Václav Moravec moderátor BBC

Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra pro místní rozvoj, který má na starosti problematiku bydlení, pan Ivan Přikryl. Vítejte po půl roce v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Když jste před půl rokem usedal do pozice náměstka pro místní rozvoj, věřil jste ve skrytu duše, že je možné v České republice navrhnout takový zákon o nájemném, aby s ním souhlasili na straně jedné majitelé domů, na straně druhé nájemníci?

Ale ano, věřil, také jsem všem svým kolegům tvrdil, že to možné je, i když se přiznám i mí kolegové, dnešní kolegové na ministerstvu v to moc nedoufali, ale rozumný návrh přece musí získat podporu.

Vy jste před několika dny dali na stůl návrh věcného záměru zákona o nájemném. Pro úplnost, zákon se týká zhruba pětiny obydlených bytů. Majitelé domů k němu mají zásadní výhrady. Počítal jste s tím?

Ano, my jsme přece hned na začátku toho našeho funkčního období založili bytovou tripartitu a začali jsme se všemi hovořit. My jsme také organizovali několik odborných diskusí, kde seděli jak nájemníci, tak vlastníci.

Co námitka ale, že i poté bytové tripartitě k tomu věcnému záměru mají majitelé domů výhrady?

Je to asi logické. Podívejte, ta věc s regulovaným nájemným u nás v České republice je obecně známo, že je přenošená, víc než patnáct let přenošená, zamrzlá, citlivá a...

Zbytečně.

Zcela zbytečně, zcela zbytečně, protože právě čím později tento problém řešíme, tím složitějším způsobem se řešit může. No, a vlastníci jsou samozřejmě nedočkaví a také nedůvěřiví, z druhé...

Divíte se jim, nebo ne?

Nedivím, proč bych se jim divil. Jde jenom o to, že možná navenek proklamují výhrady našemu návrhu, ale když se bavíme, a to snad nejsem nekorektní, odborně a ne mezi čtyřma očima, ale mimo mikrofon, tak řeknou: "Ano, alespoň takovéto řešení, které vede k tomu, že v průběhu nějaké doby, nějakého období se tyto stavy napraví."

Pojďme dát prostor právě Občanskému sdružení majitelů domů, konkrétně jeho předsedovi Tomislavu Šimečkovi. Ten své hlavní výhrady k návrhu zákona o nájemném z dílny ministerstva pro místní rozvoj charakterizuje těmito slovy:

Tomislav ŠIMEČEK (zvukový záznam): Je to pokus o co možná nejdelší prolongaci protiústavního stavu v oblasti nájemního bydlení. Vzhledem k tomu, že je tam omezeno zvyšování nájemného na osm procent a těch osm procent není nad inflací, ale inflace je v tom schována, tak podle té první části uvedeného odhadu ministerstva financí, řekl bych, průměrné tržní nájemném a průměrné regulované nájemné se přiblížilo za šestadvacet let za předpokladu, že by inflace nikdy po tu dobu nevzrostla nad tři procenta.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Nakolik náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl považuje alespoň část výhrad majitelů domů za oprávněnou, teď například ta procenta, osm procent ta navrhována, když v nich není inflace?

Já si neodpustím jednu poznámku, která mi teda, přiznám se, mě rozčiluje obecně. On každý používá pojmy jako protiústavní, v rozporu s právem,...

Vy jste právník?

Já jsem právník, pan Šimeček je doktor matematických věd, čili astronom. Protiústavní v tomto okamžiku není nic a zákon, který navrhujeme, nemůže být protiústavní, protiústavní byl stav, který řešil Ústavní soud před x lety...

To znamená cenový výměr a...

Jistě, hovořit protiústavně, nebo protizákonný, to by skutečně měl říkat odborník, který tomu právu rozumí, to jenom na okraj.

Odmítáte tedy, že by...

