Václav Moravec moderátor BBC

Jiřina Musílková ve studiu BBC

Zdravotní pojišťovny kritizují vyhlášku ministerstva zdravotnictví k úhradám péče pro první pololetí letošního roku. Varují dokonce před kolapsem celého systému. Tady jsou slova výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka.

JAROMÍR GAJDÁČEK (zvukový záznam): Pak dojde k tomu, že postupem času dojdou peníze v zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách a v systému jako takovém rovněž a může dojít k dalšímu prohloubení deficitu, tím pádem ke zpoždění plateb, a to velmi citelně pocítí všechny ordinace, všechny zdravotnický zařízení v České republice.

Říká v rozhovoru pro BBC výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Nejen o varování pojišťoven před kolapsem systému zdravotnictví bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Které jedno slovo podle vašeho názoru nejvýstižněji charakterizuje současný vztah VZP a ministerstva zdravotnictví?

Na to jedno slovo nestačí.

Pokud byste měla použít větu?

Já si myslím, že bych to oddělila. Vztah, který máme s paní ministryní, který je velmi korektní, řekla bych, přátelský a druhá strana, pracovní stránka nad materiály, které vycházejí z ministerstva zdravotnictví a které určují vývoj zdravotnictví v budoucnosti a tam už je to horší.

Použila byste sousloví vztahu, teď ponechme stranou ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou, ale ministerstvo zdravotnictví jako instituci, která má, řekněme, exekutivní moc v systému zdravotnictví, použila byste sousloví zákopová válka?

Já bych spíš řekla nejasnost do budoucna a zmatek.

To si dovolím tvrdit, že je delší dobu, když se člověk podívá na vztahy ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, nejen VZP, zákopová válka v současnosti není vhodné sousloví?

Já myslím, že ne.

Asi to říkáte i jako diplomat, nemýlím-li se.

Já si to myslím, protože ...

Že to říkáte jako diplomat teď?

Ne, ne, ne, nepředpokládám, že ministerstvo chce škodit tomu systému, ale věřím tomu, že mají dobré úmysly, bohužel ekonomická realita je někde úplně jinde.

Když se podívám například do Lidových novin, které mají titulek "Emmerová ohrozila nákup techniky" a cituji doslova článek Lidových novin: "Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se navzdory platné smlouvě rozhodla posílit pozici státu v odborné komisi, která schvaluje nákup drahé přístrojové techniky. Finančně náročné oblasti nyní hrozí totální rozvrat." Podobné námitky zaznívají v souvislosti s cenovou vyhláškou?

Ano.

Proč tedy není možné mluvit o zákopové válce, když dochází k těmto velkým sporům?

No, já nejsem voják a nebyla jsem, takže bych se nerada pouštěla do toho, co je to zákopová válka. Spíš bych řekla, že možná výstižnější je o nás bez nás.

O vás bez vás. Jak budete reagovat například na porušení smlouvy se zdravotními pojišťovnami o spolupráci při schvalování drahých přístrojů?

Připravujeme nějaké řešení, protože ta smlouva byla připravena ještě za bývalého ministra Kubinyiho, musím říci velmi korektně, s tím, že jsme si dohodli pravidla, za jakých budeme společně dodržovat určité, určité postupy. Každá změna musí být udělána změnou té smlouvy a tady prostě bylo jednoznačné jednostranné porušení dohodnutých principů a když řeknu, že je tam devatenáct členů s právem hlasovacím a pojišťovny tam mají šest hlasů, tak si asi umíte představit, nakolik silný hlas tam vůbec pojišťovny mohou mít a jsou to přitom ony, které financují.

Jen dodám, že investice do drahé zdravotnické techniky schvaluje právě odborná komise ministerstva, ve které jsou zástupci státu, pojišťoven, lékařských společností, krajů a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Milada Emmerová se rozhodla tu původní šestnáctičlennou komisi rozšířit o další tři členy jmenované ministerstvem, to znamená, že stát ...

