Václav Moravec moderátor BBC

Milan Urban ve studiu BBC

Česká republika uvolní dalších bezmála dvanáct milionů korun na okamžitou pomoc asijské oblasti postižené zemětřesením a tsunami. Na dárcovské konferenci OSN v Ženevě tuto pomoc v úterý oznámil ministr průmyslu Milan Urban.

Česko uvolnilo patnáct milionů korun k okamžitému využití a další podporu v hodnotě dvou set milionů korun určenou na projekty dlouhodobé obnovy a rekonstrukce zdevastovaných území. Podle premiéra Stanislava Grosse se Česká republika snaží koordinovat svoji pomoc s dalšími státy Evropské unie.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): To znamená, poskytujeme to, co je poptáváno a o čem získáváme informaci především prostřednictvím tohoto evropského centra, samozřejmě, pokud je nějaká konkrétní informace třeba prostřednictvím našich zastupitelských úřadů, tak i tímto způsobem.

Nejen o české pomoci jihovýchodní Asii bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl dnes ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban, vítejte po čtvrt roce v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Do 19. ledna máte předložit vládě program zapojení českých podniků do obnovy a rekonstrukce oblastí jihovýchodní Asie postižené vlnou tsunami. Jak jste daleko?

V této chvíli vycházíme ze zkušeností Evropské unie, z jednání, které proběhlo v Bruselu minulý týden a z jednání OSN v Ženevě, kterého jsem se účastnil včera. Ta pomoc je rozdělená do několika etap, to znamená, že v této chvíli se jedná o naléhavou pomoc, pomoc zachránit životy a tam je důležité koordinovat tuto činnost, koordinovat s agenturami, s nadacemi OSN a jde o hotové peníze. Ta další etapa se týká humanitární činnost na období jeden až dva roky podle odhadů expertů Spojených národů a teprve poté přichází ta etapa obnovy a rekonstrukce a ta se předpokládá, že bude trvat minimálně pět let. A tedy ten materiál, který předkládám do vlády, na těch dvě stě milionů určených na obnovu a rekonstrukci se právě bude týkat té třetí etapy.

Až třetí etapy, vy jste popsal ty etapy, pravděpodobně asi ten váš materiál bude strukturován přesně podle těch etap. Když se veřejnost před víc než týdnem dozvěděla, že ministerstvo průmyslu a obchodu bude zodpovědné za ten program, tak vy jste konstatoval, že se snažíte získat maximum informací, co je v postižených oblastech především zapotřebí. Dá se říci, že už všechny tyto informace máte po konferencích a po jednání ať už Evropské unie, nebo dárcovské konference OSN v Ženevě pohromadě?

Já bych neřekl, že máme všechny informace, ale máme jich určitě o mnoho více než před týdnem. V každém případě teď je postižených osob zhruba pět milionů a oni potřebují mít dostatek potravin, dostatek vody a ty základní potřeby na přežití. A hlavně je tam velký počet dětí, proto ten důraz Evropy i OSN je právě využít například dětského fondu UNICEF, který se snaží nejvíce pomoci těm postiženým dětem. Z tohoto pohledu teď jde o peníze, jde o peníze v hotovosti, OSN vyzvalo ke sbírce celý svět, ta sbírka by měla mít v konečné fázi zhruba devět set sedmdesát sedm milionů amerických dolarů.

Zatím zbývá po dárcovské konferenci OSN v Ženevě zhruba dvě stě milionů dolarů ještě vybrat.

Ještě zbývá, ale myslím si, že ta konference byla velmi úspěšná, byla i tak hodnocená, neboť tam došlo k výraznému navýšení oproti původním závazkům jednotlivých států, účastnilo se této konference dvě stě padesát států, z nichž šedesát vystoupilo na té konferenci, včetně tedy České republiky zastoupené mnou a já jsem také na základě té výzvy, která byla přímo na místě, se rozhodl zvýšit částku České republiky o půl milionu amerických dolarů a tuto částku musí schválit vláda příští týden ...

