Václav Moravec moderátor BBC

Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Sbírky na jihovýchodní Asii se stávají, co se výše shromážděných peněz týče, rekordní občanskou pomocí zahraničí. Nakolik je to pro vás osobně překvapivé?

Tak, určitě je to překvapivé, že čeští občané do tak významné míry přispívají na jihovýchodní Asii, na druhou stranu již zkušenosti z minulosti, zejména z povodní a další humanitární pomoci, ukazují, že Češi jsou vůči zahraničí a katastrofám v zahraničí velice vstřícní.

Vy jste ale teď je srovnávala například s povodněmi. To znamená, že jsou tady ještě nějaké další sbírky zahraničí, které ukázaly, že jihovýchodní Asie může být, řekněme, sbírkou průlomovou, protože například jen za včerejšek se podařilo shromáždit pětadvacet milionů korun ve veřejných sbírkách?

Je to skutečně rekordní počet. Já bych to možná přirovnala ke sbírce ve prospěch Vysokých Tater, což byla přírodní katastrofa na Slovensku na podzim minulého roku, kdy čeští občané vybrali ve prospěch Tater více než občané slovenští, takže to bych řekla, že je takový dobrý příklad toho, že dobročinnost je v České republice na dobré cestě.

Především dárcovské esemesky se ukázaly jako hlavní způsob pomoci preferovaný lidmi v České republice. Je možné mluvit o novém fenoménu, nebo ten způsob přispění na humanitární účely formou dárcovských esemesek byl populární i před tím?

Tak, ono těžko takhle obecně to shrnout, protože dárcovské esemesky je fenomén, který je skutečně úplně nový a navíc je to projekt, který je pilotní a unikátní úplně na celém světě. Tak, jak fungují DMS v České republice, tak paralelu nenajde nikde jinde v Evropě ani na světě a my jsme projekt dárcovských SMS ve spolupráci s mobilními operátory spustili až prvního dubna roku 2004, to znamená v tom roce minulém běžel takový zkušební pilotní provoz a na druhou stranu ukázalo se, že právě přispívání přes dárcovské esemesky je v české veřejnosti skutečně velice oblíbené a...

Paní ředitelko, že vstupuji do vaší řeči, rozumím vašim slovům správně, že to je vaše taková trade mark ty dárcovské esemesky?

Rozumíte tomu správně.

A už se ukázal zájem ze zahraničí, protože jak ukazuje sbírka na Vysoké Tatry, ale i na jihovýchodní Asii, tak je to opravdu zcela nový fenomén?

Je to zcela nový fenomén a zájem ze zahraničí je skutečně vysoký jak ze Slovenska, tak z ostatních zemí, zemí střední a východní Evropy, Maďarska, ale i ze západní Evropy, například z Německa je zájem o dárcovské esemesky veliký.

Vy to máte patentované a prodáváte nějakou licenci, nebo jak to funguje mezi dárcovskými organizacemi?

Tak, Fórum dárců je nezisková organizace, která běžně spolupracuje s partnerskými organizacemi v zahraničí a pokud máme nějaký projekt, který je v České republice úspěšný, tak se snažíme na něm pracovat právě s partnerskými organizacemi v zahraničí, takže jim jistě pomůžeme, aby něco takového fungovalo i tam.

Ty další formy pomoci jsou úplně v pozadí, ustoupily do pozadí kvůli dárcovským esemeskám?

Ne, a to bych řekla, že je také překvapivé, že dárcovské esemesky jsou dalším nástrojem, takovým doplňkovým nástrojem pro ty standardní formy pomoci, jako je přispívání finančními prostředky na bankovní účty, či posílání finančních prostředků prostřednictvím složenek, nebo takové ty kasičkové sbírky a nám se skutečně prokázalo, že ty organizace, které si letos přibraly ty dárcovské esemesky, tak získaly o tu částku vybranou z DMS více, ještě ke svým standardním nástrojům, takže skutečně to je jakoby populární, ale takovým těm tradičnějším formám to ty finanční prostředky neubírá.

No, co když bych vám namítl, že třeba příklad Člověk v tísni, který nejdříve otevřel konto jako dobročinná organizace, na kterém se shromáždilo méně peněz než u nadace ADRA, která jde formou SMS zpráv, tak i Člověk v tísni rychle otevřel pomocí dárcovským esemesek možnost přispění, protože ADRA shromáždila daleko více peněz?

