Václav Moravec moderátor BBC

Je vám po padesátce a obtížně hledáte práci? Pak nejste v nikterak výjimečné situaci. Zatímco ve věku od pětačtyřiceti do padesáti let pracuje v České republice přes devadesát procent lidí, kolem šedesátky má místo jen třicet procent mužů a osmnáct procent žen. Míra jejich zaměstnávání je tak značně pod průměrem států OECD. Michaela Pastorová z Personální a vzdělávací agentury Kariéra v rozhovoru pro BBC konstatuje:

Michaela PASTOROVÁ (zvukový záznam): Ten věk sám jako takový by tou zásadní překážkou nebyl. Zásadní překážkou je to, že firmy těmto pracovníkům přednost nedávají, a to z toho důvodu, že i když v dnešní době se zvýšila hranice věková pro odchod do důchodu, tak tito lidé mají přeci jenom trošičku omezené možnosti.

Slova Michaely Pastorové z Personální a vzdělávací agentury Kariéra. Nejen o trhu práce v České republice bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor za ČSSD Milan Štěch. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Pokud byste měl pojmenovat jeden jediný problém, který v současnosti nejvíc trápí české odbory, který problém byste zvolil?

Těch problémů je víc, ale teďko máme docela obavu z té Modré šance, protože se nám zdá, že to je scénář, který není domyšlen a mohl by způsobit českému zaměstnanci postavení úplně té nejkrajní námezní pracovní síly, to znamená, velice špatnou pozici.

Vy jste dokonce přirovnal Modrou šanci k modré tsunami. Použil jste tuto metaforu. Nemáte s tím spíš problém vy jako senátor za ČSSD, než Českomoravská konfederace odborových svazů?

Ne, na jednání rady a následně i sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů, což jsou zástupci všech odborových svazů a delegáti z významných firem a ze všech regionů, nám bylo uloženo, že máme tento dokument analyzovat, že máme vypracovat k tomu naše stanovisko a že ho máme publikovat, protože právě delegáti přišli s tím, že nemáme v této věci vůbec váhat, že jsou to věci, které se tam dočetli, velice nebezpečný a riskantní a že by se český zaměstnanec mohl dostat do pozice zaměstnance Latinské Ameriky nebo jihovýchodní Asie.

Odmítáte tedy námitku, že, řečeno slovy vašeho předchůdce v pozici předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Richarda Falbra, lezete do sociálnědemokratické ložnice, do vládní ložnice a straníte, poškozujete ODS?

Víte, to by zase se mohlo říkat, že představitelé zaměstnavatelských svazů lezou do ložnice ODS, že straní ODS. Já si myslím, že v normálně fungující demokracii každá strana by měla být určitým způsobem vyprofilovaná a měla by si o získání podpory určitého spektra voličů. A samozřejmě že všude v Evropě a i ve světě mají odbory blíže k levici. Víte, že například ve Skandinávii, západní Evropě, v sousedních zemích jsou odboroví předáci daleko víc angažovaní v sociální demokracii. Například SPD je dvě třetiny poslanců členy odborů, ve Skandinávii to je převážná většina, čelní představitelé i ve vládě za sociální demokracii prošli odborama, jsou aktivní i odboráři některý, který jsou zase v poslaneckých lavicích. Takže u nás se z tohoto dělá jaksi případ. Já si myslím, že je čestnější a férovější říci, kam člověk patří, jaký názory hlásá, a také si mě můžou lidé jaksi kontrolovat v našich odborových řadách. Kdybych říkal, že jsem neutrální, jako řekli například někteří ekonomové, že jsou nezávislí, a přitom jednostranně je naprosto z toho zřejmý, že jsou velice třeba liberálně orientovaný a že fandí určité politické straně, tak si myslím, že to je neseriózní, že je to takové klamání veřejnosti.

Varujete tedy jako předseda a nejen jako předseda, ale Českomoravská konfederace odborových svazů varuje před Modrou šancí Občanské demokratické strany. Podle průzkumu volebních preferencí by občanští demokraté s největší pravděpodobností drtivě zvítězili v parlamentních volbách, což může být i pravděpodobné v roce dva tisíce šest. Pochopil jsem správně z vašich slov, že by mohlo dojít k vážnému sociálnímu napětí, pokud by ODS uskutečňovala Modrou šanci?