Dovolte, abych teď vstoupil do vaší řeči. Česká republika v té první fázi, a teď už se bavíme o tom materiálu, který vy máte předložit do vlády 19. ledna, Česká republika v té první fázi uvolnila patnáct milionů korun na humanitární pomoc, vy jste v úterý na dárcovské konferenci OSN v Ženevě přihodil dalšího půl milionu dolarů, to je v přepočtu asi jedenáct a půl milionu korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro BBC připustil, že by ještě mohlo dojít k dalšímu navýšení české pomoci. Tady jsou Sobotkova slova.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já bych chtěl především říct, že Česká republika bude aktivní zemí, pokud jde o poskytování pomoci tohoto regionu. Myslím si, že už jsme to prokázali relativně rychlou reakcí ze strany české vlády a budeme se podílet v rámci mezinárodní pomoci na klíčových projektech, ke kterým bude moci Česká republika něco říci. Čili ten limit dvě stě milionů korun, který vláda stanovila, není finální a jsme připraveni jednat o jeho navýšení, ale o konkrétních částkách bych nechtěl hovořit, protože zatím vláda ještě nedostala na stůl materiál, který by definoval ty základní východiska a možnosti a bude také záležet na výsledku dárcovské konference.

Čtvrteční slova českého ministr financí Bohuslava Sobotky. Vy jste přihodil na dárcovské konferenci tedy dalšího půl milionu dolarů. Pane ministře, počítáte jako koordinátor české vládní pomoci jihovýchodní Asii, že by se ještě ta částka půl milionu amerických dolarů mohla zvýšit?

Já si myslím, že ano, chceme předložit společně s ministerstvem zahraničních věcí do vlády příští týden částku, která je jedním milionem amerických dolarů a ...

To znamená de facto, přihazujete dalšího půl milionu.

Závazek, který jsem já sdělil na té dárcovské konferenci, je v této chvíli půl milionu amerických dolarů, ale myslím si, že peněz není nikdy dost a že bychom mohli vytvořit větší rámec v rámci jednání Vlády České republiky, tedy navrhneme na tu humanitární pomoc, na ty peníze v hotovosti částku jeden milion dolarů.

Znamená to, že když v první fázi Česká republika uvolnila patnáct milionů korun, vy jste na dárcovské konferenci přihodil dalších dvanáct milionů, teď jste v BBC oznámil dalších zhruba třináct milionů, že by celková částka v té první a druhé fázi okamžité humanitární pomoc české vlády vystoupila na čtyřicet milionů korun.

Ano, je to přesně tak, ale nesmíme tady zapomenout na obrovskou solidaritu, lidskou solidaritu, pardon, občanů České republiky, kteří přispěli velmi významným objemem finančním, je to velkým příkladem, já jsem o tom informoval i jednání dárcovské konference. Chtěl bych za to všem občanům České republiky poděkovat a chtěl bych jim říct, že jsem na to byl velmi hrdý, že jsem to mohl v Ženevě sdělit.

Když teď budu citovat vaše slova, která jste pronesl před týdnem, co vláda schválila materiál, že do 19. ledna máte předložit dokument, jak by Česká republika se mohla zapojit do rekonstrukce území postiženého vlnou tsunami na jihovýchodě Asie. Cituji doslova: "Jakmile budeme mít jasno a priority budou schválené vládou, samy firmy oslovíme," konec citátu. Dovede ministr průmyslu a obchodu Milan Urban odhadnout, kdy by česká vláda mohla schválit priority týkající se rekonstrukce zemí postižených tou přírodní katastrofou?

Dovedu to odhadnout, dokonce to vím přesně, bude to toho 19., my ...

Tam už přímo budou priority.

... my tam navrhneme priority, tedy oblasti, na které bude možné předkládat projekty související s pomocí při obnově a rekonstrukci, možná v této chvíli již mohu některé ty oblasti nastínit, určitě to bude dopravní infrastruktura, tedy silnice, mosty, budou to vodohospodářská zařízení, budou to i kapacity na výrobu elektrické energie, budou to určitě školy, nemocnice, byty a tedy taková základní infrastruktura, která je pro běžný život důležitá.

Když jste mluvil o tom, že dvě stě milionů korun, což je další pomoc po těch zhruba čtyřiceti milionech uvolněných na první a druhou fázi, tuto částku předložíte do vlády ve středu, můžete zmínit, v jakém časovém rámci by se mělo uvolňovat těch dvě stě milionů korun?

