Václav Moravec moderátor BBC

Od Nového roku platí nový školský zákon. Ten zavádí bezplatný poslední ročník v mateřské školce. Kvůli tomu školky zvýšily poplatek za docházku dětí v nižších ročnících. Důvod? Aby pokryly finanční ztrátu z chybějícího školkovného za nejstarší děti. Ministryně školství Petra Buzková k tomu v rozhovoru pro BBC říká:

PETRA BUZKOVÁ; ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/ (zvukový záznam): Já samozřejmě nejsem ráda tomu, že ve školkách dochází k tomu, že v těch dřívějších ročnících se takovýmto způsobem zvyšují částky, které jsou placeny rodiči za docházku jejich dětí do školek. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvyšovala daňová výtěžnost daní, které jsou daňově sdílenými, to znamená, které získávají obce, předpokládala vláda, že obce částečným způsobem budou moci nahradit některé tyto výpadky.

Ministryně školství Petra Buzková v rozhovoru pro BBC dodává, že by obce v budoucnu mohly získat víc peněz na své mateřské školky. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda sněmovního školského výboru, stínový ministr školství za občanské demokraty Walter Bartoš. Přeji vám hezký dobrý den, hezké dobré ráno.

Dobré ráno.

Školský zákon je špatný od základů. Až budeme ve vládě, předložíme zákon nový, v tomto duchu jste se v tomto pořadu vyjadřoval před rokem. Proč jste se po měsíci platnosti nového školského zákona rozhodl jako stínový ministr školství předložit jeho novelu?

Těch novel bude více a ten důvod je prostý. Bohužel neproběhla zásadní debata o principech, na kterých má být nový školský zákon postaven. Ministerstvo školství, respektive paní ministryně Buzková ten zákon upekla s blízkými spolupracovníky na ministerstvu a já jsem přesvědčen o tom, že musí být debata na zásadní témata, nad zásadními principy tohoto zákona. A právě každá tato novela bude vyjadřovat to dané téma.

Promiňte, ale vy jste předsedou sněmovního školského výboru, neříkejte, že české, v České republice zákony vznikají tak, že si ho pouze upeče ministryně školství. Vy jako školský výbor jste do něj mohli vstupovat a mohli jste ho připomínkovat, tudíž nejsou to pouze vaše alibi?

My jsme do něj sice mohli vstupovat pozměňovacími návrhy, to je pravda, nicméně pokud ten zákon má jakousi filozofii, je napsán, má paragrafované znění, tak už do něj vstoupit nemůžete. Ta zásadní debata měla být o tom, na jakých principech ten zákon bude postaven, na jakých základech bude postaven. A bohužel ten zákon je postaven na špatných základech a jakékoliv změny paragrafů by byly jenom změnami kosmetickými.

Vy jste tady řekl, že chystáte několik novel, k tomu se ještě záhy dostaneme. Co možná ta základní námitka, že po víc než měsíční zkušenosti s novým školským zákonem není možné používat tak příkrá hodnocení na jeho adresu, protože zkrátka se ukáže, jak se osvědčí, či neosvědčí v praxi po delší době.

Tak já si myslím, že už po tom měsíci se ukazuje, že se neosvědčuje, případ jedné přihlášky na střední školu budiž toho dokladem. Koneckonců včera...

Počkejte, to můžete přece až říci po přijímacích zkouškách, a bude hotovo, nebo jak, když se podávají do února ty přihlášky?

No, už dneska rodiče chodí za námi, kontaktují nás. Zrovna v pondělí u mě jeden rodič seděl, kam si má dát přihlášku, na kterou školu, protože je zmatený, cítí se být zatlačen do kouta a cítí se být omezen ve své vzdělávací volbě. Takže já už ty signály z té veřejnosti mám teď. A koneckonců včera jsme zrovna schvalovali novelu zákona o ústavní ochranné výchově a ta sama už novelizuje nový školský zákon. To znamená, že vláda vlastně předkládá zákony, které mají být záhy novelizovány jinými dalšími zákony, což ukazuje také, že vlastně vytváří jakýsi podivný právní stav.

