Václav Moravec moderátor BBC

Karel Kühnl ve studiu BBC

Čeští poslanci podle očekávání dali zelenou prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku. Výsledek hlasování oznámila místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová.

JITKA KUPČOVÁ (zvukový záznam): Hlasování pořadové číslo sedm, z přítomných 181 poslanců pro návrh hlasovalo 125, proti 46. Tento návrh byl přijat.

Prodloužení mise podpořili unionisté, až na jedince všichni přítomní lidovci a občanští demokraté a většina sociálních demokratů. Jednotně proti byli komunisté. Pokud s tím bude souhlasit i Senát, budou čeští instruktoři cvičit v Iráku příslušníky tamních ozbrojených sil ne do konce února, ale až do konce tohoto roku. Horní parlamentní komora má o prodloužení mise hlasovat ve čtvrtek. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl po čtvrt roce ministr obrany České republiky, místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Hezký dobrý den.

Poslanecká sněmovna schválila prodloužení mise vojenských policistů na jihu Iráku z konce letošního února až do 31. prosince letošního roku. Očekáváte, že prodloužení mise bez výhrad podpoří i Senát?

Očekávám, že ho podpoří s několika málo výhradami. Několik senátorů, jistě za KSČM, možná i někteří další nebudou proti, ale myslím si, že v Senátu ta podporu bude ještě vyšší, než byla v Poslanecké sněmovně, a ta byla hodně vysoká.

Čtyřicet dva proti. Je to méně, než jste očekával?

Je to tolik, kolik jsem očekával. Já jsem očekával, že KSČM nebude hlasovat pro toto prodloužení, a že několik poslanců z ČSSD, výjimečně možná jeden nebo dva z KDU-ČSL. To se v zásadě přesně potvrdilo. Ta podpora byla mimořádně silná. Sto dvacet pět z přítomných asi sto osmdesáti poslanců je velice mnoho.

Poslanci ODS dávali v uplynulých týdnech najevo, že vláda zbytečně prodlužuje misi nadvakrát. Podle místopředsedy ODS a stínového ministra obrany Petra Nečase měla vláda už loni předstoupit před sněmovnu se žádostí o prodloužení mise do 31. prosince letošního roku.

PETR NEČAS (zvukový záznam): My touto žádostí vlády nejsme překvapeni. Kdo si vzpomene na podzim loňského roku, upozorňovali jsme při žádosti vlády o zvýšení počtu našich misí, že lze očekávat, že je to velmi pravděpodobné, že naše mise v Iráku neskončí volbami. Ukázalo se, že tento náš odhad byl správný, takže touto žádostí, jak jsem již řekl, jsme nebyli překvapeni.

Páteční slova místopředsedy ODS, stínového ministra obrany Petra Nečase pronesená v Poslanecké sněmovně. Pane ministře, jednoduchá otázka, proč jste žádost na prodloužení do konce roku nepředkládali už loni na podzim sněmovně?

Původní návrh předkládala ještě vláda vlastně před tím, než jsem se stal já jejím členem a od začátku mého působení na ministerstvu, myslím, je všeobecně známo, že se domnívám, že Česká republika má nést tu odpovědnost, která jí náleží, a má prodloužit misi vojenských policistů v Iráku. Já myslím, že bylo nutné, aby k tomu dospěl určitý vývoj, také sondáž u našich zahraničních partnerů ...

Co kdybych vám namítl sondáž v ČSSD, že to byl hlavní problém, proč jste jako vláda, vládní koalice nepřišli před sněmovnu už na podzim s tím, aby vojenští policisté v Iráku zůstali až do konce letošní roku?

Já myslím, že to je úplně jedno. Já si myslím, že je důležité, že jsme k tomu dospěli, že jsme k tomu dospěli jednoznačně. Důležité je, že nedojde k žádné diskontinuitě, a že naši policisté, vojenští policisté budou i nadále cvičit irácké policisty. To bych chtěl zdůraznit. My tam žádné policejní úkoly nevykonáváme, v Iráku. My, abych tak řekl, jim nedáváme ryby, my je učíme chytat ryby.

