Václav Moravec moderátor BBC

Petr Nečas ve studiu BBC

Interpelace na českého premiéra Stanislava Grosse se v uplynulých čtrnácti dnech staly divácky atraktivním pořadem. Opoziční grilování premiéra v Poslanecké sněmovně sledovalo bezmála půl milionu lidí, například místopředseda občanských demokratů Petr Nečas se pokusil z premiéra dostat, která banka půjčila peníze na podnikání jeho ženě.

PETR NEČAS, 1. místopředseda ODS, stínový ministr obrany /ODS/, (zvukový záznam): Vy jste uvedl, že příslušné prostředky byly čerpány z bankovního úvěru, já se táži tedy, od které banky, vy jste sám prohlásil, že je to krystalicky čisté, takže nevidím důvod, proč to tajit.

Premiér Stanislav Gross na takto položenou otázku Petra Nečase odpověděl:

STANISLAV GROSS, premiér a úřadující předseda ČSSD (zvukový záznam): Pokud jde o banku, která poskytnula úvěr, tak úvěr poskytla eBanka, to již bylo také řečeno, není na tom v tuto chvíli určitě co tajit.

Prozradil před týdnem v Poslanecké sněmovně premiér Stanislav Gross. Existují pro opozici další nezodpovězené otázky, na které by měl ministerský předseda co nejdřív odpovědět? Nejen o tom bude následujících třicet minut.
Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první místopředseda Občanské demokratické strany. také stínový ministr obrany Petr Nečas. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Hezký podvečer.

Když se podíváte na vystupování vaší strany v uplynulých čtrnácti dnech, v průběhu toho, co média označují vládní krize, existuje nějaký razantní moment, kdy podle vás měly být ODS ještě razantnější?

Já jsem přesvědčen, že ODS přesně balancuje mezi tím, aby nevyužívala jedno... jednoznačně prvku politické skandalizace a tím, aby současně byla viditelnou opozicí, která nemůže pominout tyto problémy, které vytvořil pan předseda vlády Stanislav Gross. My jsme mnohokrát zdůraznili, že my se chceme střetnout o podobu reformy veřejných financí, daní, zdravotnictví, důchodů, nevidíme jako prostředek boje souboj jednotlivých skandalizací, na druhé straně ta nedůvěryhodnost a mlžení, která je spojena s majetkem pana předsedy vlády je taková, že opozice v žádné zemi by k tomu nemohla mlčet.

Nepřijde vám ale teď, že na základě té vládní krize už, ať už reforma financí nebo reforma daní v následujících týdnech nikoho zajímat nebude, byť to jsou podstatnější témata pro občany této země?

My jsme to řekli, že jsou to podstatnější témata, je skutečností, že, jak napsal dnes jeden novinář, tuším, tuším, že to byl pan Pečinka, že se politická scéna a média stávají rukojmím aféry pana Grosse a pana Grosse jako, jako takového a je skutečností, že je odklon od těchto konkrétních politických témat, která jsou důležitá, ovlivňují život voličů.

Občanští demokraté se v uplynulých čtrnácti dnech snažili využít nástroje, který jako opoziční strana mají v Poslanecké sněmovně, tedy interpelací na premiéra. Stačí si připomenout slovní výměnu mezi premiérem Stanislavem Grossem a místopředsedkyní ODS a Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou z desátého února.

ZVUKOVÝ ZÁZNAM:
MIROSLAVA NĚMCOVÁ, místopředsedkyně ODS, místopředsedkyně PS PČR /ODS/: Pan premiér zde řekl, že se jedná o představení a pro diváky a já musím říci, že tomu tak bohužel asi je, ovšem jediným režisérem i hercem celého tohoto představení je on sám a my jsme nedobrovolnými diváky. Já už tohoto představení mám opravdu dost.

LUBOMÍR ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny PČR /ČSSD/: Klid, prosím.

MIROSLAVA NĚMCOVÁ: Nelíbí se mi, že pan premiér ve chvíli, kdy se zvedala opona nad touto kauzou, nedokázal jasně, přesvědčivě, beze všech pochyb vyvrátit nahodilé teze, které se postupně v médiích objevovaly a které dnes dospěly až do čtvrté nebo páté nebo šesté kolikáté vlastně už verze.