Tak, já vím, že shromáždila daleko víc peněz a shromáždila přesně o tu částku vybranou z dárcovských SMS zpráv. Je na druhou stranu otázkou, jestli by například organizace Člověk v tísni vybrala více, pokud by ty dárcovské esemesky tady nebyly. Já samozřejmě vítám, že Člověk v tísni chce tento nový nástroj používat a samozřejmě tím zareagoval i na ten vstřícný přístup vlády po vyřešení problémů s daní z přidané hodnoty.

O tom teď právě bude řeč. Novináři už při sbírkách na Vysoké Tatry psali o tom, že z dárcovských textových zpráv se vybírá devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty, na humanitární pomoci tak vydělával český stát. Jak složité pro vás bylo před katastrofou na jihovýchodě Asie upozornit politiky na vysoké zdanění, devatenáctiprocentní zdanění dárcovských esemesek?

Tak, nebylo to snadné, protože až do sbírky na Vysoké Tatry bylo do projektu DMS zapojeno více než třicet organizací, ale ten objem vybraných prostředků nebyl velký a jak já jsem se dozvěděla z tisku v posledních dnech, tak v České republice pro vládu a pro politiky často musí existovat takzvaná společenská poptávka v případě, že se má něco skutečně rychle a systémově řešit.

Společenskou poptávkou, že opět vstupuji do vaší řeči, se rozumí zájem médií nebo co?

Já nevím, to se musíte zeptat českých politiků, ale asi myslím, že to bude zájem médií, protože média zejména v té oblasti upozorňování na charitativní sbírky, ale i na upozorňování problémů s DPH u dárcovských SMS velice pomohla a řekla bych, že v tomto případě sehrála média velice pozitivní roli při tom, že se věci začaly hýbat.

Česká vláda se v úterý na mimořádném jednání rozhodla, že vybranou daň z přidané hodnoty z dárcovských esemesek předá humanitárním organizacím. Tady jsou slova premiéra Stanislava Grosse.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Vláda konstatuje, že v plné výši těm organizacím, které tyto sbírky prostřednictvím SMS zpráv realizují, takže v plné výši ten odvod na dani z přidané hodnoty nahradí na ta konta, která jsou, na které jsou směřovány tyto peníze z SMS zpráv. Je jasné, že je zapotřebí podpořit i iniciativu jednotlivých občanů a také bych chtěl říci, že si velmi vážíme té velké vlny solidarity, která mezi obyvateli České republiky se v posledních dnech zvednula a chtěli bychom ji i touto formou podpořit.

Konstatoval po úterním mimořádném jednání vlády premiér Stanislav Gross. Vláda se také dohodla na tom, že se pokusí přijmout nějaké systémovější řešení, aby daň z přidané hodnoty nezatěžovala dárcovské akce. Ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že jeho úřad jedná s mobilními operátory. Jak mohou humanitární organizace nebo Fórum dárců, když jste jeho výkonnou ředitelkou a hostem Interview BBC, přispět k rychlému dojednání toho systémového řešení?

Tak, my ta jednání s ministerstvem financí vedeme ve spolupráci s mobilními operátory a snažíme se skutečně poukazovat na to, že v tomto případě nejde o standardní telekomunikační službu. Já vím, že ten problém je skutečně složitý a že česká legislativa skutečně nemá systémové řešení fenoménu dárcovských SMS. Na druhou stranu si myslím, že není třeba celou věc protahovat dlouho, protože...

Promiňte, zatím z těch jednání máte pocit, že se ta věc protahuje?

Já rozhodně vítám tu iniciativu vlády refundovat na sbírky ve prospěch Asie finanční prostředky. My už jsme k tomu dnes měli jednání na ministerstvu financí a nalezli jsme ve spolupráci s ministerstvem zahraničí systém, jak to udělat, takže...

Jak?

Bude to v podstatě tak, že na základě statistiky, kterou dáme po třicátém prvním lednu ministerstvu financí a ministerstvu zahraničních věcí, bude neziskovým organizacím, které dárcovské SMS používají, to znamená v tomto případě nadaci ADRA a Člověku v tísni poskytnuta mimořádná dotace ještě nad rámec té dotace, kterou vláda alokovala ve prospěch humanitární pomoci v Asii.

To znamená, že pravděpodobně v prvním únorovém týdnu by na účty humanitárních organizací v České republice měly přijít peníze, které byly vybrány formou daně z přidané hodnoty z těch dárcovských zpráv?

Ano, zcela jistě by to mělo být začátkem února a byli jsme dnes ujištěni, že tomu na straně státu nic nebrání.

Jak vysoká je zatím zhruba ta částka?

