Václav Moravec moderátor BBC

Bohuslav Sobotka ve studiu BBC

Do boje o post místopředsedy ČSSD vstoupil i ministr financí Bohuslav Sobotka. Přesto, že poměrně často mluví o nutnosti úspor ve státním rozpočtu, což mnoha jeho stranickým kolegům nezní libozvučně, má Sobotka v ČSSD poměrně silnou podporu. Jaké jsou jeho představy o dalším směřování sociální demokracie?

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já se domnívám, že sociální demokracie by měla oslovovat voliče nekomunistické levice a politického středu. Nemyslím si, že pro nás by měla být aktuální nějaká bližší spolupráce s komunistickou stranou.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o jeho aspiracích na post místopředsedy ČSSD bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Hezký den.

Čtrnáct miliard amerických dolarů, to je podle analytiků zatím poslední velmi hrubý odhad škod, které napáchala vlna tsunami na jihovýchodě Asie. Vláda v úterý rozhodla, že se Česká republika v následujících dvou letech bude na obnově území podílet dvěma sty miliony korun českých. Pane ministře, vidíte v rámci státního rozpočtu peníze na možné další navýšení pomoci České republiky?

Já bych chtěl říci, že ten odhad dvou set milionů korun je zatím prvotní odhad. My jsme schopni tyto finační prostředky poměrně velmi rychle mobilizovat, ať už v letošním rozpočtu, popřípadě v rozpočtu roku 2006, a to zejména na vrub nečerpaných finančních prostředků, které byly původně určeny na obnovu Iráku, popřípadě na poskytování mezinárodní pomoci.

Když se podíváte na státní rozpočet na letošní rok, je tam ještě rezerva na možné další peníze, pokud by dvě stě milionů v budoucnu vládě nestačilo?

Já se domnívám, že ty projekty obnovy budou nabíhat v určitém tempu, pro tu první fázi nepochybně jsme připraveni, a pokud jde o druhou fázi pomoci, ta by se týkala rozpočtu roku 2006 a tam bychom byli schopni najít určité zdroje v rámci přípravy rozpočtu. Já si toto dokáži představit, podobně jsme byli schopni mobilizovat finanční prostředky na obnovu Iráku.

Můžete naznačit, kolik peněz by v rozpočtu na rok 2006 bylo možné ještě vyčlenit navíc?

My teď o tom vedeme debatu, samozřejmě nejednalo by se o prostředky v řádu miliard korun, čili bavíme se o desítkách, popřípadě jednotek stovek milionů korun.

To znamená, že by ještě bylo možné například v roce 2006 pomoc zdvojnásobit na těch zhruba půl miliardy, to znamená dvě stě milionů v roce 2005, dvě stě milionů v roce 2006?

Já bych chtěl především říct, že Česká republika bude aktivní zemí, pokud jde o poskytování pomoci tohoto regionu, myslím si, že už jsme to prokázali relativně rychlou reakcí ze strany české vlády, a budeme se podílet v rámci mezinárodní pomoci na klíčových projektech, ke kterým bude moci Česká republika něco říci, čili ten limit dvě stě milionů korun, který vláda stanovila, není finální a jsme připraveni jednat o jeho navýšení, ale konkrétní částka, já bych nechtěl hovořit, protože zatím ještě vláda nedostala na stůl materiál, který by definoval ty základní východiska a možnosti a bude také záležet na výsledku dárcovské konference.

Ale počítáte s tím, protože země, další země, jako je Velká Británie, Německo, ty velké, ale i ty menší dál navyšují pomoc, tedy počítáte s tím, že budete navyšovat pomoc také?

Ministr financí musí mít na mysli různé varianty a musí promýšlet věci přece jenom o krok, dva dopředu, čili v této souvislosti na to myslím.

Když teď mluvíme o státní pomoci, zmiňme také pomoc veřejnosti. Občané České republiky přispívají na postižené oblasti veřejnými sbírkami, k dnešku se pomoc při sbírkách vyšplhala zhruba na sto dvacet milionů korun českých. Je už jasné, pane ministře, kdy dá vláda na pomoc peníze vybrané jako daň z přidané hodnoty z těch takzvaných dárcovských esemesek?

