Václav Moravec moderátor BBC

Na konci minulého roku Česká republika darovala Afghánistánu šest tisíc tun nepotřebné munice. Podle českého ministra obrany Karla Kühnla šlo o součást mezinárodní pomoci.

Karel KÜHNL (zvukový záznam): To je akce celé Severoatlantické aliance na pomoc novým strukturám nového afghánského státu a trvá už asi půldruhého roku. Toto je součást naší pomoci to darování té munice.

Řekl 29. září v rozhovoru pro BBC český ministr obrany Karel Kühnl. Nyní Severoatlantická aliance organizuje podobnou pomoc pro nově vznikající irácké ozbrojené složky. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v bruselském studiu BBC je dnes český velvyslanec při Severoatlantické alianci Karel Kovanda. Přeji vám hezký dobrý den do Bruselu, pane velvyslanče.

Dobrý den, pane redaktore.

Které téma v současnosti zabírá českému velvyslanci při Severoatlantické alianci nejvíce času?

V současné době se zabýváme několika nadcházejícími důležitými zasedáními. Příští měsíc se schází naši ministři obrany na jihu Francie v Nice a samozřejmě koncem února se schází Severoatlantická rada na nejvyšší úrovni. Sice to není tak dlouho dopředu připravovaný summit, jako byl pražský nebo istanbulský, ale napůl dne se sejde v Severoatlantické radě v Bruselu prezident Bush se všemi svými kolegy z ostatních států.

Existuje nějaké dominantní téma, které je klíčové v souvislosti s těmito dvěma summity nebo setkáními?

Já bych řekl, že dominantní témata jsou dvě. Jedna se týká, jedno téma jsou naše operace. Vy víte, že Severoatlantická aliance v současné době se angažuje v několika operacích, asi ve třech nebo ve čtyřech, a druhé téma je taková trvalka, a to je transformace našich ozbrojených sil.

Dovolte, abych začal tím tématem prvním, které jste, pane velvyslanče, zmínil. Stovka českých vojenských policistů, kteří na jihu Iráku školí irácké policisty, zůstane v Iráku do konce roku 2005. Čeští vojenští policisté na jihu Iráku jsou podřízeni britské divizi. V průběhu roku by měli být podle informací BBC převedeni pod výcvikovou misi Severoatlantické aliance. Máte tušení, kdy se tak stane?

Ne, to tušení zatím nemáme. Zatím ta výcviková mise iráckých bezpečnostních sil probíhá ve fázích a ty fáze nejsou rozplánovány až dokonce. Jsou jenom načrtnuty a postupně, jak se jedna fáze naplňuje, tak se potom rozplánuje v detailu fáze další.

Dovedete odhadnout, kdy by nakonec byli včleněni čeští vojenští policisté na jihu Iráku do výcvikové mise Severoatlantické aliance?

Já to umím odhadnout, ale vy potom za mnou přijdete a řeknete mi, pane velvyslanče, vy jste to odhadl takhle a proč jste to odhadl špatně?

Nepřijdu.

Nepřijdete? Pakliže nepřijdete, tak můj osobní, moje osobní představa je, že by naši vojáci mohli být převedeni pod iráckou výcvikovou misi někdy ke konci třetího čtvrtletí.

To znamená zhruba na podzim letošního roku?

Na podzim letošního roku.

Má už Severoatlantická aliance, jak popisujete ty jednotlivé fáze, které dostávají zřejmější obrysy, až když jedna fáze končí a začíná druhá, má už Severoatlantická aliance jasnější představu, jak dlouho budou vojenští odborníci Severoatlantické aliance v Iráku zapotřebí?

Já vám to neřeknu s přesností na rok a na měsíc, ale řeknu tolik, že informace, které máme, svědčí o tom, že Iráčané sami si velmi rychle budují své síly a s naší pomocí a s pomocí celé řady dalších zemí si budují své síly a tento proces probíhá v Iráku daleko rychleji než, myslím, jsme původně čekali. V důsledku toho například také celá výcviková mise Severoatlantické aliance v Iráku bude početně menší.

