Václav Moravec moderátor BBC

Česká vládní krize pokračuje. Poslanecký klub sociální demokracie navrhl premiérovi Stanislavu Grossovi, aby odvolal lidovecké ministry. Stanislav Gross se zatím k tomuto kroku nechystá.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): To usnesení je formulováno jako doporučení a já přesně cítím odpovědnost udělat maximum pro to, aby mohly zchladnout emoce. Takže to, co jsem říkal, že určitý prostor tady ještě existuje, tak to tak je. Myslím si, že tohle zas není možné z hlediska akceschopnosti vlády protahovat donekonečna, takže já si myslím, že někde polovina příštího týdne je ten termín, kdy by mělo být definitivně rozhodnuto, kterou cestou se vydáme.

Konstatuje premiér Stanislav Gross. Které kroky by ještě mohly zachránit současnou vládní koalici? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda poslaneckého klubu České strany sociálnědemokratické Michal Kraus. Přeji vám hezký dobrý den do sněmovního studia BBC.

Dobré odpoledne.

Pane předsedo, píšete si deník?

Ne.

A není to škoda v takové vypjaté situaci?

No, tak já si myslím, že to škoda není, protože abych pravdu řekl, nemám pocit, že by ty události dnů, které v tuto chvíli tečou tím proudem času, by byly takové události, které bych si někdy po deseti, patnácti letech chtěl číst ve svém deníčku.

To nepředpokládáte, že byste někdy v budoucnu sepsal, jak to opravdu bylo při vládní krizi začátkem roku 2005?

No, tak pokud bych to chtěl psát, tak zcela určitě budu čerpat z dobových dokumentů, které mi zcela jasně tu situaci osvětlí, objasní a případně i osvěží paměť.

Jsou ty dobové dokumenty, pokud se spolehneme na otevřené zdroje, tedy především na noviny, rozhlasové vysílání a televizi, dostatečně vypovídající nebo co se děje pod povrchem, o čem ještě nevíme? Je něco takového?

Tak já si myslím, že pokud se média, ať už tedy tištěná, nebo elektronická, skutečně soustředí na to, aby podávaly zprávy a nepletly si zprávy s komentáři, pak těch podkladů, údajů je celá řada.

Na kolik v celé té krizi hraje už nyní hlavní roli pouze osobní nevraživost Kalousek - Gross?

Já se obávám, že ten osobní motiv je tam velmi silný.

Je už teď nejsilnější, že de facto nejde o nějaké jiné věci, pouze o osobní rovinu?

Ne, tak já mám za to, že je to velmi silný motiv, ale zcela evidentně, aspoň v to chci věřit tedy, není ještě nejsilnější. Já mám pocit, že tady nejsilnějším motivem v tuto chvíli je jakési nepochopení partnerů, že mají-li v koalici pracovat, musí si spolu důvěřovat a mají-li si důvěřovat, nemohou si vzkazovat vzkazy přes média, ale měli by o nich jednat za jednacím stolem.

Může ještě něco tu nedůvěru, ve které se v současnosti nacházíte, obnovit?

No, každým dnem, možná každou hodinou je to stále těžší a těžší, zejména po nových a nových krocích KDU-ČSL, které nelze označit jinak než za kroky, které, když to řeknu velmi slušně, nejsou zrovna ty, které by potvrzovaly důvěru. Je to skutečně složité, ale já si myslím ...

Když byste to měl říct neslušně, vy jste se vyjádřil příliš diplomaticky. Teď jsem tomu nerozuměl.

No, tak máme jedno takové hezké české slovo, které se jmenuje podrazy, a já jsem ho nechtěl tak napřímo používat, abych nebyl chytán za slovo.

Ale, podraz, tuším, patří do spisovné češtiny. Nechci se mýlit.

Samozřejmě, ale nepatří nebo neměl by patřit do politického slovníku nebo do slovníku diplomatického, který by měl být i slovníkem politickým.

Stalo se vám v uplynulých dnech, že by vám někdo z vašich blízkých či přátel řekl přestávám rozumět tomu, co vy jako politici stran vládní koalice předvádíte?

No, já myslím, že až tak úplně ne, ale musím říct, že opravdu nakonec i třeba dnes na našem poslaneckém klubu hovořila celá řada lidí o tom, že se diví, proč ještě stále vyjednáváme, když je zcela zřejmé, že druhá strana se dohodnout nechce.

To znamená je to většina, kteří nebo která, je to většina poslanců vaší strany, kteří už zlomili hůl definitivně nad současnou vládní koalicí?

Za určitých okolností se dá říct, že je to většina, nicméně v tuto chvíli stále ještě prakticky celý klub vnímá, chápe to, že je stále ještě prostor pro jednání, byť samozřejmě ten prostor je, jak už jsem říkal, každou chvíli menší a menší.

Poslanecký klub ČSSD právě ve čtvrtek odpoledne navrhl premiéru Stanislavu Grossovi odvolání lidoveckých ministrů. Stanislav Gross zatím ministry KDU-ČSL podle svých slov neodvolá a pokusí se ještě jednat.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Já říkám, hovořím o "definitivním" řešení a to konečné řešení by mělo být do poloviny příštího týdne, takže si myslím, že někdy do neděle bychom měli zvládnout ještě jednání. Já alespoň se to pokusím svým kolegům ještě navrhnout, ale znovu říkám, ta situace, bohužel, je v tuto chvíli dána tím, že KDU-ČSL ústy svého předsedy prostě využívá v tuto chvíli situace a je otázka, jestli tady existuje nějaký prostor k tomu se dohodnout, protože podle všeho tady není ochota pokračovat v této koalici, přes všechna vzletná slova.

