Václav Moravec moderátor BBC

Petr Kousal ve studiu BBC

České dráhy čekají ztrátu za loňský rok ve výši pěti set až sedmi set milionů korun českých. To má být až o půl miliardy korun míň, než podnik plánoval. Podle předsedy Odborového sdružení železničářů Jaromíra Duška není možné tyto výsledky vydávat za úspěch.

Jaromír DUŠEK (zvukový záznam): Je tam spousta, řekl bych, takových bych řekl položek, které zkvalitňují nebo zlepšují hospodářský výsledek pouze opticky, jako je například zůstatek nevyčerpaných státních prostředků nebo velké státní prostředky na tzv. odchodné, tedy na doprovodný sociální program. Takzvaná Pendolina se nezačaly odepisovat v letošním roce, což je půl miliardy korun například.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC šéf železničních odborů Jaromír Dušek. Nejen o ekonomické situaci Českých drah bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl generální ředitel Českých drah Petr Kousal. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

České dráhy jako jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, pro kterého pracuje bezmála sedmdesát tisíc lidí, nemá s odbory uzavřenou kolektivní smlouvu na nový rok, rok 2005. Dovedete, pane generální, odhadnout, kdy by mohla být kolektivní smlouva podepsána?

Tak samozřejmě my nejsme rádi jako vedení společnosti, že kolektivní smlouva není podepsána. My děláme všechno pro to, aby podepsána byla. Dáváme vstřícné nabídky pro naše kolegy z odborových centrál. Kdy bude podepsána smlouva, to musíme spíše se zeptat i odborových centrál, poněvadž to závisí na obou stranách.

Vy to nedovedete odhadnout jako generální ředitel podniku, kdy by se tak mohlo stát?

Já v tuto dobu toto těžko mohu odhadnout, poněvadž zejména Federace strojvedoucích toto jednání v současné době zablokovala a je mi to líto a já doufám, že kolegové z federace, jak se říká lidově, získají rozum a byl bych rád, kdybychom do konce ledna kolektivní smlouvu podepsali, poněvadž tím poškozujeme všechny zaměstnance Českých drah.

Dojednávání kolektivní smlouvy nebo dohody je pro vás tím největším problémem teď v současnosti jako generálního ředitele Českých drah?

Tak samozřejmě ukončujeme rok 2004, dokončujeme jednání pro rok 2005 s našimi obchodními partnery, takže mohu říci, že toto období je takové trošku poklidnější, nicméně jsme právě připraveni na to jednání, jednali jsme i v pondělí s odborovými centrálami, se všemi zástupci, projednávali jsme vlastně opatření generálního ředitele pro případ, kdy tato kolektivní smlouva zatím podepsána není, takže i tak je práce dost.

Mohla by případná nedohoda a odkládání podpisu kolektivní smlouvy nebo kolektivní dohody způsobit nějaká sociální napětí na železnici?

Tak to já nedokážu posoudit. Samozřejmě nechtěl bych, aby toto sociální napětí vznikalo, nicméně opravdu si myslím, že naši zaměstnanci si zaslouží lepší podmínky, než jsou obsaženy pouze podle Zákoníku práce a mě mrzí, že odborové centrály, respektive jedna toto bojkotuje.

Vy doslova říkáte tedy, že jednání o kolektivní smlouvě teď komplikuje nebo řekl jste doslova termín bojkotuje Federace strojvůdců. Předseda nejsilnější odborové centrály, tedy Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek k Federaci strojvůdců a k vyjednávání o kolektivní smlouvě v rozhovoru pro BBC říká:

