Václav Moravec moderátor BBC

Přemysl Sobotka ve studiu BBC

Česká republika podle premiéra Stanislava Grosse sjednotí svoji humanitární pomoc postižené jihovýchodní Asii s aktivitami celé Evropské unie. V úterý se uskuteční mimořádné jednání vlády. O dva dny později v Bruselu zasedne Evropská rada, která má tyto otázky probírat. Náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda k dosavadní vládní pomoci jihovýchodní Asii v rozhovoru pro BBC říká:

PAVEL SVOBODA (zvukový záznam): Ta humanitární pomoc zatím se plánuje nebo byla realizována ve výši do deseti milionů korun v té první fázi.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC náměstek českého ministra zahraničí Pavel Svoboda. Nejen o české pomoci postiženým oblastem bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu vás co nejsrdečněji zdraví a hezký nový rok 2005 přeje Václav Moravec. Prvním hostem Interview BBC v novém roce je druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky, tedy předseda Senátu Přemysl Sobotka. Vítejte v BBC hezký dobrý den.

Dobrý den a všem nový rok hezký.

Devátý den sleduje celý svět odstraňování následků přírodní katastrofy na jihovýchodě Asie. Je předseda Senátu, Přemysl Sobotka, přesvědčen o tom, že Česká republika udělala v rámci možného maximum pro pomoc postiženým oblastem?

Víte, já přesně nevím, co je maximum. Já si myslím, že vláda nějak zareagovala, že zareagovali lidé, že zareagovaly v podstatě jiné nevládní organizace, zareagoval i Senát. Myslím si, že v této chvíli, ať to berou posluchači jako určitou výzvu, nezapomeňme, že vzdálenost nehraje roli.

Existuje něco, v čem byste tu dosavadní českou pomoc, když se budeme dívat na státní instituce nebo ústavní instituce pro jihovýchodní Asii, označil za nedostatečnou?

Já nevím, jestli nedostatečnou, ale v každém případě se zcela změnila situace v dané oblasti a objevuje se tam skutečně nutnost té lékařské povinnosti. Objevují se tam cholery, objevuje se tam v podstatě to nebezpečí epidemií a teď je potřeba zareagovat. Ta reakce musí být z hlediska léků a tak dále. Já si myslím, že vozit tam kontejnery vody, ty se dají koupit někde po cestě, eventuálně na místě, protože ne celá oblast je zasažena. Takže myslím si, že je potřeba začít urychleně reagovat na požadavky z té druhé strany, to znamená, z těch postižených zemí.

Vy jste, jak jsem říkal, druhým nejvyšším ústavním činitelem České republiky. Předpokládám, že jste v kontaktu s velvyslanci a diplomaty postižených zemí. Obrátili se oni na vás konkrétně s nějakými žádostmi o pomoc jako na předsedu Senátu?

V podstatě v daném okamžiku velmi pozitivně zareagovali na to, že jsem, závorka Senát, že jsme vyhlásili konto a zítra, pozítří a popozítří se scházím s velvyslanci dokonce ze Srí Lanky, přijíždí velvyslanec z Vídně a budeme se bavit o tématu, jak pomoct, a to samozřejmě bude koordinováno s ministerstvem zahraničí.

V úterý se také uskuteční mimořádné zasedání vlády k situaci v jihovýchodní Asii. Jednat má například o dalších krocích České republiky při pomoci postiženým oblastem. Náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda dosavadní českou vládní pomoc jihovýchodní Asii shrnuje v rozhovoru pro BBC těmito slovy:

PAVEL SVOBODA (zvukový záznam): Ta humanitární pomoc zatím se plánuje nebo byla realizována ve výši deseti milionů korun v té první fázi. Pět milionů šlo bezprostředně po vypuknutí té katastrofy do krizové oblasti prostřednictvím UNICEF na základě rozhodnutí ministra zahraničních věcí, humanitární pomoc přes dva miliony byla rozvážena letadly, jak tím speciálem, tak linkami ČSA. Další peníze jsou vyhrazeny pro nevládní organizace a zítra odpoledne bude zasedat vláda, která bude rozhodovat o dalším rozšiřování této pomoci.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda. Jak by podle představ předsedy Senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky měla vypadat další pomoc České republiky? Přijde vám ta částka zhruba patnácti milionů korun, o které vláda zatím rozhodla, za částku dostatečnou?