Ano.

... v té komisi posílí, zároveň ministryně Emmerová změnila statut a jednací řád té komise.

Ano.

Vy uvažujete o tom, že byste například odstoupili od té komise?

Je to jedna z variant, kterou pojišťovny společně připravují.

Jak vážná to je varianta?

Poměrně vážná, protože musíme se podívat, jaké možnosti vlastně vůbec pojišťovny mají, nakolik byla porušena ta dohoda společná, dohodnuté podmínky a tam jsou ještě další věci v té dohodě, i napsáno, že my jako instituce, když tam někoho vyšleme, tak když se to ministerstvu nebude líbit, tak si sami vyberou z našich institucí zástupce, tak to už pokládáme vyloženě za nekolegiální a nesolidní.

Znamená to, že v případě, že vy vystoupíte z té komise, co to bude znamenat pro pacienta a pro nákup té drahé techniky?

Bude to asi znamenat to, že jako pojišťovny se budeme více, úžeji, společně domlouvat, nakolik ta technika už je dneska obsazená, hlavně, jestli jí nasmlouváme, nebo nenasmlouváme.

To znamená, že tady by mohlo dojít ještě k vyhrocení toho sporu?

Mohlo by, ano.

Tím, že vy chcete vystoupit z té komise, chcete tím donutit Miladu Emmerovou, aby změnila to původní rozhodnutí, aby komise zůstala v tom složení tak, jak ji formuloval ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi?

My bychom rádi, aby se s námi počítalo jako s partnerem, který nemůže být jenom tím bankomatem, který vydává peníze a nikdo se s ním nebaví, protože my máme také nějaké své zodpovědnosti a povinnosti a rádi bychom jich dostáli.

Chcete tím naznačit, že čím dál častěji vás ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s koncepčními materiály i konkrétními kroky, které činí, jako zdravotní pojišťovny vnímá spíš jako bankomat?

Máme ten pocit. Dám příklad, je to, je to o takové základní slušnosti, kategorizační komise také byla rozpuštěna a protože my tam delegujeme do těchto komisí na ministerstvu jako, jako instituce člověka nebo zástupce a jestliže komise je zrušená a my se to jako instituce ani nedozvíme a ti naši zaměstnanci, kteří tam jsou delegováni, dostanou domů na svou domácí adresu dopis, že byla zrušena komise a my jako instituce se to ani nedozvíme, to taky nesvědčí o nějakém solidním jednání.

Když ještě zmíním další spor, spor o vyhlášku o úhradách zdravotní péče, kterým se také rozpoutal boj mezi ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami, jen pro úplnost, abychom tomu rozuměli. Vyhláška zvyšuje úhrady především nemocnicím a ambulantním specialistům o tři až čtyři procenta. Dovolte, abych citoval slova výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka, cituji doslova: "Cenová vyhláška je po právní i ekonomické stránce paskvil. Ať uděláme cokoliv, vždy něco porušíme." Konec citátu. Podepsala byste tato tvrdá slova?

Podepsala.

Můžete jako ředitelka VZP konkrétními, laikům, řekněme, srozumitelnými příklady vysvětlit a podpořit slova o cenové vyhlášce jako paskvil?

Víte, ono je to velmi odborná záležitost, která laikům se dá asi těžko vysvětlit, protože v tom nepracují, ale zkusím to. Například při úhradách péče u nemocnic jsou tam takové změny, že nemocnicím stačí, a teď to budu říkat opravdu polopaticky, lidově, vyrobit devadesát procent bodů jako v minulém období a dostanou za to sto tři procenta úhrad i více, udělají více než sto čtyři procenta a tak dále. Není tam nikde řečeno, že musí ta nemocnice pro naše pojištěnce odvést i výkony, to znamená, když to řeknu, ty body se můžou najezdit třeba sanitkami a přitom nebudou prováděny operace, budou odkládány operace, pokud někdo se bude chtít chovat ne úplně vhodně. To je, to je jedna věc, ono to skutečně může dopadnout na, na naše klienty a na pojištěnce.