Oznámil ve čtvrtek odpoledne premiér, úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Šlo tím vaším oznámením, vaší výzvou, lidově řečeno, o to zatlačit lidovce do kouta?

Ne, v žádném případě. My jsme v podstatě doporučili premiérovi udělat nejprve ten první krok, to znamená zkusit ještě jednu schůzku a teprve tehdy, pokud by tato schůzka se neuskutečnila nebo nepřinesla ten kýžený efekt, pak tedy bysme doporučili tu druhou věc, kterou jste citovali, která je vedená naší snahou po obnovení akceschopnosti vlády, protože se domnívám ...

Promiňte, co by se na té schůzce, pane předsedo, teď už si to, asi mám malou politickou fantazii, nedovedu si představit, co by se na té schůzce muselo stát, aby současná vládní koalice byla akceschopná. Řekněte mi, co by se tam muselo stát?

No, my jsme navrhli na včerejším jednání určitou dohodu o obnovení koaliční důvěry a já si myslím, že tak, jak ta dohoda byla sepsaná, tak je vhodným půdorysem pro to, aby skutečně ta důvěra mohla začít být znovu obnovována. To znamená je potřeba učinit některé kroky ihned, a potom vytvořit určité mechanismy do budoucna, aby nedocházelo k takovému, řekněme, zpochybňování této koaliční vlády ze strany jednotlivých koaličních partnerů, včetně případných sankcí.

Můžete nám říci ty sankce?

No, tak ty sankce jsou samozřejmě jednoznačné. V případě, že koaliční strana není ochotná ve vládě pracovat, ať už tedy jako strana nebo jako jednotliví ministři, ty sankce by pochopitelně byly v tom směru, že nevěřili-li své vládě, nevěřili-li své koalici, tak by v ní dále neměli pracovat. Pak jsou to samozřejmě určité mechanismy, které je možné nazvat určitým dohadovacím smírčím řízení, které by měly vést k tomu, aby se nestalo to, co se stávalo v uplynulých deseti dnech, že ...

Promiňte, to smírčí řízení, o kterém mluvíte, je už ve stávající koaliční smlouvě.

Právě, že, právě, že je tam pouze zmíněno, není upraven jeho mechanismus a není upraven způsob, jak by k němu mělo docházet. A právě chci říct, že ty mechanismy ...

To znamená, že ... Promiňte, to znamená, že tento mechanismus jste při té současné krizi nevyužili proto, že není dostatečně dobře upraven.

No, to za prvé, ale za druhé, nebylo možné ho ani využít, protože dohadovací smírčí řízení má být tehdy, pokud strany usednou za stůl a jednají, chcou se dohodnout nebo chtějí se smířit, ale právě v těch uplynulých deseti dnech docházelo k tomu, že zejména tedy KDU-ČSL nejprve nastřelila problém do médií, a pak teprve jaksi byla, vytvářela jakousi snahu o těch věcech jednat. Já si myslím, že právě to je základní problém. Přece já buď budu dělat politiku jako řemeslo a budu dělat koalici jako koalici stran, které se chtějí dohadovat u jednacího stolu, nebo budu vnímat tuto politiku jako jakési mediální divadlo, ve kterém já budu na veřejnost dokazovat, že já jsem ten lepší, který za nic nemůže a za to všechno špatné může ten druhý. To jsou právě ty, to je nedostatek mechanismů, který v tuto chvíli podle mého je významným faktorem současné krize.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek reagoval na výzvu poslaneckého klubu ČSSD těmito slovy:

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): To vyzval poslanecký klub pana premiéra. My stále pokládáme koaliční dohodu za platnou. Nemíníme odcházet z vlády, KDU-ČSL nedoporučuje svým ministrům odchod z vlády, protože odchodem z vlády bychom nenaplnili ty politické cíle, které jsme deklarovali.

Oznámil ve čtvrtek odpoledne předseda lidovců Miroslav Kalousek. Předseda poslaneckého klubu ČSSD, host Interview BBC Michal Kraus už pojmenoval jeden krok, který by mohl vést k akceschopnějšímu fungování současné koalice, tedy, řekněme, napsat dodatek, pochopil jsem to správně, napsat dodatek koaliční smlouvy?

Ano, já jenom ještě se vrátím k tomu vyjádření pana předsedy Kalouska. Pan předseda Kalousek si musí ujasnit, jestli tedy skutečně chce dodržovat koaliční dohodu, a pak si musí uvědomit, že v první větě této koaliční dohody je, že bude sestavena koaliční vláda, v čele s premiérem Stanislavem Grossem. Jestliže tedy KDU-ČSL chce dodržovat a naplňovat koaliční dohodu, nemůže vyzývat premiéra Grosse k demisi.

A kdybych vám teď řekl, že tu koaliční dohodu podepsali lidovci, když ještě netušili, jaké problémy jsou kolem majetkových poměrů a podnikání premiérovy ženy?

Ano, pak by bylo poctivé říct, že nejsou ochotni takto sestavenou koaliční dohodu dodržovat a na základě toho tedy, pardon, vyzvat premiéra k demisi a současně z té koalice odejít, protože jinak to nedává smysl. Jinak je to takový ten klasický postup obutá neobutá, oblečená neoblečená. My chceme dodržet koaliční dohodu, ale její první větu zpochybňujeme.