Původně měla být třísetčlenná, že vstoupím do vaší řeči.

Původně měla být třísetčlenná, ale teďkom, myslím, že nebude mít ani dvě stě lidí vlastní výcviková mise, která působí v Bagdádu. Takže já bych odhadoval, že budeme v Iráku možná dva roky, možná tři, ale určitě ne desetiletí, což je délka našeho působení, téměř délka našeho působení například v Bosně.

Dovedete tedy odhadnout, že je zjevné, že by například i čeští vojenští policisté mohli zůstat v Iráku i v roce 2006? Že je zjevné, že výcviková mise Severoatlantické aliance neskončí s letošním rokem v Iráku?

Já bych se velmi divil, kdyby skončila v roce pět. Na druhé straně jakým způsobem a vůbec zda by se dalšího pokračování účastnila Česká republika, je otázka navýsost předčasná. Musíme napřed počkat na to, až se dostaneme ke konci roku, uvidíme, jaká bude situace. Uvidíme, jaká bude politická situace domácí a zda vůbec tento typ výcviku, který provádějí naši vojenští policisté na jihu Iráku, zda tento typ výcviku bude ještě dále potřeba.

Severoatlantická aliance se, pane velvyslanče, k pomoci při výcviku nových iráckých bezpečnostních sil zavázala na summitu v Istanbulu, který se uskutečnil před sedmi měsíci. Jednou z několika fází té operace, o které společně mluvíme, měl být vznik důstojnické akademie. Ta zatím nefunguje. Proč se její vznik oddaluje?

Celá otázka působení Severoatlantické aliance v Iráku byla a je otázkou politicky navýsost choulostivou. Vy víte, že několik zemí, které nejen dnes naprosto nesouhlasily s rozpoutáním války v Iráku koaličními silami, které vedly Spojené státy, ale které prohlásily, že za žádných okolností nebudou jejich vojáci v Iráku sloužit. A vůbec celá myšlenka alianční pomoci v Iráku ve formě výcvikové mise, a potom její naplňování této myšlenky byla otázka dlouhých diskusí na politické i na vojenské úrovni, aby se, než se mise skutečně dala začít budovat.

To znamená, že tyto spory, alianční spory, oddalují i vznik důstojnické akademie?

Já vám neřeknu přesně, jak je to s důstojnickou akademií v Ardustanii a při Bagdádu. A neumím z hlavy vám říct, kdy by tato akademie měla začít fungovat.

Počítá Severoatlantická aliance jako celek s tím, že se do vzniku a fungování té důstojnické akademie v Iráku nějak významně zapojí Česká republika?

Zapojení každého státu je záležitostí toho kterého státu. Takže Aliance nepočítá dopředu, že Česká republika se účastní ničeho, do čeho by se republika sama nepřihlásila.

Máte zatím zprávy od vašich nadřízených, že Česká republika, až přijde řeč na důstojnickou akademii, že by se do ní nějakým způsobem zapojila? Uvažuje se o tom?

O tom jsem zatím neslyšel. Jestli se o tom uvažuje, tak možná v expertních kruzích v Praze, ale aktuální ta otázka zatím nebyla.

Severoatlantická aliance, která v současnosti vede mírovou operaci v Afghánistánu jako jednu z mírových operací, diskutovala o možnosti převzít velení i nad akcí v Iráku. Zásadně proti se postavily Německo, Francie. Vy jste o odporu, i když jste nejmenoval ty dvě země, o odporu jste mluvil nebo o sporech v rámci Severoatlantické aliance. Pane velvyslanče, je možné říci, že ten nápad s mírovou misí nebo převzetím velení nad akcí v Iráku, že tento nápad definitivně je u ledu?

Já myslím, že návrh, že by Severoatlantická aliance vůbec převzala vedení irácké kampaně, že ten nikdy otevřeně na přetřes nepřišel. Není vyloučeno, že by se diskutoval v kuloárech, není vyloučeno, že se diskutoval jaksi sondážně, řekl bych, náznakově, mezi jednotlivými spojenci. Ale nikdy nedošlo k tomu, abychom byť neformálně v našem plénu tento návrh posuzovali. To první, co přišlo do pléna Severoatlantické rady na úrovni, na velvyslanecké úrovni, byl už přímo návrh vytvořit výcvikovou misi a tento návrh vzešel, byl inspirován dopisem, který jsme dostali od nejvyšších iráckých představitelů.