Tak, v současné době se, já mám ta čísla zejména u nadace ADRA, vybralo přes dárcovské esemesky více než 35 milionů korun. To znamená, když si z toho spočítáte tu DPH, tak ta dělá něco kolem sedmi milionů korun.

Je tedy pravděpodobné, že zhruba dvacet milionů celkové částky daně z přidané hodnoty by začátkem února mělo jít na humanitární účely na právě ta konta?

Přesnou částku samozřejmě neznáme, ale určitě jsme byli ujištěni, že celá ta částka bude převedena na konta humanitárních organizací.

Připomeňme si, co k hledání, ať se vrátíme k té původní otázce, tedy hledání systémového řešení problému daně z přidané hodnoty u dárcovských esemesek, uvedl ve čtvrtek v Interview BBC ministr financí Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já za prvé myslím si, že je možné najít mechanismus, který by velké humanitární sbírky řešil z tohoto pohledu. My v tuto chvíli vedeme jednání a budeme v nich pokračovat mezi ministerstvem financí, konkrétně ústředním daňovým ředitelstvím a Fórem dárců a operátory. Role operátorů je velmi významná, protože oni musí poskytnout daňové zprávě dostatek technických informací o tom, co byl dar, co byl poplatek operátorovi a dar je možné osvobodit od daně z přidané hodnoty, čili v situaci, kdy najdeme společné technické řešení s operátory a s Fórem dárců, jak identifikovat tyto dárcovské SMS a jak osvobodit část tedy z této dárcovské SMS od daně z přidané hodnoty.

Čtvrteční slova ministra financí Bohuslava Sobotky pronesená v rozhovoru pro BBC. Je podle výkonné ředitelky Fóra dárců Pavlíny Kalousové možné najít nějaké řešení, aniž by bylo nutné složitě měnit zákon, tedy to řešení, které naznačoval ministr financí Bohuslav Sobotka, že to je na operátorech?

Já skutečně bych řekla, že to řešení je někde mezi a že je potřeba najít trochu kompromis, protože samozřejmě...

Jaké je to řešení mezi?

Víte co, ono u těch předplacených karet skutečně není technicky možné určit, které finanční prostředky z toho vašeho kupónu, z té vaší částky byly použity na dárcovské esemesky a které na standardní telekomunikační služby a i když budeme schopni vyčíslit tu částku, nebudeme schopni říct, kteří občané ty finanční prostředky zaslali a ta DPH z toho bude muset být odvedena. To znamená, buď...

Nerad vás zase přerušuji, ale čtvrtého ledna citovaly Hospodářské noviny vaše slova a teď doslovný citát: "Rádi bychom, aby ministerstvo financí našlo způsob, jak z dárcovských zpráv daň nevybírat." Teď mluvíte o nějakém kompromisu, to znamená, že i vy ustupujete ze svých pozic?

Ono to tak úplně není. Víte, jak jednotlivé výroky mohou v čase od té doby, co je řeknete do té doby, než jsou publikovány v médiích trochu změnit význam. My jsme chtěli říct, že doufáme, že ministerstvo financí najde alternativní způsob, protože v současné době skutečně ten způsobem neexistuje, aby v případě, že daň bude muset být odvedena, aby stát našel způsob, jak tuto částku, která DPH odpovídá, byla tato částka převedena ve prospěch těch neziskových organizací, které chtěli občané prostřednictvím dárcovských SMS zpráv podpořit.

Úplné osvobození dárcovských esemesek jako takových od DPH tedy není řešením?

Ono to je trošku paradoxní, protože samozřejmě podle daňové legislativy dárcovské SMS jsou z povahy věci darem a proto DPH nemají podléhat, nicméně současná technologie v podstatě předběhla legislativu, to znamená u těch předplacených karet toto nelze uplatnit, protože vy to DPH musíte odvést v okamžiku, kdy si ten kupón koupíte jako celý, to znamená, operátorovi nezbývá nic jiného podle stejné legislativy, aby DPH z celé té částky odvedl a nemůže potom rozlišit, co z toho je skutečně darem a co z toho je jiná telekomunikační služba.

Ministr financí Bohuslav Sobotka ve čtvrtek v Interview BBC k té možnosti osvobození těch SMS zpráv, které přicházejí ne právě prostřednictvím těch kupónů, které si lidi kupují v trafikách, i když je to velmi složité i pro ty operátory odlišit, tak k této možnosti úplnému osvobození dárcovských esemesek od DPH v Interview BBC řekl:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Pokud nenalezneme technické řešení, pak budeme muset projednat s Evropskou komisí možnost, zda tedy nám šestá direktiva Evropské unie, která definuje podmínky pro daň z přidané hodnoty, nějaký takovýto postup umožňuje, čili bude to jedno ze zadání, které bude v rámci této systémové debaty.

