Václav Moravec moderátor BBC

Evropa stárne, na úbytek práceschopného obyvatelstva musí podle odborníků Evropa reagovat efektivnější migrační politikou. I Česká republika se snaží změnit svoji politiku vůči kvalifikované pracovní síle z Východu. Z Kazachstánu pochází zdravotní sestra Naděžda Abašinová, která se zapojila do pilotního projektu českého ministerstva práce a sociálních věcí.

Naděžda ABAŠINOVÁ (zvukový záznam): O tom projektu jsem dozvěděla z novin, a jsem přišla mna ministerstvo práce, prostě tam šla, vyplnila žádost, doložila všechny veškerý papíry, který potřebovali k tomu, dva měsíce, možná, že to bylo měsíc, já už to přesně nevím, ale jsem dostala od nich dopis, že jsem zahájena do pilotního projektu.

Říká v rozhovoru pro BBC zdravotní sestra z Kazachstánu Naděžda Abašinová. Nejen o efektivní migrační politice Evropské unie bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu i dnes co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v bruselském studiu BBC je eurokomisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti, bývalý český premiér Vladimír Špidla. Přeji vám hezký, dobrý den do Bruselu.

Dobrý den.

Dva měsíce už vykonáváte pozici evropského komisaře. Existuje něco, na co se vám v nové pozici velmi obtížně zvykalo?

Musím říct, že Evropa je velmi už v současné době velmi soudržná, velmi stejnorodá a není celkem žádné téma nebo žádný problém, který by člověk neznal předem a který by byl zvlášť obtížný nebo mimořádně obtížný, obtížnější než jiné.

Při nástupu do pozice eurokomisaře jste naznačil, že se hodláte angažovat, krom jiných, i v problematice přechodných opatření, které vůči novým členům Evropské unie uplatnila většina starých členů, zabránila tak volnému přístupu na své pracovní trhy. Co jste, pane eurokomisaři, v této věci už podnikl?

Tak v prvé řadě je vhodné si uvědomit, že i když jsou aplikována přechodná opatření, tak že kvóty, kterou jsou stanoveny, prozatím, prozatím ve většině zemí, nebo není mi známo, že by u nějaké země byly naplněny, to je zaprvé. Za druhé, některé země nepoužívají žádná přechodná opatření, takže to je rozdílné, jinak posuzovat ser bude účinnost přechodných opatření přibližně za dva roky, a já v každém případě při všech strategických dokumentech se snažím argumentovat, že chceme-li dosáhnout evropských cílů, to znamená růstu a dalšího postupu evropské integrace, je třeba otevřít trhy práce a je tedy třeba velmi vážně zhodnotit, zda přechodné opatření, které je na sedm let, je ještě potřebné, či nikoliv.

Pokud byste měl shrnout po více než dvou měsících, s jakými názory se v souvislosti s možností zrušit, či zachovat přechodná opatření týkající se pracovních trhů starých členů Evropské unie, jde o... pouze jsou tři země, které mají výjimku - Irsko, Británie a Švédsko, abych upřesnil vaše slova, takže s jakými argumenty se nejčastěji setkáváte?

Debata je prozatím opravdu jenom na začátku, důležité je vědět, že podle evropských pravidel bude předkládána za ty dva roky zpráva, která bude hodnotit, jaké byly důsledky na pracovní trh a zda jsou...

Když odpočítáme ten třičtvrtě rok, tak už by to mělo být za rok a čtvrt, nemýlím-li se.

Ano, ano. A tato zpráva se připravuje, bude předložena a bude hodnotit, zda jsou nějaké důvody pro pokračování stejným způsobem, či nikoliv, a bude záležet samozřejmě na jednotlivých státech, zda, jak se rozhodou, protože politika vstupu na trh práce je v pravomoci jednotlivých států.

Čtvrteční oficiální návštěva rakouského kancléře Wolfganga Schüssela v Praze jasně ukázala, že například rakouská vláda zatím neuvažuje o uvolnění pracovního trhu pro české občany.

To je možné, že rakouská vláda prozatím neusiluje, neuvažuje, to je záležitost Rakouska jako takového, snad jenom bych mohl zdůraznit, že názory se v různých zemích postupně pohybují a bude opravdu záležet na tom, jaké výsledky budou mít ty první dva roky.

Pojďme si poslechnout konkrétně slova rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, co on uvedl při čtvrteční návštěvě Prahy.