Já bych chtěl především říci, že je to úžasný příklad solidarity, která může fungovat a myslím si, že je potřeba poděkovat všem lidem, kteří touto formou přispěli. Myslím si, že občanský sektor může významně doplnit vládní pomoc, která bude poskytována v příštím období, mimo jiné také proto, že je schopen velmi pružně participovat na jednotlivých aktuálních projektech. Pokud jde o zprávy SMS, my jsme zvolili dvě cesty. Ta první je rychlá, pro tento případ jsme dohodnuti na tom, že příslušné neziskové organizace, které tuto formu sbírky pořádají, poté, kdy ji ukončí, sdělí částku, která odpovídá odvedené dani z přidané hodnoty z těchto SMS a požádají o dotaci ve stejné výši. Tato dotace jim bude prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí poskytnutá a tyto výdaje budou uhrazeny z vládní rozpočtové rezervy. To je nyní přesně definovaný mechanismus, čili organizace ...

Co když ale ty organizace, že teď vstoupím do vaší řeči, protože jsme slyšeli v úvodu částku čtrnácti miliard amerických dolarů jako odhad, což je prvotní odhad, je to hodně vysoké číslo, jde o jednu z největších katastrof v tomto a pravděpodobně i v předchozím století, co kdybych vám namítl, že ty sbírky mohou být otevřené dlouho a ty peníze by bylo zapotřebí převést dřív?

Jistě, že tyto sbírky mohou například pokračovat několik měsíců, určitě budou mít nějaký kulminační vrchol, čili nedá se předpokládat, že ta stávající intenzita bude trvat například celého půlroku, ale my jsme připraveni postupovat například ve dvou fázích, to znamená udělat určitý součet na konci měsíce ledna, a poté počkat ještě nějakou dobu a poskytnout dotaci ve druhé fázi, čili mechanismus je připraven, řešení máme dohodnuto s ministerstvem zahraničních věcí a budeme o tom jednat s Fórem dárců, ale ...

Dá se tedy zhruba už koncem ledna říci, že by mohly ony humanitární organizace dostat částku, kterou je daň z přidané hodnoty vybíraná v rámci těch sbírek?

Ministerstvo financí a ministerstvo zahraničí má dohodnutý takový mechanismus, který by měl umožnit poskytnutí těchto finančních prostředků v okamžiku, kdy organizace o ně požádají, čili bude to v reálném čase, bude to v horizontu dnů, maximálně týdne, nebudou tyto organizace na tyto prostředky čekat například měsíce, ale já pokládám za velmi důležité, abychom se bavili o té druhé systémové cestě.

Ano, dovolte, abyste mi, vypadá to, jako byste se mi díval do scénáře, protože ministr zahraničí Cyril Svoboda v úterním vydání Interview BBC prohlásil, že právě vláda by měla najít co nejdříve to systémové řešení, aby se daň z přidané hodnoty vracela humanitárním organizacím na pomoc i při jiných dárcovských esemeskových akcích. Připomeňme si Svobodova slova:

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Zároveň si je vláda vědoma, že by bylo dobré najít obecné řešení, pokud se bude ale kdykoliv v budoucnu obdobná sbírka na humanitární účely, aby se ta daň buď neplatila, nebo se nějakým způsobem vracela. My jsme neřekli, že bude co nejblíže, co nejdřív novelizován zákon o dani z přidané hodnoty, ale dohodli jsme se, že hledáme toto systémové řešení.

Konstatoval v úterním vydání Interview BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pane ministře, jednoduchá otázka, kdy ministerstvo financí předloží do vlády návrh zákona, který by vyřešil systémově daň z přidané hodnoty u dárcovských esemesek?

Já myslím, že tohle je typická situace, kdy technologický pokrok předbíhá legislativu a legislativa musí dohnat technologický pokrok v této oblasti. Já, za prvé, myslím si, že je možné najít mechanismus, který by velké humanitární sbírky řešil z tohoto pohledu, my v tuto chvíli vedeme jednání, a budeme v nich pokračovat, mezi ministerstvem financí, konkrétně ústředním daňovým ředitelstvím, a Fórem dárců a operátory. Role operátorů je velmi významná, protože oni musí poskytnout daňové správě dostatek technických informací o tom, co byl dar, co byl poplatek operátorovi, a dar je možné osvobodit od daně z přidané hodnoty, čili v situaci, kdy najdeme společné technické řešení s operátory a s Fórem dárců, jak identifikovat tyto dárcovské SMS a jak osvobodit část tedy z této dárcovské SMS od daně z přidané hodnoty, tak takovéto řešení předložíme.

