Václav Moravec moderátor BBC

Petra Buzková ve studiu BBC

Občanští demokraté se připojili k ústavní stížnosti rodičů, kterým se nelíbí nový systém podávání přihlášek na střední školy. Letos poprvé se v prvním kole zkoušek mohou děti hlásit jen na jednu školu. Tady jsou slova jednoho z odpůrců nového systému, tedy nového školského zákona, Jaroslava Nádvorníka, ředitele základní školy Sedlčany:

Jaroslav NÁDVORNÍK (zvukový záznam): Zdánlivé, zdánlivě jde o jakousi kosmetickou změnu, aspoň takto se to někde prezentuje, ale podle mého názoru tomu tak není. Může se stát, že dítě, které je nadané, které patří mezi premianty třídy nebo které v podstatě jenom je dobré, to znamená průměrný dvojkař, nemusí přitom prvním kole uspět.

Říká v rozhovoru pro BBC Jaroslav Nádvorník, ředitel základní školy Sedlčany. Nejen o ústavní stížnosti kvůli novému školskému zákonu bude následujících třicet minut. I dnes vysíláme půlhodinu otázek a odpovědí. I dnes vás od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je po čase ministryně školství České republiky Petra Buzková. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Původně jste vůbec nechtěla kandidovat do nejužšího stranického vedení, nakonec jste se rozhodla, že se na březnovém sjezdu strany budete ucházet o post místopředsedkyně. Co především rozhodlo, že jste změnila názor?

No, tak, to je určitě delší historie. Já jsem, jak víte, protože vy jste člověk, který to hodně sleduje, strávila poměrně dlouhou dobu ve vedení sociální demokracie. Bylo to v podstatě ještě za předsedy Jiřího Horáka a později za předsedy Miloše Zemana. Z vedení strany jsem odešla, když se Miloš Zeman rozhodl podepsat takzvaný toleranční patent, jehož součástí bylo mimo jiné změna volebního systému, který byl podle mého soudu neústavní, což také později prokázal Ústavní soud. Já jsem neměla v plánu se vlastně vracet do nejvyššího vedení strany, jsem spokojená ve funkci, kterou vykonávám a jsem ráda, že jsem si vlastně i tím, že opouštím pozici předsedkyně pražské organizace, do značné míry uvolnila ruce.

To vše by ale hrálo proti tomu, abyste nekandidovala. Proč jste změnila názor?

Ano, to vše hrálo pro to, abych nekandidovala a neměla jsem to ani v plánu kandidovat. Nicméně Stanislav Gross mě požádal o to, abych se vrátila do vrcholové politiky. Prohlásil, že by byl rád, kdybych byla v jeho týmu a na druhou stranu to je samozřejmě obrovská výzva v tom smyslu, že sociální demokracie na tom v současné době není nejlépe a zbývá jí vlastně rok a několik měsíců na to, aby přesvědčila občany této země, že výsledky sociálnědemokratického vládnutí jsou pro tuto zemi pozitivní a přesvědčila jí o tom, aby opět získala důvěru v příštích volbách. Myslím si, že by bylo ode mě trochu zbabělé, kdybych za takovéto situace odmítla vyhovět přání svých stranických kolegů a nepomohla jim.

Premiér Stanislav Gross 7. ledna v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES na vaši adresu řekl, cituji doslova: "Mám s ní problém přesvědčit ji, aby v politice vůbec zůstala. Věřím, že se mi to nakonec podaří a že Petra Buzková bude kandidovat." Konec citátu. Tudíž bylo to především Stanislav Gross, který hrál zásadní roli ve vašem rozhodnutí?

Ano, byl to on.

Pokud byste měla odpovědět na základní otázku, máte už napsaný kandidátský projev na místopředsedkyně?

Ne, nemám a ujišťuju vás, že si ani kandidátský projev psát nebudu. Já, pakliže chci někam kandidovat, vím, proč chci kandidovat a myslím si, že jsem v sociální demokracii natolik známý člověk, že ta strana prostě ví, co ode mě může očekávat. Nepatřím k těm, kteří by museli říkat, jaké má politické postoje, co bude dělat v případě, že bude zvolen, protože prostě z těch delegátů, kteří tam budou sedět, to všichni budou vědět.

Nominaci už máte například z kraje Vysočina, očekáváte, že vás i pražská ČSSD o víkendu vyšle do nejužšího vedení?

