Václav Moravec moderátor BBC

Karel Kühnl ve studiu BBC

Český prezident Václav Klaus vyzývá premiéra Stanislava Grosse a šéfa lidovců Miroslava Kalouska, aby našli řešení jak ukončit českou vládní krizi. Prezident to řekl po schůzkách s oběma aktéry vládní krize.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Po vyslechnutí jejich stanovisek, ve kterých jsem zaznamenal vůli obou k nalezení přijatelného řešení, stále ještě bohužel nevidím snadnou a uspokojivou cestu k jeho dosažení.

Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause. Nejen o možných řešeních současné vládní krize bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první místopředseda US-DEU, ministr obrany České republiky Karel Kühnl. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Kompromis v současnosti hledají sociální demokraté a lidovci jako cestu z vládní krize. Dovede Karel Kühnl, jako představitel nejmenší strany vládní koalice, odhadnout, co by mohlo být tím kompromisem?

Já se domnívám, že hlavně nejde o žádnou vládní krizi, rozhodně ne o krizi koaličního vládnutí. Jde o možná krizi osobní několika lidí, kteří nedokáží přesně odpovědět na nějaké otázky a není to, zdá se, pouze pan premiér sám, ale domnívám se, že není úplně fér z toho vytvářet krizi koaličního vládnutí.

Ale bohužel v té rovině to je, jak vy to cítíte.

Dostalo se to do té roviny a říkám, není to úplně fér. Já se domnívám, že ta věc je řešitelná, je řešitelná dodržením koaliční dohody. Je řešitelná postupem, kterému se říká smírčí řízení. Je řešitelná tím, že ti dva hlavní aktéři, kteří už to trošku berou osobně, na můj vkus trošku příliš, oba trošku zbrzdí, nebudou se dopouštět výroků, od kterých se strašně těžko ustupuje zpátky.

Jaké máte vysvětlení jako první místopředseda US-DEU, že veřejnost může celou tu krizi, a teď nedávejme adjektivum, ale krizi, může sledovat týden a nikdo takové smírčí jednání zatím nevyvolal?

Já se domnívám, že všechno má svůj čas a že asi na to prostě nebyla nazrálá doba. Musíte myslet taky, že premiér byl služebně na cestách, že i vývoj názorů předsedy KDU-ČSL byl trošku diskontinuální, nebyl nebo nezdálo se, že ten názor je pokaždé stejný a stejně zřetelný. Myslím si, že si pomalu, ale jistě, všichni začnou nebo doufám, že si všichni začnou uvědomovat, že tímto způsobem se pouze znevěrohodňuje politické rozhodování jako celek bez ohledu na strany, bez ohledu na vládní koalici nebo opozici.

Ale také je znevěrohodněna vláda zásadně?

No, v mých očích vláda není znevěrohodněna, protože já v té vládě sedím a vím, že vláda pracuje, jako pracovala vždycky. Dělá rozhodnutí, které je potřeba dělat a nemá ani žádné zvýšené problémy prosazovat své návrhy v parlamentu, čili nevidím tady nějaké akce zneschopnění vlády.

Vy jste byl při tvorbě koaliční smlouvy. Jste jejím jedním z hlavních tvůrců této koaliční smlouvy. Co kdybych vám namítl, že koaliční smlouva není zcela dobrá, protože de facto nepočítá s takovými karamboly, které se teď udály.

Já myslím, že nikdy dopředu se nedá napsat smlouva, která by počítala absolutně se vším. Jestli bych řekl, že v něčem není dobrá, tak jenom v tom, že se do ní nepodařilo prosadit všechny názorové polohy Unie svobody, ale to je dáno volebním výsledkem, jinak si myslím, že v té procedurální stránce je velmi důkladná, je dobrá, ale je zaměřená na schvalování zákonů. Není zaměřená na politické hry, a tady se hrají politické hry.