Jaromír DUŠEK (zvukový záznam): My jsme všichni ostatní samozřejmě dosáhli řadu ústupků proti návrhu generálního ředitele, tedy, řekl bych, že jsme dosáhli významných úspěchů a byli jsme samozřejmě nuceni i z naší strany k řadě kompromisům a byli jsme velmi blízko dohodě, která měla být podepsaná 23. prosince. No a ty požadavky se dají zestručnit asi takto. Zatímco my se blížíme s představiteli managementu ke shodě někde těsně nad pětiprocentním nárůstem, tvrdím, že asi ještě to není úplné finále, ale nicméně už jsme blízko dohodě, tak Federace strojvůdců pouze pro strojvedoucí a s argumentem, že jim je úplně jedno, jestli ostatní zaměstnanci budou mít třeba tři nebo dvě procenta nominálního růstu, tak oni chtějí patnáct procent reálného růstu mzdy pro svoji profesi, chtějí zároveň dalších 21,5 % kompenzační příplatek z nejvyšší tarifní třídy dělnické profese a chtějí ještě navíc jenom pro svoji profesi zkrátit pracovní týden, tedy dobu pracovní, dobu v týdnu na třiatřicet hodin, což znamená v podstatě buď další hodinový samozřejmě nárůst mezd logicky, respektive a v tom předchozím případě i měsíční nárůst. Znamenalo by to podle našich výpočtů, že by se všichni ostatní železničáři museli poměrně výraznou částkou z loňských mezd složit na to, aby to Federace strojvůdců mohla získat.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Existuje při pohledu generálního ředitele Českých drah, hosta Interview BBC Petra Kousala při pohledu na požadavky Federace strojvůdců něco, co byste označil za kompromis? Dostal jste nějaký nový kompromisní návrh?

Tak nový kompromisní návrh jsem dostal právě před odchodem do studia, kdy Federace strojvedoucích to, jak původně říkal pan Dušek, a s čímž mimořádně souhlasím, tak snižuje ten svůj požadavek patnáctiprocentního reálného nárůstu mezd na sedmiprocentní nominální nárůst a samozřejmě dále požadují 21,5% nárůst základní tarifní mzdy vlastně v nejširším tom tarifním stupni, což je tarifní stupeň osm.

Tedy Federace strojvůdců vám kompromisní řešení nabízí. Jste vy ochoten na tento požadavek federace přistoupit nebo je pro vás nepřijatelný?

Tento požadavek je samozřejmě dále nepřijatelný, poněvadž my jsme nabídli jako zaměstnavatel pětiprocentní nárůst mezd tak, jako bylo v roce 2004, a je třeba si uvědomit, že jedno procento je v tomto rozmezí vlastně 230 milionů korun a dvě procenta máte půl miliardy a myslím si, že to už je taková částka, která zahýbe s velkým podnikem, jako jsou České dráhy.

Znamená to, že České dráhy jako organizace mají na zhruba pětiprocentní zvyšování platů, nikoliv na vyšší?

Samozřejmě my jsme, představenstvo, reálně zhodnotili možnosti příjmů a výdajů pro rok 2004 v rámci tržeb jak z nákladní, tak z osobní dopravy v rámci úsporných programů, v rámci integrálního snižování našich nákladů a myslím si, že těch pět procent je taková určitá mez, taková reálná hranice, kdy bychom mohli našim zaměstnancům toto slíbit a potvrdit.

Vy jste sice řekl, že Federace strojvůdců České republiky přišla teď s novým návrhem, který ale pro vás jako pro generálního ředitele Českých drah je nepřijatelný. Co se stane, když ta kolektivní smlouva nebude podepsána nějak dlouhodobě tedy?

No, tak já znova podotýkám, to jsou spekulace, ale ...

Vy myslíte, že tedy Federace strojvůdců ustoupí?

Já si myslím, že jestliže ustoupila z patnáctiprocentního nárůstu reálné mzdy, což vlastně znamenalo skoro devatenáct procent nominální mzdy a nyní jdou o dvanáct procent dolů, že to je velký ústupek, a že už je to hranice, o které vlastně můžeme reálně jednat, poněvadž devatenáct procent, to bylo v oblasti fikcí a to bylo nepřijatelné.

To znamená, že na tu sedmiprocentní hranici byste byl ochoten přistoupit i s jinými odborovými centrálami?

Ne, já jsem pouze ochoten jednat zase u stolu s našimi všemi odborovými centrálami, poněvadž devatenáct procent, to nemělo cenu ani jednat.

Šéf železničních odborů Jaromír Dušek řekl BBC před vysíláním, že nepodpis kolektivní smlouvy se projeví na platech všech zaměstnanců Českých drah. Dušek varuje, že železničáři přijdou domů s nižšími výplatami.