Promiňte, teď jenom vstoupím do vaší řeči, například operátoři ale tvrdí, že to je komplikované, jak řešit daň z přidané hodnoty u karet, které si kupují lidé v trafikách, to znamená ti, kteří nemají, neplatí paušál, tak si koupí kartu, nabijí si mobil a tam je daň z přidané hodnoty také placena ve výši devatenácti procent. Když budete dlouho hledat řešení a budou se konat další sbírky, vzpomeňme, že sbírka na Vysoké Tatry byla tou sbírkou, kde nebyla vracena daň z přidané hodnoty. Můžete odhadnout, kdy ministerstvo financí předloží do vlády to systémové řešení?

Především pokud by se konaly jiné takto velké sbírky, na kterých bude takto velký společenský zájem, jsme připraveni hledat řešení, které jsme nalezli tady u asijské, asijské krize.

To znamená, kdyby se opakovaly Tatry, tak uděláte totéž jako u Asie.

Jestli by se opakovaly obdobně společensky naléhavé situace, tak jsme schopni této pružnosti. Pokud jde o systémové řešení, já nechci předjímat to, zda bude nalezeno, protože my jsme skutečně v tuto chvíli závislí na technických možnostech operátorů, pro ně je to nový úkol.

Co kdybych vám ale řekl, tak osvoboďte, osvoboďte od daně z přidané hodnoty dárcovské esemesky, ať tam se nevybírá vůbec daň z přidané hodnoty.

Pokud nenalezneme technické řešení, pak budeme muset projednat s Evropskou komisí možnost, zda tedy nám šestá direktiva Evropské unie, která definuje podmínky pro daň z přidané hodnoty, nějaký takovýto postup umožňuje, čili bude to jedno ze zadání, které bude v rámci této systémové debaty, ale já nemůžu ...

Znamená to, že pokud by se s operátory nenašlo řešení, řekněme, do čtvrt roku, ať je tam přece jenom definovaná hranice ...

Ne, já nechci ta jednání protahovat, v řádu poloviny roku, měla by trvat několik měsíců a ...

To znamená do prvního čtvrtletí.

A musí být definovány základní varianty řešení a jednu z těch variant řešení bude ministerstvo financí poté navrhovat vládě.

V případě, že se nenajde, tak je možnost osvobodit dárcovské esemesky od DPH jako takové novelou?

Šestá směrnice je pro nás závazná, to znamená, budeme muset provést konzultaci s Bruselem, zda takováto forma je možná. Budeme se muset podívat i do jiných zemí, členských zemí Evropské unie, jak vypadá jejich legislativa v této oblasti, ona ta situace v DPH skutečně není jednoduchá, je to jedna z daní, která je hodně ovlivněna evropskými pravidly, které my sami jako Česká republika nemůžeme změnit.

Příští týden má pařížský klub věřitelských států posoudit možnosti dluhových úlev či odpuštění části dluhů, které mají země postižené vlnou tsunami. Ministr zahraničí Cyril Svoboda v úterý pro BBC k možnosti odpuštění dluhu, které mají vůči České republice postižené země, řekl:

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Určitě je to jedna z forem možné pomoci, a to zase předbíháme, já bych tady nechtěl věci říkat závazně, už vůbec ne, dokud to vláda nerozhodne. Ale pozor! K čemu je odpuštěný dluh? Jestli není lepší tam za peníze postavit silnici, postavit i železnici, postavit most, opravit nemocnici je možná důležitější, než odpustit dluh, protože to je ta konkrétní pomoc, která se dostane občanům. Ten odpuštěný dluh pomůže státu jako celek, ale nemusí bezprostředně pomoci občanům. A nám jde o to, aby ta pomoc byla zcela konkrétní a dotkla se každého.

Úterní slova českého ministra zahraničí Cyrila Svobody v rozhovoru pro BBC. Pane ministře financí, už jste spočítali na ministerstvu, nebo nechal jste si zjistit, jak velké jsou dluhy Thajska, Srí Lanky, Indonésie, Indie, teď mluvím o těch nejvíce postižených zemích, vůči České republice?