Ano, ale, když se podíváte na uplynulý půlrok, tak je možné říci, že ty politické hry se hrají poměrně často v souvislosti se stabilitou vládní koalice, ať už to jsou výroky Miroslava Kalouska, které se týkaly jednotlivých věcí, ať už daňových změn či podobně. A nyní jsou to výroky Miroslava Kalouska na adresu premiéra a výroky premiéra na adresu Miroslava Kalouska. Nebylo by dobré nějakým způsobem tu koaliční smlouvu upravit, aby ti, kteří spolu chtějí vládnout a mají nějaký koaliční projekt, tak aby jej nepřekrývali těmi osobními animozitami?

Já myslím, že by to byl falešný pokus řešit věcné nebo politické problémy zas nějakou smlouvou, zas nějakými paragrafy nebo články smlouvy. To se nedá vyřešit. Všechny takové smlouvy fungují, dokud funguje vůle. A jestliže se ukáže, že nefunguje společná vůle, tak to žádná koaliční smlouva nezachrání, kdyby byla trojnásobně delší, než je dnes.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek v pondělí ráno po setkání s prezidentem republiky Václavem Klausem zopakoval, proč lidovci trvají na výzvě k rezignaci premiéra Stanislava Grosse.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Pro křesťanské demokraty je zásadní problém, že pan předseda vlády je svými příjmy ekonomicky napojen na příjmy z pochybného podnikání včetně pravděpodobných příjmů z prostituce. To, že je ten problém, který samozřejmě nebude odstraněn, tím, že by odešli ministři za KDU-ČSL, ten problém by zůstal, to znamená, vidíme to řešení v tom, o co jsme pana předsedu vlády požádali. Současně jsem pana prezidenta informoval o tom, že jsme dál pevně odhodláni setrvat v koalici, že koaliční projekt pokládáme za potentní do konce tohoto volebního období, nicméně že tento problém musí být aktivně řešen.

Pondělní slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska. Vidí první místopředseda US-DEU Karel Kühnl skutečně možnost dohody po tom všem, co si ti politici mezi sebou řekli?

No, tak, asi některých svých slov kolega Kalousek mezitím alespoň trošku lituje a ...

Kterých myslíte?

No, myslím to vymezení údajně pochybných příjmů premiéra. Ale já jsem přesvědčen o tom, že i kolega Kalousek bude hledat nějaké řešení. Zatím žádné velké řešení nehledá a zatím se zdá, že prostě nechce být ve vládě vedené premiérem Grossem, to jest v této koaliční vládě ...

Vy v ní osobně chcete být?

Moment. Jestliže to tak je, tak má říct, že v ní nechce být a KDU-ČSL má odejít. Nemá se svatouškovsky a pokrytecky skrývat za výzvy premiérovi, aby odstoupil, protože i kolega Kalousek zná velmi dobře ústavu a ví dobře, že odstoupení premiéra je z ústavy a ne žádným rozhodnutím vlády, z ústavy automaticky odstoupením celé vlády, čili ta vláda by přestala existovat. A je naprostým pokrytectvím tvrdit, že takzvaně stačí vyměnit premiéra a bude všechno při starém. To prostě nejde. To ústava nedovoluje a Miroslav Kalousek to moc dobře ví. Kdo chce opustit vládu, měl by k tomu mít dost odvahy. Jestliže k tomu nemá dost odvahy, neměl by se skrývat za pokrytecké návrhy.

Když jste označil chování Miroslava Kalouska za pokrytecké, vy v té vládě vedené premiérem Stanislavem Grossem chcete být?

Kdybychom se rozhodli z té vlády vystoupit, tak z ní vystoupíme a nebudeme se skrývat za pokrytecké výzvy k odstoupení premiéra.

Proč vůbec US-DEU zásadně nevystoupila k pochybnostem kolem podnikání premiérovy manželky?

