Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Brožek ve studiu BBC

Horská služba v ohrožení. Takové titulky doprovázely v uplynulých letech referování médií o problémech horské služby. Každý rok se opakovaly nepříjemné problémy se zajištěním peněz na vlastní provoz horské služby. Vše by teď mělo změnit. Horská služba prochází zásadní proměnou. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Horské služby České republiky Jiří Brožek, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Dovolte v úvodu poťouchlost, co je z pohledu náčelníka horské služby lepší - Vánoce na sněhu nebo na blátě?

No, tak určitě Vánoce na sněhu, protože ta vánoční atmosféra nebo ta atmosféra na horách bez toho sněhu, to není ono.

I když to znamená pro vás práci?

Tak jako ta práce bude vždycky, protože lidi jsou zvyklí prostě, jakmile začnou Vánoce, jakmile začne toto období, tak vyráží do hor a můžu vám říct, že mnohdy jsou ty práce daleko náročnější, pokud sníh není, než když ten sníh je.

Z čeho teď máte největší starosti? Ze samotné přeměny horské služby jako instituce nebo z toho, jestli Vánoce budou na sněhu nebo na blátě?

Tak to je otázka, jestli je to otázka na mě jako na náčelníka, nebo na mě jako na horskou službu, protože horská služba samozřejmě má spíš starosti o to, aby zabezpečila veškeré činnosti na těch horách, to znamená, pokud se komukoliv z návštěvníků, ale nejenom z návštěvníků, ale i z místních obyvatel cokoliv stane, tak samozřejmě horská služba je tady od toho, aby jim pomohla. Pokud se týká ta otázka na mě, tak je to daleko větší dneska problém, to znamená problém vyřešení určitého přechodu, určitého velikánského kroku, na kterém dneska horská služba stojí, to znamená vytvoření nové obecně prospěšné společnosti a všechno zabezpečit tak, aby vše od 1. 1. bez jakých velkých, bez velkých problémů fungovalo.

Vy jste zmínil to zásadní datum 1. leden roku 2005. Současná transformace horské služby, tedy přeměna z té stávající struktury na obecně prospěšnou společnost, je to největší krok v dějinách horské služby po listopadu 89?

Pokud vezmeme po listopadu 89, tak ano, samozřejmě mezi, v tom období došlo k jednomu podstatnému kroku, který byl předkrokem pro to, co jsme mohli udělat teďko, a sice, že vlastně všechny horský služby v České republice se sjednotily pod jednu hlavičku, to znamená zhruba od roku 2000 tady existuje pouze jedna horská služba, jednotlivé oblasti neměly právní subjektivitu a vše bylo soustředěno pod jednu hlavičku a díky tomu vlastně se umožnilo nebo bylo možný udělat všechny ty kroky a ty nátlakový akce, bych mnohdy i řekl, ale hlavně ty systémové kroky pro to, které vrcholí možná dnešním dnem, kdy jsme konečně dostali požehnání i z krajského úřadu nebo z krajského soudu, a sice, že obecně prospěšná společnost byla zaregistrována.

To znamená, že právě teď před sebou máte ten papír a už máte štempl?

Už máme štempl, už máme IČO a tato organizace skutečně existuje, to znamená, že zítra může zasednout správní rada a projednat všechny materiály, které byly v minulosti, v minulých dnech připraveny, ale čekalo se právě na tento krok, na tento papír.

V úvodu jsem zmiňoval novinové titulky, které provázely fungování horské služby a její problémy v uplynulých letech, tedy horská služba v ohrožení. Znamená to, že vznikem obecně prospěšné společnosti, která právě dnes byla zaregistrována, se problémy mění a už horská služba jako instituce v ohrožení nebude?