Jaromír DUŠEK (zvukový záznam): Jestliže kolektivní smlouva podepsána není a skončila platnost 31. 12., znamená to, že zaměstnavatel byl donucen vlastně zákonem vydat pro zachování chodu podniku jakési opatření generálního ředitele, které znamená, že naprostou většinu nadstandardů, které jsme za čtrnáct let dobyli kolektivním vyjednáváním, ztrácíme, tedy že to opatření se vlastně chová, jako bychom měli pouze Zákoník práce a jakési základní mzdové opatření. Znamená to v podstatě to, že se rázem stává zhruba šest tisíc lidí nadbytečných na Českých drahách, protože budou pracovat za mzdu roku 2004 v prvním kvartále, ale více hodin v měsíci. Znamená to, že nebudou mít další dva týdny dovolené, nebudou ozdravné pobyty, nebude řada příplatků a nebudou další a další věci, kterých jsou tucty, a dopadne to úplně na každého železničáře, bohužel.

Říká v rozhovoru pro BBC šéf železničních odborů Jaromír Dušek. Podle Duška mohou platy zaměstnanců drah poklesnout v průměru, pokud tedy nebude podepsána tzv. kolektivní smlouva, mezi patnácti sty až pěti tisíci korunami. Jsou takové obavy na místě, že poklesnou platy?

Já si myslím, jak jsem poslouchal pana odboráře, předsedu Duška, tak zase musím mimořádně s ním souhlasit. V podstatě to vyjádřil ...

To je zvláštní, že generální ředitel Kousal a Jaromír Dušek jsou ve shodě. To se nestává na železnici často, pane generální.

To se nestává často, ale pokud pan předseda Dušek mluví rozumně, proč ne. A já bych to snad doplnil tím, že podle kolektivní smlouvy naši zaměstnanci získávají zhruba 3700 korun na benefitech nad rámec tedy Zákoníku práce, a pokud bychom jeli pouze podle Zákoníku práce, tak vlastně jdeme asi na benefity na 1600 korun měsíčně, což jsou minimálně tyto dva tisíce, o které ztrácí.

To znamená, že průměrně může klesnout mzda železničářům až o dva tisíce korun měsíčně, pokud nebude ta kolektivní smlouva podepsána?

Samozřejmě to se, to se může reálně stát, poněvadž zaměstnanci budou pracovat delší dobu za stejný peníz tak, jak to kolega Dušek před chvílí ...

Ale to by vám mohlo vyhovovat jako generálnímu řediteli, jako tvrdému kapitalistovi.

Samozřejmě pokud se to vezme v tomto smyslu, tak to by nám jako zaměstnavateli mohlo vyhovovat, na druhé straně si myslíme, že zaměstnanci na železnici si zaslouží určité výjimečnosti, poněvadž je to služba nepřetržitá, je to služba těžká a tak, jak my požadujeme od nich daleko lepší práci, než byla doposud, tak si myslím, že by měla být i ohodnocena.

Vy máte ale i v letošním roce propouštět. Zaměstnáváte zhruba sedmdesát tisíc lidí, jste největším zaměstnavatelem v zemi. Letos má firmu opustit, pokud se nemýlím, dalších šest tisíc lidí. Počítáte s tím, že toto číslo bude dodrženo, stejně jako jste v roce loňském propustili šest tisíc lidí?

Tak v loňském roce, v roce 2004 jsme měli kolem šest tisíc čtyři sta pracovníků propustit, toto číslo ještě není zcela uzavřeno, ale předpokládám, že tohoto čísla dosáhneme. Co se týká příštího roku, tak toto číslo bude samozřejmě záviset od toho, jestli budeme mít či nebudeme mít podepsanou kolektivní smlouvu.

Počkejte, kdyby nebyla podepsána koaliční, ne koaliční, ale tedy kolektivní smlouva možná mezi vámi, vedením a tedy i odboráři, je možné mluvit o jisté koaliční smlouvě, ale je tedy na místě pak větší propouštění, kdyby ta dohoda nebyla podepsána?

