Václav Moravec moderátor BBC

Václav Klaus ve studiu BBC

Případná změna volebního systému při volbách do Poslanecké sněmovny. I o této možnosti se začalo mluvit v souvislosti s českou vládní krizí. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Michal Kraus v rozhovoru pro BBC míní, že by jeho strana neměla výměnou za možnou toleranci menšinové vlády ze strany ODS přistupovat na změnu volebního systému.

Michal KRAUS (zvukový záznam): Je politologická fikce, že by zavedení většinového systému vedlo k stabilizaci politického systému. Já si myslím, že Senát je toho nejlepší ukázkou, kde existuje většinový systém, klasický většinový systém od samého začátku a politické spektrum je tam daleko složitější a daleko více roztříštěnější než v Poslanecké sněmovně.

Říká v rozhovoru pro BBC šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Michal Kraus. Nejen o možných řešeních současné vládní krize v České republice, bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu otázek a odpovědí, a to zvláštního vydání Interview BBC. Před námi je totiž padesát minut. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl po půlroce prezident České republiky, pan Václav Klaus. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den. Teď jste mě zaskočil. Po půl roce? To jsem zapomněl.

Ano, moc často k nám nechodíte. Vládní krize ...

Vy mě asi nezvete.

To není pravda, zveme a zveme často. Vládní krize, politická krize nebo krize premiéra. Které z těchto sousloví podle prezidenta Václava Klause nejlépe vystihuje to, co se nyní děje v České republice?

Tak, všechna ta slova jsou jistou nadsázkou a zacházejme s nimi opatrně, bych já velmi doporučil. Tak první věcí je, jak to všechno vzniklo a myslím, že je naprosto evidentní, že to vzniklo kolem premiéra. Já bych jasně řekl, že to nevzniklo kolem ministra financí, ministra vnitra, ministra zahraničí, ministra pro, já nevím, pro průmysl a obchod, neboli je to vzniklé kolem premiéra. V tomto smyslu se to z toho nedá odpárat a já myslím, že to je spravedlivé takhle označit. Vládní politická, dneska už se to stalo krizí v obou pohledech podle mého názoru.

To znamená, že to je nejen vládní krize, ale i politická krize?

Tak je to i v jistém slova smyslu určitě krize vládnutí a krize vládní koalice, protože nedovedu si představit silnější příklad vládní koaliční krize, než když jedna ze tří stran, která se účastní na koalici, říká: "Premiére, odstup!" To je pro mě krize. To není přeci přátelské povídání si u odpoledního čaje. A na druhé straně, když premiér říká: "Vy tři ministři odejděte!" Čili to se nedá odepsat, vládní krize to je. A to třetí slovo, které jste použil, politická krize, je to krize, která jasně ukazuje, že jsme v složité politické situaci, kdy najednou si političtí partneři nevěří. Kdy nejsou ochotni si sednout ke stolu a říci: "Tak, dohodněme se na tom, na tom, na tom a na tomto základě něco dopředu pozitivního udělejme." To je ...

Dá se mluvit o destabilizaci politického systému?

To zase, neplýtvejme, jsem řekl, slovy. Tak už používáme slovo krize, teď řekneme ještě destabilizace. Nechci psát složitý teoretický esej přesně o tom, co je to destabilizace. Nechme si tahle slova, která tady jsou.

Ve čtvrtek se u vás na Pražském hradě vystřídali leadeři nejdůležitějších stran. Premiér Stanislav Gross oznámil, že lidovecké ministry zatím z vlády neodvolá.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): No, já říkám, hovořím o v uvozovkách definitivním řešení, a to konečné řešení by mělo být do poloviny příštího týdne, takže si myslím, že někdy do neděle bychom měli zvládnout ještě jednání. Já alespoň se to pokusím svým kolegům ještě navrhnout, ale znovu říkám, ta situace bohužel je v tuto chvíli dána tím, že KDU-ČSL ústy svého předsedy prostě využívá v tuto chvíli situace a je otázka, jestli tady existuje nějaký prostor k tomu se dohodnout, protože podle všeho tady není ochota v koalici přes všechna vzletná slova.

Oznámil premiér Stanislav Gross. Předseda lidovců Miroslav Kalousek znovu zopakoval, že lidovci sami z vlády neodejdou a dodal:

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Informoval jsem o tom, že naše stanoviska i náš návrh dohody partneři znají. Jsme kdykoliv ochotni se k našim návrhům vrátit a jednat o nich. Jinak jsme si pro následující dny a týdny uložili poměrně nebo budeme o tom jednat, ale jinak jsme připraveni pro následující dny a několik málo týdnů, jsme připraveni dát si dost značnou verbální zdrženlivost.

Oznámil předseda lidovců Miroslav Kalousek. A předseda ODS Mirek Topolánek zase řekl, že jeho strana je ochotna jednat, pokud jednání povedou k předčasným volbám.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): My jsme samozřejmě ochotni jednat tak, jak jsme celou dobu signalizovali, pokud taková nabídka bude doplněna jednáním o mechanismech přechodu k předčasným volbám.

Oznámil předseda ODS Mirek Topolánek. Vy jste, pane prezidente, už v pondělí požadoval, aby politici, především sociálnědemokratičtí a lidovečtí, našli cestu, a teď vás cituji doslova: "Ze slepé uličky." Konec citátu. Jaké máte vysvětlení proto, že toho zatím nejsou schopni?

No, vysvětlení pro to moc dobré nemám, protože vy jste začal slovem jednání, že mají jednat. No, tak, co je alternativou jednání? Alternativou jednání je nejednání a v momentu, když by někdo měl dostatečnou sám, kdyby měl dostatečnou sílu nalézt nějaké řešení a prosadit to řešení, no, tak možná nemusí jednat, ale to by musel mít sám většinu všech těch rozhodujících fórech, na všech rozhodujících fórech, kde se o tom jedná, to znamená, v parlamentu nikdo sám takovou sílu nemá, a proto jednat musí. Když řekne, že nejednám, tak říkám: "Rezignuji na hledání jakéhokoliv řešení," a s tím já jako prezident se nemohu nikdy v žádném případě smířit.

A někdo takhle rezignoval na jednání?

No, vy jste řekl: "Mají jednat, nebo nejednat?" Tak já říkám, co je alternativou. Pro mě ta středa byla promarněná šance. Já jsem byl do jisté míry překvapen. Já jsem myslel, že stanoviska budou výrazně bližší, než jaká skutečně byla. Já celý svůj život v politice, to je patnáct let dobře, říkám opakovaně, že je hloupostí být schovaný za bukem a střílet z nejtěžší houfnice otrávené šípy na tu druhou stranu a pak si chtít jít s někým povídat přátelsky. To prostě nejde. K tomu musím začít ...

Když jste ...

... povídat, než abych po nich střílel.

Když jste vyslechl všechny tři nejdůležitější leadery politických stran na Pražském hradě, dovedl byste říci, kdo, řekněme, nejvíc pokazil to, že se zatím cesta ze slepé uličky nenašla?

Tak, já bych si mohl udělat stupnici, ale určitě ji nebudu tady takto veřejně prezentovat. Pro mě prostě tato věc vždycky vyžaduje partnera a ten partnerský vztah vyžaduje, aby ti dva lidé udělali něco stejného a buď to udělají, nebo prostě neudělají. Jak říká ten známý, to známé anglické přísloví, k tomu, abyste mohli tančit tango, musíte být dva. Takže úvaha o tom, jestli to tango někdo umí o kousek lépe než ten druhý, to už je věc druhá. Ale sám tancovat nemůže.

To znamená, že se netančí, tak za to jsou zodpovědní oba, především sociální demokraté a lidovci.

Když se netančí, tak za to mohou v každém případě oba.

Vy jste ke konzultacím k politické krizi na Hrad zatím nepozval KSČM. Jednoduchá otázka. Proč?

Myslím, že nejsou ve hře. Nejsou v dané chvíli podle mého názoru, a nejen mého, aktéry této hry. Rozumím tomu, zase nikoliv sám, že není žádná politická strana, která by s komunisty chtěla vytvářet nějaké koaliční či jiné dohody, a proto prostě oni pouze odčerpávají jistý počet hlasů, který nemůže mít někdo jiný v dané chvíli, ale ...

Bohužel byste řekl?

Ale to je můj politický názor, že bohužel jako člověka, který celý život byl v jiné politické, v jiném politickém seskupení či straně, takže můj názor samozřejmě. Názor neutrální je, prostě nehrají tuto hru.

Ve čtvrtek jste vydal prohlášení, z něhož právě teď cituji. Cituji doslova: "Proto touto cestou žádám politické strany angažované v této krizi, aby mi v co nejkratší době sdělili, jaké politické uspořádání navrhují na šestnáct měsíců, které zbývají do konce volebního období, eventuelně aby mi předložili dohodu o jeho zkrácení." Konec citátu. Velmi stručná otázka. Co se skrývá pod souslovím nejkratší doba?

No, tak nejkratší doba není definována v žádném zákoně, není definována v ústavě, a také jsem záměrně nezvolil do tří dnů, do týdne, do deseti dnů.

Zeptám se jinak. Jak dlouho hodlá prezident Václav Klaus čekat?

To, kdybych prozradil teď, tak já myslím, že snímám jisté napětí. Kdybych řekl, že tři týdny, tak všichni pojedou na hory a budou využívat krásné počasí a dva metry sněhu k tomu, aby si lyžovali, tak to já bych byl ...

To by byl hrozný obraz politiky, pokud by to tak fungovalo. Můžeme být ...

No, tak doufejme, že to tak není. Jestli teď naše sdělovací prostředky nebudou chytat naše klíčové politiky zrovna dneska na horách někde, no, tak to bude v pořádku.