Vy jste původně počítali s tím, že po únoru se budou iráčtí policisté školit v České republice. Poslechněme si, co jste řekl v Poslanecké sněmovně k finančnímu zajištění prodloužení mise.

KAREL KÜHNL (zvukový záznam): Samozřejmě, že další působení kontingentu Armády České republiky v počtu do sto osob je spojeno i s nějakými náklady. Ty náklady navíc jsou vyčísleny na 175 milionů korun a tyto náklady budou plně pokryty z rozpočtu ministerstva obrany. Finační prostředky jsou k dispozici. Je možné je uvolnit mírnou restrukturalizací výdajů ministerstva obrany.

Prohlásil ministr obrany Karel Kühnl v pátek v české Poslanecké sněmovně. Pane ministře, odkud konkrétně vezmete zmiňovaných 175 milionů?

Tak já bych chtěl především zdůraznit, že 175 milionů, jakkoliv je to hodně peněz, představuje asi tři nebo čtyři promile armádního rozpočtu, takže restrukturalizací výdajů je vždycky možné na priority takovéto peníze uvolnit. Samozřejmě, že to souvisí i s výdaji na jiné mise. Bylo, počítali jsme se zhruba dvaceti miliony korun na výcvik stovky iráckých policistů na území České republiky. K tomuto výcviku samozřejmě nedojde. Nedávalo by, tato duplicita by nedávala žádný smysl a výcvik na území Iráku je samozřejmě daleko efektivnější, čili to je část těch peněz. Počítali jsme také a máme schváleno sněmovnou vyslání dvou dopravních vrtulníků dohromady asi s pětadvaceti členy obsluhy a osádky již od začátku roku do Bosny a Hercegoviny do operace Evropské unie Althea. Ty vrtulníky po dohodě s velením té operace budou vyslány až někdy v dubnu a ty jsou drahé. Tím ušetříme zhruba pětašedesát milionů korun. To už máme skoro polovinu té sumy pohromadě. A ujišťuji vás, že to, že ten zbytek nijak nenaruší fungování armády a ministerstva obrany.

Čeští vojenští policisté na jihu Iráku jsou v současnosti podřízeni britské divizi, pokud se nemýlím. V průběhu roku by měli být převedeni pod výcvikovou misi Severoatlantické aliance, což v tom vašem dokumentu, který jste předkládal Poslanecké sněmovně, stojí. Znáte jako ministr obrany už konkrétnější datum toho převodu?

To nezná nikdo, protože ta tzv. třetí fáze druhé etapy výcvikové mise NATO se v tuto chvíli plánem a organizací připravuje. Mělo by to být během několika málo měsíců.

To znamená, že je pravděpodobné, že by do poloviny, respektive ve druhé polovině letošního roku byli čeští vojenští policisté už převedeni pod tu výcvikovou misi?

Přesně jak jste řekl, do poloviny, respektive ve druhé polovině.

Český velvyslanec při Severoatlantické alianci Karel Kovanda ve středu v rozhovoru pro BBC odhadl, že vojáci členských zemí Severoatlantické aliance zůstanou v Iráku i po roce 2005.

KAREL KOVANDA (zvukový záznam): Informace, které máme, svědčí o tom, že Iráčani sami si velmi rychle budují, budují své síly a s naší pomocí a s pomocí celé řady dalších zemí si budují své síly a tento proces probíhá v Iráku daleko rychleji, než, myslím, jsme původně čekali. V důsledku toho například taky celá výcviková mise Severoatlantické aliance v Iráku bude početně menší. Takže já bych odhadoval, že budeme, budeme v Iráku možná dva roky, možná tři, ale určitě ne, určitě ne desetiletí, jak, což je délka našeho působení, téměř délka našeho působení například v Bosně.

