Václav Moravec moderátor BBC

Pavel Němec ve studiu BBC

Zatím se nezdá velmi pravděpodobné, že by politici stran české vládní koalice našli řešení vládní krize v řádu dní, jak je k tomu v pátečním Interview BBC vyzval prezident republiky Václav Klaus.

VÁCLAV KLAUS (zvukový záznam): Považoval bych za velmi špatné, kdyby to řešení bylo hledáno v kategorii týdnů a slovo týden myslím v množném čísle, tak jsme v kategorii dnů.

Konstatoval v pátek v rozhovoru pro BBC prezident republiky Václav Klaus. Nejen o hledání východiska ze současné vládní krize bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr spravedlnosti České republiky a také předseda US-DEU Pavel Němec. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Krásné odpoledne.

V tomto týdnu se má konat další kolo jednání o budoucnosti české vládní koalice. Pane vicepremiére, proč se zatím veřejnost nedozvěděla, kdy bude jasný výsledek?

Tak já si myslím, že všichni by rádi veřejnosti řekli, kdy bude jasný výsledek, ale ono to asi není tak jednoduché, protože v tuto chvíli zákopy mezi KDU-ČSL a sociální demokracií jsou celkem velké a myslím si, že nelze stanovit přesný termín, že to bude do dvaceti čtyř, osmačtyřiceti hodin, anebo třeba přesně do jednoho měsíce, kdy se podaří tyhle ty zákopy zahladit.

Je reálné, že se to podaří do měsíce?

Ne, já jsem to řekl jako krajní odhad, myslím si, že to může být dřív. Doufám, že koncem tohoto týdne se situace nějakým způsobem uklidní.

Jinak řečeno, domlouváte se na nějakém konkrétním termínu koaliční schůzky na nejvyšší úrovni, je takový termín?

V tuto chvíli není pevný termín stanoven, já předpokládám, že ten politický život většinou začíná jednáním poslaneckých klubů v úterý, kdy nevím jak ostatní kluby, ale určitě náš poslanecký klub bude jednat, předpokládám, že i ostatní poslanecké kluby. Je to určitě Poslanecká sněmovna takovým místem, kde se střetávají různé názory, takže po zítřku budeme o něco informovanější.

Z toho, co jasně naznačujete, je zjevné, že se K9, tedy jednání představitelů koaličních stran na nejvyšší úrovni neuskuteční dříve ve středu?

Je to možné a nevylučuji, že proběhne třeba nějaká neformální konzultace mezi lidmi ze sociální demokracie, námi, KDU-ČSL či v jakékoliv jiné variantě.

Konala se nějaká taková neformální schůzka, nebo neformální konzultace mezi vámi jako lídry koaličních stran, jinak řečeno, kdy jste například naposledy mluvil s Miroslavem Kalouskem a Stanislavem Grossem?

S Miroslavem Kalouskem jsem mluvil před malou chvílí telefonicky, se Stanislavem Grossem jsem se viděl někdy před dvěma, třemi dny.

O čem jste mluvili s Miroslavem Kalouskem a posune se nějak významně to jednání, tedy obrušují se hrany, zahlazují se zákopy, nebo stále zákopová válka pokračuje?

Tak já si myslím, že aktéři tohoto, této politické krize mají na celou věc různé názory a já si myslím, že je pořád šance, aby se sblížili. Navíc si myslím, že v těchto dvou stranách, které mám na mysli, sociální demokracii a křesťanské demokraty, nejsou úplně jednoznačné názory na to, jakým způsobem řešit krizi a proto si myslím, že i uvnitř těchto stran bude určitě nějaká debata, která by měla mít většinový názor. Já vítám to a čerpán zde jenom z novin, podotýkám, že nemám nějaké insider informace, ale z novin můžu říct, že vítám to, kam se kloní sociální demokracie, že hledá všechna řešení, která nebudou znamenat posilování vlivu komunistů, a to musím říct, že my jako Unie svobody velmi vítáme.