Vy tedy jasně říkáte, že nyní by mohlo k záchraně současné vládní koalice vést to, že bude sepsán dodatek ke koaliční smlouvě. Ten dodatek by tedy obsahoval popis mechanismu smírčího a dohadovacího řízení. Je to tak?

Mechanismů, které budou zabezpečovat obnovení a zachovávání důvěry o, řekněme, vzájemné spolupráci všech koaličních stran na skutečném plnění.

Kromě toho smírčího řízení tam bude ještě co? Popište, jak, s jakým návrhem vy půjdete na tu schůzku?

No, tak samozřejmě jedna věc je, jsou ty mechanismy, které jsme teďka tady popsali a druhá věc je, a to už si nemyslím, že je podmínka nezbytně nutná, to je potom už skutečně otázka další dohody, je i, řekněme, určitá, určitá specifikace nejbližších kroků vlády, teď myslím v programové oblasti, do budoucích období, jestli tedy skutečně jsme schopni jako vláda fungovat. To znamená, že jsme ochotni v nejbližších dnech realizovat za prvé, za druhé, za třetí, za čtvrté.

To znamená, že budete, řekněme, vypracovávat nebo vy jako ČSSD budete chtít, aby lidovci, pokud chtějí být ve vládě, tak krom toho, že se podepíše dodatek koaliční smlouvy, tak by se také sepisoval nějaký dodatek k programovému prohlášení vlády, je to tak?

No, není možné to chápat jako jednostranný dokument. Samozřejmě něco takového může vzniknout jenom na té schůzce a za předpokladu, že s tím budou souhlasit všechny tři koaliční strany. Podle mého by tento přístup přispěl k takovémuto obnovení důvěry a k takové té deklaraci, že opravdu ještě spolu chceme pracovat a chceme spolu pracovat na programových záležitostech.

To je jediná možnost řešení, pokud by lidovci dodatek ke koaliční smlouvě nebo takovýto programový dokument nepodepsali, tak je zbytečné s nimi být v jedné vládě?

Ne, ne, ne, to si nemyslím. Já jenom, já jenom říkám, že je to jedna z možností, nikoliv jediné řešení, jak jste říkal, jedna z možností, které podle mého by mohly tu důvěru, která v tuto chvíli je totálním způsobem otřesena, znovu postupně obnovovat, protože jak jinak obnovit důvěru, než nad tím, že si řekneme, že máme společný projekt, který chceme dále realizovat. Ten projekt sestává ...

Které možností jsou další?

... z těchto a těchto věcí.

Když jste řekl, toto je asi ten nejpravděpodobnější, ta nejpravděpodobnější cesta. Které jsou další možnosti, jsou-li?

Další možnosti jsou, že se nebude podepisovat žádný dodatek, a že si navzájem podáme ruce, podíváme se z očí do očí a budeme si věřit a budeme, budeme, řekl bych, na základě chlapského slova důvěřovat tomu, že tedy už nikdo ze stran vládní koalice nevytvoří takový prostor pro vládní roztržku, jako vytvořila KDU-ČSL svými mediálními výstupy v době, kdy zde premiér nebyl.

Po tom všem byste si vy jenom podal ruce, vy osobně?

No, tak já osobně, za předpokladu, že bych byl ochoten našim partnerům důvěřovat, že to myslí vážně, upřímně, tak mně by to stačilo. Ale znovu říkám, já se obávám, že v tuto chvíli už jsme tak daleko, že asi bez písemného dokumentu bychom se neobešli a ten písemný dokument může být buď v té formě procesní, to znamená jak zabránit tomu, aby nedošlo k tomu, k čemu došlo, a pak samozřejmě to může být ten dokument programový, to znamená, že kromě toho se dohodneme na tom, že uděláme společně to a to. Ale to nejsou, to nejsou nezbytné podmínky, bez kterých by nebylo možné dále pokračovat ve vládě, nicméně by tu společnou práci ve vládě mohly nějakým způsobem utužit.

Mělo by v tom případném dokumentu být něco o zpochybňování premiéra Stanislava Grosse, jeho majetkových poměrů a majetkových poměrů jeho rodiny? Ano nebo ne?

My jsme v té naší verzi dohody, kterou jsme včera připravovali na zasedání, s tou verzí tedy souhlasili i zástupci Unie svobody, navrhli zhruba takové znění, že tedy KDU-ČSL bere na vědomí fakt, že tedy Grossova rodina, když to řeknu velmi zjednodušeně, přestala podnikat a nebude nadále zpochybňovat jeho působení ve funkci předsedy vlády. Myslím si, že takovýto text by mohl být takový, který by byl dostačující. Na jedné straně tady skutečně Stanislav Gross učinil nějaké kroky, které mu byly před týdnem vytýkány, a na druhé straně na základě toho by KDU-ČSL měla přestat jeho působení ve funkci premiéra nadále zpochybňovat.

Ve čtvrtek se na Pražském hradě vystřídali dva předsedové koaličních stran, sociálních demokratů Stanislav Gross a lidovců Miroslav Kalousek a také předseda nejsilnější opoziční strany Mirek Topolánek. Šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem novinářům řekl:

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Informoval jsem ho o tom, že naše stanoviska i náš návrh dohody partneři znají. My jsme kdykoliv ochotni se k našim návrhům vrátit a jednat o nich. Jinak jsme si pro následující dny a týdny uložili poměrně nebo budeme o tom jednat, ale jinak jsme připraveni pro následující dny a několik málo týdnů jsme připraveni dát si dost značnou verbální zdrženlivost.

Čtvrteční slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska. Jak si Kalouskova slova vykládá šéf poslanců ČSSD, host Interview BBC Michal Kraus?