Trošku mě tlačíte, kam se nechci dostat, abych hodnotil, jestli náš rozpočet, respektive vládní rozpočet má dostatek rezerv. Když to vezmu jenom z lidského pohledu, tak je to málo.

Je to tedy pomoc nedostatečná? Navíc, když to srovnáte s tím, kolik posílají lidé prostřednictvím SMS zpráv, zhruba dvacet milionů korun ...

Myslím, že v této chvíli máme od dobrovolných dárců, od občanů, zhruba dvacet milionů na různých kontech, tak těch deset milionů samozřejmě je částka, která by podle mého měla být navýšena.

Dovedete odhadnout, o kolik? Bavil jste se, byl jste v telefonickém kontaktu i s premiérem republiky?

Nebyli jsme v kontaktu. Já si myslím, že v této chvíli uvidíme. Já jsem pozval i po svém zvolení pana premiéra na jednání včetně pana předsedy sněmovny. Zítra se uskuteční jednání s prezidentem, takže já věřím, že najdeme shodu. Je potřeba koordinovat všechny akce. Nechci zasahovat do exekutivy vlády, ale myslím si, že jak sněmovna, tak i Senát jsou v této chvíli připraveni eventuálně udělat malou rozpočtovou změnu a peníze navýšit.

Vy jste teď použil slovo koordinace. To je poměrně podstatné, když se podíváme na množství kont ať už dobrovolných organizací nebo humanitárních organizací, abych byl přesnější, ale i institucí státních včetně Senátu. Není to vyhlašování jednotlivých kont, například i vámi, Senátem, jednou z ukázek roztříštěnosti té české pomoci?

Víte, dvacátého šestého, když jsem zachytil tu informaci poprvé o tom, co se odehrává v jihovýchodní Asii, tak dvacátého sedmého Senát toto konto zřídil. V té době žádné jiné konto v republice nebylo. Bohužel nebylo dostatečně medializováno a teď hledejme následnou příčinu, nebo příčinu následně. A já si myslím, že ano, ale pojďme si říci, kam ty peníze potom půjdou a tady si myslím, že ta koordinace by měla být.

Rozuměl jsem správně vašim slovům, že v nejbližších dnech by bylo dobré, aby se činitelé České republiky dohodli na sloučení všech kont a vytvoření jednoho konta, oficiálního konta České republiky, pro jihovýchodní Asii?

Ono to není dost dobře možné. Já neznám přesně právní pozadí, ale jsou to v podstatě dneska konta neziskových organizací a obecně prospěšných organizací. Já pochybuji, že by to šlo příkazem dát pod jedno konto.

Ne, teď jsem nemyslel ty neziskové organizace nebo humanitární organizace, jako je nadace Člověk v tísni nebo nadace ADRA, jde mi například o senátní konto o pomoc České republiky jako celku.

V této chvíli je to senátní konto, které začíná mít určitý objem peněz, tak je tady moje dohoda. Předpokládám, že to bude i se souhlasem většiny Senátu, půjde směrem na vyslání jedné jednotky dětské nemocnice, polní dětské nemocnice směrem do Srí Lanky a já v této chvíli vidím, že právě děti, které jsou nejvíc zasaženy touto katastrofou, dospělí se nějak umí postarat, ale ty děti jsou ve složité situaci, takže to půjde, ty peníze půjdou tímto směrem. Je to samozřejmě ale v koordinaci s ministerstvem zahraničí. To není privátní akce Senátu.