To znamená, že tím jste přivítal to, že byl relativizován názor Zdeňka Škromacha, že by koaliční vláda mohla spojit důvěru s hlasování o majetkových přiznáních, širších majetkových přiznáních, čímž by se mohla opřít o KSČM?

Tak, já vždycky jsem vnímal kolegu Škromacha jako určitý levicový extrém uvnitř sociální demokracie, myslím si, že jeho názory jsou velmi provokativní, já s nimi v žádném případě nesouhlasím, ale prostě beru ho jako určitý kolorit sociální demokracie. Možná hraje určitou roli zlého muže sociální demokracie tak, aby ostatním partnerům říkal, co ještě je možné vůbec a jaké jsou manévrovací pozice sociální demokracie, takže bych jeho význam příliš nepřeceňoval.

Vás ale premiér Stanislav Gross a úřadující předseda ČSSD ujistil, že je nepřijatelné pro sociální demokracie, aby pod jeho vedením byla menšinová vláda s KSČM, což by znamenalo váš odchod z vládní koalice?

Předpokládám, že to je jeho názor, tento názor Stanislav Gross prezentuje dlouhodobě a poprvé, kdy jsem se s takto vyhraněným postojem Stanislava Grosse setkal bylo při sestavování vlastně nové vlády po pádu vlády premiéra Špidly, kdy o tom hovořil tak, jak říkáte.

Vy jste řekl, že jste před několika okamžiky před vstupem do BBC mluvil se šéfem lidovců. Miroslav Kalousek v neděli zcela jasně řekl v České televizi, že pro lidovce je vláda v čele s premiérem Stanislavem Grossem nepřijatelná, pro sociální demokraty zase zcela nepřijatelné, aby jim lidovci diktovali, koho mají mít v čele vlády. Jaké východisko byste navrhoval z této patové situace?

Tak, já si myslím, že a předesílám, že jsme se nikdy v té samotné kauze Stanislava Grosse nezastávali. Nám je vytýkáno to, že chceme být ve vládě za každou cenu a že proto přehlížíme tyto problémy. Já si myslím, že Stanislav Gross nebyl z hlediska uspořádání majetkových poměrů své rodiny připraven pro pozici premiéra tak, aby byl schopen transparentně čelit jakýmkoliv spekulacím, jakýmkoliv mediálním útokům, to fakt, který byl...

To znamená, že ten člověk se neměl stát premiérem?

To je fakt, který byl na samém počátku, tak já si myslím, že to, že se stal premiérem, přišlo i pro něj osobně, řekněme, docela brzo, nepříliš očekávaně. Za standardního vývoje, kdyby nepadla Špidlova vláda, tak by na takovouto pozici asi mohl pohlížet nejdříve někdy v roce 2006 a myslím si, že vládní krize premiéra Špidly ho zastihla trochu nepřipraveného, a proto nechceme bagatelizovat tuto kauzu, ale myslím si, že ty kroky, které činí, vedou jednoznačně k transparentnosti a myslím si, že je také pokrytecké od křesťanských demokratů, pokud říkají: "Nám se nelíbí premiér, ale chceme ve vládě zůstat." My, pokud bychom viděli ten problém tak závažný, že má vést k pádu vládu, což nepochybně demise premiéra je, no, tak bychom z té vlády odešli, prostě bychom řekli: "Vážení přátelé, my opravdu už se na to nemůžeme dívat, z vlády odcházíme a chceme, aby skončila koaliční smlouva a jednejte s někým jiným."

Naznačil vám Miroslav Kalousek, respektive prozradíte, o čem jste se bavili, zkusím to takto?

Řeknu to zcela upřímně, byla to čistě technická konzultace, která se týkala mého resortu, nějaký dotaz, prostě který nesouvisel s tou vypjatou politickou situací.

A vás nenapadlo se zeptat Miroslava Kalouska, co dál udělat?

