Václav Moravec moderátor BBC

Přemysl Sobotka ve studiu BBC

Koaliční krize zastiňuje v českých médiích jiná zásadní témata jako například způsob ratifikace evropské ústavní smlouvy. Politici se sice shodli, že jsou pro referendum o takzvané evropské ústavě, ale nedohoda na termínu by mohla způsobit, že se veřejnost všelidového hlasování vůbec nedočká. Prezident Václav Klaus neuspěl navíc u předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského s konzultací, zda evropská ústava není v rozporu s ústavou českou.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Ale nemám co s nima vybojovat nebo vyvzdorovat. Já si myslím, že jsou to super kvalifikovaní ústavní soudci a jejich názor by slyšet být měl. Jestli to udělají formálním líčením před Ústavním soudem, nebo, nebo články pěti renomovaných představitelů Ústavního soudu v libovolných našich denících či týdenících, udělat to mohli a hra o to, je formální hra podle mého názoru trošku pod úrovní.

Říká v rozhovoru pro BBC český prezident Václav Klaus. Nejen o neshodách politiků o evropské ústavní smlouvě bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Senátu parlamentu České republiky, člen Občanské demokratické strany Přemysl Sobotka, vítejte po dvou měsících v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Jak velký zájem má vaše strana na tom, aby padla vláda premiéra Stanislava Grosse?

Samozřejmě velký, a to zcela otevřeně přiznáváme, protože tato vláda nejen že nevládne, ale dokonce i škodí této zemi, ať už doma nebo v zahraničí.

Váš jmenovec, ministr financí, kandidát na prvního místopředsedu ČSSD Bohuslav Sobotka řekl deníku Právo, že za současnou vládní krizí může stát právě ODS, která se polekala návrhu sociální demokracie na snížení daní a dala šéfovi lidovců Miroslavu Kalouskovi za úkol koalici rozbít.

Vzhledem k tomu, že v BBC se mluví slušně, tak to nebudu komentovat jinak než, že to je návrh, který vychází z dílny totálních spekulací a je to nesmysl.

A kdyby jste měl použít vulgarismus, tak jaký byste použil?

Já žádné vulgarismy nepoužívám, pokud jsem na oficiální úrovni.

A neoficiálně už jste k tomu své řekl někomu?

To samozřejmě, protože je to samozřejmě nesmysl toho největšího kalibru.

Co kdybych vám ale v logice ministra financí Bohuslava Sobotky namítl, že vládní krize je i bojem o středového voliče. Sociální demokraté chtějí středového voliče, lidovci chtějí středového voliče a vy také, abyste byli ještě silnější v případných volbách.

No, samozřejmě každé volby jsou bojem o voliče a v této chvíli, já si myslím, že sociální demokracie v rámci svého tahu spíše do leva, to znamená, směrem ke komunistům, tak spíše bojuje o toho levicového voliče, protože tam ho ztratila, a proto narostly tak strašně preference komunistům, lidovci mají obsazený střed a my jsme středopravou stranou, my spíše bojujeme s lidovci o toho voliče.

Není to tedy tak, že by byl společný zájem s lidovci shodit tu vládu, a proto, když to řeknu lidově, chodí hrát Miroslav Kalousek tenis s Mirkem Topolánkem?

Víte, ono v této chvíli se hovoří o tom, že to je střet pan Kalousek, pan Gross, a zapomíná se na to, že pan premiér Gross nám nevysvětlil, nikomu v této zemi, jak došel k částce jednoho milionu na byt, a to se v tichosti zapomíná a diskutuje se o vládní krizi, která byla vyvolána a nebyla vyvolána námi, a já si myslím, že pan premiér má jedinou povinnost, tomuto národu vysvětlit, jaká je ekonomika jeho rodiny a myslím si, že si to zasloužíme.

Vám by to ale stejně nestačilo, byť to vysvětlí, toto vysvětlení.

Ale my v této chvíli taháme za kratší konec, protože v této chvíli je to problém tří koaličních stran vlády a není to problém ODS. Ta má jedinou touhu, aby tato země byla stabilizovaná a aby pokud možno při této nefunkčnosti vlády byly předčasné volby.

