebo ne, není v žádném případě zbožným přáním jakýchkoliv bankéřů, centrální banky, nebo analytiků, to je záležitost, která je vydefinována zejména trhem, výsledky ekonomiky. A jestli že ekonomika výhledově bude mít dobré výsledky, nelze vyloučit, že kurs bude posilovat. To, co je negativní a nepříjemné, je, když ten kurs posiluje příliš rychle, protože ta ...

Což se nyní děje.

... ekonomika na to neumí tak jednoznačně rychle jaksi zareagovat a může to mít negativní dopady do budoucna, kde naopak se nám může zase tempo růstu HDP snižovat a to by také nebylo ideální.

Můžete, když si ponecháte tu odpověď s jistou básnickou licencí, pokud mohu použít toto sousloví, když slovní intervence v současnosti zas nemají tak velký význam, devizové intervence vnímáte jako krok poslední, ke kterému pravděpodobně ještě není zapotřebí nyní sahat, vyrozuměl jsem správně, že jsou to zase úrokové sazby a jejich snižování, ke kterému byste se klonil.

Já bych řekl, že to je nejefektivnější nástroj, který momentálně v ruce centrální banka má.

I v souvislosti s rychlým posilováním koruny?

Ono určitě to bude mít vliv, jakékoliv změny směrem dolu, pohne-li se s úrokovou sazbou ...

Ale zase to bude bohužel krátkodobý efekt. Vzpomeňte, jak se změnil kurs koruny právě v lednu po snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu a kde je nyní, po měsíci a něco.

A to ještě bychom mohli si připomenout, že zde máme jisté politické krize a ten kurs přesto jde tímto směrem.

Teď jsem nepochopil. Vy chcete, aby byla krize vyřešena předčasnými volbami, že by to také mohlo mít vliv na korunu, pokud ...

Ne, ale běžné je, jsou-li politické problémy v jednotlivých regionech, nebo státech, tak že i toto má jistý vliv na kurs české koruny.

Chcete tím říci, že nyní ten kurs koruny je hodně ovlivněn, silný kurs koruny ve vztahu k euru i k dolaru, i spekulacemi? Nebo ... rozumím vám správně?

Já jsem to definoval tak, že snížením sazby například na úroveň sazby Evropské centrální banky se snižuje možnost eventuálně spekulativních výnosů na určitých měnách, tím to říkám obecně. Na druhou stranu si řekněme, že v rámci celého regionu střední Evropy posilují všechny měny, ať je to česká koruna, maďarský forint, polský zlotý, nebo slovenská koruna. A Česká republika ve své podstatě má nejnižší rozdíl ... nejnižší úrokový diferenciál ve srovnání s Evropskou centrální bankou a přesto ...

Což tedy přičítáte spekulacím.

... je tam jistá mezera, která ještě tam působí. Ono je to možná dáno i, řekněme, optimismem vůči středoevropskému regionu. Ono je to i dáno drobátko tím, co jsem se lehce zmínil, že se více otevřely trhy počínaje květnem loňského roku a to očekávání v té východní Evropě je možná o něco vyšší.

Pavel Řežábek, člen Bankovní rady České národní banky. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC. Na shledanou.

Na shledanou. Těšilo mě.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Jednání bankovní rady ČNB skončilo bez měnových rozhodnutí

PRAHA 10. března (ČTK) - Dnešní jednání bankovní rady České národní rady skončilo. ČTK to bez bližších podrobností sdělila mluvčí centrální banky Pavlína Bolfová. Rozhodování o změně sazeb dnes neměla bankovní rada na programu.

Člen bankovní rady Pavel Řežábek však ve středu v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC naznačil, že ČNB nemusí čekat s rozhodnutím o snížení sazeb na tradiční měnové zasedání. Agentuře Reuters předtím řekl, že díky nízké inflaci se otevírá prostor pro snížení základní úrokové sazby o nejméně čtvrt procentního bodu. Nejbližší měnové zasedání se uskuteční 31. března.

Bankovní rada v novém složení rozhodovala poprvé o měnové politice na konci února a těsnou většinou se vyslovila pro zachování sazby na 2,25 procenta. Ekonomové většinou odhadují, že centrální banka sníží sazby koncem března.

ČNB dnes zveřejnila komentář k loňskému čtyřprocentnímu růstu české ekonomiky, o kterém dnes informoval Český statistický úřad. Loňský růst předčil očekávání ČNB, jeho struktura však nepřekvapila, uvedl ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub.

Bankovní rada ČNB o úrocích nejednala

Hospodářské noviny, 11. 3. 2005 - Jednání bankovní rady České národní rady, které se konalo včera, skončilo bez měnových rozhodnutí. Rozhodování o změně sazeb včera neměla bankovní rada na programu.

Člen bankovní rady Pavel Řežábek však ve středu v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC naznačil, že ČNB nemusí čekat s rozhodnutím o snížení sazeb na tradiční měnové zasedání.

Agentuře Reuters předtím řekl, že díky nízké inflaci se otevírá prostor pro snížení základní úrokové sazby o nejméně čtvrt procentního bodu. Nejbližší měnové zasedání se uskuteční 31. března.

Koruna opět lámala rekordy k euru i dolaru;ČNB zvažuje intervence

ČTK, 9. března - Česká měna dnes znovu lámala rekordy vůči oběma světovým měnám. Proti dolaru posunula historické maximum až na 21,90 Kč/USD, k euru vylepšila 2,5leté maximum na 29,29 Kč/EUR. Česká národní banka proto nevylučuje, že proti silné koruně zasáhne devizovými intervencemi, možné je i dřívější snížení sazeb. Posilování koruny se nelíbí ani exportérům, kterým silná měna snižuje konkurenceschopnost na zahraničních trzích.