Samozřejmě, poněvadž budeme potřebovat méně pracovníků pro stejnou dobu pracovní doby, poněvadž se pracovní doba bude prodlužovat, to jak týdně, tak se bude prodlužovat tím, že zaměstnanci ztratí dva týdny dovolené navíc oproti Zákoníku práce, které dosud měli.

To znamená, že to číslo šesti tisíc propuštěných zaměstnanců, což je ten tzv. restrukturalizační program Českých drah, by se mohlo při nepodpisu oné kolektivní smlouvy zvýšit na jak velké číslo?

To jsou zase, já bych chtěl říct jako spekulace. Určitě by se zvedlo skoro o jednu třetinu, ale já si myslím a věřím v to, že kolegové z odborových centrál dostanou rozum, když se to řekne tak lidově, a budeme jednat, poněvadž opravdu by to poškodilo všechny zaměstnance a já si myslím, že přece odbory jsou od toho, aby nepoškozovaly své zaměstnance, aby pro ně ...

Možná by to byla nová, ale nová role odborů?

No, pak je otázka, aby si každý zaměstnanec položil, zda právě ti zástupci odboroví jsou ti nejlepší, kteří na těch místech jsou.

Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek ocenil, tak jako vy říkáte, že jste s ním ve shodě, tak ocenil před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC postup vedení Českých drah při dojednávání té kolektivní smlouvy. Některá opatření, která ale v souvislosti s nepodepsáním dohody vedení drah uskutečňuje, Dušek v rozhovoru pro BBC kritizuje. Tady jsou jeho slova.

Jaromír DUŠEK (zvukový záznam): Samozřejmě některá opatření jsou tvrdší, než by mohla být podle našeho názoru. Domnívám se, že například termín výplaty mezd je stanoven o deset dnů déle v tom nařízení generálního ředitele, než stanovovala kolektivní smlouva celé roky. To znamená my jsme měli termín, nejzazší termín patnáctého následujícího měsíce po výplatním termínu, po odpracovaném měsíci, zatímco zaměstnavatel do opatření zakotvil pětadvacátého. Má to zdánlivě nepatrný odklad, ale pro ty méně příjmové skupiny zaměstnanců je to velmi razantní opatření, protože většina inkasních poplatků se musí uhradit právě do patnáctého. Znamená to, že budou vystaveni obrovskému tlaku, kdy když nemají úspory, a to namnoze nemají v těch nižších příjmových skupinách, že bude odpojen plyn, elektřina, že budou jaksi vydíráni ve vztahu k nájemnému a podobně. Znamená to pro ně obrovský dopad.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Proč jste dal do toho opatření, že se bude na drahách dávat výplata až k 25. dni následujícího měsíce, když před tím to bylo k tomu patnáctému dni?

No, poněvadž opravdu Zákoník práce nám toto dovoluje a já si myslím, že pokud se strany nemíní dohodnout, tak pak i zaměstnavatel může využít svých možností a v tomto případě jsme tyto možnosti využili.

Vám to vyhovuje z jakého důvodu, že když ty peníze budou na účtě, že vám z něho jdou úroky a vlastně podnik vydělává na tom, že zaměstnancům vyplácí až k pětadvacátému dni?

Ano, například, poněvadž my platíme v průměru dvě miliardy měsíčně na mzdách a to je obrovská suma a každé zdržení nebo prodloužení na našich účtech samozřejmě znamená pro nás určitý přínos.

To znamená, že jste využil, řekněme, té skulinky nedohody na kolektivní smlouvě?

Samozřejmě. Já si myslím, že v této fázi, pokud neexistuje žádná dohoda, ani vstřícnost, tak potom musíme, musí si být zaměstnanci vědomi toho, jaké představitele v odborech si zvolili, kdo vlastně koho zastupuje a co vlastně chtějí.

Vy jste pak ale ochoten zase v rámci toho kolektivního vyjednávání vrátit ten termín k patnáctému dni následujícího měsíce?

Samozřejmě je to otázka našeho kolektivního vyjednávání, ale já si myslím proč ne, ano.