Dovolte, abych ještě chvíli zůstal u argumentace českého ministra financí a kandidáta na prvního místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotky, cituji doslova z deníku Právo: "Možná se jim, rozumějme občanským demokratům, zdálo, že sociální demokracie už je mrtvá, že to bude snadný soupeř, ale některé naše iniciativy, včetně návrhu na snížení daní, je možná trochu vylekaly," konec citátu. Vy se toho návrhu nebojíte?

No, samozřejmě se nebojíme tohoto návrhu, protože je to návrh, který je zase jedno, jedno z velkých přání spíše sociální demokracie než realita v této chvíli. Nic nepokročili a jestli uvažují, tak je to jenom úvaha, bavíme se o realitě. A patnáctiprocentní rovná daň, která je v našem návrhu, tak to je opravdu o něčem jiném, než partikulární snížení některé skupině.

Existuje vůbec něco, z čeho má předseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka, host Interview BBC, obavy, až se ODS ujme vládní zodpovědnosti, pokud vyhraje ve volbách, existuje něco takového?

Obavy jsou docela jednoduché, aby se nám podařilo všechny reformy udělat co nejrychleji. A ten čas, to je přesně ten moment, na kterém já dneska trvám, a prosazuji v ODS, aby v podstatě téměř v paragrafovém znění byly reformní zákony připraveny v šuplíku takzvaně, protože první rok je rokem, kdy se musí odehrát všechny reformy, které tuto zemi bezodkladně čekají, pokud bude vládnout tato vláda dlouho, tak to je se skluzem, a ty reformy potom budou možná velmi, velmi drsné.

A kdybych vám teď namítl, že pokud z toho máte obavy, aby ODS uskutečnila všechny své reformy, které slibuje nyní voličům v Modré knize, což je hlavní programový materiál občanských demokratů, že de facto ty návrhy v paragrafovaném znění nemáte a předpokládám, že je nemůžete mít do půl roku, pokud byste ...

Ale ODS, já vám skočím do řeči, budete se divit, už se to připravuje i do paragrafového znění, protože, ať se to líbí, nebo nelíbí, naší stínoví ministři začínají tvořit tuto strategii a berou ji za svou. A nebojte se, bude to připravené.

Chcete tím říci, že by předčasné volby vás, jako občanské demokraty, do úzkých nedostaly, a že do půl roku byste byli schopni, pokud by se do půl roku politická reprezentace shodla na předčasných volbách, tak byste měli všechny zákony v paragrafovaném znění, do měsíce byste hlavní reformní zákony prohnali oběma komorami parlamentu?

Ale vy jste příliš rychlý. Jistě jste zapomněl, jak dlouho trvá legislativní proces, a to je otázka půl roku. Takže, to je to vlastní téma dolní komora, horní komora, následně prezident. Takže, tady se nebojíme, že by to mohlo být vůbec během měsíce, to nejde z časových důvodů.

Ale Vlastimil Tlustý řekl, že by do měsíce po volbách, ty zákony měly být předloženy do Poslanecké sněmovny.

To je rozdíl předloženy nebo, a vy jste řekl, prohnány parlamentem. A to nejde prohnat za jeden měsíc, předloženy ano, ale to je rozdíl.

A to znamená, že pokud zůstanu u jádra své otázky, nemáte obavy z toho, že by předčasné volby vás dostaly do úzkých v souvislosti s předkládáním těchto paragrafovaných reformních zákonů?

Nepředpokládáme, že bysme byli v úzkých, i kdyby volby byly za půl roku.

Rezignaci premiéra Stanislava Grosse požadují i někteří senátoři vládní Unie svobody-DEU sdružení v Klubu otevřené demokracie, připojili se tak k celé vládní krizi na stranu KDU-ČSL. Na kolik pro vás ten postoj senátorů za US-DEU, kteří jsou v Klubu otevřené demokracie, byl očekávatelný?

Jednak je to malé číslo, jednak je to poněkud překvapivý prvek, který se odehrál v tomto senátním malém klubu Unie svobody, protože oni jsou součástí většího klubu, protože doposud Unie svobody víceméně mlčela a vůbec jí nevadilo, že v daném okamžiku při jejich vzniku bylo základní, to znamená, čistota, financování ODS a tak dále, takže oni najednou se vzbouřili. Mně připadá, že předseda Unie svobody docela v klidu a trpně přihlížel, co se odehrává v této vládě.