Budu jenom rád, když, když vaše slova budou stoprocentně platit, samozřejmě asi problémy budou vždycky, ale neměly by to být už problémy existenčního rázu. Jestliže poslední dva, tři roky jsem skutečně před koncem roku nevěděli, zda horská služba vůbec bude existovat, to znamená bude mít vůbec prostředky na to, aby mohla tu svoji činnost vykonávat, tak dneska máme naprosto jasno, vzhledem k tomu, že se podařilo prosadit ten krok, to znamená vznik obecně prospěšné společnosti, není to jenom tento krok, ale i druhý krok, to znamená, že horská služba se stává vlastně součástí státního rozpočtu, a jestliže už byl minulý týden státní rozpočet schválen, tak už i dneska víme, že na horskou službu stát pro příští rok počítá s určitou, s určitými financemi, a to jsou finance, které bez problémů zabezpečí běžný chod horské služby.

Je to sto deset milionů, z vašeho pohledu hodně, nebo málo? Nebo existuje vůbec nějaký ředitel instituce, v tomto případě náčelník Horské služby České republiky Jiří Brožek, který by na takto položenou otázku řekl: "Těch sto deset milionů stačí."

Tak, víte, jak to je, nikdy peněz není dostatek, ale na druhou stranu jestliže vezmeme, že náklady v loňském roce, provozní náklady byly řádově osmdesát, devadesát sedm milionů korun, tak jestliže hovoříme o sto deseti milionech provozních na příští rok, tak i s určitými nárůsty, ať už cen energií, ať už určitým rozvojem i pracovních sil a samozřejmě i tím spojeným například nárůstem mezd, musím říct, že tyto prostředky na běžný provoz by měly, měly dostačovat a měly by to pokrýt. U nás je to asi obtížné, jako u jakékoliv jiné záchranné služby, protože my dopředu nevíme, kolik bude úrazů, kolik bude výjezdů, kolik bude pátracích akcí, kolik bude tím pádem také přesčasových hodin, čili dá se to velice těžko nějakým způsobem dopředu naplánovat. A není to jenom o těch hodinách, o těch mzdových prostředcích, ale na druhé straně je to i otázka toho, tím, čím vy jste začal, jestliže jsou například Vánoce na blátě, a přesto ale horská služba musí někde zasahovat, pak nemůže koukat na to, jestli holt na sjezdovce jsou kameny, nebo nejsou kameny, ale musí toho stokilovýho například člověka, který se zranil, musí dostat ze sjezdovky dolů, a to skutečně se nedá potom koukat, kudy má, kudy může jet a kudy jet nemůže, takže je to třebas i právě o tom ničení materiálu.

Posluchači, příznivci hor, kteří teď poslouchají Interview BBC, si možná řeknou, co je na tom tak zásadního, když se horská služba jako instituce mění z občanského sdružení, tak jako fungovala dosud, na obecně prospěšnou společnost, jak to, že jí tato formální změna, občanské sdružení se přemění na obecně prospěšnou společnost, že končí nejistota?

Víte, ono to není úplně, úplně doslova tak, jak jste to řekl, protože není tady pravdou, že by se občanské sdružení přetransformovalo na obecně prospěšnou společnost, ale vedle občanského sdružení, které i nadále tady bude existovat, vzniká nová organizace, to znamená obecně prospěšná společnost, protože v našem zákonodárství nebo v našich podmínkách existuje pouze jedno jediné právní uskupení, které zná dobrovolné členství, a sice občanské sdružení, čili proto občanské sdružení jako takové i nadále bude zůstávat, protože to bude to místo, kde budou soustředěni vlastně všichni ti dobrovolní členové horské služby. Ale na druhé straně, vzhledem k tomu, že stát tuto organizaci dotoval dosti značnými prostředky, tak samozřejmě také chtěl i určitá pravidla a určité věci, které zase v občanském sdružení není možné zabezpečit, čili proto tady vzniká obdobná organizace, to znamená nezisková organizace, organizace, která je svázána velmi, velmi tvrdými restrikcemi právě z hlediska například nakládání majetku nebo vůbec s vlastním vykonáváním, a to je právě ta obecně prospěšná společnost, která ale umožňuje to, aby horská služba existovala, čili aby tato organizace byla příjemcem, řekněme, státních podpor, ale aby byla schopna přijímat i, dejme tomu, prostředky i z dalších zdrojů, protože státní podpora nikdy nebyla stoprocentní, čili vždycky ještě vedle toho byla nějaká, nějaká, nějaké vlastní výkony, čili proto tady vzniká ta obecně prospěšná společnost. A to nejpodstatnější, co možná nás trošku, trošku snad i hřeje na srdci nebo nás trošku uklidňuje, že je to první krok, kdy se, kdy začínáme spadat pouze pod jeden státní resort, to znamená pod resort po dlouhých dohadách, které byly právě u jednotlivých resortů.