V čem novelizuje vláda nový školský zákon?

Ve způsobu financování, ve způsobu financování právě nepřímo je novelizován ten školský zákon.

Ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze Václav Klaus mladší řekl před čtrnácti dny v rozhovoru pro BBC, které konkrétní věci mu na novém školském zákoně vadí.

VÁCLAV KLAUS ml.; ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze (zvukový záznam): Tak tady asi hlavní věc je, že ten školský zákon neřeší takřka žádné problémy hlavní, které české školství má, já nevím, například byrokracie ve školství - zákon ji posiluje školskými matrikami, rejstříky, centrálním sběrem dat o dětech a dalšími věcmi, transparentnost financování zákon opět neřeší, snížené pravomoce ředitelů, kteří vlastně už žádné dneska pravomoce nemají, všechno je určeno seshora, zákon opět neřeší, a tak dále, a tak dále. A krom toho ještě tedy omezuje občany v různých dalších záležitostech. Čili proto je ten zákon špatný jako celek.

Říká v rozhovoru pro BBC ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze Václav Klaus mladší. Pane předsedo, když jste se jako stínový ministr školství za ODS odhodlal k předložení teď už dvou dílčích novel školského zákona, neměl jste postupovat daleko systémověji, předložit balík novel?

Ono by to systémové možná bylo, nicméně tím, že právě neproběhla ta zásadní debata o tom, jak ten zákon má být napsán, na jakých principech má být vystaven, tak každé to téma bude speciálním tématem pro debatu. My to připravujeme z toho důvodu, neboť máme už v šuplíku svůj nový školský zákon, který chceme v roce dva tisíce šest po volbách předložit.

Připouštíte tedy, že množství dílčích novel, kterými vy chcete rozpoutat diskusi, a je to vůbec smyslem předkládání novel, aby se vedla diskuse?

Já si myslím, že ta diskuse je velmi nutná, protože ta diskuse ještě neproběhla, ta diskuse neproběhla a pro nás je velmi důležitá, neboť právě tato témata budou určovat, do jaké míry bude, jak bude vypadat budoucí školský zákon. Ta diskuse je důležitá z toho důvodu, neboť vzdělání je určitým specifickým prvkem ve společnosti, a není možné přijímat zákony rozdílem jednoho hlasu, neboť riskujete, že dětem změníte podmínky ve školách podle toho, jak zrovna nějaká vláda se ustanovila, podle toho, jak zrovna nějaká politická strana vyhrála volby. Vzdělání vyžaduje širší konsensus, a proto ten zákon musí být přijat daleko větším počtem hlasů, a proto chceme tuto diskusi iniciovat...

Vy dokonce...

Chceme najít konsensuální zákon.

Ano. Vy do konce volebního období tedy jako občanští demokraté půjdete, rozumím-li správně vašim slovům, formou, nebo cestou mnoha novel ke stávajícímu školskému zákonu. Zatím jste do sněmovny předložil dvě, jednu týkající se přijímacích zkoušek na střední školy...

Ano.

...a druhou týkající se školkovného v předškolácích, když to řeknu velmi lidově.

To je pěkný pojem, školkovné.

A teď mi dovolte, máte představu, kolik celkem novel ke školskému zákonu byste chtěl vy osobně předložit?

Další novela se zcela nepochybně bude týkat kvót, a to je problém větší, než je jedna přihláška na střední školu. Další novela se bude týkat malých vesnických škol. Další novela potom také učebních dokumentů na vyšších odborných školách a tak dále. Takže já si myslím, že takových čtyři, pět novel určitě, možná ještě víc.