Je to varování, pokud vám rozumím správně, tak vážné, že může dojít ke zhoršení zdravotní péče, protože ty body se budou vykazovat fiktivně?

Může se to stát, my to bereme jako vážné varování, protože tam nejsou, nejsou tam ty věty správně řečené, aby bylo řečeno, že se nesmí zhoršit třeba frekvence výkonů nebo ty výkony, které nemocnice dělá nebo ty operace. U léčeben dlouhodobě nemocných dokonce musíme navýšit o třináct procent, přestože jsme prokázali v loňském roce, že téměř třetina pacientů v těchto léčebnách leží ze sociálních důvodů, přitom to musíme hradit z veřejného pojištění a ještě teda o třináct procent výše a takových věcí i technického charakteru, kdy ten, kdo to psal a my neznáme autora, v tom systému je vidět, že nepracuje nebo to nezná. Protože jsou tam věci ...

Je to ministerstvo zdravotnictví, pravděpodobně to je pro vás anonymní autor, ale o té vyhlášce se zmiňoval náměstek a před novináři ji obhajoval náměstek ministryně zdravotnictví Sláma, který je, pokud se nemýlím, i ve vaší správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Teď první, první měsíc, ale já si myslím, kdyby opravdu to pan náměstek psal, tak by tam nemohl udělat takové flagrantní chyby, kdy technicky nejdou některé věci dokonce ani spočítat, jsou tam odstavce, které jdou vyložit třemi možnými způsoby právními, kdo bude dělat toho rozhodce, které vysvětlení je správné, prostě je to, je to opravdu, jak říká pan ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Gajdáček, je to paskvil.

Zdravotní pojišťovny ještě před vydáním vyhlášky ministerstvo zdravotnictví varovaly, tvrdily, že vyhláška může prohloubit schodek systému zdravotnictví ze současných osmi až na dvacet miliard korun českých, tedy zhruba o dvanáct miliard korun za jeden jediný rok. Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v rozhovoru pro BBC dodával.

JAROMÍR GAJDÁČEK (zvukový záznam): Pak dojde k tomu, že postupem času dojdou peníze v zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách a v systému jako takovém rovněž a může dojít k dalšímu prohloubení deficitu, tím pádem ke zpoždění plateb, a to velmi citelně pocítí všechny ordinace, všechny zdravotnický zařízení v České republice.

Prozradil 10. ledna v rozhovoru pro BBC výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Má ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny odhady, kdy by mohly dojít peníze nejprve zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám a pak VZP jako největšímu plátci zdravotní péče?

Já neumím udělat odhady u zaměstnaneckých pojišťoven, protože do hospodaření nevidím, do toho běžného, vždycky až vidíme výroční zprávy, které si vyměňujeme.

Ale stejně tak jste součástí zdravotních pojišťoven, kde si ty informace vyměňujete?

Samozřejmě, já mohu mluvit za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, ten náš odhad je, že by mohlo dojít až ke zpoždění dvouměsíčnímu, což už samozřejmě může postihnout zejména tu terénní, terénní část ...

Kdy to je reálné, že by ke zpoždění, dvouměsíčním odkladům ...

Ke konci roku.

Ke konci roku?

Ano.

To znamená, že pro někoho možná ještě relativně dost času, protože teď to berte tak, že používám argumentaci ministerstva zdravotnictví, které doslova tvrdí, že to je vyhláška pouze na první pololetí a že vaše varování je přehnané.

Pane redaktore, ještě ani jedno pololetí nebylo nižší než to pololetí následující, to znamená, z těch zkušeností víme, že následující pololetí muselo by říci, že o pět miliard méně zaplatíme, abychom vyrovnali ten deficit. Navíc prakticky zmizela nebo zmizí nějaká vůle nebo prostor pro dohodu, protože ti, kdo se nedohodli, to je jasný signál i pro to, že je lepší se nedohodnout na cenách péče, protože potom je možné vydat vyhlášku bez ohledu na to, kolik je zdrojů a na druhou stranu ...