Já si myslím, že je potřeba na těch projektech, na té metodice pracovat už teď, ale domnívám se na základě té koordinace s OSN či Evropskou unií, že tyto projekty budou moci býti realizovány zhruba za půl roku, protože v této chvíli jde skutečně o naléhavou pomoc, jde o pomoc přežít a teprve, až se situace stabilizuje, tak pak přijdou na řadu tyto projekty obnovy a rekonstrukce.

Když byl před týdnem hostem Interview BBC ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda, byl poměrně opatrný při odhadu šancí českých firem při rekonstrukci poničených území na jihovýchodě Asie, tady jsou jeho slova.

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Tak určitě bude naším zájmem, aby uspěly české firmy, ale ty firmy musí uspět s projekty a ve velké soutěži, to nikdo nezařídí politicky, aby tam přišel a říkal, hele, česká firma a ta bude dělat za naše peníze, ta firma musí uspět ve veřejné soutěži, to se děje také v Iráku a v jiných oblastech na Balkáně, kde podobně působíme. Takže jedna věc jsou prostředky, druhá věc jsou projekty a třetí věc je připravenost těch firem v té soutěži uspět. Uvědomme si, že mluvíme o oblasti, která je vzdálená mnoho tisíc kilometrů od České republiky, takže ta soutěž bude extremně, extremně těžká.

Konstatoval před týdnem v Interview BBC ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda. Nemá ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, host Interview BBC, obavy, že české firmy nemají příliš šancí při zakázkách na rekonstrukci poničeného území na jihovýchodě Asie?

Já si myslím, že v prvé řadě je potřeba zdůraznit, podtrhnout, opakovat slovo, že se jedná o pomoc. Teprve potom bych v tom viděl jakýsi obchodní či jiný ekonomický pohled. Ale Česká republika, české firmy samozřejmě budou mít stejnou příležitost jako všechny země, které se zapojily do té pomoci ať v oblasti humanitární, či v oblasti obnovy a rekonstrukce, budou informovány velice brzo o možnosti předkládat projekty, to je úkol můj, úkol ministerstva, bude to ...

Kdy očekáváte, že by mohly být zveřejněny podmínky takových projektů?

Ty podmínky průběžné již zveřejňovány jsou na tom portálu www.byznysinfo.cz a samozřejmě po jednání vlády příští týden veškeré podklady, veškeré informace prostřednictvím elektronických médií či jiných budou doručeny podnikatelům.

Česká republika, když se podíváme na jiný region a ministerstvo průmyslu a obchodu se stalo, řekněme, garantem projektu, kdy se české firmy mohou podílet na rekonstrukci Iráku, loni české podniky získaly téměř sedmdesát miliard korun pro tyto projekty. Pro letošek počítáte se zhruba sto deseti miliony korun. Je dostatek projektů v tom letošním roce?

My jsme celkem schválili jedenáct projektů poválečné rekonstrukce a obnovu, obnovy Iráku a těch projektů je relativně dostatek, na druhou stranu relativně málo, protože ta částka byla uvolněná vládou daleko větší, nicméně to není problém ani metodiky, ani vlády, ani podnikatelů v České republice, je to spíš problém bezpečnostní situace v Iráku, která je horší, než jsme před rokem předpokládali. Já doufám, že volby přinesou stabilitu, přinesou větší klid a že bude možné v těch projektech pokračovat a uvolnit všechny prostředky tak, jak se rozhodla Vláda České republiky.

Rozumím-li vám správně, tak zatím, když pro letošní rok máte objem zhruba sto deseti milionů korun na ty projekty, že ta částka, pokud by se nezlepšila bezpečnostní situace, by nebyla čerpaná?

Ta částka v této chvíli zčásti bude použita právě na pomoc pro jihovýchodní Asii, ale nebrání to čerpání projektů pro Irák, těch prostředků vláda vytvořila dostatek, takže je to rozloženo do více let a je to vlastně dohodnuto i s ministerstvem financí. Já doufám, že ta situace se rozběhne, nakonec je to vidět i na tom čísle, protože za loňský rok to bylo sedmdesát milionů, teď je to skoro sto deset, tak myslím, že ta dynamika je v tom vidět.