Pokud by ty kroky realizovala, tak jsem o tom plně přesvědčen, jestli by ji realizovala v plném rozsahu, proto také byla pravda, že v minulosti měli docela hodně liberální myšlenky v dobách Václava Klause. Václav Klaus byl pragmatik a velice zvažoval, jestli některé kroky zejména směrem k obyvatelstvu učinit, nebo ne. Mám obavu, že ta současná garnitura je jiného režijní...

Myslíte tedy, že by přišla éra stávek a protestů...?

Přišel by asi pokus to realizovat jakousi šokovou terapií a na to by po určitém času určitě veřejnost reagovala, protože v naší zemi je určitá vyspělost, máme tady určité hodnoty, které si zajisté budou chtít občané udržet. A myslím si, že také si to můžeme dovolit.

Pojďme k jinému tématu. Reforma daní, nebo daňové změny se před ideovou konferencí ČSSD staly jedním z hlavních témat české politické scény. S vlastním návrhem radikální reformy daní přišel v pondělí Svaz průmyslu a dopravy. Navrhuje v něm mimo jiné výrazně snížit daně lidem i firmám, zrušit majetkové daně a zvýšit základní sazbu daně z přidané hodnoty na devět procent. Malým podnikatelům by měl stát umožnit vést místo účetnictví jen daňovou evidenci. Reforma by podle odhadů Jaroslava Míla, prezidenta svazu, snížila roční příjmy státu o pětapadesát až šedesát tři miliardy korun českých. Prezident svazu Jaroslav Míl v rozhovoru pro BBC ještě dodává:

Jaroslav MÍL (zvukový záznam): My neprosazujeme něco, co je iracionální. My jsme přesvědčeni o tom, že výnosy zase z daňové vyšší výtěžnosti by se projevily, protože tímto nastartujete malé střední podnikání, snížíte nezaměstnanost v republice. Pochopitelně i ti lidi, co budou zaměstnáni, budou platit daně, i když malé, ale ohromný efekt tohoto návrhu je, že dochází k zjednodušení, ke ztransparentnění celého systému.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Dovedli byste si představit takovou radikální reformu?

Ne reálně, aby fungovala, aby podle ní mohl existovat náš státní, veřejný i společenský systém, tak ne, protože naši experti dělali rychlý propočet, protože jsem od vás očekával tuto otázku, a nevyšlo nám dopady padesát, šedesát miliard, ale zhruba sto třicet, za určitého scénáře i sto padesát miliard do veřejných rozpočtů.

To znamená, že radikální reforma, pokud vám rozumím správně, radikální reforma Svazu a průmyslu a dopravy by měla dvojnásobný, více než dvojnásobný výpadek daní?

Ano, podle, říkám, rychlého propočtu, protože víte, že to bylo zveřejněný v pondělí, našich expertů, tak toto číslo mi bylo sděleno. A chci ještě říci, ten...

To znamená, že by se...

...ten návrh, ten je do jisté míry usměrňuje, ten je do určité míry pro firmy a zejména pro ty manažery, protože na tom by vydělali ty příjmově nejsilnější a zaplatili by to ti příjmově nejslabší. Když k tomu připočteme, že by se z důvodu výpadku veřejných financí zavedly asi ve větším rozsahu přímé platby, které by si občané museli ze svých kapes platit v oblasti veřejných služeb, zdravotnictví, školství a tak dále, doprava a podobně.

Když odmítáte tuto radikální reformu Svazu průmyslu a dopravy, co je pro Českomoravskou konfederaci odborových svazů základní požadavek v diskusích o změně daní v České republice, jeden základní?

Tak předně konsolidovaná daňová kvóta v České republice je třicet pět celých jedna po přepočtu HDP za předloňský rok. A s touto daňovou kvótou se řadíme mezi země s nejnižším daňovým zatížením v Evropě. Já vám tady potom nechám písemný materiál, který byl vypracován experty, kteří nejsou z našich řad.

Počkejte, teď mluvíme o složené daňové kvótě, abychom tomu rozuměli?

Ano, konsolidovaná daňová kvóta. Já jsem řekl, pardon...?