Pro vás to tedy byl překvapivý krok?

Postoj těchto senátorů byl překvapivý, ale bavíme se o číslech asi třech, jo, pozor.

Tím chcete, tím chcete naznačit, že neočekáváte, že by mohl postoj senátorů za US-DEU zahýbat situací v celé vládní krizi a mohlo by nakonec dojít k rezignaci premiéra Stanislava Grosse?

Rozhodující je samozřejmě postoj deseti členů klubu v Poslanecké sněmovně, protože my jsme až v druhém sledu a Senát je jinak složen. Ono se to daleko lépe říká v momentě, kdy je určitá jistota, že kdyby zákon přišel do Senátu, takže bude schválen, ať už s příspěvkem těchto několika senátorů Unie svobody, nebo ne.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek připustil v neděli v rozhovoru pro Českou televizi poprvé možnost předčasných voleb a diskusi lidovců na toto téma, pokud premiér Stanislav Gross neodstoupí. Předseda US-DEU Pavel Němec zase řekl v pondělí v BBC, že je na tuto diskusi také připraven.

Pavel NĚMEC, předseda US-DEU (zvukový záznam): My se takové debatě nebráníme. Myslíme si, že jednat se může o všem. Máme i další, máme i další návrhy na ústavní zamyšlení.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda US-DEU Pavel Němec. Začala ODS už vyjednávat o podpoře svého návrhu na zkrácení funkčního období Poslanecké sněmovny?

My samozřejmě v Poslanecké sněmovně i v Senátu kontaktujeme jednotlivé poslance i senátory, ale rozhodující je většina. Ta většina potřebuje sto dvacet a sečteme-li si hlasy sociální demokracie a komunistů, což je sto jedenáct, tak dohromady prostě sto dvacet v Poslanecké sněmovně neumíme dát dohromady, v Senátu to je jednodušší, ten Senát je jinak složen.

Ale když Miroslav Kalousek i Pavel Němec to vyjednávání připustili, tak začala se po těchto slovech odehrávat nějaká tichá diplomacie?

Přiznám se, že jsem nebyl v Poslanecké sněmovně, tak nevím, ale i kdyby se k tomu připadaly tyto dvě politické strany, tak sto jedenáct je stále rozhodující číslo, které v daném okamžiku je ve sněmovně.

Jaká je další strategie občanských demokratů? Přesvědčit některé poslance za ČSSD, protože i oni v neformálních rozhovorech připouštějí, že předčasné volby jsou východiskem?

Pokud by vůbec tato varianta přišla, my bychom byli rádi, tak bude to pak diskuse napříč politickým spektrem i samozřejmě s některými nespokojenými u sociální demokracie, takže nechme to na vývoji tohoto týdne.

Zatím nevyjednáváte?

Zatím nevyjednáváme, protože nemáme s kým, protože sociální demokracie v této chvíli je relativně semknuta a brání svého premiéra, takže my nemáme ty typy, které by s námi chtěly jednat.

Prezident Václav Klaus dal v pátek v rozhovoru pro BBC jasně najevo, že by současná politická krize v zemi měla vést ke změně volebního systému.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Tohle přeci každý soudný člověk snad vidí, že byly troje volby a že přinesly přesně tyto výsledky. Jestli někdo z toho nevidí důvod změnit volební systém, tomu, já bych řekl, není rady ani pomoci.

Řekl v pátek v rozhovoru pro BBC český prezident Václav Klaus. Když ODS, pane předsedo, stále volá po předčasných volbách, nakolik si je vědoma, že i po předčasných volbách, když se nezmění volební systém, může pokračovat politická nestabilita vlády. Že zkrátka i vy, pokud vyhrajete volby, budete vládnout stojedničkou nebo devadesát devítkou.

To bych strašně nerad. Já pevně věřím, že voliči v této zemi už si uvědomují, že když půjdou k volbám, a já věřím, že půjdou ve velkém počtu, tak o co v této zemi jde, je to opravdu o nastartování dalších kroků České republiky. A tam by potom ten výsledek, a pevně věřím, že pro nás bude dobrý výsledek, a pak, pokud bude velmi dobrý, tak nám stačí jeden partner do budoucí koalice.

