Václav Moravec moderátor BBC

Cyril Svoboda ve studiu BBC

Desátý den sleduje celý svět odstraňování následků přírodní katastrofy v jihovýchodní Asii. Americký ministr zahraničí Colin Powell v Thajsku slíbil, že Spojené státy americké objem své pomoci rozšíří.

COLIN POWELL (zvukový záznam): Každá země má jiné požadavky, a my nejdříve musíme jejich potřeby přesně určit. Thajsku nechybí tolik peníze jako Indonésii nebo Srí Lance. Thajsko potřebuje pomoct při rekonstrukci. Mluvili jsme o tom, zda například naše průzkumnou letouny můžou pomoci při analýze oblastí kolem pláží, kde zřejmě zůstávají mrtvá těla.

Konstatuje americký ministr zahraničí Colin Powell. Nejen o mezinárodní pomoci postiženým oblastem bude následujících třicet minut.Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda. Vítejte po měsíci v BBC, hezký, dobrý den.

Dobrý den. já chci tímto ještě popřát všem šťastný Nový rok, rok 2005.

Do Interview BBC přijíždíte z mimořádného zasedání české vlády, která jednala o pomoci jihovýchodní Asii. S jakým výsledkem?

Výsledek je dvojí. Zaprvé bylo uvolněno a potvrzeno patnáct milionů korun pro tu první, opakuju, pro první humanitární pomoc, to je ta bezprostřední, která se teď realizuje, zároveň vláda uložila, aby byl připraven dokument, podle kterého bude se postupovat ve věci obnovy a rekonstrukce, což je ta druhá fáze, a na tu vláda v dlouhodobém horizontu 2005 až 2006, to znamená v těchto dvou letech, uvolní zřejmě dvě, dvě stě milionů korun.

Na pomyslném účtě pro země v jihovýchodní Asii, které zasáhlo zemětřesení a vlny tsunami, se sešly už přibližně dvě miliardy amerických dolarů, celou čtvrtinu z toho zajistí Japonsko, které se tak zařadilo před všechny ostatní dárcovské státy. Premiér Džuničiró Koizumi konstatuje:

DŽUNIČIRÓ KOIZUMI (zvukový záznam): Tsunami vyvolané zemětřesením v Indonésii koncem minulého roku způsobilo nebývalé škody. Když Japonsko v minulosti zasáhla zemětřesení a tajfuny, dostalo pomoc od řady států. Japonsko jako asijská země a jeho vláda poskytne maximální podporu blízkým státům, jako je Indonésie, Srí Lanka, Thajsko nebo Indie.

Říká japonský premiér Džuničiró Koizumi, vy jste, pane ministře, zmínil to, že vláda na úterním mimořádném jednání potvrdila tu první částkou v rámci té první pomoci patnáct miliorů, eh, milionů korun českých, eh, některé země Evropské unie, například Rakousko, daly na pomoc, na tu první pomoc, několikanásobně víc než Česká republika. Pro úplnost - například Maďarsko vyčlenilo z rozpočtu v rámci první pomoci téměř třicet milionů korun. Těch patnáct milionů, jako první částka, není to pro Prahu svým způsobem ostuda?

To není ostuda, protože důležité je, aby tato pomoc byla efektivně využita. My jsme třeba země, která byla mezi prvními deseti, které poskytly pomoc Indonésii, a nám jde o to, aby ta pomoc byla skutečně efektivní, to znamená, že musí být jasně určeny potřeby, které jsou, a také, eh, realizace té pomoci, to znamená, že, eh, podle mého názoru ten stav od... odpovídá našim možnostem, silám a naše aktivita podle mého názoru byla přiměřená jako... /souzvuk hlasů/.

Jakto, že Maďaři, jakto, že Maďaři mají, eh, větší možnost? Maďarsko - třicet milionů, to znamená téměř o sto procent víc než Česká republika.

No, pokud jde o to, my nevíme úplně přesně, zda to je ta částka jenom na tu humanitární pomoc, nebo už zároveň také na tu obnovu a rekonstrukci, eh...