Já jsem právě se chtěl ujasnit...

Ano, já mluvím o daňovým zatížení. My se domníváme, že v minulosti byly provedeny kroky ke snížení daní, ale jenom pro některé skupiny. Příjmově nejsilnější je ještě za doby vlády Miloše Zemana, byla snížena daň ze čtyřiceti jedna procent, pátý pásmo bylo zrušený a bylo to teda sníženo na třicet dva procent. Dále byly sníženy významně daně právnických osob, bude na čtyřiadvacet procent, přitom že my máme velké množství odpočtů, což si myslíme, že celkem je dobrý. Za poslední tři roky vlivem studené progrese došlo ke zvýšení, mírnému zvýšení daňového zatížení lidí v zaměstnaneckém poměru, zejména zaměstnanců, kteří mají podprůměrný, průměrný a mírně nadprůměrný příjmy, proto my navrhujeme, aby se těmto skupinám daňově ulevilo, aby oni byli motivovaní pracovat i v těch profesích, kde není takový výdělek. Samozřejmě přejeme si, aby ty výdělky, ty mzdy rostly...

Teď vám vstoupím do řeči, protože ČSSD by podle premiéra Stanislava Grosse, protože vláda bude, potažmo pak i obě komory parlamentu, rozhodovat o daňových změnách. Premiér Stanislav Gross navrhuje, že by ČSSD a vláda měly dát přednost snížení sazeb před rozšířením daňových pásem. Středeční Hospodářské noviny s odvoláním na premiérova poradce, poslance pro ekonomiku Jana Mládka napsaly, že nejnižší daňová sazba by se měla snížit ze současných patnácti na dvanáct a druhá sazba by měla klesnout z nynějších dvaceti na osmnáct procent. Tento návrh jde vaším směrem?

No, úplně ne. My si myslíme, že je taky možný, ale vidíme lepší řešení, které jsme projednávali v pondělí s panem ministrem Sobotkou, a to je, aby odpočet na poplatníka, který je dneska třicet osm tisíc korun zhruba, byl nahrazen slevou na dani, to znamená, že by to byla od už konkrétní daně sleva. Ta sleva by byla ročně devět tisíc tři sta korun na poplatníka na každého, to znamená, že by člověk, který vydělává zhruba deset tisíc korun měl úsporu ročně asi tři tisíce šest korun, v kapse by mu zůstalo. Občan, který vydělává měsíčně dvacet tisíc korun, by měl ročně úsporu tisíc sedm set korun.

Když mluvíte o slevě na dani, co, říkal jste, že tento návrh jste předložil v pondělí ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, on vám neřekl, že slevy na dani by zkomplikovaly už tak komplikovaný daňový systém České republiky?

No, vždyť ho máme na děti, to by vůbec nezkomplikovaly, to zase není takový problém.

Co vám na ten váš návrh řekl pan ministr?

Já jsem tam nebyl, byl tam místopředseda, byli tam další naši experti. Pan místopředseda, nebo pan ministr Sobotka tento návrh neodmítl, řekl, že tímto způsobem také ministerstvo financí a vláda uvažuje. A měli jsme teda dojem z toho jednání, že je to jedna z reálných alternativ, jak řešit, protože by nejlépe zajistila, aby skutečně tato skupina lidí, která si vydělává mezi deseti až dvaceti tisíci, respektive mezi sedmi až dvaceti tisíci korun, skutečně měla úsporu v placení daní a ty peníze jí zůstaly, to znamená, aby to posílilo její kupní sílu.

Říkáte, čtyři tisíce ročně by tato skupina...

Zhruba, zhruba ty příjmově slabší, ty příjmově silnější by to bylo někde kolem těch patnáct set až dva tisíce. A ještě jsou tam další opatření. Když se podíváte, jak se u nás tvoří daňový základ, tak zaměstnanci mají nejširší, nejširší daňový základ, nemají možnost žádných odpočtů oproti OSVČ, to způsobuje ty problémy, například se švarc systémem, a my bysme chtěli, aby i tady určitá paušální částka, ideální by byla až pětadvacet procent, ale je to závislý taky na možnostech příjmový stránky rozpočtu, takže aby byl možný uplatnit určitý paušální odpočet na dopravu a na náklady, který ten člověk výkonem práce, samozřejmě by se to týkalo lidí, který pracují, má spojený. Toto je běžný v západní Evropě.