Vám přijde reálné, abyste měli víc než čtyřicet procent, řekněme, dvaačtyřicet procent.

To já vám v této chvíli neumím říct, ale bavme se o počtu voličů, kteří půjdou, a čím menší čísla, tím stoupají v podstatě čísla ve výsledku pro jednotlivé politické strany. Tento systém, to znamená, poměrný jsme se pokusili společně kdysi se sociální demokracií pozměnit malinko většinovými prvky, který by právě umožňovaly tu silnější vládu a víceméně dvoukoalici, no, a byl to tenkrát prezident Havel, který si stěžoval u Ústavního soudu a Ústavní soud to zamítl, takže v této chvíli jsme na tom bohužel tak, jak jsme. To znamená, je tady tento poměrný systém a budeme s realitou výsledků kalkulovat co dál.

Ale kdybych vám řekl, že budou-li tím koaličním partnerem lidovci, že i s jedním koaličním partnerem může být vaše vláda nestabilní, protože lidovci si najdou důvod, aby poukazovali na chyby většího koaličního partnera?

A to tak v koalici vždycky bývá. Ale já věřím tomu, že i lidovci v daném okamžiku jsou si plně vědomi, že co tato země potřebuje, a v daném okamžiku si myslím, že žádné rozbroje by velké nebyly, ale nikdo nezaručuje, že ...

Jak to můžete říkat s tou, řekněme, historickou zkušeností roku 1997, s rokem 2005 a zkušeností ČSSD s lidovci?

Víte, ono jde také o to, jak se naplňuje program. Jestliže se budeme bavit o té první etapě, to znamená, Klausova druhá vláda, která byla také menšinová, na to se zapomíná, že už tenkrát uzavřel prezident Havel opoziční smlouvu první, akorát se o ní nemluvilo, s tehdy předsedou Poslanecké sněmovny Zemanem a ...

Počkejte, tam ale nebyly změny volebního systému, nebylo tam, asi je nefér mluvit o opoziční smlouvě v tom pojetí.

Já taky chci říct, že nebyla psaná, nic, ale byla dohodnutá, protože vláda měla devadesát devět a záleží na tom, jak jeden poslanec se vyspal, jestli ráno hlasoval potom s vládou, nebo ne.

Ale za Václava Havla, když, omlouvám se, že se vracím k tomu příměru, ale za Václava Havla přece nebylo nikde i neformálně řečeno, že opozice nevysloví vládě nedůvěru, což v té opoziční smlouvě toto zapovězeno bylo.

Samozřejmě, ale také v daném okamžiku ta pravidla hry byla rozdána podobně. Šlo o pozice, které získala sociální demokracie, a za to se také k něčemu zavázala a sociální demokracie tenkrát tu krizi okolo Sarajeva nevyprovokovala, to byl úplně jiný /nesrozumitelné/, a to jsme zpátky u těch lidovců. A pojďme si říct, že to bylo tam, v té historické době a příští volby budou v roce dva šest a já pevně věřím, že i lidovci už jsou si plně vědomi, že by měli naplňovat svůj program.

Teď jste řekl dva šest, to znamená, že vy nepočítáte s předčasnými volbami?

No, znovu se budu vracet. Sto jedenáct je blokující část v Poslanecké sněmovně a na to potřebujeme opravdu sto dvacet, nemáme je.

Další téma, změny ústavy. Čeští politici se shodují na jediném, že je zapotřebí některé pasáže ústavy změnit. Na konkrétních změnách, ke kterým je zapotřebí ústavní většina v obou komorách parlamentu, se však neshodnou. Dovede předseda Senátu Přemysl Sobotka odhadnout, na jakých změnách by se politická reprezentace mohla dohodnout v následujících dvou letech, na jakých změnách ústavy?

Já bych teď neměl ani tak strach o Senát, jehož jsem dneska představitelem, o jeho složení, ale mám trošku strach o složení v Poslanecké sněmovně. Bavím se o budoucím roce a čtvrt, zaplať Pánbůh, že to nebude déle, takže v daném okamžiku asi se s ústavou nic neodehraje.

