Václav Moravec moderátor BBC

Martin Jahn ve studiu BBC

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová hodlá do vlády poslat svoji koncepci, i když ji má pod vedením vicepremiéra Martina Jahna a ministra financí Bohuslava Sobotky přepracovat. Jednou ze zpochybňovaných věcí v koncepci je zavedení tzv. zdravotních knížek, které ministryně v rozhovoru pro BBC obhajuje.

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Když jsem tohleto promejšlela a diskutovala jsem o tom s prezidentem lékárnické komory Chudobou, tak ten mi jednou přinesl ročenku ze Slovenska, kde jedna zdravotní pojišťovna toto zavedla. Říkali tomu léková knížka a za rok ušetřili třetinu nákladů na léky.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Nejen o přepracovávání zdravotnické koncepce bude následujících třicet minut.Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. U mikrofonu je i dnes Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když jste se stal v srpnu vicepremiérem, slíbil jste mi v tomto pořadu, že do konce roku předložíte hospodářskou strategii vlády. Proč není?

Příprava hospodářské strategie má několik kroků. My jsme do konce roku provedli vlastně sběr toho, co v současné době na všech resortech je, což se ukázalo jako poměrně náročný úkol, ale jsem rád, že již dnes máme zmapováno, jaké jsou na jednotlivých ministerstvech politiky a teď úkol do dubna, kdy bychom tu strategii hospodářského růstu chtěli do vlády předložit, je najít mezi těmito politikami synergie, doplnit ty politiky, které chybí, a navázat tento dokument na lisabonskou strategii, kterou považuje tato vláda jako za určité zásadní vodítko pro náš hospodářský růst a také zajistit, aby dokument, který bude vycházet z této strategie, který se jmenuje národní rozvojový plán, a který vlastně určuje, jak budeme využívat prostředky ze strukturálních fondů v letech 2007 až 2013, byl s touto strategií v souladu. Takže ten materiál je opravdu široký, má velké návaznosti a já myslím, že ta první fáze sběru materiálu se nám zatím podařila.

Pochopil jsem správně, že čtyřměsíční zpoždění je dáno tím, že jste byl v srpnu příliš velký optimista?

Tak já bych neřekl, že to je čtyřměsíční zpoždění. Je pravda, že ty věci možná trvají déle, než jsme počítali, ale jak říkám, je to materiál, který by měl mít určitou hodnotu do roku 2013. Je to materiál, který v České republice nikdy za posledních patnáct let nebyl, takže já jsem přesvědčen, že je potřeba ho udělat dobře, opravdu kvalitně a měsíc v podstatě nehraje žádnou roli.

Ten materiál, jak jste naznačil, se bude jmenovat strategie hospodářského růstu do roku 2013. Nebudou tedy souběžně dvě strategie, hospodářská strategie této vlády do roku 2006 a tento koncepčnější, dlouhodobější materiál? Půjde o jednu strategii?

Půjde o jednu strategii, která bude mít krátkodobá i dlouhodobá doporučení. Když děláte vizi do roku 2013, můžete říct, kam chce Česká republika jít, například že to bude země, která bude, nebo jejíž ekonomika bude založená na výrobě s vysokou přidanou hodnotou, že bude mít exportní zaměření na určité trhy, že bude zaměřená i na službách, musíte vymezit důležitost zemědělství a sektoru turistického ruchu, ale nebudou tam samozřejmě konkrétní doporučení. Ty můžeme dát na dobu jednoho až dvou let dopředu a to tam také, to tam také bude. Takže v té strategii budou oba dva komponenty, ten krátkodobý i ten dlouhodobý. My také chceme, aby ta strategie působila jako tzv. národní akční plán pro lisabonskou strategii. To je vlastně něco, co Evropská komise na základě doporučení z Kokovy zprávy po jednotlivých členských zemích chce. Evropská komise doporučuje, aby každá země měla jednoho člena vlády zodpovědného za plnění lisabonských cílů a chce také, aby každá země měla svůj národní akční plán, jak cílů Lisabonu dosahovat a já se snažím, aby všechny strategie, které Česká republika má, směřovaly do této strategie hospodářského růstu.