Je to na humanitární pomoc podle informací BBC.

... takže my, jak jsem před chvílí řekl, uvolňujeme až dvě stě milionů korun, což je velmi slušná částka, a ta se začne čerpat, jakmile to bude množné, takže Česká republika poměrně je velkorysá, dvě stě milionů korun je slušná částka.

Pane ministře, jakmile to bude možné, říkáte, že se bude čerpat až ta částka dvou set milionů korun, tedy necelé čtvrt miliardy. Jakmile to bude možné kdy, očekáváte zhruba?

Devatenáctého ledna bude předložen vládě, eh, způsob, eh, tohoto postupu, bude předkládat ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními resorty, také ve spolupráci s námi, s ministerstvem zahraničních věcí, a podle toho se potom bude postupovat dál. Berme realitu rakovou, jaké je, a takhle je postup České republiky, hledáme skutečně cestu maximální efektivity.

Eh, pane ministře, můžete ale přeci jenom popsat vaše představy, jak by se mělo rozdělit zhruba těch dvě stě milionů korun, odpočítáme-li tu první částku patnácti milionů, v těch následujících letech na obnovu? Jaká je vaše představa jako ministerstva zahraničí?

To vám teď nemohu říct. Ne, že nechci, ale nemohu, protože musíme vidět, jaké jsou potřeby, a to se dovíme teď určitě z jednání v Evropské unii, kde bude, bude, eh sděleno nejenom Evropské unie a členským státům, jaká, jaké jsou priority, abychom věci nedělali duplicitně, aby nedělali dva totéž, nebo abychom se doplňovali, stejně tak bude /nesrozumitelné/ konference, která bude sdružovat prostředky Evropské unie, Organizace spojených národů, eh, a z dalších zdrojů, takže je třeba tuto energii sečíst a maximálně využít, takže vám teď neřeknu, jak budou vyčerpány, protože navíc budou čerpány v řadě časové. Já tady zdůrazňuji...

Můžete aspoň přiblížit tu časovou řadu...

Ano.

... v jakých fázích... Ano.

Ano. Eh, vláda předpokládá, že to bude v časové řadě dvou let a já tady chci, abychom byli země, která vydrží, nikoliv tak, že když se objeví nějaký jiný problém, že bychom utekli od pomoci postižených oblastí, protože ta pomoc je dlouhodobá, je potřeba počítat s tím, že to neskončí během jednoho nebo dvou měsíců, ale že to bude trvat řadu měsíců a je potřeba vytrvat. Proto je lepší náš postup a mít peníze rozložené v dlouhodobé časové řadě, abychom měli peníze i do budoucna, až to bude zapotřebí, neboť ne všechno se spotřebuje prvních čtrnáct dnů.

V každém případě očekáváte, že během těch dvou let částka na pomoc, eh, oblastem jihovýchodní Asie postižené vlnami tsunami bude vyčerpána bez zbytku?

Určitě je to cílem, aby ta částka vyčerpána byla, musí být vyčerpána smysluplně a efektivně. To znamená, že není podmínka, vyčerpat za každou cenu, ale potřeba vyčerpat tak, aby to bylo efektivní. Podívejte se na, na Irák, kde máme také částku, kterou můžeme čerpat v časové řadě a není vyčerpána všechna, protože vzhledem k bezpečností situaci nelze některé projekty realizovat. Tak stejně tak možná, že to bude chvilku trvat, než se ty peníze vyčerpají v té oblasti postižené tím zemětřesením a vlnou, takže, eh, nechme to na dalším vývoji.

Eh, pane ministře, vy jste zmínil právě Irák, eh, Česká republika právě už má, eh, právě v souvislosti s Irákem jistou, jistou zkušenost, jen pro úplnost, eh, Česká vláda loni v červnu schválila příspěvek ze státního rozpočtu ve výši sto osmdesáti milionů korun českých, který se bude čerpat. Pochopil jsem správně, že i ta částka zhruba dvou set milionů korun českých, kterou schválila vláda na svém mimořádném jednání, že bude vázána i na české firmy, které budou obnovovat rekonstrukci? Předpokládáte to?