Když mluvíte o této sbírce, rozumějme, sbírce senátní, na kterou jste vy přispěl statisícem korun českých, 30. prosince jste Lidovým novinám řekl, cituji doslova: "Snažím se oslovit nejen senátorské kruhy, ale například i podnikatelské, protože si myslím, že kdo rychle dává, dvakrát dává," konec citátu. Kolik peněz zatím je na tom kontě nebo bude?

Byly tady svátky a trošku banky přestaly posílat a reagovat, takže v této chvíli je zde příslib zhruba na půl až třičtvrtě milionu, který by mohl být, ale to jsou čísla, která jsou v podstatě startující. Já věřím, že ten výsledek bude daleko lepší.

Pokud se nemýlím, tak peníze ze sbírky, kterou jste zaštítil, mají pomoci libereckým záchranářům právě k vyslání té dětské ambulance na Srí Lanku, o které jste mluvil, nebo kterou jste naznačoval, už je přesný termín vyslání té ambulance?

Dneska jsem s nimi jednal. Je to datum mezi desátým a patnáctým lednem, kdy by měli odjíždět. Zase to bude v koordinaci, aby tam nepřijeli do nepřipravené situace. Bavíme se také o bezpečnostních záležitostech, které tam jsou, protože část území postižené touto katastrofou, je ne příliš naladěné standardním demokraciím a je potřeba tam zjistit také jejich bezpečnost.

Další téma česká politika v roce 2005. Není to ani měsíc, co jste byl zvolen do čela druhé parlamentní komory. Co by Přemysl Sobotka považoval za svůj případný úspěch v čele Senátu, až za dva roky vyprší jeho mandát?

To je samozřejmě zdánlivě jednoduchá, ale velmi složitá otázka. Je potřeba ukázat občanům, a ukázat také médiím a stát se pro média dostatečně zajímavá, aby prezentovaly naši práci. Bavím se jednak o té základní, a to je tvorba zákonů a náprava zákonů. O tom občané příliš nevědí, protože je to zdánlivě nezajímavé. A druhá věc je, která je, myslím, také dost důležitá, a to je otázka zahraniční politiky. Ono se často mluví, že ať už Poslanecká sněmovna nebo Senát, to znamená celý parlament, občas cestuje.

Občas, hodně cestuje.

Víte, máte pravdu, že občas hodně, ale jestliže je výsledkem ...

Spíš hodně, a to občas bychom mohli i vyhodit dokonce.

To je váš pohled, ale jestliže se dostaneme najednou do situace, že výsledkem této cesty, a já si myslím, že politici jsou od toho, aby se setkávali a následně zrealizovaný obchod, který je byznysem pro podnikatele, to už není věc politiků, ale i to otevření dveří je strašně důležité, protože bez toho vzájemného poznání je to velmi, velmi složité, aby byznysmen našel cestu a jsou země, kde opravdu musíte mít to krytí tou politickou sférou a bavíme se teď třeba o Rusku anebo o podobných zemích, tak potom najednou zjistíte, že je obchod, který je milion, dva miliony a teď se bavíme třeba v dolarech, že je to efekt pro Českou republiku. Já si myslím, že je potřeba i toto ukázat lidem.

Pane předsedo, pokud bych vám teď namítl, že vaše odpověď byla ne zcela konkrétní, a tak by tady odpovídal, respektive u těchto mikrofonů podobně odpovídal Petr Pithart, který ...

Tak já budu konkrétní. Já vám skočím do řeči. Jestliže se teď vrátili na podzim v podstatě členové naší delegace hospodářského výboru z Argentiny a výsledkem je podepsaný kontrakt, který byl jenom rozjednán a výsledkem je tento kontrakt na stavbu tam elektrárny, tak já si myslím, že to je efekt, který je nezanedbatelný.

Jak chcete krom toho, že budete vysvětlovat daňovým poplatníkům, že například tím, že cestoval hospodářský výbor nebo část hospodářského výboru Senátu do Argentiny a výsledkem je konkrétní kontrakt o výstavbě elektrárny, jak chcete daňovým poplatníkům vysvětlovat nezbytnost existence Senátu a zvýšit popularitu nebo zájem veřejnosti o Senát, když se to nepodařilo v uplynulých osmi letech?