Měli jsme na to málo času, protože jsem šel z jednoho jednání do BBC a nechtěl jsem telefonický rozhovor protahovat, abych stihnul váš pořad.

Jde mi o to, zda náhodou vám Miroslav Kalousek nezaznačil, že v úterý může přijít, což je podle informací BBC jedna z variant, o které se uvažuje a o které předseda KDU-ČSL uvažuje, že pakliže ČSSD nezmění to stanovisko, bude to znamenat odchod KDU-ČSL z vlády.

Takovou variantu Miroslav Kalousek nenaznačil.

To znamená, že vy považujete za nepravděpodobné to, že by Miroslav Kalousek tu situaci vyhrotil tak, že buď Gross, nebo my ve vládě?

To opravdu nejsem schopen říct. Pokud jsem informován o tom, jaká je pozice KDU-ČSL jako celku, tak Miroslav Kalousek vždy říkal, že a odpovídal vlastně na požadavky k svolání širšího grémia křesťanských demokratů, tak vždycky říkal: "My nechceme vystupovat z vlády a proto také není třeba, aby o této věci jednalo širší grémium křesťanských demokratů." To byla jeho reakce na požadavky ke svolání širšího grémia křesťanských demokratů, tak Miroslav Kalousek jasně říkal: "Toto je problém, kdy my apelujeme na odstoupení předsedy vlády. My nechceme rozbíjet koalici, my nechceme odcházet z vlády." Takže nevím, jestli v jeho myšlenkách je určitý posun, nebo chystá nějaký jiný překvapivý tah.

Před osmi dny jste vyzval své partnery v koalici, aby usedli s chladnou hlavou k jednacímu stolu a využili institutu smírčího řízení. Jednoduchá otázka, proč jste zatím po institutu smírčího řízení jako koalice nesáhli?

Tak, já si myslím, že jedna věc je koaliční smlouva a můžeme chápat i tu středeční schůzku, která bohužel neskončila pozitivním výsledkem, tu středeční schůzku mezi jednáním sněmovny před začátkem jednání vlády ve středu pozdě večer v Poslanecké sněmovně, jakýsi pokus o smírčí řízení, byť to nebylo s nějakými formálními postupy a myslím si, že tam jsme se snažili najít cestu k dohodě. Bohužel postup, kdy křesťanští demokraté přišli vlastně s hotovým návrhem, který vlastně ještě dřív než se o něm začalo meritorně jednat, už byl ve sdělovacích prostředcích, tak asi nadával příliš velký prostor k dohodě.

To znamená, že de facto takové smírčí řízení bylo rozběhnuto tou středeční schůzkou, dopadlo jak sedláci...

Lze to tak chápat, ale já bych tady v tom případě, nejedná se o nějaké soudní řízení s pevnými procesními pravidly, tak bych, tak si myslím, že není nutné to úplně přesně formalizovat.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus před pěti dny řekl v Interview BBC, že pokud se koalice, pokud se české koalici podaří překonat současnou vládní krizi, měla by se dohodnout na opatření, která obnoví vzájemnou důvěru a do budoucna zamezí zpochybňování vlády některým z koaličním partnerů.

MICHAL KRAUS (zvukový záznam): Vytvořit určité mechanismy do budoucna, aby nedocházelo k takovému, řekněme, zpochybňování této koaliční vlády ze strany jednotlivých koaličních partnerů, včetně případných sankcí. No, tak ty sankce jsou samozřejmě jednoznačné. V případě, že koaliční strana není ochotná ve vládě pracovat ať už tedy jako strana nebo jako jednotliví ministři, ty sankce by pochopitelně byly v tom směru, že nevěřili-li své vládě, nevěřili-li své koalici, tak by v ní dále neměli pracovat. Pak jsou to samozřejmě určité mechanismy, které je možné nazvat určitým dohadovacím smírčím řízení, které by měly vést k tomu, aby se nestalo to, co se stávalo v uplynulých deseti dnech.