Jen pro úplnost, že vstoupím do vaší řeči, když jsem studoval materiály týkající se horské služby, tak vy jste doposud spadali pod ministerstvo zdravotnictví i pod ministerstvo pro místní rozvoj.

I ministerstvo vnitra, čili pod různé ...

Takže jste vlastně nebyli ničí.

Tak, tak.

Na jednu stranu jste byli tří resortů a přitom jste nebyli ničí.

Přesně tak. A samozřejmě pokud jsme potom něco potřebovali, tak každý resort řekl moment, ale tato činnost není směrem k nám, toto není, to nevykonáváte pro nás, a teď se, myslím, že našel právě jeden společný jmenovatel, a sice, že horská služba je podpora cestovního ruchu, čili jako taková veškerá činnost, kterou horská služba dělá, od preventivní až po tu záchranářskou činnost, že je to skutečně podpora cestovního ruchu, takto je i to chápáno, takto to vzala i vláda ve svém usnesení a díky tomu vlastně je zřizovatelem té obecně prospěšné společnosti nebo tam, kam ta horská služba bude spadat, je ministerstvo, pod které spadá cestovní ruch, což je dneska ministerstvo pro místní rozvoj.

Když se náčelník Horské služby České republiky Jiří Brožek s odstupem podívá na tu nejistotu, existenční nejistotu jeho organizace a horské služby, která byla v České republice přítomna v uplynulých letech, bylo to nutné takto dlouho být v nejistotě a čekat z vašeho pohledu, než došlo k této zásadní změně, že spadáte pod jedno ministerstvo, pod ministerstvo pro místní rozvoj, že dojde ke vzniku nebo došlo ke vzniku obecně prospěšné společnosti?

Tak jako je otázkou, samozřejmě ono všechno zlé je pro něco dobré. Trošku jinak se na to dívají kluci, kteří to mají nejenom jako své poslání a svůj život, ale také jako zaměstnání, protože co si budeme namlouvat, ono dělat jenom svůj koníček, ale nepřinést domů žádné peníze, /výpadek signálu/ být pod palbou rodiny, že ta taky potřebuje být nějakým způsobem zabezpečená, to se nedá dělat ten koníček tímto způsobem, takže ty kluci se na to určitě koukají trošku jiným, jiným pohledem. Já si ale osobně myslím, že ono je dobře, než udělat nějaká, nějaké nesystémové kroky, protože těch nesystémových kroků, když to vezmu, tak bylo vlastně každý rok minimálně jeden, dva kroky v tom, že se vždycky našly někde nějaký prostředky, kterými se na konci roku nebo v závěru roku zaplátovalo financování horské služby, ale ty nesystémové kroky prostě vedly k tomu, že naopak ty náklady byly větší, nebylo možné naplánovat věci, nebylo možné vyřešit, že se například objednají věci na jaře a za daleko rozumnější ceny, a pak se to honilo všechno na poslední chvíli, takže asi, asi skutečně bylo nutné, aby k něčemu takovýmu došlo, a zase na druhou stranu ona to není otázka jenom České republiky, protože obdobnými problémy prochází horská služba nebo obdoba horské služby i v našich okolních státech, ale nejenom v okolních státech, ale i v těch tradičních státech alpských, kdy například v letošním roce dochází k ohromným změnám ve švýcarské horské službě a podobně, takže skutečně je to určitý vývoj.