Promiňte, to, že ministryně zdravotnictví vydala před týdnem vyhlášku, tak podle vašeho názoru způsobila to, že k dohodě nedojde ani na druhé pololetí?

Myslíme si, že těžko dojde k dohodě, protože ti, co se nedohodli, jsou na tom výhodněji než ti, co se dohodli.

Co se teď bude dít, to znamená zrušit tu vyhlášku a vy si dovedete představit, že kdyby ministryně zdravotnictví, dejme tomu, hypoteticky, přistoupila na vaši argumentaci, zrušila tu vyhlášku, že byste si sedli ke kulatému stolu, když jste se nedohodli a ministr, ministr vlastně musí využít nebo může využít, alespoň podle argumentace ministerstva zdravotnictví, může využít tento krok, když se nedohodnete jako plátci a poskytovatelé zdravotní péče?

Tam je podle zákona, nedojde-li k dohodě, ministerstvo může vstoupit a ve veřejném zájmu posoudit i tu dohodu, která je a může vydat vyhlášku, má-li k tomu zmocnění. Podle právní sekce právníků všech pojišťoven se domníváme, že nemá zmocnění tak, jak je to postaveno v zákoně, ale i kdyby to zmocnění mělo, tak ministerstvo, pokud chce něco vydat, musí brát přece v potaz ekonomiku a zdroje, které jsou k dispozici pro veřejné zdravotní pojištění.

To ale ministryně tvrdí, že v potaz bere, dovolte, abych citoval její slova, když koncem minulého týdne argumenty vás jako zdravotních pojišťoven odmítla slovy, cituji ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou: "Nic katastrofického by se nemělo stát, dluh by se zvyšovat neměl, výpočty dopadů na zdravotní pojištění, které vypracovalo ministerstvo, se shodují s výpočty z jiných kruhů, ne s analýzou pojišťoven, které predikují dvanáctimiliardové zvýšení schodku." Konec citátu.

My nemáme k dispozici ministerské výpočty, my si stojíme za svými modelacemi a ta situace je obdobná jako před lety, když ministerstvo vydávalo vyhlášku za bývalého ministra Fischera, kdy tvrdili, že budou peníze, omylem započítali nějaké jiné peníze do zdrojů, nikdo nedbal na predikce nás pojišťoven a dneska dokonce titíž lidé říkají: "Ano, byla to chyba." Nikoliv, nikoliv pan Fischer, ale neměla se ta vyhláška vydat.

Z vašich slov tedy vyplývá, že ministerstvo zdravotnictví podruhé opakuje chybu a zvýší schodek, schodek zdravotního systému v České republice?

Ano, ano.

Budu citovat údaje ministerstva zdravotnictví, o kterých vy říkáte, že k dispozici nemáte. Cituji doslova: "Loni pojišťovny ze zdravotního pojištění vybraly sto třicet pět miliard korun. Letos vyberou nejspíše o pět či šest procent peněz víc, tedy asi sto šedesát dvě miliardy korun." Zvýšení plateb o tři procenta, tedy to, co zvyšuje ona cenová vyhláška, o které se bavíme, si vyžádá pouze dvě a půl miliardy korun.

Nám naše modelace vycházejí více.

Kolik?

Pět miliard.

To znamená dvojnásobek.

Ano, a víte, ono je to těžké. Jestliže máte dvě křivky, výdajovou a příjmovou a ta výdajová neustále se pohybuje o pět až šest procent nad tou příjmovou, tak tři procenta z té nižší křivky nejsou stejná procenta jako z té vyšší, vyšší křivky. A to je ta ...

To znamená, že ...

... základní chyba, o které si myslíme, že nebere se v potaz.