Wolfgang SCHÜSSEL (zvukový záznam): Moje představa je trochu jiná. Naše firmy už v České republice investovaly čtyři až pět miliard eur, a tím pádem tady vytvořily mnoho pracovních míst. To je, myslím, citlivější a pro samotnou Českou republiku výhodnější řešení, než vaše nejlepší pracovníky jednoduše přetáhnout do Rakouska.

Čtvrteční slova rakouského kancléře Wolfganga Schüssela při návštěvě Prahy, která doplnil český premiér Stanislav Gross.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Obecně téma přechodných období je před námi a budeme o nich ještě vést debaty, ale že by to dnes bylo nějakým dominantním tématem našeho jednání, tak to tedy nebylo.

Konstatoval ve čtvrtek český premiér Stanislav Gross. Eh, pane eurokomisaři, vy jste řekl to jasné, ten jasný cíl, že přechodné období je sedmileté, po dvou letech od vstupu rozšíření Evropské unie k prvnímu květnu roku 2004 se celá věc bude vyho... vyhodnocovat, nakolik je podle vás reálné, že by například už, eh, v letošním roce před tou samotnou dvouletou lhůtou mohlo dojít ke zrušení přechodných opatření u některých starých členských zemí Evropské unie?

To je skutečně záležitost rozhodnutí jednotlivých národních států a já prozatím nemám žádnou informaci o tom, že by se situace měnila dříve, než bude provedeno opravdu hodnocení za ty dva roky.

Ta rozšířená Evropská unie funguje třičtvrtě roku, ukázaly ty dosavadní údaje, které máte k dispozici, že uplatnění přechodných opatření u té drtivé většiny starých členských zemí Evropské unie, s výjimkou Irska, Británie, Švédska, vůči nováčkům nejsou na místě? Ukazují to ty dosavadní statistiky?

Žádné statistiky, které by byly věrohodné, protože to je opravdu jenom neobyčejně krátká doba, krátká doba změny, nejsou k dispozici. Prozatím se neobjevily žádné údaje a žádné statistiky, které by říkaly, že se situace zásadním způsobem změnila proti přechodnému, proti přecho... eh, minulé době. prostě ty trhy dalších zemí jsou kryty různými kvótami, ale ty kvó... kvóty obvykle nejsou naplněny, čili faktická překážka pohybu prozatím neexistuje.

Vy jste krom jiného eurokomisařem pro rovné příležitosti, porušují podle vás ta sedmiletá přechodná opatření bránící volném... volnému pohybu pracovní síly v evropské pětadvacítce princip rovných příležitostí?

Neporušují, protože je to záležitost, kterou jsme uzavřeli ve smlouvě a je to záležitost tedy, která byla odehrá... která se odehrála v souladu se všemi rozhodováními a jednotlivé státy mají právo zavádět různá opatření, pokud jsou potřeba.

Vy js... ano. Vy jste už jasně řekl, že zatím třičtvrtě rok je krátká doba, nicméně to, řekněme, za dva, za tři měsíce poločas, poločas těch, té dvouleté lhůty. Eh, ukazuje se, že s největší pravděpodobností by mohl v rámci Evropské unie vzniknout jakýsi konsensus, jakási shoda, že by většina zemí po tom dvouletém zkušebním období zrušila přechodná opatření? Sedmiletá přechodná opatření.

To je otevřená záležitost, to opravdu je záležitost budoucnosti, obecně se dá říci, že některé státy uvažují o tom, že nebudou prodlužovat, nebudou prodlužovat ta přechodná období za dva roky, za tu první hodnotící, hodnotící úroveň, ale opravdu by bylo velmi předčasné se vyjadřovat konkrétně.

To znamená, že nemůžete říct, které státy to jsou?

Nemohu to říct, protože jsou to opravdu pouze úvahy těch států, to rozhodnutí ještě nebylo učiněno.

Co byste považoval vy z pozice eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální politiku a rovné příležitosti za úspěch? Pokud by většina starých členských států po tom dvouletém údobí zrušila sedmiletá přechodná opatření?

Pro mě by byl především úspěch, kdyby se na konci mandátu prokázalo, že se zvýšil podíl zaměstnanost v Evropské, v Evropské unii či...

Sedmiletá přechodná opatření pro vás nejsou zásadní v té věci?

Jsou důležitá, volný pohyb osob je nepochybně důležitý, Evropa je založená na rozvíjení společného trhu a volném pohybu osob, zboží, kapitálu, nepochybně přechodná období jsou jaksi zvláštním opatřením, které má za úkol podle mého názoru odstranit spíš než faktické riziko obavu z rizika, a to, co považuji za základní, je vést diskusi a myslím si, že je správné a budu rád, když co nejvíce států dospěje k názoru, že další přechodná období potřebná nejsou.