To znamená, že nepředpokládáte, že by se měnila jakákoli část ústavy do voleb, předpokládaných řádných voleb v červnu dva šest?

Jediná touha, která by asi byla, je změna volebního systému, to je změna ústavy. A zase jsem zpátky u čísla sto jedenáct, blokačního momentu v Poslanecké sněmovně.

Pojďme si tedy rozebrat některé změny, o kterých je možné mluvit. V článku šedesát dva Ústavy České republiky je následující pasáž, cituji doslova: "Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedy a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi," konec citátu. Prezident k této části ústavy říká:

Václav KLAUS (zvukový záznam): Tam je celá řada takových věcí, kdy tam je napsáno, odvolává, ale nejsou tam specifikovány podmínky. A okamžitě vzniká obrovský spor, za jakých podmínek to ten prezident smí udělat, nesmí, nemůže to být absolutní svévole, nemůže v libovolný den čtyřletého volebního období říct: "Odvolávám premiéra nebo členy vlády."

Říká v rozhovoru pro BBC prezident republiky Václav Klaus. Nakolik je pravděpodobné, že byste se jako politická reprezentace zastoupená v Senátu, anebo i v Poslanecké sněmovně mohli shodnout, že je lepší zpřesnit, za jakých okolností může prezident republiky odvolat premiéra? Protože pokud by Václav Klaus chtěl nyní odvolat Stanislava Grosse, může to učinit na minutu a bude to ústavně čisté.

No jo, ale není to v rámci zvykového práva, protože platí také zvykové právo v této zemi, a to ...

Ale ta ústava je mladinká, zvykové právo od roku 1993.

Ale máte pravdu, ale já doufám pevně, už začínáme být standardní demokratickou zemí a tam se i zvykové právo uznává. To znamená, premiér podává demisi a tím padá celá vláda. Taky není v ústavě napsáno, že když podá premiér, takže padá celá vláda. Je to také v určitém, v určitém momentě zvyku.

Ale podle vás tedy není zapotřebí zpřesňovat, za jakých okolností může prezident, pokud by se ...

Já jsem nic, pane redaktore, takového neřekl. Já ...

Tak mi odpovězte ...

Tam jsme se ještě nedostali, samozřejmě, že by bylo dobré, aby tyto věci byly přesně dány, protože je tam x dalších paragrafů, které se vztahují k jiným institucím, kde je dáno, že jmenuje, není napsáno, že může odvolávat, takže tady, tady je potřeba tu ústavu, ústavu začít měnit. Ale v momentě, kdy se pokusila jakákoli skupina, ať už poslanců nebo senátorů, měnit ústavu, tak to vždycky narazilo na odpor. Po deseti nebo po, vlastně dneska už po dvanácti, třinácti letech je potřeba začít dělat revizi a hledat tam ty chyby, které tam jsou, nebo ty nedostatky spíše.

A vidíte, že by se vůbec politická reprezentace mohla shodnout? Před těmito mikrofony mnou stále zmiňovaný případ přímé volby prezidenta, vezměme si, jak politická reprezentace ještě před dvěma lety mluvila o tom, že to je jediné, na čem se dovede shodnout v souvislosti s ústavními změnami, přímá volba prezidenta, kdeže ty loňské sněhy jsou?

No, to máte také pravdu. A obraťte se také na politiky z jiných politických stran, ne na mě z ODS, protože my jsme byli vlastně poslední, kteří jsme se přidávali k té přímé volbě. Ti, co to nejvíce deklarovali a ti, co to dokonce měli ve svém volebním programu, tak v momentě, kdy byl zvolen prezident Klaus, tak zmlkli a od té doby to téma vůbec není zvednuté. Takže, to je opravdu, bych řekl, malinko na jiné politiky než na mě.

Diskusi o předčasných volbách, změnách ústavy se nebrání, jak jsme slyšeli, nejmenší strana české vládní koalice US-DEU. Podle předsedy unionistů Pavla Němce jeho strana přijde také s některými svými návrhy změn ústavy.