Když se před měsícem a půl konala v Bruselu schůzka ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance, americký šéf, diplomat, Colin Powell požádal partnery v Severoatlantické alianci o větší podporu NATO, myslím, v Iráku a Afghánistánu. Powell, který ve funkci končí, zdůraznil, že Washington chce urovnat dřívější spory s evropskými partnery.

Colin POWELL (zvukový záznam): Vím, že některá klíčová prezidentova rozhodnutí z posledních čtyř let vzbudila v Evropě kontroverze, zvláště naše rozhodnutí o Iráku. Ať už byly naše rozpory v minulosti jakékoliv, díváme se dopředu. Vycházíme vstříc Evropě a doufáme, že Evropa půjde vstříc nám.

Prohlásil 9. prosince roku 2004 v Bruselu americký ministr zahraničí Colin Powell. Existují podle českého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandy příklady, že Powellova slova padla na úrodnou půdu?

To, že se výrazně mění atmosféra v Severoatlantické alianci a vůbec mezi státníky na obou březích Atlantiku, to myslím, tady v Bruselu vnímáme velmi citlivě. Už dříve jsme si všimli, už před několika týdny jsme si všimli, že sama úroveň diskuse, sama nálada diskuse, atmosféra diskuse v naší vlastní Severoatlantické radě je daleko mírnější, daleko smířlivější, než byla v některých jiných vypjatých okamžicích. Na druhé straně dnes, kdy jak jsem předeslal na začátku, se připravujeme intenzivně na návštěvu prezidenta Bushe, tak sledujeme, že přípravy této jeho cesty, rozhodně co se týká Bruselu, ale i co se týká například Německa nebo Belgie, pokračují velmi zdárně a celá řada ploch, kde by mohlo dojít k třenicím, tak vidíme, že k třenicím nedochází.

Americký prezident, že opět vstoupím do vaší řeči, několikrát mluvil o zapojení Severoatlantické aliance jako celku při obnově, respektive zapojení Severoatlantické aliance jako celku při zapojení do akcí v Iráku. Měl na mysli nejen tu výcvikovou misi, na které zatím v rámci možností byla Severoatlantická aliance schopna se dohodnout. Je pravděpodobné, že by se po návštěvě amerického prezidenta zapojení Severoatlantické aliance na obnovu Iráku nějak prohloubilo?

Já myslím, že se neprohloubí. Severoatlantická aliance se účastnila práce v Iráku dvojím způsobem. Na jedné straně je ta výcviková mise, o níž hovoříme. Na druhé straně nezapomínáme na to, že prakticky od začátku kampaně podporuje Severoatlantická aliance polský sektor v Iráku jaksi týlově, s takovou týlovou podporou z Bruselu, nikoliv na místě samém. Větší zapojení Aliance v Iráku, myslím, že není na obzoru. Já bych s ním rozhodně vůbec nepočítal.

A když Colin Powell 9. prosince mluvil o větším zapojení Severoatlantické aliance spojenců, Spojených států amerických v Severoatlantické alianci v Afghánistánu, tak to by mohlo být na obzoru?

Já myslím, že tady šlo spíš o otázku rychlosti, o otázku ochoty naplňovat ty plány, které si Aliance předsevzala. V Afghánistánu máme situaci takovou, že před rokem či před více než rokem jsme se rozhodli rozšířit působnost alianční operace, která se jmenuje ISAF z vlastního Kábulu i do ostatních částí Afghánistánu. My jsme z operativních důvodů si rozdělili Afghánistán do čtyř takových kvadrantů. V severním kvadrantu už působíme, tam budou působit i čeští vojáci zanedlouho. Teď bychom měli rozšířit svoji působnost alianční působnost na kvadrant západní okolo města Heratu. Ale tato práce též pokračuje pomaleji, než bychom doufali a než bychom si představovali. A já myslím, že výzva pana státního tajemníka Powella byla zaměřena tímto směrem, abychom naplňovali závazky, které jsme si předsevzali.