Čtvrteční slova ministra financí Bohuslava Sobotky pronesená v tomto pořadu. Zjišťovalo si Fórum dárců, jak jsou na tom s DPH u těch dárcovských esemesek jiné členské země Evropské unie?

Ano, my jsme si to zjišťovali ještě před tím, než jsme projekt spustili, protože jsme na něm pracovali zhruba rok a ono to je trošku zvláštní, protože jak jsem řekla na začátku a projekt dárcovských SMS nikde jinde ve světě a tudíž ani v Evropě neběží, a tak jak ten systém máme nastavený u nás, tak pro ten systém nemáme žádnou oporu v daňové legislativě v ostatních členských zemích Evropské unie. Samozřejmě direktiva Evropské unie, šestá direktiva ohledně DPH řeší celou řadu situací, ale myslím si, že v tomto případě jde o zcela partikulární úpravu, která bude v kompetenci českého státu...

To znamená, že se ministr financí Bohuslav Sobotka podle vašeho názoru vůbec nemusí radit s Bruselem?

Já nevím, o čem se musí radit pan ministr Sobotka s Bruselem, já jenom si myslím, že tím, že jsme vytvořili zcela unikátní produkt, tak mu budeme v České republice muset vytvořit zcela unikátní systém.

Teď velmi stručně popište ještě ten svůj názor, jaké řešení by se nakonec tedy mělo najít.

Já myslím, že by se mělo najít takové řešení, že v případě, že stát skutečně vybírá daň z přidané hodnoty z dárcovských SMS, tak by měl vytvořit nějaký alternativní zdroj, kde adekvátní částku z těchto, z takto vybrané daně z přidané hodnoty půjde zpět poskytovat těm neziskovým organizacím, kterým byla určena.

To znamená, že to kompromisní řešení by mohlo vypadat de facto tak, jak vypadá aktuální řešení týkající se jihovýchodní Asie, že bude nějaký balík v rámci státního rozpočtu, což budou peníze vrácené jako vratka daně z přidané hodnoty na dárcovské esemesky těm organizacím, které sbírky dělají?

Ano, přišlo by mi to jako rozumné a rychlé řešení.

Humanitární organizace si při podobných tragédiích, ke kterým došlo koncem roku v jihovýchodní Asii, a při vyhlašování sbírek stěžují na příliš složité právní úkony, které brání rychlejší a hlavně efektivnější pomoci. Jeden hlas za všechny, Lenka Vítková ze společnosti Člověk v tísni.

Lenka VÍTKOVÁ (zvukový záznam): Ty sbírky musí být vyhlašovány rychle, protože reagují na nějakou okamžitou situaci, nicméně zákon vyžaduje, aby tři dny od oznámení sbírky tato žádost visela na veřejné desce na magistrátu nebo na obecním úřadě, nebo kde se sbírka oznamuje, což pochopitelně znamená tři dny zpoždění.

Říká v rozhovoru pro BBC Lenka Vítková ze společnosti Člověk v tísni. Setkáváte se často s takovými komplikacemi, o kterých mluvila například Lenka Vítková?

Setkáváme se s komplikacemi v oblasti celé legislativy upravující neziskový sektor, a to z toho důvodu, že to je takový obecný celospolečenský problém, neziskové organizace, a to ani ty humanitární zatím nebyly v popředí zájmu českých politiků a tudíž nebyla doposud vytvořena komplexní legislativa, která by upravovala jejich fungování a...

Je to tedy paradoxní, že takové tragédie, které se odehrávají, mohou upřít světlo politiků, médií právě na takové organizace a postavení, jejich postavení ve společnosti?

Já si myslím, že tomu tak bude, protože jak se ukazuje, tak humanitární organizace sehrávají významnou roli v té pomoci potřebným, a to nejen v té humanitární a akutní, ale v té pomoci každodenní, to znamená, pracují s handicapovanými občany a tak dále a jsou mnohem flexibilnější a levnější, než je ta státní péče. Na druhou stranu skutečně, a já tomu i docela rozumím z toho pohledu, že jsme patnáct let po revoluci, že ještě nebyl úplně čas a společenská poptávka po tom, aby se legislativa neziskového sektoru skutečně komplexně vyřešila.

Například Dagmar Rýdlová z Hlávkovy nadace označuje za jeden z největších problémů to, že stát k podpoře filantropie nepřispívá, tolik je výše daní týkající se darů nebo sponzorství.