Já musím říci, že se zdá podle prvotních informací, které mám k dispozici, že tato cesta pomoci pro Českou republiku v zásadě neexistuje, protože země Indonésie, Srí Lanka a Thajsko nedluží České republice finanční prostředky. Pokud jde o Indii, tam ještě ta, ta zkoumání dokončujeme, ale v každém případě pokud by se takový dluh nalezl, tak to nebude žádná významná částka, která by mohla být vůbec zmiňována v rámci nějakého odpouštění dluhu, čili toto není teritorium, vůči kterému by Česká republika historicky z dob i minulého režimu měla v tuto chvíli aktivní pohledávky.

Diplomaté v Evropské unii tvrdí, že by se ministři financí zemí Evropské unie, tedy celé pětadvacítky, by se možností zrušení nebo snížení dluhů, jako jsou Indonésie, Srí Lanka, mohli zabývat 18. ledna, jaký bude postoj České republiky?

Česká republika tím, že v tomto není motivována z hlediska svých konkrétních pohledávek, tak má v zásadě volný prostor pro postoje a já v tuto chvíli nevidím důvod, proč takovémuto řešení na úrovni Rady ECOFIN bránit, čili myslím si, že by Česká republika mohla zaujmout stanovisko, které podpoří tuto iniciativu.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka. Další téma - hospodaření státu. V úterý se veřejnost dozvěděla, že stát vloni hospodařil se schodkem devadesáti tří a půl miliardy korun českých, to je víc než, to je tedy o dvacet jedna miliard méně, než byl schodek schválený Poslaneckou sněmovnou, letošní rozpočet počítá se schodkem necelých osmdesáti čtyř miliard korun, bez započítání ztráty České konsolidační agentury. Nakolik je podle vás, pane ministře, pravděpodobné, že by schodek letošního státního rozpočtu mohl skončit také tak optimisticky - o dvacet miliard méně, než je schválený schodek sněmovnou?

Já si myslím, že tady nám hodně napoví vývoj české ekonomiky v posledním čtvrtletí, čili počkáme si na informaci Českého statistického úřadu o tom, jak rostla česká ekonomika za celý rok 2004, pokud se potvrdí trend, že by ten růst se mohl přiblížit čtyřem procentům za celý rok, pak lze očekávat, že se to pozitivně projeví v daňových příjmech roku 2005, a pak nevylučuji, že budeme inkasovat některé dodatečné daňové příjmy. Ale pokud se podíváme na tu strukturu, která pomohla snížit deficit v loňském roce, ona je v zásadě tvořena třemi zdroji a jenom malou část tvoří dodatečné daňové příjmy, myslím si, že v médiích se objevila celá řada nepřesných informací, větší část než dodatečné daňové příjmy tvoří nedaňové jednorázové příjmy, které byly poskytnuty například urychlením plateb od mobilních operátorů nebo úspory, kterých bylo dosaženo zejména v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa tím, že nebyly plněny některé státní záruky, u kterých jsme z hlediska bezpečnosti tyto výdaje rozpočtovali.

Tedy pokud byste měl jednoznačně odpovědět na tu mojí předchozí otázku, je to reálné, že by rozpočet v letošním roce skončil například se schodkem o deset miliard nižším, než je schválený sněmovnou, těch osmdesát čtyři miliard?

Já jsem v těchto věcech, pane redaktore, opatrný člověk a ode mě neuslyšíte, že v tuto chvíli je šance mít nižší schodek v příštím roce. Já bych byl velmi rád, ale předpokládám ...

Ano, já tuším, proč jste, pane ministře, opatrný, protože existují podle vás mnohá rizika, že nakonec hospodaření státu může skončit i větším deficitem?

Ta rizika existovala i v loňském roce.

Nebyla tak velká ale.

Byla poměrně velká, pokud si vzpomeneme na jednorázové sociální dávky, které byly poskytnuty v polovině loňského roku, a my jsme ke konci roku obtížně hledali úspory, kterými bychom je z hlediska rozpočtu neutralizovali, ale přirozeně vždycky existuje riziko, tlaky některých i resortů na nové výdaje, na rozpuštění vládních rezerv, to všechno jsou věci, kterým bude potřeba během roku čelit tak, aby se podařilo i třetí rok po sobě udržet rozpočtovou disciplínu. Já mám docela radost z toho, že už třetí rok po sobě vláda hospodařila lépe, než jí stanovila Poslanecká sněmovna. Svědčí to o tom, že máme poměrně zvládnutý rozpočtový proces.