STANISLAV GROSS: Vážená, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já teda nevím, proč paní místopředsedkyně Němcová v tomdle, v tomdle divadle, jak o tom hovořila, hraje, když v něm hrát nechce, tak jako pokud nechcete, tak v něm nehrajte. Ale pravda je asi jiná, vy v něm hrát chcete a tak to jenom nechcete dát najevo, samozřejmě.
(KONEC ZVUKOVĚHO ZÁZNAMU)

Kontroval premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Gross mnohokrát řekl, že odstupovat nehodlá. Bude ODS pokračovat v interpelacích na premiéra, které se týkají jeho majetkových poměrů a podnikání jeho ženy?

Tak bezesporu interpelace i na toto téma zřejmě zazní, na druhou stranu tady je třeba si říci, že na ty interpelace na premiéra je čtyřicet pět minut, to znamená, že se dostane na tři až čtyři interpelující a my nechceme, aby politika, tudíž i naše interpelace, byly pouze o osobních problémech pana Grosse a jeho rodiny, takže budou i interpelace na jiná témata, ale...

Jako například? Která témata podle vás ještě Gross ne zcela věrohodně zodpověděl?

Já myslím, že jsou to témata politická, to znamená počínaje tím, že pan Gross slíbil ve Francii panu Chiracovi, že se bude zasazovat o harmonizaci daní, to znamená mimo jiné slíbil za Českou republiku, aniž k tomu měl mandát, že chce prosadit zvýšení daní přímých v České republice, přitom tady voličům slibuje něco jiného, slibuje snížení, až například po stále neuspokojivé vysvětlení kauzy Mlýn a tak dále a tak dále.

Když jste ale řekl, že ještě část otázek se bude týkat premiéra, jeho majetkových poměrů i podnikání jeho ženy, které otázky podle vás, vy jste v těch minulých interpelacích vystupoval poměrně razantně v souvislosti s tím bankovním úvěrem, od jaké banky má půjčeno premiérova žena, které otázky podle vás premiér Stanislav Gross stále ještě ne zcela zodpověděl v souvislosti se svými majetkovými poměry a majetkovými poměry jeho ženy?

Tak já jsem především přesvědčen, že jsou to otázky původy části jeho finančních zdrojů. Pokud si spočítáte dohromady to, co podle svých vyjádřeních pan předseda vlády zaplatil, co případně uvedla média, tak vám vychází ten odhad částky mezi dva a půl až třema a půl miliony korun, které zaplatil převážně, podle jeho vystoupení, v hotovosti. A já předpokládám...

Teď na ten byt v Praze na Barrandově.

... například osm set tisíc na úpravy bazénu, zimní zahrady, čtyři sta tisíc za, za pozemek, koupenou zemědělskou půdu, další jedna celá dva milionu jako zálohu na ten byt a tak dále, ono se to postupně nasčítává...

Podle vás i přes tu půjčku strýce Vika, a teď ponechme...

Tu, tu, od toho, tu od toho dávám, dávám pryč, pořád...

... stranou, zda je věrohodná či nevěrohodná...

Ano, tu od toho...

... a přes hypotéku, tak podle vás existují nějaké černé peníze?

... a přes hypotéku, pořád, pořád tady... Já neříkám černé peníze.

Nebo peníze, nevysvětlené peníze.

Já tvrdím, že tady dva půl milionu zhruba, kde pan Gross by měl dokladovat, odkud je získal, například že je má také půjčené, nebo že je opravdu ušetřil, a pak že platil bankovním převodem, například, nebo, že pokud je platil hotově, že v určených dnech dokáže z výpisu, že vybral ze svého účtu a podobně.

Tuto otázku také chcete položit v nejbližší době premiérovi? Například ve čtvrtek?

Tak očekávat ode mě ve středu, že polož... že tady řeknu otázky, které budu říkat zhruba za necelých dvacet čtyři hodin, to ode mě asi nechtějte, pane redaktore.

Rád bych něco od vás chtěl. Tak třeba toto. To je podle vás ta nejzásadnější nezodpovězená otázka?