Pochopil jsem správně, že tím člověkem, který bude zodpovědný za, řekněme, implementaci, tedy uplatňování lisabonské strategie, což je strategie hospodářského růstu Evropské unie jako celku do roku 2010, že za ni budete odpovědný vy ve vládě?

Ano.

S tím se počítá. Které věci při tom sběru materiálů pro strategii, hospodářskou strategii vlády do roku 2013 se ukázaly v tom sběru, že je nutné posílit, to znamená kde jsou slabá místa českého hospodářství.

Tak ukazuje se, že dokončit nebo stanovit priority je potřeba zejména v dopravní politice. Dnes probíhá aktualizace dopravní politiky nebo strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Probíhá také aktualizace inovační strategie České republiky a strategie rozvoje lidských zdrojů. Já si myslím, že pro dosažení lisabonských cílů tyto tři strategie jsou právě ty nejdůležitější. A myslím, že také bude poměrně komplikované zakomponovat do té strategie rozvoj v oblasti zemědělství a rozvoj v oblasti turistického ruchu. My jsme ...

V jakém slova smyslu mluvíte o zemědělství a turistickém ruchu?

My jsme se vždycky byli, měli jsme takovou tendenci dívat se na strategii hospodářského růstu pouze jako na strategie průmyslové a já souhlasím s tím, že průmysl byl, je a bude tím, co bude hnát českou ekonomiku nebo růst HDP v České republice dopředu, ale na zemědělství i na cestovní ruch nemůžeme zapomínat, ať už proto, že do těchto oblastí tečou poměrně velké peníze ze strukturálních fondů a z jiných fondů Evropské unie, ale i proto, že jsou to sektory, které mají určitý vliv na zaměstnanost a na příjmy do státního rozpočtu. Takže já bych chtěl, aby toto byla strategie opravdu koncepční, která se bude týkat každé oblasti české ekonomiky.

To znamená, že pokud by vás slyšel Jiří Paroubek, ministr pro místní rozvoj, tak by mohl mít poměrně velkou radost, protože by si přál, aby i po roce 2005 například ubytovací služby byly ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty, tedy na pěti procentech, což je důležité například pro rozvoj turistického ruchu. Tady bude mít u vás podporu, aby se opět prodloužila ta výjimka a ubytovací služby byly v pětiprocentní snížené sazbě DPH?

Já dnes mohu říct, že ano. Já jsem vždy byl zastáncem toho, že tam, kde u takovýchto typů služeb můžeme jít do té snížené sazby, tak bychom, tak bychom měli, protože je to pro cestovní ruch v podstatě nejjednodušší a nejlepší podpora, lepší než odněkud peníze vybírat, a pak je dávat třeba do podpory cestovního ruchu nebo do jeho propagace. Ale já zase nebudu předbíhat, protože kdybych všechno věděl dopředu, tak bychom nemuseli tuto strategii dělat a tam je potřeba se dívat na synergické efekty a zase bude na druhou stranu ...

Pokud byste měl mluvit česky, synergické efekty, které očekáváte v souvislosti s tou strategií hospodářského růstu do roku 2013, tak tam budou jaké?

No, musíme si, musíme si ujasnit, jestli například v oblasti zdanění budeme spíše snižovat přímé zdanění a budeme se naopak snažit získat ty prostředky v zdanění nepřímém. To znamená, že kdybychom se rozhodli více snižovat zdanění firem, ať už v podobě přímých daní nebo nepřímých nákladů práce, tak zase to budeme muset vykompenzovat například v dani z přidané hodnoty, a pak si musí teda třeba hoteliéři spočítat, co se jim vyplatí více, jestli nižší firemní daně nebo nižší DPH, ale vždycky je něco za něco. Stát nemůže prostě povolit všude. Přece jenom nějaké příjmy do rozpočtu musejí, musejí přijít a úkolem této strategie bude i vybalancovat to, kolik bude stát dávat prostředků do vzdělávání, do výzkumu, vývoje, do dopravní infrastruktury i v souvislosti s tím, jaké sektory se budou patrně rozvíjet, protože výroba automobilů má jiné požadavky na stát než vývoj softwaru nebo než turistika. Takže od toho jaksi tvoříme tuto strategii, abychom si řekli, co je pro nás prioritní a kam ty prostředky mají směřovat.