Od 1. ledna se zvýšilo životní minimum, když se bavíme o těch rizikových faktorech státního rozpočtu na letošní rok, od 1. ledna se tedy zvýšilo životní minimum o dvě stě korun na čtyři tisíce tři sta korun, zvýšení životního minima má dopad na další sociální dávky, jejichž výše se právě od toho životního minima odvozuje. Zvýšení životního minima, což bude, na to bude zapotřebí jedna a půl miliarda korun navíc, se kterou jste nepočítali, není to ten první rizikový faktor?

Je to první rizikový faktor, a vláda bude muset v tomto rozsahu vázat velkou část vládní rozpočtové rezervy tak, aby tyto prostředky byly připraveny na výdaje tohoto typu.

Když Poslanecká sněmovna v polovině prosince schválila státní rozpočet na letošní rok se schodkem těch necelých osmdesáti čtyř miliard korun, vy jste jako ministr financí krom jiného prohlásil:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já jsem rád, že bylo možné dodržet prohlášení, které jsem zde učinil v Poslanecké sněmovně před tím, než Poslanecká sněmovna odložila zákon o platech příslušníků bezpečnostních sborů, čili daří se nám dodržovat to, co zde sociální demokracie prohlásila, takže mám radost z toho, že rozpočet dnes byl schválen v této podobě.

Konstatoval v polovině prosince loňského roku ministr financí Bohuslav Sobotka. První náměstek ministra financí Eduard Janota už koncem listopadu v Interview BBC potvrdil, že pomalé přijímání některých zákonů zvyšuje další rizika dodržení schodku státního rozpočtu v roce 2005.

Eduard JANOTA (zvukový záznam): Je to určitě problém, je to vážný problém, poněvadž do jisté míry determinují ty možnosti stanovených úspor, respektive dodržení výše limitu. Je tady určitá snaha, snaha zmírnit legislativu v oblasti dávek sociální péče, které jsou vypláceny na úrovní obcí s tím, že bychom do jisté míry zainteresovali, zainteresovali podle jasných pravidel a podle jasných, jasných principů obce na tom, aby se tyto dávky vyplácely opravdu těm nejpotřebnějším, aby tam byla určitá motivace obci na, řekněme, přísné dodržování stanovených parametrů podmínek zákona. A v případě, že obec, obec ušetří, tak by měla mít možnost část těchto prostředků si ponechat. To je ale všechno v procesu jednání. Definitivní podobu zákonů bude předkládat ministerstvo práce a sociálních věcí.

Řekl koncem listopadu v rozhovoru pro BBC první náměstek ministra financí Eduard Janota. Podle těch aktuálních informací, které má BBC k dispozici, je zjevné, že ministerstvo práce a sociálních věcí oddaluje přípravu těch zákonů, protože už by měly být co nejrychleji projednány vládou a dány do Poslanecké sněmovny. Nejsou to ta největší rizika a nemáte z toho těžkou hlavu?

Já z toho mám těžkou hlavu zejména proto, že teď jsme ukončili připomínkové řízení k materiálu, který by měl definovat úspory pro rok 2006 z hlediska přípravy státního rozpočtu a ten odpor některých resortů, zejména ministerstva práce a sociálních věcí, proti této úsporné politice je velmi značný. Já mám pocit, že ministerstvo práce a sociálních věcí postupuje sice v duchu vládních usnesení, ale velmi, velmi formalisticky, čili mým cílem bude do vlády předložit sérii usnesení, která by více motivovala zejména MPSV k tomu, aby včas předložilo příslušné legislativní záměry.

Jde například o zákon o existenčním minimu, o další zpřísnění nemocenských a podobně, to jsou ty hlavní zákony, které už dávno měly být přijaty, tedy máte vy opravdu tu jistotu, že když budete teď na nejbližším zasedání vlády, předpokládám, že to asi bude na nejbližším zasedání, ...

Bude to na jednom z příštích jednání vlády.

... apelovat na ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, aby dodržel ty termíny, aby ministerstvo práce a sociálních věcí neohrožovalo deficit roku 2005, že budete úspěšný, když je před sjezdem sociální demokracie?