Není to, není to nejzásadnější nezodpovězená otázka, já si myslím, že v tuto chvílí je ohrožena věrohodnost celé české politické scény a ta základní otázka by měla být, co s tím pan Gross chce, chce dělat, zda chce opravdu pokračovat v nevěrohodnosti, v tom, že i zahraniční média již píší o tom, že jeho hospodaření, respektive hospodaření jeho nejbližších je spjato s člověkem, který provozuje nebo pronajímá prostor, teď cituji doslova z Financial Times, z pondělí, "který je spjat s bordelem," to jsou věci, které opravdu Českou republiku poškozují a Stanislav Gross by měl říci, co s tím hodlá dělat.

Dovolte, abych vám teď odpověděl to, co Stanislav Gross odpovídá, on v pondělí odpověděl, že manželka, jeho manželka Šárka Grossová ukončí své podnikání a napojení na Libuši Barkovou, která údajně vlastní nevěstinec. Přijde vám to řešení jako dostatečné?

Já musím tady říci dvě věci. Zaprvé ani toto řešení neobjasňuje, jak se pan Gross a jeho paní dostala, dostali k části svého majetku, protože toto řešení je, dejme tomu, řešením pro budoucnost, ale vůbec neobjasňuje a neočišťuje minulost, to zaprvé. Za druhé já se neztotožňuji s tím tažením významné části veřejnosti, politiků a také médií za to, aby manželka premiéra nemohla podnikat. Proč by nemohla podnikat? A dovedete si představit situaci, že jednou budeme mít premiérku, že jejímu manželovi budeme zakazovat také podnikat stejně věrohodně, jako dneska zakazujeme manželce premiéra? Co by tomu řekla lady Tatcherová, kdyby někdo chtěl zakázat jejímu manželovi Dennisu Tatcherovi, úspěšnému podnikateli, aby nepodnikal? Čili může podnikat manželka premiéra nebo vysokého ústavního činitele, a musí tak činit transparentním způsobem, musí být mimo vší pochybnosti vyvráceny jakékoli úvahy o konfliktech zájmu, o nějakém zvýhodňování a musí to být především děláno tak, aby nevznikla podezření na napojení na, na různé podivné lidi. To je jediná podmínka. Znovu opakuji, mně podnikání manželky pana ministerského předsedy vůbec nevadí, mně vadí ten způsob a to, že tam vzniká příliš mnoho otazníků, ne-li přímo vykřičníků.

Premiérova žena se rozhodla ty otazníky a vykřičníky ukonči tím, že tu firmu prodá. Otázka zněla, je to dostatečné?

Není to dostatečné, protože to nevysvětluje to, co se stalo doposud, tam, znovu opakuji, pořád je příliš mnoho otazníků.

To znamená, že by měla krom uzavření toho podnikání ještě vysvětlit napojení na Libuši Barkovou?

Krok... ano. Krok, který udělali manželé Grossové, Grossovi, tak zabraňuje tomu, aby podobné otazníky vznikaly i v budoucnosti, alespoň tak doufají a doufám tak i já. Ale nevysvětlují otazníky, které vznikly vlastně až do těchto dní.

Kvůli pochybnostem týkajících se majetkových promě... poměrů premiéra a jeho ženy vyzvali koaliční lidovci Stanislava Grosse, aby zvážil své setrvání v pozici premiéra. Připomeňme si sobotní slova předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska.

MIROSLAV KALOUSEK, předseda KDU-ČSL (zvukový záznam): To není konflikt dvou politických stran, to není konflikt dvou, tří, čtyř nebo jakýchkoli politiků, to je objektivní problém, který má pan předseda vlády se svými aférami a my navrhujeme ten problém aktivně řešit, protože si myslíme, že už ho není možné jenom vysvětlit.

Zazněla v sobotu výzva předsedy lidovců Miroslava Kalouska. Když se první místopředseda ODS Petr Nečas, host Interview BBC podívá na chování KDU-ČSL jako koaličního partnera, nad čím přemýšlí v té souvislosti?

Přemýšlím nad tím, že se neděje nic nového, neočekávaného, něco, co by mě nějakým zásadním způsobem rozhořčovalo nebo šokovalo.

Chcete tím říci, lidovci jsou lidovci?