Tak určitě bude naším zájmem, aby uspěly české firmy ale ty firmy musí uspět s projekty a ve velké soutěži. To Hele, česká firma, ta bude dělat za naše peníze." Ta firma musí uspět ve veřejné soutěži. To se děje také v Iráku a v jiných oblastech, na Balkáně, kde podobně působíme, takže jedna věc jsou prostředky, druhá věc jsou projekty a třetí věc je připravenost těch firem, v té soutěži uspět. Uvědomme si, že mluvíme o oblasti, která je vzdálena mnoho tisíc kilometrů od České republiky, takže ta soutěž bude extrémně, extrémně těžká.

A to budou vyhlašovat jednotlivá ministerstva... eh, ty soutěže?

Ty soutěže...

Jako například ministerstvo průmyslu a obchodu?

Ne, ty soutěže budou se realizovat... my budeme se utkávat se soutěží tedy na místě samém. My můžeme nabídnout projekty, a, ale představte si, že by někdo chtěl obnovovat něco u nás, tak také uspět u nás v té soutěži, protože nám to třeba nabídne pět firem, kdyby se u nás něco obnovovalo, tak my si vyberem taky tu nejlepší, nejefektivnější, která nám to nejlépe zrealizuje, takže ta soutěž bude na místě samém. To není tak, že bude... A u nás samozřejmě musí být výběrové řízení taky, takže ty situace budou komplikovanější proto, že musí se postupovat transparentně, aby se tam někde neutápěly peníze.

Má česká vláda ještě představu, jak ta částka zhruba dvou set milionů korun, na které se dohodla, bude rozdělena mezi jednotlivé země?

Tak to ještě není také rozhodnuto, protože my musíme, eh, se připravit na tu, na ten proces obnovy. Teď jsou všichni v té fázi té humanitární pomoci. Vidíme to na obrazovkách, jak se ještě pohřbívají mrtvá těla, vyprošťují se mrtvá těla, poskytuje se ta bezprostřední pomoc lidem...

Pochopil jsem tedy...

... takže...

... teď, abych tomu zcela rozuměl, těch dvě stě milionů...

... je na obnovu a rekonstrukci, ne...

Nikoliv tedy na humanitární pomoc?

Samozřejmě, že ne.

I těch patnácti /souzvuk hlasů/ milionů to končí...

To končí...

... s humanitární pomocí.

A já myslím, že to bude stačit.

Z pozice České republiky.

Já myslím, že to bude stačit.

Eh, už se také objevily návrhy, aby se postiženým státům odpustila alespoň část dluhů. Zvažuje česká vláda v budoucnu takovou možnost?

Tak určitě je to jedna z forem možné pomoci, a to zase přebíháme, já bych tady nechtěl věci říkat závazně, už vůbec ne, dokud to vláda nerozhodne, protože otázka...

Je to tedy jedna z úvah vlády v rámci těch dvou set milionů? Nebo...

Ne, o tom jsme dneska neuvažovali, o tom jsme dneska neuvažovali, ale jsou to modely, které jsou známy i v jiných oblastech, že jedna z forem pomocí je, že se odpustí dluh, ale pozor! K čemu je odpuštěný dluh? Jestli není lepší tam za peníze postavit věci, postavit i železnici, postavit most, opravit nemocnici je možná důležitější, než odpustit dluh, protože to je ta konkrétní pomoci která se dostane občanům. Ten odpuštěný dluh pomůže státu jako celek, a nemusí bezprostředně pomoci občanům. A nám jde o to, aby ta pomoc byla zcela konkrétní a dotkla se každého.

Znamená to, že zatím se k této variantě nekloníte, že by Česká republika měla odpouštět dluh...

Ne, zatím ne.

... Thajsku, Srí Lance, Indonésii.