Dagmar RÝDLOVÁ (zvukový záznam): My samozřejmě jsme výjimečná nadace, protože máme svůj majetek a vyděláváme si vlastně jeho používáním na svoji činnost. Ovšem většina nadací v České republice nemá to štěstí a musí shánět sponzory a v tom případě si myslím, že k nim se český stát chová poněkud macešsky, protože dvě procenta z daní, které si můžete vlastně při takovém darování odepsat, je minimum a je to trošku hanba.

Konstatuje například Dagmar Rýdlová z Hlávkovy nadace. Je možné výši odpisů za dary označit za jednu z hlavních překážet většího rozvoje filantropie v České republice?

Já bych řekla, že úplně tomu tak není a já bych jenom opravila to, co zaznělo v tom předchozím příspěvku. Dříve to bylo dvě procenta, ale vláda to zvýšila na pět procent, ale je to pět procent pro právnické osoby. Co se týče fyzických osob, tak ta fyzická osoba dárce si může odepsat až deset procent ze základu daně, takže tam si myslím, že to není úplně tak špatné. Na druhou stranu, když se podíváme na příklad Velké Británie, tak tam si mohou dárci uplatnit sto procent darů, a to je samozřejmě velký rozdíl s tou situací v České republice. Pokud se mám vyjádřit k tomu, jak se stát chová zejména k firmám v té oblasti daňové legislativy, tak skutečně není příliš, není obrovskou překážkou, ale daňová legislativa v České republice není motivační a není stimulující pro rozvoj firemního dárcovství u nás.

Pokud byste měla popsat, teď jsme slyšeli nejdříve Lenku Vítkovou ze společnosti Člověk v tísni, to znamená ty byrokratické překážky k vyhlašování sbírek a podobně, Dagmar Rýdlovou, která mluvila o výši odpisů. Pokud byste vy měla popsat tři hlavní kroky, které by přispěly k rozvoji filantropie v České republice, které tři kroky by to byly?

Tak, mohu samozřejmě zde prezentovat pouze svůj osobní názor. Podle mě by to byl primárně, bylo primárně přijetí zákona o daňových asignacích, kdyby každý z nás mohl jedno procento ze svých daní poslat vybrané nestátní neziskové organizaci. Ten zákon leží na stole už celou řadu let a vláda k němu doposud nenašla politikou vůli, aby jej začala prosazovat v Poslanecké sněmovně, a jak ukazují zkušenosti z Maďarska, ze Slovenska a z dalších zemí, ten zákon významně přispěl k rozvoji dárcovství a filantropie, a to z toho důvodu, že jednak občané si museli zjistit, co to jsou ty neziskové organizace, jak fungují a na druhé straně neziskové organizace byly v podstatě tlačeny k tomu, aby musely veřejnosti vysvětlit, co dělají a navázal se tam potom samozřejmě dlouhodobý vztah a mělo to pozitivní efekt na posílení role neziskových organizací u nás.

Když teď mluvíte o daňových asignacích, podle deníku Mladá fronta DNES v textu nadepsaném titulkem: Lidé si mají sami určit, komu dají část daní, tak náměstek vicepremiéra Pavla Němce z Unie Svobody Ivo Hartmann tvrdí, že ministr spravedlnosti a vicepremiér Pavel Němec předloží do konce ledna vládě návrh právě návrh týkající se daňových asignací. Podařilo se vám jako Fóru dárců přemluvit i poslance, kteří budou, v případě, že vláda ten zákon vůbec schválí a v případě, že ten zákon půjde do Poslanecké sněmovny, aby forma daňových asignací, tedy určení, co lidé se svými daněmi udělají, že část z daní dají neziskovému sektoru, humanitárním organizacím, aby vůbec ve sněmovně prošel?

Je to velice složitá otázka, protože daňové asignace budou určitě, vyvolají určitě bouřlivou debatu v Poslanecké sněmovně. Já na druhou stranu nevidím důvod, proč by žádná z politických stran, která v současné době v Poslanecké sněmovně je, pro ten návrh nezvedla ruku. Protože...

Že vstupuji do vaší řeči, bylo to těžké vůbec protlačit, lidově řečeno protlačit, na vládu, když ministr spravedlnosti, vicepremiér Pavel Němec chce návrh o daňových asignacích pro neziskový sektor dát do vlády v lednu?

Tak, co se týče té politické podpory, tak tu jsme vždy ze strany Unie svobody měli a...

To je ale příliš malá strana na to, aby ten zákon začal platit.