My jsme samozřejmě vystoupili, ale, protože jsme vystoupili seriózním způsobem, tak se to zdá být nezajímavé. Já jsem řekl sám novinářům několikrát to, co řeknu i tady. Já si myslím, že premiér si mohl leccos ušetřit, skoro všechno ušetřit, kdyby před těmi třemi lety nebo čtyřmi, kdy slíbil, že si nechá udělat takzvanou bezpečnostní prověrku, si jí opravdu nechal udělat. Dále si myslím, že je správné, že se rozhodl, že si jí nechá udělat aspoň teď a dále si myslím, že je správné, že ti, kteří ho vyzývají k odstoupení, by si jí měli nechat udělat taky. To je ...

Podle vás by si měl Miroslav Kalousek udělat bezpečnostní prověrku?

Já si myslím, že ten, kdo někoho k něčemu vyzývá, by měl jít příkladem a domnívám se, že jenom vyzývat, sám nic nedělat a navíc se pokrytecky skrývat za něco, co je úplně něčím jiným, než co sleduje, není prostě v pořádku. Já bych takto politicky nikdy nepostupoval.

Když ale se zaměřím na například věci, které zveřejnil týdeník Respekt, že podnikatelka Libuše Barková podváděla údajně při ručení za bankovní úvěr pro manželku premiéra Stanislava Grosse Šárku, Barková to v rozhovoru pro Lidové noviny odmítla, přijde vám, jako místopředsedovi US-DEU, a teď pomiňme stranu, vy jste řekl jednu rovinu té věci, že by si Kalousek měl udělat bezpečnostní prověrku, když k tomu ...

Já jsem nic takového neřekl.

Ne, když k tomu vyzývá premiéra. Mluvil jste o pokrytectví, pokud nechce být ve vládě, tak ať sdělí důvody, proč v ní být nechce a nehledá zástupné důvody. Vám přijde, jako Karlu Kühnlovi, dostatečné, že manželka premiéra svěří své podnikatelské aktivity advokátní kanceláři? Přijde vám to důvěryhodné pro ministerského předsedu České republiky, pod kterým vy pracujete?

Tak asi si každý, kdo je veřejně činný, musí sám se svým svědomím vyrovnat, do jaké míry je správné a možné, aby jeho nejbližší rodinní příslušníci takto rozsáhle podnikali. Já myslím, že to může být i správné, nemusí to být správné, to záleží na mnoha okolnostech, ale mělo by to být každopádně průhledné. Je pravda, že i v jiných zemích, v zemích, které mohou jít i příkladem, pokud se týká takzvaného vymezení střetu zájmů, se věci řeší tímto způsobem, že buď ten politik sám, nebo třeba jeho manželka, jeho příbuzní na dobu, kdy on je veřejně činnou osobou, svěří své podnikání jakémusi poručníkovi, ale musí to být takový způsob, který naprosto znemožňuje té osobě, v tomto případě paní Grossové, během té doby jakkoliv do toho podnikání zasahovat.

Kdyby se do této situace dostala vaše manželka, předpokládám, že v ní není, že vaše manželka nepodniká, nemáte úvěr nebo nemá šestimilionový úvěr, kdy noviny ten úvěr zpochybňují, že mohlo dojít k jakémusi úvěrovému podvodu v souvislosti s tím, co byste řekl své ženě? Ať firmu radši prodá, nebo by vám stačilo to poručnictví, pokud by bylo dobře ošetřené?

Já bych především doufal, že kdyby moje žena podnikala, jako že nepodniká, jako že nemá žádné úvěry, že by tak činila způsobem, který ani při nejdůkladnějším zkoumání by nemohl vzbuzovat žádné pochybnosti. Ale já prostě v té situaci nejsem a je těžké odpovídat, co by člověk dělal, kdyby v nějaké situaci byl, protože naopak, je to vlastně velmi lehké. Já tady mohu klidně říci ...

Že by ...

... zakázal bych jí to, nedovolil bych to nikdy, udělal bych tohle. Já jsem do té situace, zaplať pánbůh, nepřišel a považoval bych to trošku za laciné tady dělat takovéto výroky.