Kraj Vysočina mě potěšil, protože mě nominoval dříve, než jsem se, než jsem vůbec řekla, že budu kandidovat na místopředsedkyni strany, takže kraji Vysočina v tomto děkuji za důvěru. Samozřejmě, že je pro mě důležité, mám-li kandidovat do vedení strany, aby mě podpořila moje mateřská organizace, což je organizace pražská.

Když se zaměřím na jednu zásadní věc, vy už jste ji zmínila, že jste v nejužším vedení sociálních demokratů byla s přestávkou téměř deset let, do roku 2000. Zmínila jste také, proč jste opouštěla nejužší vedení, tedy kvůli změně volebního zákona, která byla napsána v tolerančním patentu. Když jste opouštěla post místopředsedkyně ČSSD, tak jste měla krom jiného i na starosti mediální politiku. Co v tom novém týmu byste chtěla mít na starosti?

Já jsem o tom ještě se Stanislavem Grossem nediskutovala. Myslím si, že je to vlastně otázka toho, že za předpokladu, že bych byla zvolena, až bude zvolen nový tým, že by si měl mezi sebou vlastně tak nějak rozdiskutovat to, co má mít kdo na starosti.

Vy byste v té diskusi chtěla nabídnout co?

Myslím si, že můj postoj v tuto chvíli je takový, že kandiduji proto, že se část významných lidí sociální demokracie domnívá, že moje kandidatura je potřebná, a proto bych také chtěla nabídnout tu práci, která bude třeba.

V deníku Právo tvrdíte, že není zapotřebí sociálnědemokratický program liberalizovat, ale aktualizovat. Dovolte, abych citoval vaše slova: "Je to spíš o aktualizaci, protože velká část sociálnědemokratického programu je už splněna a vlastně do jisté míry vyčerpána." Konec citátu.

Ano, s tím souhlasím.

Můžete být, když jste to řekla, ještě abyste s tím nesouhlasila, můžete být konkrétní, v čem se současný program ČSSD vyčerpal?

No, tak, já bych například mluvila o té oblasti, za kterou zodpovídám, to znamená oblast vzdělávání. Velice dlouho bylo součástí programu sociální demokracie zavést novou školskou legislativu. Nová školská legislativa je zavedena. Bylo součástí programu, aby se navyšovaly platy učitelů, což se částečným způsobem povedlo. Bylo součástí programu, aby došlo k určitým změnám v organizaci veřejných vysokých škol, aby byl zavedený Boloňský proces, což se také stalo.

A pokud byste měla odhlédnout od vašeho resortu a zmínit zásadní programové pilíře ČSSD, které se vyčerpaly?

No, tak, když vlastně budu mluvit o těch obecných pilířích, to znamená vlastně udržení státu, sociální solidarity, to je samozřejmě pilíř, který se nevyčerpá nikdy. Když budu hovořit o tom, že sociální demokracie chce trvale udržitelný rozvoj, tak to je také samozřejmě pilíř, který se nevyčerpá nikdy. Nicméně toto jsou ty základní pilíře, které jsou a budou platné, protože jsou v podstatě součástí určité duše sociální demokracie. Ale na druhou stranu potom již rozpracování těchto pilířů je věcí, která je vždy aktualizovatelná.

Ano, protože ty pilíře jsou poměrně obecné a vágní, když ...

Přesně tak.

... se o nich budeme bavit konkrétně. Pokud by Petra Buzková měla uvést tři konkrétní aktualizové programové, aktualizované programové prvky, se kterými by měla ČSSD předstoupit před voliče ve volbách v červnu roku 2006, které zásadní by zmínila?

Berte to v tuhle tu chvíli tak, že budu spíše trochu přemýšlet nahlas, protože každá politická strana, která jde do voleb, tak ty tři hlavní priority rozebírá velice dlouho, dlouze se o nich diskutuje, protože vybrat ty skutečně hlavní není tak snadné. Ale abych hovořila o tom, co se vlastně v poslední době diskutuje. Diskutuje se to, že by sociální demokracie měla přistoupit k určitému typu snížení daní. Já si myslím, že to je správný krok a správný krok vysloveně v tom smyslu i, jak se o tom mluví, to znamená jistý protitah na politiku ODS. Já si myslím, že málo lidí v této zemi si uvědomuje, jaké důsledky by mělo zavedení rovné daně. Koneckonců je zde slovenský příklad, který je sice v mnoha případech ekonomy značně chválen a vyvyšován, jak byl úspěšný, ale na druhou stranu přinesl na Slovensku takové sociální otřesy, že si ho málo občanů této země vůbec dokáže představit ...