Já bych byl přirozeně rád, kdyby věci, které se týkají sjezdu sociální demokracie, nezasahovaly do vládní agendy, která byla definována, ať už koaliční dohodou, nebo vládním programovým prohlášením, a já si myslím, že tady nejde jenom o to, abychom včas dosáhli plánovaných úspor, skutečně se jedná o to, abychom nezmeškali možnost přijmout euro před rokem 2010, ale jedná se také o posílení motivace, o to, abychom část lidí dostali z pasti chudoby a více je motivovali k tomu, aby si hledali pracovní příležitosti, čili nejde o to jenom dosáhnout úspory, ale modernizovat sociální systém, a tam si myslím, že potřebujeme větší tempo. Tato vláda už má příliš málo času na to, aby mohla ukázat, jaké změny chce.

Jak chcete ale, pane ministře, krom, promiňte, jak chcete ministerstvo práce a sociálních věcí, které ohrožuje deficit státního rozpočtu na rok 2005 a máte těžkou hlavu i z přípravy rozpočtu na rok 2006 kvůli ministerstvu práce a sociálních věcí, přece vládní usnesení, které bude trvat na tom, aby ministerstvo práce a sociálních věcí dodržovalo vládní usnesení předchozí, je přece malý nástroj, nebo jak motivovat víc?

Člen vlády nemá jiný nástroj, ani ministr financí nemá jiný nástroj, než navrhnout vládě, aby uložila jinému členovi vlády postupovat způsobem, který byl dohodnut, já samozřejmě vím, že ty práce na ministerstvu práce a sociálních věcí probíhají, situace není jednoduchá, ale na druhou stranu myslím si, že vláda si nemůže dovolit váhání, protože její čas do řádných parlamentních voleb se krátí a my, pokud chceme ukázat, že myslíme vážně modernizační změny, tak si nemůžeme dovolit ztrácet měsíce.

Vy už to myslíte vážně, ne upřímně?

Já myslím, že myslíme vážně a myslíme i upřímně, i když to slovo upřímně přece jenom tím, jak bylo frekventováno, tak se teď trošku zprofanovalo v poslední době.

Dovolte, abych se teď zastavil ještě u jednoho rizika státního rozpočtu na letošní rok - systém českého zdravotnictví. Letos skončil v deficitu osmi miliard korun, nemůže toto být neočekávaný výdaj v letošním roce, že opět budete oddlužovat zdravotnictví osmi miliardami?

Já musím říci, že moje pozice jako ministra financí je taková, že já odmítám, abychom nadále bez reforem do systému všeobecného zdravotního pojištění lili další finanční prostředky. Myslím si, že nemá cenu lít další finanční prostředky do děravé nádoby.

A když ministryně zdravotnictví Milada Emmerová pod vaším a také pod Jahnovým, tedy pod dohledem vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna připraví reformu zdravotnictví, tak jste ochoten oddlužit to zdravotnictví?

Já už jsem udělal jednu zkušenost. Já jsem souhlasil s odložením zdravotnictví pod příslibem ministryně Součkové, že připraví reformu zdravotní péče, ona ji nepřipravila, vláda ji neschválila, ačkoliv jsme provedli částečně jednorázové oddlužení, to bylo na přelomu let 2003 a 2004 a já ...

Ale pokud bude schválena reforma vládou ...

A já po této zkušenost, po této zkušenosti chci, aby byly schváleny základní parametry této reformy na úrovni legislativního procesu, protože jinak není jistota, že k těm změnám skutečně dojde.

V případě tedy, že bude, pokud to přeložím do češtiny, pokud budou schváleny zákony v Poslanecké sněmovně a Senátu, tak jste jako ministr financí připraven oddlužit zdravotnictví, sanovat část ztrát osm miliard?

Já jako ministr financí bych uvítal, pokud by to nebylo nutné a pokud by ten program konsolidace vystačil bez jednorázového oddlužování, to je moje priorita. A za druhé, pokud by mělo dojít k jednorázovému oddlužení, tak pouze jako součást jasné reformy systému zdravotní péče, jejímž jedním z cílů, opakuji jedním z cílů, ne jediným cílem, by mělo být snížení deficitu v systému všeobecného zdravotního pojištění. Bez toho, aniž by vláda dělala oddlužovací operace, tak to neznamená nějaké přímé riziko pro deficit veřejných rozpočtů v letošním, ani příštím roce, protože ten systém je nastaven tak, že on sice vytváří schodek, ale pojišťovny ho řeší způsobem, že oddalují platby poskytovatelům zdravotní péče, čili ...

To ale není řešení.

... fakticky se nevytváří ztráta z pohledu maastrichtského kritéria, to není řešení, ale je to ...