Mluvil jste se o bezpečnostní situaci v Iráku, dovolte, abych se u této problematiky ještě zastavil, protože jsou to čeští vojenští policisté na jihu Iráku, kteří cvičí a pomáhají nově vznikajícím bezpečnostním složkám Iráku, aby začaly fungovat. Česká vláda se rozhodla, že vojenští policisté odejdou k 28. únoru. Nyní předkládá a předložil ministr zahraničí společně s ministrem obrany návrh, aby vláda prodloužila misi českých vojenských policistů, vy jste přijel do studia BBC z hlasování vlády, bude prodloužena mise vojenských policistů na jihovýchodě Iráku?

Ano, vláda zhruba před dvěmi hodinami rozhodla o prodloužení mandátu v té stávající podobě, to znamená, /nesrozumitelné/ můžu do 31. 12. v roce 2005 ...

Byl to hodně kontroverzní bod na jednání vlády?

Byl to bod, který byl schválen všemi přítomnými ministry a samozřejmě vláda musí tento svůj závěr předložit do Parlamentu České republiky, já doufám, že tak, jak se parlament rozhodoval v této věci s mezinárodním rozhledem, tak že tak učiní i v této věci a potvrdí toto stanovisko vlády. Myslím si dokonce ...

Jak byste, protože vy jste členem České strany sociálně demokratické a jsou to především vaši zákonodárci, pokud se podíváme na strany vládní koalice, kteří mají se schvalováním vyslání nebo prodloužení mandátu českých vojenských policistů v Basře problém, část vašich poslanců. Jak byste jim zdůvodnil, že je nutné i po volbách, aby zůstali v Iráku čeští vojenští policisté, když předtím to byla vláda a resort obrany, který říkal, že se budou cvičit iráčtí policisté v České republice.

Já si myslím, že v žádném případě ten, kdo má osobní problém, tak že by neměl být nějakým násilím, prosím v uvozovkách, nucen k tomu, aby, řekněme, koaličně ve stojedničce o této věci hlasoval. Myslím si, že to je věc celé politické reprezentace, to znamená všech poslanců či senátorů a že by mohlo být umožněno, kdo má opravdu problém se svým svědomím, vnitřní problém, dlouhodobý problém, aby o takové věci nehlasoval. Na druhou stranu, je jisté, že koaliční strany, koaliční kluby by měly v této věci mít většinu poslanců pro potvrzení rozhodnutí vlády.

Tím chcete naznačit, že část sociální demokracie by nemusela aktuální rozhodnutí vlády prodloužit pobyt českých vojenských policistů v Iráku o dalších dvanáct měsíců, tedy do konce letošního roku, že by nemusela část poslanců ČSSD pro to hlasovat.

Já si dovedu představit, že ten, kdo měl problém již předtím, tak že bude mít možnost svobodně se rozhodnout a na druhou stranu se nedomnívám, že takových poslanců bude více než pět.

A jak byste ale jim zdůvodnil, že předtím jste do vlády a stejně tak do Poslanecké sněmovny a Senátu posílali návrh, aby se vojenští policisté, iráčtí vojenští policisté cvičili v České republice, protože to je materiál, který je schválený a který prošel oběma komorami parlamentu a teď chcete prodlužovat tu misi.

Ono to má své mezinárodněpolitické důvody. V Iráku bezpečno není, Irák potřebuje mezinárodní spolupráci, Česká republika nemůže žít v izolaci, Česká republika má své mezinárodněpolitické priority, kterou je mimo Evropskou unii také transatlantická vazba, já si myslím, že není možné, abychom dělali v této věci příliš velké obraty a že konsistentní politika je důvěryhodná politika a že tedy jestliže si to vyžaduje situace na základě mezinárodního hodnocení, tak Česká republika v této chvíli nemůže couvnout ze svých priorit, ze svých závazků.

Zeptám se, zeptám se jinak, pane ministře, z dnešního pohledu nebylo chybou, že vláda nepředložila Poslanecké sněmovně a Senátu už při tom prodlužování, při prvním prodlužování o ty dva měsíce, to znamená do 28. února, že nepředložila vláda poslancům a senátorům návrh na celý rok.

Já si myslím, že to vláda učinit mohla, jestli se to dá v této chvíli nazývat chybou, to si nejsem zcela jist, prostě vláda se dívá optimisticky na ten vývoj a předpokládala, že ta situace si již nebude vyžadovat takové rozhodnutí, bohužel tomu tak není.

Další téma - stav českého průmyslu, co by vám pomohlo, aby průmysl více rostl.