Prvním prosincem obnovila činnost Hospodářská rada vlády. Vy jste už při jejím vzniku dal jasně najevo, že rada by se měla stát nástrojem ke koordinaci hospodářské politiky a k provázání politik jednotlivých resortů. Kdy se podle vás konkrétně projeví, že začíná znovu fungovat Hospodářská rada vlády?

Tak prvním materiálem, který bude projednávat, je právě tato strategie hospodářského růstu. Já budu ten postup prací představovat zítra na zasedání Hospodářské rady. Dalším bodem, který budeme projednávat, bude situace živnostníků a drobných podnikatelů. Na první zasedání rady jsme pozvali představitele Hospodářské komory a asociace živnostníků proto, abychom prodiskutovali úbytek podnikatelů, o kterém víme, že je, ale je potřeba ho zanalyzovat, je potřeba si říci, do jaké míry je to opravdu úbytek mrtvých živností a rádi bychom si vyposlechli i co představitelé živnostníků považují za vhodné kroky, které by mohla vláda udělat v nejbližší době, aby situaci živnostníků vylepšila. Takže já bych řekl, že určité kroky zlepšení, ve zlepšení prostředí pro živnostníky bude třeba ten první prubířský kámen.

Víte, které kroky jste ochoten živnostníkům slíbit, které jsou reálné, které by vláda mohla přijmout v nejbližší době, aby se zjednodušilo podnikání v České republice, aby živnostníci neubývali?

Já myslím, že je možné se podívat na systém výpočtu tzv. minimální daně. Já si nemyslím, že by vláda tuto minimální daň ihned zrušila, ale systém jejího výpočtu by mohl být, by mohl být upraven a myslím si, že ...

Jde zkrátka o to, že ať někdo podniká či podniká, vydělává hodně či málo, tak má tu minimální, minimální daň, která, tuším, se počítá od osmi tisíc korun měsíčního příjmu.

Ano, ale mohli bychom se bavit o tom způsobu výpočtu, mohli bychom se bavit o zcela razantních krocích k tomu, jak opravdu snížit administrativní náročnost pro podnikatele, která do určité míry souvisí i s počtem úřadů, se kterým přicházejí úředníci, se kterým přicházejí živnostníci do styku. Takže možná i velmi razantní nápad, jak třeba snížit počet těchto, počet těchto úřadů.

To znamená jedno kontaktní místo.

Jedno kontaktní místo a méně, méně úkonů, které musejí živnostníci s úřady dělat. Patří k tomu i zvýšení elektronické komunikace mezi státem a živnostníky, to znamená chtěli bychom se dostat k tomu, že to, co opravdu je možné dělat elektronicky mezi státem a živnostníkem, by mělo být děláno elektronicky a mělo by to být děláno pouze elektronicky, neměla by být tedy povinnost to udělat elektronicky, ale i v tzv. tvrdé kopii.

Znamená to, že to jsou sliby, které jste ochoten stvrdit svým podpisem, ať už elektronickým nebo normálním, na prvním setkání se živnostníky?

Určitě tam na tom prvním setkání, zase abychom byli realističtí, prostě vláda bude jasně deklarovat, že o živnostníky má zájem, chce si vyposlechnout jejich názory a v rámci toho, co tato koalice může, může udělat, je najít ty kroky, které můžeme udělat příští rok, protože já mohu něco slíbit zítra ale otázka je, co bude třeba do poloviny příštího roku hotovo. Takže v létě příštího roku se můžeme tady bavit o tom, co se opravdu událo.

A já vám ještě připomenu náš společný rozhovor z 2. srpna, kdy jsem vám položil otázku, zda je reálné, že se v České republice budou snižovat vedlejší náklady na práci. Připomeňme si, jaká tehdy, 2. srpna, byla vaše odpověď.

MARTIN JAHN (zvukový záznam): Já si myslím, že do budoucna, nevím, jestli tomu máme říkat úlevy, ale do budoucna je naprosto nezbytné, aby Česká republika snížila nepřímé náklady na pracovní sílu, to znamená zdravotní a sociální pojištění, a to ve dvou podobách. Jedna podoba je strop zdravotního a sociálního pojištění pro to, aby zdravotní a sociální pojištění vlastně nebylo určitou formou daně, kde každý platí procento, ale aby to bylo do určité míry ohraničeno.