Protože na tom tratí zase ti, co poskytují zdravotní péči. Je to i nespravedlivé vůči nim, pane ministře.

Není to řešení, ale já jsem to popsal jako mechanismus proto, aby bylo zřetelné, že to přímo nedopadá na výši schodků veřejných rozpočtů.

No, já bych vám teď chtěl říct, jak byste se tvářil jako ministr, nebo vůbec jako hlava rodiny, která dává asi nejvíc peněz, pokud by vám stát dával méně, respektive nedával by vám méně, ale dával by vám s časovým posunem, aby nebyl schodek státu? To by se vám nelíbilo.

Nebyl schodek, on ten schodek je, ale pojišťovny z hlediska legislativy ho neřeší tím, že by vykazovaly ztrátu, ony ho řeší tím, že ...

Oddalují platby.

Oddalují platby. Ten systém zdravotnictví potřebuje zásah velmi intenzivně, není to proto, že by systém stál před kolapsem, to rozhodně ne, naše zdravotnictví z hlediska své úrovně na tom není úplně nejhůř, ale ten systém není dlouhodobě finančně řízen.

Počítáte s tím, jak zatím, kolikrát už jste se sešli ta skupina, vládní skupina, která se schází nad reformou zdravotnictví, a rýsuje se, že by mohlo dojít k dohodě ještě před sjezdem sociální demokracie, nebo to bude odloženo až po sjezdu?

Byla vytvořena určitá ad hoc skupina, kde má zastoupení ministerstvo financí. Pokud vím, ta skupina se zatím mezi svátky sešla jednou a zřejmě bude jednat v nějakém dalším termínu, ale v tuto chvíli já myslím, že důležitá role je ministra zdravotnictví. Paní ministryně měla předložit a obhájit koncepci, proto máme ministerstvo zdravotnictví, aby takovéto činnosti bylo schopno.

Když ji neobhájí, protože ona ji neobhájila ve vládě a musela se vůbec vytvořit ta ad hoc komise.

Já nevím o tom, že by vláda tuto koncepci meritorně projednávala. K tomu zatím ještě nedošlo. Ta komise byla vytvořena a priory proto, aby se projednávání ve vládě usnadnilo, ale zatím ten konkrétní výsledek této pracovní skupiny není, ale znovu opakuji, podle mého názoru za reformu zdravotnictví musí být zodpovědný ministr zdravotnictví. Myslím si, že by bylo velkým luxusem mít ministra zdravotnictví a současně, aby jiní členové vlády takovouto reformu připravovali místo něj.

To znamená, když takový ministr zdravotnictví nebude, tak raději ho odvolat.

Já jako nemyslím si, že takovéto silné výroky nebo soudy by pomohly řešit stávající situaci. Já myslím, že paní ministryně má velmi poctivou snahu s tím systémem pohnout a myslím si, že ona má dostatek zkušeností na to, aby řadu věcí dokázala prosadit. Koneckonců je řadu let členkou Poslanecké sněmovny, a to je pro ministra velmi důležitá zkušenost, takže já jsem neztratil naději v to, že se nám podaří v oblasti zdravotnictví některé kroky zrealizovat.

Ještě do sjezdu?

Myslím si, že do sjezdu je příliš krátká doba na konkrétní realizaci, ale ta dohoda by mohla postoupit.

Penzijní reforma sice neušetří peníze státu okamžitě, naopak reforma ještě nějaké peníze bude stát český stát. Premiér Stanislav Gross i prezident Václav Klaus věří, že Česká republika v roce 2005 pokročí v přípravě reformy penzí, tady jsou prezidentova slova:

Václav KLAUS (zvukový záznam): Já považuji za podstatné v té důchodové reformě, aby došlo ke kroku vpřed, a tím krokem vpřed je skutečně předložení koncepce, o které by měla začít širší diskuse nejenom v úzce definované politické stranické sféře, ale v celé naší veřejnosti. Předseda vlády mě ubezpečil, že se dokument tohoto typu schyluje, jestli to tak mohu říci, schyluje k závěru a mohl by být v průběhu několika měsíců předložen jak na politickou debatu, tak veřejnosti. To považuji za užitečné.

