Václav Moravec moderátor BBC

Alexandr Károlyi ve studiu BBC

Téměř třicítku lidí potrestala Disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu kvůli korupci ve fotbale. Do aféry byli zapleteni rozhodčí, činovníci fotbalových klubů a fotbaloví delegáti. Zakladatel Unie fotbalových rozhodčích Evžen Amler k postavení rozhodčích po aféře říká:

EVŽEN AMLER (zvukový záznam): Je nám tady potřeba vytvořit systém, který nám pomůže i do budoucna, a to zejména do budoucna, protože nám jde především o budoucnost českého fotbalu, který nám tady vytvoří systém kontroly a sebekontroly tak, aby skutečně jsme mohli přesvědčit veřejnost, že tady stojí lidé, kterým stojí zato důvěřovat.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC zakladatel Unie fotbalových rozhodčích Evžen Amler. Nejen o dosavadní bilanci korupční aféry v českém fotbale bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu stolu usedl předseda Disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu Alexander Károlyi. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den přeji.

Jaké slovo či věta nejlépe vystihuje uplynulých sedm měsíců předsedy Disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu?

Chápu, že musím odpovědět stručně, tak si myslím, že je to především časový press a náročnost jednání, která za těch sedm měsíců jsem musel absolvovat.

Spočítal jste si, kolik zhruba dnů jste musel věnovat korupční aféře ve fotbale?

Nespočítal jsem to úplně přesně ani ne na dny, ale je to spočítáno plus minus na hodiny, a to číslo se pohybuje kolem tisíc až tisíc dvě stě hodin za těch sedm měsíců.

Vy jste placeným funkcionářem?

Nejsem honorovaným funkcionářem, a je to jmenovaná funkce bez toho, že bych byl za to jakýmkoliv způsobem honorován.

Musel jste si brát v práci dovolenou?

Mám náhodou tu výhodu, že jsem vlastníkem a ředitelem své vlastní soukromé společnosti, takže je to otázka potom pochopitelně, jak se s tím vypořádám mimo pracovní dobu, soboty, neděle a podobně, ale je to velmi náročné skloubit. Nechci o tom schválně mluvit, protože to je můj problém především, jak se s tím vypořádávám, ale snažím se to vypořádávat tím ...

Netrpěla vaše firma tím, že jste musel být, a teď, když to řeknu hodně vulgárně, takovým pošťákem mezi disciplinární komisí a policií, protože jste styčným důstojníkem mezi Českomoravským fotbalovým svazem a policejními orgány?

Já bych řekl, že z hlediska výsledků netrpěla, ale z hlediska pracovního nasazení a různých termínů a lhůt a tak dále, trpěla.

Dovedete odhadnout, kdy všechno to skončí?

Já bych řekl, na tuto otázku jsem odpovídal už na výkonném výboru, který rozhodoval o tom, kam posunout termín valné hromady, a řekl jsem asi nebo odpověděl asi jsem v tom smyslu, že do konce února, do 15. března nemusí být disciplinární řízení ještě skončeno, ale podle mého názoru v každém případě budeme znát jména jednotlivců pohybujících se v českém fotbale, kterých se dotkla korupční aféra, to znamená, za tímto horizontem můžeme valnou hromadu konat.

Nebyl jste příliš optimistický?

Já bych chtěl říct, že nebyl. Vycházím z určitých informací, které mám a předpokládám, že na té disciplinární úrovni v tom prvním kvartálu plus minus bychom mohli na disciplinární úrovni, pak je ještě odvolací a podobně, bychom mohli ty věci ukončit.

Před sedmi měsíci začala práce disciplinární komise kvůli největší korupční aféře v českém fotbale. Jaké máte vysvětlení, protože o korupci ve fotbale se mluví desetiletí a fakta se na veřejnost dostala právě letos?