Tak především mě mrzí, že onu verbální zdrženlivost si KDU-ČSL nedala do svého programu zhruba před deseti dny a nepřinesla ta jednání za jednací stůl. Za druhé, já se domnívám, pokud Miroslav Kalousek se domnívá, že je možné znovu zasednout k textu dohody, který na jedné straně je jednostranným diktátem jedné strany vůči druhé, dokonce takovým diktátem, který lze označit za vměšování jedné strany do záležitostí druhé, a především, a to tady chci podtrhnout, dokumentem, který ještě před jednáním, než ho znali koaliční partneři, kteří o něm měli jednat, znali novináři a veřejnost, to je prostě utopie.

Chcete tím říci zcela jasně, že v žádném případě nepřipadá v úvahu, aby ČSSD začala diskutovat při případném obnovení důvěry v koaliční vládu nad lidoveckým dokumentem? Ten považujete už za mrtvý text?

Nad dokumentem, který včera KDU-ČSL nejprve předložila novinářům, a pak teprve nám, skutečně odmítáme diskutovat. To by bylo naprosto bezpředmětné, protože já mám za to, že politická kultura je jenom jedna. Jestliže chci s někým jednat, měl bych nejprve s ním jednat, a potom teprve o výsledku, který zcela určitě by měl být kompromisem, nikoliv jednostranným diktátem, informovat veřejnost. Takže pokud KDU-ČSL má opravdový zájem znovu jednat, pak by měla přistoupit i na naše připomínky, které zazněly, a společně s námi připravit takový dokument, který bude oboustranně přijatelným kompromisem.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek se po poradě s rodinou rozhodl zveřejnit dopis, který poslal předsedům oběma komor českého parlamentu. Z dopisu vyplývá, kdo mu půjčil na stavbu domu v Bechyni. Byl to jeho švagr Lubomír Kašák, který byl v roce 2002 zastřelen. Kalouska vedlo ke zveřejnění oznámení šéfa Poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomíra Zaorálka, že mu Kalouskův dopis nenáleží. Miroslav Kalousek novinářům ke zveřejnění toho dopisu řekl:

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): To je, to už je v trochu lidské rovině. Mě to trochu zaskočilo, protože před tím, než jsem panu Zaorálkovi ten dopis poslal, tak jsem s ním byl dohodnut, že mu ho poslat můžu. Pokud dnes, já si kladu otázku, proč právě dnes, zareagoval tak, jak zareagoval, tak mně nezbylo nic jiného než po poradě s rodinou ten dopis zveřejnit.

Řekl novinářům ve čtvrtek odpoledne šéf lidovců Miroslav Kalousek. Připouští předseda poslanců ČSSD Michal Kraus, že šlo svým způsobem o pomstu vůči Miroslavu Kalouskovi?

Ale v žádném případě, vždyť skutečně náš jednací řád nebo zákon o střetu zájmů nebo zákon o poslancích říká zcela jednoznačně, komu mají poslanci nahlašovat své majetkové poměry. Rozhodně to není předseda Poslanecké sněmovny. A pokud by předseda Poslanecké sněmovny tedy připustil ...

Proč to tedy neřekl Kalouskovi dřív, jak tvrdil Kalousek, že na tom byl dohodnut s Lubomírem Zaorálkem?

Lubomír Zaorálek dostal včera dopis a dneska to zveřejnil, takže já si myslím, že to časování je zcela zřejmé a já si myslím, že skutečně, pokud by učinil jinak, byl by to precedent, kdyby kdekdo z politiků prostě mohl jaksi své problémy odpálit tím "já jsem napsal dopis panu předsedovi sněmovny a tím je všechno vyřešeno".

Odmítáte, že by to byl záměrný podraz právě dnes vůči Kalouskovi?

Jaký podraz? Pan Zaorálek nezveřejnil text dopisu. Pan Zaorálek pouze oznámil, že dopis, který dostal od pana Miroslava Kalouska, mu vrací zpět. Takže já mám pocit, že v tom přece není ani kousek jakéhokoliv podrazu. Já mám za to, že pan Kalousek, pokud chce dál v politice setrvat, by měl skutečně zvážit, jestli, jestli nebude lépe dělat méně teatrálních mediálních gest a spíše poctivěji pracovat, a to politicky.

Vy jste řekl, že vidíte, i když minimální, prostor pro dohodu a pokračování současné vládní koalice. Pokud byste to měl nějak procentuálně vyjádřit, máte sto procent k dispozici, jak velký to prostor je?

Tak prostor, dokud se úplně neuzavře, je vždycky stoprocentní, nicméně ...

No to není pravda přece.

... pochopitelně, pochopitelně v tuto chvíli, v tuto chvíli jsme se od toho absolutního prostoru, tedy stoprocentního, dostali někde do situace, kdy ta šance nebo naděje ...

Je to padesát na padesát nebo to je ještě horší?

... matematicky označeno, je podle mého rozhodně nižší než padesát procent.

To znamená, řekněme, třicet na sedmdesát?

Tak já ...

Třicet na dohodu, sedmdesát ...

Tak já bych to nechtěl vážit. Já si myslím, že tady hraje celá řada lidských faktorů, které nelze matematicky ani zhodnotit, ani změřit, ani zvážit.

Které faktory lidské to jsou?