Zatím ne a já také nevím, jak to s těmi dluhy je, kolik a kde máme jaké dluhy, to bychom teď tady, eh, tak jako vařili jenom z vody, a to není dobré.

Ale vláda to zváží jako jednu z možností.

No, jestli to bude jedna z možností, já neříkám, že to nezváží, ale vůbec to nevidím jako prioritu, řešení otázkou dluhu, protože pro... podle mého názoru je důležitější, aby ti, kteří žijí v těch pos... postižených oblastech, mohli jezdit po silnicích, měli kde bydlet, aby měli fungující železnici, aby měli postaveny nemocnice, aby se obnovily obchody a podobně. Vemte ještě v úvahu, že tyto země jsou velni závislé na cestovním ruchu. Oni ty země potřebují, aby se tam znova začalo cestovat, takže taková ta oblast hygienické obnovy je teď mnohem důležitější než odpuštění dluhů.

Ještě jedna věc, která souvisí s pomocí veřejnosti, občanů České republiky, kteří posílají například dárcovské esemesky nadaci ADRA. Vláda se dohodla na tom, že daň z přidané hodnoty ve výši devatenácti procent, která je na tyto dárcovské esemesky, bude ze státního rozpočtu dána také na pomoc jihovýchodní Asii, uvažuje o systémovějším řešení? Protože když se pomáhalo Vysokým Tatrám, tak tyto peníze nebyly dány Vysokým Tatrám a daň šla do státní pokladny... Uvažujete o systémovějším řešení?

Ano. Ten příběh je velni jednoduchý. Protože to byl můj návrh, se kterým jsem dnes přišel do vlády, abychom postupovali touto cestou. A vláda řekla: "Ano, budeme postupovat touto cestou." A zároveň si je vláda vědoma, že by bylo dobré, najít obecné řešení, pokud se bude ale kdykoliv v budoucnu obdobná sbírka na humanitární účely, aby se ta daň buď neplatila, nebo se nějakých způsobem vracela.

To znamená, že...

Ale...

... že na vládě jste se dohodli na tom, že co nejrychleji bude novelizována...

Bude... dohodli jsme se, že bude...

... zákon o dani z přidané hodnoty?

Budeme... my jsme neřekli, že bude co nejblíž... co nejdřív novelizován zákon o dani z přidané hodnoty, ale dohodli jsme se, že hledáme toto systémové řešení. Ale to, že jsem já přišel s tímto návrhem, řešit ten problém dnes u té pomoci Asie, tak to je proto, že jsme dneska začli, tak proto to nemůžeme udělat zpětně na Tatry nebo někam jinam.

Ne, to vám rozumím, ale samozřejmě média o těch problémech vždy, když byly takové sbírky, už referovala dlouhodobě, vy jste se teď toho návrhu chopil aktuálně s touto pomocí, která je od občanů České republiky poměrně značná. Ptám se tedy, jestli je nabíledni, že by v dohledné době, aby nedocházelo k takovým nesystémovým řešením, že při každé sbírce bude vláda ty peníze dávat na ony humanitární účely, aby co nejdříve byl přijat zákon o dani z přidané hodnoty.

Jestliže užíváte termín přesný slovem dohledná doba, moje odpověď je ano.

Dohledná doba je v mém podání například čtvrtrok, že zákon by šel do Poslanecké sněmovny. Je to pro vás dohledná doba také? Shodneme se na dohledné době?

Nejsem předkladatel tohoto návrhu, takže nemohu mluvit za předkladatele. Kdyby to záleželo na mně, tak bychom to předkládali okamžitě, protože podle mě může kdykoliv vzniknout nová potřeba humanitární pomoci a já jsem velmi hrdý na to, kolik, peněz se vybralo, jak jsou naši lidé velkorysí a podle mě není dobré, aby lidé, aby stát vybíral daň z toho, že jsou lidé ochotni dát na humanitární cíl.