Zatím se po tom třičtvrtě roce ukazuje, že je optimismus na místě.

Některé státy o tom uvažují.

Jedenáctého ledna eurokomisař Vladimír Špidla představil na tiskové konferenci v Bruselu takzvanou "Zelenou knihu" o ekonomické migraci, z ní vyplývá, že v roce 2030 bude zemím Evropské unie chybět dvacet milionů ekonomicky aktivních lidí. státy Evropské unie včetně České republiky se snaží liberalizovat své pracovní trhy. Například zdravotní sestra z Kazachstánu Naděžda Abašinnová, která je v českém pilotním programu ministerstva práce a sociálních věcí, k zákmu dalších lidí o přístup na český trh v rozhovoru pro BBC říká:

Naděžda ABAŠINOVÁ (zvukový záznam): Já mám hodně tam známejch, který pracují ve zdravotnictví, jako doktoři a sestry, a myslím si, že oni by... prostě oni maj zájem taky o to. jako hodně lidí ptali mě, jak můžu dostat. No, co, já jsem odpovídala každému, že musí tady najít tu zaměstnavatele. Já myslím, že to bude těžký na dálku.

Říká v rozhovoru pro BBC zdravotní sestra z Kazachstánu Naděžda Abašinová. Pokud by měl evropský komisař Vladimír Špidla popsat, v čem především je dosavadní migrační politika zemí Evropské unie neefektivní, jak by jeho popis zněl?

Tak migrační... rozhodování o migraci evropských zemí je opět velmi... je záležitost členských států, různé země mají různou míru migrace, musím říct že některé jí mají poměrně velkou, většinou jsou ty, které mají nějaké tradiční vztahy k zemím mimo Evropskou unii, takže není, není velmi jednoduché, není možné a... dát nějaký jednoduchý výrok, že politika je, nebo není neefektivní. Je pravda, že...

Počkejte, jakmile má "Zelená kniha", na kterou naváže kniha "Bílá", stanovit efektivní migrační politiku, tak se pravděpodobně vymezuje vůči něčemu, takže proto jsem použil to, že asi není zcela dostatečně efektivní, protože pokud by byla efektivní migrační politika zemí evropské pětadvacítky, tak by pak asi nebyl zapotřebí "Zelená", potažmo "Bílá kniha", pane eurokomisaři.

Nikoliv, evropská "Zelená kniha" má především za úkol položit otázky, které jsou spojeny s migrací, protože lze očekávat ekonomickou migraci a Evropa jí potřebuje, a je především založena na tom, jaké, jak tuto migraci, která, kterou Evropa potřebuje, vložit do celkově soudržného právního rámce, jak poskytnout přiměřenou ochranu migrantům, jak poskytnout, eh, jak zabránit tomu a dát podněty k tomu, aby tato ekonomická migrace nebyla v šedé ekonomice, byla v ekonomice legální. To jsou hlavní, hlavní úkoly. Není úkolem "Zelené knihy", vytvářet nějaké aktivní scénáře pro migraci.

Ano, ono asi není tedy zapotřebí, když má v Evropě v roce 2030 chybět dvacet milionů ekonomicky aktivních lidí, to není zapotřebí?

Evropa musí počítat s migrační politikou, ale je naivní a opravdu v té otázce ta jistá naivita, kterou je si myslet, že existuje, že migrační politika sama o sobě může vyřešit problém demografického stárnutí. To je daleko složitější záležitost a ta, ten údaj o těch dvaceti milionech pracovních míst, které budou nepokryty, nebo pracovních sil, které by teoreticky mohly chybět, je údaj, který počítá s migrací, to znamená, i když bude migrace, dojde k tomuto poklesu. Migrace sama to nemůže vyřešit.

Na tu takzvanou "Zelenou knihu", kterou jste před týdnem představil v Bruselu, má navázat kniha "Bílá", která by měla obsahovat návrh konkrétních politik a postupů. Kdy bude "Bílá kniha" na světě?