Ano, takže v podstatě co je pro nás důležité i pro neziskové organizace, abychom našli tu podporu i v dalších politických stranách. Já vím, že poměrně vstřícně se k tomu staví někteří zástupci ČSSD a KDU-ČSL, to znamená, tam potom povedeme samozřejmě debaty přesně o tom, jak bude ten celý systém postaven, ale myslím si, že skutečně je to zákon, který by mohl u nás vzbudit vyšší zájem veřejnosti o charitativní a veřejně prospěšnou činnost neziskových organizací.

Když se teď ještě zaměříme na zájem veřejnosti o podporu humanitárních organizací, filantropie jako takové, tak podívejme se na Slovensko. Na Slovensku zájem veřejnosti o sbírky na postižená území na jihovýchodě Asie ani zdaleka nedosahuje zájmu českého. Vy sama jste zmínila i sbírku na Vysoké Tatry, které jsou na Slovensku, a kde vybrané peníze na Slovensku byly nižší než v České republice. Když se vrátíme k jihovýchodní Asii, na Slovensku v souvislosti se sbírkami na jihovýchodní Asii zaznívají i tyto hlasy:

Dal jsem dvacet korun, to bylo na rakovinu a takové, ale to je ještě u nás, takže toto ano, ale o to ať se postarají bohaté státy. Radši dávat, když můžu, na Slovensko.

Já bych nepřispěl, jen kdyby došel za mnou takový člověk, který mi poví konkrétně: "Chci na opravu střechy," anebo něco, konkrétně do ruky peníze, anebo já nevím, nikomu bych nedal.

A nemyslíte, že je to trochu komplikované, aby člověk přišel sem ze Srí Lanky a ptal se po penězích?
osoba

Bohužel.

Jedním z důvodů poměrně chladné pomoci jihovýchodní Asii na Slovensku, ale sbírek jako takových může být i nedůvěra k institucím, které sbírky na Slovensku organizují. Slovo má sociolog Pavel Haulík.

Pavel HAULÍK (zvukový záznam): Protože mnohé z nich, mnohé, dokonce i velmi renomované se dostaly do podezření, že s prostředky, které jim občané svěřili, nenakládaly vždy tím nejsprávnějším způsobem.

Říká v rozhovoru pro BBC sociolog Pavel Haulík. Nakolik se výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová, host Interview BBC, setkává s nedůvěrou v organizace, které sbírky organizují, protože je tady příklad Slovenska?

Tak, stále se s tím setkávám, poměrně často jsem se s tím setkala za poslední týden od novinářů, což mě samozřejmě velice překvapilo. Na druhou stranu musím říct, že se ze strany veřejnosti s tím setkávám stále méně častěji. Myslím si, že když se srovnáme se Slovenskem, tak u nás neziskové organizace měly více času na to, aby se vyvinuly v profesionálně fungující organizace. Na Slovensku měli samozřejmě dlouho politické problémy a věnovali se jiným tématům a já bych řekla, že co se týče úspěchu té jihovýchodní Asie, sbírky ve prospěch jihovýchodní Asie, tak vedle toho, že ji zorganizovaly důvěryhodné organizace, které skutečně to renomé mají, tak se také ukázalo, že to jsou organizace, které jsou zkušené a jsou na podobné humanitární katastrofy připravené.

Dovolte, abych vám teď citoval dvě otázky, které přišly od Adama z Ostravy prostřednictvím internetových stránek Interview BBC, které také mají svým způsobem jistou dávku kritického myšlení ve vztahu k organizacím, které organizují sbírky, cituji doslova: "Zajímalo by mě, kolik peněz opravdu doputuje do postižených oblastí? Dostávají pracovníci dárcovských organizací nějaké peníze z darovaných obnosů, případně kolik?"

Tak, to je velice specifická organizace, pardon, otázka, kterou byste musel položit té konkrétní neziskové organizaci, která v té oblasti bude pracovat, ale obecně je to tak, že neziskové organizace pořádající humanitární veřejné sbírky mohou na svou, na organizaci těch sbírek a na administrativu použít maximálně pět procent z objemu, který vyberou. Když jsme se bavili s těmi největšími organizátory, jako je ADRA a Člověk v tísni, tak oni se shodli na tom, že použijí maximálně tři procent. Samozřejmě vždy se to odvíjí od toho, kolik finančních prostředků celkem ta organizace vybere, od toho se odvíjí i ta procentuální část.

Říkáte tedy, že zákon umožňuje až pět procent...

Z hrubého výtěžku té sbírky.

... z hrubého výtěžku té sbírky. Je to částka, nebo procentuální vyjádření dostatečné, nebo v Evropě je opravdu daleko ještě nižší?