Rozhodně nemůžeme připravit protiústavní, ba naopak. My vyhovujeme situaci, kdy jako protiústavní byl zrušen minulý model a narozdíl od jiných, narozdíl od našich předchůdců chceme tuto situaci řešit a nestrkáme hlavu do písku.

V tom věcném záměru je předpoklad o osm procent, že by se v následujících letech zvyšovalo nájemné v regulovaných bytech o osm procent. Když do toho započítáte průměrnou inflaci, se kterou se počítá, tak to bude zhruba pět procent, tedy žádná změna.

My jsme vypracovali takový návrh zákona, který v několika parametrech, to znamená třeba v parametru toho přechodného období vycházejícího z tržní ceny nemovitosti, kde mluvíme o třech procentech, jako počítané základem ročně a o osmi procentech, to jsou čísla, o kterých mohou politici diskutovat...

To znamená, že těch osm procent je ta nejnižší hranice?

Osm procent, může být hranice tři procenta, ale pak to vlastně nebude mít smysl, protože devadesát devět procent území se nehne. Při osmi procentech, které jsou v tom návrhu zapsány, si musíme uvědomit, že kromě velkých měst po dobu dvou, třech let nájemné se nezmění na osmdesáti procentech území.

Tak proč jste tam nedali vyšší číslo, logická námitka?

Protože vždy v minulosti, vždy v minulosti zákon zkrachoval na tom, že někdo buď chtěl příliš málo, nebo příliš mnoho. My jsme ve fázi věcného záměru. Do doby, než budou paragrafy uplynou tři měsíce. Teď je potřeba, abychom nebyli asociálové, ale zrovna tak, abychom nedělali domeček, který nebude fungovat. Teď je potřeba...

To znamená, že jste šli, řekněme, na tu nižší hranici a pokud se ukáže, majitelé nájemních bytů, což jsou i obce, když se ukáže, že osm procent se může jevit jako číslo nízké, tak není problém zvýšit?

Ano, my hledáme i cestu, ale právě aby byla ústavní, protože jeden vlastník, jako je obec nemůže určovat i pro ostatní vlastníky, my hledáme třeba cestu, jak umožnit obcím, aby použily jiné procento. Ony odpovídají svým voličům, ony by měly dělat místní bytovou politiku.

To znamená, že by v tom zákoně pak nebyla výše?

Mohlo by tam být napsáno, že je to osm procent, pokud zastupitelstvo obce nestanoví jinak. Takovéto mechanismy ještě hledáme, jsme ve fázi věcného záměru, a to co jsem chtěl dokončit jako myšlenku je to, že v průběhu nejbližších tří měsíců, než půjde materiál do vlády, mohou politické strany, odborná veřejnost, všichni diskutovat a hledat řešení, protože je tam ještě jedna věc, na kterou nesmíme zapomenout. My říkáme, že nikdo by neměl platit za bydlení víc než třicet procent ze svých čistých příjmů. Důchodci už dneska platí dvacet devět procent. Čili já chci říct, že náš návrh, ať už bude osmiprocentní, nebo patnáctiprocentní...

Může být patnáctiprocentní?

Teoreticky může být dvacetiprocentní, to je otázka politického rozhodnutí, to je otázka hlasování ve sněmovně, ale...

To znamená, že osm procent...

... důchodců se nedotkne.

To znamená, že osm procent není, řekněme, číslo, přes které nejede vlak?

Osm procent je číslo, který náš pan ministr podepsal jako základ návrhu pro vyjednávání, stejně tak jako tři procenta, ale všichni jsme si vědomi, že následovat...

Že se může změnit?

Ano, může se změnit.

Majitelé domů předali ministerstvu pro místní rozvoj své konkrétní výhrady. Tomislav Šimeček, předseda Občanského sdružení majitelů domů věří, alespoň v rozhovoru pro BBC, že by část výhrad mohlo vzít ministerstvo pro místní rozvoj při tvorbě paragrafovaného znění v potaz.