Konstatoval ve středu v rozhovoru pro BBC český velvyslanec při Severoatlantické alianci Karel Kovanda. Počítá ministr obrany Karel Kühnl s tím, že při tvorbě rozpočtu a plánu zahraničních misí pro rok 2006 bude asi nezbytné počítat se zachováním českých vojenských policistů v Iráku?

Tak především musím říci, že říká-li pan velvyslanec Kovanda budeme, tak tím myslí NATO, nikoliv Českou republiku jako takovou.

Ano, ale Česká republika, pane ministře, je součástí NATO.

Myslí tím NATO, to za prvé, protože o účasti našich vojáků se rozhoduje výlučně v Praze, výlučně v Parlamentu České republiky a nikde jinde. Důležité je ale vidět, že Česká republika je jednou z mála zemí tohoto světa, které jsou vůbec schopny poskytnout nějakou pomoc stabilizaci v těch krizových oblastech. Tuto pomoc my prostě poskytnout musíme, protože tuto odpovědnost, kterou za to máme, tu poneseme, i kdybychom tam vojáky neměli. Není nikdo jiný než ta naše část světa, která tu pomoc může poskytnout, a proto si myslím, je-li tomu tak, že je správné ji poskytnout v aktivní formě účastí našich kontingentů v těch krizových oblastech. V tuto chvíli se nedá předjímat, jaké rozhodnutí udělá vláda a parlament na rok 2006, jaká bude nutnost.

Na to, na to já jsem se neptal. Já jsem se ptal na to, zda z vašeho pohledu jako ministra obrany je pravděpodobné, že v těch plánech, které vy budete předkládat jako ministr obrany týkající se zahraničních misí a rozpočtu zahraničních misí na rok 2006, se ukáže asi jako nezbytné v souvislosti s tím, jak si dovedeme představit, jak proběhnou irácké volby ve velmi omezené fázi. O tom se ostatně dnes také mluvilo v Poslanecké sněmovně, že ... To mám radost, že jsem vás pobavil.

Protože vy jste řekl na to jsem se neptal a právě na to se ptáte. Ale ne, přeci to je zjevné, že v tuto chvíli jsme rozhodli o roku 2005. Nevím přesně, jaká bude situace na konci roku 2005, jak dlouho bude nutné, abychom ještě cvičili irácké policisty. Je docela dobře možné, že budeme navrhovat další prodloužení mise. V tuto chvíli ale je rozhodnuto o roce 2005 a budeme-li navrhovat prodloužení i na rok 2006, tak s tím samozřejmě budeme počítat i v rozpočtovém plánování.

Čeští vojenští policisté nejsou jen jediným nebo nemusejí být jen jediným příspěvkem k rekonstrukci a obnově Iráku. Severoatlantická aliance v souvislosti s pomocí Iráku organizuje dodávky zbraní sovětského typu irácké armádě. V českých armádních skladech jsou desítky tun nepoužité munice. Šest tisíc tun nedávno darovala Česká republika Afghánistánu. O tom jsme se bavili při vaší poslední návštěvě před čtvrt rokem. Nabídne Česká republika nějakou konkrétní pomoc Iráku?

Česká republika to už učinila a v současné době dochází k výměně informací o tom, jaké prostředky tohoto druhu může irácká armáda upotřebit z našich zásob, jakým způsobem my bychom případně tyto zásoby dodali. Jednáme nejenom s iráckým ministerstvem obrany, s úřadem iráckého premiéra, ale také třeba s iráckým ministerstvem kultury. I to potřebuje pomoc. Ministr Džazajrí o to osobně požádal, a to na ochranu památek.

Tedy zbraně?

Ano.

Které chce ministerstvo kultury irácké?

To ale chce na základě platných iráckých předpisů.

Ano.

I to, i to je možné.