Severoatlantická aliance v souvislosti s pomocí Iráku organizuje nejen tu výcvikovou misi, ale také dodávky zbraní sovětského typu irácké armádě. V českých armádních skladech jsou desítky tun nepoužité munice. Šest tisíc tun nedávno darovala Česká republika Afghánistánu. Tady jsou slova českého ministra obrany Karla Kühnla.

Karel KÜHNL (zvukový záznam): Skutečností je, že z těchto asi sedmdesáti tisíc tun nepotřebné munice je část již určena do takzvaného projektu ekologické likvidace munice, ten stojí ohromné množství peněz, to je asi osmatřicet, devětatřicet tisíc tun. S tím zbytkem zatím není rozhodnuto, co se stane. Nejlepší by bylo, kdybychom ho mohli prodat nebo i tímto způsobem darovat, protože i tím darováním si ušetříme za těch šest tisíc tun zhruba tři sta padesát milionů korun, které by stála likvidace těchto šesti tisíc tun a zhruba čtyřicet až padesát milionů korun, které stojí jejich skladování střežení ročně.

Prohlásil v Interview BBC 29. září roku 2004 český ministr obrany Karel Kühnl. Pane velvyslanče, bude se Česká republika nějakým způsobem podílet na dodávkách zbraní irácké armádě, která je organizována v Severoatlantické alianci?

Já jsem zatím neslyšel o tom, že by naše armáda hodlala nebo naše ministerstvo obrany hodlalo Iráku nabídnout zbraně z našich skladů. Vyloučeno to samozřejmě mění, a jestliže se ukáže příležitost, kdy by se našich zbraní, naší munice dalo využít v Iráku, tak nepochybuji o tom, že naši obranní specialisté v Praze o věci budou velmi vážně uvažovat. Jde tady o dvě věci. Na jedné straně jde tady o to, co máme k dispozici, co bychom mohli poskytnout a za jakých podmínek, ale na druhé straně jde o to, co samozřejmě, co by Irák za jakých podmínek mohl využít. Já jsem zcela nedávno slyšel o nabídce těžké techniky, kterou by Irák dostal zadarmo, ale údržba této těžké techniky a operativní náklady by byly tak vysoké, že Irák velmi váhá, zda tuto nabídku má přijmout. To nebylo z České republiky.

To nebylo z České republiky? Česká republika zatím nic nenabízela, protože, pokud se nemýlím, tak například Maďarsko uvažuje o tancích, tak to byla nabídka z Maďarska?

Nechci tady jmenovat, protože jsem to skutečně dneska někde zahlédl a nevím přesně. Také bych nechtěl říkat, že Česká republika nic nenabídne nebo nenabízí, ale není vyloučeno, že dvojstrannými kanály tyto podobné diskuse vedou, které ke mně ale nedolehly.

Na úrovni Severoatlantické aliance jako celku nikoliv?

Jako celku ne.

Americký prezident George Bush v pondělním rozhovoru pro americkou televizi NBC nevyloučil možnost vojenského zásahu proti Íránu, další zemi Blízkého východu, pokud Teherán neposkytne komplexní informace o svém jaderném programu. Pane velvyslanče, je mezi diplomaty v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu případný zásah Američanů proti Teheránu nějakým tématem diskusí?

Není tématem diskusí, není tématem diskusí. O tom se nehovoří vůbec.

Ani v kuloárech?

No, tak v těch kuloárech, ve kterých se pohybuji já, se o tom nehovoří.

Jsou ještě nějaké jiné, kam nechodíte? Chce se mi zeptat s nadsázkou.

No, tak podívejte se. Otevřeně řečeno, já se pohybuji mluvím s některými lidmi, jiní lidé zase mluví mezi sebou, jestli se Brit a Američan spolu rozmlouvají o Íránu, tak o tom nebudu samozřejmě vědět, takhle jsem to myslel.