Víte, musíme jít trošku zpátky. Senát je vlastně nechtěné miminko ústavy, protože bavíme se o roce 1993, kdy bylo potřeba po rozchodu Československa na dva státy něco, v uvozovkách, něco udělat s Federálním shromážděním, takže už tehdy byl nějakým způsobem do ústavy dán Senát. Vznikl až v roce 1996 a v té době dva význační politici dvou význačných politických stran měli velmi negativní postoj a to se přeneslo následně i do médií.

Mluvíte teď o čestném předsedovi ODS, Václavu Klausovi?

Mluvím samozřejmě nejen o panu Klausovi, ale mluvím také o panu Zemanovi. Oni oba dva byli výrazně proti Senátu. Já je chápu, že v té exekutivní roli ten parlament vždycky jakoby zdržuje, a to je jedno, jestli má jednu nebo dvě komory. A za osm let se Senátu podařilo to, co se podařilo. To znamená, když to zpětně vezmeme, tak nic moc.

A za ty dva roky to bude asi také tak, až vy budete obhajovat nebo loučit se s funkcí předsedy?

Pojďme se dohodnout na tom, že mě pozvete po dvou letech a možná, že najdeme nějakou jinou cestu a jiný výsledek.

A až vás budu zvát, tak kterými konkrétními kroky, ještě buďte konkrétnější, byste chtěl, abyste tady za dva roky říkal: "Podívejte se, Moravče, neměl jste pravdu, omluvte se mi. Za dva roky se mi podařilo zvýšit oblibu Senátu u veřejnosti o třicet procent, máme padesát?"

Já si myslím, že to tuto částku, o tyto procenta se to určitě nepodaří, protože ani sněmovna není oblíbená. Ono je to otázka, co vlastně je oblíbenost a neoblíbenost. Možná, že v této zemi občané brzy dojdou k tomu, že jejich požadavek a oprávněný na dobré zákony, takže se podaří realizovat. Já pevně věřím, že ta naše práce v obou komorách se dostane do intenzivnější spolupráce a tím pádem občan nebude tak dramaticky na tom, že má špatné zákony a že se stále lidé odvolávají na špatné zákony. Já si myslím, že zákony jsou a je potřeba je dělat jenom dobře.

Teď naváži na vaše slova. V úterý vás čeká první pracovní oběd s mužem, o kterém už byla řeč, tedy, který neměl rád Senát, tedy jediný z mužů, tedy s prezidentem Václavem Klausem. Vzpomínám si na to, jak to mezi vámi a Václavem Klausem jiskřilo, řekněme, po volbách roku 2002, kdy jste seděl u mikrofonu BBC. Vy jste totiž označil Václava Klause za další překážku úspěchu ODS. Vystoupil jste z výkonné rady Občanské demokratické strany, zítra budete obědvat s prezidentem republiky, čestným předsedou ODS. Očekáváte nějakou jízlivou poznámku?

Já si myslím, že ne. Jednak jsme za ty uplynulé dva roky spolu byli v určitém kontaktu.

Nebyl to kontakt ironický, jizlivý?

Já si myslím, že oba v daném okamžiku víme, kde stojíme. Pan prezident je prezidentem, který v roce 2002 nebyl zrovna osobou oblíbenou a dneska má svoji oblíbenost sedmdesát, osmdesát procent, což ukazuje na to, že to politicky zvládá velmi dobře a já osobně také tvrdím, že jsem politikem, který umí jednat. A já si myslím, že my dva k sobě opět najdeme tu cestu, kterou jsme měli kdysi dávno, v uvozovkách, po Sarajevu.

Může to způsobit i jeden pracovní oběd, kdy jste dvěma nejvyššími muži v ústavních funkcích České republiky?

Já si myslím, že minimálně je to dobrý signál, že spolu umíme mluvit. To je jedna věc.