Prezident Václav Klaus po setkání s oběma aktéry krize v České republice premiérem Stanislavem Grossem a šéfem lidovců Miroslavem Kalouskem krom jiného uvedl:

Václav KLAUS (zvukový záznam): Oba pány předsedy jsem proto požádal, aby na svou plánovanou středeční schůzku přišli s něčím, co by znamenalo vykročení z dnešní slepé uličky a co by nebylo řešením jen formálním, polovičatým, a tudíž snadno a rychle zpochybnitelným, s řešením, které by bylo přijatelné pro občany naší země a které by je přesvědčilo, že další věrohodné fungování vlády je možné.

Prohlásil v pondělí český prezident Václav Klaus. Co by podle Karla Kühnla mohlo být tím trvalým řešením?

Žádné trvalé řešení ničeho na světě neexistuje. Svět je proměnlivý svět, ale ...

Řekněme ale stabilita vládní koalice.

... musíme vycházet z ústavy. Ústava stanoví čtyřleté volební období, čili jediná stabilita, která je možná, je do konce volebního období. To je z ústavy dáno. Já se domnívám, že, pokud KDU-ČSL, nebo přesněji řečeno její předseda, trošku ubere ze svého pokrytectví a pokud předseda ČSSD ubere ze síly svých výroků, tak je možné té stability do konce volebního období dosáhnout, protože já se ani nedomnívám, že bylo obzvlášť moudré od předsedy vlády říci, že, pokud lidovečtí ministři neodstoupí z vlády sami, že je z té vlády vyhodí. To moudré nebylo. To není v pořádku. To by předseda vlády dělat neměl. Správné je říci: "Když někdo ve vládě nechce být, má samozřejmě možnost z vlády odejít," ale vyhazovat někoho z vlády, dokud platí koaliční smlouva, a tu KDU-ČSL nezrušila, není v pořádku.

Vy se, pokud se nemýlím, tak se ve středu sejde takzvaná K9 na nejvyšší úrovni, vedení, všechna vedení těch tří koaličních stran. Budete vy, jako US-DEU, nějakým způsobem zasahovat, to znamená moderovat tu věc nebo si počkáte, zda oba dva pánové, úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross na straně jedné a předseda lidovců Miroslav Kalousek na straně druhé, sleví ze svých výroků?

Tak my se budeme především snažit všechny zúčastněné, aby přestali ztrácet síly ve formálních soubojích, aby se, abychom se všichni znovu soustředili na to, co má vláda dělat, to znamená připravovat reformy a prosazovat je v parlamentu a máme jich před sebou ještě poměrně hodně. Pokud se na to nesoustředíme, tak potom ta vláda opravdu nemá žádný smysl a já se domnívám, že ta vláda smysl má, a proto se je o tom budeme přesvědčit, snažit přesvědčit.

A je reálné, že podle vás ve středu dojde k vyústění té krize?

To asi záleží na tom, co si kdo představujeme vyústěním, konečnou stabilitou, řešením, a tak dále. Já si myslím, že zcela určitě ve středu budeme s tím poznáním podstatně dál, než jsme teďko ...

A to ...

Nechte mě, prosím, domluvit. Budeme s tím poznáním podstatně dál, než jsme teďko a někdo tomu bude říkat vyústění, někdo bude tvrdit, že to zdaleka žádné řešení a žádné vyústění není. Já se domnívám, že bychom měli mít řešení, které my, jako vládní koalice, jako ty tři strany, budeme považovat za řešení.

Můžete být konkrétnější?

To řešení může být, že se vládní koalice rozejde, nebo naopak, že bude i nadále fungovat. To já nevím. To záleží na těch, kteří se zdají být ve sporu, ale nějaké řešení by mělo být na stole.