Myslíte, že tedy snížení celkové daňové kvóty v České republice, která se pohybuje na úrovni čtyřiceti procent za vlády Vladimíra Špidly i vlády Stanislava Grosse, došlo ke zvýšení daňové, celkové složené daňové kvóty, že by se měla zásadním způsobem snížit?

Já jsem neřekla, že by se měla zásadním způsobem snížit daňová kvóta, já jsem chtěla hovořit o tom, že by mělo dojít ke snižování daní určitého typu, například daně z příjmů u sociálně slabších občanů a nízkopříjmových rodin a podobně, to znamená ...

To je jeden bod.

... mělo by se jednat o selektivní přístup, nemělo by se jednat o přístup plošný.

Druhý bod?

Druhý bod, tak, když o tom budu přemýšlet, tak například by mohl být druhý bod přístup k terciálnímu vzdělávání v této zemi, to znamená, my jsme ...

Vysoké školy dodám.

To znamená vysoké školy a, aby to bylo celé to terciální vzdělávání, vyšší odborné školy. My už jsme téměř splnili své zámysly v tom smyslu, jaké procento populace devatenáctiletých by mělo být přijímáno k vysokoškolskému studiu, protože v současné době je jich přijímáno pouze méně než padesát procent na vysoké školy a přes padesát procent do terciálního studia, to znamená včetně vyšších odborných škol, to znamená, že my v tuto chvíli již nepotřebujeme nějaký masivní nárůst počtu studijních míst. Ano, ten nárůst ještě bude, ale již to prostě nebude takový ten masový nárůst, jaký tady byl, to znamená, že my se v současné době musíme zaměřit na vysokých školách na jejich kvalitativní úroveň. To znamená vlastně hledat způsoby zvyšování kvality vysokoškolské výuky, podporování výzkumů a inovací, podporu toho, aby studenti z vysokých škol odcházeli jako odborníci, kteří jsou připraveni pro praxi, to znamená ...

A třetí bod?

... vnášení kvality do nebo té podpory kvality na vysokých školách považuji v tuto chvíli za krajně důležitou. Třetí bod. Tak počkejte, já teďka přemýšlím, jakou bych zvolila oblast.

Máte tady například problematickou oblast zdravotnictví, která je asi podstatnou věcí nebo můžete zvolit resort Zdeňka Škromacha práce, sociální věci, nezaměstnanost.

Přiznám se, že do resortu zdravotnictví bych se nerada pouštěla, protože to je resort, který je nesmírně složitý a já jsem neměla možnost si ho nikdy tak dobře prostudovat. Samozřejmě snižování nezaměstnanosti je velice důležitým předpokladem pro úspěšnost vlády. Snažíme se o snižování nezaměstnanosti stále a rozhodně to bude prostě i bodem příštích voleb, protože toto je věc, kterou nelze opominout.

V boji o předsedu strany proti sobě stojí premiér, úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross a první místopředseda strany Zdeněk Škromach, který zatím prohrává v nominacích na krajských konferencích. Škromach k dosavadním výsledkům krajských konferencí v rozhovoru pro BBC říká:

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Tak, Kalousek před sjezdem prohrával taky 8:0 se Svobodou a nakonec to dopadlo jinak, takže já si myslím, že důležitý je sjezd, tam se rozhodne.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, kandidát na předsedu. Měli by podle vás nové vedení strany tvořit lidé, kteří mají odlišné názory na sociálnědemokratickou politiku, tedy, že, pokud by Škromach neuspěl, když to budu personifikovat, při volbě předsedy, že by se stal místopředsedou?

O tom, jak bude složeno nové vedení strany, samozřejmě rozhodne sjezd. Nicméně já jsem přesvědčena o tom, že ve vedení strany by sice měli být lidé, kteří mají různé názory na různé věci, ale na druhou stranu měli by to být lidé, kteří mají stejnou představu o určitém základním dalším směřování sociální demokracie.

Mezi ty lidi Zdeněk Škromach nepatří, když se podíváte na Stanislava Grosse, Bohuslava Sobotku a vás, protože vy asi chcete kandidovat kvůli těmto dvěma lidem.