Řekl ve čtvrtek v Interview BBC předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Vyjednávají koaliční partneři podle vicepremiéra, předsedy US-DEU Pavla Němce, hosta Interview BBC o případných dodatcích ke koaliční smlouvě, kde by bylo víc rozpracováno smírčí řízení, kde by byly dodatky ke koaliční smlouvě, aby se podobná krize už neopakovala?

Podívejte, já si myslím, že všechny tyto závěry jsou stejně v deklaratorní rovině. My jsme měli v minulé koaliční smlouvě smírčí řízení a další pojistky a přesto, pokud se sociální demokraté rozhodli, že Vladimír Špidla není tím správným reprezentantem, není pro ně akceptovatelný jako předseda politické strany a chtějí vystřídat, tak prostě přišla hotová věc a nebylo možné se odvolávat na smírčí řízení, že před svým sjezdem, nebo ústředním výkonným výborem měla sociální demokracie tento postup konzultovat. Ale co podle mě je důležité. Tak, jak jsem na začátku řekl, že vidím jasné a zřetelné pochybení Stanislava Grosse v tom počátku s tím, že dnes si myslím, že činí kroky, které jsou, které vedou prostě k transparentnosti majetkových poměrů jeho rodiny, tak musím říct, že jednání křesťanských demokratů, kdy zhruba před čtrnácti dny přišli s tím, že majetkové problémy, nebo majetkové spekulace okolo rodiny Stanislava Grosse nabývají ústavních rozměrů, potom toto stanovisko nějak akceptovalo užší grémium KDU-ČSL. Poté KDU-ČSL přišlo za dva, tři dny se stanoviskem, ve kterém implicitně předpokládají, že Stanislav Gross zůstane premiérem, protože mu, ho vyzývají ke splnění třech podmínek, kde by chtěli ultimativně stanovit tu otázku, tak Stanislav Gross, anebo my, ta přece nebudou dávat Stanislavu Grossovi nějaké výzvy o tom, jak si má uspořádat majetkové poměry, takže my přijde ten postup nekonzistentní. Navíc jsme se o něm dozvídali prostřednictvím médií vlastně dříve, než KDU-ČSL tyhle ty věci projednala. Kdybyste viděl, kolik ostrých slov jsem schopen říct Stanislavu Grossovi do očí, Miroslavu Kalouskovi do očí, ale nemám potřebu jim to říkat přes hlasové vlny, anebo tištěná média.

Teď mi ale řekněte, jak to tedy formalizovat, podle vás nemá smysl uzavírat nějaký případně dodatek ke koaliční smlouvě?

Podívejte, kde je vůle, tam je i cesta a pokud bude vůle, skutečná vůle spolupracovat, nikoliv taková vůle, že říkám Stanislav Gross musí pryč, ale já chci zůstat ve vládě, nebo přinesu návrh postní dohody, kterou těžko mohl kdokoliv akceptovat, musím říct, že nejenom sociální demokracie, i já bych se těžko podepisoval pod takový text. Vždyť to byl text, kde i výrazivo bylo slušně řečeno, křesťansko demokratické, to...

To bych chtěl vidět, jak byste to řekl neslušně, když slušný termín je křesťansko demokratické?

Takže to si myslím, že ta dohoda nemohla být rovnocennou dohodou pro tři strany vládní koalice.

V pátek jsme se od českého prezidenta Václava Klause v rozhovoru pro BBC dozvěděli, že by současná krize měla být vyřešena v řádu dní, nikoliv týdnů. Pro prezidenta je nepřijatelné, aby se čekalo do sjezdu ČSSD. Václav Klaus ale zároveň naznačil, že by v současnosti demisi lidoveckých mistrů nepřijal, narážel i na události z února roku 1948.