Pochopil jsem, promiňte, pochopil jsem správně, že kromě toho, kromě těch slev na dani by ještě i zaměstnanci měli paušál odpočtu?

Ano, něco podobnýho, jako je u osob samostatně výdělečně činných.

A s tím souhlasil ministr financí?

Také to neodmítnul a také tento názor od nás v minulosti také slyšel a také přislíbil, že se touto otázkou budou zabývat. Uvidíme, jak v dalších teďko dnech, týdnech se bude tato problematika diskutovat a řešit.

V posledních dnech padají desítky návrhů na změny v daňových odvodech. Vy jako odboráři k nim přispíváte. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem navrhují zavedení hranice pro odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Milan URBAN (zvukový záznam): Já si myslím, že můžeme začít stropem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. To je věc, která je poměrně daleko. Dovedu si představit, že vláda schválí ten výpočet, vyměřovací základ zhruba z trojnásobku průměrné mzdy. Samozřejmě má to své dopady do rozpočtu. Pokud to bude takto, tak je to nějakých tři, tři a půl miliardy korun.

Prozradil v rozhovoru pro BBC ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Takovým úvahám se brání vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který v úterý v rozhovoru pro BBC naznačil, že připravuje nový zákon o nemocenské. S ním Škromach podle svých slov naráží.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Je paradoxní, že za situace, kdy připravujeme nový zákon o nemocenském a kde jsme se rozhodli na základě diskuse s podnikateli a zástupci odborů na tom, že bychom snížili odvod, který odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance, v nemocenském ze tří celé tří procenta na jedna celá čtyři, což by významně vlastně snížilo zatížení ceny práce, tak ministerstvo financí toto připomínkuje a chce, aby k tomuto snížení nedošlo, nebo aby nebylo tak výrazné.

Prozradil v úterý v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Měl by podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha návrh na zavedení stropu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění ve výši tří průměrných platů v zemi podporu vaši jako odborářů?

Ne, neměl by, dokonce se divím, že pan Urban to navrhuje. Já nevím, jestli náhodou nepřestoupil a není ve vládě za Unii svobody, protože toto je v rozporu s programovými dokumenty sociální demokracie, ale my souhlasíme s tím, aby tam bylo určité zastropování v souvislosti právě s nemocenskou a se sociálním pojištěním, ne se zdravotním, protože to by udělalo problémy ve zdravotním pojištění, aby to byl pětinásobek. A je potřeba brát ohled na tu příjmovou stranu pojištění, protože by se dostaly zbytečně veřejné rozpočty a ty fondy jednotlivé, nebo ty položky resortů do schodků, které by odnesly důchodci a lidé nemocní.

Můžete potvrdit, nebo vyvrátit to druhé tvrzení, tedy tvrzení vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, že jako odboráři souhlasíte s novým zákonem o nemocenské, který by zhruba o polovinu snížil odvody zaměstnavatelů na nemocenskou?

Tak pan ministr je hodně optimistický. My jsme se účastnili všech jednání a musím říci, že ty jednání i u zaměstnavatelů, i když nejsem oprávněn za ně hovořit, dospěly, že jsem hodně blízko kompromisu. A chceme z naší strany, aby nemocenská měla slušnou úroveň, ale byly tam mechanismy, které zabrání zneužívání. A na druhou stranu chceme od zaměstnavatelů, aby taky nesli určitý riziko za to a zodpovědnost, jaké pracoviště je, jaké jsou tam podmínky, jak pečují o své zaměstnance.

Můžete popsat, jak ten kompromis bude vypadat, na čem jste se dohodli?