Tomislav ŠIMEČEK (zvukový záznam): Uvidíme, jestli se naše připomínky setkají s nějakou odezvou v tomto případě. Myslíme si, že rozhodně by ministerstvo mělo přistoupit k mnohem razantnější deregulaci a také odpovědět na otázku, kolik peněz do veřejných rozpočtů tento krok přinese. Poněvadž jako prudká, nebo rychlá deregulace i podle odhadů ministerstva financí a Svazu měst a obcí, by do veřejných rozpočtů přinesla kolem čtyřiceti miliard korun, přičemž ten příspěvek dobře konstruovaný na nájemné by stál tak asi šest miliard, takže je to celé záležitost výrazně jaksi pozitivní pro veřejné rozpočty.

Říká v rozhovoru pro BBC Tomislav Šimeček, předseda Občanského sdružení majitelů domů. Pane náměstku, co možná námitka, že rychlejší deregulace by mohla zvýšit růst hrubého domácího produktu o jedno až dvě procenta, jak naznačil Šimeček?

Ona je to spojitá nádoba, s tím já bych ani tolik nepolemizoval. Při troše větší odvaze, bude-li dostatek finančních prostředků na kompenzace, bude-li adresná pomoc, tak se zase nemusí jednat o takovou záležitost, ze které by obyvatelé měli strach.

To znamená, i kdyby se deregulovalo nájemné o dvacet procent, tak by to...

Mě navštívil starosta jednoho jihočeského města Tábor, místostarosta, kdy nás náhodou poslouchal a říkal: "Kdybychom my pustili, řekněme, patnáct procent, tak já vám garantuju písemně, že všechny ty, kterým přeroste výše nájemného těch třicet procent příjmů, budeme saturovat ze svého vlastního rozpočtu." Ale proto říkám, my teď momentálně předkládáme návrh, který řeší situaci, která nevyhovuje nikomu, žádné z té strany a máme tři měsíce na věcné diskuse, na kalkulace, musíme si ovšem uvědomovat, že v poslední fázi budou rozhodovat poslanci v parlamentu, čili politické strany. Kdo chce předkládat argumenty, a my se budeme každými argumenty zabývat, může tak činit, my je poctivě vypořádáme v připomínkovém řízení, výsledek se dozvíme za měsíc, za dva.

Vy jste jasně naznačil a je to v tom věcném záměru zákona o nájemném, že se počítá se sociálním příspěvkem na bydlení, který by měl pokrýt ty náklady, které přesáhnout třicet procent čistého příjmu dané rodiny. U důchodců je to podle Českého statistického úřadu už v současnosti dvacet devět procent nákladů na bydlení. Předseda Sdružení nájemníků, poslanec za ČSSD Stanislav Křeček má výhrady k vašemu věcnému záměru, protože se obává, že stát nebude mít peníze právě na ty příspěvky na bydlení. V budoucnu se počítá s tím tedy, že by byly ty příspěvky vypláceny. S jak velkou částkou ze státního rozpočtu počítáte průměrně ročně na to?

Naše kalkulace, které jsme dělali na tu úroveň, kterou dneska předkládáme,...

To znamená osm procent.

... by přesahovaly dvě miliardy a podle slov mého ministra Paroubka ministr financí od příštího roku by mohl takovéto finanční prostředky poskytnout. Jen tak na okraj, když už mluvíme o politice a o Sdružení nájemníků, tak náš návrh samozřejmě byl schválen bytovou komisí sociálních demokratů, takže my nepředkládáme něco, co by mělo být v rozporu a jestli pan poslanec Křeček v tomto něco namítá, tak to může každý poslanec, ale není to názor nějakého oficiálního orgánu.

Předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček také v rozhovoru pro BBC odmítl dnes námitku, že by majitelé mohli, lidově řečeno, vyšroubovat kvůli případnému státnímu příspěvku u svých nájemníků vysokonájmy.