Ano, to je pravda. Bezesporu je pravdou, že Zdeněk Škromach má jinou představu budoucího vývoje sociální demokracie, ale, jak už jsem řekla, kdo bude v novém týmu vedení strany, o tom rozhodne sjezd, který má samozřejmě poslední slovo.

Vy byste tedy byla místopředsedkyní, pokud by vedle vás seděl místopředseda Škromach?

Nemyslím si, že bych měla takovýmto způsobem se personálně vymezovat, ale každopádně chci říct, že budu kandidovat na místopředsedkyni za předpokladu, že bude zvolen předsedou Stanislav Gross.

Pokud byste měla také odpovědět na otázku, může být ČSSD kredibilní, může získat zpět důvěru voličů, pokud bude nadále posílat vzkazy z Vysočiny její někdejší premiér a předseda Miloš Zeman?

Víte, tohle to je samozřejmě pro sociální demokracii problém. Já jsem například včera byla v jiném rádiu, než je rádio vaše a dostávala jsem tam dotazy a vzkazy od občanů a několik starších dam mě tam neustále vzkazovalo, že brzdíme Miloše Zemana a odmítáme ho, mu dát nějakým způsobem prostor v sociální demokracii. Nicméně tohle to prostě není pravda. Po odchodu Vladimíra Špidly, kde již došlo ke konci k určitému značnému komunikačnímu bloku mezi Vladimírem Špidlou a Milošem Zemanem, a já v tom mám pro Vladimíra Špidlu hluboké pochopení, tak se Stanislav Gross opravdu zpočátku velice intenzivně snažil s Milošem Zemanem navázat komunikaci a domluvit se s ním, aby ustaly tyhle ty věčné konflikty, aby sociální demokracie nedostávala před volbami různé vzkazy a ponaučení v Vysočiny. Stanislav Gross ho několikrát navštívil, diskutovali spolu o tom, ale to prostě nepomohlo, to znamená, že já mám pocit, že Miloš Zeman stále bude sedět na Vysočině, stále nám bude posílat vzkazy a ...

Jak by se s tím nové vedení mělo vypořádávat?

Víte, ono se těžko, ono je těžké se vypořádávat s něčím nebo s někým, kdo se s vámi prostě dohodnout nechce. Miloš Zeman byl předsednictvem pozván na sjezd. Já si myslím, že by bylo správné, kdyby přišel a myslím si, že by bylo správné, aby tam své postoje vysvětlil, ale na druhou stranu myslím si, pakliže bude nadále posílat pouze vzkazy z Vysočiny, co všechno děláme špatně, že ztratí i veškerý zbytek sympatizantů, které uvnitř sociální demokracie má a já si myslím, že jich opravdu ubývá, to znamená, že vzkazy Miloše Zemana budou zajímavé pouze do té doby, dokud budou zajímavé pro sdělovací prostředky.

Na pozici prvního místopředsedy strany kandiduje ministr financí Bohuslav Sobotka. Když kandidaturu ohlásil, krom jiného v listopadu loňského roku pro BBC uvedl:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já se domnívám, že sociální demokracie by měla oslovovat voliče nekomunistické levice a politického středu. Nemyslím si, že pro nás by měla být aktuální nějaká bližší spolupráce s komunistickou stranou.

Řekl v listopadu v rozhovoru pro BBC kandidát na prvního místopředsedu ČSSD, ministr financí Bohuslav Sobotka. Vy se vůči Zdeňku Škromachovi také vyhraňujete přes odpor k menšinové vládě sociální demokracie, která by hledala podporu i u komunistů. Jaký postoj by měl březnový sjezd, měl-li by nějaký postoj, březnový sjezd zaujmout ke KSČM?

Já jsem především přesvědčena o tom, že březnový sjezd by měl zaujmout postoj, že sociální demokracie má pokračovat v koaliční vládě, a to z toho důvodu, že vždycky je mnohem lepší, je-li vláda koaliční, než je-li vláda menšinová ...

Sjezd by tedy měl usnesením podpořit koaliční vládu sto jedna hlasů?