Vy jste jako zdravotní pojišťovny ihned při podpisu vyhlášky vyhrožovaly, že budete připravovat žaloby o náhradu škody kvůli chybnému rozhodnutí státu, jak daleko jste s těmi žalobami?

Vytvořili jsme pracovní skupiny, jak právnické, tak ekonomické a zdravotní a připravujeme se na jednotlivé kroky.

Ty žaloby by mohly přijít kdy, a to budete žalovat ministerstvo?

Neumím vám teď říci, protože to mají právníci v rukou a zkoumají možnosti, jaké máme. Budeme-li vyzváni, určitě dáme podklady i pro ústavní stížnost.

Ta s největší pravděpodobností podána bude, což vám přislíbili při čtvrtečním jednání senátoři za ODS, v čele se stínovým ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem. Ale ústavní stížnost, to je na dlouhé lokte. Pokud se nemýlím, vy jste tady zmínila vyhlášku ministra zdravotnictví Bohumila Fischera, na ní také byla podána ústavní stížnost, bylo to před třemi lety, pokud se nemýlím, a do dneška ta ústavní stížnost není vyřízena, to znamená, může to trvat další tři roky a ten problém se musí řešit, vy očekáváte, že bude Ústavní soud rozhodovat dříve než za tři roky?

Předpokládáme, jestliže na stejné téma bude druhá stížnost, že už by se tím opravdu teda měl Ústavní soud zabývat.

Kdy je reálné, že se veřejnost dozví, zda jako zdravotní pojišťovny budete žalovat stát kvůli chybnému rozhodnutí o náhradu škody, o peníze?

Já si myslím na naší nejbližší tiskové konferenci, že to zveřejníme.

To znamená, že v úterý se to veřejnost dozví?

Je to možné.

Další téma, reforma systému zdravotnictví. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová posílá do vlády návrh své koncepce zdravotnictví. Zjednodušeně řečeno, dokument počítá s posílením role státu a odmítá zvyšování spoluúčasti pacientů. Jaké znaménko byste, paní ředitelko, dala návrhu koncepce ministryně zdravotnictví, plus, nebo minus?

Já bych dala minus.

Minus, i v souvislosti s tím, že do role bankomatů, jak jste to sama pojmenovala, vhání zdravotní pojišťovny právě tato koncepce?

Ano, také.

Co jiného než ta koncepce, vy jste řekla také, tak co tam ...

A další kroky, vyhlášky, jednotlivé kroky a přípravy dalších zákonů, protože už jsme měli možnost připomínkovat další. Například zákon o financování zdravotnictví, který nás posunuje také tímto způsobem.

Zákon o financování zdravotnictví ...

Návrh zatím v připomínkovém řízení.

... který půjde do vlády v nejbližší době a pak do Poslanecké sněmovny, v čem ten zákon vás posouvá do role bankomatů?

Tam je například řečeno to, že ministerstvo, případně krajský úředník, určí, kdo bude zařazen do sítě, pojišťovny povinně budou muset navázat smlouvu a platit. Ale my k tomu procesu, zatím vůbec není napsáno, že by pojišťovny k tomu mohly být přizvány.

Z toho všeho, co vy říkáte zatím v těch dvaceti minutách našeho společného rozhovoru, vyplývá z toho, že český systém zdravotnictví místo toho, aby se blížil k nějakému úspornějšímu řešení, aby daňový poplatník nedoplácel na systém zdravotnictví, tak všechny kroky vedou spíše k dalšímu utrácení a k rozvalu celého systému?

Ano, máme takový pocit v poslední době.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová teď nepočítá se zavedením komerčního připojištění nebo dokonce doplatků, je podle vás možné z pohledu zdravotních pojišťoven sestavit takovou koncepci zdravotnictví, aby, kde nebudou obsaženy doplatky, například za recept nebo zvýšení spoluúčasti pacienta a přitom ten systém fungoval efektivněji, je to možné bez zavedení vyšší spoluúčasti?