No, dostala se na veřejnost díky tomu, že do celého procesu vstoupily orgány činné v trestním řízení, které mají samozřejmě ze zákona tu možnost, tedy skutečně fotbalový svaz bez toho, že bych ho chtěl omlouvat, protože svůj podíl viny na tom také určitě má, a přestože bych ho chtěl omlouvat, tak má ty možnosti právě policie. To znamená orgány činné v trestním řízení, které měly možnost nasadit odposlechy a na základě právě těchto odposlechů mohlo být spouštěno nejen trestněprávní stíhání, ale především disciplinární řízení.

Kdy předseda Disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu Alexander Kárloyi poprvé slyšel, že ve fotbale je korupce?

Já bych řekl, že jsem to slyšel okamžitě, jak jsem do fotbalu vstoupil, ale je rozdíl ...

To byl rok?

Do fotbalového dění z hlediska funkcionaření, myslím, protože fotbal hraji od svých, nebo hrál jsem závodně od svých šesti let, ale funkcionářem od roku 1978 v tehdejší federální Fotbalové federace Československa a samozřejmě o takových věcech, jako je korupce, se vždycky ve fotbale mluvilo tak, jak se o něm mluví i ve společnosti.

Proč ale taková aféra ten fotbal nezasáhla? Znamená to, že byl tehdy kryt nomenklaturou nebo stranickými orgány?

Já bych řekl, že ani nebo možná, domnívám se, že nebyl tak kryt těmito institucemi, ale podle mého názoru tenkrát přeci jenom ta, když to trošku řeknu s nadsázkou, ekonomika byla svým způsobem víc řízena. Nebyl soukromý sektor, byl jenom státní sektor finanční, tak samozřejmě ten tok těch peněz byl lépe viditelný, i když ani za éry bývalého režimu do roku 1989 se korupce ve fotbalu nevyhnula a byly aféry Vlašim, Ústí, Bohemians a podobně, kde byly takzvané černé fondy, kde uplácení bylo.

Nebyla ale v tak velké míře. Znamená to, že nebyla odkryta, nebo skutečně tak nefungovala, protože byly jiné toky peněz. Svaz byl napojen na státní organizace?

Těžko se dá na to seriózně zpětně opovědět. Myslím si, že i když ke korupci docházelo kolikrát, tak pravděpodobně podle mého názoru nebyla v takovém rozsahu jako ten skandál, který projednáváme.

Když byl hostem Interview BBC krátce po vypuknutí korupční aféry, tedy v polovině května dosluhující předseda Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst, kromě jiného řekl:

JAN OBST (zvukový záznam): Já jsem opakovaně zdůraznil, že jsem rád, že policie konečně se toho chopila a opakovaně chci zdůraznit i v tomto pořadu, že fotbalový svaz až dosud využíval všechny prostředky, které měl k dispozici a nic nezanedbával. Tam, kde prostě jeho prostředky nestačily, tak se obracel na policii. To už tady bylo řečeno. Svaz nemá k dispozici a nemůže provádět odposlechy. Svaz nemůže provádět tajné natáčení kamerou, nechávat si předvádět osoby, vyslýchat je a podobně. Prostě i ta policie se k těm indiciím dostala pouze a jenom na základě použití této operativní techniky. A tu prostě ten fotbalový svaz nemá.

Psal se 17. květen roku 2004, když tato slova pronesl předseda Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst. Nakolik má Alexander Kárloyi zodpovězenou otázku, proč policie začala razantně vyšetřovat korupci ve fotbale až v roce 2004, na což Jan Obst před těmito mikrofony zhruba před třičtvrtě rokem upozornil, že jste jako Českomoravský fotbalový svaz dávali policii už před několika lety indicie, že ve fotbale je korupce?