Počkejte, ale on prezident republiky zve všechny nejvyšší ústavní činitele, tak to by bylo asi hodně do očí bijící, pokud byste vy neobědval, když obědval premiér u Klausů?

Já vím, ale chvíli berme to jako start. Byly mezitím Vánoce a pan prezident mi blahopřál v podstatě třetí den po zvolení. Jednak písemně a jednak ústně jsme spolu hovořili po telefonu.

Neukazuje ta prodleva, že stále ještě tam je mezi vámi napětí až třetí den?

Já si myslím, že středa, pátek, je to druhý den, takže omlouvám se. Já bych to takhle nebral. Nechme tomu volný vývoj.

Ještě vás chvíli budu chytat za slovo.

Klidně mě chytejte.

Přál vám prezident republiky ten samý den?

Ten samý mi přáli opravdu jenom kamarádi, kteří za mnou přijeli, anebo kteří mi telefonovali. Teprve druhý, třetí den se rozhýbala politická sféra.

Prezident Václav Klaus navštívil Senát, zatím poprvé a naposledy ve své funkci, tedy ve funkci prezidenta, loni, osmnáctého března. Při té příležitosti mluvil o nepřehlednosti českého právního řádu.

VÁCLAV KLAUS (zvukový záznam): Rychlé změny právního řádu byly prováděny formou neúnosné extenze počtu zákonů, kterých máme díky tomu daleko více, než je žádoucí. Často se proto mluví o hypertrofii práva, která způsobuje, že je ve svém dnešním rozsahu špatně aplikovatelné. Žádný subjekt práva si nemůže být jist, že se bezezbytku chová v souladu s tím, co mu ukládají, zejména hospodářským subjektům, všechny zákony.

Projevil svůj názor 18. března roku 2004 v Senátu český prezident Václav Klaus. Co konkrétně může podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky druhá parlamentní komora ještě udělat pro to, aby se český právní řád zpřehlednil?

To je standardní téma, které se odvíjí. Samozřejmě Senát má určitý legislativní odbor, který by mohl pomoci, ale je to malý a je to spíše na té aktuální zákony. Tady bych tu dominantní roli viděl na jednotlivých ministerstvech, aby začaly dělat opravdu revizi zákonů a hlavně revizi vyhlášek, protože někdy vyhlášky překračují i rámec zákonů a tady se bavme o tom, že k nám do parlamentu se to dostává vzácně ta vyhláška. Takže já si myslím, že je potřeba upozorňovat na to, a ty týmy legislativců na ministerstvech musí začít a myslím si, že projev pana prezidenta v Senátu to jasně ukázal a tehdy s ním souhlasili i lidé, kteří ho příliš rádi nemají.

Ale záleží, zda nezůstalo jen u slov. Z toho, jak člověk může pročítat a hlavně počítat návrhy zákonů, které směřují do Poslanecké sněmovny, potažmo do Senátu, tak zůstalo jen u slov.

Ale to je věc vlády. Přeci valnou část, to znamená, zhruba devadesát pět, osm procent předkládá vláda, jednotlivá ministerstva.

Ale také to je na ústavních činitelích celé země. Není možné z toho vyjímat nebo dávat tu odpovědnost pouze na vládu. Vy můžete jako předseda Senátu nějakým způsobem, jako nový předseda Senátu, apelovat na vládu a i na Poslaneckou sněmovnu, když se podíváme na počet poslaneckých iniciativ?

Ale to je jediné, co můžeme apelovat, protože my dostáváme ze sněmovny znění toho zákona. V tom je velký problém, který já vidím, že jednotliví poslanci předkládají novely a někdy rozsáhlé novely. To je podle mého názoru špatně. My jsme schopni v obou komorách předkládat ale novelky a ne novely, protože právě ta džungle, která dneska existuje, je tak špatně propojená a přehledná, že často se mění zákon, který vůbec jakoby zvenku není v souvislosti s tím zákonem, takže je to opravdu věc vlády a jednotlivých ministerstev a dnes se mnozí vymlouvají a je to už trošku pár let, že jsme pod vlivem aplikace evropských norem a tak dále. Často jsou tu nadbytečné normy.