Další téma - ekonomická situace podniku a služby zákazníkům. Na konci loňského roku jste, pane generální řediteli, oznámil, že ztráta Českých drah za rok 2004 dosáhne pěti set až sedmi set milionů korun českých, což může být až zhruba o půl miliardy korun méně, než jste původně plánovali ztrátu v loňském roce. V čem především se vám tedy podařilo ztrátu snížit?

Tak samozřejmě my jsme plánovali ztrátu zhruba jedné miliardy. My předpokládáme, že ta ztráta by mohla být až o půl miliardy nižší. Podotýkám, že ztráta by měla být účetní. To znamená pro nás je hlavně důležité mít zdravé cash-flow, to znamená ...

Peníze.

... zaplacené peníze na účtech. To znamená zaplatit faktury, vyplácet mzdy našim zaměstnancům. To je pro nás samozřejmě to nejdůležitější. Na druhé straně je to dáno tím, tato úspora, úsporou trakční energie a samozřejmě i v odpisech.

Ale i tak je to, i tak je to říkáte účetní ztráta, která se přece jenom projevuje tím, že jsou odepisovány věci. K těm číslům jsou kritičtí odboráři, které vy jste teď zveřejnil. Šéf železničních odborů Dušek v rozhovoru pro BBC označuje ta čísla za účetní trik a ještě dodává:

Jaromír DUŠEK (zvukový záznam): Já si myslím, že každý, kdo do toho vidí, to za úspěch považovat nemůže. Je tam spousta, řekl bych, takových bych řekl položek, které zkvalitňují nebo zlepšují hospodářský výsledek pouze opticky, jako je například zůstatek nevyčerpaných státních prostředků nebo velké státní prostředky na tzv. odchodné, tedy na doprovodný sociální program. Takzvaná Pendolina se nezačaly odepisovat v letošním roce, což je půl miliardy korun například, neopravilo se nebo neopravuje se tolik, kolik bychom potřebovali. Hluboce podstandardně opravujeme a udržujeme. To znamená, že vybydlujeme podnik.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda železničních odborů Jaromír Dušek. Je generální ředitel Českých drah Petr Kousal ochoten připustit výše citovanou kritiku, že vybydlujete podnik a děláte účetní triky v souvislosti s tou ztrátou?

Tak samozřejmě jak jsem říkal, že s kolegou Duškem jsem před tím souhlasil, tak teď už tak souhlasit zase nemohu. Určitá část pravdy je v tom, že jsme měli odepisovat Pendolina, a která jsme zatím nezačali odepisovat. V tom máme, ano, úspory.

Pokud byste odepisovali, o kolik by ta ztráta byla vyšší, pokud byste odepsali Pendolina, už část tedy za rok 2004?

No, všechna Pendolina, všech sedm Pendolin předpokládáme, že bychom měli odepisovat ve výši zhruba čtyři sta milionů korun první rok a my jsme nezačali odepisovat, takže ano, můžu říct, že šetříme čtyři sta milionů. Ale já si myslím, že tady přece nejde o to, kolik odepisujeme či neodepisujeme. Tady jde o to, že přece naši předchůdci předali, oddlužili podnik z devíti miliardy, které přešly na stát špatným hospodařením našich předchůdců, a přece nejdůležitější je to, že při mzdě 18300 korun pro našeho každého zaměstnance při vstupu do Evropské unie, která v podstatě zliberalizovala pracovní trh a kdy jsme byli vystaveni daleko vyšší konkurenci v nákladní dopravě a kdy se nám zastavil propad cestujících, kdy máme víc cestujících a o sto padesát milionů vyšší tržby, tak přece musíme hovořit o úspěchu hospodaření za předchozí rok.

Vy sice prodáváte tady, což je celkem logické, pokud patříte mezi dobré manažery, úspěchy podniku, ale co kdybych vám řekl, že neúspěchem může být, že klesá nákladní doprava, která je hlavním příjmem Českých drah, že tam je možné mluvit o neúspěchu Českých drah v roce 2004?