No, je to, je to odpovědnost, politický přístup, uvědomění si jednotlivých aktérů té dohody, že na dohodu musí být vždycky dva nebo v tomto případě tři, a že tito tři nemohou mít prostě jednostranné požadavky bez ohledu na názory toho druhého. To jsou lidské faktory, které ukazují úroveň politické kultury, úroveň politického myšlení jednotlivých politických představitelů a, bohužel, zatím musím říct, že tyto faktory sehrávají ohromnou roli, ale, bohužel, negativní.

Po jednání poslaneckého klubu vaší strany jste jako předseda řekl, že vám premiér Stanislav Gross představil celkem sedm variant řešení koaliční krize, pokud z koalice lidovci odejdou nebo budou, lidově řečeno, vyhozeni. Zůstává tento počet nebo se v průběhu těch posledních hodin nějak změnil?

Tak samozřejmě je vždycky dobré, pokud se rozhodnete pro nějaký krok, nebo pokud víte, že by mohl hrozit nějaký krok, kvantifikovat možné metody nebo možné varianty. Já mám pocit, že to číslo může být zhruba takové, jaké jste říkal, nicméně každá z těch variant má větší či menší pravděpodobnost a v tuto chvíli si myslím, že o nich je naprosto zbytečné spekulovat, protože v tuto chvíli je tady pořád ta varianta hlavní, základní, zachování současné vládní koalice.

Přesto ale o některých variantách se zmíním, protože o jedné variantě se mluvilo jako o pravděpodobné po návštěvě premiéra Stanislava Grosse u prezidenta republiky Václava Klause, a to menšinová vláda ČSSD, možná i US-DEU, tolerovaná občanskými demokraty, která by vedla ke změně volebního systému. Byla tato varianta mezi těmi sedmi?

Já nevím, kde se tato spekulace vzala, nota bene spekulace, která je podmíněna nějakým zákonem a ještě nota bene zákonem, který podle mého není reálné schválit tak, aby vůbec mohl platit před nejbližšími parlamentními volbami. Já mám za to, že samozřejmě když si matematicky spočítáte, jaké jsou možnosti, tak pochopitelně varianta menšinové vlády buď samotné sociální demokracie nebo sociální demokracie s Unií svobody podporované ODS je samozřejmě matematickou variantou, která ale v politické rovině nemusí být příliš pravděpodobná. Já mám za to, že pokud by se tato vláda stala menšinovou, tak by to byla vlastně v posledních třech volebních obdobích třetí menšinová vláda a ty předchozí dvě dokázaly, že dokázaly vládnout a nemyslím si, že by v tuto chvíli bylo nezbytně nutné specifikovat, zda-li tu vládu bude podporovat ten či onen, protože pokud z té vlády odejdou jednotliví ministři, je to pořád stejná vláda, která dostala stejnou důvěru, je to vláda, která má stejné programové prohlášení, to znamená může vládnout dál za předpokladu, že jí nebude vyslovena nedůvěra.

A vy sami byste o důvěru nežádali?

Já si myslím, že to ani z ústavního hlediska, ani z věcného hlediska není nutné, protože samotný fakt, že z vlády odejdou nebo jsou odvoláni někteří ministři, ještě neznamená, že tato vláda je nová, nebo že dokonce by měla žádat o novou důvěru. To myslím, že skutečně není nutné a není nezbytné.

A vy nemáte obavy, že by se lidovci, občanští demokraté, komunisté připojili k vyslovení nedůvěry vládě, že zkrátka by mohla být vyslovena nedůvěra vládě, s tím nepočítáte?

No, tak samozřejmě, že je to jedna z možností, ale to jsou právě ty varianty, o kterých je potřeba jednat, zda-li tedy tyto všechny tři politické strany si uvědomí tu závažnost okamžiku a budou chtít v tuto chvíli vyslovovat nedůvěru vládě a vytvářet už, tedy speciálně teda například ze strany KDU-ČSL, už tak horší situaci, kterou nota bene vlastně svým přístupem sami způsobili. Já si myslím, že to je všechno o politické zodpovědnosti a mám za to, že jedna věc je tedy otázka vlády jako takové, druhá věc je otázka vládní nebo nevládní většiny v parlamentu. Já si myslím, že i to jsou všechno mechanismy, které je možné v tuto chvíli řešit tak, aby nedocházelo, za prvé, k předčasným volbám a za druhé, aby vláda ad hoc podle povahy zákona dokázala i touto sněmovnou některé návrhy zákonů, které jsou nezbytné, protlačit.

Abyste to nezamluvil, velmi stručná odpověď na moji zcela jasnou otázku. Odmítáte tedy, že by mezi těmi sedmi variantami byla ta varianta, řekněme, opoziční smlouvy číslo dvě, tedy menšinová vláda ČSSD podporovaná ODS za většinový volební systém. To odmítáte?

To si myslím, že je velmi nešťastná formulace a takovouto konstrukci si dovedu představit jenom velmi těžko.

Tu formulaci vyslovil šéf ODS Mirek Topolánek po jednání s prezidentem republiky Václavem Klausem, protože Topolánek řekl, že jednal se šéfem ČSSD, premiérem Stanislavem Grossem a cituji doslova: "Nabídka vytvoření opoziční smlouvy číslo dvě za většinový volební systém je nepřijatelná tak, jak byla dána." Konec citátu. To znamená, že Stanislav Gross s touto nabídkou přišel.

Tak ani já, ani vy jste u toho jednání nebyl, takže je zbytečné ...

Vás Stanislav Gross jako šéfa poslaneckého klubu, předpokládám, ale informoval.