Tomislav ŠIMEČEK (zvukový záznam): Jestli mluvíte o špatně navrženém příspěvku na bydlení, tak máte pravdu, k tomu došlo třeba v Anglii, ale tenhle příspěvek na bydlení je navržen velice obezřetně a k tomuto nemůže vést, naopak, je tam mechanismus, kdy samozřejmě ten příspěvek přispívá na určitou výši nájemného a pokud pronajímatel bude pronajímat za vyšší částku, tak to bude mít psychologický efekt na toho nájemce, že si vybere něco jiného, poněvadž to nájemné už bude v podstatě na úrovni tržní a tam bude velký souboj o ty nájemníky. Nesmíme zapomenout na to, že máme půl milionu bytů, kde není nikdo trvale hlášen, tak i když všechny nejsou volně k dispozici na trh, tak značná část z nich ano. A nastane ten problém, že se ukáže, že máme velký přebytek bytů, které nejsme schopni zaplatit.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Může podle vás nastat, pane náměstku, taková situace, kterou Šimeček popsal, tedy že by se ukázalo, že je dostatek bytů v České republice, že se uvolní pulty?

Oni všichni dobře vědí a já kolegu Šimečka osobně znám, tak on má stejné informace jako já. Tady zase manipuluje s čísly. Sčítání domů a bytů říkalo, že existuje x tisíc bytů, x desítek tisíc bytů, ve kterém není nikdo trvale hlášen, ale to neznamená, že by byty jsou volné. Proboha, kdyby u nás bylo půl milionu volných bytů, tak vlastníci mohou prodat své majetky a stěhovat se někam jinam, protože by cena nájemného klesla okamžitě. Tohle to nezpůsobuje regulace, to jsou demagogie a nezapomeňme ještě jednu věc. I v té Anglii a v jiných zemích, když vlastník navrhne o padesát procent vyšší cenu, než je v místě obvyklá cena, tak se to považuje za lichvu a já nevylučuju, že to uděláme i u nás. Tady...

Vy, že by bylo v tom zákoně o nájemném, by bylo prohlášeno, co je lichva?

No, to říká zákon o cenách, to už dneska říkají pravidla Evropské unie a tady zase pravidla Evropské unie moc lidí nezná, takže protože bydlení je cena a obecně se říká o ceně, že když někdo nabízí nějaké zboží, které je na trhu v ceně obvyklé x, a on dá víc než o polovinu vyšší, než je x, tak se to může považovat na lichvu, kdyby se toho někdo u soudu dovolal, takže možná podobný mechanismus může být i tady. Tady jde totiž o to, že i to nájemné potom v tom standardním období by se mělo vyvíjet podle ceny v místě obvyklé. Já když budu šponovat schválně určitý segment nahoru a neměl bych tam určitou bariéru směrem nahoru, tak já ji vlastně můžu uměle deformovat a ta má vycházet doopravdy z toho prostředí na trhu. To je vlastně celý dlouhodobý princip tohoto návrhu.

A příspěvek na bydlení považujete v té fázi, jak s ním počítáte ve věcném záměru zákona o nájemném zazní, nezneužitelný?

Víte, ono se to musí asi zase rozškatulkovat. Příspěvek na nájemné není problém, ale jde o to, komu a jak dlouho budu saturovat. Jestli já mám důchodce, tak přece nebudu říkat za tři roky "Vystěhuj se!" Tak mu asi budu přispívat, pokud je to jenom trochu možné a nebydlí jeden ve stometrovém bytě, tak mu budu přispívat trvale.

To znamená, že ten příspěvek by byl časově limitován?

Asi by měl být časově limitován podle toho, kdo ho dostává, jestli třicetiletý člověk neunese svoje bydlení, tak mu budu pomáhat tři roky, neříkám věc, která je v zákoně, říkám zásadu, tak mu budu pomáhat tři roky a dám mu šanci, aby si našel bydlení jiné. Jestli to bude důchodce, tak přece nepřevedeme ty lidi na okraj společnosti a do situace krajní nouze, tak mu to budu saturovat pořád.