Další téma - transatlantická vazba, Česká republika jako člen Severoatlantické aliance. K zahájení nové éry transatlantického spojenectví vyzval v Bruselu v projevu k představitelům Severoatlantické aliance a Evropské unie v pondělí americký prezident George Bush. Tady jsou jeho slova: "V novém století je spojenectví Evropy a Severní Ameriky hlavním pilířem naší bezpečnosti. Naše rozvinuté obchodní styky jsou jedním z hnacích motorů světové ekonomiky, žádná pozemská moc nás nikdy nerozdělí," řekl v pondělí v Bruselu americký prezident George Bush. Jak by podle Karla Kühnla mohla Česká republika víc přispět k posílení transatlantické vazby?

Česká republika přispívá dostatečně a svými silami, svými ...

Já se ptám, jak by mohla víc.

... omezenými silami opravdu dělá, co může. Myslím si, že Česká republika musí jednoznačně podpořit tezi, že i v novém století, v jednadvacátém století, bezpečnost Evropy, bezpečnost světa bez tohoto transatlantického společenství by těžce utrpěla, a proto jsou tak nežádoucími okamžiky ty okamžiky, kdy mezi velkými zeměmi na obou stranách vznikají nějaké zásadní spory. Ty spory vznikly v minulosti zejména mezi Německem a Francií na straně jedné a Spojenými státy a zčásti Velkou Británií na straně druhé. Česká republika vždycky přispívala k tomu, a to na všech fórech, nejenom na fórech ministrů obrany, ale i na všech ostatních, aby takovéto roztržky nebyly prasklinami. Malé roztržky se dají vždycky překlenout, praskliny, to už by bylo horší.

On se uskuteční za přítomnosti amerického prezidenta George Bushe summit Severoatlantické aliance, který má potvrdit to, co se předem dohodlo, že operace Aliance v Afghánistánu se rozšíří i do západních provincií a alianční výcvikové mise v Iráku se zúčastní všech šestadvacet zemí. Vy jste už v polovině února řekl, že Česká republika je připravena do vznikající mise Severoatlantické aliance v Iráku vyslat tři až pět vojenských instruktorů, kteří doplní stočlenný kontingent českých vojenských policistů, kteří působí na základně Šaíba na jihu země. Kdy by se tak mohlo stát?

Tak zaprvé je zcela zjevné, že solidarita, kterou musí mezinárodní společenství projevit vůči Iráku, je posílená výsledkem iráckých voleb, zejména faktem, že Iráčané k volbám přišli. Přišlo jich téměř šedesát procent a většina z nich šla k volebním urnám kolem nápisů na zdech, které říkaly: "Půjdeš-li volit, zemřeš!" To znamená, že ti lidé projevili nesmírnou důvěru v nás, v nás všechny, že je nenecháme na holičkách, proto je tak důležité, aby se, pokud možno, všechny členské země NATO hned od začátku účastnily té výcvikové mise NATO, která je zaměřena na vytvoření nových bezpečnostních iráckých sil, které by tu bezpečnost vzaly do svých rukou samy, postupně a mělo by to jít poměrně rychle. Parlament České republiky, obě komory schválily jednak prodloužení mise našich vojenských policistů v Iráku a jednak podřízení tohoto kontingentu Armády České republiky této výcvikové misi NATO. To podřízení je samozřejmě postupný proces a v současné plánovací fázi přesně tak, jak to usnesl Parlament České republiky, to vyžaduje a umožňuje pouze tento, poměrně malý, příspěvek v podobě, řekněme, pěti špičkových instruktorů. Ti instruktoři, jak už jste sám řekl, budou součástí toho našeho stočlenného kontingentu v Basře, čili samozřejmě nepřekročíme ani o milimetr mandát daný Parlament České republiky.

Vy jste neodpověděl na tu původní otázku, kdy ti instruktoři vyjedou?

To se nedá říct samozřejmě na den přesně, protože je to přesně, jak se praví v usnesení parlamentu, závislé na plánovacím procesu NATO. My jsme tuto nabídku učinili. Já jsem jí učinil dopisem generálnímu tajemníkovi NATO a bude záležet na plánovacím štábu NATO a na našem plánovacím štábu, kdy přesně tam ti instruktoři odjedou. To také může být na začátku jenom jeden nebo dva ...