Už jsme zmínili, že dosud existovala horská služba jako obecné sdružení nebo obecně prospěšné sdružení a nyní budete fungovat jako obecně prospěšná společnost. Znamená to, že to občanské sdružení, které jste byli jako dnes, tedy ponecháváte a budou v něm všichni, i dobrovolní členové horské služby jako instituce?

Přesně tak. Toto občanské sdružení zůstává i nadále a i nadále bude soustředit právě všechny dobrovolné členy občanského sdružení.

Je to zvláštní, když člověk pročítá texty týkající se horské služby v českých denících, tak ta čísla, řekněme, jsou hodně rozkolísaná. Kolik vás tedy je těch lidí, kteří se k horské službě hlásí, ať už profesionálové, nebo dobrovolníci?

Členství v horské službě je dokonce ještě děleno na víc segmentů, čili já začnu tím, co je ten, ta největší část, a to je dobrovolný člen horské služby, čili to je člen, který má splněné všechny podmínky, školu horské služby a tak dále, protože jsme výběrová záchranářská organizace, čili i ty podmínky asi nejsou nejlehčí, takže máme v současné době čtyři sta padesát dobrovolných členů. Vedle těchto čtyři sta padesáti dobrovolných členů máme třicet takzvaných čekatelů, což jsou, což jsou vlastně lidé, kteří se teprve na to připravují, aby splnili ty podmínky pro vlastní zařazení jako dobrovolný člen, a dále máme zhruba pětapadesát stálých zaměstnanců, to znamená to jsou lidi, kteří jsou celosezónně, celoročně zaměstnáni jako terénní pracovník-záchranář, a to jsou právě ta čísla, která se pak mohou zdát jako rozkolísaná, jednak ty počty nejsou každý den úplně stejný, protože někdo odchází do důchodu, přichází noví lidé, ale i jsou rozdílná, rozdílné počty, protože například na zimu z těch čtyři sta padesáti dobrovolných členů dalších zhruba čtyřicet až padesát kluků přechází na zimu jako zaměstnanci, jako sezónní zaměstnanci, takže v zimě má horská služba zhruba kolem sta, sta zaměstnanců, sta záchranářů.

Je to dostatečný počet, podíváte-li se na potřeby horské služby ve všech horských střediscích České republiky, nebo v případě, že by ministerstvo pro místní rozvoj jako vaše zřizovatelská instituce bylo štědré, tak by bylo lepší, aby počet zaměstnanců v sezóně byl vyšší než sto a počet stálých zaměstnanců v průběhu celého roku vyšší než pětapadesát?

Asi zřejmě ten celoroční počet zaměstnanců nebo těch stálých zaměstnanců, tam se ta čísla, pokud nebudeme pověřeni nějakými dalšími úkoly, nebudou mnoho měnit. Kde zatím máme mezery, jsou ty zaměstnanci na zimu nebo, to znamená ty zimní služby, protože to, co dneska nějakým způsobem přikrýváme, to znamená ať už ten volný terén, horský volný terén, ale na druhý straně hlavně sjezdovky a nově vznikající areály, tak tam je pořád taková, takový určitý nesoulad s tím, že například máme na kopci pouze jednoho záchranáře, což asi není, není dobré už jenom z toho pohledu, že je potřeba ho vystřídat, nebo co kdyby se mu něco stalo, tedy snažíme se zdvojovat ty služby, nebo případně aspoň překrýt ze sousedního areálu, to je jedna věc. Druhá věc, vezmeme-li, já nevím, například velké, velké lyžařské areály, například Špindlerův Mlýn, tak tam není výjimkou, že taky v těch největších sezónách je také dvacet, pětadvacet úrazů za den, a to znamená také dostatečný počet lidí, aby to vůbec, aby to ty kluci byli schopný svézt a předat zase dál do zdravotního zařízení, takže tam, tam bychom rádi uvažovali o nějakém dalším navýšení, ale na druhou stranu jde to i ruku v ruce s tím, že skutečně bude muset někdo otevřeně říci ano, tady vzniká na nějakým novým areálu, řekněme, historicky tady nikdy nic nefungovalo, je to třebas mimo vlastní pohoří nebo ten vlastní masiv, a vzniká tady nový zařízení, tři, čtyři vleky s přepravní kapacitou čtyři, pět tisíc osob za hodinu, je tady dost velká pravděpodobnost takového a takového množství úrazů a ...