Pavel NĚMEC (zvukový záznam): Například takzvané konstruktivní vyslovení nedůvěry, což je model, který existuje v Německu. A já si myslím, když se podíváme na všechny politické krize, která, kteráž to první byla v roce 1997, potom v roce 2004, kdy se měnila vláda, a nyní tady je také situace velmi turbulentní, takže princip konstruktivního vyslovení nedůvěry by byl velmi vhodný pro stabilizaci naší politické scény.

Vicepremiér Pavel Němec přibližuje v rozhovoru pro BBC, v čem návrh konstruktivního vyslovení nedůvěry spočívá.

Pavel NĚMEC (zvukový záznam): Chceš-li shodit vládu, musíš představit alternativu, která získá většinovou podporu. Je to velmi jednoduché.

To znamená, že by ODS nemohla předkládat, řekněme, dvakrát do roka návrh na vyslovení nedůvěry vlády?

Pavel NĚMEC (zvukový záznam): Musela by prostě představit alternativu, to znamená, pokud by ODS, teoreticky, říkám to jenom z hlediska matematického rozložení sil, ve sněmovně řekla, že chce vládnout s komunisty a KDU-ČSL a dohromady má sněmovní většinu, představila by takovou vládu, tak ta předchozí vláda by končila v okamžiku, kdy tato vláda vlastně získává, ta alternativní vláda získává důvěru. Má to spoustu výhod, například neexistuje takové to dvouvládí, období dvou premiérů, nemůže v tuhletu chvíli existovat to, že jsou tam ty marné pokusy, kdy prezident někoho pověří, tomu se nepodaří získat ve sněmovně důvěru, že ta vláda se ujme své pozice, přebírá své úřady a vládne vlastně měsíc, měsíc a půl.

Představuje jeden ze svých návrhů předseda US-DEU, vicepremiér Pavel Němec. Nakolik se předsedovi Senátu za ODS Přemyslu Sobotkovi, hostu Interview BBC, zamlouvá ten návrh na konstruktivní vyslovení nedůvěry?

Mně to připadá poněkud, poněkud zvláštní, že se s tím přichází právě teď, při tomto rozložení sil v Poslanecké sněmovně, která právě má ten vztah k důvěře a nedůvěře k vládě. Já si myslím, že je to věc, která v této zemi není vůbec zažitá, a já si nedovedu představit, že tímto směrem by se nám podařilo ústavu změnit. Daleko lepší je pokusit se minimálně o prvky většinového systému do volebního zákona, a tím by se stabilizovalo to prostředí vlády a tím by byl jasně dán ten viník, anebo ten, který si zaslouží za čtyři roky pochvalu.

V Senátu byla komise pro ústavní změny, kterou zakládal předseda Senátu Petr Pithart, když vůbec vznikla druhá parlamentní komora, nebo když byla naplněna ústava se vznikem druhé parlamentní komory. Podle vás nebylo by možné opět, aby oba šéfové obou komor Parlamentu České republiky institucionálně nějakým způsobem začali ustavovat nějaké komise nebo něco, kde by se ústava opravdu změnila, aby ukázali lidem, že umíte precizovat ústavu?

S tím bysme v Senátu neměli problém, my jsme dokonce víceméně zpracovali ten návrh, tenkrát v roce, myslím, že to bylo devadesát osm, devadesát devět ...

Sněmovna ho odmítla.

A sněmovna ta nás, ta to neodmítla, ta nás s tím přímo vyhnala, protože se najednou dostalo, dostala celá, celá ta změna dostala visačku, že Senát si posiluje své pozice, nebyla to pravda. Akorát je problém, protože v té chvíli když se začne, jak se otevře ústava, tak se začne znovu vášnivě diskutovat jestli Senát ano, Senát ne, jestli má být většinový systém, menšinový. Pojďme hledat spíše ty drobné kroky, na které najdeme v podstavě možnou spolupráci a tady ...

Které kroky by to teď mohly být?

Víte, nám chybí v této chvíli třeba obyčejný stykový zákon, který nám určuje, určuje naše ústava. A když jsem o tom diskutoval s předsedou Zaorálkem, tak on říkal: "No, ale na to není vůle ve sněmovně." A jestliže máme ústavu, která v podstatě existuje od roku devadesát tři a Senát od roku devadesát šest a my stále tento zákon nemáme, tak já jsem chtěl aspoň základní údaje, protože konflikt minule o zákonu, o střetu a tak dále, to všechno vyplývá z toho, že nemá stykový zákon. Dostal jsem na to tuto odpověď a byla víceméně negativní. Takže ...