V každém případě tedy, že by se o tom uvažovalo jako o nějaké zásadní věci, kde by Američané diplomatickými kanály hledali případnou podporu nebo sondovali podporu či nepodporu tomuto kroku, to jste nezaregistroval?

To jsem nezaregistroval.

Další téma postavení České republiky v Severoatlantické alianci. Pane velvyslanče, dovolte, abych v této části byl osobnější. Sedm let jste velvyslancem České republiky při Severoatlantické alianci. Pokud jsem dobře studoval prameny, tak jste jím od března roku 1998. Pochopil jsem správně, že jste nejstarším, rozumějme služebně nikoliv věkově, nejstarším velvyslancem členských zemí Severoatlantické aliance právě v Bruselu?

Pochopil jste to naprosto přesně jako vždycky, pane redaktore.

Děkuji. Které období byste z vašeho pohledu označil v těch uplynulých sedmi letech za nejkomplikovanější?

Já bych řekl, že nejkomplikovanější bylo vlastní zahájení našeho členství na jaře roku 1999, když dvanáct dní poté, co jsme se stali členy Aliance, začala kampaň proti tehdejší Jugoslávii, kampaň kosovská, kdy bylo velmi složité se orientovat v dění na jedné straně v Alianci a na druhé straně v Praze.

Je pravda a může vůbec velvyslanec si dovolit, když je ještě sloužícím velvyslancem, aby řekl částečně pravdu nebo alespoň celou pravdu, že například jeho telefonát byl připojen a přepojen na jednání vlády, kde vláda Miloše Zemana rozhodovala, zda podpořit úder Severoatlantické aliance na Balkáně či nikoliv?

Tak já neříkám nikdy nic jiného než pravdu, ne nutně celou, ale nikdy nelžu, to zaprvé.

A byl takový telefonát?

Telefonát byl a byl skutečně přepojen do sídla vlády, pokud se pamatuji správně.

A pokud bych tu otázku ještě víc rozšířil, že to byla právě diplomacie Miloše Zemana, který položil otázku tak, má Česká republika jako jediný člen Severoatlantické aliance, protože je pravda, že se tehdy čekalo jenom na stanovisko České republiky jako poslední země?

Podívejte se, ta epizoda byla, že šlo především o epizodu. Nešlo o nic fundamentálního a ta epizoda, nevím, zda byla kdy popsána přesně, ale tak jak já si to pamatuji, tak šlo o to, že Severoatlantická rada se rozhodla dát vojákům příkaz k určitému úderu a toto rozhodnutí ale spadalo pod takzvanou tichou proceduru. To znamená, tady máme rozhodnutí, a jestliže do takové a takové doby se nikdo proti němu nepostaví, tak to rozhodnutí platí. V té situaci, o které hovoříme, tichá procedura měla uplynout o půlnoci a naše pražské vedení nebylo ještě, my jsme byli mladí v té Alianci, nemělo ještě dostatečné zkušenosti. Rozhodnutí bylo dost vážné, takže šlo na vládu, ale vláda se k němu do té půlnoci ještě nedostala, takže o co tam šlo, nebyl žádný odpor proti rozhodnutí samotnému, ale bylo jedině, co bylo potřeba, bylo prodloužit tu tichou proceduru o hodinu, aby se vláda mohla věcí zabývat, a potom aby mohla s věcí souhlasit.

Lidově řečeno, zapotil jste se tehdy nakonec, protože, nakonec situace ve vládě byla nepřehledná, respektive bylo víc odpůrců zásahu proti Miloševičově režimu. To znamená, potil jste se tehdy, že Česká republika jako nový členský stát Severoatlantické aliance může právem veta říci ne válce na Balkáně?