VÁCLAV KLAUS (zvukový záznam): Jak jsem tak přemýšlel, co by se dneska stalo, kdyby mi lidovečtí ministři přinesli demisi a já bych řekl: "Já ji nepřijímám dneska."

To byste udělal?

No, to bych určitě udělal.

A zítra byste to také udělal, nebo by se postoj změnil tím, že by nebylo výročí?

Ne, to s výročím nemá nic společného. To výročí je pouze nahrávka na to připomenout si tuto událost, ale jinak já bych věděl, že tu demisi přijmout nesmím a dopustit zase takové nějaké řešení obdobné tomu minulému, že není možné.

Řekl v pátek v Interview BBC prezident republiky Václav Klaus. Nepřispěje tím svým způsobem, pokud by v případě, že by ministři byli navrženi buď k odvolání, nebo v případě, že by se Miroslav Kalousek rozhodl stáhnout prostřednictvím demise a Václav Klaus by ji nepřijal, nenaznačuje to také možnost pokračování té patové situace?

No, v této chvíli musím říct, že prezident republiky není v úplně jednoduché pozici, pokud by taková skutečnost měla nastat, že by padnul návrh na odvolání lidoveckých ministrů. Na jedné straně naše ústava nepředepisuje žádné lhůty k tomu, dokdy má prezident konat. Taková lhůta skutečně neexistuje. Na druhou stranu můj názor na výklad ústavy je ten, že prezident nemůže takový úkon odmítnout, může ho protahovat "donekonečna", ale na druhou stranu...

Ano, což dělal například prezident republiky Václav Havel, když oddaloval jmenování Miroslava Grégra na post vicepremiéra pro ekonomiku.

Tuším, že ty případy byly snad dokonce dva, ještě v případě jiného člena vlády, nebo místopředsedy vlády Grégra, tuším, člena vlády ministra zahraničí, ale to není úplně podstatné. Chtěl jsem říct to, že současně ústava je dotvářena, ústavní právo je dotvářeno i ústavními zvyklostmi a doposud za dob samostatné České republiky od roku 1993 vždy prezident tento úkon byl schopen protahovat, řekněme, ve dnech až týdnech, několika málo týdnech, ale nedokážu si představit, že by prezident republiky mohl takovýto úkon oddalovat až do konce volebního období, řekněme, šestnáct měsíců. Nevím, nechci v této věci polemizovat s prezidentem republiky, ale byl by to krok asi, který je v rozporu s konstrukcí české ústavy.

To znamená, pokud by rezignovali lidovečtí ministři, tak by měl jejich rezignaci přijmout?

Ale pokud tedy vycházíme z tohoto tvrzení a budeme ho brát za fakt, potom vaše předchozí otázka na případnou rezignaci lidoveckých ministrů, respektive jejich odchod z vlády je vlastně nepřípadná, protože taková věc se nemůže stát, pokud vezmeme pana prezidenta republiky za slovo.

Čímž může tedy protáhnout tu patovou situaci?

Lze to tak říct, ale prosím vás já nejsem ten, kdo by volal po odchodu KDU-ČSL z vlády. Já na jedné straně říkám, že mnohdy až hysterické výkřiky, že Stanislav Gross musí podat rezignaci je třeba tlumit, ale na druhé straně si myslím, že je třeba tlumit volání určité části sociální demokracie potom, že lidovečtí...

Ať jdou.

... ministři musí odejít. Já si myslím, že prostě takováto rychlá řešení, zbrklá řešení nejsou dobrá a myslím si, že ty příkopy mezi stranami jsou hodně hluboké, že existuje cesta nějakých mostů a zahlazení.

Já jsem stále ještě ale ne, během těch čtrnácti dnů nerozuměl těm mostům, se přiznám, tak pokud byste mi nějaké ty mosty popsal, tak...

Tak třeba někdo nějaké postaví.

Máte informace o tom, že už se staví, nebo...