S tím počítáte pak v tom paragrafovaném znění?

Ano, s tím počítáme.

Nyní nová zpráva. Podle informací BBC chystá skupina poslanců vlastní návrh zákona o nájemném. V rozhovoru pro BBC to potvrdil hlavní iniciátor návrhu, nezařazený poslanec Tomáš Vrbík.

Tomáš VRBÍK (zvukový záznam): To vychází z toho, že vláda již někdy před půl rokem se pokusila předložit do parlamentu návrh zákona o nájemném, který neprošel, a posléze říkala, že v dohledné době poměrně rychle předloží nějakou novou novelu a uplynulo zhruba sedm nebo osm měsíců a v Poslanecké sněmovně žádná novela není. Jediné, co v tuto chvíli víme je, že existuje jakýsi věcný záměr zákona, který není ani v paragrafovém znění a já jsem přesvědčen, že není možné pokračovat ve stavu, kdy Ústavní soud řekl, že regulace nájmu tak, jak je v tuto chvíli prováděna je neústavní a je potřeba s touto situací něco dělat, nějakým způsobem ji řešit.

Řekl před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC nezařazený poslanec Tomáš Vrbík. Podle informací BBC by návrh novely zákona o nájemném měla sněmovna dostat na stůl do měsíce. Je náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl, host Interview BBC, ochoten připustit, že pomalá příprava vašeho návrhu zákona o nájemném může vést k přijetí té poslanecké iniciativy?

Víte, nejhorší situace je, když kodex, nebo zákon, kodexů je větší rozsah, předkládají poslanci. Ono pobyt čtyři roky ve sněmovně nenahradí právnické vzdělání a zkušenost a já si myslím, že tyhle experimenty vedou do pekel.

To znamená, že odmítáte to?

Neodmítám apriori, ale nezáleží na tom, kdo ji zpracovává a jakou metodou. Zákon o vlastnictví bytu vznikl z dílny pana, takzvaných třech T - Tyl, Tlustý, Tomášek v roce 92 a já jsem deset let svého života a kdyby já, to není zajímavé, odborná veřejnost a dvacet procent obyvatel strávilo tím, aby ty nesmysly z roku 92 napravilo. Proboha, když přeci tato vláda proklamuje, že předloží návrh zákona o nájemném, je to zdlouhavé proto, protože každé slovo musí projít legislativními komisemi, legislativní radou vlády, to je velice složitý mechanismus, připomínkovým řízením, vyjadřuje se k tomu ministerstvo práce a sociálních věcí, jestli má peníze na kompenzace, ministerstvo financí a tak dále a tak dál a teď najednou...

Ale pane náměstku, teď...

... komu Bůh dal úřad, tomu dal i rozum, my jsme před půl rokem jako ještě amatéři, když jsem na ministerstvu neseděl, tak jsme napsali řadu různých zákonů a najednou moji práci z minula nedokončenou někdo vezme tak, jak je to i v jiných případech a odnese ji do sněmovny a řekne: "Já jsem to přinesl." Tímhle, si myslí, se poslanci nemusí předbíhat, měli by nechat legislativní proces běžet tak, aby byl solidní.

Počkejte, ale vy jste sám řekl, že paragrafované znění zákona o nájemném bude hotové v červnu, to jste zhruba květen, červen, to jste jasně řekl. Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek chce, aby zákon o nájemném platil k prvnímu lednu roku 2006. Pokud počítám dobře, dáváte oběma komorám parlamentu a prezidentovi pouze půl roku na to, aby zákon byl schválen, a to by se muselo pracovat přes parlamentní prázdniny?