Je tedy to řešení nezbytné, řekněme, do týdne, aby se neprohlubovala ona krize?

Já to, já jsem vám řekl, že nebudu žádné ultimatum dávat. V každém případě bych řekl asi toto. Nemyslím, že to řešení je možné očekávat v kategorii hodin. Považoval bych za velmi špatné, kdyby to řešení bylo hledáno v kategorii týdnů a slovo týden myslím v množném čísle. Tak jsme v kategorii dnů. A teď nechci opravdu říkat, kolik těch dnů by to bylo zapotřebí. Nicméně ...

V každém případě by bylo špatné, pokud by to definitivní řešení, a pokud by na to definitivní řešení česká veřejnost čekala až do sjezdu ČSSD, který se koná poslední březnový víkend.

No, to bych považoval za špatné, protože to je doba strašlivě dlouhá. Má to pocit takové beznaděje, frustrace veřejnosti by byl velmi silný. Já nemohu opomenout jednu věc, což říkám s určitým povzdechnutím spíše, než nějak jinak, ale dneska máme takové zvláštní výročí. Já nevím, jestli jste ho chtěl připomenout vy teda, ale já ho připomínám.

Únorový převrat.

Dneska máme 25. února, padesáté sedmé výročí něčeho, co se u nás stalo, nestalo dobře, no, a tam přeci je slavná scéna, kdy lidovečtí a ještě někteří další ministři podali demisi. Očekávali, že prezident Beneš buď tu jejich demisi nevezme a bude to jenom signál k nějaké další obměně té vlády a vládnutí, anebo že naopak spolu s nimi padne vláda celá a dojde k úplně novému pokusu uspořádat naší politickou scénu. Tehdy se strašně přepočítali a prezident Beneš tuto jejich demisi přijal, jak si, myslím, ještě kdekdo u nás pamatuje. Tak já, když jsem si uvědomil ten dnešní den a o demisi či odvolání lidoveckých ministrů se mluví, tak jsem říkal: "To je neuvěřitelné, jak se ta historie neskutečným způsobem opakuje." Tak jsem tak přemýšlel, co by se dneska stalo, kdyby mi lidovečtí ministři přinesli demisi a já bych řekl: "Já ji nepřijímám dneska."

To byste udělal?

No, to bych určitě udělal.

A zítra byste to také udělal nebo by se postoj změnil tím, že by nebylo výročí?

Ne, to s výročím nemá nic společného. To výročí je pouze nahrávka na to připomenout si tuto událost, ale jinak já bych věděl, že tu demisi přijmout nesmím a dopustit zase takové nějaké řešení obdobné tomu minulému, že není možné.

Vy jste, ať už ve čtvrtek v tom tiskovém prohlášení, ale i dnes před příchodem do tohoto rozhlasového studia, připustil, že nejpřirozenějším řešením krize by byly předčasné volby. Říkáte to s tím vědomím, že můžete být nařknut, že straníte Občanské demokratické straně, která volá už několik měsíců po předčasných volbách?

Já v dané chvíli nikomu nestraním. Já straním České republice. Já straním občanům této země. Já straním fungování této země a z tohoto hlediska mám strach, že nebude dostatečná síla, ochota, vůle nalézt rozumné řešení na fungování v těchto šestnácti měsících. A protože mám strach, že to řešení bude málo rozumné, málo funkční, málo tvůrčí, málo produktivní, tak by bylo asi nejlepší, kdyby ta doba tohoto polořešení, neřešení byla co nejvíce zkrácena, a proto předčasné volby. To není stranění té či oné politické straně.

Z průzkumů veřejného mínění, ať už agentury STEM pro Českou televizi, nebo RCA Research vyplývá, že většina lidí předčasné volby jako řešení krize nevidí. Pokud byste byl v průzkumu veřejného mínění dotazován vy, tak byste asi zcela jasně odpověděl, že východiskem tedy jsou podle vašeho názoru předčasné volby. Co řeknete těm lidem, té většině, která si předčasné volby nepřeje? Čím je to dáno?

Tak, já zaprvé neznám ten průzkum. Za druhé nevím, na jakou otázku přesně odpovídali. To má dvě věci. Jedna může být otázka typu: "Přinesou volby předčasné vůbec nějaké řešení?" Nebo: "Ten náš politický systém je, díky volebnímu systému, tak už doveden do slepé uličky a do patových řešení, že už ani volby to nezmění?" A druhá věc je, jestli si někdo myslí, že ty předčasné volby to nezmění, tak já bych dost zkoumal, jak ta otázka byla položena a ...

Vy si myslíte, že by předčasné volby mohly opravdu být stabilním řešením i do budoucna, že by nepřinesly opět patový výsledek?

Mohly by přinést patový výsledek, ale v každém případě by daly komukoliv, kdo by v těch volbách obstál, a jestli s velkou převahou, malou, jestli by byli schopni vytvořit silnou koalici nebo zas nějakou sto jedničkovou, to je věc druhá. Ale v každém případě by si řekli o nový mandát voličů a já si dovedu představit, že v průběhu čtyřletého období nevydrží jedna vláda. To se stává a v tom Česká republika není nějakým přeborníkem. I když v posledních letech je to horší. Ale to, že by v rámci necelých tří let dneska už došlo ke druhému kolapsu vlády nebo vládního seskupení, tak to, myslím, po novém mandátu od voličů zcela jednoznačně volá a dost dobře nechápu, jestli ti respondenti na tu otázku tohle to domýšlejí nebo jestli si to položili takhle s tímto hlubším zamyšlením sami tuto otázku.

Pane prezidente, když se podíváte na to, jak se nejsou schopny dohodnout strany vládní koalice na tom, zda pokračovat, či nikoli, podíváte se na český ústavní systém, v němž je poměrně složité vyvolat předčasné volby, přijde vám reálné, aby se vůbec politická reprezentace na předčasných volbách dohodla?

No, tak jedna věc, jak dojít k předčasným volbám, je nedohodnout se. To znamená, ústava nám říká způsoby, jak to udělat, to znamená, pověřit někoho sestavením vlády. On nedostane v parlamentu většinu. Pověřit druhého. On nedostane většinu. Třetího a pak už musí být předčasné volby.

To byste takovouhle cestu chtěl?

Tu bych v žádném případě nechtěl, to znamená, to je cesta nedohody. Já bych vždycky volal po dohodě nebo, jak jsme před deseti minutama hovořili, po jednání, kde by hlavní aktéři řekli: "Ano, my nejsme schopni se dohodnout na pozitivním vládním řešení a než vůbec nic, tak jsme schopni se dohodnout na negativním řešení, což jsou předčasné volby." Já si ...

A když nebudou schopni se dohodnout ani na tom, ani na tom, což je reálné při pohledu na českou politiku posledních dní?

Tak, neříkejme to tak silně. Já si přesto myslím a hovořím s těmi leadery politických stran, že to nejsou zcela lidé bez snahy nalézt řešení a že to nejsou lidé, kteří by považovali heslo: "Čím hůře, tím lépe," jako své základní, výchozí heslo. Takhle vůči mně nevystupoval nikdo z těch politických představitelů ...

To znamená, že po těch konzultacích, pane prezidente, se ukazuje, že by bylo možné se dohodnout na předčasných volbách, které jste vedl v týdnu?

To mě postrkáváte někam dál. Já jsem řekl, že ti lidé vědí, že nemohou hrát negativistickou kartu, že by jim to také občané, voliči nemuseli prominout, a proto bych se tohoto neuzavíral.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek se už čtrnáct dní snaží veřejnosti vysvětlit, že problém není v koalici, ale že problém je u jednoho a pouze jednoho konkrétního člověka, u premiéra Stanislava Grosse.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Pro křesťanské demokraty je zásadní problém, že pan předseda vlády je svými příjmy ekonomicky napojen na příjmy z pochybného podnikání včetně pravděpodobných příjmů z prostituce, to, že je ten problém, který samozřejmě nebude odstraněn tím, že by odešli ministři za KDU-ČSL. Ten problém by zůstal.

Říká novinářům předseda lidovců Miroslav Kalousek. Vy jste se zatím, pane prezidente, za premiéra Stanislava Grosse ani významně nepostavil, ani jste ho nevyzval k rezignaci. Proč?

Tak já jsem začal dnešní rozhovor na vaší první snad otázku tím, že si nemyslím, že došlo primárně k nějaké novince v koaliční spolupráci, že se politické strany rozhádaly na tom, jaká má být reforma penzijního systému, jaký má být schodek státního rozpočtu, jestli má být, nebo nemá být školné, jestli se má platit, nebo neplatit za léky, což by teda mohlo vést k tomu, že si ty tři strany řeknou: "My spolu dále nemůžeme jít," protože, ať si to leckdo z nás myslí, že odlišné názory na tyto věci mají, tak pořád preferují, aby spolu ve vládě seděly, neboli zápalka k tomu nebo ta jiskra, která vylítla, nebyla, a to přeci bývá střet o tom, dřív do důchodu, později do důchodu a oni si řeknou: "My spolu už dále nekamarádíme." To se dobře všichni, víte a víme, nestalo, čili tady došlo k jinému procesu. Tady došlo k jistému zpochybnění osobnosti premiéra nebo jeho rodiny a, já nevím, já nejsem žádný investigativní novinář, ani nemám žádnou detektivní kancelář, ale nezdá se mi, že by tuto věc spustily konkurenční nebo koaliční politické strany, dokonce, jestli se nemýlím, tak toto ani neobviňuje, že by lidovci, ODS nebo já nevím kdo, tuhle tu věc uvedl do hry. Že se k ní v nějaké chvíli svými poznámkami, větami, dotazy při interpelacích ty politické strany připojily, to je věc druhá, ale já si nemyslím, že ony přišly s touto myšlenkou, že spustí tuto kanonádu na předsedu vlády, aby mohly rozbít vládu. To já ...