Já bych souhlasil s panem předsedou Obstem. Otázka je, proč policie až v tomto roce nebo v minulém roce měla být spíše směřovaná na policii. Já musím říct jednu věc, a to mohu potvrdit a samozřejmě i vlastně doložit, a proto o tom mohu hovořit. Za posledních deset let v působnosti samostatného Českomoravského fotbalového svazu jsme orgánům policie nebo státním zástupcům dali podnět asi v patnácti až dvaceti případech, kde jsme žádali o to, aby prozkoumali, zda nedošlo k trestnému činu. Byla to celá řada známých věcí, známé utkání Žižkov - Slavie například, vyjádření pana Klusáčka na veřejnosti, že ve fotbale korupce je a dále již známou kauzu pana /nesrozumitelné/ a podobně. To všechno skončilo po projednání, nebo v některých případech pro neprojednání na úrovni fotbalových orgánů u orgánů činných v trestním řízení. Policie tyto věci vždycky odložila. Myslím si, že ten důvod byl především ten, že neměla dostatek důkazů, tak silných důkazů jako je záznam operativní techniky.

To znamená, když se podívám na to, že vy jste celou dobu, celé měsíce teď intenzivně komunikoval s policisty, s dalšími lidmi z orgánů činných v trestním řízení, že předtím na ty jednotlivé případy, na těch patnáct případů, které jste dali jako Českomoravský fotbalový svaz, nenasadila tu operativní techniku a průlom v roce 2004 spočívá v tom, že byla nasazena operativní technika z toho, co o tom víte?

Otázka je správná. Ono bych řekl v těch případech, kdy my jsme odevzdali ty jednotlivé kauzy orgánům činným v trestním řízení, tam se jednalo o situace, které se již staly, které jsme jako jaksi projednávali na fotbalové úrovni, ke kterým již došlo a které jsme tedy předali. To znamená, když to trošku řeknu s nadsázkou, ani nebylo na koho nasadit odposlechy. Na druhé straně v tomto případě to bylo tak, že tady došlo k určitému podezření v případě utkání Chomutov - Dolní Kounice, který rozhodoval tedy nám známý dneska už Václav Zejda. Tam tedy podání bylo směrem k orgánům policie a orgány policie se toho zhostily tak, že posoudily, že to závažné jednání a opakované z jeho strany by mohlo být a Městský soud v Brně odposlechy povolil. Tím se vlastně odkryl celý skandál, protože začaly odposlouchávat pana Zejdu a pak tedy i další jednotlivce v českém fotbale, se kterými pan Zejda komunikoval, takže ten postup je trošku obrácený než v těch minulých letech.

Není to tedy tak, když si odpovíte na tu základní otázku, proč policie začala razantně vyšetřovat korupci ve fotbale na přelomu let 2003 a 2004, že by policie byla laxní?

Já si to nemyslím, že by policie byla laxní. Ono je potřeba si také uvědomit, že policie nemá, jenom bych řekl, fotbalové problémy s fotbalovou korupcí. Mají celou řadu jiných závažných korupčních jednání a jiných problémů, které musí řešit. Já, pokud mohu vyjádřit svůj názor, tak skutečně k tomu došlo z hlediska všech možných náhod a postupů, že tedy se tato kauza odhalila a policie začala poslouchat.

Disciplinární komise fotbalového svazu byla v uplynulých sedmi měsících, řekněme, jakýmsi fotbalovým soudem. Vynesli jste několik desítek trestů. Existovaly okamžiky, ve kterých jste si připustil, že jste jako předseda komise málo razantní?

Já bych řekl, že, co se týče razance, musím otevřeně říci, že v průběhu projednávání těchto kauz a tohoto disciplinárního řízení jak v případě klubů, tak jednotlivců mě jenom mrzelo v některých případech, že disciplinární řád nám neumožňuje uložit vyšší tresty. Neřekl bych doživotní, protože doživotní trest není podle mého názoru řešením a už vůbec ne ve sportu a ve fotbale, ale bych řekl v některých případech by ta možnost ten disciplinární řád nám dával větší diferenciaci mezi jednotlivými osobami byla jako příjemná v tom případě z hlediska vaší otázky bych řekl ano.

To znamená, kdyby vám ty normy, vnitřní normy, tedy disciplinární řád Českomoravského fotbalového svazu dával větší rozpětí, tak byste byl razantnější?