V závěru dnešního obchodování koruna sice nepatrně oslabila na 21,96 koruny za dolar a 29,35 koruny za euro, ekonomové však očekávají, že v dalších dnech bude dále posilovat směrem k 29 korunám za dolar. Trh čeká na čtvrteční čísla o loňském HDP.

Před rokem se kurz koruny k dolaru pohyboval na úrovni 26,74 Kč/USD. "Ten, kdo držel na svém devizovém účtu dolary, tak za poslední rok na každém dolaru prodělal skoro pět korun. Naopak výhodné bylo v dolarech si půjčit," řekl analytik Volksbank Vladimír Pikora.

Důvodem posilování koruny k dolaru je propad americké měny vůči euru. Mezi odborníky se objevují názory, že během několika měsíců by dolar měl oslabit až na 1,40 USD/EUR, což by znamenalo kurz 21,00 Kč/USD. Nyní kurz představuje 1,337 dolaru za euro.

Silná koruna dnes vyprovokovala ke slovní intervenci i Českou národní banku. Ta ústy viceguvernéra Luďka Niedermayera nevyloučila přímý zásah na trhu. Kurz následně oslabil na 29,38 Kč/EUR, brzy se však opět vrátil k posilování. Korunu podle bankéře tlačí k silnějším hodnotám snižující se deficit na běžném účtu platební bilance.

Ekonomové očekávají, že centrální banka na konci března sníží úrokové sazby na úroveň eurozóny, tedy na dvě procenta, a přibrzdí tak rychlé zpevňování koruny. Někteří analytici nevylučují akci ze strany ČNB ještě před řádným měnovým zasedáním.

Rovněž člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek dnes v rozhovoru pro BBC naznačil, že centrální banka nemusí čekat s rozhodnutím o snížení sazeb na tradiční měnové zasedání. "Nemusíme čekat na to, až nás do toho okolí donutí," uvedl. Ještě před tím agentuře Reuters řekl, že nízká inflace otevírá prostor pro snížení sazeb nejméně o čtvrt procentního bodu. Centrální banka zasedá každý čtvrtek, nejbližší měnové jednání je plánováno na 31. března.

Nynější posilování koruny je podle expertů i přes dobré výkony tuzemské ekonomiky až příliš rychlé. Silná koruna škodí českým vývozcům. Asociace exportérů dnes zdůraznila, že kvůli silné měně dostávají za své zboží v přepočtu méně peněz, které jim pak schází na investice do modernizace výroby.

"Zejména dolaroví exportéři, kteří za své zboží inkasují v korunách o pětinu méně než loni a navíc ještě nakupují tuzemské suroviny, bojují o holé přežití," uvedl předseda asociace Jiří Grund. V případě odchodu zahraničních investorů do levnějších zemí přitom podle Grunda zůstane tvorba HDP na bedrech malých a středních podniků, které sice zaměstnávají více než 60 procent lidí, ale produkují méně než 40 procent celkových tržeb.

Také podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna je současné posilování koruny vůči euru i dolaru příliš rychlé a mohlo by mít nepříznivý dopad na české exportéry i celou ekonomiku. "V posledních dnech nabralo posilování koruny opravdu rychlé tempo a myslím, že už se dostáváme k takovému kurzu, který bude pro české exportéry velmi nepříjemný," řekl v úterý ČTK.

Na druhou stranu zlevňuje zboží dovážené ze zahraničí. Zpevnění k dolaru snižuje ceny zejména ropy, oblečení a elektroniky.

Řežábek: ČNB by mohla díky inflaci snížit sazby o čtvrt bodu

ČTK 9. března - Díky nízké inflaci se České národní bance nyní otevírá prostor pro snížení základní úrokové sazby o nejméně čtvrt procentního bodu. Agentuře Reuters to dnes řekl jeden z nových členů bankovní rady Pavel Řežábek. České úroky by se čtvrtprocentním snížením dostaly na úroveň eurozóny, kde je základní sazba již déle na rekordním minimu dvou procent.

V rozhovoru pro BBC Řežábek naznačil, že centrální banka nemusí čekat s rozhodnutím o snížení sazeb na tradiční měnové zasedání. "Nemusíme čekat na to, až nás do toho okolí donutí," uvedl. "Dojdeme-li k názoru, že je třeba s tím (se sazbami) něco udělat, myslím, že jsme schopni se sejít velice operativně a tyto zásahy dělat," dodal. Centrální banka zasedá každý čtvrtek, nejbližší měnové jednání je plánováno na 31. března.

Bankovní rada v novém složení rozhodovala poprvé o měnové politice na konci února a těsnou většinou se vyslovila pro zachování sazby na 2,25 procenta. Ekonomové většinou odhadují, že centrální banka sníží sazby v dalším zasedání na konci tohoto měsíce. Nahrávají tomu silná koruna a nízká inflace.

Řežábek nevyloučil, že 31. března bude rada ČNB zvažovat i hlubší redukci sazby než v očekávaném rozsahu čtvrtiny bodu. "Nevylučoval bych to," řekl Řežábek a dodal, že diskuse je v tomto směru "velmi otevřená".

Ceny zboží a služeb vzrostly v únoru meziročně o 1,7 procenta, tedy stejně jako v lednu. Proti lednu se ceny zvýšily o 0,2 procenta.