Druhý srpen, slova vicepremiéra Martina Jahna v rozhovoru pro BBC. Odhadl jste, že je reálné, aby strop pro sociální a zdravotní pojištění začal platit od poloviny příštího roku. Počítám-li dobře délku legislativního procesu, chceme-li česky přijímání zákonů v české Poslanecké sněmovně a v Senátu, tak už abyste to do vlády, respektive aby vláda tento zákon poslala do Poslanecké sněmovny.

Tak nevím, jestli jsem říkal od poloviny příštího roku, ale u stropu platilo vždy, že to mělo být od roku 2006. To bylo dané, to bylo dané vlastně dohodou ještě té minulé vlády. To, co se od té doby změnilo, je, že bych byl rád, aby ten strop byl ne ve výši pěti průměrných platů, ale tří průměrných platů a je to zejména z určitých konkurenčních důvodů, protože většina ostatních zemí, a zdůrazňuji, že strop na zdravotní pojištění mají v podstatě všechny evropské země, tak většina okolních zemí má tento strop nastaven níže, než je pět průměrných platů a my toto opatření děláme za prvé proto, abychom ulevili našim podnikatelům, ale za druhé proto, že to je určitá věc konkurenční výhody nebo nevýhody. A pokud chceme lákat investice například do výzkumu a vývoje, tak prostě lidé v těchto oborech jsou velice dobře placeni, a pak je pro firmy velmi drahé je u nás zaměstnávat. Takže je na to potřeba se dívat z tohoto směru a i pro české firmy, které chtějí například nakoupit odborníka v zahraničí a přivést ho do České republiky, tak to je člověk, který má prostě vysoký plat, a je potom velký rozdíl, jestli z toho platu platím zdravotní a sociální pojištění absolutně neohraničeně, nebo jestli je to ve výši tří platů nebo přinejhorším těch platů pěti.

Abychom to nezamluvili, časový rámec, kdy je reálné, že by se vláda mohla zabývat návrhem stanovení stropu za placení sociálního a zdravotního pojištění, tedy těmi třemi, třemi platy?

Tím se vláda v připomínkovém řízení zabývá již v současné době a tento zákon o, řekněme tomu zákon o nemocenské, tak bude projednáván v lednu příštího roku předpokládám a to, odkdy by ten strop mohl platit, je rok 2006, a to ...

Je nereálné, že by se ten termín ještě posunul, že by strop pro zdravotní a sociální pojištění v České republice ve výši tří průměrných mezd, trojnásobku průměrných mezd mohl platit od poloviny příštího roku?

To není, to není reálné, to opravdu nejde. To není možné stihnout a nikdy jsme to ani neříkali. Tady opravdu datum na zavedení stropu pro zdravotní a sociální pojištění bylo vždycky od roku 2006.

Další téma - zásadní reformní kroky. Reforma důchodů, to je podle pondělního jednání lídrů stran české vládní koalice v Kolodějích jedna ze tří priorit kabinetu v příštím roce. Slovo má premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross.

STANISLAV GROSS (zvukový záznam): Někdy na přelomu prvního a druhého čtvrtletí bychom chtěli mít jasno ve schopnosti nalézt či nenalézt politickou shodu a tomu pak přizpůsobit další kroky na úrovni vlády, případně Poslanecké sněmovny.

Řekl po pondělní schůzce premiér Stanislav Gross. Pod vámi jako pod vicepremiérem pro ekonomiku funguje ta odborná skupina, která propočítává náklady důchodové reformy a jednotlivé varianty, o kterých by se mohlo uvažovat v souvislosti s reformou penzí v České republice. Je už dnes zřejmé, pane vicepremiére, že v každém případě bude muset stát dát poměrně velkou částku, řekněme ve výši čtyřiceti až šedesáti miliard, na rozjezd důchodové reformy, ať se zvolí jakákoliv z možných variant?

Já jsem přesvědčen, že ano.

To znamená, že ta cifra čtyřiceti až šedesáti miliard je reálná?