Samozřejmě. Ono pro spoustu lidí je ta menšinová vláda taková strašně lákavá, protože zaprvé ta politická strana, která má tu menšinovou vládu, ta má všechny ministry, takže se nemusí s nikým dělit. Kromě toho na té vládě se nemusí diskutovat mezi politickými směry a vlastně celá ta činnost té vlády neexekutivního, exekutivního charakteru může vlastně být zcela v souladu s programem té které politické strany. Nicméně takováto vláda samozřejmě nemá vůbec žádnou podporu v parlamentu a já si myslím, že se jednoznačně ukázalo za menšinové vlády Miloše Zemana, že, aby tato vláda vůbec prosadila nějaké zákony, musela dělat obrovské ústupky nejsilnější politické straně ODS a byly to ...

Co kdybych vám ale namítl, že na sjezdu, pokud prohraje, řekněme, křídlo stoupenců, ať je tak nazýváme, stoupenců bývalého premiéra Miloše Zemana, Zdeněk Škromach, Jan Kavan, Vladimír Laštůvka, že to bude pro koaliční vládu velmi obtížné, protože tato skupina může začít rebelovat proti novému vedení.

Víte, já bych chtěla věřit tomu, že každý, kdo na sjezdu prohraje, ať je to toto křídlo, anebo jiné křídlo, udělá všechno pro to, aby sociální demokracie mohla nadále fungovat v plné síle.

Když to neudělá a bude mít toto křídlo snahu se štěpit, co jim vzkážete?

Vzkážu jim to, že každý, kdo prohraje, by se měl snažit alespoň do konce svého vlastního mandátu tu porážku nést a podpořit toho, kdo vyhrál.

Neočekáváte tedy odchod těchto lidí případně z ČSSD?

Já nepodceňuji inteligenci těchto lidí. Jsou to lidé inteligentní a vzdělaní, a proto ani neočekávám, že by něco podobného udělali.

Další téma školský zákon. Občanská demokratická strana se připojí k ústavní stížnosti rodičů, kterým se nelíbí nový školský zákon, respektive nový systém podávání přihlášek na střední školy. Letos poprvé se v prvním kole zkoušek budou děti hlásit jen na jednu školu. Překvapila vás podpora ODS té ústavní stížnosti, paní ministryně?

No, tak, samozřejmě, že mě nepřekvapila, protože v okamžiku, kdy je něco, co je proti této vládě, tak se k tomu ODS jako nejsilnější opoziční strana vždycky připojí, takže já bych byla naopak překvapená, kdyby to neudělala.

Dovolte, abych citoval ze stanoviska ODS, cituji doslova: "ODS je přesvědčená, že zákon omezuje právo na vzdělání, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod." Konec citátu. Proč podle vás stížnost rodičů podpořená ODS nemá šanci na úspěch, což jste řekla už v pondělí?

Já bych jako první věc ráda řekla to, že jsem překvapená, že ODS momentálně protestuje proti této části školského zákona, ale vzpomínám si, že, když se tento zákon, a není to tak dlouho, projednával v Parlamentu České republiky, tak proti této části zákona ODS vůbec nic nenamítala, takže vidím tady velice rychlou změnu názorů. Proč si myslím, že tato ústavní stížnost nemá šanci. Já jsem přesvědčena o tom, že opravdu omezení počtu škol, na které se může každý hlásit, rozhodně nemá nic společného s omezením práva na vzdělání. V minulém systému se mohl každý žák hlásit na dvě školy v prvním kole, a tudíž to by mohlo být také bráno jako omezení práva na vzdělání, protože nejednalo se o jednu, jednalo se o dvě. Kdybychom ...

Podle vás je tedy, když takto právně argumentujete, protože jste doktorkou práva, podle vás je téměř nulová šance u Ústavního soudu s touto stížností?

Můj osobní názor, nikoli jako ministryně školství, ale jako absolventky právnické fakulty, je takový, že tato ústavní stížnost nemá velké šance na přijetí, ale jako ministryně školství musím říct, jsem tuto stížnost zaznamenala a samozřejmě vyčkám toho, jak se k ní Ústavní soud vyjádří.