Jako ODS je ODS, sociální demokraté jsou sociální demokraté a v Británii...

Jak to myslíte...

... labouristé jsou labouristé a konzervativci konzervativci.

Jak to myslíte ve vztahu ke KDU-ČSL?

Myslím to tak, že logika chování menšího koaličního partnera, a teď bych to nepřičítal jenom KDU-ČSL, myslím si, že svým způsobem je to obecné, systémové, systémová vlastnost koaličního uspořádání vládnutí vede někdy k těmto, k těmto krokům, navíc tady se lidovci se svým elektorátem, se svými voliči dostávají opravdu do velmi prekérní situace, protože spojení předsedy vlády, se kterým oni společně sedí ve vládě, s někým, kdo může být spjat s takovou věcí, jak je prostituce, to je, to je určitě docela facka voličům KDU-ČSL a z toho pohledu KDU-ČSL možná v mnoha ohledech nemá na vybranou.

Jaké poučení by si podle vás měla vzít ODS z této koaliční krize, pokud se lidovci v budoucnu stanou jejím koaličním partnerem, což se, předpokládá?

Tak žádné poučení z krizového vývoje v tuto chvíli, v tuto chvíli není, ale já jsme přesvědčen, že pro budoucnost by mělo platit, že koalice by měla být tvořena především na programovém základě, to znamená především na pozitivních věcech, to znamená, co společně chtějí prosadit, ne na odporu vůči ně... něčemu nebo někomu a měla by být dělána opravdu podle principu žádné válcování, ale současně žádné vydírání, měla by vzít v úvahu volební výsledek a to, jak ty jednotlivé koaliční strany získaly podporu voličů a získaly od nich mandát. Na druhé straně i tato událost ukazuje, že krize koaličního vládnutí, která je v České republice v podstatě od poloviny devadesátých let, pokračuje a podle mého názoru jenom dochází na slova ODS, že nejvhodnějším způsobem by byl většinový volební systém, který by jednoznačně definoval odpovědnost. To, ta logika chování koaličních...

Přemýšlí, promiňte, přemýšlí ODS v souvislosti s touto koaliční krizí, že by se znovu pokusila obrátit na ČSSD, protože pokud vy dvě strany, ČSSD a ODS byste daly v Poslanecké sněmovně ústavní většinu, že je novu na čase nastolit otázku změny volebního systému z poměrného na většinový v Poslanecké sněmovně?

Nebo dalšího posílení většinových prvků v poměrném, v poměrném systému, ano, toto je...

Budete chtít této situace teď využít?

Není možné v tuto chvíli říct, že to budeme chtít využít, na druhé straně podle mého hlubokého přesvědčení sociální demokracie absolvovala za poslední dva roky lekci koaličního vládnutí a myslím si, že v mnoha ohledech i ona to bude nějakým způsobem reflektovat a nelze vyloučit, že tato otázka se znovu objeví na stole, já znovu opakuji, ODS dlouhodobě říkám, že zavedení většinového systému nebo posílení většinového, většinových prvků v poměrném systému by bylo tím správným krokem, který by vedl k větší zodpovědnosti vlády a k tomu, že by vítězná politická strana nesla jednoznačnou politickou odpovědnost, nemohla by se vymlouvat na koaliční partnery, nebyl by to ten stávající systém, který tak trošku vypadá, že úspěchy jsou dílem celé koalice, odpovědnost za neúspěchy nese pouze a nej... největší koaliční partner.

Vy jste k budoucímu postoji ODS při případných jednáních politických stran vedoucích k řešení té koaliční krize uvedli, že váš požadavek nemění, že jediným řešením politické situace v zemi jsou předčasné volby, ty stále veřejnost soudě, alespoň například podle výzkumu společnosti STEM nepovažuje většina lidí za řešení. Jaké máte vysvětlení pro to, že se vám nepodařilo na svoji stranu s požadavkem předčasných voleb získat většinu veřejnosti?