Možná, že bude na místě krátce vysvětlit, jak funguje ten rozhodovací proces. Rozhodovací proces funguje tak, že je předložena "Zelená kniha", která stručně popíše problém a snaží se položit co nejvíc otázek, které jsou, které k dané věci mají nějaký, které s danou věcí mají nějakou souvislost. Po přibližně, bych řekl, polo... přibližně půl roku vyhodnocování odpovědí, protože ty otázky jsou položeny obecně evropské společnosti - parlamentům, sociálním partnerům, odborům, zaměstnavatelům, nevládním organizacím. Každý má možnost předložit svoje stanovisko k té věci. Tento proces se vyhodnocuje a nemýlím-li se pan komisař Frattini uvedl jako pravděpodobný termín, kdy by práce ne "Zelené knize" byly dokončeny, září, září tohoto roku. Poté...

Teď mluvíte o "Bílé knize".

Ne, hovořím o "Zelené knize", protože "Zelená kniha" je text, který předkládá otázky. Vyhodnocení těch otá... Ta vyšla teď. Čili otázky jsou předloženy. Odbory, zaměstnavatelé, eh, a občanská společnost obecně v rámci konzultací a v rámci demokratického procesu má možnost předložit svoje stanoviska k jednotlivým dílčím otázkám, to k té "Zelené knize" jako takové. To se vyhodnotí, závěr toho vyhodnocování bude září tohoto roku, pravděpodobně, a pak se zpracovává "Bílá kniha", která navrhuje politiky. Tato "Bílá kniha" má svůj vlastní proces a ten nepochybně není procesem ze dne mna den. Poté, co je zpracována "Bílá kniha", je příslušným způsobem projednávána a buď se zaujme stanovisko, nebo nějaké... zaujme se určité stanovisko, které má samozřejmě různý obsah. Co je důležité si uvědomit, podle smlouvy migrační politika, tj. otevření se země příchodu jakýchkoliv lidí, kromě lidí, kteří žijí v Evropské unii, to jsou ty, to jsou ta přechodná období, o kterých jsme hovořili, jsou prostě, tato politika je v rukou jednotlivých národních vlád. Čili takový je proces a takové jsou souvislosti.

Můžete odhadnout, kdy by mohla být "Bílá kniha" s konkrétními návrhy, konkrétní politika...

Ještě možná...

... postupu na světě?

Ještě možná je dobré si uvědomit, že existuje "Bílá kniha" o ekonomické migra... teda "Zelená kniha" o ekonomické migraci. Není to kniha o migraci, jenom o jednom, jedné vrstvě tohoto problému a můj odhad je, že tak rok poté, co budou dokončeny práce na "Zelené knize", můžeme předpokládat výsledky v "Bílé knize".

To znamená září roku 2006, rozuměl-li jsem vám správně?

Je to... ano, je to, je to možné, ale to není žádný termín, který by byl stanoven nějak pevně.

Další téma - zaměstnanost v zemích Evropské unie. Třináctého prosince jste na konferenci v Berlíně mluvil o tom, že Evropské unie musí zvýšit zaměstnanost věkové skupiny mezi pětapadesáti a šedesáti čtyřmi lety. dá se, pane eurokomisaři, z vašich slov vyvodit, že tento problém považujete v souvislosti s problematikou zaměstnanosti Evropské unie za jeden z nejvýznamnějších?

Za vel... vzhledem k tomu, že opravdu dochází k demografickému stárnutí a hovořili jsme o tom, že vzdor předpokládané migraci se nebude dostávat těch dvaceti milionů pracovních sil, je velmi potřebné zvýšit podíl lisí, kteří se aktivně účastní ekonomické činnosti, kteří se účastní trhu práce. A jeden ten podíl je v různých věkových skupinách různý. Ve skupinách nad padesát let je podprůměrný proti, proti skupinám, které jsou mladší. Takže tady je velký zdroj, velký zdroj pro prac... velký zdroj pracovní síly, velký zdroj zkušeností, velký zdroj znalostí, je velmi hloupé, že o něj přicházíme.

Pokud se nemýlím, tak lisabonská strategie konstatuje, že počet pracujících lidé v té věkové skupině, o které mluvíme, tedy věková skupina pětapadesát až šedesát čtyři roky, se zvýší na padesát procent. V současnosti je na čtyřiceti procentech, to znamená zvýšení o deset procent. Kterými konkrétními kroky je podle vás možné dospět k tomu číslu padesát procent?

To je opět v různých státech různé, dá se říct, že například Finové byli relativně úspěšní, stejně tak byli, byli úspěšní, úspěšní v Holandsku, to nejzákladnější je poskytnout dostatečnou, intenzivní a hlubokou rekvalifikaci. Také myslím si, že je velmi třeba jasně a otevřeně říkat a vytvořit změnu poli... myšlení, vědomí, že člověk, který je po padesátce, není špatná pracovní síla, nýbrž je to člověk, který má velké pracovní zkušenosti, velké schopnosti a že je chybou zaměstnavatelů, když tuto skutečnost nevyužijí.