To já nechci spekulovat, jestli to bude čtyřicet nebo šedesát miliard. Prostě bude to částka v řádu desítek miliard korun a my jsme již na začátku sestavování této vlády v srpnu a v září říkali, že na potřeby penzijní reformy by měly být věnovány výnosy z případné privatizace ČEZu, proto i vláda jasně řekla, že ČEZ se nebude v tomto volebním období privatizovat, ani šestnáct procent, ani více procent. Prostě ČEZ potřebuje dokončit svou konsolidaci a expanzi a případné příjmy z této privatizace by měly jít výhradně na potřeby důchodové reformy.

Neměla by ale vláda řekněme poměrně rychle přijmout nějaký zákon, který by jasně stanovil a zavázal, ať už tuto vládu nebo vlády budoucí, aby to byly právě akcie ČEZu nebo ČEZ, majorita, státní majorita v ČEZu, která by byla vázána čistě na důchodovou reformu?

No, tak tento úkol dostal vlastně pan kolega Sobotka, ale není to nějaká věc, která by musela být v rámci týdnů nebo měsíců. Prostě ten závazek vlády je, nikdo ho za posledního půl roku nezpochybnil ani slovem a já předpokládám, že pan ministr Sobotka ještě s návrhem tohoto zákona přijde.

A další privatizace, účelové privatizace, které by byly vázány na penzijní reformu, protože myslíte, že je reálné, aby pouze privatizace ČEZu, z těch informací, které máte z oné analytické skupiny, která pod vámi pracuje, aby privatizace ČEZu zaplatila rozjezd důchodové reformy v České republice?

No, já myslím, že pokud se nám podaří říci dnes, že privatizace ČEZu a celý výnos z privatizace ČEZu půjde na potřebu důchodové reformy, tak je to dobrý výsledek. Těch dalších privatizací nebude až tolik a přece jenom Státní fond dopravní infrastruktury, anebo vlastně závazky vlády například k ekologickým škodám jsou tak vysoké, že ty ostatní příjmy musí pokrývat i tyto náklady, takže já si myslím, že pokud dáme na důchodovou reformu ČEZ, tak je to to maximum toho, co můžeme dát a již jsem nastínil potřeby pro ty ostatní privatizační příjmy.

Znamená to, že by mohl stát unést v souvislosti s tím výnosem z privatizace ČEZu celou tu důchodovou reformu nebo ji budou muset zaplatit dál i daňoví poplatníci, že výnos z ČEZu by ji mohl, z těch informací, které máte, sanovat?

No, abych to mohl říct, tak bych napřed musel vědět, kolik bude na ten rozjezd potřeba. Také bych musel odhadnout, kolik dostaneme za privatizaci ČEZu a já neumím ani jedno. Spíše se odborníci shodují, že ta částka bude možná ještě o něco vyšší, než kolik můžeme získat ...

Z privatizace ČEZu.

... z privatizace ČEZu. Takže patrně ještě nějaké peníze z daní do toho systému asi poplynou.

Z těch informací, které máte od komise, která, pokud se nemýlím, by měla dokončit analýzu všech variant možné důchodové reformy v České republice do konce března, ten termín platí?

Ten termín byl posunut. Ta komise nespadá pod žádného člena vlády přímo. Má to být expertní nezávislá komise a ta hlavní linka je na pana místopředsedu Škromacha, což je portfólio práce a sociálních věcí, do kterého důchodová reforma patří. Původní termín byl březen, který byl nedávno o něco prodloužen, myslím, že o dva měsíce, ale pan premiér zase trvá na tom, aby ty výsledky byly co nejdříve a já se také přikláním spíše k tomu, abychom mohli v tom politickém spektru začít debatovat o formách penzijní reformy někdy v březnu, v květnu. Takže bude tlak na komisi, aby udělala ty výsledky co nejdříve.

Dá se už z té dnešní práce, o které víte, oné komise, protože pokud se nemýlím, tak už by měla pracovat už dva měsíce, ona tzv. Bezděkova komise, kterou vede bývalý zaměstnanec České národní banky a člověk, který je respektovanou autoritou v problémech důchodové reformy, právě Vladimír Bezděk. Ukazuje se už něco, co bude nejvíc obtížné v souvislosti s hledáním politické shody na podobě penzijní reformy v České republice v roce 2005? Je něco takového?