To je otázka druhá. Já se teď momentálně trápím a doporučuji také v tom dělat určité kroky, není moje postavení takové, abych to mohl rozhodnout, to by musela rozhodnout vláda, co možná urychlit tyto přípravné práce. Mně je jasné, že to co nepřijde do března do Poslanecké sněmovny, tak se bude jenom složitě projednávat a...

Jak tedy chcete, vy chcete, aby zákon o nájemném byl ve sněmovně už v březnu?

Bylo-li by to možné, a pokud najdu v legislativních pravidlech mezeru a pokud náš pan ministr takovouto mezeru ve vládě navrhne využít, tak bychom to takto chtěli udělat, aby všechny návrhy zákonů, které děláme a my máme v podstatě v tom věcném záměru, ale už děláme i na paragrafovaném znění, v tomto okamžiku už se rýsuje, tak abychom tuto lhůtu zkrátili co nejvíc a aby zákon o vlastnictví bytů, neziskové bytové společnosti i nájemné šlo do Poslanecké sněmovny co nejdřív, ale to je všechno otázka politického konsensu, naopak...

To znamená, že chcete, že balík bytových zákonů chcete v paragrafovaném znění tak, jak jste ty zákony vyjmenoval, dát do konce března do sněmovny?

My budeme připraveni po té technické stránce je předložit. Jestli nám to povolí legislativní pravidla, jestli takovouto cestu najde vláda, to je mimo moji kompetenci. Já zase naopak chci říct, samozřejmě, že bychom mohli udělat i to, i vláda by mohla udělat to, že řekne svým poslancům, aby to předkládali takovýto návrh jako návrh poslanecký. Já hlavně apeluji na to, aby ve snaze zalíbit se veřejnosti, aby ve snaze být otcem nějaké změny žádoucí se politici neukvapili a neudělali zase tu chybu, kterou jsme už mnohokrát viděli, vždyť ten náš právní řád je přece tak v žalostném stavu právě proto, že my děláme zákony jako s takovou neúctou, která nemá v historii obdoby.

Jeden z hlavních iniciátorů novely zákona o nájemném, která by podle slov Tomáše Vrbíka měla být do měsíce. Právě nezařazený poslanec Vrbík principy toho svého návrhu charakterizuje těmito slovy:

Tomáš VRBÍK (zvukový záznam): Co se týče toho zákona o nájemném, tak za prvé, já chci říct, on váže na ten zákon o příspěvku na nájemném, to znamená, i my počítáme s tím, že pro skupiny, pro které by deregulace nájmu byla sociálně neúnosná, budou mít možnost využít toho příspěvku na nájemné, který by jim kompenzoval ty zvýšené výdaje, to za prvé. Za druhé ta naše úvaha je taková, že v prvním kroku by měl být vyřešen ten neústavní stav, který v tuto chvíli je, to znamená, že není prostě možné, aby příjmy z nájemného, kteří majitelé získávají, ani nepokrývaly náklady prosté reprodukce. To znamená, my v tom prvním kroku chceme docílit toho, aby nájemné, které je vybíráno, alespoň pokrývalo náklady prosté reprodukce, který jsou spočítaný ústavem soudního inženýrství na zhruba čtyřicet devět korun za metr čtvereční rok, a měsíc, pardon.

Říká nezařazený poslanec Tomáš Vrbík v rozhovoru pro BBC. Pro úplnost, šlo by zhruba o stoprocentní zvýšení nájemného. Na námitku, zda je tento návrh sociálně únosný, nezařazený poslanec Tomáš Vrbík v rozhovoru pro BBC ještě dodává:

Tomáš VRBÍK (zvukový záznam): Samozřejmě, musí být proti tomu zpracován, zpracována mapa tržního nájemného, která by samozřejmě znamenala to, že tam kde by se ty náklady prosté reprodukce přehouply přes tu tržní cenu, tak samozřejmě by neplatila vyšší cena, než je tržní a co se týče tý sociální únosnosti, no, to je to, o čem mluvím. My prostě jsme přesvědčeni, že to lze řešit tím příspěvkem na nájemné, protože když se dnes podíváte na strukturu výdajů, tak na čisté náklady na bydlení vydávají domácnosti zhruba šest procent svých příjmů. Když by se to i zdvojnásobilo tak, jak o tom uvažujeme, tak to bude prostě někde dvanáct, třináct procent.