Ale, tak já si myslím, že vždycky se najdou nějací stavitelé a smiřovatelé, pokud o jejich služby je zájem.

Teď narážíte na koho?

Myslím na některé, řekněme, mírnější povahy z KDU-ČSL, nebo mírnější povahy ze sociální demokracie.

A ty mezi sebou už vyjednávají, o tom víte a můžete ty mírnější povahy...

Ale vždyť ti lidé se setkávají v Poslanecké sněmovně, potkávají se na chodbách, potkávají se v restauracích, no, tak asi se spolu k sobě neotáčejí zády, zejména pokud jde o lidi, kteří v té sněmovně sedí už šest let, tak proč by před sebou měli utíkat.

Desítky dotazů přicházely v průběhu víkendu a pondělka na vicepremiéra, ministra spravedlnosti a předsedu US-DEU Pavla Němce. Tady je jeden z nich, ptá se Roman Haniš.

ROMAN HANIŠ (zvukový záznam): Dobrý den, pane ministře. Z důvodu vašeho setrvání ve vládě, zdá se vám pan premiér Gross důvěryhodný? Děkuji vám za jasnou odpověď, na shledanou, Haniš.

Jak odpoví Pavel Němec?

Tak, já myslím, že už jsem na to částečně odpovídal. Já bych v takto vysoké ústavní pozici se snažil více oddělit ekonomické aktivity své rodiny a politickou kariéru. Myslím si, že tam má existovat prostě průhlednější zeď, navíc z tohoto důvodu jsme i předložili, aniž bychom tušili, co přinese nový rok, ještě v prosinci minulého roku nový zákon o střetu zájmů, který byl zpracován ve spolupráci s Transparency International, ale na druhé straně pro nás platí koaliční smlouva, nikdy jsme se nechtěli chovat jako neseriózní partner a respektujeme takovou tu odvěkou zásadu, která dotváří politický systém, že za danou osobu si nese odpovědnost primárně politická strana, která ho nominuje, stejně jako za mě nese odpovědnost Unie svobody, za Stanislava Grosse sociální demokracie a za Miroslava Kalouska KDU-ČSL, prostě je to zvyklost a myslím si, že zrovna KDU-ČSL by byla hodně citlivá na to, kdybychom jí doporučovali jakými lidmi, jaké pozice má obsazovat.

Ve středu před týdnem se konala demonstrace před úřadem vlády za odstoupení premiéra Stanislava Grosse, účast zhruba dvě desítky lidí. V pondělí demonstrace na Staroměstském náměstí, demonstrace mají pokračovat, ve hře jsou internetové petice za odstoupení premiéra Stanislava Grosse. Jak byste jako premiér naložil s těmito výzvami, ostatně vy jste vicepremiérem té vlády?

Tak, já naštěstí ten problém, a musím to zaklepat, nemusím řešit, takže těžko se vcítit do situace předsedy vlády, na kterého jsou opravdu asi obrovské tlaky osobní z hlediska veřejnosti, z hlediska vnitřku politické strany.

Vy si myslíte, že Gross ten tlak veřejnosti ustojí?

Já se domnívám, že má šanci ho ustát, měl by podle mého názoru ještě jednou zrekapitulovat všechny kroky, které učinil k tomu, aby prostě nemohly být spekulace o majetkových poměrech jeho rodiny. Já si myslím, že učinil spoustu dílčích kroků, které možná ještě přitvrdil, nejdříve hovořil o tom, že dá spravovat jmění své ženy advokátní kanceláří, což je, ač to někdo kritizuje, tak je to celkem běžný postup v zahraničí, pokud někdo se věnuje vrcholné politice, ale také hovoří o tom...

Předpokládám, že to víte, že v pátek odstoupil jeden z francouzských ministrů kvůli aféře s bytem, v zahraničí jsou různé...