Dovedete odhadnout, kdy by ta jednání mohla skončit a o jaké zbraně mají Iráčané, ať už irácké ministerstvo obrany či irácké ministerstvo kultury, konkrétní zájem a jsou jako nepotřebná munice nebo nepotřebné věci ve skladech?

Myslím, že už bych narušoval hranici otevřených informací, kdybych pokračoval v další elaboraci do detailu, ale právě proto, že věc je v jednání, probíhá i za samozřejmě účasti našich partnerů z NATO. Rozhodně to nebudou žádné těžké zbraně. Mohou to být lehčí zbraně plus dopravní prostředky.

A můžete odhadnout, kdy by ta jednání mohla skončit a popsat, v jaké fázi nyní jsou, tedy o české pomoci, pomoci dodávky zbraní do Iráku?

Myslím, že se nedá přesně odhadnout, kdy ta jednání mohou skončit, protože všechno závisí na možnostech i dopravních, na tom, kdo zaplatí tu dopravu, ale rozhodně by se tak mělo stát ještě v průběhu letošního roku.

Je to pravděpodobné, že by byl opakován model řekněme Afghánistán, to znamená, že dopravu do Afghánistánu, pokud se nemýlím, když jsme o tom tady mluvili společně, zaplatily Spojené státy americké.

Vyloučit nelze nic, ale tohle budeme vědět na konci celého procesu.

Další téma - pokračování reformy armády. Od 1. ledna je česká armáda plně profesionální, bez vojáků základní vojenské služby. Armáda se však potýká se snižováním rozpočtu, před čímž na podzim v Poslanecké sněmovně varoval i místopředseda ODS Petr Nečas.

PETR NEČAS (zvukový záznam): Chtěl bych připomenout, že jenom za dobu působnosti této vlády výdaje na obranu přes mezinárodní závazky a ujišťování České republiky klesly z 2,2 % na dvě procenta hrubého domácího produktu a podle připravovaného rozpočtového výhledu mají v roce 2007 klesnout na 1,74 % hrubého domácího produktu. Dámy a pánové z vládní koalice, musíte si udělat jasno, zda opravdu chcete akceschopnou profesionální armádu, nebo zda chcete pouze přehlídkové torzo vhodné pro kladení věnců či pořádání parádních přehlídek. Nemůžete na jednu stranu rozjíždět a schvalovat tady v parlamentu jeden masivní a megalomanský vojenský projekt typu nákupu gripenů jeden za druhým a současně snižovat výdaje na obranu.

Konstatoval na podzim v české Poslanecké sněmovně místopředseda ODS, stínový ministr obrany Petr Nečas. Je už dnes, pane ministře, řekněme zřejmé, že se armádní rozpočet na rok 2006 podaří udržet na dvou procentech hrubého domácího produktu?

Je zajímavé v těchto výrocích a tedy i ve spoustě médií, jak tvrdošíjně se určité jednou do prostoru hozené nesmysly udržují. Tam několikrát padlo slovo snižování rozpočtu armády. To je nesmysl. K ničemu takovému nikdy nedošlo, nedochází a nedojde, nic takového se neplánuje. Jediné změny, ke kterým dochází, a na které zřejmě pan kolega Nečas narážel, jsou změny, které vedou ke zpomalení zvyšování armádního rozpočtu. Armádní rozpočet se zvyšuje, bude se zvyšovat, bude se zvyšovat pomaleji, než bych si třeba já přál, ale bude se zvyšovat, a to poměrně citelně. To, že klesá jeho podíl na hrubém domácím produktu, je dáno mezi jinými a především tím, že klesá podíl celého státního rozpočtu na hrubém domácím produktu. Podíl armádního rozpočtu na státním rozpočtu zůstává víceméně neměnný, stabilní. Jinými slovy, velmi ostře se ohrazuji proti výroku, že se snižují výdaje na obranu. Nesnižují, zvyšují se. Proto také neplatí, že by byly v nějakém rozporu projekty technického vybavení armády, prostě my nemůžeme vystačit s tím, co bylo do armády vloženo v šedesátých nebo sedmdesátých letech, a projekty profesionalizace armády. To jsou projekty, které podmiňují jeden druhý. Profesionální armáda je armáda, která musí být vybavena lepší technikou, bude tu méně lidí, méně rukou a nohou a naopak ta špičková, moderní, kvalitní technika vyžaduje profesionály a nikoliv vojáky základní služby, kteří stráví v armádě krátkou dobu, a pak zase odejdou. Výcvik lidí na tu techniku trvá velmi dlouho. Oni musí potom vrátit svou činností to, co je do jejich výcviku, bylo vloženo a to lze jenom u profesionálů.

