Václav Moravec moderátor BBC

Bezpečnostní prověrky a jejich důvěryhodnost se staly jedním z hlavních témat veřejné diskuse v letošním roce. Česká média referovala o tom, že ne zcela v pořádku bylo vydání prověrky někdejšímu náměstkovi policejního prezidenta Václavu Jakubíkovi, bývalému eurokomisaři Pavlu Teličkovi či někdejšímu šéfovi úřadu vlády Pavlu Přibylovi. Stínový ministr vnitra za ODS a místopředseda sněmovny Ivan Langer na adresu současného ředitele NBÚ Jana Mareše a jeho přístupu k prošetřování podezřelých prověrek říká:

Ivan LANGER (zvukový záznam): Přiznám se, že velmi rozpačitě. Přiznám se, že jeho přístup k tomuto problému je velmi liknavý.

Říká v rozhovoru pro BBC místopředseda Poslanecké sněmovny za občanské demokraty Ivan Langer. Nejen o údajném falšování bezpečnostních prověrek v České republice bude následujících třicet minut. I dnes je před námi půlhodina otázek a odpovědí, i dnes vás od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš. Vítejte po roce v BBC. Hezký dobrý večer.

Hezký dobrý večer.

Za jak podstatnou považujete důvěru veřejnosti v Národní bezpečnostní úřad, který uděluje bezpečnostní prověrky pro nakládání s utajovanými informacemi?

Za velmi podstatnou, ovšem má to jeden háček, že Národní bezpečnostní úřad do této doby se choval víceméně tak, že jeho činnost byla co nejvíce skryta, i když nemusela býti skryta. Mým jedním z hlavních úkolů, které vlastně jsem začal provozovat po nástupu do funkce, bylo co nejvíc, jak mi to zákon dovoluje, odtajnit nebo respektive zveřejnit činnost Národního bezpečnostního úřadu, což se projevilo jak například na internetových stránkách nebo některými našimi prohlášeními nebo i tím, že, pane redaktore, jsem dvakráte během roku přijal pozvání k vám do rozhlasu.

Myslíte, že je to tedy dostatečné, zatím ta vaše otevřenost nebo existují místa, ve kterých považujete tu otevřenost stále ještě za ne zcela dostatečnou?

No, úplně dostatečné to není, ale mně zákon o ochraně utajovaných skutečností mnoho šancí nedává. Naše činnost je řízena zákonem, vnitřními předpisy, podzákonnými normami a v současné době i předpisy Evropské unie i Severoatlantické aliance. A tam je velmi složité pustit veřejnost, která není prověřena, k ochraně nebo respektive ke styku s utajovanými skutečnostmi k těmto předpisům. Ty, které jsou veřejné, jsou na našem webu, co se týká zákona, vnitřních předpisů, teda podzákonných předpisů. Ty, které se týkají například činnosti Evropské unie, jsou taktéž k nahlédnutí na našem webu nebo na webech Evropské unie v angličtině nebo v češtině. Co se týká předpisů Severoatlantické aliance, tam je to trošku složitější, protože ty nejsou určeny k veřejnému šíření, tudíž je nemůžeme uveřejnit tak, jak bysme si přáli.

Když jsem se vás ptal na podstatnost, či nepodstatnost, důležitost, či nedůležitost toho, jak vy vnímáte důvěru veřejnosti vůči NBÚ, tak agentura STEM zveřejnila začátkem listopadu výzkum, ze kterého vyplývá, že v České republice poklesla důvěra veřejnosti v bezpečnostní složky státu, včetně Národního bezpečnostního úřadu. NBÚ věří v současnosti třicet osm procent dotázaných. Co si myslíte o této důvěře? O třiceti osmi procentech lidí, kteří vám věří?

No, je to, abych pravdu řekl, první tento výzkum, který říkáte, třicet osm procent. Žádný dřívější nevím a neznám, takže nevím, jestli je, ta důvěra nám poklesla, nebo naopak vzrostla.

Když můžeme srovnávat, tak nad vámi je armáda a policie, pod vámi je BIS ...

Ano, čili ...

... to znamená, že jste v druhé polovině.

V druhé polovině to je krásné, ale druhá věc je ...

To se vám líbí, s tím jste spokojen, s osmatřiceti?