Dodává v rozhovoru pro BBC nezařazený poslanec Tomáš Vrbík. Co si náměstek ministra pro místní rozvoj pro problematiku bydlení Ivan Přikryl, host Interview BBC myslí o tom dvojnásobném zvýšení nájemného v té novele zákona o nájemném, kterou chce do měsíce předložit Vrbík?

Ivan Přikryl vzdychá a říká si: Šest, osm let, nikoho nenapadlo se o tuto oblast vážně zabývat. A teď je návrh KSČM...

Promiňte, ale kdybych vám řekl, že ministr pro místní rozvoj Pavel Němec z US-DEU ten zákon několikrát konstruoval a vždy narazil na odpor sociálnědemokratických poslanců v čele s poslancem Křečkem, že to není pravda, že by se tím nikdo nezabýval.

Protože postupoval jako všichni ti, o kterých tady hovoříme. Protože vykonstruoval nějakou umělou konstrukci, nepostupoval tak, aby hledal politický konsensus, nedával návrh takový, který umožní alternativní řešení a který dává prostor politické shodě. KSČM taky, pokud vím, připravuje svůj návrh na nájemné. Sotva náš pan ministr Paroubek vzdechl, že to myslí vážně a chce takovýto návrh zákona předložit, tak najednou těch zákonů bude sto padesát, ODS ostatně také má svoji verzi. Tak teď se najednou bude soupeřit na úkor nájemníků i vlastníků a dopadne to zase tak, že nakonec neprojde ani jeden z návrhů, protože když vy mi nepodpoříte můj, tak já vám nepodpořím tvůj. Já si myslím, že to není šťastná situace...

Stoprocentní...

... a nezlobte se, že zase znovu řeknu: "Všiml jste si?" Tento neústavní stav, proboha jaký neústavní stav? Neústavní stav nemáme, nám Ústavní soud něco řekl a zrušil, ale není neústavní stav, my máme patovou situaci...

Dal tam lhůtu a ta lhůta není...

... my máme patovou situaci, neřešitelnou situaci, bez nového zákona není v naší moci to ovlivnit, ale já si myslím, že by v Poslanecké sněmovně takovýto návrh, o kterém pan poslanec Vrbík hovoří, neměl šanci na úspěch, on to ví stejně tak jako já a jenom vlastně udělá jakousi inflaci těchto návrhů, takže nakonec to dopadne skutečně tak, že ani vlastníci zcela zbytečné připomínky pana doktora Šimečka, zcela zbytečné připomínky pana poslance Křečka, že se to tak znehodnotí celá ta kauza nájemné, postrašíme celou veřejnost, všichni se toho začneme bát a skončí to tam, kde jsme začali, nula bodů, nic.

Pojďme k dalším aspektům bytové politiky v České republice. Od začátku ledna byly pozastaveny programy zaměřené na opravu a modernizaci bytového fondu v České republice, do těchto programů patří i opravy panelových domů a také podpora výstavby technické infrastruktury. Důvodem bylo to, že programy nevyhovovaly předpisům Evropské unie o veřejné podpoře. Kdy budou ty programy, některé programy bydlení kvůli normám Evropské unie obnoveny, pane náměstku?

Náš pan ministr podepíše příští týden prakticky všechny programy s výjimkou jediného, to znamená všechny dotační programy ministerstva pro místní rozvoj by měly být v příštím týdnu vyhlášeny a začne běžet lhůta nejméně šestitýdenní k tomu, aby se jak obce, tak prostě všichni vlastníci mohli k nim hlásit. To je...