Vy být na místě Stanislava Grosse, rezignoval byste?

No, to je úplně jiná otázka. Tu jsem ...

Ano, vy jste totiž ministerským předsedou byl, vy jste ministerským předsedou byl. Rezignoval jste poté, co koaliční partneři vystoupili z koalice a poté, co se mluvilo o finančním skandálu ODS. Vy byste na místě Grosse rezignoval?

No, tak, já jsem rezignoval v momentu, kdy jsem byl obviněn, že mám vilu ve Švýcarsku, kterou skutečně nemám, ani jsem jí neměl a v tomto smyslu myslím, že dnešní pan premiér ten byt má. Prostě v tom určitý rozdíl, hmatatelný, v každém případě je.

Tím chcete říci, že byste rezignoval.

Neříkám, že jsem rezignoval. Já bych řekl něco jiného. Já bych řekl to, že ten atak, který byl tehdy vyvolán, já myslím, že byl ještě o pár kategorií ostřejší a silnější, než je ten dnešní, takže nevím.

Jak byste se tedy zachoval?

To je irelevantní otázka, jak bych se já zachoval. To, protože, když bych řekl, jak já se zachovám, tak vy a celá mediální fronta to bude za minutu interpretovat, že ...

Že jste ho vyzval k rezignaci.

... já jsem vyzval k tomu, či onomu, proto ta otázka není přesná a není férová.

Zeptám se jinak, proč jste ho zatím nevyzval k rezignaci?

Pane redaktore, vy mě zlobíte. To teď už se začnu bránit, protože ...

Pokud to nebude fyzicky, tak ...

No, fyzicky ne, ale já se přiznávám, že jsme si tenhle ten rozhovor domluvili před dvěma měsíci, že se jedná o předvečer mého dvouletého působení v roli prezidenta a že si budeme povídat nadčasově o tom, co prezident, dva roky, co vidí dozadu, co vidí dopředu a ...

Promiňte a já tu krizi nespustil a ...

Já jsem jí taky nespustil. Takže já jsem samozřejmě počátkem tohoto týdne si uvědomil, že všechny ty rozhovory, které jsem nasliboval pro média i tisková, i jaká, rádia či televize, tak že najednou se pootočí k této vládní a politické krizi a vůbec ne k tomu, na co jsem vlastně já kývnul, že přijdu s vámi hovořit. Protože tím mě nutíte k něčemu, že extenduji své výroky a myslím, že to je špatně, protože mé včerejší prohlášení, které mělo celkem asi dvanáct řádek, jsem se svými spolupracovníky hodinu piloval, přepisoval, přehazoval slovosledy, ubíral, přidával sílu adjektiv a měl jsem pocit, že tím jsem řekl to, co mám říct a nemám extendovat dál a nechat na další, aby na něj zareagovali. Čili teď těch dvanáct řádek rozvíjet do tisíce dvou set řádek a použít najednou o kousek silnější slovo, já myslím, že není k ničemu dobré, a proto to, proč, vyzval, nevyzval, opravdu nechme to tak. Já jsem v dané chvíli vyzval politiky, aby řekli, jak si představují těch šestnáct měsíců a doufám, že všichni z nich vědí, že za A to myslím vážně a za druhé, že to od nich chce i veřejnost. Čili já předpokládám, že oni s návrhy, jak přežít těch šestnáct měsíců rozumně nebo jak je zkrátit, že prostě oni přijdou. Neboli já jsem nevyzval předsedu vlády k demisi. To jste si určitě všimli. Nevím, co bych k tomu dalšího dodával.

Ptám se i proto, že většina dotazů veřejnosti, která vám mohla prostřednictvím internetových stránek české redakce BBC, reaguje na finanční problémy a majetkové poměry ministerského předsedy, takže to považuje bezesporu za důležitou věc, například jeden z dotazů - Martin Kocourek.

Vážený pane prezidente, připadá mi absurdní, že v této zemi neexistuje ústavní mechanismus, který by zajistil, že vysoký činitel, jako je předseda vlády, který byl prokazatelně a veřejně přistižen při lži, že musí opustit svou funkci. Děkuji za váš názor. Martin Kocourek.

Ano. Ptal se ...

Já už jsem se lekl, že to je poslanec Martin Kocourek, ale to teda ...

To jsem se lekl taky, ale nezní tak.

... podle hlasu určitě naštěstí nebyl. Zaprvé bych řekl, že reakce veřejnosti znám, protože maily, faxy, dopisy, telefonáty dostávám, do mého úřadu chodí a prozrazuji, že veřejnost výrazně přitvrdila, že veřejnost říká: "Udělejte s tím něco. Takhle už to nemůže být. Musí dojít k zásadní změně." To já vnímám. To já sleduji, a také podle toho se do jisté míry orientuji, neboli tedy ovlivňuje to mé uvažování. Na druhé straně to nebyl asi zvolen ten nejsprávnější dotaz toho posluchače, protože ten člověk mi neříkal, odvolejte, nebo neodvolejte toho, či onoho. Ten člověk řekl: "Jak je to možné, že u nás neexistuje ústavní mechanismus?" A to je úplně jiná otázka a na to já bych řekl. Prostě v roce 1992 na podzim, kdy se sestavovala naše Ústava České republiky, tak se tam napsaly určité věty, které se tehdy těm tvůrcům té ústavy zdály rozumné. My vidíme, že zas tak úplně rozumné nebyly.

Mohu vám tady skočit do řeči? Protože, když jsem si dnes studoval ústavu na internetových stránkách Pražského hradu, tak ...

Českou, ne evropskou?

Českou ano, i tu evropskou jsem studoval a k ní se dostaneme, tak jsem našel v článku šedesát dva následující pasáž: "Prezident republiky za A jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi. Odvolává vládu a přijímá její demisi." Konec citátu. To znamená, že vy de facto můžete sáhnout k odvolání premiéra, což, když jsem studoval tu ústavu, mě překvapilo.

No, tak, já teď nechci šahat našim právníkům na zoubek a říkám každému, že tu ústavu psali právníci. Tehdy nás kritizovali, že my ekonomové děláme nějaká opatření bez právníků, což za A bych řekl, že není pravda a nebyla pravda. Ale za B trvám na tom, že my hloupí ekonomové jsme tu ústavu opravdu nepsali. Dokonce v té chvíli jsem ani neměl pocit, že mám se do toho nějak extrémně angažovat, protože jsme byli exekutiva a skoro platí, že exekutiva nemá psát ústavu. Ta má být naopak ústavou bržděna, a proto jsem si nemyslel, že máme moc si vyskakovat a říkat: "Tohle tam chybí." Samozřejmě jsme uplatňovali připomínky, ale, že bychom jí napsali sami, to tak prostě nebylo. A na to musím já říci, že tam je celá řada takových věcí, kdy, tam je napsáno odvolává, ale nejsou tam specifikovány podmínky a okamžitě vzniká obrovský spor, za jakých podmínek to ten prezident smí udělat, nesmí, nemůže to být absolutní svévol, nemůže v libovolný den čtyřletého volebního období říct: "Odvolávám premiéra nebo členy vlády." Je to ...

O tom se předpokládá, že bude ten prezident ...

... složitější.

... s tím nakládat velmi opatrně.

Já myslím, že zatím prezidenti v tomto smyslu, jak první český prezident, tak snad i ten druhý s tím nakládali velmi opatrně a nejsem si vědom, že by odvolávali nějakého ministra proti vůli předsedy vlády.

A co by se muselo stát, aby Václav Klaus jako prezident sáhnul k té možnosti, kterou mu ústava v článku šedesát dva umožňuje?

To jsou zase spekulace. Nechtějme to říkat. Nechtějme to říkat. Prostě prezident je člověkem z masa a krve. Není naprogramovaným robotem, do kterého se vložily slova používaná v ústavě a normálně počítačový program zmáčknutím knoflíku řekne, teď má někoho odvolat. Ne. Prezident je člověk z masa a krve. Je účastník politického systému a v tomto smyslu musí reagovat v konkrétní, dané situaci, kterou si nemoderuje, nevytváří sám, na kterou musí reagovat a má potom tu obrovskou zodpovědnost, aby reagoval dobře.

V případě, že by současná koalice pokračovala, a tak byla vyřešena vládní krize, je podle vás ta důvěra otřesena natolik, že by vláda měla předstoupit před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o důvěru?

Vidím dvě věci. Toto je důvěra na úrovni politiků, důvěra na úrovni politiků například formalizovaná hlasováním v Poslanecké sněmovně. Já si dovedu představit, že to by se stalo nebo to se asi stejně bude muset tak, či onak stát, a to nějak dopadne prostě. Skoro mám pocit, že ti politici, vědomi si své ceny a nákladů toho, či onoho řešení, pro sebe sama, pro ostatní, k nějakému řešení nakonec dojdou. Já vidím úplně jiný problém jako daleko vážnější. Když říkáte o ztrátě důvěry, tak já vidím problém, jak nechat hlasovat občany České republiky, deset milionů občanů, jestli jejich důvěra je v dané chvíli poztrácena a tam není snadné hlasování na zmáčknutí tlačítka v Poslanecké sněmovně. Takže já vidím jako daleko větší problém, co má třeba ta stará, staronová vláda udělat, aby přesvědčila ne sebe sama, svých sto jedna poslanců, to se asi přesvědčí, ale aby přesvědčila českou veřejnost, a to je těžký úkol.