To znamená, že zhruba do desítky novel chystáte v souvislosti s novým školským zákonem. Pojďme si rozebrat jednotlivé problémy novel školského zákona. Ředitel Prvního obnoveného reálního gymnázia v Praze Václav Klaus mladší poukázal v souvislosti s novým školským zákonem především na problematiku přijímacích zkoušek na střední školy, tedy podání přihlášky pouze na jednu školu v prvním kole přijímacích zkoušek písemných. K této problematice inicioval i petici veřejnosti, kterou podepsalo víc než patnáct tisíc lidí. Opět má slovo ředitel Prvního obnoveného reálního gymnázia v Praze Václav Klaus mladší.

VÁCLAV KLAUS ml.; ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze (zvukový záznam): Tak zrovna ta věc, která se týká naší petice je přesná. Vlastně naším jediným bohatstvím, my jsme škola ne pro horních deset tisíc, ale s velice normálním školným, takže naše jediné bohatství jsou nadané děti. A tento zákon nás v tomto výrazně omezuje, protože když rodiče mají jednu možnost, tak se budou velice bát přihlásit se k nám, když ten náš zájem byl loni největší třeba v Praze například. Takže ty racionálně uvažující rodiče se budou obávat a tímto nás to omezuje a bere nám to vlastně už to jediné, jediné bohatství, které máme, možná ještě šikovnější učitele, ale to nám zase zničí brzo nějaký zákon o pedagogických pracovnících nebo něco podobného.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze Václav Klaus mladší. Jak jsem říkal, vy jste předložil v rámci té zhruba desítky novelizací první novelu, která se týká této problematiky, tedy podávání přihlášek na střední školy, ale ministryně školství Petra Buzková říká, že váš návrh novely nic neřeší, a teď dovolte, abych ji citoval: "Nemohlo by to fungovat, je tam zakotvena povinnost rodičů hlásit, zda jejich dítě bylo, nebo nebylo přijato na nějakou jinou školu. Je to prostá povinnost bez sankce, tudíž neúčinná," konec citátu.

Tahle odpovědnost tam není, je to jednodušší, než paní ministryně říká. Ten zákon jednak je postaven na tom, že se žák může hlásit, na kolik škol uzná za vhodné. Z toho důvodu, aby náhodou při rozhodování nekolidovaly tyto přijímací zkoušky, mají školy povinnost vypsat více termínů v určitém období od dubna do května. A pokud žák je přijat na nějakou školu, respektive pokud škola toho žáka chce přijmout, tak se žák do deseti dnů musí té škole nějakým způsobem vyjádřit, zdali chce studovat, nebo ne, čili potvrdí jakýsi papír. A v případě, že ten papír nenapíše do deseti dnů, sankce sice není žádná, nicméně on se na tu školu nedostane.

To znamená, že sankcí de facto je, že pokud on se nevyjádří, tak jeho právo k tomu, aby na tu školu byl přijat, zaniká?

Ano, to je prosté a jednoduché. Ten, samozřejmě ten systém funguje už dneska úplně krásně na vysokých školách, takže není důvodu, proč by nemohl fungovat na školách středních. Argument paní ministryně školství o tom, že těch žáků se hlásí na střední školy více než na vysoké školy, není relevantní.

Ministryně školství Petra Buzková v rozhovoru pro BBC říká, že ji překvapuje kritika této části školského zákona ze strany občanských demokratů, protože při projednávání zákona jste údajně tyto připomínky nevznesli.

PETRA BUZKOVÁ; ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/ (zvukový záznam): Já bych jako první věc ráda řekla to, že jsem překvapená, že ODS momentálně protestuje proti této části školského zákona, ale vzpomínám si, když se ten zákon, a není to tak dlouho, projednával v Parlamentu České republiky, tak proti této části zákona ODS vůbec nic nenamítala. Takže vidím tady velice rychlou změnu názorů.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně školství Petra Buzková. Jak předseda sněmovního školského výboru a stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš se vypořádá s tou námitkou, že jste změnili názor?