Ne, já si myslím, že je skutečně velice nízké, když se podívám na zkušenost ze zahraničí, tak tam průměrně ty organizace mohou použít deset, někde až patnáct procent, takže ta česká legislativa je velice přísná. Já myslím, že do jisté míry reagovala i na negativní zkušenost z těch úplně prvních povodní, kdy byly některé případy nedobrého zacházení s vybranými finančními prostředky. Na druhou stranu, jak jsem řekla a jak zaznělo v tom předchozím příspěvku od zástupkyně Člověka v tísni, je ten sbírkový zákon skutečně v některých ohledech až příliš přísný, ale tento ohled to není.

Teď ještě jedna otázka, která je důležitá v souvislosti s dobročinností, a to je hazard. Loterijní zákon se vás jako organizací, které se věnují dobročinné práci, týká, protože podle loterijního zákona část peněz z hrubého zisku jde na humanitární a dobročinné účely. Vy se snažíte novelou loterijního zákona tento princip změnit. Setkáváte se často s tím, že loterijní organizace, ta největší Sazka, ale i kasina, zvyšují své náklady, čímž snižují hrubý zisk a odvádějí míň na dobročinné účely?

Tak, víte co, ono v České republice to je skutečně principiálně špatně, protože v zahraničí je to tak, že ta procenta, která jsou v České republice nastavena, se vypočítávají z celkových příjmů těch provozovatelů kasin a loterií. U nás je to skutečně tak, že si ten provozovatel do toho započítá úplně všechno.

Je tady ten větší fenomén toho, že se opravdu záměrně ty náklady zvyšují v České republice?

Zákon to umožňuje a skutečně provozovatelé loterií tohoto zákona využívají.

Konstatuje výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová. Děkuji, že jste do BBC přišla, někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Čeští Edisoni SMS charity

Lidové noviny, 19. 1. 2005, titulní strana, Úhel pohledu, autor: Jan Novák - Dárcovské esemesky (DMS) vynesly v Česku pro Asii rekordní částku, a tak se nelze divit nadšení nad novou formou charity. Je opravdu nevídané, když sumy na pomoc obětem katastrofy dosahují hodnot, kterými byli zatím občané ochotni sponzorovat pouze jackpoty stupidních her.

Euforie nad nebývalou dobročinností národa ale začíná ztrácet soudnost: dárcovské esemesky jsou prý unikátním českým vynálezem (autorem má být jakýsi kladenský učitel), který svět pouze v němém úžasu obdivuje. Pracovníci některých humanitárních organizací se už nechali slyšet, že jsou ochotni pomoci tuto novinku zavádět i v zahraničí, v rozhovoru pro českou relaci BBC dokonce padla slova o patentování a licencích. Škoda, že se čeští Edisoni esemeskové charity občas nepodívají, co se děje za nedalekými pohraničními horami.

Peníze na pomoc obětem katastrof se přes mobily běžně poukazují nejen ve vyspělých státech (jen v Itálii tak už do Silvestra vybrali na Asii přes 11 milionů eur), ale dokonce i v zemích, jako je Pákistán. Existují také firmy, které zprostředkování mobilních dárcovských služeb charitě ve své propagaci nabízejí, a podle všeho to je pro všechny zúčastněné dobrý kšeft.

Názvy i formy samozřejmě nejsou všude stejné - a tak se stalo, že u nás takový produkt pojmenovaný DMS úspěšně poskytuje organizace zvaná "Fórum dárců" úzce spolupracující s mobilními operátory. Jistě, vede si dobře... ale důvody ke světové prioritě, patentování, či dokonce bratrské pomoci zaostalému zbytku světa tu rozhodně chybí. Už žáci školního vymývání mozků v 50. letech se museli později smířit se skutečností, že české automobily nejsou nejlepší na světě a že většinu nejvýznamnějších objevů nemají na svědomí sovětští vědci.

Přesto stojí za zamyšlení, proč humbuk kolem DMS vznikl: umožní nám to totiž vidět neziskové organizace takové, jaké doopravdy jsou neukryté za vypouklá bříška podvyživených dětí. Protože profesionální charita ve skutečnosti je podnikání jako každé jiné. Na první pohled to vypadá neuctivě až rouhačsky. Vždyť přece jde o vyslance lidskosti, kteří s nasazením života pomáhají těm nejpotřebnějším.