Tak, průmysl roste poměrně dobře, v žádném případě nepotřebuje takové ty opoziční návrhy, takové ty revoluční řešení, průmysl za loňský rok roste deseti procenty a je málo států na světě, které by mohly se chlubit takovým výsledkem, na druhou stranu vždycky existuje nějaký potenciál, vždycky existuje možnost, jak tu situaci ještě zlepšit, já si dovedu představit, že kromě podnikatelského a investičního prostředí využijeme také evropské prostředky a že jsme schopni nejenom takový růst průmyslu udržet, ale případně ještě to tempo, tu dynamiku o trochu zvýšit, je to důležité ...

Vy jste, vy jste zatím poměrně obecní, dovolte, abychom byli konkrétnější, vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn chce podle svých slov z České republiky vytvořit moderní ekonomiku typu Irska nebo Finska, s týmem expertů připravuje strategii hospodářského rozvoje České republiky do roku 2013, ve které chce určit dlouhodobé priority státu, ale i ty krátkodobé. V rozhovoru pro BBC vicepremiér Martin Jahn ještě dodává.

Martin JAHN (zvukový záznam): Půjde o jednu strategii, která bude mít krátkodobá i dlouhodobá doporučení, když děláte vizi do roku 2013, můžete říct, kam chce Česká republika jít, například že to bude země, která bude ..., nebo jejíž ekonomika bude založena na výrobě s vysokou přidanou hodnotou, že bude mít exportní zaměření na určité trhy, že bude zaměřená i na službách, musíte vymezit důležitost zemědělství a sektoru turistického ruchu, ale nebudou tam samozřejmě konkrétní doporučení, ty můžeme dát na dobu jednoho až dvou let dopředu, a to tam také, to tam také bude, takže v té strategii budou oba dva komponenty, ten krátkodobý i ten dlouhodobý.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Jaké konkrétní body by chtěl do té strategie, dlouhodobé strategie hospodářského růstu, hospodářského rozvoje České republiky do roku 2013 prosadit ministr průmyslu a obchodu Milan Urban konkrétně.

Tak ministerstvo průmyslu a obchodu i já se podílíme na té hospodářské strategii významným způsobem. Za prvé, pode mnou je Rada pro rozvoj podnikání a podnikatelské prostředí, to je to nejdůležitější proto, aby se nám dobře dařilo a dobře žilo a v této oblasti chceme diskutovat na téma daní třeba, a to v oblasti daní z příjmů, myslím si, že na základě vývoje státního rozpočtu za rok 2004, kdy schodek rozpočtu byl o dvacet jedna miliard nižší než plánovaný, je zřejmé, že jsme schopni dodržet cestu k euru do měnové unie v tempech, ve kterých jsme se zavázali a přitom jsme schopni ještě zlepšovat podnikatelské prostředí a zvyšovat konkurenceschopnost.

Znamená to, že tím, že se vybralo v loňském roce, jak ukázala poslední čísla hospodaření státního rozpočetu, tím, že se na daních vybralo víc peněz, protože ekonomika roste i rychleji, než se předpokládalo, tak to umožňuje sociálním demokratům a vám jako vládě udělat jistou, řekněme, daňovou reformu?

Já si myslím, že ano, že to při dodržení všech závazků konvergenčních, to znamená, že budeme snižovat deficity tak, jak jsme naplánovali postupně roky dopředu a přitom jsme schopni zvýšit konkurenceschopnost snížením daní z příjmů, ať se to týká fyzických osob, či právnických, v současné době vedeme velmi intenzivní odbornou diskusi, je potřeba vše spočítat musíme vycházet z alternativ, které mají za sebou, za sebou výpočet tak, abychom nenarušili veřejné finance a poté je potřeba to projednat po politické úrovni v koaličních stranách či získat pro to větší shodu.

Můžete teď naznačit vaše představy o daňové reformě, premiér Stanislav Gross chce údajně tu daňovou reformu, o níž referovaly Hospodářské noviny a Mladá fronta DNES, chce předložit i na lednové konferenci České strany sociálně demokraté, abyste tu věc mohli rozdiskutovat ve vaší straně jako nejsilnější vládní straně. Jaká je vaše představa snížení daně z příjmů fyzických osob.

Já si myslím, že můžeme začít stropem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění, to je věc, která je poměrně daleko, dovedu si představit, že vláda schválí ten výpočet, vyměřovací základ zhruba z trojnásobku průměrné mzdy. Samozřejmě má to svoje dopady do rozpočtu, pokud to bude takto, tak je to nějakých tři, tři a půl miliardy korun.