No, my jsme názor nezměnili. My jsme především říkali, že ten zákon omezuje vzdělávací volbu. Těch důvodů, proč omezuje vzdělávací volbu, je více. Jsou to jednak přijímací zkoušky na střední školu, respektive přijímací řízení, ale jsou to kvóty, to je jakási mozaika, která celkově, když ji poskládáte kamínek po kamínku, tak vám vytvoří vlastně bariéru, která brání vzdělávací volbě. Takže my jsme kritizovali, že není dostatečně otevřená vzdělávací volba, není to pravda.

Ano, pane předsedo. Když jsem četl sněmovní rozpravu, která se uskutečnila k onomu školskému zákonu, který platí od prvního ledna, tak tam bezesporu byla tato vaše kritika v obecné rovině vznesena. Proč jste ale ty dílčí věci, které teď chcete novelizovat zhruba desítkou novel, které jako občanští demokraté přidáte, proč jste se to už nepokusili změnit pozměňovacími návrhy, detailními pozměňovacími návrhy, například systém přijímacích zkoušek, nebo to školkovné?

My jsme se domluvili na tom, že nebudeme dávat žádné pozměňovací návrhy, neboť paní ministryně byla už předem domluvena v Poslanecké sněmovně s určitou skupinou lidí v koalici, takže ty zákony by nám stejně neprošly a navíc bychom pomocí velkého shluku pozměňovacích návrhů nevyvolali žádnou debatu, kterou jsme chtěli. Naším cílem je teď vyvolat zásadní debatu nad reformou školství v České republice, a proto budeme předkládat novely jednu po druhé.

Máte pro ty dvě novely, které už jste do Poslanecké sněmovny předložili, podporu poslanců, aby prošly většinově? To znamená, má Walter Bartoš domluvenou podporu pro změnu systému přijímacích zkoušek na střední školy?

Já o tom jednám s politickými kluby. To, že se k nám například přidá pan poslanec Vrbík, který hlasoval v minulém roce pro školský zákon, znamená, že názory poslanců se mohou postupně měnit.

On je ale sám, není členem poslaneckého klubu US-DEU.

On je sám, nicméně já jsem také jednal s některými členy z KDU-ČSL a zdá se, že by bylo v budoucnu možné očekávat, že ta podpora může být.

Znamená to, že očekáváte, že na té nejbližší schůzi, pokud se nemýlím březnové, kde bude sněmovna projednávat tuto vaši novelu, že ona projde?

Já doufám, že projde.

Připomínám, že hostem Interview BBC je dnes předseda sněmovního školského výboru, stínový ministr školství za občanské demokraty Walter Bartoš. Další část sporného školského zákona, předškoláci chodící do školky zadarmo. Opět jednoduchá námitka, proč jste nevystupoval výrazněji už v té diskusi na toto téma při projednávání školského zákona?

Tak my jsme zase říkali, že je to téma, které jakýmsi způsobem souvisí s pravomocemi obcí, kritizovali jsme, že zřizovatelé nejsou v tom zákoně dobře podporováni, čili vystupovali jsme na toto téma a pozměňovací návrh, který se týkal předškolního vzdělávání a který neprošel, jsme podporovali v Poslanecké sněmovně.

Ministryně školství Petra Buzková v rozhovoru pro BBC odůvodňuje, proč vláda tuto novinku do zákona zapracovala.

PETRA BUZKOVÁ; ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/ (zvukový záznam): Nejdůležitější vlastně je to, proč se vůbec přistoupilo k tomu, aby poslední ročník předškolního vzdělávání byl bezplatný. Přistoupilo se k tomu z toho důvodu, že jednou z velkých priorit je určité vyrovnávání šancí, protože velmi často se ukazuje, že především děti ze sociálně slabších rodin, anebo děti ze sociálně méně podnětného prostředí, které vůbec nechodily do žádného ročníku předškolního vzdělávání, přicházejí do prvních tříd a mají obrovské problémy.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně školství České republiky Petra Buzková. Má stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš, host Interview BBC, pro tento argument pochopení?