Měl by zatím vypadat, že by prvních čtrnáct dnů nemoci byla náhrada, to znamená, že by to nebylo pojištění, platil by to zaměstnavatel, o to by měl dost výrazně nižší pojištění. A ty dávky by zůstaly zhruba, jako jsou dneska. A od patnáctého dne by to bylo pojištění, který by platila Česká správa sociálního zabezpečení, byly by tam přísnější kontroly mechanismů, tam přísnější mechanismy kontroly. A potom by tam byla možnost, že by v kolektivních smlouvách prvních těch čtrnáct dnů si mohli dojednat i vyšší nemocenskou, pokud by se dohodli co za co. To znamená, že by se to muselo na jedné straně vyplatit zaměstnavatelům, ale na druhé straně i zaměstnancům, a to je to, co my chceme, abychom měli pro vyjednávání větší smluvní volnost při určitých mantinelech, které zajistí určitou lidskou důstojnost a, řekl bych, dobrou existenci z těch dávek.

Ministerstvo financí zvýšilo prognózu letošního růstu české ekonomiky na tři celá osm desetin procenta z dosavadního odhadu tři celé šest desetin procenta. Ministr financí Bohuslav Sobotka tím odůvodňuje možnosti snížení daní z příjmů lidem s nižšími a středními příjmy. Myslíte si, že skutečně z pohledu odborů tady je prostor pro nějaké daňové úpravy nebo daňovou reformu? Je tady možné mluvit o daňové reformě?

Já si myslím, že to daňová reforma nebude. Daňová revoluce by byla, kdyby se realizovala Modrá šance tý rovný daně. A zajímavé je, dovolte mi ještě, u tý rovný daně, že...

Vás to nějak trápí, ten problém...

No, ne, protože nás zase nutí někteří, koukejme a poučme se na Východě, protože vezměme Rusko, teďko Rumunsko, Slovensko, kde tedy zvýšil se počet chudých na dvacet šest procent, to znamená, že je tam minimálně trojnásobně větší počet chudých, než je v České republice, takže toto si myslíme, že to je špatná cesta. A jinak daňové úpravy ano, a znova říkám, určité narovnání, protože v minulosti se šlo v úpravách vstříc skupinám příjmově silnějším a podnikatelským subjektům. Teďko si myslíme, že jsou na řadě zaměstnanci.

Pojďme k dalšímu tématu - ekonomická politika Evropské unie a její dopady na Českou republiku. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso představil v Evropském parlamentu své plány na příštích pět let.

José Manuel BARROSO (zvukový záznam): Klíčovými cíly jeho politiky mají být prosperita, solidarita a bezpečnost.

Barroso řekl poslancům, že státy Evropské unie musejí zastavit pokles ekonomického růstu. Nová pracovní místa podle něj vzniknou díky podpoře informačních technologií a především omezení byrokracie pro podnikatele. Jak se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, host Interview BBC, vypořádá s námitkou, že v Evropě přichází éra liberalizace pracovních trhů Evropské unie a, řekněme, i zdravého omezení sociálního státu?

Víte, slůvko liberalizace ještě úplně neznamená omezení sociálního státu a pojistek. Samozřejmě stát podle vývoje společnosti má vždycky svoje funkce a některé ty funkce jsou v určité etapě důležitější a některé méně, ale musí být vyrovnané, nebo musí být do určité míry harmonické, musí na sebe navazovat. A právě, že Evropská unie a její představitelé hovoří o tom, co jsou největší rezervy. A souhlasím, že to jsou moderní technologie, že to je příliš velká byrokracie, myslím, že i v Česku jsou některé věci příliš byrokratické. Než se může založit podnik, kontroly provádí pět institucí, proč to nemůže provádět jedna instituce...

To znamená, že jako odboráři nemáte výhrady k tomu, aby se zlepšilo podnikatelské prostředí?

K tomuto ne, ale jestli si někdo myslí, že to bude tím, že lidé budou pracovat dvanáct hodin denně, že nebudou mít nárok na přestávky, na stravu, že budou moci být propuštěný okamžitě bez udání důvodu, tak to není žádná liberalizace.

Teď mluvíte například o navrhované evropské směrnici, která by umožnila případné prodloužení pracovní doby?

Ale to, prosím vás, Česká republika, to se vůbec prakticky České republiky netýká, protože Česká republika je známá tím, že má nejen v Evropě, ale prakticky na světě nejdelší fond pracovní doby. Ono se tu pořád u nás straší Západem, ale kdyby západní ekonomové a manažeři měli takový fondy a poměry, jako jsou v České republice, tak by pravděpodobně vůbec žádné námitky neměli.