Jeden z autorů petice a stížnosti proti novému školskému zákonu Jaroslav Nádvorník, ředitel základní školy Sedlčany, v rozhovoru pro BBC námitky vůči novému způsobu systému přijímacích zkoušek na střední školy shrnuje těmito slovy:

Jaroslav NÁDVORNÍK (zvukový záznam): Podle mě pes je zakopaný někde jinde. V tom, že ředitelé vlastně, a teď se jedná o ředitele těch prestižních středních škol, nemusí z povinnosti vypsat druhé kolo přijímacího řízení. Z toho mi jasně vyplývá a nechci rozviřovat nějakou nervozitu nebo prostě nějaké fámy, ale jsou to prostě reakce rodičů i ředitelů středních škol o tom, že se obávají, jací žáci k nim přijdou do prvního kola. Tato obava, myslím, je skutečně platná a může se, může nastat jakási, jakýsi chaos, trošku škatulata, protože, pokud má být úspěch dítěte při přijímacím řízení vázán na náhodné poptávce o tu kterou školu, o kterou se rodiče rozhodnou bez jakéhosi jasného počtu naplněnosti, tak si myslím, že je to špatný systém.

Říká v rozhovoru pro BBC ředitel základní školy Sedlčany Jaroslav Nádvorník. Paní ministryně, existují nějaké námitky odpůrců toho nového systému, které jste schopna vzít v potaz, které vám přijdou jako hodně racionální a uvažujete o nich?

Víte, já, když poslouchám ty námitky odpůrců, tak já vlastně vidím jednu strašně zásadní věc, že bohužel vznikla určitá panika, čemuž jsem se snažili zabránit, ale já si myslím, že tato panika není zcela opodstatněná, je ...

Je podle vás zbytečná zcela?

Já bych, jestli dovolíte, vysvětlila několik základních věcí. První je vlastně ta, jaký byl ten systém podle minulého školského zákona. Tam se v prvním kole mohl každý hlásit na dvě střední školy. Nicméně vzhledem k tomu, že přijímací řízení probíhalo v jednom dnu, tak se fakticky stejně účastnili pouze přijímacího řízení na jednu střední školu a co se týkalo té druhé střední školy, ta tam vlastně byla připravena pro něco jako druhé kolo. Druhé kolo přijímacího řízení sice existovalo, nicméně vzhledem k tomu, že školy byly vždycky naplněny hned po prvním kole, to druhé kolo probíhalo naprosto formálně a obvykle na školy nebyl v druhém kole přijat nikdo. A třetí věc, která je v této věci důležitá, je ta, že, když bylo vlastně více přihlášek na střední školy, v některých případech došlo k tomu, že některé děti byly přijaty třeba na dvě střední školy a ony neměly povinnost nějakým způsobem oznámit té škole, že na to volné místo nenastoupí, to znamená, v mnohých případech bylo vlastně omezeno právo toho, kdo nebyl přijat, aby nastoupil na volné místo, které nebylo možné naplnit právě z toho důvodu, že se to ředitelé škol dozvěděli až někdy v průběhu měsíce září.

Když jste, paní ministryně, řekla, že vás nepřekvapil návrh ODS k připojení se k té ústavní stížnosti, protože ODS je opozice, a tudíž se jí to hodí. Poslanci ODS také chtějí tento týden přijít s návrhem novely školského zákona, která by měla systém v podávání přihlášek na střední školy změnit. Žáci by se díky této novele mohli hlásit na libovolný počet středních škol. Mohla by tato novela získat vaši podporu ve vládě, protože každá poslanecká iniciativa jde i do vlády?

Já jsem přesvědčena o tom, že pakliže by se žáci mohli hlásit na libovolné množství středních škol, že by to nepřineslo nic nového, a to vzhledem, oproti současnému systému, a to z toho důvodu, že přijímací zkoušky na střední školy probíhají v jednom dni, takže stejně by každý mohl fyzicky konzumovat pouze jedno přijímací řízení a jednu přijímací zkoušku, to znamená, ono by de facto nedošlo k vůbec žádné změně.

Když ale se zaměřím na tu novelu občanských demokratů, školy by mohly pořádat přijímací zkoušky ve vícero termínech, mohly by být rozvržené, to je v té novele, kterou chystají občanští demokraté. To by zabránilo té vaší námitce.

Já jsem tu novelu ještě neviděla, to znamená, já se k ní zatím nebudu vyjadřovat.

Ale můžete naznačit zda, pokud by tam tyto věci byly a zlepšil se ten systém přijímacích řízení, což ODS chce, že byste si dovedla novelu školského zákona představit?