Až budete v úterý pracovně obědvat s prezidentem Václavem Klausem, co rád byste vyřešil, je-li možné něco na pracovním obědě vyřešit?

Já si myslím, že těch témat máme několik a jedno z témat je v podstatě dokončení nominací ústavních soudců, protože náš Ústavní soud je dneska minus dva ústavní soudce, to je věc velmi závažná a důležitá. Téma, se kterým chci přijít, je právě koordinace zahraničních cest, aby nejezdil prezident do země, kde třeba předseda Senátu plánuje cestu nebo naopak a to další je, že samozřejmě chci v daném okamžiku dát pozvání, aby přišel opět do Senátu a sdělil nám své pohledy na, ať už politickou scénu anebo hlavně na to, co je základní náplní Senátu, a to je legislativa.

Když jste mluvil o nominacích na pozice ústavních soudců, sám jste to zmínil, že v patnáctičlenném týmu ústavních soudců zbývá obsadit dvě volná místa, ovšem v letošním roce, v roce 2005 vyprší mandát dalším ústavním soudcům, takže de facto jde o víc, než o dvě volná místa. Senát naposledy v polovině prosince odmítl už šestého prezidentského kandidáta, státní zástupkyni Jaroslavu Novotnou, i vy jste na její adresu použil poměrně ostrá slova. Budete chtít s prezidentem probrat to, že by se měla změnit metoda nebo způsob komunikace kolem předkládání kandidátů ústavních soudců?

Já si myslím, že to je dáno ústavou, ale tam není možné nic jiného.

Vy můžete apelovat. Vy můžete prezidenta ...

Ne, ne, ne, že vám skáču do řeči, my můžeme i dokonce panu prezidentovi dát návrh nějaký, na nějaké jméno. On ale vyhodnotí, jestli on následně bude s tím jménem souhlasit a pošle nám do Senátu tento návrh jako jeho osobní.

Vy jste zatím takovou iniciativu jako Senát, pokud se nemýlím, nevyužili. Uvažujete o tom, jako nový předseda Senátu, že by Senát mohl prezidentské kanceláři poskytnout nějaký seznam vhodných kandidátů?

To samozřejmě je možné, ale některé výkřiky o tom, že má někdo v kapse čtyřicet, padesát kandidátů na ústavního soudce, jsou samozřejmě nepravdivé, protože právníci se příliš nehrnou do těchto funkcí, protože, je-li někdo advokátem, tak samozřejmě v té příjmové fázi je opravdu někde jinde, než je v roli toho ústavního soudce.

A neuvažujete, že byste prezidentovi v úterý řekl, že by Senát se mohl pokusit nashromáždit nějaké případné kandidáty?

To v každém případě. Právě to je to téma Ústavní soud, který chceme a pravděpodobně i pan prezident s ním bude souhlasit, chceme diskutovat a já si myslím, že pan prezident je otevřený jakémukoliv návrhu, ale to rozhodující slovo, tu nominační kartu dává on. My pouze můžeme navrhovat a samozřejmě i tímhle směrem chci jít.

Vy máte nějaký Sobotkův seznam nebo senátní seznam?

Já nemám opravdu žádný seznam.

A jak ho budete tvořit, když chcete zapojit Senát i do navrhování kandidátů na ústavní soudce?

Víte, jednak senátor je osobou, která je volena většinovým systémem a je poměrně v daném regionu známou osobností, a tím pádem má kolem sebe okruh lidí, kteří pracují na standardních soudech a vznikne-li seznam, tak samozřejmě bude základní naší povinností panu prezidentovi ho nabídnout.

Prezident Václav Klaus se několikrát před mikrofony BBC v uplynulých letech vyjadřoval k transformaci Senátu na komoru regionálních zastupitelů. Tím opět se vracím, řekněme, k menší popularitě Senátu v očích prezidenta Václava Klause. Té úvaze možné transformace se nebránily, ale ani další představitelé Občanské demokratické strany. Na kolik je pravděpodobné, že by za předsedování Přemysla Sobotky českému Senátu došlo k prvnímu kroku možné transformace horní parlamentní komory.