Je takových, že vstupuji do vaší řeči, je takový areálů v České republice, nových areálů, kde horská služba historicky nepůsobí a přitom by tam byla v nich zapotřebí, je jich hodně?

Nedá se říct úplně hodně, ale jsou, jsou a samozřejmě pak je o tom, že je tam potřeba jednak ty lidi postavit, je tam potřeba dostat do toho tu techniku a co nejhorší, s čím dneska nejvíc vlastně zápasíme, je to, že je potřeba pro tu službu tam mít taky nějaký zázemí, prostě ta služba nemůže sedět, já nevím, například pod lanem ve strojovně, čili musí mít taky nějaké zázemí, jednak sami pro sebe, ale případně i pro toho pacienta, pro toho zraněného, protože ne všude je možné svézt pacienta k silnici a okamžitě tam bude třeba sanitka, takže to jsou ...

Kolik takových nových poboček, když to řeknu asi příliš laicky, protože pravděpodobně vy používáte v horské službě jinou terminologii, kolik takových nových poboček by bylo zapotřebí v dohledné době zřídit, pokud byste měli peníze na rozvoj těchto poboček?

V současné době, v současně době to, co vidím, tak je řádově pro celou Českou republiku zhruba pět až deset míst, kde by bylo nutné další, další rozvoj nebo postavení služby, horské služby a ...

Jako například? Můžete zmínit ta místa, která to jsou?

Jako například můžeme, třebas teď jsem se vrátil, vracím z místa, kde zhruba tři roky zpátky právě začala horská služba fungovat, to je na Kramolíně na Šumavě, čili nový areál, který vzniknul, a vezmete-li, že tam je zhruba sto dvacet úrazů za rok, takže se ukazuje, že to je velice nutný, aby tam tato služba byla, ale na druhé straně musela horská služba najít prostředky na to, aby si tam postavila svojí, svojí služebnu, aby tam postavila pro sebe zázemí, a to jsou právě ty problémy, které asi do budoucna nebude schopna horská služba sama utáhnout, pokud se nějakým způsobem do toho nevloží právě ti provozovatelé těch jednotlivých vleků a zařízení.

Ale také asi vy jako náčelník horské služby, který může intervenovat u ministerstva pro místní rozvoj, pod které nyní spadáte, vy jste na příští rok žádal, pokud se nemýlím, o sto padesát milionů korun v rozpočtu, získal jste nakonec sto deset milionů korun, máte příslib od Jiřího Paroubka jako ministra pro místní rozvoj nebo od ministerstva jako takového, ať to nevážeme pouze na jednu politickou figuru, že v dalších letech by mohla horská služba dostávat víc peněz, než je ten stávající stav kolem sto deseti milionů korun, abyste měli právě peníze na rozvoj a vznik nových poboček?

Já možná vaší otázku trošku, trošku ještě otočím. Ono to totiž není jenom otázka toho rozvoje nových poboček, ale my dneska máme i velký dluh i ve starých, starých budovách, přestože máme místa, kde máme úplně nový budovy, na Kramolíně jsme dneska, nebo včera otevírali úplně novou stanici, ale na druhý straně například v Krušných horách máme budovy, který jsou padesát a více let staré, to znamená ...

To jsem se ani nedovolil na to zeptat, protože pokud by člověk měl mluvit o vnitřním dluhu, jestli ekonomové říkají vnitřní dluh, jestli něco takového máte v horské službě spočítáno, jak velká je vnitřní zadluženost tím, že se do horské služby neinvestovalo?