Já pro něj pochopení mám. Já jsem přesvědčen o tom, že poslední ročník mateřské školy má svůj význam, má jakýsi účel v tom, že se vyrovnávají šance, nicméně jeho bezplatnost sama o sobě nic neřeší. Už to předchozí ustanovení v tom předchozím zákonu tuto věc řešilo. Sociálně slabým rodinám bylo možné odpustit ten příplatek, takže děti ze sociálně slabých rodin mohly studovat bezplatně nejenom v posledním ročníku, ale klidně po celé to období mateřské školy. Já jsem sám radním ve městě Strážnice a sám jsem takovou vyhlášku psal.

Chcete tím tedy říci, že ten školský zákon, který platil před prvním lednem letošního roku, než vstoupil v účinnost nový školský zákon, dostatečně řešil problematiku, aby děti ze sociálně slabých skupin chodily do školky a dostalo se jim předškolního vzdělávání?

Řešil je naprosto dostatečně a když se podíváte na počty dětí, které dnes chodí do předškolního vzdělávání, tak se nijak výrazně neliší od těch, co tam chodily při platnosti toho předchozího zákona. Takže ti...

Ale to, že zkrátka jestliže teď tady máte zákonem stanovené, aby předškoláci chodili do školky zadarmo, zcela zadarmo, tak je to věc, které se de facto nemůže školka, nebo zřizovatel školky vyhnout, zatímco předtím to bylo dobrovolné.

No, nemůže se vyhnout, nicméně obce jsou většinou rozumné, vědí, která rodina je na tom jak sociálně, a samozřejmě mají zájem ty děti dostat do toho předškolního vzdělávání. Obce se v tomto případě chovají velmi rozumě, takže nemyslím si, že by bránily rodinám ze sociálně, jaksi s nižšími příjmy, nebo rodinám, které mají jakési slabší sociální prostředí, aby ty děti tam mohly chodit.

Rozhodně byste odmítl argument, že tou druhou novelou, kterou občanští demokraté předložili ke školskému zákonu, tedy onou novelou, která má zrušit zákonný nárok na poslední ročník mateřské školky zdarma, že byste způsobili to, že ze sociálně slabých skupin budou děti, se dětem nedostane předškolního vzdělávání?

No, to rozhodně odmítám. A když se podíváte, dnes skutečně téměř stoprocentní počty, říkám téměř, není to úplně, ten poslední ročník mateřské školy navštěvují. Já bych možná k tomu zákonu ale řekl ještě jednu věc. Ono je to pěkné, bezplatná mateřská škola. Má to jeden háček, stát na to nedal ani korunu a samozřejmě to nutí k tomu ty obce, aby, neboť nemají ty zdroje takové, jaké by předpokládaly, že vlastně vyberou od dětí tří až čtyřletých, od rodičů tří až čtyřletých dětí. A ještě jeden problém, to není poslední ročník mateřské školy. Představte si, že děti jdou do školy a mají třeba odklad té povinné školní docházky třeba dva roky po sobě, čili může se jednat někdy i o tři roky bezplatné. To paní ministryně Buzková korektně měla říct.

Pokud vám rozumím dobře, tak ale ministryně školství Petra Buzková by vám na tento argument, který vy jste teď řekl, namítla, že oni předpokládali, jako ministerstvo školství a vláda, že obce, protože tvrdí Petra Buzková, mohli jsme to slyšet v úvodu Interview BBC, že obcím se v uplynulých letech dostalo více daní a více poplatků, že předpokládali, že to obce, lidově řečeno, dají ze svého a nebudou zdražovat školkovné pro děti v nižších ročnících, kteří se skládají de facto na předškoláky zdarma.