Vy jste se, pane ministře, zmínil, o, řekněme, těch velkých investičních projektech. Pokud se nemýlím, tak jste nechal na konci minulého roku přehodnotit množství, možnost pořízení 243 nových obrněných transportérů. Co toto přehodnocení, vaše přehodnocení, zda opravdu je zapotřebí toto číslo, ukázalo?

To ještě není uzavřeno, ale chtěl bych zdůraznit, že i když dojdeme k tomu, a myslím, že k tomu dojdeme, že to číslo a ty druhy vybavení přece jenom byly v původním záměru neseny myšlenkou, že pouze to nejlepší je dost dobré, tak to neznamená, že budeme kupovat méně dopravní techniky. Na místě toho, kde třeba nebudeme kupovat osmikolové transportéry obrněné, musíme koupit jiné, levnější, možná lehčí, ale také dopravní prostředky. Čili to neznamená, že by se zase ty finanční rozměry nějak dramaticky změnily.

Z těch, promiňte, abych tomu rozuměl zcela, z těch dosavadních analýz se ukazuje, že to číslo 243 nových obrněných transportérů, ať mají x kol, se ukazuje jako číslo nikoliv nadhodnocené. Nebude se asi pravděpodobně ...

No to já myslím, že dopravních prostředků budeme potřebovat ještě daleko víc než jen 243, ale budou to prostě jiné dopravní prostředky. Budeme také potřebovat nové střední a velké nákladní automobily. Budeme ...

O tom se nebavíme, teď se bavíme o obrněných transportérech.

Ale ono to všechno spolu samozřejmě velice úzce souvisí. Jinými slovy, armáda nemůže vystačit s vybavením, které je staré třicet nebo čtyřicet let. Také dost dobře nemůže chodit pěšky, má-li to být tzv. mobilní armáda a to musí být. Ale musíme dbát na několik věcí, aby to vybavení přesně odpovídalo tomu účelu, ke kterému je dáno, aby nebylo třeba nadhodnocené to vybavení, aby ty transportéry, pokud možno, všechny byly transportovatelné i letecky, aby nebyly, neměly třeba tak velikou věž a tak veliké zbraňové vybavení, zase možná někdy nadhodnocené, které by se vůbec nevešlo do letadel, a to jsou věci, kterými se v tuto chvíli zabýváme. Já mohu každého ujistit, že dám-li, a až dám tomuto projektu zelenou, že to bude v podobě, o níž jsem, o níž budu skálopevně přesvědčen, že je přesně tou správou cestou k modernizaci Armády České republiky.

Jak dlouho to ještě bude trvat, než budete skálopevně přesvědčen, například v souvislosti s výběrem nových obrněných transportérů?

Já si myslím, že tady jde kvalita před spěchem, že stanovovat si nějaká přesná data by nebylo správné, ale jsem přesvědčen, že je to možné do konce prvního čtvrtletí.

Další věc. Vy jste se také rozhodl podívat na efektivnost peněz v souvislosti s přezkumem všech, potřebnosti všech výcvikových prostorů v zemi. Kdy bude prozkoumáno?