To znamená, že se vám podařilo vyřešit problémy týkající se evropské legislativy?

Pro ty, kteří se oblastí bytové politiky teoreticky zajímají, tak je potřeba říci, že ta evropská pravidla, pravidla slučitelnosti veřejných podpor jsou velice složitá, dost těžce uchopitelná a musíme také trochu tolerovat, že ta Evropská unie a jednotlivé direktoriáty náš problém neznají. Těžko hovořit o panelovém domě na dálku a já se spokojením konstatuji, že se nám podařilo, jednak my jsme přizpůsobili programy, aby vyhovovaly evropským standardům, z druhé strany i oni pochopili, že panelový dům je pro nás ohromný problém, že čtyři sta miliard je vážná porucha, to mluvím o tom, kolik je potřeba peněz ve svém souhrnu v ideálním případě a nalézáme určitou shodu. Naší podstatou, naší činností v nejbližší době ovšem bude to, abychom vytvořili také dlouhodobé programy v novém rozpočtovém období od roku 2007 do roku 2013, protože...

O kterých nových programech uvažujete?

Ono ani snad nejde o nové programy věcně, ono jde o nově koncipované programy, možná i o využití strukturálních fondů, protože tady se bavíme o tom, jestli je půl milionu volných bytů nebo ne, ale jestli ty paneláky neopravíme, tak nám za deset let začnou padat na hlavu a ti lidé, kteří dneska získali byty do vlastnictví, nebo mají byty v hodnotě milionu korun, tak mají vlastně pastičku, která by je stála čím dál tím víc peněz a...

Od příštího týdne se tedy programy panelových bytů...

Budou vyhlášeny i programy fondu, i programy ministerstva.

Další problematika, když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo v září, tak jste prozradil, že by se padesát tisíc nových bytů ročně mohlo v Česku začít stavět už v roce 2006, to je zhruba zdvojnásobení počtu výstavby nových bytů v České republice. Které kroky k tomu musíte ještě co nejrychleji přijmout, ten balíček zákonů, jak jste o tom mluvil?

Také, také, ale hlavně máme v Poslanecké sněmovně již zákon o podpoře družstevní výstavy a v tom balíčku by měl být zákon o neziskových bytových společnostech, ten je dost složitý, ale zajímavý. Ten by vlastně znamenal, že každá právnická osoba včetně družstev, ale i jiné společnosti by mohly stavět byty pro sociálně potřebné občany. Tyto dva zákony spolu s tou /nesrozumitelné/ výstavbou do vlastnictví, by myslím, umožnila dosáhnout, bude-li potřeba těchto čísel.

Vy jste také chtěli podpořit výstavbu a pořizování si bydlení u lidí tou třistatisícovou až třistatisícovou půjčkou pro mladé lidi, která by měla vést k pořízení vlastního bydlení. V polovině ledna se přihlásilo už sedm tisíc sedm set žadatelů. Jak velké číslo očekáváte do konce roku letošního?

Tak my jsme /nesrozumitelné/ devíti tisíci...

To znamená, přibylo dalších dva tisíce lidí?

Ano, je vidět o takovýto produkt zájem je, my si také musíme udělat průzkum, jestli to slouží tomu svému účelu. Máme připraveno nařízení vlády, který by umožnilo podobné v podstatě co do hodnoty stejné produkty poskytovat bankami, čili jde také o to, že chceme dostát toho slibu, aby se nestalo, že řekneme, že ve fondu nemáme prostředky, nemůžeme nic takového poskytnout. Náš pan ministr toto nařízení vlády bude předkládat a podepisovat pro jednání vlády, tuším, také v příštím týdnu, takže i na toto téma bychom brzo mohli hovořit.

Konstatuje náměstek ministra pro místní rozvoj pro problematiku bydlení Ivan Přikryl, host Interview BBC. Děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Díky, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.