Konstatoval v pondělí na Pražském hradě prezident republiky Václav Klaus. Vy, jak jsem říkal v úvodu, kandidujete na místopředsedu České strany sociálně demokratické, je pro vás jako pro možného potencionálního místopředsedu ČSSD přijatelné, abyste v souvislosti s penzijní reformou, kterou tato vláda chce vypracovat a předložit Poslanecké sněmovně, říkal, že bude prodloužen věk odchodu do důchodu?

Já si myslím, že všechny politické strany počítají ve svých plánech s tím, že bude muset dojít k parametrickým změnám stávajícího systému, pokud jde o prodlužování věku do důchodu, tak to se bude týkat mé generace, nebude se týkat lidí, kteří dneska jsou v předdůchodovém věku, ti odejdou v tom věku šedesát dva, šedesát tři let podle toho, jak se to postupně prodlužuje.

A když se to bude týkat vás, vy jste ochoten přistoupit na to v pětašedesáti?

Lidé v mé generaci budou muset zřejmě počítat s tím, že půjdou do důchodu později, ale to není jediný parametr, se kterým budou muset počítat. Samozřejmě toto musí být spojeno s jinými systémovými opatřeními, včetně toho, co si myslím, že by mohla být užitečná varianta, aby občan měl možnost část svého sociálního pojištění, pokud se pro to rozhodne, přesměrovat do systému penzijního připojištění nebo jiného typu spoření na stáří, a o tom teď bude debata, která se týká penzijní reformy. Jinak já jsem rád, že jste zde zmínil ono často zmiňované klišé, penzijní reforma skutečně není něco, co by nám pomohlo snížit deficity kvůli vstupu do eura, od ní nemůžeme očekávat v příštích letech nějaké úspory, je to věc, která má zachránit rovnováhu českých veřejných financí v období, které přijde zhruba za třicet let.

Pane ministře, když jsem říkal, že ta reforma penzí bude něco stát, vy jste naznačil, že by zčásti mohla být reforma penzí sanována z příjmů, z budoucích příjmů z privatizace energetické společnosti ČEZ, kdy předložíte do vlády návrh navázání privatizace ČEZu právě na start důchodové reformy? Kdy předložíte ten návrh?

Ten návrh se v tuto chvíli připravuje a my jsme schopni jako ministerstvo flexibilně přizpůsobit těm řešením, které budou, které budou zvoleny. Já chci říct jednu věc, není v tuhle chvíli důležité, jak rychle ten zákon bude předložen, důležité je, že vládní koalice je, zdá se, připravená respektovat to, že jakékoliv potenciální výnosy by z částečné privatizace ČEZu nebudou utraceny a budou vynkulovány ve prospěch penzijní reformy. Majetková účast v ČEZu je poslední velká klíčová majetková účast, která může mobilizovat prostředky v řádu desítek, možná stovek miliard korun potenciálně, a to jsou takové zdroje, které by skutečně neměly být rozpuštěny v běžném hospodaření státu, ani v investicích do dopravní infrastruktury a mohly by být v budoucnu použity na financování té přechodné transformační fáze, například z hlediska doplnění výpadků, které v tom všeobecném systému pojištění vzniknou poté, pokud by část lidí odvedla své sociální pojištění do penzijního připojištění.

Dovolte, abych se velmi stručně ještě zastavil u jedné věci, a to u Českého Telecomu, který bude privatizován, ale spíš u jeho odměn, které dráždí poslanecký klub ČSSD, vy jste navrhl, aby Český Telecom svolal mimořádnou valnou hromadu akcionářů, a to kvůli odměnám pro dozorčí radu, nejpozději do půlky února. Proč jste před tím tu kritiku výše odměňování v Českém Telecomu manažerských výhod kritizoval a, teda nekritizoval a teď chcete, aby byla svolána ta valná hromada?

Především já jsem v té době na podzim, kdy tato věc se dostala do realizační fáze a začalo jí řešit ministerstvo financí, tak jsem vyzval členy dozorčí rady k tomu, aby oni dobrovolně z toho systému motivačního programu vystoupili, čekal jsem do konce roku. Vzhledem k tomu, že do konce roku jsem od nich nedostal jednoznačnou reakci, mám na mysli všechny členy dozorčí rady, někteří z nich reagovali a projevili ochotu se tohoto vzdát, zejména pokud jde o zástupce státu, tak jsem se rozhodl iniciovat svolání mimořádné valné hromady tak, aby tato valná hromada vypustila dozorčí radu.

Konstatuje ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka. Děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.