Ten termín je do konce února letošního roku. Já jsem zadal úkol, abych dostal přesné odůvodnění, k čemu je potřeba zrovna pět vojenských výcvikových prostorů, respektive vojenských újezdů, aby mezi nimi byla udělána hierarchie, tj. pořadí, který je nejpotřebnější, až po ten pátý, abych dostal alternativní návrhy, kdy bychom se, kdyby armáda se rozhodla, že nemusí mít pět, ale třeba jenom čtyři, kolik peněz by stálo nahrazení těch výcvikových kapacit, které jsou vybudovány v tom třeba jednom výcvikovém prostoru. Tyto informace musím mít pohromadě, pak teprve se rozhodnu.

Zatím se tedy z těch dosavadních informací neukazuje, že by, což, pokud se nemýlím, jihočeský hejtman Jan Zahradník naznačil, že kraj usiluje o vyklizení výcvikového prostoru v Boleticích na Českokrumlovsku. To znamená, že jeden výcvikový prostor by armáda opustit mohla?

Já bych, já bych nerad jmenoval nějaký výcvikový prostor, ale jisté je, že počet pět není dogmatem, ale dogmatem ani není, že se to má snížit na čtyři. Já se budu rozhodovat podle racionálních informací, a to opravdu na základě rozumu a potřeb Armády České republiky a na základě ničeho jiného.

Jsou ještě nějaké projekty, které v současnosti prozkoumáváte, než se definitivně jako ministr obrany rozhodnete, zda řeknete ano, bude vypsán tendr na to a to v takovém a v takovém počtu?

To bych byl špatný ministr, abych neprozkoumával všechny projekty, na které ještě nejsou podepsány smlouvy.

Ano, ale o některých, o některých už bylo téměř rozhodnuto a vaším příchodem ...

Téměř neexistuje. Rozhodnuto je rozhodnuto nebo nerozhodnuto. O některých bylo rozhodnuto, o některých nebylo rozhodnuto.

To je zajímavé, jak mě chytáte za slovo. Kdybych já tak chytal politika za jeho odpověď, tak se stejně ale odpovědi nedočkám.

Tak to se omlouvám, ale mě by zajímalo, zajímala definice výrazu téměř rozhodnuto. Rozhodnutí buď je, nebo není. A říkám, o některých je rozhodnuto, o některých ještě není rozhodnuto. Ty, o kterých není rozhodnuto, jsou samozřejmě až do poslední chvíle předmětem zkoumání.

Vy jste také vstoupil do mediálního sporu mezi armádou a mezi transsexuálem. Vojenská lékařská komise v Hradci Králové ve čtvrtek definitivně zamítla odvolání Jaroslavy Brokešové, která se cítí diskriminována kvůli nepřijetí k vojsku. Osmatřicetiletá žena z Prahy v minulosti prodělala změnu pohlaví. Skončil pro vás jako pro ministra obrany definitivně tento příklad, případ?

Definitivně, v tomto světě nikdy nic není definitivní, ale já, já jsem ...

Už nevím, jaké slovo tady použít, abych nebyl ...

Já jsem kladl důraz od začátku na jedno. Pro mě bylo důležité přesvědčit se o tom, zda opravdu nedošlo k diskriminaci, zda to odmítnutí bylo nebo nebylo založeno na faktu, že paní Brokešová prodělala změnu pohlaví. Skutečnost je taková, že to odmítnutí není založeno na tomto faktu a dokonce vyhláška to ani neumožňuje, něco takového.

To znamená, že když právníci na základě vašeho podnětu prozkoumávali tu vyhlášku, zda ...

To nepotřebovali prozkoumávat právníci, to stačilo, když jsem si ji přečetl.

Protože vy jste právník, to je pravda.