Vy také den co den spravujete novináře o počtu pohřešovaných Čechů v oblasti jihovýchodní Asie. Dovedete už nyní odhadnout, u jakého čísla nakonec skončí Česká republika v počtu obětí?

Tak ještě včera to bylo třicet tři pohřešovaných osob, dneska dopoledne dvacet dvě osoby, eh, dnes večer sedmnáct osob. Eh, pokud jde o tu strukturu, tak je to pět lidí, kteří jsou pohřešováni, kteří jsou v té oblasti na základě cesty... cestovní kanceláři a zbývající jsou tam buď individuálně, nebo dokonce víme, že dva z pohřešovaných jsou mniši a žijí v nějacích, nějakých klášterech v tom regionu, to znamená, že už dlouhodobě nekomunikují s rodinou a s příbuznými a známými v České republice. Takže naše snaha bude, stále znovu a znovu prověřovat ty pohřešované osoby, a jsem rád, že k dnešnímu dni to je již jenom sedmnáct osob. Eh, takže to je k tomu. Je tedy velmi pravděpodobné, že sedm osob jsou, je asi po...

Oběti.

... jsou oběti, jsou po, po smrti, a to nikoliv proto, že bychom nalezli ta těla a ověřili to, ale proto, že jsou tedy vážná svědectví, která popisují, jak probíhala ta vlna a že ti lidé byli na pláži, takže je vysoce pravděpodobné, že tito lidé již nejsou mezi živými, jednoho dne se musí tento proces ukončit a já jsem tedy zdůraznil a zdůrazňuju, že naše konzulární služba bude trvat na tom, aby se v co největším počtu případů našel takzvaný důkaz smrti, důkaz smrti je velmi důležitý, protože je možné potom konstatovat tu smrt. Když důkaz smrti není, tak se musí čekat rok.

Jak dlouho vy uvažujete o tom hledání...

To musí, to musí...

... důkazu smrti?

... být v řádu dnů.

Dá se to odhadnout?

To musí být v řádu dnů. To nemůže být...

To znamená, že do týdne by mohl celý proces skončit?

Ale vy my vždycky řeknete, že musí být do týdne, říkám v řádu dnů. To může být do týdne, do čtrnácti dnů, ale já myslím, že mluvíme v takto krátkém čase, kdy tento proces je třeba ukončit a znovu se vracím k tomu, že pokud se prokáže úmrtí, tak je to dobré, eh, teď myslím z toho hlediska právního, nikoliv ta skutečnost samotná a smutná a tragická, ale pokud se to neprokáže, ten důkaz smrti, tak je samozřejmě problém, protože se musí čekat rok, než je taková osoba prohlášena, eh, za, eh, za mrtvou a s tím jsou spojeny samozřejmě velké komplikace právní. Takže já chci jenom ujistit, že, eh, že my děláme všechno pro to, abychom i v těch nejtragičtějších situacích udělali maximum pro občany České republiky a znovu tady vyjadřuji sympatii, solidaritu a, a, eh, samozřejmě i kondolenci všem těm, kteří ztratili své, eh, své přátele, příbuzné v té oblasti.
redaktorka

Další téma - Česká republika jako členský stát Evropské unie, když vláda premiéra Stanislava Grosse předstupovala čtyřiadvacátého srpna loňského roku před sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry, šéf kabinetu krom jiného prohlásil:

STANISLAV GROSS (zvukový záznam): Zaprvé je to vytvoření funkčních koordinačních mechanismů jak na úrovni státní administrativy, tak na úrovni parlamentu a samosprávy, a za druhé je to oblast obsahová, kdy musíme být schopni se shodnout na tom, co vlastně v rámci Evropské unie chceme. A tady chci jasně říci, že kromě zřetelného názoru, který jsem před chvílí vyjádřil, a názoru, který je obsažen v programovém prohlášení vlády, tak materiál, který se nazývá strategie působení Vlády České republiky v rámci Evropské unie na léta 2005 až 2013, je materiál, ke kterému se vláda bude chtít vrátit, nepovažujeme ho za rigidní materiál a budeme v rámci této diskuse chtít debatovat o co možná nejširší shodě na našem působení v rámci evropských struktur v tomto středně až dlouhodobém horizontu a myslíme si, že tento materiál by měl být jakýmsi politickým kompasem pro přístup České republiky při zaujímání stanovisek k nejrůznějším otázkám, které v rámci evropské debaty budeme zažívat.