Já si myslím, že je to možné, protože ta, to slovo spoluúčast je velmi nešťastné, protože na to se svádí nebo tudy se vždycky uhne celá ta debata. Já myslím, že by se měli politici ptát občanů, na co chtějí solidárně vynakládat peníze. Protože to pojištění, které všichni platíme, je solidární. S čím chceme být solidární. Chceme být solidární s každým paralenem, anebo chci být solidární s tím, že budu potřebovat kardioverter. Chci být solidární s tím, když si někdo sám poškozuje úmyslně své zdraví, ať už bere drogy, opíjí se, nebo si úmyslně kazí kouřením zdraví, anebo chci mít, být solidární, když dostanu opravdu závažnou chorobu, že bez jakéhokoliv doplatku ji budu mít uhrazenou. To jsou takové základní otázky ...

Vy myslíte, že ty základní otázky nejsou zodpovězeny, to by člověk očekával ...

Já si myslím, že nejsou zodpovězeny.

To by člověk očekával, že jsou zodpovězeny.

Nejsou zodpovězeny.

A vy ty otázky kladete na příslušná místa, jde mi o ministerského předsedu, zkrátka o vládu, která jako exekutiva připravuje návrhy zákonů?

Snažíme se takové otázky klást a psát to v připomínkách k různým koncepcím a k různým materiálům, ale zřejmě nenastal čas ještě na takové debaty.

Vy jste připomínkovali koncepci ministryně zdravotnictví Milady Emmerové, která jde v pondělí do vlády?

My jsme ji připomínkovali, my jsme ji nedostali oficiálním způsobem, vlastně oficiálně nám nebyla předána. Jenom jsme si ji stáhli z těch internetových stránek, kde ji měli všichni k dispozici a poslali jsme připomínky.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová v té koncepci zatím nepočítá se zavedením komerčního připojištění, kterým by si lidé mohli v určitém rozsahu zajistit nadstandardní zdravotní péči. Považujete to za rozumný krok?

Víte, mně to připadá, že zavíráme oči před něčím, co funguje nebo co existuje v systému zdravotnictví. Když se poptáte po svých přátelích a známých a já to mohu i z dopisů pojištěnců dokumentovat, tady je velmi rozvinutá šedá ekonomika, kdy každý za něco platí, ale platí za něco, o čem neví, jestli platí dost, nebo málo, neplatí to přes daňové doklady a tak dále. Čili ty peníze do zdravotnictví jdou, jdou tím nejméně vhodným způsobem z kapes občanů a bylo by do toho třeba vnést pořádek, aby, abych teda věděla, jestli ...

Buďte ještě konkrétnější, když vám řeknu, že to je ...

Jestli chci v nemocnici být na jednolůžkovém pokoji, tak proč bych si ho neměla připlatit. Když si vymyslím, že operaci chci právě od pana profesora, proč bych si neměla připlatit. Stejně tak ...

A když vám namítnu, chci operaci u pana profesora, ale nemám na to, abych si ji mohla připlatit?

Tam ještě je třeba říci b k tomu, jestliže vaší chorobu nebo vaší operaci může provést jenom ten profesor a nikdo jiný, protože je ten jeho tým v republice jediný, který vám může odstranit váš zdravotní problém, tak samozřejmě byste si na to neměl připlácet. Tam jde o to, že ...

A tam jde ale také o to, aby vy jako pojišťovny, když už sama říkáte, že jste se v současnosti posunuli a posouváte se i kvůli koncepci Milady Emmerové do role bankomatů, tak bych od vás já jako pacient a váš pojištěnec, vaší zdravotní pojišťovny, například očekával, že mi budete garantovat tak dobrou zdravotní péči, abych věděl, že když mě nebude operovat pan profesor, tak dostanu stejnou péči a bude kvalitní, nikoliv ...

My bychom vám rádi garantovali kvalitní péči v našich smluvních zdravotnických zařízeních, ale ...

To se ale neděje v současnosti?