A to snad si může přečíst každej, to ... Já jsem si ji přečetl a podle mého názoru je zcela jasné, že samotná změna pohlaví neopravňuje k vyloučení nebo k nepřijetí do armády. Na základě toho nemůže takové rozhodnutí vůbec padnout. My máme velkou spoustu uchazečů o práci v armádě. Všichni, kteří ten zájem projeví až do té fáze, že začnou prodělávat fyzické testy a lékařská vyšetření, jsou podrobeni stejné proceduře jako paní Brokešová. Zhruba dvacet, jednadvacet procent z nich neprojde touto procedurou. Ale dokonce ani ti, kteří projdou, nemají nárok na místo v armádě. Nezapomeňte, že my máme třeba v současné chvíli asi šest tisíc takovýchto vážných žadatelů na v tuto chvíli asi pět set otevřených míst profesionálních vojáků. Jinými slovy, hlásit se do armády, když to trošku nadnesu, znamená početně, co do šance, zhruba totéž, jako hlásit se na elitní vysokou školu. Ne každý má právo na přijetí a my opravdu přijímáme výběrově ty nejlepší.

Dovolte ale, abych zmínil ještě argumenty paní Brokešové. Ta totiž tvrdí, že přezkumná komise, proti jejímuž závěru není odvolání, změnila důvod nepřijetí, že zrušila původní diagnózu, která uváděla transsexualitu a za pravou příčinu označila zdravotní problémy.

Mně se těžko vyjadřuje k tomu, co paní Brokešová říká. Obsah těch lékařských vyšetření podléhá lékařskému tajemství, podléhá ochraně osobních dat. Jediný člověk, který je může zveřejnit, je právě paní Brokešová sama. Jestliže o tom mluví, tak pouze o tom mluví. Nechť je zveřejní, nechť dovolí jejich zveřejní, pak se bude moci každý přesvědčit. Podle mých informací, a mám jenom ten výsledek samozřejmě, ty vlastní lékařské testy neznám ani já, to není možné, podle mých informací její zdravotní nezpůsobilost má jiný důvod než změnu pohlaví.

Není to ale tak, že by zdravotní důvody se, řekněme, staly v české armádě jedním z diskriminačních prvků přijímání žen do profesionální armády? Teď pomiňme příklad transsexuality a paní Brokešové. Ale že by se zdůvodněním nějakých zdravotních problémů, které mohou být i subjektivní, sám to asi víte, že když se, byť je to komise, ale že když se na vás podívají tři lékaři v jedné komisi, tak pak jiná komise může ty zdravotní okolnosti posoudit jinak.

Tak takhle bychom mohli zpochybnit absolutně všechno na světě. Lékařské zdravotní komise jsou tady od toho, aby zkoumaly zdravotní stav uchazečů, ženy, muži je absolutně jedno. Zdravotní stav uchazečů má nějaká kritéria. Pokud uchazeč ta kritéria splňuje, je způsobilý k přijetí do armády, ale nemá pořád ještě nárok na přijetí do armády. Pokud je nesplňuje, není způsobilý k přijetí do armády. Paní Brokešová podle vyjádření lékařů není zdravotně způsobilá k přijetí do armády a tím tato věc končí.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je ministr obrany České republiky, první místopředseda US-DEU Karel Kühnl. Další téma - budoucnost US-DEU na české politické scéně. Aktuální výzkum volebních preferencí agentury STEM ukazuje, že ODS dosáhla na žebříčku preferencí zatím nejlepšího výsledku. Nejsilnější opoziční stranu nyní podporuje zhruba 36 % lidí. Poslankyně ODS Kateřina Dostálová k aktuálním číslům v rozhovoru pro BBC říká:

KATEŘINA DOSTÁLOVÁ (zvukový záznam): Tak to číslo určitě potěšující je. Myslím si, že jsou to především kroky, které činí tato vládní koalice, které lidi obtěžují, zatěžují, daňově je velmi zatěžují, a že je tady řada, řada věcí, které tato vláda činí, které se prostě lidem nelíbí.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC poslankyně ODS Kateřina Dostálová. Na druhém místě za ODS skončili komunisté se sedmnácti procenty a třetí pozice patří vládním sociálním demokratům. Preference US-DEU zůstávají zhruba na jednom procentním bodě. Neukazuje se, pane místopředsedo, že ani další změna vedení US-DEU nepomáhá získat zpět ztracenou důvěru voličů?