Slova premiéra Stanislava Grosse pronesená v Poslanecké sněmovně čtyřiadvacátého srpna loňského roku. Pane ministře, kdy se vláda vrátí k materiálu strategie působení Vlády České republiky v rámci Evropské unie na léta 2005 až 2013, který kritizoval ostře prezident Václav Klaus?

Je... vřelé doporučení je, obrátit se na zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, protože ten ještě nedokončil debatu. Já už jsem tam byl bezpočetkrát a stále znovu ten dokument diskutujeme, on ještě tu debatu nedokončil. A protože všichni volají po té hluboké debatě, tak ještě debata trvá.

Dovedete vůbec vy odhadnout, teď po vás nechci do týdne, do čtrnácti dnů, abyste mi to nevytknul, ale dovedete odhadnout, jak hluboká bývá debata v zahraničním výboru? No, předpokládám, že asi dovedete, když jste ministr zahraničí.

Ta debata se týká celého toho dokumentu a jednotlivých částí, zatím jsme se dostali vždycky k té obecné debatě a já samozřejmě si jenom přeju, abychom tu debatu v té, eh, v tom zahraničním výboru Poslanecké sněmovny ukončili co nejdříve, protože jinak už jsme ten dokument projednali na všech možných jiných grémiích, shromážděních, na seminářích a podobně, takže...

Je pravděpodobné, že by zhruba v prvním čtvrtletí mohla vláda tu strategii schválit?

Já velmi pevně doufám, že ta debata v tom zahraničním výboru už se bude chýlit ke konci, že to poslanci skutečně už hluboce prostudovali a že už to prodiskutovali.

A změní se ten materiál hluboce oproti té verzi, kterou vy jste uvažoval, že do vlády pošlete a ke které vám napsal mnoho připomínek prezident Václav Klaus?

My jsme dostali, teď se nechci mýlit, možná, já nevím, sto šedesát připomínek nebo kolik, já už teď nevím z hlavy přesně, v tom prvotním fázi, eh, té komunikace a my jsme většinu připomínek zapracovali, takže já... samozřejmě mohu říct,že se může ještě ten dokument změnit, pokud ten, eh, pokud debata v zahraničním výboru skutečně povede k tomu, že je třeba ještě směnit, tak určitě jsem tomu otevřeni, ale, eh, ne... nepředpokládáme zásadní změny tohoto dokumentu a je to proto, aby vláda o tom mohla rozhodnout a znovu tady chci občanům říct, jak jsme otevření té hluboké debatě.

Prezident Václav Klaus se v novoročním projevu věnoval tématu integrace České republiky do Evropské unie, když krom jiného řekl:

VÁCLAV KLAUS (zvukový záznam): Jako již standardní evropská země jsme se stali členy Evropské unie. Protože jsme se na to dlouho připravovali, sám první květen se pro naše životy nestal žádným viditelným předěle. Probíhající změny, a nejsou malé, byly a jsou plynulé. Leckdy je proto ani nevnímáme, ale vědomi bychom si jich být měli. Týkají se nás.

Projevil svůj názor prvního ledna prezident republiky Václav Klaus. Překvapilo ministra zahraničí Cyrila Svobodu, že se prezident v tom novoročním projevu vyhnul tématu ratifikace evropské ústavní smlouvy nebo nějakému jinému zahraničněpolitickému aspektu?