To znamená, že se není šance vůbec dohodnout na změnách ústavy v obou komorách parlamentu?

Já to v této chvíli vidím velmi pesimisticky.

Pojďme k dalšímu tématu. Dalším tématem rozhovoru s předsedou Senátu za ODS Přemyslem Sobotkou je ratifikace evropské ústavní smlouvy. Občanští demokraté předložili do Senátu návrh referenda právě týkající se evropské ústavní smlouvy s tím, že referendum požadujete ještě do konce letošního roku. Vláda by zase nejraději spojila referendum o evropské ústavní smlouvě s volbami v červnu roku 2006. Ovšem tento termín komplikuje vůbec dohodu na tom, zda v České republice bude referendum, nebo nebude referendum. Co kdybych vás obvinil z toho, že jste s tím přišli záměrně, aby se ústavní smlouva, evropská ústavní smlouva schvalovala oběma komorami parlamentu?

Věřte tomu, že ne. To nebyl vůbec důvod, naopak, my jsme se rozhodli tak, jako zhruba polovina zemí v Evropské unii, že chceme jít systémem referenda a ne systémem parlamentu, protože kdybychom nechtěli, aby se schválila, v podstatě, respektive zamítla se tato ústava, tak to necháme v té parlamentní formě, protože máme ...

Vy jste si tedy vědomi toho, ODS si je vědoma toho, že pokud by chtěla odmítnout evropskou ústavní smlouvu, tak je pro ni nejlepší, aby se evropská ústavní smlouva ratifikovala oběma komorami parlamentu a podpisem prezidenta.

No, ale v tu chvíli máme tady blokační většinu. Když už jsme dostali nálepku tvrdě odmítající ústavu této země. Já si myslím, že referendum je nejčistší, v daném okamžiku, prostředek, kterým bychom měli dosáhnout toho, aby lidé řekli ano, nebo ne. Ta naše strategie je přesně v tomto, tímto směrem vedená, proto také vláda, koaliční vláda, která hovořila již od podzima o tom, že by chtěla referendum a nedokázala předložit ani relativně velmi jednoduchou novelu nebo jednoduchý ústavní zákon, tak jsme s tím museli přijít. A já si myslím, že potom se ptejme spíše této koalice, jestli ona chce referendum.

Zeptám se jinak, a to až poté, co si poslechneme slova předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimíra Laštůvky za ČSSD, který k ratifikaci evropské ústavní smlouvy a možnosti odmítnutí evropské ústavní smlouvy při ratifikaci v obou komorách parlamentu v rozhovoru pro BBC říká:

Vladimír LAŠTŮVKA (zvukový záznam): Dlouhodobě zaujímám stanovisko, které preferuje referendum, ale referendum z pragmatických důvodů, plebiscit z pragmatických důvodů. Podle zkušeností, a to, jak to vidím, je to jediná šance, jak Česká republika může úspěšně smlouvu ratifikovat. Nebo měla-li by být ratifikace pouze v parlamentu, tak při současném složení obou komor, jak sněmovny, tak Senátu, je téměř vyloučeno získat k ratifikaci ústavní většinu.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka. Ještě jednou ta základní otázka. To, že jste vy přišli s tím návrhem, možná vyvolává rozporuplné reakce u některých vládních politiků. Ale jim vadí to, že stále trváte na tom datumu, to znamená, do konce letošního roku. Pro ně to je nepřijatelné. Tudíž by mohl váš návrh s tím, že sveřepě trváte na termínu do konce letošního roku, spustit tu cestu ...

Pane redaktore, můžu vám skočit do řeči? My jsme samozřejmě na začátku celé diskuse o tom referendu. Teď se to projednává v jednotlivých výborech u nás v Senátu, uvidíme jaký bude závěr. Samozřejmě ten návrh zněl půl roku před volbami, že by, to je nejkratší doba, kdy by v tomto období nemělo být toto referendum, ale ještě nemáme konečné znění, takže, počkejme si na konečné znění. A to, já si myslím, že je přesně to, co by potom Poslanecká sněmovna, pokud to vůbec v Senátu projde, měla potom projednávat. A když slyším kolegu ze sociální demokracie, že on je také pro referendum z pragmatických důvodů, takže, já si myslím, že to referendum by mělo projít a ten poslední a největší důvod, proč vlastně tam máme tu půlroční dobu, je, že nechceme, aby se referendum odehrávalo jako základní střet při předvolebním boji.