To je, to já musím odmítnout, to není pravda. On se sice v posledních letech změnil způsob vypočítávaní daní pro obce, nicméně některým obcím se zvýšily daně a některým obcím se třeba daně snížily. Moje město Strážnice, kde jsem zastupitelem a radním, například bylo zkráceno, takže má menší rozpočet než předtím.

Petra Buzková řekla v rozhovoru pro BBC, že věří, že se podaří co nejdřív situaci změnit v rámci reformy veřejných rozpočtů a že obce by mohly v budoucnu získat víc peněz na své mateřské školky, aby mohly zaplatit to školkovné. Pokud se nemýlím, podle údajů ministerstva školství jde o zhruba čtvrt miliardy, víc než čtvrt miliardy korun navíc. Pokud by Petra Buzková jako ministryně školství tyto peníze ze státního rozpočtu získala, i přesto byste byl pro zrušení bezplatné školní docházky předškolácích zdarma?

No, pokud získá ty peníze, tak já samozřejmě s tím nebudu mít takový problém, abych podporoval zrušení bezplatnosti, nicméně obávám se, že paní ministryně Buzková je nezíská, protože pokud zavádí školský zákon nějaké povinnosti na obce a předpokládá, že vlastně poslední ročník mateřské školy bude veřejným statkem v plné míře, tak stát je povinen toto hradit. A já se ptám, proč stát dnes toto nehradí? Takže to je věc, která je docela zásadní. A když to neudělalo ministerstvo teď, proč by to dělalo za rok?

Ještě se zmiňme o dalších novelách, které v souvislosti s návrhem školského zákona tedy budete chystat. Vy jste řekl, že jich bude zhruba do deseti. Tyto dvě, o nichž jsme se bavili, tedy problematika přijímacích zkoušek na střední školy a problematika takzvaného školkovného už je probrána v tomto pořadu. Teď ty další tři, které chystáte v nejbližší době. Můžete je říci?

Ano, další novela se bude zcela nepochybně týkat kvót. To jsou takzvané kapacity školy. Když to zjednoduším pro diváky, je to maximální povolený počet žáků ve škole, který tam může studovat. To je ten hlavní problém omezení vzdělávací volby, to je ten hlavní problém, který je daleko bolestnější než jenom jedna přihláška na jednu střední školu.

Teď vám vstoupím do řeči. Nevlamuje se ODS, řečeno lidově, do otevřených dveří, protože pokud se nemýlím, tak ministryně školství podepsala vyhlášku, která umožňuje nejmenším základním školám mít pouhých šest žáků, to je vyhláška k novému školskému zákonu, který stanovuje nové minimální počty žáků na třídu?

Ne, teď si nerozumíme. Já myslím, ta kvóta je něco jiného, to je maximální povolený počet žáků. Představte si příklad, že rodič chce dát dítě do školy, škola by jej ráda přijala, respektive ředitel by jej rád přijal, ve škole je dostatečný počet židliček, nicméně nějaký ministerský úředník rozhodne, že škola může přijmout například jenom tři sta žáků celkově, má kapacitu. To dítě je tři sta první, na té škole může studovat, je schopno, ale bohužel se tam nedostane, neboť kvóty byly stanoveny na tři sta žáků. Tak se stává vlastně...

Promiňte, ty kvóty jsou stanoveny mimo počet židliček?

Ano, to jste řekl velmi dobře. Ty kvóty jsou stanoveny velmi nepochybně. Je to jakési postkomunistické reziduum centrálně plánované ekonomiky v době, kdy se ještě v příkazové centrální plánované ekonomice říkalo, kolik máme mít kominíků, kolik máme mít pokrývačů, kolik máme mít automechaniků, a toto je vlastně jakýsi pozůstatek z této ekonomiky. Takže úředník na ministerstvu skutečně rozhoduje, kolik budeme mít kominíků, kolik budeme mít pokrývačů, přestože to vůbec nesouvisí vlastně s poptávkou po vzdělávání, to je ten zásadní problém.