Tak já myslím, že to bude asi volba výše a formy spoluúčasti občanů a to, do jaké míry bude hrát důležitou roli penzijní připojištění, to znamená jestli tam bude větší role státu nebo občana v tom, jak se zajistí na stáří. Tam do současnosti vypadalo, že je největší kámen úrazu.

Je možné říci, že by například rozjezd penzijní reformy, protože jste řekl, že s největší pravděpodobností výnos z privatizace ČEZu jako takového asi nepokryje náklady na zavedení penzijní reformy v České republice, že by zavedení penzijní reformy mohlo zvýšit daňové zatížení občanů, když jste řekl, že asi se na něm budou muset podílet z daní?

No, tak to jsou ty věci, které budeme muset řešit, a o kterých jsem hovořil už i v souvislosti se strategií hospodářského růstu. Je to možné, ale potom je otázka, které to jsou daně, jestli přímé nebo nepřímé. Já myslím, že je shoda na větší části politického spektra, že přímé daně by se měly snižovat a i tato vláda přímé daně výrazně snižuje. Nový zákon o dani z příjmů právnických osob, vlastně i pro fyzické osoby je, přináší poměrně výrazné snížení daní. Takže já si myslím, že to je možné, ale pochybuji o tom, že by byly pro tyto účely zvýšeny současné přímé daně.

Další téma, další reforma, a to reforma zdravotnictví, kterou ekonomové označují v tom krátkodobém horizontu za důležitější, než je reforma penzí. Vy máte "dohlížet" společně s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou na koncepci, kterou předkládá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Ministryně Emmerová dala najevo, že i přes tento dozor nebo přes onen dohled předloží vládě koncepci zdravotnictví do konce roku a ještě navíc vám na vaši adresu vzkázala:

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): No, tak já už jsem mu to vzkázala, že mu to všechno vysvětlím, protože se domnívám, že pan Jahn vzhledem ke svému věku a hlavně vzhledem k tomu, že nikdy ve zdravotnictví nepracoval, na rozdíl ode mě. Také bych mu ráda připomněla programové prohlášení této rekonstruované vlády, kde je závazek, že se spoluúčast nezvýší. Ale já znova říkám, jestliže se nevyhraní názor zdravotnictví je veřejná služba, anebo zdravotnictví je trh, tak je zbytečné rozpracovávat něco pro tuto vládu.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Milada Emmerová tedy i přes to, že by měla svoji koncepci doplnit, k tomu máte tedy vy své řekněme povolání s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, tak tu koncepci chce předložit do konce roku, to znamená pokračuje rozkol ve vládě.

Já bych tomu neříkal rozkol. Tady je otázka, kdy se ty ekonomické aspekty do reformy doplní a můžou se tam doplnit buď před tím, než ten materiál půjde do vlády, což bych preferoval já, ale může i ten materiál být předložen do vlády tak, jak je dnes, a budeme prostě tyto, tyto změny do něj uplatňovat v rámci meziresortního připomínkového řízení. Obě dvě varianty jsou možné. Já budu mít se svým týmem schůzku s paní ministryní příští týden v úterý, abychom ještě do konce roku si vyjasnili, co jsou priority reformy zdravotnictví, a které ekonomické prvky je paní ministryně ochotna, ochotna akceptovat.

Ona pravděpodobně z toho, co řekla i v rozhovorech pro BBC, tak není ochotna akceptovat pravděpodobně žádné ekonomické prvky, které zase chcete, aby v té reformy zdravotnictví byly akcentovány.

Já myslím, že dnes už to je víceméně mediálně živený rozpor. My jsme o tom s paní ministryní hovořili a já bych to nechal na tu schůzku příští týden, protože i paní ministryně chápe, že je potřeba vnést do zdravotnictví určité finanční řízení a prvky, které zamezí zvyšování ztráty ve zdravotnictví. Já nezpochybňuji, že pacient je na prvním místě, a že první věc je prostě zajistit kvalitní zdravotní péči, na druhou stranu musíme v tom systému zamezit plýtvání, a pokud jedním z mezinárodně doporučovaných prvků k zamezení plýtvání je i určitý regulační poplatek, ať už za návštěvu lékaře nebo za recept, tak je vhodné zvážit jeho zavedení. To prostě není razantní zvyšování spoluúčasti pacienta.