Zatím se nerýsuje už nějaká dohoda mezi oběma stranami, ať už plánovací misí Severoatlantické aliance ...

Není to otázka dohody. My jsme dali tuto nabídku a ta věc se stane. Je to otázka plánovacího procesu, jestli se fakticky tam první z těch našich instruktorů dostane 28. února nebo 15. března nebo 17. března, není důležité.

Myslel jsem, že už nějaký termín přeci jenom máte jako ministr obrany, řádově ...

Není žádný takový termín. Ten nezávisí na ministrovi obrany, ale na procesu plánování v rámci NATO.

Čeští noví, vysoce kvalifikovaní instruktoři mají také, pokud se nemýlím, posílit, a to o čtyřicet vojáků, svůj kontingent v Afghánistánu. Nový útvar má působit v okolí Fajzabádu na severu země v takzvaných provinčních rekonstrukčních týmech pod hlavičkou Severoatlantické aliance. Jak je tato věc daleko?

Těch čtyřicet vojáků tam bude působit zhruba od konce března, to je závislé také na klimatických podmínkách, spolu s vojáky německými, dánskými a chorvatskými. Největší kontingent tam staví Německo a ty provinční rekonstrukční týmy mají jednak, spíš takovou zmenšenou úlohu zajišťování bezpečnosti, protože většinou jsou v poměrně bezpečných oblastech, ale větší úlohu již budování administrativních struktur, v pomoci budování ekonomických struktur, jinými slovy nabídnout afghánskému obyvatelstvu také jiný způsob obživy, než je pěstování máku.

A tím výroba drog. Dá se předpokládat, pane ministře, že v souvislosti s tou novou érou transatlantických vazeb by mohlo dojít k nějakým změnám v rámci české účasti v zahraničních misích, že by Česká republika mohla prodlužovat, rozumějme svoji účast v té výcvikové misi Severoatlantické aliance nebo prodlužovat působení v Afghánistánu na delší dobu?

Tak, i mise se řídí vývojem a dnes je situace zjevně taková, že ta místa, odkud by mohla, mohlo vycházet, třeba i zprostředkovaně a ne přímo, nebezpečí pro Evropu, kdybychom jim nepomohli, těch míst je víc po světě a ten zápas o stabilitu se tam vyhrává nejenom tím, že ten vyspělý svět poskytne fyzickou pomoc, vojáky a další, ale také se vyhrává solidaritou. Je naprosto nezbytné, aby, pokud možno, ve všech těchto místech bylo zastoupeno co největší množství zemí, aby to nebyla, aby Afghánistán nebyl odpovědností tří nebo čtyř zemí, Irák odpovědností tří nebo čtyř jiných zemí. Tato solidarita jediná zajišťuje trvalost té pomoci těmto zemím, proto i my musíme naši armádu připravovat na to, že budeme na třech nebo čtyřech místech s menšími kontingenty, než jsme původně předpokládali, že bychom třeba byli jenom na dvou místech s většími kontingenty. Tato pružnost se musí stát součástí našeho dalšího postupu a je také obsažena v již schválené vojenské strategii České republiky.

Ale nicméně, pokud se nemýlím, tak opozice kritizuje, rozumějme představitele Občanské demokratické strany, to, že se Česká republika bude soustředit na víc misí, menších misí, protože strategie ODS je prý opačná, větší mise, ale důsledněji.

Jak už jsem řekl, my musíme sledovat cíl a ten cíl je dosažitelný nejenom poskytnutím těch vojáků, ale také touto zmíněnou solidaritou. Mimochodem k tomu dochází i jiné země, které ještě třeba před třemi lety, čtyřmi lety se spíš soustřeďovaly na menší počet větších kontingentů. Například Velká Británie to má ve své nové strategii výslovně a já si myslím, že to je otázka další diskuse a já jsem velice pevně přesvědčen, že v té věcné diskusi dojdou kolegové z ODS ke stejnému závěru.