Vy tedy ty kvóty navrhnete zrušit, nebo...?

Úplně zrušit, úplně je zrušit. Argument, který paní ministryně v neděli v Primě jaksi sdělila, že by to mohlo narušit rozpočtovou stabilitu a že by to vlastně nějakým způsobem generovalo další nároky na rozpočet, není pravdivý, neboť pokud financujete podle žáka, to znamená, že každý žák má na zádech virtuální batůžek, tam mu stát dá nějaký podíl z toho celkového rozpočtu, tak vlastně ty žáci jdou do těch škol podle toho, jak si vybrali, bez kvót.

Ale kdybych vám řekl, že ty kvóty mohou být vnímány ze strany ministerstva školství, a pravděpodobně tak vnímány jsou, jako cesta k optimalizaci sítě škol?

To není optimalizace. Optimalizace v síti škol je právě to, že financujete normativně na žáka a že vlastně tam, kde těch žáků je dost, kde těch batůžků bude dost a těch peněz, tak ta škola funguje. A tam, kde prostě těch batůžků je málo a tu školu si prostě žáci nevybrali, tak je optimalizovaná, ta se bude muset sloučit, nebo zrušit. To je úplně krásná, jednoduchá optimalizace podle poptávky po vzdělávání, nikoliv podle toho, jak si nějaký úředník na ministerstvu myslí, nebo nemyslí.

Další, v pořadí čtvrtá novela?

Další novela by se týkala toho, co už jste zmínil, to jsou malé školy vesnické. To jsou právě ty počty, ty chceme jakoby zrušit, tyto počty minimální. A pokud se obec rozhodne, že vlastně doplatí zvýšené náklady, protože tam jsou vždycky zvýšené náklady, pokud je těch dětí málo, tak ta škola má prostě existovat.

Počkejte, to znamená, že jestliže vyhláška ministryně školství k novému školskému zákonu, která umožňuje nejmenší základní škole, aby měla mít pouhých šest žáků, tak vy byste tuto kvótu také úplně zrušili, to znamená, že když se škola rozhodne mít jednoho žáka...

Přesně tak.

...tak to bude škola o jednom žákovi, ale obec to zaplatí ze svého?

Pokud se obec rozhodne, že to zaplatí pro toho žáka a státní rozpočet to nestojí ani korunu a obec má velký zájem tu školu udržet, neboť škola je jakési kulturně vzdělanostní zázemí, tak prostě ta škola bude. Ano, přesně v tomto extrémním případě jste to řekl naprosto správně. I o jednom žáku...

A kdybych vám řekl, že to nemá logiku?

Ale ono to logiku samozřejmě má, protože obec vytváří pro své občany podmínky pro plnění povinné školní docházky. A pokud je tam jeden občan, který ji plní a obec to chce, tak má právo to prostě zařídit.

Osamocený žák, osamocený učitel, chce se dodat. Pátá novela?

Pátá novela by se týkala vyšších odborných škol a platnosti učebních dokumentů. To je docela velká časovaná mina v zákonu, neboť studenti, kteří budou přijímáni teď prvního září do vyšších odborných škol, se dostávají do vzdělávacího programu, jehož akreditace vyprší dříve, než oni dokončí studium. Takže se může stát, že student vlastně půl roku před ukončením vyšší odborné školy...

Nedostane diplom, protože...

...nedostane diplom, protože ten program už nebude třeba akreditován.

Stalo se to v historii českého školství zatím, takový problém, nebo ne?

Ono se to prozatím nestalo, ale stát se to teď může, neboť ta akreditace vlastně běží od prvního ledna teď, studenti jsou přijímáni prvního září a ta akreditace, ten, respektive platnost té akreditace trvá tři roky, takže vlastně její platnost vyprší prvního ledna dva tisíce osm.