Promiňte, pane vicepremiére, velmi nerad vstupuji do řeči, ale pochopil jsem z vašich slov, že na přiměřeném poplatku, přiměřené spoluúčasti pacienta jste se už s ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou shodli?

Ne, my jsme se neshodli na ničem. My jsme se dohodli, že se sejdeme, abychom se dohodli.

Tak zase říkáte, že je to spíš mediálně živený spor, protože i když jsem četl vaše slova v deníku Právo 6. prosince, tak jste doslova řekl: "Je otázkou, zda nezahájit diskusi o přiměřené spoluúčasti pacientů na zdravotní péči," což jsou slova, která opakujete. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová o tom nechce ani slyšet. To znamená, že tady ten rozpor není živený médii, ale je živený vámi dvěma, protože máte rozdílný pohled na to, jak reformovat české zdravotnictví.

Určitě máme rozdílný pohled a musíme se snažit nalézt určitý konsensus. Prostě regulační poplatky ve zdravotnictví je něco, co mají všechny státy v Evropě a my nemůžeme být úplně čirá výjimka v tomto smyslu a nemusí to znamenat zvyšování spoluúčasti. To si myslím, že je ještě něco navíc a dál, ale zavedení určitého standardu a nadstandardu, zavedení komerčního připojištění pro nadstandardní péči, to jsou věci, po kterých volají všichni, všichni lékaři, protože nedávno byl, myslím, v médiích zveřejněn průzkum o tom, kolik si vlastně neoficiálně lidé připlácejí za různé úkony. Já myslím, že stát by měl mít zájem na tom odbourat tuto tzv. obálkovou metodu ve zdravotnictví a do určité míry ji zlegalizovat a říci toto je standard, to dáváme všem, a pokud chcete něco navíc, tak si můžete připlatit a můžete na to mít i komerční připojištění. Prostě stát nemůže každému koupit mercedes a to lékaři velmi dobře vědí.

Pane vicepremiére, můžete říci, s jakými představami vy jdete do, řekněme, regulační spoluúčasti pacienta, to znamená, aby spoluúčast pacienta, za prvé, aby se nezvyšoval celkový podíl, ale aby jednotlivé kroky byly nastaveny tak, aby skutečně spoluúčast pacienta byla regulátorem, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání s penězi ve zdravotnictví.

Já nemám částky. Já mám prostě několik principů, které by ve zdravotnictví měly fungovat.

Ano, mně jde o ty konkrétní principy, jestli se má připlácet na stravu, když člověk je v nemocnici, na pobyt v nemocnici nebo vyšší částku za recept, aby se neplýtvalo při lékové politice a podobně, to znamená principy, se kterými půjdete na jednání s Miladou Emmerovou.

No, za prvé, musíme zahájit tu diskusi o principech. Já jsem o těch principech hovořil již několikrát a to všechno, co jste zmínil, jsou věci, která já budu navrhovat, a pak uvidíme, co je pro paní ministryni i pro odborníky ve zdravotnictví přínosné a co se ukáže, že může v našem systému přinést ty kýžené výsledky a já netrvám dogmaticky na jedné nebo druhé věci, ale v současné době tam z těch ekonomických aspektů není skoro nic. Bavme se tedy o tom, co je přípustné pro paní ministryni, a pokud ...

Pokud pro ni nebude přípustné nic, tak co se stane s tou reformou?

No tak to je extrémní varianta, ale pokud by pro ni nebylo přípustné nic, tak já potom prostě pro tu reformu nemůžu ve vládě hlasovat a budu se od ní víceméně distancovat, ale to je krajní varianta, která dneska není. My jsme se s paní ministryní velmi dobře dohodli, že se sejdeme a uvidíme, co je možné.

Říká, jak se nečesky říká, konsensuální vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Děkuji, že jste přišel. Někdy příště na shledanou.

Hezký večer.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.