Já si to dost dobře nedovedu představit. Ta úvaha, která se vedla, byla o tom, že by z jednotlivých krajských zastupitelstev byl nominován někdo opět do Senátu. Je to v podstatě dvakrát nepřímá demokracie, a pokud by se ta práce v Senátu měla dělat způsobem, že někdo bude jednou týdně, někdo jednou za čtrnáct dní dojíždět do Senátu, a tam se pokoušet cosi tvořit kolem zákonů, pak je opravdu jednodušší a lepší ten Senát zrušit, protože tvorba zákonů vyžaduje trošku práci a to není o tom, být jednou za čtrnáct dní přítomen někdy na dvě hodiny.

Teď se mně chce s nadsázkou zeptat, pochopil jsem to tedy správně, že za předsedování Přemysla Sobotky dojde k prvnímu kroku ke zrušení českého Senátu?

Já jsem nic takového neřekl. Já jsem reagoval pouze na to, že někteří politici uvažují o tom, že by Senát vznikal druhou volbou uprostřed krajských zastupitelstev. S tou verzí nesouhlasím, a pokud by se prosadila do ústavy, tak já bych byl ten, kdo by navrhoval zrušení Senátu, protože pak je to úplně nefunkční.

Poslední téma, evropská ústavní smlouva, hlavně způsob její ratifikace. Proč se usmíváte?

No, protože to je teď evergreen.

A právem nebo neprávem?

Já si myslím, že právem, akorát je potřeba skutečně začít lidem vysvětlovat, o co tady jde.

Teď ale záleží, jestli už je shoda na tom, zda referendum ano či ne. Vy si myslíte, že ratifikace oběma komorami parlamentu a podpisem prezidenta je už definitivně vyloučena?

V této chvíli je většinová vůle u politických stran napříč spektrem, že bude to referendem, teď je spíše diskuse o tom, kdy.

Exprezident Václav Havel se v nedělním rozhovoru pro Českou televizi vyslovil proti referendu o evropské ústavní smlouvě a dodal:

VÁCLAV HAVEL (zvukový záznam): Ta evropská ústavní smlouva, kterou tu mám ležet před sebou, je velmi složitý technicistní text, který nic moc nemění na té Evropské unii k mému zklamání. Já jsem doufal stále ve větší posun určitým směrem a my jsme své základní ano řekli v referendu o členství v Evropské unii, a zdá se mi být nadbytečné o tomto technicistním textu, kterému mnozí politici ani nerozumí pořádně. Dokládají to svými různými výroky o tom, dělat jakési referendum, mně to připadá trošku nesmyslné.

Prohlásil v nedělním rozhovoru pro Českou televizi bývalý český prezident Václav Havel. Když jsem tak počítal, kteří senátoři se vyjadřovali a de facto podpořili názor Václava Havla, protože on s tím názorem, že by bylo lepší schvalovat evropskou ústavní smlouvu oběma komorami parlamentu jako mezinárodní smlouvu, nikoliv tedy všelidovým hlasováním, tak mezi těmi senátory je Petr Pithart, někdejší předseda Senátu, teď místopředseda Senátu Eduard Outrata. Je podle vás možné, že by se našel dostatek senátorů, kteří by zablokovali ratifikaci evropské ústavní smlouvy pomocí všelidového hlasování, že zkrátka by bylo Pithartů, Outratů tolik, že by Senátem referendum o evropské ústavní smlouvě neprošlo?

Já bych trošíčku začal zeširoka, možná, že vám to připadá zbytečné, ale občané této země v referendu rozhodli o vstupu do Evropské unie. Ale o vstupu do Evropské unie podle tehdejších pravidel. Teď se tady objevuje úplně něco jiného.

To ale tvrdíte vy, jako představitel ODS.