Ta situace nebyla jednoduchá. Já jsem si nebyl jist, jak vypadá situace ve vládě, nebyl jsem si jist, jakou bych při informování svých představených s výjimkou ministra, jakou roli bych měl hrát, pakliže vůbec nějakou. To, že Česká republika si asi nemůže dovolit vetovat hned první rozhodnutí po svém členství, to myslím, že v Praze bylo stejně zřetelné, jako to bylo v Bruselu a řekl bych takto, že klíčovou záležitostí pro pražskou politiku a pro postavení republiky v Alianci je, že Česká republika nakonec podržela konsensus všech devatenácti členských států, a tím umožnila, aby kampaň vypukla a pokračovala.

Když budu ještě osobnější, vstoupíte do osmého roku velvyslancování při severoatlantické alianci?

Člověk neví dne ani hodiny. Kor my starší lidé. Já mohu vyjít tady ze studia, může mě přejet, nedejbože, auťák, ale můj sedmý rok, jak jste zmínil, se navrší 1. března a já skutečně předpokládám, že po 1. březnu tu ještě nějakou chvíli budu.

I z toho důvodu, že zatím prezident republiky neschválil vašeho nástupce?

O tom, jak to vypadá se svým zástupcem, vím velice málo, ale skutečností je, že sloužit sedm let v této organizaci je poměrně výjimečné.

Když ještě budu konkrétnější, prezidentu republiky Václavu Klausovi leží na stole návrh na jmenování vašeho zástupce, kterým by se měl stát velvyslanec, český velvyslanec ve Velké Británii Štefan Füle.

Prosím vás, skutečně?

Vy to nevíte? To se k vám nedoneslo?

Tak já se vždycky rád dozvídám věci od vás, pane redaktore.

Tak to je skvělé. Tak věřte, že BBC má tuto informaci skutečně ověřenou ze dvou zdrojů. Je pravda, že vy uvažujete o svém odchodu z české diplomacie?

Podívejte, pane redaktore, mně je šedesát let.

To jste zralý muž.

Jsem zralý muž, mám před sebou ještě dvacet let života.

No, to nejlepší.

A dvacet let pracovního života, takže během těchto dvaceti let se určitě stanou nejrůznější věci.

Zatím uvažujete o tom, že byste zůstal ve službách českého ministerstva zahraničí?

Určitě.

Až skončí vaše mise v Severoatlantické alianci?

Určitě o tom uvažuji.

Neuvažujete o tom, že byste zůstal ve strukturách Severoatlantické aliance a ne v českém národním tričku?

O tom, že bych pracoval ve strukturách Aliance, to vidíte, to je zajímavá myšlenka, ta mě nenapadla zatím.

Tak já jsem to totiž slyšel, že tam půjdete pracovat. Tak abych teď nebyl obviněn z toho, že vám to vnuknul Moravec a že Kovanda na to přistoupil?

No, musím se na tom zamyslet.

Česká republika, a teď se vracíme k postavení České republiky v Severoatlantické alianci, Česká republika se před svým vstupem do Severoatlantické aliance i po něm zavázala k některým úkolům. V uplynulých letech však došlo ke snižování výdajů na obranu v poměru k hrubému domácímu produktu České republiky, což naposledy na podzim kritizoval v Poslanecké sněmovně stínový ministr obrany za ODS, místopředseda strany Petr Nečas.

Petr NEČAS (zvukový záznam): Chtěl bych připomenout, že jenom za dobu působnosti této vlády výdaje na obranu přes mezinárodní závazky a ujišťování České republiky klesly z dvě celé dvě procenta na dvě procenta hrubého domácího produktu a podle připravovaného rozpočtového výhledu mají v roce 2007 klesnout na jedna celá sedmdesát čtyři procenta hrubého domácího produktu. Dámy a pánové z vládní koalice, musíte si udělat jasno, zda opravdu chcete akceschopnou profesionální armádu, anebo zda chcete pouze přehlídkové torzo vhodné pro kladení věnců či pořádání parádních přehlídek. Nemůžete na jednu stranu rozjíždět a schvalovat tady v parlamentu jeden masivní a megalomanský vojenský projekt typu nákupu gripenů jeden za druhým a současně snižovat výdaje na obranu.