To znamená, že každý, kdo je zaměstnán, teď já jsem říkal fyzických osob, to znamená, že každý, kdo je zaměstnán, tak by platil zdravotní a sociální pojištění v každém roce maximálně do výše tří průměrných platů?

Ne, je to tak, že by jeho výpočet zdravotního a sociálního se odvíjel z vyměřovacího základu, který je násobkem, trojnásobkem průměrného platu.

Tím by tedy došlo k zastropování.

Tím by došlo k zastropování, protože to samozřejmě motivuje velmi dobré specialisty, odborníky, manažery a je to tak obvyklé všude ve světě. Samozřejmě, že to snížení daní by se nemohlo týkat jenom, jenom těch ...

Této skupiny, ano.

... příjmových skupin obyvatel, ale je potřeba se podívat i na rodiny s dětmi a vytvořit jim možnost pro nějaké další daňové úlevy.

Je na vašem stole té skupiny ekonomických expertů vlády, je nějaký konkrétní návrh, jak by se ulevilo daňově rodinám s dětmi ještě?

Je to návrh, který posouvá pásma, anebo mění dokonce sazby v těch jednotlivých pásmech, jsou to alternativní návrhy, které, jak jsem již říkal, musí být podrobeny naprosto nekompromisnímu matematickému výpočtu a pak se můžeme rozhodovat.

Pane ministře, to jsou věci, které, řekněme, se týkají méně vás jako ministra průmyslu a obchodu, pod vás především spadají živnostníci, průmyslníci, jak je to s daněmi týkající se právnických osob, tedy firem. Jaký je tam váš návrh, co se týče snižování daní.

Já nejsem příznivcem toho daňového závodu, tedy snižování daní nějakým extremním způsobem, na druhou stranu myslím si, že české ekonomice se daří natolik dobře, že můžeme uvažovat o dani z příjmů právnických osob pro příští rok se sazbou kolem dvaceti dvou procent, což je o dvě procenta méně, než jsme původně předpokládali.

To znamená, vy jste se v Kolodějích dohodli, a to je věc, která už je projednaná, že se sníží daň z příjmů právnických osob, tedy u firem a podnikatelů, na čtyřiadvacet procent, ten aktuální vývoj české ekonomiky a reforma daní sociální demokracie, respektive vlády ukazuje, že je možné snížit daň z příjmů právnických osob ještě o dvě procenta.

Ano, je to přesně tak, české ekonomice se daří opravdu dobře, překvapuje analytiky každý měsíc, což mě těší a umožňuje to mít tyto záměry, to znamená záměry, které sníží ještě daňovou zátěž a tím vlastně urychlí ekonomický růst.

Očekáváte, že bude opozice, především Občanská demokratická strana, řekněme, protestovat, že to vaše snižování daní je nedostatečné a že stále nejlepší alternativou vůči vládním návrhům je rovná daň?

Tak, opozice poslední rok vyhlásila nulovou toleranci a kritiku všeho, co předložila tato vláda, tak očekávám, že bude kritizovat i tyto záměry, které mají posloužit růstu české ekonomiky, zaměstnanosti a tedy nic konstruktivního od opozice neočekávám.

Velmi se stručně ještě zastavíme u jednoho bodu, jednoho problému, na který jste vy upozornil, respektive Česká obchodní inspekce, po dění začátkem ledna, kdy lidé vzali, řekněme, útokem některé obchodní řetězce. Česká obchodní inspekce zjistila, že supermarkety a hypermarkety nabízely v tom uplynulém týdnu na reklamních letácích některé výrobky, které ve skutečnosti nebyly v prodeji. Minulý týden Česká obchodní inspekce zkontrolovala řetězce nabízející spotřební zboží se slevou, z celkového počtu zhruba sedmi tisíc sta druhů zboží nebylo v prodeji zhruba tři sta sedmdesát devět výrobků, tedy zhruba pět procent, to je výsledek České obchodní inspekce. Myslíte si, že tato čísla vás opravňují k tomu, abyste zpřísňoval regulaci hypermarketů a supermarketů a především povánočních výprodejů?