Já také jsem představitel ODS.

Ano, to je správně, že to tvrdíte, ale ti, kteří, řekněme, mají jiný názor ...

Já jim ho neberu.

Jako Havel nebo jako Pithart tvrdí, že se nic nemění.

Ale ona to tak není úplně pravda, jestliže v této chvíli vzniká funkce, v uvozovkách, prezidenta a vzniká funkce ministra zahraničí a sjednocuje se něco úplně dál, takže já v tuto chvíli si myslím, že musejí občané, ale je na nás, na politicích, abychom jim to vysvětlili. Ale občané musí rozhodnout, jestli chtějí být v této Evropské unii, anebo jestli opravdu mají pocit, že to není dobré. Protože v této chvíli právě, myslím si, že pan exprezident, jeho idea je jednotného evropského státu. Jakého? Federálního? A už se tam objevují v té evropské ústavě, pokud máme ministra zahraničí, tak jsou to prvky federálního státu.

Zkrátka, když to zestručníme, jako předseda Senátu nemáte obavy, že by se v Senátu nenašel dostatek senátorů, kteří by zvedli ruku pro zákon o referendu o ratifikaci evropské ústavní smlouvy?

Na to potřebujete ústavní většinu. Počkejte, teď jsem vám nerozuměl. Pro referendum se zvedne ruka, tomu věřím.

Ano, ústavněprávní většina třípětinová se podle vás v Senátu najde?

Ano, ta se najde na referendum, ale nenajde se na ratifikaci pouze oběma komorami jednoho parlamentu.

Předpokládal jsem, že se bude právě předkládat do obou komor parlamentu právě ústavní zákon a pravděpodobně to bude o jednotném nebo o jednotlivém referendu, a to právě o evropské ústavní smlouvě.

O jednom referendu a ne o obecném referendu. Já myslím, že i vláda k tomu závěru došla, takže ta diskuse v této chvíli tady skoro je bezpředmětná. Referendum pravděpodobně bude, nebo skoro stoprocentně, ale jde jenom o ten čas, kdy.

Říká předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka. Děkuji, že jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou a hezký nový rok.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Úvod schůze Senátu bude patřit památce obětí katastrofy v Asii

PRAHA 3. ledna (ČTK) - Středeční úvod schůze Senátu bude patřit uctění památky obětí nedávné přírodní katastrofy v jihovýchodní Asii. ČTK to řekl tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka. Zemětřesení a následná přílivová vlna tam způsobily smrt asi 150.000 lidí. Senát kromě toho pořádá sbírku na pomoc postižené oblasti.

Počet českých občanů, kteří jsou nezvěstní po ničivém zemětřesení v Asii, se dnes odpoledne snížil na 25. V případě sedmi z nich panují vážné obavy, že neštěstí nepřežili. Potvrzena je zatím pouze smrt jedné Češky.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) inicioval sbírku, která má podle něj posloužit k vyslání mobilní dětské nemocnice na Srí Lanku, kde podle posledních odhadů přišlo o život více než 46.000 lidí. Sobotka očekává, že na kontu se objeví nejméně půl až tři čtvrtě milionu korun, řekl v dnešním českém vysílání rozhlasové stanice BBC.

Nemocnici chce na ostrov v Indickém oceánu vyslat společnost Hand for help. Sobotka po dnešním setkání s jejími zástupci uvedl, že odjezd by se měl uskutečnit mezi 10. až 15. lednem. Společnost na vybavení a vyslání nemocnice získala šestimilionový úvěr od České spořitelny, splatit jej chce právě pomocí darů od sponzorů. Sobotka už věnoval 100.000 korun.

O konkrétních formách pomoci a podmínkách působení nemocnice na Srí Lance chce Sobotka ve čtvrtek jednat se srílanským velvyslancem v Praze. "Aby byla zajištěna efektivita činnosti (nemocnice) a bezpečnost pracovníků, kteří tam budou vysláni," řekl ČTK ředitel Sobotkova sekretariátu Edvard Kožušník.