... zatím, protože samozřejmě museli jsme navázat smlouvy na pět let, chystá se v pololetí příštího roku obnovování smluv a myslíme si a máme velkou ambici dosáhnout toho, že budeme mít parametry kvality pro nasmlouvávání, že budeme schopni našim pojištěncům říci, že v té nemocnici, kde nasmlouváme, mají garantovanou dobrou péči.

Vy, pokud se nemýlím, říkala jste za rok?

V pololetí 2006 končí ty pětileté smlouvy.

To znamená za rok a půl. Jak konkrétně budete mít zjištěno, když budu potřebovat nový kloub nebo budu mít problémy s klouby, budu chtít kloub umělý, že v tom a v tom zdravotnickém zařízení mi udělají kloub na první pokus a nebudu týrán reoperacemi?

K tomu máme dostatek dat, máme, z naší datové základny víme, kde je větší počet reoperací, než by mělo být obvyklé, protože samozřejmě může se reoperace objevit z nějakých důvodů, čili ta data máme, postupně je chceme zveřejňovat a chceme pojištěncům umožnit, našim klientům, aby tu informaci dostali.

Za rok a půl ale tu může také vzniknout revoluce, když některým zařízením neobnovíte smlouvy?

Já nepředpokládám, že vznikne revoluce, předpokládám, že naši občané a naši klienti to pochopí, že chceme pro ně zajistit dobrou péči a že chceme pro ně jistotu, že když půjdou právě do té nemocnice, kam jdou, že jim bude poskytnuta dobrá péče kvalitním personálem na dobrých přístrojích.

Když se podíváme na systém zdravotnictví a vrátíme se konkrétně ke koncepci ministryně zdravotnictví Milady Emmerové, ta tvrdí, že není zapotřebí zavádět poplatky jako regulační nástroj, ať už za pobyt v nemocnici, či za recept, ale že nejdříve je nutné hledat úspory v tom samotném systému. V rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Milada Emmerová konstatuje, že poměrně velké peníze se dají ušetřit v lékové politice.

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Dá se hodně ušetřit, já jenom chci říci to číslo, že za loňský rok se za léky vydalo pětapadesát miliard a když by se přistoupilo na ten můj navrhovaný způsob oné zdravotní knížky, kde by byl jasně kontrolovaný předpis, příjem léků, kde by se přísně dbalo na to, kolik léků vlastně může nejvíce například starší nemocný užívat, aby ho to neotravovalo, ale spíše léčilo, jak jistě bychom chtěli, tak potom se dá tímto způsobem, a to jedna slovenská pojišťovna zjistila, ušetřit třetina nákladů.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Je možné podle vašich propočtů tolik ušetřit na lékové politice?

Já nejsem tak optimistická, že z padesáti pěti miliard by to mohla být třetina, ale ušetřit se určitě dá. My jsme to opakovaně říkali a vycházíme i z údajů lékárníků, kolik léků se vrací, kolik se jich vyhazuje, kolik se předepisuje a farmaceuti jsou schopni vám říci a jeden kolega mi to také řekl, že bere-li občan nebo pacient více než šest léků, už nejsou celkem schopni říci, jestli opravdu víc, větší počet léků než šest přináší léčebný výsledek dobrý. Čili to je jedno závažné téma, kde se dá uspořit, ale ono to taky potřebuje trošku výchovu občanů. Potřebuje to výchovu občanů v tom, že, že nemusí vždycky dostat předpis, že také mají si upravit třeba svůj životní styl, svoje stravování, obecně léky a vůbec zdravotnictví má vliv jenom asi na dvacet procent toho pocitu zdraví, jinak to mají v rukou vlastně my sami občané, čili to znamená ještě víc, víc věcí kolem toho, nejenom jednorázové řešení, ale uspořit by se na lécích dalo.

A jaké další kroky by podle vašeho názoru, podle těch připomínek například Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterou jako ředitelka tady zastupujete v tomto pořadu, by bylo dobré udělat, aby se nemusela zvyšovat, zatím nemusela zvyšovat spoluúčast pacientů, protože z pohledu ČSSD je to zjevně zásadní krok, který nemíní před volbami v roce 2006 učinit?