Samozřejmě, že nás informoval, ale informaci v takovémto duchu jsme nedostali. Takže je docela možné, že je to otázka interpretace nebo desinterpretace pana Topolánka. Já jsem přesvědčen o tom, že takto to zcela určitě postaveno nebylo a nemyslím si, že je potřeba se tím dál zabývat.

Místopředseda ODS Petr Nečas ve středu v Interview BBC k současné krizi řekl:

Petr NEČAS (zvukový záznam): I tato událost dokazuje, že krize koaličního vládnutí, která je v České republice v podstatě od poloviny devadesátých let, pokračuje a podle mého názoru jenom dochází na slova ODS, že nejvhodnějším způsobem by byl většinový volební systém, který by jednoznačně definoval odpovědnost.

Řekl ve středu v Interview BBC místopředseda ODS Petr Nečas. Jak by hlasoval pro případnou změnu volebního systému, tedy přechod z poměrného na poměrný s většinovými prvky nebo dokonce na většinový, šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus? Odmítl by ho, takový systém?

Tak především je politologická fikce, že by zavedení většinového systému vedlo ke stabilizaci politického systému. Já si myslím, že Senát je toho nejlepší ukázkou, kde existuje většinový systém, klasický většinový systém od samého začátku a politické spektrum je tam daleko složitější a daleko více roztříštěnější než v Poslanecké sněmovně.

To znamená vy byste hlasoval proti? Můžete být jednoznačný?

To ..., já jenom dokončím tu odpověď. To je samozřejmě rozhodně politická fikce. Na druhé straně ústava zcela jednoznačně říká, že obě komory parlamentu musí být voleny jinými volebními systémy. Čili v tuto chvíli bychom se mohli bavit pouze o, řekněme, poměrném systému, který bude mít výraznější prvky většinového systému, a to je věc, která je k diskusi. Samozřejmě otázka je, kde je ona míra té většinovosti v tom poměrném systému.

Teď ale do konce tohoto volebního období, do června 2006 podle vás je nereálné změnit systém, volební systém?

Zcela určitě, protože podle mého příprava takového zákona, který má i ústavní dopady, nemůže být hotova za několik týdnů. Samotný legislativní proces trvá minimálně půl roku, pokud už ten zákon je ve sněmovně. A za třetí, je to v podstatě zásah do ústavních, ústavních kompetencí nebo tedy do ústavního pořádku a ten vyžaduje souhlas ústavních většin obou komor a nejsem si zcela jist, jestli zejména v Senátu by bylo možné dosáhnout ústavní většiny. Čili já se domnívám, že toto je věc, která je možná řešit, řekněme, v řádném volebním období, pokud se začne řešit od samého začátku, a je ten čas těch dvou, tří let tak optimální na to, aby takovýto zákon mohl vzniknout. V tuto chvíli je to prostě nereálné.

Občanští demokraté ústy svého předsedy Mirka Topolánka po setkání s prezidentem republiky Václavem Klausem řekli zcela jasně, že jsou ochotni podílet se na řešení současné vládní krize jen za předpokladu, že to povede k předčasným volbám do sněmovny. Co byste jim na tento požadavek vzkázal?

No, tak oni v podstatě řekli stejnou věc, kterou řekli sociální demokraté v roce 97. Já se nedomnívám, že ta současná krize je natolik hluboká a ty možnosti existence menšinové vlády tak malé, aby bylo nutné vyvolávat předčasné volby.

To znamená, že s ODS nemá smysl jednat za těchto podmínek?

Vždycky má smysl jednat s každým. Samozřejmě otázka je, jestli tedy budeme s tím či oním partnerem v Poslanecké sněmovně jednat o podpoře ad hoc zákona nebo o nějaké systémové změně.

V každém případě byste nepřistoupili i pro případnou toleranci vlády na zkrácení volebního období?

V tuto chvíli to není nezbytně nutné.

Další věc, která je poměrně podstatná, je mezi těmi sedmi variantami i to, o čem mluví expremiér, bývalý předseda sociální demokracie Miloš Zeman, který považuje za východisko z té současné koaliční krize kabinet odborníků, který by dovládl do řádných voleb v roce 2006?

No, tak taková varianta je samozřejmě na snadně, může být klidně třeba i osmou nebo devátou, těch variant může být celá řada.

To znamená, že by rozšířila ten seznam?

Nemyslím si nezbytně, že by musela ten seznam rozšířit, ale tady je potřeba si uvědomit jednu záležitost, a to je otázka role prezidenta republiky, který zcela jednoznačně pro takovýto způsob vládnutí se nevyslovil, spíše ho odmítnul, protože tam pochopitelně by musely být jasné závazky jednotlivých politických stran, zda-li by takovouto vládu byli ochotni tolerovat.

Vy nepočítáte s tím, že by vládu odborníků vedl Stanislav Gross, kdybyste ji sestavovali, nahradili lidovecké ministry odborníky?

No, tak já mám za to, že vláda, kterou vede Stanislav Gross, je vláda odborníků a nevidím důvod, abychom jednu vládu odborníků vyměnili za druhou, za předpokladu, že bychom nezvolili institut tzv. úřednické vlády, to znamená nepolitických ministrů, kteří by měli napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně většinu, a za předpokladu, že by ji jmenoval premiér Klaus, pardon, prezident Klaus.

Prezident Klaus. To je vše. Naším hostem byl předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Já vám děkuji. Hezký zbytek dne do Poslanecké sněmovny. Na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Klaus vyzval strany k dohodě

Právo, 25. 2. 2005, titulní strana - Prezident Václav Klaus se včera naplno zapojil do řešení vládní krize, která jej znepokojuje. Po sérii konzultací koaličním stranám vyčetl, že situaci podceňují, a politiky vyzval, aby urychleně spěli k dohodě. Vůbec poprvé se zmínil i o možnosti předčasných voleb, které žádá ODS.