Víte, ono se investovalo, ale horská služba udělala vždycky takový zásadní krok, a sice všechny prostředky dala do vlastního zabezpečení služeb, do vlastního zabezpečení záchranářské techniky a všechno ostatní zůstalo stát, to znamená zůstaly stát budovy, zůstalo stát, dejme tomu, občas i vybavení osobní těch lidí, čili teď dva roky jsme dělali i takový věci, aby skutečně záchranáři měli, pokud například mají záchranářský úvazek, tak aby byl homologován a aby to bylo všechno schváleno, čili aby to vše odpovídalo předpisům, a to stojí nemalé, nemalé peníze, a to samý jde i ruku v ruce potom s různým vyškolováním nebo proškolováním těch lidí, protože vezmete-li v úvahu, je to, vím, že je to mnohdy jenom prkotina, ale to, že například kluci v zimě prořezávají někde cesty, pokud dojde k pádům stromů a podobně, to znamená musí pracovat s motorovou pilou, jestliže ale někdo pracuje s motorovou pilou a je zaměstnanec, musí být zase proškolen, čili nejenom, že tu motorovou pilu musí mít, takže to je ruku v ruce, skutečně mnohdy ty kluci jsou typu mravenec - práce všeho druhu, protože od každýho něco a od všeho nic, ale tu práci prostě musí udělat a je jedno, jestli holt je proškolován jako lesák, který se tím živí dennodenně, anebo jako člověk, který použije tu pilu dvakrát za rok jenom na nějaký takovýhle prořezávání, takže ty kluci z hlediska těchto znalostí, těchto dovedností mají toho mnoho, ale jde to ruku v ruce i právě tady s těmi různými dluhy, které máme.

A teď mi je vypočtěte, prosím pěkně. Je to spočítáno, kolik byste na prvé potřebovali na rozvoj těch nových poboček řádově, o jak velkou částku by mohlo jít?

Pokud bychom hovořili o tom rozvoji těch, těch poboček, tak ...

Pěti až sedmi.

Pěti až sedmi, tak se dá, dá se počítat, že ta jedna pobočka bude vždy stát zhruba kolem těch deseti milionů jednorázových investic na vlastní vybavení, na vlastní postavení, ale vedle toho je potřeba potom navýšit také provozní prostředky, protože jestliže se tam postaví budova, je tam, je tam skútr, je tam auto, jsou tam lidi, tak to taky stojí potom dennodenně další peníze.

To znamená, že jsme zhruba na sta milionech investice na rozvoj nových center horské služby, kde zatím historicky nebyla, a zadluženost, vnitřní zadluženost horské služby?

Zadluženost, my jsme jí spočítali zhruba, prosím vás pěkně, nejsme zase ekonomové a nerad bych se do takových věcí přímo montoval, ale jenom když jsme dávali dohromady, co by stálo kompletní vlastně přezbrojení nebo kompletní nové vybavení, tak abychom se dostali, nazvali jsme to Horská služba České republiky v Evropě jako projekt, takže ta částka se pohybovala zhruba sto padesát až dvě stě milionů korun.

To znamená, že jsme zhruba na třech stech milionech korun českých. Je reálné, že byste v rozpočtech na další roky ty peníze mohli získat a že by došlo k navyšování rozpočtu horské služby, abyste neměli ten provozní rozpočet, že zkrátka novináři nebudou psát, že horská služba je v ohrožení, to znamená zhruba kolem těch sto deseti milionů korun, jako budete mít v roce příštím?

Víte, ono to v tuto chvíli asi nebude otázka jenom ministerstva pro místní rozvoj, které je jako zřizovatel, ale de facto nejvyšším, nejvyšším orgánem nové OPS je správní a dozorčí rada. A tam si myslím, že vlastně zástupci ministerstva pro místní rozvoj udělali velice rozumný a chytrý tah, protože do této, do této správní a dozorčí rady nechali nanominovat i lidi z ministerstva financí, z ministerstva vnitra, z ministerstva zdravotnictví, ale také i z Poslanecké sněmovny, senátory a také ale i zástupce krajů a měst a obcí, to znamená ...

Není tedy lepší lobbying než do správní rady nadelegovat tyto zástupce.