Že se vám je podaří přesvědčit a že Česká republika by i v budoucnu, což bude strategie vlády a vás jako ministra obrany spíše menší mise na vícero místech.

Mise na vícero místech. Jak velké, to už je jiná věc. My třeba v současné době jsme v Afghánistánu přítomni pouze patnácti vojáky, kteří pomáhají odminovávat okolí letiště a meteorologickou službu poskytují. My tam budeme zvyšovat ten kontingent, ale i těch patnáct ...

O těch čtyřicet lidí, jak jsme se o tom bavili?

No, a o dalších asi čtyřicet právě na tom kábulském letišti, dohromady na devadesát lidí asi. Ale, to je schváleno parlamentem samozřejmě dávno. Ale i těch patnáct lidí, kteří tam v současné době byli nebo poslední měsíce byli, je považováno za plnohodnotnou účast České republiky a tím je dána, dán i náš podíl na té solidaritě.

Dovolte, abych se stručně zastavil ještě u stavu české armády a některých, řekněme, problémů. Armáda přistoupila ke konzervaci čtyřiceti sedmi nepotřebných podzvukových bitevníků L-159, jak informovala televize Prima. Pro polovinu z letounů však nemá potřebné speciální obaly, všechny stroje proto zřejmě uskladní až na jaře. Co možná námitka, že jste udělali málo z pohledu daňových poplatníků, abyste nemuseli přistupovat ke konzervaci těch čtyřiceti sedmi nepotřebných podzvukových bitevníků?

No, tak, vláda před dvěma lety rozhodla o takzvané změně zdrojového rámce Armády České republiky, to znamená, že v budoucích letech se do obrany vloží méně peněz, než kolik před těmi více než dvěma lety bylo v plánu. Z toho důvodu armáda musela přehodnotit své priority. Jedním z kroků, a to se stalo již před dvěma lety, bylo, že z těch původních dvaasedmdesáti bitevníků L-159 se jich čtyřicet osm, jeden se mezitím zrušil, řečeno umírněně ...

Teď jsem chtěl říci "vyboural", ale to asi na bitevníky se neříká.

... a, takže jich zbylo čtyřicet sedm, které armáda v budoucnosti už nebude potřebovat a ty se samozřejmě musí zakonzervovat dřív, než se je podaří třeba prodat. Zakonzervovány budou. Je o ně postaráno dobře.

To znamená, že je dostatek těch speciálních obalů?

Je o ně postaráno dobře. Ty speciální obaly samozřejmě jsou dočasná věc. To není věc trvalá. Samozřejmě, že prodávat takovéto bitevníky, takováto letadla, to je vždycky akce nejméně tak na dva roky, což vědí všichni, kteří se tím zabývají. Zatím ta snaha je tak zhruba rok stará. Je několik možných zájemců, ale protože obchody tohoto druhu, řekněme, jsou velmi citlivé, tak by bylo nešťastné nějak zvlášť vypichovat jména těch zemí a zájemců, o které by ...

Čímž nechcete mluvit o Spojených arabských emirátech či Alžírsku a Tunisku?

Já, jak jsem řekl, je to citlivá věc a obchody by se mohly zkazit tím, že se příliš předčasně začne o nich mluvit.

Pane ministře, ale informoval jste například šéfa sněmovního bezpečnostního výboru Jana Vidíma, který tvrdí, že ministerstvo obrany a vláda se ne zcela dostatečně snaží ty bitevníky nabízet potencionálním kupcům?

Tak, on to netvrdí. On někde v běhu na chodbě udýchaný řekl jednu větu, že asi armáda nedělá dost pro to, aby se jich zbavila, jestli jsem to správně poslouchal. Ano, pan předseda Vidím samozřejmě informován je o tom, že armáda, a nejenom armáda, to je i spolupráce s Aerem Vodochody, vyvíjí veškerou snahu, aby se co nejrychleji těchto bitevníků zbavila.