Eh, počítáte jako nový eurokomisař, relativně nový eurokomisař s tím, že by z celounijních peněz mohly jít prostředky na rekvalifikace a větší uplatnění této věkové skupiny na pracovních trzích v rámci evropské pětadvacítky?

Ale tak tyto peníze už jdou v rámci evropského sociálního fondu na takzvaný rozvoj lidských zdrojů. Ano, to je jedno z těžišť, které je třeba dále rozvíjet.

Eh, můžete říci nějakou konkrétní částku, o kterou by mohla být navýšena tato věc, aby byla splněna lisabonská strategie?

Ne, to nemohu říct, jenom vám mohu říct, že v minulé, protože teprve se připravuje finanční perspektiva a veškeré věci se teprve dotahují, bude se o ní jednat v průběhu lucemburského předsednictví, doufám, že úspěšně, posléze možná i déle, to je otázka,která je otevřená, v minulé finanční perspektivě rozsah evropského sociálního fondu byl přibližně šedesát, šedesát miliard euro, to znamená, je to suma, která je poměrně velká.měl jsem příležitost mluvit s řadou regionálních předsedů vlád, všichni velmi hodnotí právě schopnost evropského sociálního fondu povzbuzovat rekvalifikace a školení zaměřené na důležité cílové skupiny a všichni hovoří o tom, že to přináší úspěch. Naposled jsem mluvil s předsedou vlády Burgerlandu za Rakouska, který konstatoval, že činnost evropského sociálního fondu přinesla v jeho zemi asi osm... nebo přispěla v jeho zemi ke vzniku přibližně osmi tisíc pracovních míst.

Eh, lisabonská strategie, která si klade za cíl učinit z ekonomiky Evropské unie nejrychleji se rozvíjející ekonomiku na světě do roku 2009, 10, promiňte, se jeví jako čím dál méně splnitelný cíl. Slovenský ministr financí Ivan Mikloš tvrdí, že problém je především ve starých členských státech Evropské unie.

Ivan MIKLOŠ, (zvukový záznam): Problém je hlavně ve velkých členských státech kontinentální Evropy a problém spočívá v nedostatečných strukturálních reformách, v nedostatečném zlepšování podnikatelského prostředí, v nedostatečné flexibilitě trhů, zejména, zejména trhu práce, v nedostatečně motivujícím prostředí i z hlediska míra zdanění, i z hlediska míry přerozdělování veřejných prostředků přes stát,eh, v příliš štědrých, neudržitelných a nemotivujících sociálních systémech, takže velmi krátce říkám, mnoho zemí, neříkám, že všechny, ale mnoho členských zemí Evropské unie potřebuje strukturální a institucionální reformy, které by tyto deficity snížili.

Říká v rozhovoru pro BBC slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Je ochoten eurokomisař Vladimír Špidla, host Interview BBC, připustit, že aby došlo k poklesu nezaměstnanosti v rámci zemí evropské pětadvacítky, že bude nutné liberalizovat pracovní právo, eh, aby bylo pružnější, aby pracovní trhy byly pružnější? Jak o tom i mluvil Ivan Mikloš?

Tak nedá se prohlásit, opravdu nedá se zformulovat žádná takováhle jednoduchá odpověď. Rakousko například je zemí, kde nikdo nemůže pochybovat o tom, že trh je poměrně systematicky regulován, pracovní, s dobrou sociální ochranou, je tam jedna z nejmenších nezaměstnaností v Evropě, nejlépe rozvíjející se země jsou skandinávské země, z hlediska konkurenceschopnosti, které mají za, obecně řečeno, největší přerozdělování přes státní rozpočet. Jiná věc... nebo přes veřejné rozpočty. Jiná věc, ta je důležité, je, že Evropa potřebuje reformy, Evropa se potřebuje, potřebuje posílit svůj růst, aby mohla rozvíjet dál svůj evropský sociální model, ale není správná myšlenka, že by evropský sociální model sám o sobě byl zátěží. On je také zdrojem naší konkurenceschopnosti.

V čem muší... v čem musí být reformovatelný? Pokud byste měl běžnému laikovi, který nestuduje evropské sociální modely nebo evropský sociální model v té obecné rovině, popsat, v čem musí být reformován, že není možné ho zrušit, protože s vaničkou není možné vylé... vylít i dítě, ale v čem by měl být reformovaný?