Rozhodně bych ho uplatnil jako v případech, kde to je zcela evidentní jako například u pánů Zejdy, Horníka, Hastíka a podobně, kde podle mého názoru by došlo k uložení vyšších trestů, než jsou. Na druhé straně není třeba zapomínat, že podle trestního práva mohou dostat maximálně za korupční jednání plus minus dva roky podmínečně, nebo trestu nepodmínečného, nebo finanční trest a podobně a že je potřeba se na každého z nich také dívat kompletně a komplexně. Že je stíhán orgány činnými v trestním řízení, tam mu hrozí určitý trest, pouze ten fotbalový trest, tak zase, abychom nebyli papežštější než papež, ono když se to pak sečte, tak samozřejmě může z být jako bych řekl i teď a bude podle mého názoru odpovídající opatření. I ve fotbale dvouletý trest je vysokým trestem a neznám nikoho v českém fotbale a v československém, kdo se do původních funkcí nebo postavení vrátil po odpykání podobných trestů. Takže si myslím, že to je můj pohled na tuto věc.

Nikoliv tedy, že tím, že ona korupce ve fotbale zasáhla tak velké množství klubů, zasáhla tak velké množství funkcionářů a rozhodčích, že byste u tak velkého množství, řekněme, byli mírnější v těch nižších trestech? Odmítl byste takovou námitku, že jste byl málo razantní?

Odmítl bych takovou námitku a samozřejmě ještě je potřeba si uvědomit, že trestá se na základě prokázaného provinění a samozřejmě každý případ je jiný a není možné říkat, tak teď budeme dávat vyšší tresty, protože se provinilo víc lidí. Víte, to by byla paušalizace, která do disciplinárního řízení nepatří.

Vy jste už v několika rozhovorech prozradil, že vám nejvíc při vyšetřování korupce v českém fotbale komplikovalo život a teď cituji doslova: "Zapírání, kličkování a lži lidí, kteří stáli před disciplinární komisí." Ve kterých okamžicích se jednotlivým aktérům aféry rozvázal jazyk nebo zapírali až do konce?

Já bych řekl, že byl rozdíl mezi například projednáváním korupce v kauze 1. FC Synot, kde všichni odmítli vypovídat, kde nemluvili, kde nehovořili. A v těch dalších kauzách Viktoria Žižkov, Opava Vítkovice, bych řekl, že jejich vyjádření, jejich komunikace byla daleko komplexnější, rozsáhlejší, vstřícnější.

To znamená, že s přibývajícím časem a narůstáním rozměrů té korupce byly sdílnější?

Já bych řekl, že si uvědomili, že to zapírání nemá také cenu v tom disciplinárním řízení, že hlavním argumentem jsou soudem povolené odposlechy, které nebylo možné a oni je také nezpochybňovali. Oni pouze argumentovali tím, ti první nemluvili a tito další argumentovali tím, že sice to, co tam je, je pravda, ale že to tak nebylo myšleno. Ale byli alespoň schopni a ochotni o tom komunikovat, odpovídat na otázky, vyjadřovat se a podobně. Kdežto v kauze Synot například rozhodčí, kromě pana inženýra Krátkého, žádný z nich nechtěl vypovídat.

Jak jsem říkal v úvodu, vy jste byl, řekněme, styčným důstojníkem mezi policií a Českomoravským fotbalovým svazem, dostal jste se k odposlechům. Byly to právě odposlechy, které vám jako komisi nejvíc usnadnily život při vynášení trestů?

Já bych řekl, že byly důkazem číslo jedna a byly velmi klíčovým důkazem. Disciplinární komise pracuje s podklady, které jsou výlučně a výhradně z fotbalového prostředí. Každý týden řešíme věci na základě zprávy delegátů, rozhodčích a podobně a jiných funkcionářů. Kdežto tady byly k dispozici odposlechy, které odsouhlasil soud, tady byly zaznamenány velice přesně a podrobně a samozřejmě byly klíčovým podkladem pro disciplinární řízení.