Já si myslím, že určitě, protože ty kontroly prokázaly, že ta situace je daleko horší, než by se mohlo ze začátku zdát, i když ty záběry a zkušenosti lidí z té akce Výprodej století mluvily samy za sebe. My v současné době analyzujeme kontroly, které jsme provedli v podstatě téměř ve všech řetězcích, z těch kontrol vyplývá, že došlo v některých případech k porušení stávajících zákonů a tam povedeme správní řízení, které zřejmě vyústí v pokuty, to jsou ty věci, kde došlo k prokazatelně klamavé reklamě či porušení zákona o ochraně spotřebitele. My nemáme zákon na to, abychom měli například nařídit řetězcům, aby, když vyhlásí Slevu století, tak aby to zboží měly v regálech a měly ho v nějakém přiměřeném počtu, takový zákon mají Němci, my se budeme inspirovat ...

Kdy ho předložíte do vlády?

V únoru bude připraven na ministerstvu a myslím, že nejpozději počátkem března půjde do vlády.

Konstatuje ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban, který byl hostem Interview BBC. Děkuju, že jste přišel do této rozhlasové stanice, děkuji za třicet minut a někdy příště na shledanou.

Díky, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Vláda za týden projedná, jak využít peníze na obnovu Asie

PRAHA 12. ledna (ČTK) - Vláda příští týden projedná pravidla pro využití peněz, které hodlá vyčlenit na dlouhodobou rekonstrukci území zničených po ničivém zemětřesení v jihovýchodní Asii. Na pozdější projekty obnovy zatím počítá s částkou 200 milionů korun. Kabinet už uvolnil na okamžitou pomoc 15 milionů korun. Na úterní dárcovské konferenci OSN v Ženevě slíbila Česká republika přidat ještě asi půl milionu dolarů (přibližně 11,5 milionu korun), podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana by ale tato částka mohla být nakonec dvojnásobná.

"Chceme předložit společně s ministrem zahraničních věcí příští týden do vlády částku, která je jedním milionem amerických dolarů," řekl dnes Urban v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. O výši prostředků bude vláda rozhodovat 19. ledna.

Kvůli využití peněz na dlouhodobé projekty obnovy vznikla koordinační komise pod vedením ministerstva průmyslu a obchodu. "Devatenáctého ledna předložíme do vlády materiál, který upraví pravidla a metodiku čerpání peněz tak, aby české firmy měly dostatek informací a mohly se na obnově a rekonstrukci v postižených oblastech podílet," řekl dnes Urban novinářům.

Další prostředky na pomoc jihovýchodní Asii mezi sebou vybrali čeští občané, města a firmy - na účtech nevládních organizací je už přes 215 milionů korun.

Z 15 milionů korun určených na naléhavou pomoc už vláda pět milionů využila prostřednictvím fondu UNICEF, za další tři miliony nakoupila léky a zdravotnické potřeby, dodal Urban.

Urban by byl pro strop pojištění na trojnásobku průměrné mzdy

PRAHA 12. ledna (ČTK) - Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) by byl zřejmě pro, aby horní hranice pro výpočet odvodů zdravotního a sociálního pojištění představovala trojnásobek průměrné mzdy. "Dovedu si představit, že vláda schválí ten výpočet: vyměřovací základ zhruba z trojnásobku průměrné mzdy," řekl dnes Urban rozhlasové stanici BBC. Dopady do státního rozpočtu by podle něj v tomto případě představovaly tři až 3,5 miliardy korun.

Výpočet odvodu pojištění u fyzické osoby by se odvíjel z vyměřovacího základu, který by byl trojnásobkem průměrného platu. "To samozřejmě motivuje velmi dobré specialisty, odborníky, manažery a je to tak obvyklé všude ve světě," dodal.

Průměrný plat loni podle odhadů ekonomů činil zhruba 18.000 korun. Pokud by se vláda rozhodla pro trojnásobek, platilo by se pojištění nejvýše ze zhruba 54.000 korun měsíčně. Podle dnešních Lidových novin by měla vláda o zavedení stropů jednat koncem ledna. Zatímco místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn navrhne limit trojnásobku průměrné mzdy, ministerstvo práce a sociálních věcí podle LN doporučí pětinásobek průměrné mzdy.