Proč tedy jste jako čeští odboráři nesouhlasili s návrhem té evropské směrnice, protože spíš by měla být tedy západní Evropa strašena Českou republikou?

Tam je, pane redaktore, to se jedná o revizi směrnice, o určitý aspekt té pracovní doby, protože před deseti lety, když byla přijata, tak se tam řeklo, že se udělá revize směrem k /nesrozumitelné/ z důvodu tehdy, že to Velká Británie odmítla, to znamená, jestli je možný individuální výjimka. My si myslíme, že by být neměla, protože to potom zvýhodňuje tu zemi, která tento režim nedodržuje. Takže když Evropská unie je jednotným prostorem v oblasti pohybu toho kapitálu a zboží, tak by také měla mít určité svoje mantinely v oblasti těchto standardů.

Vy jste, řekněme, koncem listopadu dávali najevo nesouhlas s návrhem Zákoníku práce a s diskusemi, které se kolem Zákoníku práce vedly. Jde o zcela nový Zákoník práce. Myslíte si, že už se blíží čas dohody a shody na Zákoníku práce, se kterým byste i jako odbory souhlasili?

My se účastníme všech prací, jako je to u nás obvyklé, za každé vlády. Mohu říci, že ty jednání postoupily kupředu. Bohužel po nástupu nového vedení Svazu průmyslu tam cítíme, že současný prezident Svazu průmyslu se s ministerstvem průmyslu a s vládou rozešel ve zlém, když končil jako předseda představenstva v ČEZu.

Mluvíme o Jaroslavu Mílovi.

Ano, a myslím si, že to na výsledku těch profesionálních jednání je znát a že do toho zbytečně se to promítlo. V poslední době se to drobet zlepšilo, takže zaměstnavatelé se opět zapojili do diskusí, a doufám, že se dohodneme tak jako v předchozích letech, protože současný Zákoník práce v České republice není nijaký špatný. Vždyť on je harmonizován s právem evropského společenství a zaměstnavatelé s námi podepisovali asi třikrát dopisy sněmovně, když se ty harmonizace postupně přijímaly, že s těmi návrhy souhlasí. Takže my potřebujeme akorát vytvořit ten prostor pro smluvní volnost, pro kolektivní smlouvy a...

Vám se například ale nelíbil, nelíbilo zavedení takzvaných kont pracovní doby. Zaměstnanec by pracoval v některých obdobích podle potřeby firmy déle. V době, kdy by bylo práce méně, by naopak měl pracovní dobu kratší. To už vypadlo z toho návrhu?

Ne, to ještě nevypadlo. Pane redaktore, to je velice složitá otázka, v málo zemích se používá a jde o to, aby zaměstnanec byl chráněn, když by on neměl splněný ty hodiny, protože zaměstnavatel by mu tu práci nepřiděloval, a ta firma končila a propouštěla ho, tak on aby nemusel za to vracet peníze. To přece, kde ten člověk vezme ty peníze? Nebo kdyby tedy byla tam platební neschopnost, tak jakým způsobem budou ošetřeny ty nedoplatky, který vůči tomu zaměstnanci firma bude mít. Tam je plno specifických otázek, kterým neodpovídá náš právní řád.

Dovedete odhadnout, dokdy byste se mohli dohodnout na...?

Zákoník práce půjde podle mých informací pravděpodobně v únoru do vnějšího připomínkového řízení, takže už moc prostor není. My máme další termín schůzky se zaměstnavateli dvacátého prvního února na té nejvyšší úrovni. Do té doby budou naši experti a experti zaměstnavatelů jednat o konkrétních ustanoveních, jak sblížit stanoviska. Já...

Rýsuje se shoda?

Já moc si přeji, abychom se aspoň sblížili a to ministerstvo mělo menší důvod nějak rozhodnout zásadně. Lepší je pro ně, když může převzít naše stanovisko.

Pojďme ještě k poslednímu tématu - diskriminace na českém pracovním trhu. V polovině září jste se jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů obrátil na ministra spravedlnosti a Soudcovskou unii kvůli případu padesátileté ženy, která žalovala u soudu katastrální úřad za to, že ji odmítl zaměstnat kvůli vysokému věku. Žena u soudu neuspěla a krátce nato spáchala sebevraždu. Považujete ze svého pohledu, pane předsedo, ten případ za stále otevřený?