Ono se to hodně spojuje, hodně se to spojuje, ale já tady vidím docela jasné dělítko. Stanislava Grosse, ani jeho ženu nikdo nenařknul k tomu, že by nehospodárně vynakládal veřejné, tedy státní prostředky. Je to věc velmi vážných spekulací o, řekněme, jejich ekonomických aktivitách, nebo ekonomických aktivitách jeho ženy, ale na druhou stranu tady není žádná pochybnost o tom, že by Stanislav Gross prostě utrácel státní peníze neefektivně a ten francouzský ministr, tam přece nebyl problém, že by měl nějaká netransparentní majetkové poměry, ale podle mě ten hlavní důvod byl ten, že si nechal ten osmisetmetrový byt platit ze státního rozpočtu, já si myslím, že to byl důvod k rezignaci, a to já si myslím, že média hodně spojují tyto dvě kauzy, ale každá je naprosto odlišná, je to stejné, jako kdyby si premiér Gross nechal, já nevím, postavit dům za státní peníze nebo něco podobného.

Připouští si Pavel Němec, že postoje US-DEU, byť jste je v tomto pořadu zcela jasně vysvětlil veřejnosti, že postoje vedení US-DEU v průběhu té současné krize mohou vést k odlivu dalších příznivců vaší strany?

Já musím říct, že dostávám spoustu kritických e-mailů, kde lidé říkají: "Jste tam za každou cenu a jděte se zahrabat."

Ano, například podobné věci píše Jiří Němec z Kanady, že je to pro, dobře ví, že konec této vlády zároveň znamená konec US-DEU v parlamentu.

Ale na druhou stranu musím říct, že dostávám e-maily, které kladně hodnotí to, že se nechováme emotivně, nechováme se hystericky a že naší zásadou je dodržovat dohody, které jsme uzavřeli. Já si myslím, že prostě není možné v politice kalkulovat jenom na krátkodobý prospěch, říct si ano, tenhleten člověk je momentálně nepopulární, tak prostě ho buď sundáme, nebo se od něj budeme distancovat. Já si myslím, že prostě vládní koalice je běh na trochu delší trať, že to není otázka krátkodobých přínosů, anebo krátkodobých ztrát a my jsme podepsali koaliční smlouvu v roce 2002 na čtyři roky s tím, že z důvodu havárie v sociální demokracii jsme koaliční smlouvu museli obnovit, ale pro nás je to projekt na čtyři roky a zavázali jsme se k němu v případě, že vláda bude plnit to, co si předsevzala.

Vicepremiér, ministr spravedlnosti, předseda US-DEU Pavel Němec, host dnešního Interview BBC je také doktorem práv, už jsme trochu mluvili o ústavě a jejích možných změnách. Ve čtvrtek nabídl jako jednu z možností řešení krize Stanislav Gross, úřadující předseda ČSSD, vytvoření menšinové vlády tolerované ODS výměnou za podporu volebního systému, změny volebního systému. Vás tato možnost jako nejmenšímu koaličnímu partnerovi konvenovalo, ano, nebo ne?

Nám tahle ta varianta nevadí a jsme připraveni o ní diskutovat, pokud o to bude zájem. Já jsem registroval odmítavou reakci ODS, ale četl jsem v ní mezi řádky, že v případě možná, že by se tato nabídka spojila s nějakými dalšími úvahami o ústavním systému.

Promiňte, také ale i o zkrácení, to s tím souvisí zkrácení volebního období, ostatně poslechněme si Mirka Topolánka, který oznámil, že tato varianta zřejmě podle něj nebyla myšlena vážně a dodal:

MIREK TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Taková ta mediální nabídka, že vytvoření opoziční smlouvy číslo dvě za většinový volební systém je v té podobě nepřijatelná tak, jak byla dána. Myslíme si, a to snad neřeknu nic, co by mí kolegové neschválili, že my jsme samozřejmě ochotni jednat tak, jak jsme celou dobu signalizovali, pokud taková nabídka bude doplněna jednáním o mechanismech k přechodu k předčasným volbám.