Víte, v tuto chvíli ne a řeknu proč. Já jsem přesvědčena o tom, že tento systém, který byl zvolen, který je v současné době aktuální, je systémem, který ve své podstatě přinese to, že bude na střední školy přijato více dětí. Ono se mluví ze strany některých rodičů, kteří jsou trošinku vystresováni vlastně z toho, co se odehrává v médiích, z celého toho přijímacího řízení, tak se mluví o tom, že extrémně nadané děti vlastně kvůli tomuto novému systému se nedostanou na střední školy, půjdou na odborná učiliště a podobně. Tohle to je samozřejmě naprostý nesmysl. Oproti loňskému roku míst na středních školách i na gymnáziích přibylo a ne ubylo. Pakliže bude každý dávat pouze jednu přihlášku, tak na ty školy se bude hlásit vlastně méně dětí, než jak tomu bylo v minulém roce, to znamená, že já jsem opravdu hluboce přesvědčena o tom, že je naopak při tomto systému obrovská šance, aby se každý dostal na zvolený typ školy.

Podle vás by se ten systém neměl měnit, proto spíše řeknete ne, zásadní ne proti jakékoli novele školského zákona tedy?

Já jsem připravená diskutovat o tomto systému za předpokladu, že by se neosvědčil, ale já jsem přesvědčena o tom, že se osvědčí.

Česká média v souvislosti s tím novým školským zákonem upozorňují na problém přijímacích zkoušek na střední školu. Na BBC se zaměřují ještě na jednu věc. Nový školský zákon, který vstoupil v platnost 1. ledna, rozděluje děti na ty, které v mateřské školce musejí platit školné a na ty, které nemusejí platit nic. Pětileté děti, které by měly za rok nastoupit na základní školu, mají podle nového zákona školku zadarmo, jenomže BBC, konkrétní zpravodaj Mikuláš Kroupa zjistil, že rodiče mladších dětí musejí kvůli tomu od nového roku zaplatit za školku mnohde i dvojnásobek toho, co v minulém roce.

Mikuláš KROUPA (zvukový záznam): Třetí třída je totiž nyní zadarmo. Ztráta je to prý citelná. Ještě před rokem měla školka z této třídy do svého rozpočtu sedm a půl tisíce korun měsíčně, proto musí ředitelka školky Věra Borková zvýšit pro ostatní děti z první a druhé třídy takzvané školkovné.

Věra BORKOVÁ (zvukový záznam): V současné době teprve propočítáváme, protože vyhláška vstoupila v platnost teprve v průběhu měsíce ledna. Předpokládáme, že ty platby budou pravděpodobně vyšší. Doposavad to bylo tři sta korun měsíčně. Očekáváme, že to bude o něco více. Předpokládáme asi o dvě stě korun.

Mikuláš KROUPA (zvukový záznam): Ředitelka Věra Borková. Ministerstvo školství, které změnu prosadilo, spočítalo, že poslední ročník zdarma přijde souhrnně každý rok celkově na dvě stě padesát jedna milionů korun. Tyto peníze ale stát obcím, které mateřské školy zřizují, nepřidal. Někteří rodiče přišli na to, jak z takového zákona šikovně vytěžit maximum. Své pětileté dítě pošlou do posledního ročníku školky, jenže při zápisu do základní školy si zařídí odklad, čímž získají ještě jeden rok v mateřské školce zdarma. Karel Tomek, šéf ministerského odboru základních škol.

Karel TOMEK, šéf ministerského odboru základních škol (zvukový záznam): Odklad školní docházky není rozhodnutí rodiče. Odklad školní docházky je institut, který zkrátka zajistí, aby do školy nepřicházely děti nezralé a nedošlo tam hned v tom začátku školní docházky k jejich selhání. A to, jestli jsou, nebo nejsou zralé, to v první instanci posoudí škola při zápisu.

Mikuláš KROUPA, redaktor (zvukový záznam): Karel Tomek. Odklad povinné školní docházky je v Česku velmi oblíbený a snadný. Jen vloni dostalo odklad patnáct tisíc dětí. Naopak skoro devadesát pět procent předškolních dětí v minulém roce chodilo do mateřské školky. Proč se tedy školským zákonem změnily osvědčené podmínky?

Ptá se zpravodaj BBC Mikuláš Kroupa. Jak odpoví ministryně školství Petra Buzková, host Interview BBC?