Já s vámi zase nesouhlasím, poněvadž my jsme v podstatě upozorňovali, upozorňovali jsme i dozorčí radu, že v tomto případě při vstupu do Evropské unie jsou tady tato rizika, které my samy jako České dráhy, akciová společnost nejsme schopni řešit i bez pomoci třeba státu a státní dopravní politiky, poněvadž uvolněním hranic, liberalizováním trhu, tak máme zde přebytek kamionů a my nejsme schopni konkurovat levné nabídce těchto kamionů. Vždyť vidíte, jak vypadá například dálnice mezi Brnem a Prahou, jaké množství je zde ložného prostoru a je třeba si uvědomit, že tito ...

Co kdybych vám namítl, že byste mohli být ještě levnější, aby přeprava po kamionech, která způsobuje komplikace na českých dálnicích a silnicích, přešla na České dráhy.

Samozřejmě, pane redaktore, my chceme být levnější, tím pádem konkurenceschopní, ale znova podotýkám, že musíme v první řadě ozdravit podnik a snížit naše náklady. A jestliže jsme měli při mém nástupu 52 % jen nákladů osobních v celkových nákladech, dneska už to je 48 % a propustili jsme za dvacet dva měsíců mého působení ve funkci více jak deset tisíc zaměstnanců, tak já si myslím, že k tomu snižování vlastních nákladů děláme hodně a chceme být konkurenceschopní, abychom mohli nabízet nižší sazby, nižší přepravní cenu.

Když zůstanu u té nákladní přepravy, za tři čtvrtletí loňského roku objem toho přepravovaného nákladu po drahách v České republice klesl meziročně zhruba o tři procenta, tedy, pardon, o tři miliony tun na šedesát milionů tun, pokud se nemýlím. Teď mi řekněte, jaké číslo byste chtěl, abychom tady rozebírali v roce letošním, v roce 2005? Je reálné, že se zvýší meziročně, že se zvýší meziročně přeprava nákladních materiálů?

Pane redaktore, v České republice je poměr mezi železnicí a silnicí zhruba 25 % a 75 % co se vozí na kamionech. V západní Evropě je to 18 %, co je po železnici, takže my jsme pořád, České dráhy, čtvrtou železnicí v Evropě a se svými přepravenými 85 miliony tun v loňském roce jsme čtvrtí, za Německem, Polskem, Francií. A já si myslím, že to jsou ...

Podle vás je nereálné, že by nákladní přeprava po železnici stoupala v letošním roce?

Já budu samozřejmě rád, abychom udrželi tento vysoký poměr ve prospěch železnice, ale musíme si také uvědomit, jak jsou vybaveni naši nadnárodní nebo zahraniční dopravci, jaké mají vozy, jaké mají lokomotivy. Samozřejmě my děláme všechno pro to, abychom se alespoň kvalitou přiblížili nebo kvalitou i naší práce, což se nám například v termínovaných přepravách osobních aut mezi například Německem, Slovenskem velmi dobře daří, tak musíme být v tomto také konkurenceschopní a to chceme.

Vy jste, pane generální řediteli, pokud jsem vás poslouchal pozorně, si posteskl nad dopravní politikou České republiky. Myslíte si, že kdyby ta politika byla jiná, tak že by prospěla železnici a v čem byste vy uvítal řekněme změnu v postoji ministerstva dopravy nebo české vlády jako celku?

Tak samozřejmě já bych uvítal to, když si vezmete, že České dráhy v osobní dopravě platí za užívání vlastně té dopravní cesty, těch kolejí, tak jako ostatní autobusoví dopravci užívají silnice, tak na ty výkony, které platí autobusoví dopravci, bychom měli platit tři sta milionů korun. My platíme jedna a půl miliardy a já v tomto vidím velký nepoměr mezi železniční osobní dopravou a autobusovou dopravou, poněvadž my nejsme schopni v těchto cenách konkurovat. Dále je třeba si uvědomit, že autobusoví dopravci dostávají vlastně od státu až padesát procent zaplacené ceny za nový autobus, my jako České dráhy ne.

Rýsuje se, rýsuje se ... Ale zase, pardon, zase dostáváte státní úvěry a garance na nákup například nových vozů.