Klaus si na Pražský hrad postupně pozval premiéra Stanislava Grosse, šéfa lidovců Miroslava Kalouska i předsedu ODS Mirka Topolánka. Poté vydal prohlášení: "Mám obavy, že vládní koalice nebere dostatečně vážně zneklidnění veřejnosti a že si neuvědomuje, jaké následky to může mít pro politickou budoucnost naší země." Klaus je zklamán, že strany ve středu nenašly východisko z krize. Proto je vyzval, aby mu co nejdříve sdělily, jaké uspořádání navrhují, případně aby mu předložily dohodu o předčasných volbách.

Ty lze vyvolat pouze ústavním zákonem. Bez soc. dem., komunistů a US-DEU, kterým by teď zjevně nevyhovovaly, je prosadit nelze. Gross: řešení příští týden Hned ráno přišel na Hrad Gross. Klausovi nabídl sedm variant. "Konečné řešení by mělo být do poloviny příštího týdne, takže si myslím, že bychom do neděle měli ještě zvládnout jednání. Alespoň se to pokusím svým kolegům navrhnout," řekl premiér. Ačkoli klub soc. dem. doporučil Grossovi, aby lidovecké ministry nechal odvolat, ministerský předseda uvedl, že s tímto návrhem posečká.

Současně však řekl: "Při zachování postoje KDU-ČSL si nemyslím, že je možné pokračovat v dosavadním půdorysu řešení." Rozhodně nepočítá s tím, že by žádal o podporu komunistické poslance. Kalousek slíbil slovní zdrženlivost Kalousek po setkání s prezidentem řekl, že lidovci chtějí setrvat v koalici a jejich ministři demisi nepodají. "Jinak jsme si po následující dny a týdny uložili dost značnou verbální zdrženlivost, protože nic dalšího už k tomu říct nemůžeme. Co jsme potřebovali, už jsme partnerům sdělili, naše stanoviska jsou jasná," řekl. Dodal, že stále považuje za nejčistší řešení, když Gross podá demisi. Na návrh klubu ČSSD odvolat lidovecké ministry reagoval: "My stále pokládáme koaliční dohodu za platnou a nemíníme odcházet z vlády."

Klaus vyzval strany k dohodě Z Klausova vyjádření podle Kalouska plyne, že pro něj je mimořádnou hodnotou stabilita. "Jsem přesvědčen, že je v moci koalice najít stabilní řešení. Navrhli jsme dokonce hned několik variant," řekl. Od rána se mluvilo o Grossově nabídce ODS vyměnit podporu menšinové vlády za prosazení většinového volebního systému do Sněmovny. Topolánek po jednání s Klausem prohlásil: "Nabídka vytvoření opoziční smlouvy číslo dvě za většinový volební systém je nepřijatelná. Myslíme si, že jsme ochotni jednat, pokud bude doplněna jednáním o mechanismech přechodu k předčasným volbám."

Tento názor mu posléze stvrdilo grémium. "ODS se obává, že Gross si tímto návrhem pouze hledá alibi, aby si otevřel cestu ke spolupráci s KSČM, kterou vždy plánoval," píše se v usnesení ODS. Gross předtím pro Právo poznamenal, že tato varianta byla zmíněna, ale tak, jestli má o ní vůbec smysl hlubším způsobem přemýšlet. Novinářům pak řekl, že by mělo jít o systémovou změnu. "Hovořil bych o tom, aby tady - a není to o soc. dem. - i v budoucnu mohly vznikat vlády, které mohou normálně fungovat a nebudou vydíratelné subjekty, které si uzurpují mnohem více moci, než jim přísluší z mandátu od voličů," uvedl Gross. Možnost změnit volební systém ale zpochybnil šéf poslanců ČSSD Michal Kraus: "Takovou konstelaci si dovedu představit jen velmi těžko," řekl v BBC.

Kalousek by takovou dohodu považoval za oprášenou opoziční smlouvu. "Nevěřím, že ČSSD a ODS jako dvě demokratické strany s politickou kulturou by na takovouto nemravnost ještě jednou přistoupily," řekl s poukazem na dohodu dvou největších stran v minulém volebním období.

Kraus: Pokud koalice krizi překoná, musí stanovit nová pravidla

PRAHA 24. února (ČTK) - Pokud se koalici podaří překonat současnou vládní krizi, měla by dohodnout opatření, která obnoví vzájemnou důvěru a do budoucna zamezí zpochybňování vlády některým z koaličních partnerů. Mohlo by jít o dodatek ke koaliční smlouvě nebo k programovému prohlášení vlády. "Obávám se, že jsme v tuto chvíli už tak daleko, že bychom se asi bez písemného dokumentu neobešli," řekl dnes rozhlasové stanici BBC předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus.

Na znění příslušné dohody o obnovení koaliční důvěry se už podle něj začalo pracovat. "KDU-ČSL bere na vědomí fakt, že Grossova rodina, když to řeknu velmi zjednodušeně, přestala podnikat, a nebude nadále zpochybňovat jeho působení ve funkci předsedy vlády," přibližně takový je podle Krause obsah. S verzí dohody podle něj ve středu souhlasili i zástupci Unie svobody.

Kraus také považuje za potřebné specifikovat mechanismy dohadovacího smírčího řízení, o kterém se mluví v koaliční smlouvě. Zpřesnění těchto mechanismů by "mělo vést k tomu, aby se nestalo to, co v uplynulých deseti dnech".