Tak určitě, eh, ratifikace ústavní smlouvy je důležitá věc, ale podle mého názoru je skutečně nejdůležitější moment toho minulého roku vstup do Evropské unie, protože tento vstup ovlivní životy našich lidí po generace. To není jenom takový ten výčet, kdo vyhrál volby do Poslanecké sněmovny, do Senátu, do krajů a podobně, protože to ovlivňuje chování společnosti na čtyři roky, na pět let, podle toho... nebo na šest let, podle toho, jak jsou volební období, ale vstup do Evropské unie znamená, že jsme se stali součástí toho celku, podle mě nás to posílilo a jenom, když bychom užíli, užili ekonomické argumenty, tak máme v zahraničním obchodu nejlepší výsledky za posledních deset let, zvyšuje se export, eh, stává se tahounem ekonomiky a podle odhadů se schodek bude odhadovat mezi čtyřiceti až čtyřiceti pěti miliardy korun a vloni to bylo sedmdesát miliard korun, to znamená, že jsme, eh, v té oblasti toho zahraničního obchodu například velmi silní. Eh, za druhé se mi zdá, že je třeba připomenout i to, že máme možnost řešit a spoluřešit řadu globálních problémů. Vemte rozšíření Evropské unie o Turecko. To jsou zásadní věci, které jsou před námi. Eh, vemme otázku vůbec vytváření vztahů Evropské unie se sousedními zeměmi, Blízkému Východu a podobně, to jsou velké otázky, co jsou před námi, a to jsou výzvy, které jsou pro odpovědného politika výzvy pro tento rok.

Znamená to, že vás to mrzelo, že se o tom například prezident nezmínil, když jsem zahájil tuto pasáž citaci z prezidentova projevu?

Já k tomu neměl žádný vztah, tak jako jestli mě to mrzelo, nebo nemrzelo, já říkám svůj postoj. Já jsme přesvědčen o tom, že vstup do Evropské unie je historický moment naprosto zásadního významu a jsem přesvědčen o tom, že teď je třeba, abychom se připravili na to, co je před námi. Také mohu zopakovat to, co jsem tady teď říkali, že v červnu 2008 budeme zřejmě předsednickou zemí Evropské unie.

Ano, to jste říkal při vašem posledním vystoupení a považoval jste to za jeden z argumentů. Proč pravděpodobně lidé v referendu řeknou ano evropské ústavní smlouvě. Dovolte mi, abych vám teď položil otázku, kterou jsem před měsíci, když jste seděl u těchto mikrofonů, nepoložil. Jestli už se rodí na vašem ministerstvu plán, jak vysvětlit veřejnosti souvislosti evropské ústavní smlouvy, ten třísetstránkový dokument. Bude nějaká informační kampaň?

Tak nepochybně je stále třeba komunikovat o fungování Evropské unie i ve světle fungování na základě, případně teda, eh, na základě nové ústavní smlouvy. Důležité ale je, že toto není téma zahraničněpolitické. Toto téma je výsostně, opakuji, výsostně vnitropolitické téma. To bude české rozhodnutí buď v parlamentu, nebo v referendu.

Vy ještě myslíte, že připadá v úvahu parlamentní ratifikace?

No, když neprojde novela ústavy v Poslanecké sněmovně a v Senátu, tak se bude ten problém řešit, tedy ta ratifikace, parlamentem. Dokud nemáme změněnou, eh, ústavu nebo nový ústavní zákon o referendu, tak nemůžeme vyloučit možnost, že se to rozhode hlasy poslanců a senátorů.

Když jsem zmínil prezidenta republiky Václava Klause, ten se na setkání s premiérem Stanislavem Grossem bavil o věci, která s vámi jako s ministerstvem zahraničí velmi úzce souvisí, a to jmenování nových velvyslanců, a to řekněme velvyslanců na klíčových postech, podle informací BBC potvrzených z několika zdrojů v rámci toho balíku, který je v, na Pražském hradě u prezidenta republiky, je například jmenování nového velvyslance při Severoatlantické alianci, kterým se má stát současný velvyslanec ve Velké Británii Štefan Füle, je tam například údajně i post velvyslance při Organizaci spojených národů, kterým má být někdejší vicepremiér Petr Mareš. Očekáváte, že prezident může tento balík odmítnout?