Určitě, aby viděli, aby viděli, o co se jedná, že to nejsou, že to nejsou vymyšlené peníze, nebo že to nejsou vymyšlené báchorky, ale že ty peníze jsou skutečně používány na to, na co mají být používány a že ta potřeba té horské služby nebo té činnost horské služby, že skutečně v těch místech je potřeba.

Pojďme teď k návštěvníkům hor, kteří využívají služeb, pokud možno si přejme, aby co nejméně využívali těch záchranných služeb horské služby, co vám dělá největší starosti právě u návštěvníků hor?

Pokud bych to mohl rozdělit do několika směrů, jedna věc je to, co asi je běžný, to co dneska už lidi znají nejenom z hor, ale ze silnic a odevšad, to je vzájemná neohleduplnost, snaha dosahovat rekordů nebo, já nevím, strhat se, nebo jak bych to nazval, protože to je ve většině případů důsledek nebo příčina, příčina mnoha úrazů, hlavně na těch sjezdových tratích. Na druhé straně je to to přeceňování, ať už svých sil, nebo i určité zrádnosti těch našich hor, byť možná s porovnáním s evropskými nebo se světovými velikány je to skutečně, je to nížina, ale i ty naše hory dokážou, dokážou zaskočit lidi a myslím si, že to, že se tam dokáže počasí během půl hodiny až hodiny změnit k nepoznání, je potřeba s tím skutečně počítat, že taková situace i na našich horách běžně, běžně nastává. To je jedna věc. Druhá věc asi neopomenu, je i problém například alkoholu, protože to jsou další, další příčiny mnoha zbytečných, ať už našich zásahů, našich výjezdů, ale mnohdy i příčiny například úmrtí nebo úrazů, které nastávají, takže i to je potřeba brát velmi, velmi s rozvahou.

A co nový fenomén snowboardisté, jízda na sněžném skútru?

Tak jako víte, ti snowboardisti, je to fenomén, ale zrovna tak můžu vzít fenomén dneska carvingové lyže, prostě to jsou všechno věci, které holt potřebují, pro svý krásný prožití potřebujou daleko širší pláně, daleko širší sjezdovky.

Ty druhé lyže, snowboard jsem ještě pochopil, to je to jedno prkénko, ale tamto neznám, to je co?

A tak je to asi dneska, dneska už běžná lyže, carvingová lyže, která je daleko víc zakrojená a daleko lépe zatáčí a skutečně pokud si pak na nich prožijete to svý, tak ono při tom vlastní oblouku, tak ona ta lyže ani nebrzdí a ještě naopak zrychluje, takže ...

To víte, kdo vyrůstal na běžkách a zůstal u nich, tak omlouvám se za ten příliš laický dotaz.

Nic se neděje, ale to je, to je, to je ta dnešní skutečnost. Prostě zrychluje, všechno se zrychluje, dneska také vidíte a já jsem za to hrozně rád, že začíná daleko víc lidí například používat i helmy ochranný na sjezdovkách, dokonce i vlastně našim zaměstnancům jsme je pro letošní rok pořídili, zatím to nemají povinně nosit, ale mnoho se jich k tomu přihlásilo, že chtějí i s touto prevencí vlastně vystoupit. A u těch snowboardistů, víte, zase rozlišme, na tý sjezdovce mnohdy by je člověk skutečně vzal nejradši tou hůlkou, když se rozesaděj na šířku tý sjezdovky, tak ...

To by bylo hezké, kdyby horská služba hůlkami pěkně po zádech mlátila snowboardisty.

Jo, ale ono je to jedno, jestli se vám tam rozesadí takto snowboardisti, anebo jestli tam zůstanou tři, čtyři lidi v prostředku sjezdovky stát na lyžích, nebo někdo najednou vyrazí z lesa na sjezdovku, aniž by kouknul, jestli někdo jede odshora, a já si myslím, že to je skutečně spíš ten jeden fenomén - ta ohleduplnost. A druhá ...