Případný dodatek ke koaliční smlouvě by měl vést k akceschopnějšímu fungování koalice. Dodatek k programovému prohlášení vlády by měl zase upřesnit nejbližší kroky vlády v programové oblasti, a ukázat tak, zda je vláda schopna fungovat.

Roztržku uvnitř vládní koalice způsobil způsob financování Grossova bytu a podnikatelské aktivity jeho manželky Šárky. Premiér dnes přišel s několika novými variantami, jak ji vyřešit. Jednou z nich je údajně i menšinová vláda ČSSD, kterou by tolerovala ODS za slib prosazení většinového volebního systému. ODS to však rozhodně odmítla. Lidovci prohlašují, že chtějí ve vládě zůstat. Nechtějí se nyní k věci dál veřejně vyjadřovat. Premiér hodlá krizi vyřešit do poloviny příštího týdne, do té doby nebude odvolání lidoveckých ministrů žádat.

Dění kolem koaliční krize od středeční schůzky lídrů koalice

PRAHA 24. února (ČTK) - Přehled dění kolem koaliční krize počínaje středeční schůzkou lídrů ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody- DEU:

Středa 23. února:
- Večer se konala více než tříhodinová schůzka lídrů ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, která kolem 20:30 skončila bez výsledků. Premiér Stanislav Gross řekl, že koaliční svazek dále trvá, je ale logické, že lidovečtí ministři požádají o rezignaci. Šéf lidovců Miroslav Kalousek uvedl, že ministrům KDU- ČSL odejít z vlády nedoporučuje. Gross dodal, že ještě vidí možnost dohody.

- Prezident Václav Klaus, který Grosse s Kalouskem vyzval k hledání schůdného řešení, oznámil, že zatím nebude na vývoj krize reagovat.

Čtvrtek 24. února:
- Gross se ráno sešel s prezidentem Klausem, jemuž předložil sedm variant řešení krize. Varianty neupřesnil, pouze naznačil, že při současných postojích lidovců nemá podle něj koalice velké naděje na pokračování. Do řešení vládní krize chce proto Gross vedle lídrů koalice zapojit prezidenta.

- Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý po jednání stranického grémia kolem 11:00 řekl, že ať krize dopadne jakkoli, vláda by podle ODS měla sama předstoupit před poslance a požádat o vyslovení důvěry. Pokud to neudělá, pak občanští demokraté vyvolají hlasování o nedůvěře kabinetu.

- Server iDnes v poledne napsal, že jednou z variant řešení krize může být dohoda ČSSD s ODS. ODS by mohla tolerovat vládu, když ČSSD podpoří zavedení většinového systému voleb do sněmovny. Šéf ODS Mirek Topolánek s Grossem jednal, tuto možnost odmítl.

- Gross seznámil stranické kolegy s variantami řešení krize. Poslanecký klub ČSSD mu doporučil, aby nechal odvolat lidovecké ministry z vlády. Předseda frakce Michal Kraus řekl, že před tímto krokem by měl premiér iniciovat ještě jednu koaliční schůzku. Pokud nepovede ke smíru, lidovci mají ve vládě skončit.

- Šéf lidovců Miroslav Kalousek těsně před 14:00 zveřejnil, že mu na výstavbu domu půjčil jeho švagr, podnikatel Lubomír Kašák, který byl v roce 2002 zastřelen. Kalousek svým prohlášením reagoval na to, že se mu předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) rozhodl vrátit dopis se jménem někdejšího věřitele.

- Kalousek po asi hodinovém jednání s prezidentem okolo 15:15 oznámil, že KDU-ČSL nechce opustit koalici. Dodal, že si uloží na "několik dní, možná týdnů značnou verbální zdrženlivost".

- Během interpelací Stanislav Gross odpoledne čelil ve sněmovně dotazům ODS ohledně důvěryhodnosti vlády a majetkových poměrů jeho rodiny.

- Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach řekl, že sociální demokracie lidovecké ministry z vlády nevyhodí, musí odejít sami.

- Krátce před 16:00 premiér Gross uvedl, že zatím nenavrhne odvolání lidoveckých ministrů. Za nejzazší termín vyřešení krize považuje polovinu příštího týdne. Menšinová vláda s podporou KSČM podle něj není na pořadu dne.

- Expremiér a bývalý předseda sociální demokracie Miloš Zeman řekl, že za východisko z krize považuje kabinet odborníků. Zeman nechtěl říci, kdo by měl vládu odborníků jako řešení navrhnout.

- Předseda ODS Topolánek po hodinové schůzce s prezidentem kolem 17:00 řekl, že ODS je ochotna podílet se na řešení současné krize jen za předpokladu, že to povede k předčasným volbám.

- Návrh ČSSD, aby ODS tolerovala Grossovu vládu výměnou za zavedení většinového systému pro volby do sněmovny, odmítlo na mimořádném jednání grémium občanských demokratů. Vedení ODS za jediné východisko považuje jednání vedoucí předčasných volbám.

- Prezident Klaus krátce po 18:00 vyzval aktéry vládní krize, aby mu co nejrychleji navrhli řešení politického uspořádání do konce volební období. Případně, aby mu předložili dohodu o vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny.

- Michal Kraus v BBC řekl, pokud koalice krizi překoná, měla by dohodnout opatření, která obnoví důvěru. Mohlo by jít o dodatek ke koaliční smlouvě nebo k programovému prohlášení vlády.