Když jste, pane prezidente, ještě nebyl panem prezidentem, byl jste předsedou Poslanecké sněmovny, tak jste prosazoval myšlenku změny volebního systému. Tato úvaha se objevila ve čtvrtek. Premiér Stanislav Gross připustil, že jednou z možností je menšinová vláda sociální demokracie tolerovaná ODS výměnou za změnu volebního systému. Předseda ODS Mirek Topolánek tuto možnost odmítl.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Taková ta mediální nabídka, že vytvoření opoziční smlouvy číslo dvě za většinový volební systém, je v té podobě nepřijatelná tak, jak byla dána.

Řekl ve čtvrtek po jednání vedení ODS předseda strany Mirek Topolánek. Co má pro vás větší hodnotu? Změna volebního systému, nebo důsledná opoziční role při pohledu na ODS v současnosti?

Tak, já, jestli jsem rozuměl výroku pana Topolánka, předsedy ODS, tak on neodmítl myšlenku změny volebního systému, jak by to málem mohlo z toho výroku tak, jak teď byl zkonstruován, vyplývat. On řekl, že ...

Ale za této situace?

... mu to za tuto cenu nestojí. To je politické uvažování. Každý krok má nějaké náklady a výnosy a ODS si pravděpodobně spočetla, a u toho já jsem v žádném případě nebyl, že tento, že náklad za to by mohl být pro příští volby větší než ten výnos, který by z toho byl. Takže to, ať odpovídají oni sami. To já říci nechci. Ale teď, já myslím, že je velmi rozumné pootočit se někam jinam. Přeci každý soudný člověk ví a zná výsledek voleb v roce 96, který vedl k tomu, že stará vládní koalice z předcházejícího období neměla sto jedna, ale pouze devadesát devět hlasů. Ta předtím měla sto pět, jestli se nemýlím. Tak místo sto pět v předcházejícím období, najednou získala devadesát devět ze dvou set hlasů a vytvořila se tichá opoziční smlouva, která nebyla zorganizována politickými stranami samotnými, ale na Pražském hradě de facto prezidentem Václavem Havlem. Já jsem u těch jednání byl přítomen, takže vím, o čem mluvím. Ví téměř všichni, že v roce 98 výsledek dopadl do té míry obdobně, že dokonce vůbec nevznikla žádná koalice, která neměla ani devadesát devět nebo kolik, která měla daleko, daleko méně a vznikla opět menšinová vláda na základě tentokráte dohody ne orchestrované, ne zmanagované prezidentem republiky, ale politickými stranami samotnými. Zase byl jsem u toho, přesně vím, o čem mluvím. Víme všichni, že v roce 2002 byly volby, kde se utvořila koalice sto jedna, čili strašlivě slabá. Všichni dobře víme, čekajíc dovážející nemocného člověka před, či po operaci, aby vůbec parlament mohl něco udělat. No, a ...

To znamená, že je nejvyšší čas na změnu volebního systému?

Tohle přeci každý soudný člověk snad vidí, že byly troje volby a že přinesly přesně tyto výsledky. Jestli někdo z toho nevidí důvod změnit volební systém, tomu já bych řekl, že není rady, ani pomoci.

Je reálné změnit volební systém na příští volby, ať budou předčasné, či nepředčasné?

No, to už je věc druhá. To už kladete, jedna věc je vůle, a tedy politická dohoda. A druhá věc je vůbec časový nárok v systému poněkud složitém, kterým je dvoukomorový systém a všechny náležitosti, které prostě k tomu patří. Takže to bych já řekl, že tak stoprocentně optimistický nejsem. Ale nezbytnost tohoto řešení prostě ta tady určitě je.

Dva roky v úřadu prezidenta je český prezident Václav Klaus, host Interview BBC. Když jsem se díval do statistik, zjistil jsem, že jste za dva roky udělil celkem padesát devět milostí. Před nástupem do úřadu jste řekl, teď vás cituji doslova: "Milosti považuji za institut veskrze výjimečný." Konec citátu. Není v průměru třicet milostí na jeden rok až příliš?

No, tak říkejme, zaprvé milosti nejsou homogenní. Nejsou stejnorodé. Já myslím, že dát milost někomu za desetiletý trest, k desetiletému trestu je něco jiného, než dát milost formou zrušení zákazu používání řidičského průkazu o rok. To bych docela, to jsem, myslím, že jsem nikdy takhle neřekl posluchačům nebo čtenářům a moc bych je prosil, aby při počítání čísel věděli, že jsou tam milosti v kategorii zrušení zákazu řízení motorových vozidel, které trvá, bylo na pět let a odplynuly už tři a půl roku a z nějakých životních důvodů se mně zdálo, že bylo třeba tomuto člověku nějakým způsobem pomoci.

To znamená, že toto číslo v této optice vysoké není? Třicet milostí za rok.

Tak chci tím říci, že to je jedna optika, že jsou to velmi různé milosti a prosím, aby někdo si nemyslel, že se dává padesáti zločincům s velkým Z milost. To je jedna věc. Druhá věc je optika jiná. Druhá věc je optika, počet udělených milostí vůči počtu milostí neudělených, neboli vůči žádostí o milosti a já dokonce to číslo tady někde mám. A jestli se nemýlím, tak to číslo je docela zajímavé. Žádostí, které byly podány, bylo tři tisíce sedm set třicet osm, to znamená, kdo to bude si teď chtít narychlo dělit tím číslem pěti desítek, necelých šesti desítek udělených milostí, tak vidím, že, vidí, že ta proporce je jedna ku šedesáti nebo stu, více než šedesáti. Takže úvaha, jestli jedna ze šedesáti, jestli je to moc, nebo málo, to zase nechť posoudí dějiny, ale žádné, žádný kvantitativní návod já jednoduchý nemám.

Za dva roky působení v úřadu prezidenta jste vetoval celkem třináct zákonů. Jeden jste vrátil bez podpisu. Jednovětá odpověď. Veto kterého zákona pro vás bylo nejkomplikovanější?

Tak, to teď mě trošku, to teď mě trošku děláte komplikaci. Já myslím, že, zaprvé zase veta bych počítal vůči jakému počtu. To znamená, já jsem podepsal dvě stě čtyřicet devět zákonů, dvě stě čtyřicet devět každému nahlas říkám. Třináct jsem vetoval. Tak zase je to moc, nebo je to málo? Pro jednoduchost, každý dvacátý. Nevím, je to docela složité číslo. Tak já bych řekl, že velmi složitá byla loňská akce se zvýšením DPH zrovna ve velmi složité situaci mé cesty do Číny a jak stihnout lhůty i pro mě, abych to stihl do patnácti dnů i pro ty, kteří eventuálně měli dostat šanci, aby mě přehlasovali ještě před vstupem do Evropské unie. Tam byla taková složitost.

Je pravda, že máte připravené už čtrnácté veto týkající se zákona o elektronických komunikacích a že vám vadí digitální multiplex pro veřejnoprávní média česká?

Pane redaktore, já se tady možná obnažím před našimi sofistikovanými posluchači, ale co to je digitální multiplex nebo co jste říkal? Já vůbec nevím, taková myšlenka, že bych měl něco takového připraveného, to opravdu není pravda.

Teď, aby vy jste také nerozuměl Internetu, abyste nakonec nebyl za pět let příznivcem digitální televize, pane prezidente.

Já považuji technologickou stránku toho, jak ke mně někdo dopraví televizní obrázek, opravdu za věc, kterou se zrovna nezabývám. Mně jde o to, co mně ta televize vypovídá o světě. Co mně dává. Jak rozšiřuje mé obzory. Jak mně přidává informací. Jak mně umožňuje lépe a kvalitněji žít a rozhodovat. Jako jestli jim to přichází po drátech nebo jestli nějakým, pro mě nepochopitelným, technickým způsobem, to je opravdu, opravdu jedno.

To znamená, že nechystáte takové veto?

Ale já vůbec nevím, že by něco takového mělo být, abych jasně říkal.

Do pravomocí prezidenta patří i jmenování členů bankovní rady České národní banky, zásadní pravomoc hlavy státu. Vy jste začátkem února jmenoval čtyři členy bankovní rady. Novým viceguvernérem se stal ekonom Miroslav Singer. V bankovní radě dále zasedli Robert Holman z Vysoké školy ekonomické a bývalý šéf České konsolidační agentury Pavel Řežábek. V čele centrální banky zůstal na dalších šest let guvernér Zdeněk Tůma. Bývalý ministr financí Pavel Mertlík vás před časem před mikrofonem BBC kritizoval, že jste nevybral nikoho zevnitř České národní banky.

Pavel MERTLÍK (zvukový záznam): Každopádně chci upozornit na to, že pro fungování té banky jako celku ne bankovní rady samotné, ale především banky jako celku, to do jisté míry problém je, protože zaměstnancům, kariérním zaměstnancům České národní banky, se tím vysílá signál, že v podstatě existuje něco jako kariérní strop a tím je úroveň B minus jedna, čili úroveň těsně pod bankovní radou. Myslím, že z hlediska jejích životních perspektiv a zapálení pro práci v bankovní, v České národní bance, to je problém.

Řekl v rozhovoru pro BBC 11. února bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Připouští prezident republiky Václav Klaus, host Interview BBC, že může být ku škodě fungování České národní banky, že jste si ani za jednoho člena bankovní rady nevybral žádného z vrchních ředitelů?