Je to poměrně logické, lidé nemají rádi politické turbulence, politické tření, v loňském roce absolvovali troje volby, na části území, na většině nebo na celém území minimálně dvoje volby, takže to chování veřejnosti je logické, na druhé straně ta tendence, pokud se podíváte, za poslední zhruba dva roky průzkumy veřejného mínění, tak ta tendence podpořit předčasné volby tady je posilující, ale já znovu opakuji, něco jiného je přání ODS, a něco jiného je naše reálná síla v Poslanecké sněmovně a, a v Senátu. my tvrdíme, že tyto volby, předčasné volby by byly řešením stávající patové situace především proto, ne proto, že se koalice hádá, ale především proto, že koalice nic nedělá. Tato země potřebuje zásadní kroky, aby urychlila svůj ekonomický růst, potřebuje reformu veřejných financí, potřebuje skutečnou daňovou reformu, reformu důchodového systému, zdravotnického zabezpečení, reformu školství, administrativního systému a tak dále, místo toho jsou tady umělé aféry, střety, skandály a podobně. Proto...

Pane místopředsedo...

... by to bylo řešení.

Vy navrhujete předčasné volby jako řešení nevládnutí v České republice.

My...

Pokud, pokud použiji tuto charakteristiku, už, řekněme, několik měsíců. Řádný termín voleb je červem roku 2006. Dokdy si myslíte, že je nejzazší mez, jakýsi termín, kdy má volání po předčasných volbách smysl? Je to například teď poslední šance?

Já si myslím, že to není poslední šance, ale tady je třeba zdůraznit, že pro vyvolání předčasných voleb je nezbytné získat ústavní většinu v obou komorách, jsou tam dvě různé cesty, které teď nebudeme popisovat, ale obě dvě vyžadují aspoň pro první krok většinu, ústavní většinu v obou komorách. Ten poslední termín, podle mého názoru, je konec letošního roku, protože i v závěru roku, v posledních týdnech nebo měsících roku by pořád mělo smysl vytvořit novou vládu, která by získala jeden další rozpočtový rok, jak, jak je známo, vždy do konce září musí být předložen rozpočet na další rok do Poslanecké sněmovny a nová vláda, která nastupuje, zpravidla v létě, hlasováním o důvěře zpravidla prochází v srpnu, tak v případě toho červnového tradičního termínu voleb tak vlastně nemá již možnost příliš ovlivnit podobu rozpočtu na další rok a tím se jako kdyby ztrácí jeden rok, až teprve ve druhém rozpočtovém roce může dělat...

To znamená, že pro ODS...

... určité opatření.

... má stále do prosince smysl prosazovat požadavek předčasných voleb?

Určitě, protože by Česká republika získala jeden rok k dobru, aby mohla zahájit reformy v oblasti veřejných financí, daní, důchodového systému, zdravotnictví...

Vy jste mluvil o té potřebné ústavní většině v obou komorách parlamentu, aby zákon o zkrácení volebního období, stávajícího volebního období prošel a prošel návrh na vypsání předčasných voleb. Vy jste už také před půl rokem řekli, že máte vypracovaný návrh ústavního zákona na zkrácení funkčního období současné Poslanecké sněmovny. Proč jste jej zatím nepředložili? Kvůli tomu, že jste, že se vám nepodařilo vyjednat podporu?

Máme vypracovaný nejenom tento návrh, ale i návrh novely ústavy, který by umožnil, aby sněmovna byla prezidentem rozpuštěna, pokud se na tom usnese třípětinová většina poslanců sněmovny. Skutečnost je taková, že máme připraveny oba dva tyto návrhy, ale není pro ně politická podpora. Ani k jednomu z těchto návrhů...

To znamená, nemá smysl, nemá smysl předkládat?

Bylo by to doquijotské, platonické gesto, které by nemělo vůbec žádný smysl, protože v tuto chvíli by pro něj zřejmě hlasovali pouze poslanci a senátoři ODS.

Vy jste zcela jasně řekl, že teď bude zajímavé čekat, jak se Stanislav Gross zachová. Zatím na požadavek ať už lidovců nebo vás jako opoziční strany nepřistoupil, tedy na své odstoupení, což by znamenalo pád vlády. Jak se změní strategie ODS, pokud se vůbec změní strategie ODS, pokud premiér Gross bude setrvávat ve své funkci?