Ano, jenomže tyto úvěry samozřejmě budeme splácet, kdežto autobusoví dopravci tyto podpory nesplácí.

Rýsuje se řekněme změněný přístup vlády nebo ministra dopravy. Víte, že když jste byl poprvé hostem Interview BBC, tak jsem vám připomínal, že ministr dopravy je ze stejné strany jako vy?

Ano, samozřejmě. Já oceňuji práci pana ministra, neboť tvoří se svým týmem novou státní dopravní politiku. Já jsem navíc viceprezident Svazu dopravy a my toto i po této linii budeme, vlastně spolupracujeme na této tvorbě a pan ministr dopravy určil svoji náměstkyni, která je vlastně za to zodpovědná, a která by na tom měla pracovat a měl by vzniknout širší konsensus mezi automobilovými i železničními dopravci.

A věříte, že tam železniční doprava bude oproti současnému stavu zásadněji zvýhodněna?

Já bych nechtěl, aby byla železnice zvýhodněna. Já bych chtěl, aby byla taková rovnoprávně postavená jako ostatní.

No to je zapotřebí zvýhodnit tu železnici. Je teď v nevýhodě.

Tak v tom případě je potřeba ji zvýhodnit, ale já si myslím, že zatím nejsme v rovnoprávném postavení, bohužel.

Když jste zmínil osobní přepravu, vy jste před Vánocemi konstatoval, že v loňském roce jste přepravili zhruba 177 milionů cestujících, což je oproti roku 2003 o pět milionů lidí navíc. Zmínil jste tady, že to, pokud se nemýlím, dělá sto padesát milionů navíc na tržbách.

Ano.

Co kdybych vám ale řekl, že máte ještě značné rezervy v zákaznických slevách a v dalších věcech, abyste přilákali ještě víc cestujících na železnici?

Samozřejmě rezervy jsou vždycky a já jsem rád, že se nám podařilo tyto rezervy v tomto roce co nejvíce odstranit, poněvadž zastavit pokles cestujících, který trval v podstatě nepřetržitě snad čtyři roky, je dost velký kousek s tím, že jaký máme vozový park, který je, pětadvacet let má průměrné stáří. A myslím si, že bezpečnost, kvalita a určité i nové spoje, nové vlaky, například teď jsme spustili Pendolino, že přispěly i k tomu, že máme více cestujících.

Jana Knapková z Kroměříže, posluchačka Interview BBC, by vám asi položila následující otázku, která přišla i prostřednictvím elektronické pošty na internetové stránky BBC. Cituji doslova. "Když jedu vlakem sama, platím víc. Jede-li na jednu jízdenku, jedou-li na jednu jízdenku dva, cena pro jednoho je výrazně nižší. Dává mi dráha slevu nebo mě vlastně trestá za to, že jezdím sama?" Pane generální.

No, já si myslím, že to je právě příklad naší dobré marketingové činnosti, poněvadž my chceme, aby jezdili co nejvíce, aby jeli dva a ...

Takže trestáte jednoho.

Já bych řekl, že zvýhodňujeme dva.

Když se zaměřím právě ještě na jednu věc a to jsou, to je obnova vozového parku, vy jste tady už několikrát zmínil rychlovlak Pendolino. Je tam zhruba šestileté zpoždění, kdy mělo Pendolino jezdit po Českých drahách. Je reálné, že se podaří Českým drahám získat zpět nějaké peníze a dovedete odhadnout částku, kterou je způsobená prokazatelná ztráta Českým drahám, že Pendolino nejezdí a přitom jezdit už dávno mělo?

Tak já si myslím tedy, za prvé, že bych byl rád, aby naše Pendolino jezdilo nejpozději od nového jízdního řádu, to znamená již v tomto roce v prosinci. Vše budeme chytřejší, daleko lépe budeme chytřejší tedy v červnu, poněvadž budeme očekávat odstranění problémů, které zatím se vyskytují a ...

Otázka zněla, pane generální řediteli, jestli je reálné, že by České dráhy mohly kvůli tomu zpoždění, které souvisí s Pendolinem, a předpokládám, že tak dobře máte ošetřeny ony, ony smlouvy o nákupu Pendolina jako rychlovlaku, který jezdí po českých kolejích, byť zatím zkušebně, a mohli byste získat nějaké peníze zpět a tím kompenzovat ztrátu.