Tak já se dívám na tuhle věc trošku s nadhledem a myslím si, že zejména teda krajské volby jasně ukázaly, že prostor pro, řekněme, středopravého liberálně smýšleného voliče existuje, je roztříštěný do řady subjektů, a že jedinou cestou je spolupráce a vytvoření jakési politické domoviny pro tohoto voliče.

Neukazuje se ale, že US-DEU jako značka asi tou domovinou už není?

Rozhodující je, aby ta domovina byla věrohodná a, upřímně řečeno, je nakonec celkem jedno, jaká značka to bude.

Tím mi nahráváte na další otázku. Vy jste se snažili na US-DEU upozornit billboardovou kampaní. Podle informací BBC především zástupci z regionů navrhují Unii svobody-Demokratickou unii rozpustit a vybudovat zcela nové uskupení, nějakou silnou domovinu pro liberální strany. Myšlenku podle informací BBC podporuje i ministr Vladimír Mlynář. Co jí říká Karel Kühnl?

Já jsem od nikoho takovou myšlenku neslyšel, aspoň od žádné relevantní skupiny nebo od nějakého krajského výboru nebo shromáždění okresního jsem nic takového neslyšel. Co jsem slyšel a co já sám velmi podporuji a prosazuji, je rozhovor a spolupráce se všemi těmi skupinami, které se pohybují v tomto voličském prostoru, a snaha o spolupráci v takové formě, která dá voličům jednotnou platformu. Pokud to nedokážeme, tak zůstane tato roztříštěnost a tyto skupiny se, pravděpodobně žádná, nedostanou do parlamentu.

Co takovou jednotnou platformou je, integrace a sloučení do jedné politické strany podle vašich představ?

Byl bych špatný vyjednavač, kdybych jen o jediný milimetr pokračoval v tomto rozhovoru.

To znamená, že potvrzujete ty informace, že by do června mělo, měla taková, jak jste to nazval, liberální domovina, domovina pro liberálního voliče?

Nic takového jsem neřekl, nepotvrdil. O žádném červnu jsem nemluvil a mluvit nebudu.

To mluvím já. Ale vy jste mluvil o domovině nebo jak to nazýváte?

Já jsem řekl, že se na to dívám s nadhledem. Nadhled je zásadně poloha úvahová, nikoliv poloha plánovací.

Počkejte, ale poloha úvahová, na to, že v červnu roku 2006 budou volby, pokud nebudou předčasné volby, tak abyste neplánovali tak dlouho, že tady bude, jak říká předseda odborů Milan Štěch, modrá tsunami, 36 % voličů.

Děkuji za upozornění.

Co pro něj děláte, aby to nebyla skutečnost v červnu 2006? Buďte konkrétnější. Takhle, existují v Unii svobody-Demokratické unii opravdu i možné úvahy, že by byla vaše strana, která je stranou vládní, ochotna se zříci značky, aby vznikla nějaká jednotná domovina?

Já vás ujišťuju, že žádnou otázkou mě nevylákáte do úvah tohoto druhu. Já si myslím, že jakýkoliv, jakékoliv překročení určitého horizontu úvah by bylo kontraproduktivní pro vývoj, který já chci, aby nastal. A proto se omlouvám, ale opravdu mě k tomu nevylákáte.

To znamená až to bude dojednáno, tak to řeknete, protože teď se jedná a uvahuje, uvažuje.

Já jsem jasně řekl, že mě nevylákáte ani o milimetr dál.

Tak už to raději zkoušet nebudu. Karel Kühnl, ministr obrany České republiky, první místopředseda Unie svobody-Demokratické unie. Přeji vám klidný víkend a někdy příště na shledanou.

Děkuji. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.