Tak, zaprvé trvám na tom, že za to, co jsem udělal s bankovní radou, jsem spíše byl všeobecně chválen a kritika musí být založena opravdu na svévoli, zlém úmyslu a absurdní myšlence. Představa, že by z hlediska guvernérství, viceguvernérství či členství v bankovní radě existovalo něco jako kariérní zákonitost, je opravdu tak nesmyslný názor, že mě udivuje, že pan Mertlík řekl, možná, že nevím, jaké má znalosti o bankovnictví, ale jako myšlenka, že by to bylo něco takového, jako že jsme v nemocnici, kde je klinika, tak nejdřív je někdo běžným doktorem, pak se stane asistentem, pak se stane primářem, pak se stane přednostou kliniky, a tak dále, a předtím byl ještě zástupcem přednosty kliniky. To jsou světy kariérních, standardních postupů, nicméně bankovní rada je orgán, který se totálně vymyká automatičnosti kariérního členství. Naopak. To by měla být asi úplná výjimka. Já nemyslím, že by se to nemělo jednou za generaci stát, ale ten nápad se mi zdá tak fascinující, že já jsem s panem exministrem už dlouho nepolemizoval, ale toto mě téměř spíš pobavilo, než že bych mohl myslet, že to myslel vážně.

Vy jste během dvou let v úřadu prezidenta také jmenoval celkem jedenáct soudců Ústavního soudu. Patnáctičlenný Ústavní soud má nyní třináct členů. Předsedu Ústavního soudu mrzí, rozumějme Pavla Rychetského, že jste neposlal do Senátu další kandidáty.

Pavel RYCHETSKÝ (zvukový záznam): : Opravdu bych byl samozřejmě rád, kdybychom byli v plném obsazení, protože počet občanů, jiných subjektů, kteří se obracejí na Ústavní soud se svými konkrétními věcmi, to znamená s ústavními stížnostmi, a těch je kolem tří tisíc ročně, ten se nemění. Za této situace, kdy každý ústavní soudce je vlastně nucen každý rok vyřídit kolem dvě stě padesáti věcí, když dnes chybí dva soudci, tak to znamená, že o pět set věcí jsme schopni v roce skončit méně a že se teda prodlužuje délka řízení před Ústavním soudem. Pak jsem například překvapen, protože těsně před Vánoci, asi tak tři týdny před Vánoci, pan prezident, když předkládal návrh nebo už byl předložen poslední návrh kandidátky k Ústavnímu soudu, tak kancelář prezidenta republiky sdělila, že má další kandidáty, že je vzápětí předloží. Dnes už je únor a nebyl předložen žádný návrh.

Řekl 1. února v rozhovoru pro BBC předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský. Pane prezidente, proč jste nepředložil v uplynulých měsících další kandidáty?

Tak já každému opakovaně říkám, že nalézt osobu, která chce být ústavním soudcem, která svou kvalifikací, znalostmi, životní zkušeností a všem dalším by měla a mohla být ústavním soudcem, tak tento, tato množina je opravdu velmi, velmi malá a pokud by to pan předseda Ústavního soudu chtěl slyšet takhle natvrdo, tak mu říkám, ano, ale způsob, jakým bylo zacházeno právě s tou poslední, potenciální čtrnáctou kandidátkou nebo čtrnáctou ústavní soudkyní ...

S onou státní zástupkyní, ano.

... tak způsob, jakým s ní bylo zacházeno ve výborech Senátu, jakou nedůstojnou roli ona tam musela protrpět, vám také třeba vede k tomu, že řada těch kandidátů, kteří padali v úvahu, vám zatelefonovala či napsala, že si moc váží toho, že jsme o nich uvažovali, ale že toto oni nemají zapotřebí prožívat a toto oni jsou ve své funkci, té, či oné, do té míry se svým životem spokojeni, že prostě oni tuto proceduru nebudou podstupovat. Já myslím, že ...

To znamená, že teď nemáte další kandidáty kvůli tomu?

Ale máme samozřejmě jména, máme už první kola jednání s několika kandidáty, ale já bych moc prosil, aby pan předseda Rychetský, který toto ví, já nemyslím, že takhle jsme se o tom bavili, ale tenhle problém zná, tak aby to neříkal takovým laciným tónem. Já nemohu nabídnout člověka, kterému já bych ten úřad nesvěřil. To nabídnout nemohu. A brát horší, horší jenom pro to, aby eventuálně prošli Senátem, to ode mě nikdo nemůže chtít. Já myslím, že to také ode mě česká veřejnost nechce.

Můžete naznačit, kdy přijdou další? Nemůžete.

Zbytečná úvaha.

Pojďme k další věci. Vy jste napsal Ústavnímu soudu, předsedovi Ústavního soudu, důležitý dopis, který souvisí s ratifikací evropské ústavní smlouvy. Zda není text české ústavy v rozporu s onou evropskou ústavou. Pavel Rychetský odpověděl něco v tom smyslu, že, dokud nezačne ratifikační proces, tak není vlastně možné, aby se Ústavní soud na celou věc podíval. Není ale možné interpretovat už podpis samotné evropské ústavy za zahájení ratifikačního procesu?

Já si myslím, že ano, ale to jsme zase v situaci našeho ústavního pořádku, kdy půlka právníků říká, že to je tak a půlka onak a tím pádem jsme v další slepé uličce, která prostě k ničemu nevede. Já nevěřím, že to mají v Anglii stejně nebo v nějaké jiné zemi, že to mají stejně jako my. Ta má otázka byla legitimní. Mně vůbec nejde o to, jestli by Ústavní soud měl zahajovat formální řízení. Já považuji za trošku zjednodušení situace, když Ústavní soud řekl, že: "My nejsme poradna prezidenta." Dobře, no, tak nejste, pánové a dámy, poradna prezidenta. Ale nám šlo ...

To znamená, že už na tu odpověď nebudete reagovat?

Ale nemám co s nima vybojovat nebo vyvzdorovat. Já si myslím, že jsou to superkvalifikovaní ústavní soudci a jejich názor by slyšen být měl. Jestli to udělají formálním líčením před Ústavním soudem nebo články pěti renomovaných představitelů Ústavního soudu v libovolných našich denících či týdenících, udělat to mohli a hra o to, formální hra je podle mého názoru trošku pod úrovní.

Zmínili jsme, že jste dva roky ve funkci prezidenta. Deník Mladá fronta DNES si objednal výzkum u firmy Median, ze kterého vyplývá, že jste v očích lepším prezidentem, než byl Václav Havel. Podle Medianu si to myslí třicet sedm celých a pět desetin procenta. Překvapil vás ten výsledek?

Tak ten výzkum je velmi široký. Já jsem dokonce viděl jeho střeva, tak bych řekl, čili viděl jsem v něm neskonale více čísel, než které jsou ty, které byly dneska uvedeny. Já se přiznám, že jsem asi taky neviděl všechny a vůbec jsem neviděl srovnání s předcházejícím prezidentem, které bylo právě zdůrazněno dneska v Mladé frontě DNES. Tak já mohu být jedině rád, že spíše mně lidé důvěřují, fandí nebo zdá se jim, že tu práci dělám dobře. Ale mě tam zaujalo pro mě několik velmi zajímavých podzávěrů, protože on je docela členěný. Například tam je věková struktura. Mě nesmírně překvapilo, že největší podporu jsem nalezl v nejmladší věkové skupině do dvaceti let. To je docela pro mě nečekané. Zajímavé je, jestli to bylo ve velkých městech, nebo malých vesnicích. Docela mě zaujalo muži, ženy prostě, takže zjišťuju, že jsem podstatně více oblíben mezi ženami, než muži. Nevím, nevím, co s tím ...

To jste nečekal?

... mám udělat, ale, jestli celkově sedmdesát devět procent a u žen osmdesát šest a půl procenta, tak to se mi zdá teda, jestli každá čtrnáctá mě jako nemá ráda, tak to je složitý.

Ale z toho průzkumu vyplývá, že jste arogantní a namyšlený, když se ...

Ne, ne, tam je, když hledali, když se ptali: "A co se vám na něm nelíbí?" Tak jmenovali lidé různé věci a asi x procent řeklo, že jsem namyšlený, takže pozor, to neznamená, že to je nějaký většinový názor. To, abyste neinterpretoval nepřesně.

Velmi stručná otázka. Závěrečná stručná odpověď. Jak budete slavit dva roky v úřadu?

Slavit je určitě nebudu. Slavím je v uvozovkách jedním rozhovorem tohohle typu za druhým, i když toto je první rozhlasový a živý, tak to musím říci naprosto jasně a slavit je budu tím, že jedeme přesně v den dvouletého výročí na další třídenní velkou cestu po České republice, tentokráte do kraje hradeckokrálovského, takže tři dny Hradec Králové a okolí.

Prezident republiky Václav Klaus. Děkuji za vašich padesát minut. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Klaus si nechává volné ruce

Právo, 22. 3. 2005 - Prezident Václav Klaus se odmítl zavázat, jak by postupoval v případě, že by premiér Stanislav Gross rezignoval. Podle Ústavy by poté bylo na hlavě státu, koho pověří sestavením vlády a jmenuje premiérem.

Klausův mluvčí Petr Hájek včera na dotaz Práva, zda by prezident jmenoval politika, na němž by se usnesla nejsilnější strana ve Sněmovně, tedy ČSSD, odpověděl: „Pan prezident samozřejmě absolutně nebude o ničem takovém spekulovat."

Klaus počátkem března v BBC uvedl, že by v nynější krizi dal přednost řešení na základě jednání politických stran. „Já bych vždycky volal po dohodě nebo... po jednání, kde by hlavní aktéři řekli: ,my nejsme schopni se dohodnout na pozitivním vládním řešení, a než vůbec nic, tak jsme schopni se dohodnout na negativním řešení, což jsou předčasné volby'."

Klaus ještě jako předseda ODS kritizoval tehdejšího prezidenta Václava Havla za to, že se podle něj příliš vměšoval do pravomocí vlády.