To bude samozřejmě záležet na mnoha faktorech, bude to záviset na tom, v jaké vládní sestavě, na jakém koaličním půdorysu, s jakou politickou podporou, kdo ho bude podporovat otevřeně, kdo, dejme tomu, skrytě, čili tady je příliš mnoho neznámých, které jsou ve hře, ale já znovu považuji za zásadní to, že přece problém není, kdo sedí ve vládě, kdo sedí ve Strakově akademii, kdo sedí v jednotlivých ministerstvech, problémem je, aby něco dělal, aby něco dělal z hlediska reforem, a tam je základní problém, že tato vládní koalice, tato vláda Stanislav Gross jako takový jsou absolutně bez představ, jak ještě využít toho roku a půl, vyjma nějakých privatizací, ke skutečným, pozitivním krokům ve prospěch České republiky v oblasti ekonomiky, důchodového systému, zdravotnictví a podobně.

Nebyla by řešením ta menšinová sociálnědemokratická vláda, pokud by vládu opustili lidovci a unionisté? Že by ta vláda byla razantnější a začala dělat reformy?

V čem by byla razantnější? Zřejmě by se, zřejmě by se opírala s největší pravděpodobností o komunisty a jakákoliv odvaha ke skutečně významným krokům sociální demokracii chybní. Kdyby jí nechyběla, tak tato země byla již podstatně dále, ale celá historie této vlády, která vznikla v roce 2002, je přece historií promarnění těch kroků, nedostatečných kroků, pouze náznaků, historií slibování reforem, ale jejich skutečného nedělání.

Občanští demokraté v uplynulém týdnu nebo čtrnácti dnech několikrát prohlásili, že celá politická situace v České republice poškozuje věrohodnost České republiky směrem navenek. Které konkrétní kroky by podle vašeho názoru, a teď ponechme stranou to, o čem jsme se bavili, rezignaci ministerského předsedy nebo případně předčasné volby, které kroky by mohly prospět věrohodnosti České politiky?

Těch kroků by bylo strašně moc a asi, asi tady, a tady to řeknu velmi otevřeně, by vám něco jiného možná říkal politik, tedy z jiné politické strany, nebo který hájí, dejme tomu, jiné, jiné programové principy, ale já jsem přesvědčen, že především by to měl, měl být jasný posun k tomu, že politika je střetem o názory, že politika je střetem o programy, o to, co chceme dělat praktického, ne o to, jak se kdo z nás líbí na televizních obrazovkách, jak je kdo sympatický nebo jak kdo z nás je skandalizován tím nebo oním médiem, aniž vlastním přičiněním a právem nebo neprávem.

Zeptám se jinak, existují nějaké systémové kroky, které si dovedete představit, které by posílily důvěryhodnost české politiky? Jsou nějaké takové?

Já jsem především přesvědčen o tom, že by to zaprvé bylo to zavedení většinového volebního systému, protože jednoznačná odpovědnost i konkrétního politika, konkrétního poslance vůči jeho konkrétním voličům, zhruba vůči vzorku padesáti tisíc, padesáti tisíc občanů, je obrovským prvkem, který by vedl podle mého hlubokého přesvědčení ke kultivaci české politiky a i k větší odpovědnosti a transparentnosti chování politiků. Bezesporu to, že...

Budete toto mít napsané v programovém prohlášení vlády, pokud ji budete sestavovat po nějakých volbách v nejbližší době?

Tak rádi bychom, my jsme zastánci většinového systému, aby se omezilo...

O, abyste opak neřekli, abyste pak ale neřekli: "Á, máme koaličního partnera, takže to v programovém prohlášení vlády nebude." To řeknete?

Vy jste pro... vy jste prognostik.

To ne, probůh.

Pane, pane redaktore. Je skutečností, že pro případné zavedení většinového systému musíme mít silného koaličního partnera, který do toho bude ochoten jít s námi a který společně s námi přinese koaliční většinu, ústavní většinu v obou komorách.

A mělo by to smysl, jít do koaliční vlády, pokud by v programovém prohlášení vlády zavedení většinového systému nebylo?

Tak pokud by tam byly jiné věci, například zavedení rovné daně, jasné reformy důchodu,jasné důchody veřejných financí, administrativní reformy, reformy zdravotnictví, tak ano.