Já si myslím, že to je memento, že bysme se měli snažit, aby jako společnost, a odborům samozřejmě to přísluší stonásobně, aby na pracovištích byly korektní vztahy, a tam, kde nejsou, tak kritika, tvrdá kontrola a i postih, protože přes ponižování lidský důstojnosti, přes šikanu žádné prosperity nedosáhneme a spíše ty kolegiální vztahy jsou naší perspektivou, kde prostě můžeme jít kupředu.

Dostál jste své odpovědi od ministra spravedlnosti a Soudcovské unie?

Teď bych nerad nehovořil přesně, protože na toto téma jsem nebyl připraven. Od té jedný instituce jsem odpověď dostal, jako spíš že se chyby nedopustili. A z druhé instituce se mi zdá, že nepřišla, i když jsme tam prováděli urgenci, ale mezi tímto obdobím a dneškem došlo k řadě dalších porušení, některé byly dokonce i zveřejněny v nějakých...

Registrujete vy jako odbory, máte nějakou databázi případů, kdy lidé nad padesát jsou odmítnuti a je to případ diskriminace a není potrestán?

Odborové svazy i ČMKOS evidují ty nejvážnější případy, s kterými se na nás obracejí občané...

Jsou jich desítky?

Stovky, stovky. Jenom Odborový svaz zdravotnictví asi před dvěma měsíci v prosinci svolával tiskovou konferenci na téma šikana ve zdravotnictví a tam sám hovořil o stovkách a hovořil o desítkách soudních sporů, které v drtivé většině odborový svaz vyhrává. Tady jde o to, aby se lidé nebáli a obraceli se na úřady práce, případně samozřejmě kde mají odbory, tak na odbory. Když tam nemají odbory, založit odbory. To, že dneska i profesionální hokejisti řeší odbory přes své odbory, to není žádná...

Teď si tady děláte pěknou agitku, ne. Protože vás ubývá, ano.

V naší zemi byl vytvořen takový dojem, že odbory jsou jakoby překážka tržního hospodářství. Země s nejvyspělejším tržním hospodářství mají funkční odbory.

Podle průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj patří Česká republika k zemím, které si neumějí příliš poradit se zaměstnáváním lidí po padesátce. Kdo je podle vás především na vině?

To je velice těžká otázka. Já si myslím, že ta šance pro zaměstnávání této skupiny lidí je s rozvojem služeb. Mně se líbí ty modely, které zkouší například v Rakousku, aby služby, které jsou poskytovaný starším lidem, ve větším měřítku dělali také starší lidi, protože si s nima porozumí, ať už to je obchod, ať to jsou sociální služby. A já se domnívám, že to je velká šance pro lidi, který už nemají třeba takovou fyzickou výkonnost, nemůžou vytvářet takovou, nebo takovou intenzitu práce, ale zase mají porozumění, mají určitou životní zkušenost. A směrem ke starším lidem právě v oblasti služeb by se tito lidé měli stále více uplatňovat.

Myslíte, že by měl stát, a vidíte tady prostor pro to, aby stát rekvalifikoval ty lidi, aby po padesátce získali práci tito lidé například ve službách, kterých se stále v České republice ještě nedostává?

U nás se rekvalifikací dělá stále více, ale je to jenom zlomek toho, jak se rekvalifikují lidé se zaběhnutou tržní ekonomikou, to znamená zejména v západoevropských zemích. Takže rekvalifikace ano, musíme se vzdělávat celý život, ale musí to být rekvalifikace skutečně na reálná místa, nejenom rekvalifikace pro čárku.

Tady by měl tedy, pokud se nemýlím, podle vašeho názoru víc udělat stát, ministerstvo práce a sociálních věcí?

Ale také velký význam má dobré sociální partnerství, zejména v regionech, kde jak zaměstnavatelé, tak i zástupci zaměstnanců, odbory nejlépe ví, jaké jsou šance na zaměstnávání a kam orientovat tu přípravu a rekvalifikaci pracovní síly.

Konstatuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor za ČSDS Milan Štěch. Děkuji, že jste přišel do Interview BBC. Někdy příště na shledanou.

Přišel jsem rád, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.