V době opoziční smlouvy ODS a ČSSD neúspěšně prosazovaly změnu ústavy, která mj. nařizovala prezidentovi, aby jmenoval premiérem představitele strany, která zvítězila ve volbách.

Loni v létě se Klaus této zásady držel, když po rezignaci Vladimíra Špidly jmenoval Grosse. Předem však požadoval záruku v podobě podpisů, že vláda získá ve Sněmovně většinu nejméně 101 hlasů. Druhou Klausovou podmínkou bylo, aby se vláda neopírala o podporu komunistů.

Prezident pozvedl taktovku

Lidové noviny, 2. 3. 2005 - V pátek ve vysílání BBC, v sobotní MF Dnes a v nedělní Sedmičce TV Nova prezident odmítl přijmout případnou demisi lidoveckých ministrů. Poznámkou "já jsem rezignoval v momentu, kdy jsem byl (v listopadu 1997) obviněn, že mám vilu ve Švýcarsku, kterou skutečně nemám", zatímco "pan premiér ten byt... prostě má", dal na srozuměnou, že prvotní příčinou koaličního konfliktu jsou nejasnosti kolem premiérova majetku.

V nedělní Sedmičce vzal už KDU-ČSL jemně v ochranu, zapochybovav o tom, že by problém kolem premiérovy osoby "roztočily nějaké politické strany", protože "někdy se lavina utrhne sama svou vlastní vahou".

Vůle ke kompromisu s lidovci V Lidovém domě prezidentovu výstrahu nepřeslechli. Nebude náhoda, že ze sociálnědemokratického tábora vzápětí utichlo ryčné volání po vyhození lidovců z vlády, k čemuž ve čtvrtek minulého týdne vybídl Stanislava Grosse poslanecký klub jeho strany. Ba co více, po minulé sobotě, kdy se v Kramářově vile radilo grémium a krajští předsedové ČSSD, lze z Grossovy stáje zaznamenat stále četnější informace o vůli ke kompromisu s KDU-ČSL i za tu cenu, že by se premiér omluvil za některé své minulé výroky a omyly, jež rozladily veřejnost a popudily Miroslava Kalouska.

Ačkoli podle Václava Klause "myšlenka, že bych si mohl vyměnit hlavu a srdce a začít říkat něco úplně jiného, než co jsem říkal celý život, není", prezident tím spíše bazíruje na svém nadstranickém postoji a politické strany včetně ODS si drží od těla. Nejen Grosse a unionisty, s nimiž měl a má mnoho sporů, ale také vstřícnějšího Miroslava Kalouska postavil rovným dílem a veřejně před povinnost současnou krizi vyřešit, anebo si sbalit svých pár švestek.

Nikoli "v kategorii týdnů v množném čísle", ale spíš "v řádu dní" prezident od politických stran požaduje, aby se dohodly buď "na těch šestnáct měsíců na smysluplném fungování", anebo se spolu s ním pokusily o rychlý ústavní průchod k předčasným volbám s eventuálním mezistupněm vlády odborníků bez politického mandátu. Protože předčasné volby slibují úspěch toliko ODS, lze se nadít, že si koaliční strany vezmou k srdci Klausův vzkaz prostřednictvím MF Dnes: "...nepřipouštím žádné nicnedělání, nicnezměnění, jakoby podivné pokračování".

Jen z ústavního hlediska má přitom váhu námitka, že prezidentovy možnosti, jak dirigovat chování premiéra a koaliční vlády, jsou omezené. Podle čl. 59 ústavy prezident republiky slibuje na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Václavu Klausovi důvěřují zhruba tři čtvrtiny občanů, což je výrazně více, než kolik jich důvěřuje kterékoli vládní straně a všem třem dohromady. Morální mandát k tomu, aby v případě nutnosti konal, prezident Klaus od veřejnosti má.

Zbývá už jen chvilka Pokud koaliční strany neosloví občany a obratem neřeknou něco zásadního, aby jim znovu uvěřili, nepochybně se jako mluvčí "většiny národa" plnou vahou své autority vloží do krize Václav Klaus. Zkušenosti s jeho taktickými a kombinačními schopnostmi velí předpokládat, že by po mediální ofenzivě následovala ofenziva povýtce politicky pragmatická. Pokud se chce koalice tomuto riskantnímu měření sil vyhnout, zbývá jí k akci už jen chvilka.

Názorové různice uvnitř ČSSD a částečně i KDU-ČSL ohledně dalšího nekompromisního, či naopak "měkčího" postoje jenom mediálně kamuflují podstatu problému. Tím byla až dosud prestižně podbarvená neochota obou stran přiznat si, že je nezbytné vycouvat ze zákopů.

Aby se to vyplatilo Jak z nich ven? Inu Gross i Kalousek musí učinit přesně nadávkovaná smírná gesta tak, aby nebyla zlikvidována Grossova pozice v ČSSD a strana vržena po sjezdu doleva a aby zároveň Miroslav Kalousek nemusel lidovcům vysvětlovat, proč že vyrukoval na Grosse tak riskantně, že se to nakonec nevyplatilo.

Z lidoveckých řad sice ještě včera zazněl nápad vystavit v případě nedohody s ČSSD Grosse ve sněmovně mimoústavnímu hlasování o důvěře jeho osobě, avšak překrylo jej oznámení o pravděpodobné dnešní schůzce koaličních předsedů a o premiérově rozhodnutí "sdělit některé věci" veřejnosti.

Teď jen aby to stačilo Miroslavu Kalouskovi a také panu prezidentovi, který se nikoli samojediný "strašně bojí toho, že řada lidí zase mávne rukou a řekne,... já už tomu nevěřím, co tam nahoře někde říkají a dělají".

Klaus je pro změnu volebního systému

Lidové noviny, 28. 2. 2005 - Prezident Václav Klaus pokládá pozici současné vlády, opírající se ve sněmovně o většinu jednoho hlasu, za slabou. Jak Klaus řekl v diskusním pořadu Sedmička na Nově, do budoucna vidí řešení v zavedení většinového volebního systému. Stejně prezident mluvil v pátek v českém vysílání BBC i v sobotním rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes. „Jsme dlouhodobě v podivné situaci menšinových či nemenšinových vlád, které stojí na jednom hlasu. To vytváří latentní prostor pro jakoukoliv poslední kapičku, která rozbouří hladinu a voda vyšplouchne daleko. Tohle je další případ stejné historky," odpověděl Klaus listu Mladá fronta Dnes na otázku, kdo nebo co může za současnou vládní krizi.

"Za druhou stejně špatnou věc v tomto ústavním uspořádání považuji nemožnost nějakého průchodného řešení i v rámci tohoto volebního systému, to znamená předčasné volby, donutit k demisi, odvolat, neodvolat," dodal prezident. Předseda vládní KDU-ČSL Miroslav Kalousek však v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že důsledkem většinového systému může být ještě komplikovanější politická situace, než je ta současná.

Šéf opoziční ODS Mirek Topolánek v této souvislosti připomněl, že jeho strana pokládá přechod na většinový volební systém za střednědobou prioritu, o níž chce po volbách vyjednávat s případným koaličním partnerem. Občanská demokratická strana minulý týden odmítla jednu z variant řešení současné situace vlády, kterou údajně nabídl premiér Stanislav Gross. Tou byla menšinová vláda ČSSD, kterou by ODS tolerovala za slib prosazení většinového volebního systému. Občanští demokraté na to ale nepřistoupili a nadále preferují předčasné volby.

Klaus vidí řešení v předčasných volbách

Právo, 26. 2. 2005 - Prezident Václav Klaus se včera přidal k ODS a za nejlepší řešení politické krize označil předčasné volby. Znovu přitom zatlačil na politiky, od nichž očekává řešení v řádu dnů. Klaus dal najevo, že už koaličním politikům nevěří. „Protože mám strach, že to řešení bude málo rozumné, málo funkční, málo tvůrčí, málo produktivní, tak by bylo asi nejlepší, kdyby doba tohoto polořešení neřešení byla co nejvíce zkrácená, a proto předčasné volby," uvedl prezident v rozhovoru pro BBC.

Dodal, že to nechápe jako stranění ODS. „Během necelých tří let došlo již k druhému kolapsu vlády, to po novém mandátu voličů zcela jednoznačně volá," zdůvodnil Klaus. Novinářům předtím řekl, že cesta opakovaných pokusů sestavit vládu, která nezíská ve Sněmovně důvěru, není možná. „To by byla opět věc, kdy bychom působili ve světě opravdu trochu panoptikálně," uvedl prezident. "Koaliční schůzka promarněnou šancí"

Druhou variantou řešení, kterou by si prezident uměl v krajním případě představit, je menšinová vláda, jež by se ale zavázala, že nebude přijímat žádná zásadní ideová rozhodnutí. "Kdyby vypukly povodně, to ať je nejrychlejší a nejlépe fungující vládou, ale že nebude pootáčet naší zemí doleva doprava ideově," uvedl prezident. I s touto variantou by podle něj museli souhlasit všichni zúčastnění. Středeční koaliční schůzku označil Klaus za promarněnou šanci. Sám si podle svých slov myslel, že stanoviska budou výrazně bližší. K termínu, který politikům dává, uvedl: "Nemyslím, že to řešení je možné očekávat v kategorii hodin. Považoval bych za velmi špatné, kdyby to řešení bylo hledáno v kategorii týdnů." Za "strašně dlouhou" označil dobu do velikonočního sjezdu ČSSD.