Předseda ODS Mirek Topolánek ve čtvrtek po schůzce s prezidentem republiky Václavem Klausem. To znamená, že pro US-DEU by bylo představitelné vyjednávat o změně volebního systému doprovázeného zkrácením funkčního období?

My se takové debatě nebráníme, myslíme si, že jednat se může o všem, máme i další, ovšem máme i další návrhy na ústavní zamyšlení, například takzvané konstruktivní vyslovení nedůvěry, což je model, který existuje v Německu a já si myslím, když se podíváme na všechny politické krize, kterážto první byla v roce 1997, potom v roce 2004, kdy se měnila vláda a nyní tady je také situace velmi turbulentní, takže princip konstruktivního vyslovení nedůvěry by byl velmi vhodný pro stabilizaci naší politické scény. Je to princip...

Můžete vysvětlit ten princip?

Je to princip, kteří říká: Chceš-li shodit vládu, musíš představit alternativu, která získá většinovou podporu. Je to velmi jednoduché, nemůže tady...

To znamená, že by ODS nemohla předkládat, řekněme, dvakrát do roka návrh na vyslovení nedůvěry vládě?

Musela by prostě představit alternativu, to znamená, pokud by ODS, teoreticky, říkám to jenom z hlediska matematického rozložení sil ve sněmovně, řekla, že chce vládnout s komunisty a KDU-ČSL a dohromady má sněmovní většinu, představila by takovou vládu, tak ta předchozí vláda by končila v okamžiku, kdy tato vláda vlastně získává, ta alternativní vláda získává důvěru. Má to spoustu výhod, například neexistuje takovéto dlouvládí, období dvou premiérů nemůže v tuhletu chvíli existovat to, že jsou tam ty marné pokusy, kdy prezident někoho pověří, tomu se nepodaří získat ve sněmovně důvěru, že ta vláda se ujme své pozice, přebírá své úřady a vládne vlastně měsíc, měsíc a půl.

To znamená, že tímto de facto US-DEU opravdu vyzývá i ostatní politické strany a po této krizi by se mělo jasně diskutovat o zásadních změnách ústavy?

Já si myslím, že je to už několikátá krize a měli bychom se podívat na to, jak těmto krizím z hlediska ústavního systému, ústavního systému předcházet a náš vklad do té debaty je úvaha nad principy konstruktivního vyslovení nedůvěry.

Teď je ale otázka. Vzpomínám si, než se volil prezident republiky i krátce poté, tak se mluvilo o přímé volbě prezidenta republiky, o změně ústavy, nápad zapadl, nejsou politické strany se schopny dohodnout, byť před tím všechny deklarovaly, že jsou pro přímou volbu prezidenta republiky. Nedopadne to podobně?

Víte, to máte tak, pokud uděláte nějaký návrh ústavní změny, tak spoustu poslanců, nebo poslaneckých frakcí napadnou ještě další prospěšné změny a potom, když je ten balík předložen k hlasování, tak nezíská obvykle dostatek hlasů, protože tomu se sice líbí přímá volba prezidenta a nelíbí se mu něco jiného a někomu jinému se líbí zase jiná myšlenka, třeba posílení pravomocí NKÚ ve vztahu k samosprávným korporacím, tedy k obcím a krajům a nelíbí se mu zase něco jiného, takže...

To znamená, promiňte, jak vyřešit ale tu politickou nestabilitu změnou ústavy, když každá změna ústavy jen neprůchodná, jak se ukazuje?

Myslím si, že pokud existuje precizní dohoda na jedné věci, možná na dvou, tak je změna ústavy prosaditelná, ale všichni by se museli zavázat, že nebudou v průběhu legislativního procesu do toho vnášet další bohulibé nápady.

Konstatuje vicepremiér, ministr spravedlnosti, také předseda Unie svobody-Demokratické unie Pavel Němec. Děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příští na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.