A co se týče sněžných skútrů a toho, na co i Správa Krkonošského národního parku upozorňuje a varuje před tím, to jsou akce neukázněných návštěvníků hor, kteří pořádají tajné závody na sněžných skútrech.

Víte, ty asi nejenom mě, ale obecně jako horskou službu štvou z několika, z několika pohledů. My samozřejmě nemůžeme proti nim jakkoliv zasáhnout, to je těžký, nás štve jedna věc, vzhledem k tomu, že těžko můžeme jezdit například se skútrem, který bude mít maják, nebo bude nějak jednoznačně odlišen, tak mnohdy na nás, když jedeme k úrazu, tak vlastně i běžkaři nebo ty lidi, který někde na trase jsou, tak prostě na nás neberou ohled, protože během dne je několikrát ohrozil právě takovýhle třebas člověk na skútru, který tam jel, jenom že se letěl někam projet, to je na straně jedný, na straně druhý mnohdy tady ty rádoby závodníci nebo fandové do něčeho, tak vlastně zničej stopy, který tam pracně nějakej skiareál nebo někdo prostě dělá, čili zase ničej jednak práci někoho, ale hlavně i ten požitek lidí. A vy jste říkal, že jste běžkař, tak to víte, jak to asi potom vypadá, když ta stopa je rozjěžděná, no, a v neposlední řadě je to i otázka tý ochrany přírody nebo toho přírodního, tý věci, kterou asi těžko někdo někam navrátí, prostě ...

Jsou účinné ty akce a podílíte se na nich jako horská služba? Protože vím, že policisté například v Krkonoších společně se Správou Krkonošského národního parku se snaží organizovat akce proti majitelům a řidičům sněžných skútrů, kteří nemají povolení.

My se toho nějak neúčastníme, ani účastnit nemůžeme, protože de facto nemáme ani žádnou zákonnou, zákonnou pravomoc, nemáme, nejenom v těchto oblastech, ale i v oblastech ostatních, kde bychom rádi třebas doporučili například, jak se mají lidi chovat na sjezdovkách a tak dále, aby platila nějaká pravidla, tak bohužel jsme pouze organizace, která může doporučit, může nabádat, ale to je všechno, co můžeme udělat, byť na druhou stranu říkám, že nechceme, abychom byli například, já nevím, lyžařská policie, protože to bychom pak taky nedělali nic jinýho.

A něco takového hrozí, protože vy jste použil právě, když jsem se vás ptal na výši rozpočtu Horské služby České republiky, tak vy jste použil podmiňovací způsob pokud nás nepověří někdo jinými úkony. Něco takového hrozí, že by horská služba mohla mít ještě jiné pravomoci?

Já si myslím, že nejenom pravomoci, ale i třebas jiné úkoly, protože jestliže jednou jsme zřízení nebo OPS je zřízena vlastně ministerstvem pro místní rozvoj, a jestliže toto ministerstvo přijde s tím, že například budeme opravovat nejenom tyčový značení, který dneska děláme, ale i třebas dostaneme na starost, nevím teďko, třebas úpravu cest v horských terénech, tak samozřejmě to budou asi i další úkoly. Jestliže se holt podaří i to, ten druhej krok, kterej jsme chtěli, to znamená nejenom vyřešit financování, postavení horský služby, ale i právní postavení, to znamená dotáhnout i toto někam dál, bude to možná otázkou i třebas nějakých větších pravomocí, i možná třebas nějakých postihů.

Ale bránil byste se tomu, abyste byli lyžařská policie?

Tomu bych se asi bránil, protože pak je to o jiném počtu lidí a i o jiném přístupu, protože dneska skutečně mnoho kluků to dělá z hlediska toho svýho, svýho pocitu k horám.

A pak bych si vás ale předcházel, protože v případě, že by člověk na běžkách bránil plynulý provoz na českých horách, tak by bylo dobré mít za kamaráda náčelníka Horské služby České republiky Jiřího Brožka, děkuji, že jste přišel, někdy příště na shledanou.

Děkuji taky, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.