V případě rodin s dětmi mají vládní odborníci podle Urbana připraven návrh, který posouvá pásma zdanění a mění dokonce i sazby daní v jednotlivých pásmech. Jsou to však alternativní návrhy, které musejí být podrobeny matematickému výpočtu, zdůraznil Urban.

U právnických osob, tedy firem a podnikatelů, uvažuje Urban o snížení sazby daně z příjmu pro příští rok až na 22 procent. "České ekonomice se daří opravdu dobře, překvapuje analytiky každý měsíc, což mě těší, a umožňuje to mít tyto záměry. To znamená záměry, které sníží ještě daňovou zátěž a tím ještě urychlí hospodářský růst," řekl Urban BBC.

Obchodníci zahájili další vlnu výprodejů; ceny klesly až o 70 pct

PRAHA 12. ledna (ČTK) - Některé obchodní řetězce dnes zahájily další velkou vlnu výprodejů, při nichž opět výrazně snížily ceny spotřebního zboží. Sezonní výprodej odstartovala například Hypernova a slevy nabízí i prodejce zahradní techniky Mountfield.

"Dneškem jsme zahájili sezonní výprodej elektroniky a sportovních potřeb. Ceny vybraných výrobků šly dolů o 30 až 70 procent," řekla ČTK Kateřina Černá, mluvčí společnosti Ahold Czech Republic, která provozuje prodejny Albert a Hypernova. Dodala, že slevy se týkají až 5000 výrobků. Obě sítě prodejen zahájily první výprodeje již po vánočních svátcích, kdy zlevnily textil.

Předsezonní prodej v závěru minulého týdne zahájila také síť 51 tuzemských obchodů Mountfield. "Slevy na našem kole štěstí jsou od 12 do 100 procent a týkají se veškerého sortimentu zahradní techniky a bazénů. Zájem je vždy obrovský. Každoročně během ledna přichází do našich prodejen na předsezonní nákup se slevou kolem 400.000 zákazníků," řekl ČTK mluvčí Mountfieldu Václav Brom.

Minulý týden zahájily slevové akce rovněž prodejny s elektronikou Proton a další plánují na závěr tohoto týdne. Ještě jedna výprodejová akce v Protonu by měla nastat v polovině února.

První novoroční výprodeje v ČR doprovázely problémy s nedostatkem zboží a klamáním zákazníků, kvůli čemuž si tuzemské velkoprodejny vzali na mušku kontroloři České obchodní inspekce. Zjistili, že některé supermarkety a hypermarkety nabízely minulý týden v reklamních letácích výrobky, které ve skutečnosti nebyly v prodeji. Inspektoři navíc zjistili, že některé prodejny při kontrolních nákupech špatně účtovaly zakoupené zboží anebo klamaly zákazníky při výpočtu slev.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban začal kvůli problémům s novoročními výprodeji uvažovat o novele zákona o ochraně spotřebitele. Novela by podle Urbana měla zabránit výprodejům, při nichž mohou být klamáni zákazníci. Obchodním řetězcům se ale úvahy o zpřísnění podmínek pro výprodeje nelíbí a shodně tvrdí, že pravidla výprodejů dostatečně upravuje současná legislativa.

"Vyhodnotíme nynější situaci, a poté se definitivně rozhodneme, zda ve vztahu k výprodejům budeme novelizovat zákon o ochraně spotřebitele, či o regulaci reklamy anebo o hospodářské soutěži," řekl dnes ČTK Urban. Dodal, že po nějakém čase obchodní inspekce řetězce znovu zkontroluje. "ČOI se nebude celý rok věnovat jenom řetězcům, to ale neznamená, že se tam nevrátíme, abychom zkontrolovali, zda se stav nezměnil tak, jak slibují řetězce," uvedl.

"V únoru bude (zákon) připraven na ministerstvu a myslím, že nejpozději počátkem března půjde do vlády," upřesnil Urban pro rozhlasovou stanici BBC.

Řada velkých obchodních řetězců zahájila hned po vánočních svátcích mohutné výprodeje, při nichž ceny sezonního zboží klesly až o 70 procent. Další vlnu slev obchody odstartovaly po Novém roce. Obchodníci se shodují, že díky velkým sezonním výprodejům si uvolní sklady a prodejní plochy pro nové zboží. Podle odborníků obchodům sice kvůli sezonním slevám pravidelně roste počet zákazníků, na druhou stranu ale obrat většinou vykazuje mírný pokles.