V čem především podle vás jako předsedy Disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu selhal systém fungování českého fotbalu, že taková míra korupce, o níž se veřejnost dozvěděla, vůbec byla možná?

Víte, já bych řekl, že to je otázka, které bychom snad museli věnovat samostatný program, protože ve stručnosti není možné postihnout celý ten problém a dost těžko je ho i rozklíčit.

Počkejte, pane předsedo, asi tam byly nějaké díry v celém tom systému, že něco takového v takovém množství bylo možné?

Řekl bych především, že to je otázka jednotlivých person a osob, které se pohybují ve fotbale, především v té oblasti rozhodčích. Víte jako celá řada funkcionářů, počínaje okresními svazy, krajskými až po Českomoravský fotbalový svaz, jsou bývalí rozhodčí, jsou rozhodčí, jsou to osoby, které se vzájemně znají, které velice výrazně pomáhají při růstu nových rozhodčích, což by bylo pozitivní z hlediska jejich odbornosti, ale bohužel podle mého názoru i ty negativní vlastnosti, které mají, a to jsou otázky, bych řekl, toho korupčního jednání, přenášejí na ty nové generace. A to je velmi závažné.

Počkejte, to je opravdu možné? V rámci těch jednotlivých, jak to nazvat, v rámci těch jednotlivých aktérů, kteří se pohybují kolem fotbalu, z toho vinit cech rozhodčích?

Já bych řekl nejen cech rozhodčích.

Vy jste téměř jako řekl, že to je problém rozhodčích, že funkcionáři jsou bývalí rozhodčí.

Prosím vás, co se týče rozhodčích, tak je to jeden problém v rozhodčích, ano to jsem řekl a tak ty indicie, které v disciplinárním řízení máme, tak tomu nasvědčují. Někteří ti rozhodčí, jak víte, jako komunikovali s delegáty, kteří jim v tom pomáhali, kterým hlásili, jakým způsobem a kde rozhodovali, jak se chovali, jakým způsobem to bylo celé zrealizované a na druhé straně, a to je potřeba říci, jsou to tedy i kluboví funkcionáři, kteří tedy zase z hlediska svých osobních zájmů, z hlediska zlepšení postavení svého klubu a tak dále ty úplatky nabízeli. Jedna i druhá strana se na tom podílí přibližně stejným dílem samozřejmě obojí je špatné.

Kdyby tady seděl někdo z rozhodčích jako například zakladatel Unie fotbalových rozhodcích Evžen Amler, který byl obviněn posléze pak toho obvinění byl zproštěn, řekl v rozhovoru pro BBC, že ho mrzí, že se rozhodčích jako stavu nikdo z vedení Českomoravského fotbalového svazu v souvislosti s korupční aférou nezastal.

EVŽEN AMLER (zvukový záznam): Já si myslím, že je nám tady potřeba vytvořit systém, který nám pomůže i do budoucna, a to zejména do budoucna, protože nám jde především o budoucnost českého fotbalu, který nám tady vytvoří systém kontroly a sebekontroly tak, aby skutečně jsme mohli přesvědčit veřejnost, že tady stojí lidé, kterým stojí zato důvěřovat. Bez té důvěry té veřejnosti je to hrozně špatné, protože jakmile důvěra veřejnosti není, tak jakákoliv chyba, jakýkoliv omyl se hned přenáší do té roviny první, do té roviny etické nebo morální. A já si myslím, že toto je věc, se kterou především musíme nyní bojovat.

Prohlásil v rozhovoru pro BBC zakladatel Unie fotbalových rozhodčích Evžen Amler. Jaké kroky by podle předsedy Disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu Alexandera Kárloyiho bylo možné přijmout, aby se ta korupce v takové míře neopakovala?