To znamená, že není to nejvyšší hodnota v tom žebříčku ODS? podstatnější jsou reforma daní...

Podstatnější jsou, podstatnější jsou veřejné finance, daně, důchody, byrokratický systém, zdravotnictví, školství a podobně.

Sociální demokraté a unionisté, ale i komunisté tvrdí, že by tím systémovým krokem k posílení důvěryhodnosti české politiky mohl být nový zákon o střetu zájmů. Premiér a úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross na adresu nového zákona o střetu zájmů říká:

STANISLAV GROSS (zvukový záznam): Pokud jde o tu šíři záběru, tak já znovu připomínám, že podle našeho názoru je zapotřebí, aby střet zájmů se týkal i většího množství osob, než jenom ústavních činitelů, určitě jde o všechny osoby, které mohou disponovat s veřejnými prostředky, jak na úrovni samospráv, ale tak především na úrovni státní správy a některých institucí, jako je třeba Česká konsolidační agentura, i když tam je omezený, omezená účinnost existence této agentury, ale říkám to jenom jako příklad, že existují instituce, které stojí jako by mimo velkou pozornost, a přitom se tam rozhoduje o poměrně velkém objemu prostředků.

Pravil před týdnem v Poslanecké sněmovně premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Sněmovna přes veto prezidenta a Senátu zpřísnila a rozšířila v úterý zákon o střetu zájmů. Kromě poslanců, senátorů a členů vlády se má od prvního března nově týkat i zastupitelů krajů a větších obcí, novela zákona také nově zavádí za jeho porušení pokutu až třicet tisíc korun. Kvůli tomuto zákonu se obě komory českého parlamentu dostaly do ústavního sporu, který skončí s největší pravděpodobností u Ústavního soudu. Když místopředseda, první místopředseda ODS Petr Nečas odhlédne od tohoto sporu, od toho ústavního sporu, nedomnívá se, že je na místě ještě větší zpřísnění zákona o střetu zájmů?

Populisticky by se dalo říci, že ano. Pokud chci být populární, tak řeknu: "Ano, zpřísněme to, zaveďme ještě větší sankce," ale bohužel...

Populární být nechcete, tudíž řeknete ne.

Bohužel realita je jiná. Realita je v tom, že musí být individuální odpovědnost politiků a oni musí mít odpovídající chování.

A když jste v zemi, kde ta individuální odpovědnost, když kritizujete Grosse, je taková, jaká je, tak jak to řešit?

Já nejsem proti tendenci zpřísnit tyto zákony, já pouze chci varovat před tou iluzí, že to něco vyřeší. Pokud se podíváte i na vyspělé demokratické země, pan předseda vlády se vrátil minulý týden z návštěvy Francie. Kdyby každý z nás dokázal uvést X příkladů, jak konflikty zájmů fungují a nefungují...

Myslíte, že to, myslíte, že to bylo inspirativní pro ně, že se jel do Francie inspirovat?

Ne, ale je skutečností, že například francouzského prezidenta by zřejmě trestně stíhali, kdyby neměl imunitu hlavy, hlavy státu, takhle můžeme jmenovat X příkladů. Nedávno rezignoval generální tajemník německé CDU, který bral peníze od jedné soukromé firmy mimochodem nebylo to v rozporu se zákonem o konfliktu zájmů v Německu, odstoupit ho prostě donutilo veřejné mínění, čili kontrola veřejného mínění, kontrola médií a především korektní a transparentní chování politiků, to je, to je cesta. A znovu opakuji, představa, že všechno vyřeší nějaký zákon, není reálná. Znovu opakuji, já nejsem proti tomu, aby byly určité posuny ke zpřísnění, já se tomu osobně vůbec nebráním, já pouze varuji před falešnými iluzemi a především varuji před obrovským pokrytectvím části hlasatelů těchto myšlenek. Všimněte si, jak strašně toto hlásá konkrétně Stanislav Gross, podívejte se na jeho výroky v minulých měsících, podívejte se, jak on strašně hlásal například prosazování bezhotovostních plateb a kolik statisíců nebo možná milionů on platil v posledních letech v hotovosti v různých igelitových taškách a podobně, takže...

Vy na to máte důkazy?