Když se zastavím u té lékové politiky, paní ministryně zmínila lékovou knížku, my vlastně lékovou knížku, ale nikoliv v papírové podobě, ale v internetové podobě, zavádíme a je to právě to, co ona říkala, že bychom chtěli, aby jeden lékař měl přehled, a nejlépe ten ošetřující praktický, o všech lécích, které ten pacient bere, o všech vyšetřeních, která jsou mu ordinována, která podstupuje, aby se nedublovaly nebo ještě několikanásobně nedělala nepotřebná vyšetření, protože samozřejmě ten pacient je potom, on je dokonce zahrnován péčí, kterou vůbec nepotřebuje, ale pojišťovna to všechno platí, čili i tam se dá ušetřit. Dá se ušetřit na správných léčebných postupech, které, na kterých se snažíme spolupracovat s odbornými společnostmi. Stejně tak se dá uspořit na správné organizaci ve zdravotnictví, to také třeba podle našeho názoru ta koncepce málo zahrnuje, protože by mělo být celkem jasné, kdy je pacient na akutní péči, kdy už by měl být v následné rehabilitační a naopak, kdy už by měl být v domácí péči. Kdy je pacientem pro homecare takzvaný nebo kdy je už na ambulantní. Navíc rozvoj technologií a rozvoj zdravotnictví a léčebné péče vůbec, mnoho věcí, které ještě nedávno se musely léčit na lůžku, dneska jsou prováděny ambulantním způsobem, mnohem levnějším, nezatěžujícím pacienta a tam všude jsou, jsou cesty k úsporám.

Říká ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková, která byla třicet minut hostem Interview BBC, děkuji, že jste přišla do studia, děkuji, že jste věnovala svůj čas BBC a někdy příště na shledanou.

Děkuji, hezký večer a hezký víkend.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Musílková: Pojišťovny asi odstoupí z komise pro nákup techniky

PRAHA 28. ledna (ČTK) - Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD)porušila podle ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřiny Musílkové smlouvu o spolupráci s pojišťovnami při nákupu drahé zdravotnické techniky. Pojišťovny vážně uvažují o odstoupení z komise.

"Musíme se podívat, jaké možnosti pojišťovny vůbec mají, nakolik byla porušena společná dohoda, dohodnuté podmínky," řekla dnes Musílková rozhlasové stanici BBC.

V komisi jsou zástupci státu, pojišťoven, lékařských společností, krajů a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ministryně původní šestnáctičlennou komisi rozšířila o další tři zástupce státu. Zároveň změnila statut a jednací řád komise.

Pojišťovnám se podle Musílkové nelíbí, že ministryně provedla změny sama. V komisi mají jen šest zástupců, přestože to jsou právě ony, kdo nákupy financují. Ve smlouvě také je, že když se nebude ministerstvu líbit zástupce vyslaný pojišťovnou, tak si ho vybere samo. "Tak to už pokládáme vyloženě za nekolegiální a nesolidní," pohoršovala se.

Odchod pojišťoven z komise podle Musílkové povede k jejich většímu domlouvání na tom, zda je již nakoupená technika plně využívaná a s kým budou uzavírat smlouvy. Nevyloučila, že to povede k ještě většímu vyhrocení sporu. Ministerstvo by mělo pojišťovny považovat za partnery, a ne jen za bankomaty, protože mají odpovědnost a povinnosti, kterým chtějí dostát, dodala.

Pojišťovny se dostaly v poslední době do sporu s ministryní a jejím úřadem také kvůli vyhlášce o úhradách zdravotní péče. Jsou přesvědčeny, že ministryně neměla zmocnění vyhlášku vydat. Hodlají proto podat ústavní stížnost a chystají žaloby o náhradu škody chybným rozhodnutím státu. Musílková soudí, že vyhláška prohloubí deficit pojišťoven.