Já bych řekl, že je potřeba o těch základních článků výchovy rozhodčích, skutečně rozhodčích připravovat nejen odborně, ale, bych řekl i z hlediska určitých právních aspektů, určitých právních informací, aby se uměli v tomto prostředí pohybovat, jak reagovat, když jim někdo nabízí úplatek, jak reagovat, když někdo se snaží je ovlivnit. Trošíčku jako je naučit nějakým základům psychologie a tak dále. Protože z disciplinárního řízení vyplývá například, že oni se velice podivovali, že státní zástupce třeba, když zamítl jejich stížnost proti obvinění, že řekl tedy, že i mlčení je souhlas s úplatkem. To jsou věci, které vůbec nevěděli, ale víte, to není otázka jenom ...

Když vás poslouchám dobře, to znamená, že se do těch problémů rozhodčí dostali i proto, že nemají základní právní vědomí?

Já bych řekl, že ne, ale když se mě ptáte na nějakou budoucnost, tak jako součást určité výchovy rozhodčích, jejich teoretické přípravy, tak si myslím, že to by mohlo tedy napomoct a výrazně tuto věc eliminovat a samozřejmě, zdůrazňuji, já si myslím, že žijeme v demokratické společnosti, že každý se má vychovávat sám, každý se má sám vzdělávat, každý má mít tu sebekontrolu sám nad sebou a každý má podle toho k věcem přistupovat. A pokud si nevytvoříte určitý odstup od těch funkcionářů, tak žádná sebekontrola, žádná kontrola a žádný mechanismus k tomu nepomůže.

Myslíte, že celá ta aféra vytvoří, řekněme, poměrně velký distanc mezi těmi dvěma světy, mezi světem rozhodčích na straně jedné a mezi světem fotbalových funkcionářů, že už si to nedovolí, protože budou mít strach?

Já bych řekl, že bychom se měli z toho poučit v tom směru, protože já jsem například v disciplinárním řízení jsem se přesvědčil o tom, že rozhodčí, kteří se provinili, tak měli osobní vztahy s funkcionáři v takovém rozsahu, že se spolu setkávali, že se navštěvovali, že si vzájemně pomáhali různými službami, různými aktivitami. Vlastně tam byla velká lidská provázanost. Přeci, jestliže já jsem rozhodčí a mám rozhodovat o utkání zrovna tohoto klubu, kde tento manažer má klíčové postavení, tak nemůžu být ve vztahu k němu v tom smyslu, že jsem mu zavázán, on mi je zavázán a podobně. To se vine jako červená nit celým tím případem.

Je možné z formálního hlediska nějak ta pravidla změnit? Upravit tak, aby takové vazby mezi nimi úzké nebyly, mezi rozhodčími a funkcionáři?

Pane Moravec, to je ta otázka, co říkám, to je otázka osobní kultury.

Nikoliv tedy formálních pravidel?

To víte, že ne. Já neříkám, že to je disciplinární provinění, že nikdo nemá nikoho zdravit a nikdo nemá s nikým komunikovat. Ale je otázka, jak komunikuji. Já také se léta pohybuji ve fotbale, také se znám s fotbalovými funkcionáři, ale rozhodně musí tady být jasný mantinel mezi funkcionářem a mezi rozhodčím, a to je otázka kultury každého člověka, jeho odpovědnosti, jestli se pohybuji v profesionálním fotbale. Já jim kladu otázku, celá řada z nich působí v evropských soutěžích fotbalových. Ptám se, proč tam nemáte takové vztahy? Proč si netykáte s manažerem a jak sám může pískat a podobně? On říká, že tak to není možné. Proč by to nebylo možné u nás. Ale samozřejmě je potřeba k tomu takto přistoupit.

Když jsme spolu mluvili před měsícem, řekl jste mi, že jako disciplinární komise za sebou máte většinu práce, hrajete zhruba devadesátou minutu toho fotbalového zápasu, policie má případ uzavřít do konce roku. Je zřejmé, že už další kluby do celé věci nespadnou?