Připomínám, že hostem Interview BBC je dnes předseda sněmovního školského výboru, stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš. Poslední téma - vysoké školy. Když jste byl hostem Interview BBC naposledy, což bylo loni v dubnu, tak jste řekl, že by univerzity a vysoké školy měly být placeny trojpilířově, státem, soukromníky, ale i žáky. Je reálné, že byste takový návrh předložili ještě do této Poslanecké sněmovny, do předpokládaného konce funkčního období této sněmovny, do června roku dva tisíce šest?

Teď je otázka, čemu říkáme konec funkčního období Poslanecké sněmovny, nicméně já myslím, že to spíše připravíme po těch dalších volbách a povedeme radši diskusi na toto téma, aby ten zákon byl dostatečně odborně vyfutrován.

Ministryně školství Petra Buzková k cílům sociální demokracie týkající se vysokých škol v rozhovoru pro BBC říká.

PETRA BUZKOVÁ; ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/ (zvukový záznam): My už jsme téměř splnili své zámysly v tom smyslu, jaké procento populace devatenáctiletých by mělo být přijímáno k vysokoškolskému studiu, protože v současné době je jich přijímáno pouze o něco méně než padesát procent na vysoké školy a přes padesát procent do terciálního studia, to znamená včetně vyšších odborných škol. To znamená, že my v tuto chvíli již nepotřebujeme nějaký masivní nárůst počtu studijních míst. Ano, ten nárůst ještě bude, ale již to prostě nebude takový ten masový nárůst, jaký tady byl. To znamená, že my se v současné době musíme zaměřit na vysokých školách na jejich kvalitativní úroveň, to znamená, vlastně hledat způsoby zvyšování kvality vysokoškolské výuky, podporování výzkumů a inovací, podporu toho, aby studenti z vysokých škol vycházeli jako odborníci, kteří jsou připraveni pro praxi.

Říká v rozhovoru pro BBC česká ministryně školství Petra Buzková. Jednoduchá otázka na stínového ministra školství za ODS Waltera Bartoše. Souhlasíte s tím, že teď už nejde o kvantitu, ale o kvalitu?

Tak předně to číslo, které uvedla paní ministryně, není správné. Ona uvádí padesát procent, ale padesát procent z maturantů, ale všichni devatenáctiletí nejsou maturanti. Také máme vlastně obory, které nejsou maturitní, to jsou učňovské obory, takže to číslo je podstatně menší, než říkala paní ministryně. Je to někde kolem dvaceti pěti procent, to je první věc. Další věc, já si myslím, že vláda nesplnila své představy, které měla ve vládním programovém prohlášení definovány. Podpora výzkumu a vývoje není na té úrovni, jakou bychom mohli očekávat u země, která je dnes členem Evropské unie. A když se podíváte, jakým způsobem vyřešila paní ministryně školství distribuci peněz takzvanými výzkumnými záměry, kdy popudila téměř celou akademickou obec, svědčí o tom, že si vláda v této oblasti nevede moc dobře.

Vy tedy si nemyslíte, že teď už končí soustředění se na kvantitu a začíná éra soustředění se na kvalitu.

Nemyslím si to.

Vy si myslíte, že by dál se měly masivně...

Ano, ano, mají se otevírat vysoké školy. Něco jiného je samozřejmě doktorandské studium, něco jiného je magisterské, ale tu poptávku po vysokoškolském vzdělání v každém případě musí uspokojit bakalářské studijní programy.

Kterými kroky byste to udělal, aby se opět navýšil počet těch, kteří absolvují bakaláře, stručně?

Tak jednak je třeba otevřít další vysoké školy, například soukromé, a jednak je třeba také povolit akreditaci dalších vzdělávacích programů.

Říká stínový ministr školství za ODS, šéf sněmovního školského výboru Walter Bartoš. Děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příště na shledanou.

Já také děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.