Prohlásil na podzim v české Poslanecké sněmovně na adresu armádního rozpočtu stínový ministr obrany, místopředseda ODS, Petr Nečas. Je pro českého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandu, hosta dnešního Interview BBC, složité vysvětlit spojencům v Severoatlantické alianci, že podíl výdajů na obranu v České republice, měřeno k hrubému domácímu produktu, klesá?

Nejsme v tom, že procento věnované obraně klesá, není republika sama. Samozřejmě, že my jsme se cítili v daleko pohodlnější situaci, když to procento činilo dvě celé dva, než dneska, kdy činí asi dvě procenta. Klesat, kdyby mělo toto procento klesat pod dvě, pod dvě procenta, tak to už myslím, že by byla, to bychom se dostali do situace trošku ožehavé.

To znamená, že by bylo složité v Severoatlantické alianci vysvětlit, pokud by, což se v tom rozpočtovém výhledu na rok 2006 a 2007 plánuje, pokles výdajů na obranu měřeno ve vztahu k hrubému domácímu produktu pod dvě procenta, tak by to bylo složité vysvětlit Severoatlantické alianci?

To by bylo složité.

To znamená, že by i Česká republika mohla neplnit nějaké alianční závazky?

To je rozhodnutí doma. Podívejte se tady je vždycky na zváženou, jestli budeme plnit alianční závazky a požadavky, anebo, zda spíš se budeme věnovat transformaci vlastní armády. Ty obě věci se nedají často dost dobře skloubit. Ministr Kühnl je ale toho soudu, že i za dnešní situace, kdy v absolutních číslech rozpočet na obranu vzrostl, byť v poměru na hrubý domácí produkt klesl, umí reformu AČR dotáhnout, a to myslím, je klíčový moment. Pokud bude ministr umět dotáhnout reformu armády, tak je naše situace pořád ještě poměrně dobrá.

Existují české závazky, které jsou kvůli nedostatku peněz v ohrožení a vám se za to dostává, řekněme to jemně, výhrado od kolegů? Je něco takového nebo zatím absolutně není?

České závazky, myslím, že plníme. V čem trošku pokulháváme, je v hodnocení stavu naší armády. Toto hodnocení probíhá každý rok v Alianci a probíhá nejen pro Českou republiku, ale pro pětadvacet dalších zemí též a při tomto hodnocení se ukazuje vliv poklesu předpokládaných finančních zdrojů na to, co armáda může a co už nemůže.

Můžete být konkrétnější, v čem Česká republika pokulhává konkrétně?

No, to už nemůžu bohužel.

To už by bylo nediplomatické?

To už by bylo nediplomatické, nemluvě o tom, že bych s sebou potřeboval konkrétní podklady a nejsem si jist, zda to není vyhrazená záležitost.

Když se zaměřím na 10. leden, americký velvyslanec při Severoatlantické alianci Nicholas Burns při přednášce ve středisku pro výzkum evropské do politiky řekl, a teď cituji doslova: "Spojné státy americké letos vynaloží na obranu okolo čtyř set dvaceti miliard dolarů, zatímco čtyřiadvacet evropských spojenců NATO sotva polovičku." Předpokládám, že tento poměr Spojeným státům vadí a dá se říci, že i to je jedna z překážek lepší transatlantické vazby?

Řekl bych, že je určitě pravda, že evropské státy a Kanada vynakládají na obranu méně než Spojené státy, a to ať už to měříme jakkoliv, jakýmkoliv metrem. Na druhé straně se každá jednotlivá vláda členské země musí zamyslet nad tím, jakým způsobem ty finance, které má k dispozici, jakým způsobem jsou vynakládány. Zda jsou vynakládány na věci, které jsou skutečně potřebné, zda jsou dostatečně účelně vynakládány na vývoj a výzkum a podobně. Takže jednak je tu celkový objem prostředků, jednak je tu, jakým způsobem jsou prostředky vynakládány.

Konstatuje z Bruselu český velvyslanec při Severoatlantické alianci, Karel Kovanda. Děkuji, bylo mi potěšení vést s vámi tento rozhovor, někdy příště na shledanou.

Na shledanou, pane redaktore.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.