Nejdůležitější vlastně je to, proč se vůbec přistoupilo k tomu, aby poslední ročník předškolního vzdělávání byl bezplatný. Přistoupilo se k tomu z toho důvodu, že jednou z velkých priorit je určité vyrovnávání šancí, protože velmi často se ukazuje, že především děti ze sociálně slabších rodin, anebo děti ze sociálně méně podnětného prostředí, které vůbec nechodily do žádného ročníku předškolního vzdělávání, přicházejí do prvních tříd a mají obrovské problémy. Často ...

Ano, paní ministryně, to je jeden argument. Ale druhý argument, přijde vám sociálně spravedlivé, aby se rodiče dětí v první a druhé třídě školky skládali na předškoláky? To vám přijde spravedlivé sociálně?

Kdybyste mě nechal domluvit, tak já bych se k tomu dostala.

Tak se k tomu dostaňte teď, děkuji.

Takže já bych ráda domluvila v tom smyslu, že vlastně toto jsou často děti, které přichází to první třídy a dostávaly se dříve do zvláštních škol. Dnes už zvláštní školy neexistují, ale vlastně dostávají se do situace, kdy nezvládají učivo. A mnohdy se ukazuje, že to není z důvodu snížené inteligence těchto dětí, ale z toho důvodu, že oni prostě nemají určité sociální návyky, které jsou schopni získat právě v předškolním vzdělávání. Toto byl hlavní důvod, proč byl zaveden poslední ročník předškolního vzdělávání zdarma, aby se větší množství dětí do tohoto předškolního vzdělávání dostalo. Já samozřejmě nejsem ráda tomu, že ve školkách dochází k tomu, že v těch dřívějších ročnících se takovýmto způsobem zvyšují částky, které jsou placeny rodiči za docházku jejich dětí do školek. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvyšovala daňová výtěžnost daní, které jsou daněmi sdílenými, to znamená, které získávají obce, předpokládala vláda, že obce částečným způsobem budou moci nahradit některé tyto výpadky ...

To se nestalo, takže co s tím budete dělat?

... což se nestalo. Já s tím v tuto chvíli nemohu dělat nic, protože státní rozpočet je schválen a ministerstvo nedisponuje žádnou částkou, kterou by mohlo přispět na předškolní vzdělávání.

Příští rok to uděláte ve státním rozpočtu, aby rodiče, protože zase ta námitka trvá, aby rodiče prvních a druhých tříd nepřispívali na předškoláky?

Pakliže se podaří získat finanční prostředky ze státního rozpočtu do kapitoly ministerstva školství, ráda obcím na předškolní vzdělávání přispěji.

Teď ještě například jeden z dotazů posluchačů BBC. Mnoho dotazů přišlo kvůli rozdělování peněz na vědu a výzkum.

Posluchačka (zvukový záznam): Dobrý den, tady Pokorná Jindřiška z Prahy. Já bych se chtěla zeptat paní ministryně, jestli se domnívá, že systém hodnocení a financování výzkumných záměrů, který proběhl v letošním roce a na jehož základě byly přiděleny zejména vysokoškolským institucím nemalé sumy, byl nastaven způsobem, který opravdu umožňoval objektivní diferenciaci prostředků mezi nejlepší pracoviště a jestli tento systém do budoucna vyžaduje nějaké změny, a to se týká i zákona sto třicet, podle kterého byl nastaven?

Stručná odpověď Petry Buzkové? Vyžaduje nějaké změny a líbí se vám nový systém?

Tady je strašně těžké odpovědět stručně, protože to je strašně složitá otázka. V letošním roce vlastně poprvé došlo k tomu, že finanční prostředky na výzkumné záměry vysokých škol nebyly rozdělovány plošně, to znamená, počet peněz, které má ministerstvo děleno počtem výzkumných záměrů, ale byly rozdělovány podle kvality těchto výzkumních záměrů. Toto je určitě správný trend a kvalitu výzkumných záměrů nehodnotili ministerští úředníci, ale hodnotily to odborné týmy, které vzešly z akademické sféry. Ty projekty, které získaly hodnocení A a B, obdržely plné financování, A sto procent, B devadesát procent. Ty projekty ...

Měnit se systém tedy nebude?

... které obdržely C a D, financovány nejsou. Já nepočítám se změnou tohoto systému, protože je to jednoznačně způsob správný, který rozlišuje ve vysokoškolském výzkumu a vývoji kvalitu.

Říká ministryně školství Petra Buzková. Děkuji za rozhovor. Někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.