Pokud mám tyto informace od orgánů činných v trestním řízení, tak už kromě těch, o kterých hovoříme, že jsou ve stadiu vyšetřování, tak už další nové obvinění by neměli být, ani jednotlivci. To znamená, že současně probíhá vyšetřování klubu Jablonce, Teplic, Sparty, HFK Olomouc a Mostu.

Deník Právo před týdnem napsal, že se jako o dalším týmu, který by mohl být potrestán disciplinární komisí odebráním bodů kvůli korupci ve fotbale, že by mohla být v nejbližší době Sparta. Právo citovalo slova policejního zdroje, a teď také cituji doslova: "Máme toho na Spartu dost, i když toho rozhodně není tolik jako v případě Žižkova," konec citátu. Viděl jste takové důkazy?

Neviděl jsem takové důkazy. Znovu opakuji, že v těchto kauzách Jablonec - Teplice, Most a Sparta je lhůta do konce kalendářního roku, to znamená do 31. 12. vyšetřování. Podle mých názorů a podle mých informací bude prodloužena do konce ledna, takže si musíme ještě počkat.

Do konce ledna, byť policie má termín do konce roku?

Já myslím, že požádá policii o prodloužení tohoto termínu, tak jak to je v případě Viktorie Žižkov, kde byl prodloužen termín pro policii do konce ledna.

Proč je to zapotřebí z těch informací, které máte, prodlužování, neustálé prodlužování těch termínů?

Samozřejmě policie musí vyslechnout celou řadu svědků. Ti svědci se mohou omluvit, jsou k dispozici další důkazy, to znamená, zase musíme rozšířit to portfolio těch svědků, ověřit si některé skutečnosti, dozorujícím státním zástupcem je odkonzultován a podobně. Ten proces není tak jednoduchý ze zákonných důvodů, jak na první pohled vypadá, proto jsou tam ty lhůty prodlouženy.

A ty informace, které vy máte k dispozici a ty spisy, které vidíte u těch čtyřech klubů, fotbalových klubů, které jsou ještě policií prošetřovány, je zjevné, že bude některý z těch klubů opět potrestán odebráním bodů, protože ty důkazy jsou tak pádné, například Sparta?

Pane Moravec, v případě Jablonce, Teplic, Mostu, Sparty a HFK Olomouc budu mít k dispozici příslušné podklady až, pokud bude někdo policejně obviněn, až o tom rozhodne státní zástupce, takže na to si musíme ještě počkat, takže k tomuto se nemůžu vyjádřit.

To znamená, že to je nepravděpodobné, že by k obvinění a zasedání disciplinární komise a odebírání bodů došlo dříve než v polovině či koncem ledna?

Řekl bych, že určitě, že disciplinárka bude tyto věci projednávat někdy na přelomu ledna a února.

Další téma, budoucnost českého fotbalu. Před měsícem jste naznačil, že se měsíc před konáním valné hromady rozhodnete, zda budete kandidovat na předsedu svazu. Zbývají vám necelé tři měsíce. Termín se posunul. Na jakou stranu se zatím přiklání pomyslné závaží kandidovat nebo nekandidovat?

Já bych to trošíčku upřesnil. Ano, vyjádřil jsem se takto, a to z toho důvodu, že mě několik fotbalových subjektů oslovilo v tomto směru. Řekl jsem zcela jasně, že to skutečně zvážím. Je to závažné rozhodnutí i z hlediska mé profese, mého zaměstnání a samozřejmě i z hlediska té otázky, kde si člověk musí položit zásadní otázku, zda touto funkcí může výrazně fotbalové dění pozitivně ovlivnit a zvláště v situaci, v jaké se fotbal nachází po korupční nebo v závěru, doufejme už za chvíli, korupční aféry. Tak to je rozhodující. Pro to jsem si nechal určitý prostor. Já bych řekl, že dávám v životě přednost civilnímu zaměstnání. Fotbal dělám jaksi paralelně.

To znamená, přiklání se.

Přikláním se k teorii nekandidovat. Moje práce nebo moje zaměření vidím spíše v té disciplinární oblasti.