Nicméně sotva lze popřít, že pomoc nedávají ze svého, ale pouze zprostředkovávají, že za to dostávají platy, mají svou režii (často nijak malou), musí bojovat o přízeň dárců s jinými neziskovými organizacemi a že jsou tedy vystaveni konkurenčním podmínkám jako každý jiný podnikatelský subjekt.

Z toho vyplývá i to, že na sebe musí umět upoutat pozornost - byť třeba i za cenu poněkud cimrmanovského "světového prvenství". A nejen to. Na vzedmuté vlně emocí se celkem logicky snaží ze situace vytěžit co nejvíc: dosáhnout trvalého odpuštění DPH z DMS, institucionalizovat svoji výjimečnost a nepostradatelnost jako profesionálů na řešení krizí a tu a tam nenápadně naznačit, že zákonem povolených pět procent výtěžku sbírek na vlastní režii není mnoho.

Ponechme stranou otázku, zda pět procent z takových příjmů, jako dosáhla akce DMS, je opravdu málo - spíš se zdá, že procentní stanovení limitu není nejšťastnější. Mnohem důležitější ale je otázka, nakolik je žádoucí, aby se činnost neziskových organizací opravdu "zaběhla" a institucionalizovala. Na první pohled je charita automaticky šlapající jako hodinky žádoucí věc. Jenže ani katastrofy - a o ty by mělo jít především - nejsou institucionalizované a pravidelné.

Flexibilní řešení případ od případu (od odpouštění daní, přes různé organizační formy až po zapojení armády a jiných státních složek) je proto mnohem více žádoucí. Tím spíš, že profesionální "zaběhnutá" charita má tendence vytvářet závislost obětí na pomoci, aby zdůvodnila potřebu své trvalé existence. Což samozřejmě neznamená, že nemají existovat experti na katastrofy, nouzové sklady a krizové scénáře - jen by neměly hromadně vznikat subjekty, které z pohrom žijí, které je zveličují, překrucují a které jsou nejednou zneužívány i politicky.

A nelze ani pominout, že zprostředkování charity placenou službou je tak trochu instantní náhražka osobního nasazení - a DMS její nejnáhražkovatější podobou. Zatímco dřív při neštěstích všeho druhu odcházeli do akce dobrovolníci, kteří věděli, že se nemusí vrátit, dnes stačí z tepla a pohodlí místo sebe odeslat esemesku. Je to víc než nedělat nic - ale být na to hrdý? Snad nám toho neexistujícího světového prvenství ani nemusí být tak moc líto.

Peníze z daní za dárcovské SMS mají být vráceny počátkem února

ČTK 7. ledna - Počátkem února by měly na účet humanitárních organizací ADRA a Člověk v tísni, které zorganizovaly pomoc jihovýchodní Asii prostřednictvím dárcovských SMS, dorazit peníze, jež stát vybral na daních za textové zprávy.

"Byli jsme dnes ujištěni, že tomu ze strany státu nic nebrání," řekla v rozhovoru pro BBC výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová. Podle ní dnes zástupci mobilních operátorů, neziskových organizací a státu jednali na ministerstvu financí o tom, jakým způsobem vybranou DPH vrátit zpět humanitární pomoci.

"Na základě statistiky, kterou dáme po 31. lednu ministerstvu financí a zahraničních věcí, bude neziskovým organizacím, které dárcovské sms používají, poskytnuta mimořádná dotace," popsala výsledek jednání Kalousová. Uvedla, že v případě organizace ADRA bylo dosud prostřednictvím dárcovských SMS vybráno 35 milionů korun, očekávaná částka (tedy devatenáctiprocentní DPH) činí sedm milionů korun.

Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda ve čtvrtek informoval, že vláda chce novým zákonem prosadit, aby byla daň z dárcovských SMS vždy převáděna na humanitární účely. Ministerstvo financí však uvedlo, že se teprve hledají možnosti řešení.

Úvahy o tom, že by byly dárcovské SMS zcela osvobozeny od DPH, jsou podle Kalousové z technického hlediska nereálné zejména u předplacených telefonních karet. Operátor je totiž povinen odvést DPH ve chvíli, kdy zákazník koupí celý kupon. Operátor nemůže poté rozlišit, co byl dar a co běžná komunikační služba, uvedla dnes v BBC Kalousová. Podle ní je model, který byl nyní vymyšlen v souvislosti s katastrofou v Asii, rozumným a rychlým řešením.

Dárcovské zprávy přes mobil jsou podle Kalousové českým vynálezem, a není proto možné hledat inspiraci pro otázku daní v zahraničí. "Vytvořili jsme unikátní produkt a musíme pro něj nyní vytvořit systém," uvedla v BBC.