Rozumím-li vám správně. ODS je ochotna ustoupit od této časové lhůty?

Já jsem nic takového neřekl, ale ...

Ne, já se ptám, co má pro vás vyšší hodnotu, aby se uskutečnilo referendum před ratifikací v obou komorách parlamentu za možnosti ústupku této půlroční lhůty?

Já chci referendum, ODS chce referendum, ale ten náš požadavek půl roku je vázaný na třicet sedm předkladatelů v klubu ODS, ale většina je jiné číslo, to je čtyřicet jedna a následní ústavní většina, takže, nechme tomu vývoj. My v této chvíli tento požadavek, na něm, na něm trváme a chceme, aby byl.

Já se ptám, protože na, na způsob vyjednávání, tak mi prosím pěkně odpovězte, co má pro vás vyšší hodnotu? Referendum před ratifikací v obou komorách parlamentu za možnosti vzdání se té půlroční lhůty?

Takhle daleko ještě nejsme. My chceme referendum a zatím máme v návrhu, a to říkám zcela jasně, půl roku mimo v podstatě volby a já ten důvod jenom dokončím, nechceme, aby se to stalo v podstatě základním volebním střetem, tady máme jiné starosti.

Zeptám se velmi stručně, prosím o stručnou odpověď. Dokdy musí být jasno, nejpozději, podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky, jakým způsobem se bude v Česku ratifikovat evropská ústavní smlouva?

No, v podstatě my máme čas do října příštího roku.

No, ale záleží, jestli chcete kvalitně ratifikovat tu evropskou ústavní smlouvu, či nekvalitně. Protože pokud by bylo referendum a schválili jste ho měsíc před jeho vyhlášením, tak by to asi nebylo vhodné.

Ale jsou země, které budou právě v září mít ještě referendum, ale v září příštího roku, takže, nebojme se, že budeme poslední.

To znamená, že není kam spěchat?

Máme na to termín, který je dán v podstatě Evropskou unií, to je do konce října příštího roku.

Konstatuje Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu České republiky, děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Langer málem praskl smíchy

Právo, 3. 3. 2005, strana: 3 - Ministr financí a kandidát na prvního místopředsedu ČSSD Bohuslav Sobotka se včera stal terčem pro ODS a KDU-ČSL. Jejich představitelé se mu vysmáli za slova pronesená v rozhovoru pro středeční Právo. Sobotka vyslovil hypotézu, že se ODS zalekla jeho návrhu na snížení daní, a proto zaúkolovala lidovce, aby rozbili koalici. „Jestli jeho záměrem byla likvidace ODS tím, že všichni popukají smíchy, tak hloupostí, kterou pronáší, se mu to skoro podařilo. Málem jsem prasknul," řekl Právu místopředseda ODS Ivan Langer. Podle něj jde o snahu zastřít podstatu věci, kterou je "neskutečný průšvih předsedy vlády a soc. dem." Ať si podle Langra Sobotka vymyslí „jakoukoli hloupost, ostudu ČSSD to nemůže přehlušit".

První místopředseda ODS Petr Nečas v ČTK uvedl, že „paranoidní výroky nemá ani cenu komentovat". Daňových návrhů ČSSD se ODS nebojí. Předseda lidovců Miroslav Kalousek dal Sobotkovo vyjádření do souvislosti se sjezdem ČSSD. „I pan ministr Sobotka ví, že to je absurdní plk, ale také ví, že má před volebním sjezdem," uvedl. Také ministrův jmenovec, šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS), slova z rozhovoru odmítl. „Vzhledem k tomu, že v BBC se mluví slušně, tak to nebudu komentovat jinak, než že je to návrh z dílny totálních spekulací. A je to nesmysl," uvedl v českém vysílání britského rozhlasu.