No, tak pan Gross mimo jiné přiznal, že, že platil část té zálohy v hotovosti a že to byla částka přesahující jeden milion, takže můžeme vést pouze debatu v tom, zda to přinesl v igelitové tašce nebo v elegantním kufříku, to je jediné, co na tom můžeme debatovat.

Vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec má hotový nový zákon, zákon o střetu zájmů, zákon se nemá týkat rodinných příslušníků, politiků a veřejných činitelů. Vy byste zvedl ruku pro tento nový zákon? Ano, nebo ne?

Je to příliš mnoho, co by bylo, kdyby. Až ten zákon bude předložen, budou tam předloženy konkrétní podoby, konkrétní modality, tak lze o tom diskutovat, ale já bych chtěl velmi varovat před tím, abychom odlišovali například lidi na vysokých postech, na úrovni státu nebo některých velkých měst, dejme tomu krajů, od například řadových, obecných zastupitelů v obcích "Horní, Dolní". My zas nemůžeme zavádět drakonické předpisy, které povedou k tomu, že desetitisíce lidí ztratí zájem vůbec se jakkoli politicky angažovat, prostě proto, že jejich práce vykonávaná zdarma v jejich volném čase povede pouze k tomu, že oni budou muset se odhalovat před veřejným míněním. Nejenom oni...

To hrozí podle vás?

... ale i, ale i část jejich rodinných příslušníků. Tato tendence vedoucí k tomu, že prakticky každý, kdo se nějak dotkne politiky od té komunální úrovně až po celostátní úrovně, bude nucen provádět veřejný striptýz svého majetku a svých rodinných poměrů, ale především do toho zatáhnout i své rodinné příslušníky, já myslím, že tento extrém by tady mohl hrozit.

Vy veřejný striptýz jste připraven udělat, když použiju vaše slova?

Tak já jsem určitá fakta zveřejnil, já nemám co tajit, ale na druhé straně něco jiného je přece jenom já, něco jiného je, dejme tomu, moje žena, která jakýmsi způsobem se dobrovolně rozhodla strávit život se mnou, a něco jiného je například můj nejstarší syn, kterému bude osmnáct a podle některých návrhů zákonu o konfliktu zájmů přesto, že on je teď student gymnázia a doufám, že bude studentem vysoké školy, tak proč on? On si rodiče nevybral. Proč on by byl nucen provádět veřejný striptýz svých, svých rodinných poměrů a majetkových poměrů a podobně?

Když se ještě velmi stručně zmíníme o ODS, je Petr Nečas přesvědčen o tom, že není důvod, aby ODS v budoucnu čelila kritice kvůli možnému střetu zájmů nebo majetkových poměrech svých funkcionářů? Asi tušíte, nač narážím, Česká televize v neděli referovala o podnikatelských aktivitách manželky poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého, ČT tvrdila, že Tlustý má úvěr od banky, ovládané skupinou PPF, kterou Česká konsolidační agentura, kde Tlustý šéfuje dozorčí radě, určila vítězem lukrativního tenderu. Vlastimil Tlustý tvrdí, že svojí funkci nikdy nezneužil. Považuje takové vysvětlení za dostatečné a není v budoucnu možnost, že by se vaši funkcionáři ocitli v podobné situaci jako Gross?

Tak zaprvé Vlastimil Tlustý žádný úvěr si nevzal, ten úvěr si vzala ve které nikdy od Vladimila, eh, od Vlastimila Tlustého nemá žádný majetkový poměr, kde jeho manželka je, je zaměstnankyní, takže to nemá s jeho rodinou...

To není možné mluvit o střetu zájmů tedy?

To by potom znamenalo, že kdokoliv třeba pracuje v ČEZu z manželek nebo manželů politiků na řadové funkci nebo i nějaké manažerské funkci, tak zodpovídá za úvěry a chování ČEZu nebo jakékoli jiné, jiné firmy. To přece takhle není. a znovu opakuji, dokonce nevadí ani ten úvěr, dokonce nevadí úvěr ani paní Grossové, vadil by pouze tehdy, jestliže je poskytnut za nápadně výhodných podmínek.

Petr Nečas. Dekuji za rozhovor.