To záleží opět na různých zemích, protože evropský sociální model má některá obecná pravidla, tady si myslím, že je, že tyto zásady je třeba držet, to znamená, že poskytuje ochranu všem svým členům ve zdravotnictví, v důchodovém systému, že poskytuje rovnost, eh, rovnost, nebo otevírá cestu ke vzdělání a že obecně jeho cílem je se dosáhnout soudržnosti společnosti, je, považuju, za jasný úspěch Evropy, že Evropa má míru chudoby, měřeno sociálně-politickými objektivními kritérii, významně nižší, než například Spojené státy. Spojené státy mají kolem dvaceti tří procent a Evropa má patnáct procent a ten rozdíl, což jsou miliony lidí, je výsledkem evropské sociální politiky. Každá země se musí samozřejmě měnit, považuji za samozřejmé, že je třeba dál rozvíjet a prohlubovat systém společného trhu, to znamená odstraňovat jednotlivé překážky, že je naprosto zřejmé, že se musí významně reformovat školské systémy, aby lepším způsobem reagovaly na trhy práce, že je třeba rozvíjet evropskou spolupráci ve vědeckých a inovačních projektech, to je všechno pravda. V jednotlivých zemích samozřejmě je nutné brát jedno opatření za druhým, které jsou formulovány v sociální politice, a sledovat, zda docilují účelu, to znamená, snižují míru chudoby, vytvářejí z Evropy to, čemu se hantýrkou říká inklusivní společnost, to znamená společnost, která nevyvrhává svoje členy do nějakých subkultur, a odstranit to, co nefunguje. Ale to je práce pro každou zemi a na evropské úrovni je potřebné takzvanou metodou otevřené koordinace formulovat cíle, jako je třeba sedmdesátiprocentní podíl na pracovním trhu a porovnávat nejlepší praxe, a tady mohu říct, že nové členské země, i když já nemám rád ten pojem, protože každá členská země je svým individuem a je odlišná od jiné, tak přesto mohu říct že ty nové členské země mají řadu metod, které se ukazují jako dobré a myslím si, že bude dobré, když je přejme Evropa jako celek.

Dovolte, abych teď otevřel, velmi stručně, ještě jedno téma, poprosím vás také o stručné odpovědi, a to je ratifikace evropské ústavní smlouvy. Budu citovat z aktuálního výzkumu veřejného mínění, který před několika okamžiky získala BBC od české agentury STEM. Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že osmdesát šest procent občanů České republiky evropská ústavní smlouva vůbec nezajímá. Zájem o takzvanou euroústavu projevuje podle agentury STEM pouze čtrnáct procent občanů. O čem podle vás ta čísla vypovídají?

Ta čísla momentálně nevypovídají o ničem.

Podle vás nevypovídá o ničem, že osmdesát šest procent lidí nezajímá jeden z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější dokument, který v současnosti Evropa diskutuje a o kterém se bude hlasovat?

Ne, myslím si, že kdyby jsme porovnali podobná čísla třeba k české ústavě nebo k jiným významným dokumentům, tak bychom zjistili, že aktivně se o ně lidé příliš nezajímají. Jiná věc je, a to jsem si jist, že zájem bude narůstat tak, jak se bude blížit okamžik rozhodování, protože čeští občané jsou velmi vzdělaní a mají zájem a mají také schopnost porozumět různým důležitým dokumentům.

Míst...

Ta debata je na...

Místo... ano.

... začátku a jediné, o čem tento výsledek prozatím vypovídá, je, že debata je na začátku.

Místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký řekl před týdnem v Interview BBC, že podle něj evropskou ústavní smlouvu zřejmě odmítnou tři země Evropské unie, včetně České republiky. Co říkáte tomuto odhadu?

Nebudu komentovat odhad pana místopředsedy Evropského parlamentu, je to prostě odhad, který je jeho osobní, nemyslím si, že je pravdivý, protože smysl ústavy se postupně prokáže jako velmi důležitý a jsme si jist, že čeští občané velmi pečlivě zváží, jak se rozhodnou.

Konsta...

Pro mě...

Ano.

Pro mě je například v evropské ústavě velmi důležité, že má významné sociální aspekty, že například se zaměřuje na boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, že přihlíží, že má zájem o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti a záruku přiměřené sociální ochrany. To možná vadí některým lidem, ale já to považuji za velmi cenné.

Konstatuje eurokomisař Vladimír Špidla, který byl hostem Interview BBC. Děkujeme za čas, který jste nám věnoval, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.