To znamená, že byste rád pokračoval jako předseda disciplinární komise?

Tak to je otázka. To vám nejdříve musí někdo nabídnout takovou práci.

Teď vám to nabízím.

Pokud budete předsedou fotbalového svazu, tak ano.

Takže byste kandidoval?

Tak uvidíme.

Že byste kandidoval? Vy stojíte v čele disciplinární komise. To nejenže tedy rozhodnutí nekandidovat souvisí s tím, že máte firmu, nebo spíš se zaměřujete na působení v disciplinární komisi. Nebylo by to vůbec naivní kandidovat z pozice šéfa disciplinární komise, který si nadělal nepřátele kvůli tomu, že vyšetřoval tu korupci ve fotbale?

Tak to je otázka, do jaké míry to vnímá to fotbalové prostředí. Je to otázka správná, k zamyšlení. To je také jeden důvod, nad kterým je potřeba se zamyslet. Já si myslím, že lidé, kteří opravdu, o kterých se tady bavíme spolu, to s fotbalem myslí dobře a zamýšlejí se především z hlediska budoucnosti fotbalu, jeho jména a postavení ve společnosti, tak by měli tu práci disciplinární komise ocenit. Nechci chválit sám sebe, ale prostě tak bych to viděl já, kdybych se na to díval s odstupem. A ti, kteří se na to dívají jinak, tak ti by tedy v tom fotbale dál vůbec neměli pokračovat.

Krátce po vypuknutí aféry předseda Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst odpovídal v rozhovoru pro BBC na otázku, co by mělo změnit vedení svazu, které vzejde z nové valné hromady?

JAN OBST (zvukový záznam): Mohu uvést pouze příklady. Například je to způsob a fungování komise rozhodčích, způsob vlastního řízení ligy, objevují se názory, zda by nebylo vhodnější, aby liga se takzvaně osamostatnila tak, jako je tomu v některých zemích. V tomto se budou muset kluby samy rozhodnout, současný názor můj na věc je, že by za určitých okolností toto řešení možné bylo.

17. květen a slova předsedy Českomoravského fotbalového svazu Jana Obsta v rozhovoru pro BBC. Které nejzásadnější kroky podle vašeho názoru budou před novým vedením Českomoravského fotbalového svazu?

Tak já si myslím, že jedna z klíčových otázek je otázka určité novelizace stanov již z hlediska tolik diskutovaných systémů dvoukomorového systému a tak dále, takže to je klíčová otázka, na kterou je potřeba se podívat.

Vy byste chtěl jednokomorový svaz?

Já neříkám, že bych chtěl jednokomorový svaz, protože musím vám říct, že v podmínkách československého a českého fotbalu vlastně ještě nikdo s jednokomorovým svazem nepracoval. Hodně se o něm mluví. Tenkrát byl Československý fotbalový svaz nyní je Českomoravský fotbalový svaz, takže to musíme velmi, velmi důkladně rozdiskutovat, zvážit a skutečně ...

Není to ale tak, že by to bylo pro tuto valnou hromadu, že by změnila komorovost svazu?

To je tak zásadní otázka, že si vyžaduje skutečně dlouhodobou přípravu a že je na ni potřeba pracovat na všech úrovních fotbalu, minimálně ten jeden rok. A ty ostatní věci, bych řekl, ty jsou především ani ne tak ve fotbale legislativní, ale já si myslím, že především personální, že skutečně vybrat ty lidi, aby nebyli na fotbale závislí, aby ten fotbal mohli vykonávat nezávisle, nezávisle na financích a podobně, a to jsou především ty orgány, které řídí fotbalová liga, komise rozhodčích, delegáti, samozřejmě disciplinární komise.

Konstatuje předseda Disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu Alexander Kárloyi. Který byl hostem Interview BBC. Děkuji, že jste přišel do tohoto pořadu, děkuji vám za třicet minut. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou, děkuji.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.