Konstatuje český ministr obrany, první místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl, který byl hostem Interview BBC. Já děkuji, že jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Klaus vyzval Grosse a Kalouska, aby hledali východisko z krize

PRAHA 21. února (ČTK) - Prezident Václav Klaus požádal premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) a předsedu KDU-ČSL Miroslava Kalouska, aby hledali východisko z krize. Na středeční jednání koalice mají přijít s takovým řešením, které umožní "vykročení z dnešní slepé uličky". Oba politici by měli podle Klause hledat takové vyústění koaliční krize, které přesvědčí občany, že další věrohodné fungování vlády je možné.

Klaus to dnes prohlásil po konzultacích s Grossem a Kalouskem na mimořádném briefingu. Zatímco lidovci trvají na Grossově demisi, premiér je připraven vyměnit trojici ministrů za KDU-ČSL, pokud Kalouskova strana do středy nezmění názor.

Gross v reakci na Klausovu výzvu uvedl, že si samozřejmě uvědomuje odpovědnost za politickou stabilitu země. "Řešení, které přijmeme, musí zajistit fungování vlády, která bude schopna plnit úkoly, jež před exekutivou stojí tak, abychom naplnili svůj závazek vůči občanům ČR," uvedl Gross v prohlášení, které ČTK poskytla mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková. "Věřím, že takové řešení je možné," dodal bez dalších podrobností premiér.

Prezident uvedl, že řešení by nemělo být pouze "formálním, polovičatým, a tudíž snadno a rychle zpochybnitelným". Jak si představuje řešení vládní krize, ale neuvedl.

Klaus připomněl, že ho v neděli Gross a dnes Kalousek informovali o své verzi koaliční roztržky, kterou před několika týdny vyvolaly pochybnosti o majetkových poměrech Grossovy rodiny. U obou prý zaznamenal vůli k nalezení přijatelného řešení, ale to podle prezidenta nestačí. "Stále ještě bohužel nevidím snadnou a uspokojivou cestu k jeho dosažení. Jak je zřejmé i z dnešního denního tisku, celá situace nabírá další nebezpečnou dynamiku. Oba pány předsedy jsem proto požádal, aby na svou středeční plánovanou schůzku přišli s něčím, co by znamenalo vykročení z dnešní slepé uličky," uvedl.

Gross již počátkem měsíce oznámil, že si nechá udělat bezpečnostní prověrku, aby rozptýlil pochybnosti o svých majetkových poměrech. Místopředseda US-DEU Karel Kühnl dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že ti, kteří Grosse vyzývají k rezignaci, by si měli nechat prověrku udělat také. Kalousek ale ČTK řekl, že k tomu teď nevidí důvod.

"Ten, kdo někoho k něčemu vyzývá, by měl jít příkladem," řekl v BBC Kühnl. Míní, že pokud lidovci chtějí opustit vládu, měli by to říct rovnou a neskrývat se za "pokrytecké" návrhy. Kalousek uvedl, že o prověrku požádá, bude-li v pozici, která ji vyžaduje. "Já nejsem premiér, dokonce nejsem ani ve vládě a pan Kühnl si to zjevně plete," řekl. Lidovci podle něj nemoralizují. Vidí prý ale rizika spojená s podnikáním premiérovy manželky. "A chceme, aby ten problém (Gross) aktivně řešil," dodal předseda KDU-ČSL.

Už dnes vyjednávači ČSSD a KDU-ČSL sondovali své postoje a zjišťovali, většinou po telefonu, jestli ještě existuje možnost, jak odvrátit rozpad kabinetu. V úterý ráno bude o situaci jednat předsednictvo KDU-ČSL, grémium ODS i vedení komunistů, koaliční krizí se budou dopoledne zabývat i všechny poslanecké kluby.