Tak jenom pro úplnou přesnost, žádný balík na, v Kanceláři prezidenta republiky není, protože zatím vláda o tom nerozhodla.

Ano.

To neznamená, že, že o budoucích možných velvyslancích, eh, se nekomunikuje i s úřadem Kanceláře prezidenta republiky, což činíme, protože naším záměrem je, aby budoucí velvyslanci nebyli předmětem nějakých tahanic nebo konfliktů a protože jde o osudy lidí, kteří mají své životy, svá, eh, své rodiny a podobně, takže abychom s těmi lidmi zacházeli slušně. Takže já potvrzuju, že je připraven balík jmenovací, ale nemohu vám říkat jména a nic potvrzovat, protože to...

Ale také jste to nevyvrátil.

... protože to je...

To znamená Štefan Füle při Severoatlantické alianci.

... je to, je to v režimu utajované skutečnosti, já, a já nechci tady vyzrazovat něco, co se vyzrazovat nemá. Takže, eh, já jenom potvrzuju, že určitě se budeme zabývat těmito, ,eh, tématy.

Můžete zmínit, kdy je pravděpodobné, že by vláda projednala, eh, tyto klíčové velvyslance, jmenování nových klíčových velvyslanců?

Já už jsem to předložil do vlády před mnoha týdny, eh, takže bude záležet na tom, kdy to pan předseda vlády zařadí na program jednání vlády. To není otázka tak urgentní, že tady hoří čas v řádu dnů, abychom zase se vrátili k našemu oblíbenému řádu, ale určitě... já tak odhaduje leden, únor, že by mohl být čas toho rozhodnutí.

Ještě velmi stručně aktuální jedna věc. Neznámí ozbrojenci v úterý zabili bagdádského guvernéra Aliho Haidriho během přesunu jeho automobilového konvoje v severní části Bagdádu. Pane ministře, očekáváte, že například i tato událost bude znamenat nějakou změnu českého postoje, například posílení, eh, vojenských policistů nebo jejich delší setrvání v Iráku?

Mně se to osobně velmi dotýká, protože jsem toho člověka potkal. Eh, setkal jsem se s ním. Takže na mě působil velmi sympaticky a je mi líto každého života, který je takto ztracen, vraždou teroristů, ale v tomto případě ještě máte takovej ten osobní dojem, protože toho člověka jsem znal a to nemůže v žádným případě odradit mezinárodní společenství od pokračování toho demokratizačního procesu, budování větší stability a bezpečí, a samozřejmě můj názor je, že u Iráku se neodchází, v Iráku se má zůstat, protože volby jsou...

Po volbách.

... protože volby jsou pouze nástroj k vytvoření demokracie a demokracie znamená taky právní stát, respektování pravidel, bezpečí, demokracie víc než jenom realizované volby...

Mohla by ještě vláda přehodnotit svůj postoj k setrvání vojenských policistů.

Vláda může do budoucna rozhodnout leccos a bude záležet samozřejmě na souhlasu také Poslanecké sněmovny a Senátu, protože konečný soud má parlament.

Konstatuje ministr zahraničí Cyril Svoboda. Děkuji. Do měsíce se těším na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Mareš možná velvyslancem při OSN

Právo, 6. 1. 2005, strana: 5 - Bývalý vicepremiér a šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš se možná stane českým velvyslancem při OSN. „Mohu potvrdit, že se o tom uvažuje," řekl Právu dobře informovaný zdroj. O jmenování velvyslanců jednali v pondělí premiér Stanislav Gross a prezident Václav Klaus. Podle BBC má být navržen současný velvyslanec ve Velké Británii Štefan Füle na šéfa diplomatické mise při NATO. "Žádný balík (návrhů) v kanceláři prezidenta není, protože vláda zatím nerozhodla. To neznamená, že o budoucích možných velvyslancích se nekomunikuje i s úřadem Kanceláře prezidenta republiky," reagoval v BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).