Klaus připomněl výročí 25. února 1948, kdy lidovečtí a další ministři podali demisi, kterou prezident Edvard Beneš přijal. „Když jsem si uvědomil ten dnešní den a o demisi či odvolání lidoveckých ministrů se mluví, tak jsem říkal: to je neuvěřitelné, jak se ta historie neskutečným způsobem opakuje," uvedl Klaus. Na otázku, zda by nyní demisi lidoveckých ministrů přijal, odpověděl, že nikoli. "To s výročím nemá nic společného, to výročí je pouze nahrávka připomenout si tuto událost. Jinak já bych viděl, že tu demisi přijmout nesmím." Prezident však podle ústavy "odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády".

Setrvání ministra ve vládě tedy nezávisí na důvěře prezidenta. Vláda je pak zodpovědná Sněmovně a nikoli hlavě státu. Klaus opakoval, že současná situace je neudržitelná: "Prozrazuji, že veřejnost výrazně přitvrdila a říká: Udělejte s tím něco. Tak to nemůže být a musí dojít k výrazné změně. To já vnímám a také podle toho se orientuji a také to ovlivňuje mé uvažování," uvedl Klaus. Prezident dal sice najevo, že považuje kauzy premiéra Stanislava Grosse za vážné, odmítl jej však označit za hlavního viníka krize či jej vyzvat k rezignaci. ***

Co řekl Klaus v BBC "Já v dané chvíli nikomu nestraním. Já straním ČR, já straním občanům, já straním fungování. A z tohoto hlediska usuzuji, že nebude dostatečná síla, ochota, vůle nalézt rozumné řešení pro fungování v příštích 16 měsících. A protože mám strach, že to řešení bude málo rozumné, málo funkční, málo tvůrčí, málo produktivní, tak by bylo asi nejlepší, kdyby doba tohoto polořešení, neřešení byla co nejvíce zkrácená, a proto předčasné volby. To není stranění té či oné politické straně." „Já jsem rezignoval v momentu, kdy jsem byl obviněn, že mám vilu ve Švýcarsku, kterou samozřejmě nemám, ani jsem ji neměl. V tomto smyslu myslím, že dnešní pan premiér ten byt má. (...) Nevím jak bych se (na Grossově místě) zachoval. Kdybych řekl, jak se zachovám, tak celá mediální fronta bude za minutu interpretovat, že jsem premiéra vyzval k tomu či onomu."

Generálka ČSSD má vládní scénář s KSČM

Lidové noviny, 26.02.2005 - Pokud se politici českých koaličních stran nedomluví na další spolupráci, jsou podle prezidenta Václava Klause nejpřirozenějším řešením krize předčasné volby. Tuto variantu ale odmítají ostatní strany zastoupené v parlamentu s jedinou výjimkou - ODS. Od Klause jsou tato slova velmi překvapivá - i dobře informovaní občanští demokraté LN ještě ve čtvrtek tvrdili, že prezident si předčasné volby nepřeje.

"Protože mám strach, že to řešení bude málo rozumné, málo funkční, málo tvůrčí, málo produktivní, tak by bylo asi nejlepší, kdyby ta doba toho polořešení-neřešení byla co nejvíce zkrácena," řekl podle BBC Klaus k možnostem politického vývoje po případném krachu jednání koaličních představitelů. Prezident tím dal jasně najevo, že by si toto nestandardní řešení krize přál spíš, než případnou menšinovou vládu ČSSD s podporou komunistů. Menšinová vláda je přitom pro ČSSD nejpřijatelnější, ačkoli se navenek snaží působit, že stojí o podporu „napříč sněmovnou".

Druhý muž ČSSD Zdeněk Škromach včera uvedl, že by případné hlasování o důvěře nové vládě mohlo být spojeno s podporou pro majetková přiznáních. Ten kromě sociálních demokratů podporuje pouze KSČM. S pokračováním stávající koalice s lidovci a US přitom už ČSSD příliš nepočítá. "Je to názor, který dlouhodobě prezentuje ODS. Určitě patří do možností, jak vyřešit současnou situaci. Ale nemyslím si, že je momentálně na stole," reagoval Škromach na Klausova slova.

Je přitom vysoce pravděpodobné, že ČSSD nic jiného než svoji vládu s komunisty v rukou nemá. A to přesto, že ještě ve čtvrtek hovořila o možné opoziční smlouvě číslo dvě. Podle této představy by sociální demokraté pomohli ODS prosadit většinový volební systém na oplátku za to, že ODS bude tolerovat jejich menšinovou vládu. To ovšem ODS jasně odmítla. Jenže ani komunisté nejsou jednotní v tom, zda by menšinovou vládu ČSSD skutečně podporovali. Jsou si totiž vědomi, že podpora sociální demokracie v čele s aférami zmítaným Grossem by jim mohla uškodit. Proto KSČM tvrdí, že "se uvidí".

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš ovšem včera LN potvrdil, že kdyby nechala ČSSD hlasovat o důvěře vládě společně s majetkovými přiznáními, komunisté by zřejmě zvedli ruku pro. "O majetková přiznání usilujeme už dlouho," konstatoval Dolejš. Předčasné volby? Asi ne... Sociální demokraté po zasedání svého klubu - který vyzval Grosse, ať lidovce z vlády vyhodí - říkali v kuloárech, že dohoda na pokračování koalice je nemožná. Dodávali, že za této situace je pro ně nejbližší partner právě KSČM.

Včera se nezdálo, že by se vztahy mezi ČSSD a lidovci jakkoli zlepšily. Dnes má o dalším postupu jednat předsednictvo sociální demokracie, na neděli je plánována schůzka koaličních lídrů. Po té by mělo být jasno. „Nemáme v plánu ustupovat z návrhu, který jsme ČSSD předložili," sdělil včera LN Jan Kasal v narážce na tzv. postní dohodu. Lidovci v ní sice nepožadovali demisi premiéra, ale i tak ji ČSSD odmítla. Podle lidoveckého šéfa Kalouska jsou prý ale předčasné volby stále „poslední řešení". A stejně včera hovořili i sociální demokraté a komunisté.

Klaus vytkl senátorům, jak se chovali k Novotné

Lidové noviny, 26. 2. 2005 - Někteří potenciální kandidáti na ústavní soudce tuto možnost odmítli z obav, že by se k nim senátní výbory mohly chovat tak jako předtím k neúspěšné kandidátce Jaroslavě Novotné. Vyplynulo to z vyjádření prezidenta Václava Klause v rozhlasové stanici BBC. Dodal však, že již má vytypovaná další jména, která by mohla dosud třináctičlenný Ústavní soud doplnit na plný počet 15 členů. Senát v prosinci neschválil nominaci státní zástupkyně Novotné kvůli jejímu dvanáctiletému členství v KSČ.

Klaus připustil předčasné volby

Lidové noviny, 26. 2. 2005 - Pokud se politici českých koaličních stran nedomluví na další spolupráci, jsou podle prezidenta Václava Klause nejpřirozenějším řešením krize předčasné volby. Tuto variantu ale odmítají ostatní strany zastoupené v parlamentu s jedinou výjimkou - ODS. Od Klause jsou tato slova velmi překvapivá - i dobře informovaní občanští demokraté LN ještě ve čtvrtek tvrdili, že prezident si předčasné volby nepřeje. "Protože mám strach, že to řešení bude málo rozumné, málo funkční, málo tvůrčí, málo produktivní, tak by bylo asi nejlepší, kdyby ta doba toho polořešení-neřešení byla co nejvíce zkrácena," řekl BBC Klaus k možnostem politického vývoje po případném krachu jednání koaličních představitelů.

Prezident tím dal jasně najevo, že by si předčasné volby přál spíš, než případnou menšinovou vládu ČSSD s podporou komunistů. Menšinová vláda je přitom pro ČSSD nejpřijatelnější, ačkoli se navenek snaží působit, že stojí o podporu „napříč sněmovnou". Druhý muž ČSSD Zdeněk Škromach včera uvedl, že by případné hlasování o důvěře menšinové vládě mohlo být spojeno s podporou pro majetkových přiznání. Ta kromě sociálních demokratů podporuje pouze KSČM. S pokračováním stávající koalice s lidovci a US přitom už ČSSD příliš nepočítá.

Předčasné volby odmítá také. "Je to názor, který dlouhodobě prezentuje ODS. Určitě patří do možností, jak vyřešit současnou situaci. Ale nemyslím si, že je momentálně na stole," reagoval Škromach na Klausova slova. Je přitom vysoce pravděpodobné, že ČSSD nic jiného než svoji vládu s komunisty v rukou nemá. A to přesto, že ještě ve čtvrtek hovořila o možné opoziční smlouvě číslo dvě. Podle této představy by sociální demokraté pomohli ODS prosadit většinový volební systém na oplátku za to, že ODS bude tolerovat jejich menšinovou vládu. To ovšem ODS jasně odmítla.

Jenže ani komunisté nejsou jednotní v tom, zda by menšinovou vládu ČSSD skutečně podporovali. Jsou si totiž vědomi, že podpora sociální demokracie v čele s aférami zmítaným Grossem by jim mohla uškodit. Proto KSČM tvrdí, že „se uvidí". Místopředseda KSČM Jiří Dolejš ovšem včera LN potvrdil, že kdyby nechala ČSSD hlasovat o důvěře vládě společně s majetkovými přiznáními, komunisté by zřejmě zvedli ruku pro. „O majetková přiznání usilujeme už dlouho," konstatoval Dolejš. Předčasné volby? Asi ne...