Samozřejmě smlouvu jsem nedělal já, ani náš management, nicméně si myslím, že ta ztráta nebo ta náhrada, kterou bychom nebo budeme požadovat, se vyhoupne do takových sedmdesáti milionů korun.

A je reálné, že ji dostanete? Už ji požadujete po výrobci Pendolina?

Ta ztráta narůstá každým dnem, poněvadž výrobce platí penále za každou jednotku a záleží na něm, kdy tyto jednotky zprovozní.

Vy zatím očekáváte, že celkově by se ztráta Českých drah v souvislosti se zpožděním Pendolina mohla vyšplhat na sedm set milionů?

Na sedmdesát v letošním roce, respektive v příštím roce.

A celková ztráta?

No, tak to je ... Celková ztráta ...

Vy teď mluvíte o letošním roce. Tam bylo ale šest let zpoždění.

Tam bylo šest let zpoždění, ale, bohužel, tam je to omezeno právě i finanční částkou, která je maximální, a já, znova podotýkám, jsem tuto smlouvu nedělal.

To znamená, že maximum bude zhruba sedmdesát, sto milionů, které bude možné získat jako ztrátu za pomalý provoz Pendolina?

Ano, pane redaktore.

Děkuji vám za rozhovor. Generální ředitel Českých drah Petr Kousal.

Děkuji za pozvání.

Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Strojvůdci ČD slevili ze svých požadavků

Hospodářské noviny, 6. 1. 2005, strana: 14 - Strojvůdci Českých drah včera slevili ze svých mzdových požadavků, které chtějí zakotvit do kolektivní smlouvy pro letošní rok. Generální ředitel ČD Petr Kousal sice požadavky strojvůdců nadále pokládá za ekonomicky nepřijatelné, věří ale, že ústupek Federace strojvůdců přispěje k obnově vyjednání o podobě dosud neuzavřené kolektivní smlouvy. Kousal pro BBC řekl, že federace snížila původní požadavek 15procentního nárůstu reálných mezd na sedmiprocentní nárůst nominální. Nadále požaduje 21,5 procentní nárůst základní tarifní mzdy. Dráhy nabízejí růst o pět procent.

Strojvůdci ustoupili, vedení drah ochotno znovu začít jednat

PRAHA 4. ledna (ČTK) - Strojvůdci Českých drah dnes slevili ze svých mzdových požadavků, které chtějí zakotvit do kolektivní smlouvy pro letošní rok. Generální ředitel ČD Petr Kousal sice požadavky strojvůdců nadále pokládá za ekonomicky nepřijatelné, věří ale, že ústupek Federace strojvůdců přispěje k obnově vyjednání o podobě dosud neuzavřené kolektivní smlouvy.

Kousal dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC řekl, že Federace strojvůdců snížila svůj původní požadavek 15procentního nárůstu reálných mezd na sedmiprocentní nárůst nominální. Nadále požaduje 21,5 procentní nárůst základní tarifní mzdy.

To je podle Kousala pro České dráhy ekonomicky neúnosné. Dráhy nabízejí svým zaměstnancům růst o pět procent, stejně jako v roce 2004. "Myslím si, že těch pět procent je taková určitá mez, taková reálná hranice, kdy bychom mohli našim zaměstnancům toto slíbit a potvrdit," řekl Kousal.

Dnešní ústupek strojvedoucích je ale podle Kousala významný. "Jsem ochoten jednat zase u stolu s našimi všemi odborovými centrálami," řekl BBC.

Kolektivní smlouva na letošní rok měla být na Českých drahách uzavřena do konce loňského roku. Kvůli vysokým nárokům Federace strojvůdců, s nimiž nesouhlasily ani ostatní železniční odborové centrály, však bylo kolektivní vyjednávání přerušeno na neurčito. V podniku nyní platí zvláštní režim, na nějž kvůli neuzavřené kolektivní smlouvě přešly dráhy 1. ledna.