Sociální demokraté po zasedání svého klubu - který vyzval Grosse, ať lidovce z vlády vyhodí - říkali v kuloárech, že dohoda na pokračování koalice je nemožná. Dodávali, že za této situace je pro ně právě KSČM nejbližší partner. Včera se nezdálo, že by se vztahy mezi ČSSD a lidovci jakkoli zlepšily. Dnes má o dalším postupu jednat předsednictvo sociální demokracie, na neděli je plánována schůzka koaličních lídrů. Po té by mělo být jasno. "Nemáme v plánu ustupovat z návrhu, který jsme ČSSD předložili," sdělil včera LN Jan Kasal v narážce na tzv. postní dohodu. Lidovci v ní sice nepožadovali demisi premiéra, ale i tak ji ČSSD odmítla. Podle lidoveckého šéfa Kalouska jsou prý ale předčasné volby stále "poslední řešení". A stejně včera hovořili i sociální demokraté a komunisté.

Radiožurnál: Řešení vládní krize

ČRo 1, 26. 2. 2005, 7:00 Ozvěny dne - Helena ŠULCOVÁ, moderátorka: Prezident Václav Klaus považuje za určitých okolností předčasné volby za řešení současné vládní krize. Prezident už ve čtvrtek vyzval aktéry vládní roztržky, aby mu navrhli politické uspořádání do konce volebního období, případně předložili dohodu o vypsání předčasných voleb. Klaus se podle vyjádření pro BBC obává, že nebude dostatečná síla nalézt rozumné řešení na fungování v následujících šestnácti měsících.

Václav KLAUS, prezident České republiky /ukázka z rozhovoru z BBC/: Protože mám strach, to řešení bude málo rozumné, tak by bylo asi nejlepší, kdyby ta doba tohoto polořešení, neřešení byla co nejvíce zkrácena.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:Aby mohly v České republice předčasné volby proběhnout, je potřeba souhlas ústavní většiny v obou komorách parlamentu. Podle šéfa sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD je tato možnost prakticky vyloučena.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny PČR /ČSSD/: Vycházím ze situace, jak ji znám ve sněmovně a pokládám za velmi nepravděpodobné, že by stodvacetihlavá ústavní většina byla dosažitelná v současné době. Takže já pokládám tuto variantu opravdu za tu nejzazší a nepříliš pravděpodobnou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka: Premiér Stanislav Gross nechce patový stav protahovat. Rozhodnutí, jak krizi ukončit, by mělo padnout do poloviny příštího týdne. Vyloučeno není, že před klíčovým rozhodnutím svolá koaliční schůzku. Zatím ale není jasné, jestli proběhne o víkendu.

Klaus: Nejpřirozenějším řešením krize by byly předčasné volby

ČTK, 25. února - Prezident Václav Klaus považuje za nejpřirozenější řešení vládní krize předčasné volby. V případě, že zainteresované strany nedospějí k dohodě, jak dokončit současné volební období, měly by se podle něj dohodnout na jeho zkrácení. "Já si myslím, že musí být dohoda, to znamená dohodou zkrátit volební období," řekl dnes novinářům.

Klaus již ve čtvrtek vyzval aktéry vládní krize, aby mu co nejrychleji navrhli řešení politického uspořádání do konce volebního období, případně aby mu předložili dohodu o vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Dnes uvedl, že cesta opakovaných pokusů sestavit vládu, která nezíská ve sněmovně důvěru, není možná. "To by byla opět věc, kdy bychom působili ve světě opravdu trochu panoptikálně," řekl novinářům. Očekává, že politici mu dohodu o tom, jak krizi řešit, předloží v řádu dnů, vyplynulo z jeho dnešního vyjádření pro rozhlasovou stanici BBC.

Druhou variantou řešení, kterou by si prezident uměl v krajním případě představit, je menšinová vláda, jež by se ale zavázala, že nebude přijímat žádná zásadní ideová rozhodnutí. "Kdyby vypukly povodně, to ať je nejrychlejší a nejlépe fungující vládou, ale že nebude pootáčet naší zemí doleva doprava ideově," řekl novinářům prezident. I s touto variantou by podle něj museli souhlasit všichni zúčastnění.

Klaus se obává, že aktéři krize nebudou mít dost síly, ochoty a vůle najít "rozumné řešení", které by umožnilo fungování vlády až do řádných voleb za šestnáct měsíců. "Tak by bylo asi nejlepší, kdyby ta doba tohoto polořešení neřešení byla co nejvíce zkrácena. A proto předčasné volby," řekl BBC.

Vládní krize se strhla kvůli financování bytu premiéra Stanislava Grosse a podnikání jeho manželky. Lidovci uvedli, že chtějí, aby předseda vlády odstoupil. Sociální demokraté ale za Grossem stojí a doporučili mu, aby z vlády nechal lidovce odvolat. Ministři KDU-ČSL odstupovat nehodlají.

Z Klausova vyjádření pro BBC vyplynulo, že i kdyby se nyní lidovečtí ministři hodlali rezignovat, jejich demisi by nepřijal. Prezident nechtěl odpovědět na dotaz, zda by v Grossově pozici odstoupil. Klaus sám jako premiér zažil tlak na svou rezignaci a nakonec funkci opustil. "Já jsem rezignoval v momentu, kdy jsem byl obviněn, že mám vilu ve Švýcarsku, kterou skutečně nemám, ani jsme ji neměl, a v tomto smyslu myslím, že dnešní pan premiér ten byt má," uvedl. Na dotaz moderátora to ale odmítl interpretovat tak, že Grossovi doporučuje rezignaci.

Na dotaz, proč dosud nepozval ke konzultacím na Hrad i komunisty, v BBC řekl, že s nimi jiné strany nechtějí vytvářet "koaliční či jiné dohody". KSČM tedy podle něj není "ve hře" a jen odčerpává hlasy, které nemůže mít nikdo jiný.

Premiér Gross má prý sedm variant - od zachování současné koalice, přes menšinovou vládu ČSSD a US-DEU s podporou ODS, jednobarevný kabinet ČSSD s podporou napříč sněmovnou, pokračování koalice s jiným premiérem až k úřednické vládě či předčasným volbám. Ve čtvrtek přišel Gross s několika novými variantami, jednou z nich je údajně i menšinová vláda ČSSD, kterou by tolerovala ODS za slib prosazení většinového volebního systému. ODS to ale rozhodně odmítla a chce předčasné volby.

Prezident je dlouhodobě zastáncem změny volebního systému, což jeho dnešní slova v BBC potvrdila. Klaus je také bývalým předsedou ODS, odmítl však, že by občanským demokratům jako prezident stranil. Řekl, že straní občanům České republiky.

K tomu, aby v ČR mohly být předčasné volby, je třeba souhlasu ústavní většiny v obou komorách parlamentu. Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal označil úvahy o předčasných volbách za spíš akademickou debatu. "Ve sněmovně se 120 hlasů bude těžko shánět," uvedl.

Premiér už vládě s lidovci nedává moc velkou šanci. Odvolat trojici ministrů za KDU-ČSL, jak mu doporučil poslanecký klub ČSSD, ale zatím nehodlá. Gross nechce patový stav protahovat donekonečna, rozhodnutí, jak krizi ukončit, by mělo padnout do poloviny příštího týdne. Prezidentovi tento termín nevadí, za nešťastné by považoval, kdyby se oddaloval o týdny či měsíce.

Dnes zavládl v řadách vládní koalice relativní klid. Čeká se, zda Gross ještě před zásadním rozhodnutím o osudu své vlády svolá koaliční schůzku či předsednictvo ČSSD.

ODS již oznámila, že pokud Gross projde vládní krizí a složí kabinet na základě nynější koalice, vyvolá ve sněmovně hlasování o nedůvěře kabinetu. Z Klausova vyjádření v BBC vyplynulo, že hlasování o důvěře, či nedůvěře podle něj zřejmě tak či onak nastane. Za hlavní problém ale považuje to, jak "nechat hlasovat" občany o tom, jestli oni neztratili důvěru v politiky.

Klaus také v BBC řekl, že z mailů a dalších ohlasů od občanů, které doputují na Hrad, je patrné, že veřejnost očekává změnu. Připustil, že do jisté míry to jeho rozhodování ovlivňuje.

Klaus nepřímo vytkl senátním výborům, jak se chovaly k Novotné

ČTK, 25. února - Někteří potenciální kandidáti na ústavní soudce tuto možnost odmítli z obav, že by se k nim senátní výbory mohly chovat tak jako předtím k neúspěšné kandidátce Jaroslavě Novotné. Vyplynulo to z dnešního vyjádření prezidenta Václava Klause v rozhlasové stanici BBC. Dodal však, že již má vytypovaná některá další jména, která by mohla dosud třináctičlenný Ústavní soud doplnit na plný počet 15 členů.

"Způsob, jakým s ní (s Novotnou) bylo zacházeno ve výborech Senátu, jakou nedůstojnou roli ona tam musela protrpět, také třeba vede k tomu, že řada těch kandidátů, kteří padali v úvahu, vám zatelefonovala či napsala, že ... toto oni nemají zapotřebí prožívat," uvedl dnes prezident v BBC.

Senát v prosinci odmítl schválit nominaci státní zástupkyně Jaroslavy Novotné na ústavní soudkyni. Důvodem, proč ji většina senátorů nechtěla, bylo zejména její dvanáctileté členství v KSČ. "Přece není možné, aby kandidát, který byl řadu let ve straně v době, kdy jsem studoval a mé kamarády vyhazovali z vysoké školy zemědělské, dneska tady bouchal na dveře Ústavního soudu," řekl tehdy například senátor Jan Horník (ED).

V Ústavním soudu zbývá ještě obsadit dvě místa. Senát zatím Klausovi odmítl šest ze 17 předložených kandidátů, naposledy právě Novotnou. Proti byli tehdy zřejmě zástupci ze všech klubů včetně ODS, strany, kterou Klaus dlouhá léta vedl a nyní je jejím čestným předsedou.