... v druhé polovině je to krásné, osmatřicet procent, v případě volebních výsledků je to nádherný výsledek, ale nejsme voleni. Co se týká uveřejňování některých skutečností, já bohužel nemohu zveřejnit věci tak, jak bych si i já přál. Ozřejmil veřejnosti skutečnosti, které jsou, které Národní bezpečnostní úřad provádí, protože to bohužel nejde.

Pojďme ale některé věci, které souvisejí s důvěrou veřejnosti v Národní bezpečnostní úřad, teď rozebírat v rámci těch možností, které máte k dispozici. Na důvěře, respektive nedůvěře veřejnosti v Národní bezpečnostní úřad se bezesporu odrazila letošní aféra s poctivostí, nebo nepoctivostí udělování bezpečnostních prověrek. Před dvěma měsíci jste oznámil prošetření všech bezpečnostních prověrek vydaných od roku 1992. Pane řediteli, jak jste daleko?

Samozřejmě toto prověření nebo respektive vnitřní audit pokračuje. Pokračuje cca jeden měsíc a něco. Vzhledem k tomu, že, jak jsme řekli, jedná se asi o pětadvacet tisíc prověrek a začínáme od těch nejvyšších stupňů, přísně tajné, tajné a následujou stupeň důvěrné, tak samozřejmě tato práce je ve svých počátcích, protože pětadvacet tisíc prověrek je obrovské množství. Jedná se ...

To znamená, jste už zhruba na pěti tisíci prověrkách, pět tisíc jste prověřili nebo ...

Ne, ne, ne, jsme v začátcích a dovolím si hovořit o stovkách prověrek, neboť bezpečnostní ...

Co jste dělali ten měsíc a půl?

Ten měsíc a půl zaprvé je potřeba připravit tuto činnost, nelze to dělat chaoticky, prostě pustit skupinu lidí k prověrkám. Je potřeba ty lidi zaprvé k tomu připravit. Byli to lidé, kteří sice prověrkám rozumějí po právní stránce, ale nikdy je neprováděli, tudíž museli nastupovat, nastudovat veškeré interní předpisy od roku 1998 do roku 2002. To je ...

Takové lidi jste v NBÚ měli, to znamená, že jste nemuseli brát nikoho zvenčí?

Nemuseli jsme, ani nemůžeme brát nikoho zvenčí, takže my jsme takové lidi měli. Jedná se o osoby s právnickým, vysokoškolským právnickým vzděláním, kteří se nepodíleli na prověrkách nikdy, ale samozřejmě měli povědomost a znají zákonné normy a teď i interní předpisy, které upravovaly a upravují v současné době provádění bezpečnostních prověrek.

Kolik lidí celkem prověřuje už udělené bezpečnostní prověrky, tu sumu pětadvaceti tisíc?

Tři lidi.

Tři lidi?

Ano.

Pětadvacet tisíc? No, to je na léta.

Na léta to není, ale bohužel větší množství k tomu prověření dáti nemohu, protože nemám lidi nazbyt, které bych mohl postrádat na tuto činnost.

Dovedete vůbec odhadnout, tři lidi, pětadvacet tisíc bezpečnostních prověrek, jak dlouho to může trvat?

Jak dlouho to může trvat? Říkám, řádově měsíce, ale já ...

Řádově měsíce, z toho se pak stávají roky, pane řediteli.

Ne, ne, roky ne. Tam se jedná o to, že opravdu nás nejvíce zajímá stupeň přísně tajné a stupeň tajné. Tam hovoříme řádově o stovkách a tisících prověrek, čili ty mě zajímají nejvíce, protože na tom, na těchto stupních byly prověrky zpochybněny, na těchto stupních se podílejí zpravodajské služby. Čili tam, kde se podílejí zpravodajské služby, tam je to prioritní pro to pověření, které my děláme, vždycky ten interní audit, prioritní.

Jak úzký, či široký je to okruh z těch pětadvaceti tisíc?

Řekněme jedna třetina, ani ne.

Jedna třetina, pokud se nemýlím, tak to je zhruba osm ...

Řekněme sedm tisíc, ani ne.

... sedm tisíc prověrek. Do června příštího roku by mělo být jasno? Je to na půl roku?

Do června příštího roku by mělo být v těch nejdůležitějších bodech jasno.

To znamená, osm tisíc prověrek ty tři lidi by měli prověřit do června a dát veřejnosti zprávu?

Veřejnosti, já musím dát nejdříve tak, jak jsem říkal, musím nejdříve informovat předsedu vlády jako svého přímého nadřízeného a předsedu výboru pro obranu a bezpečnost, kteří vlastně si, kteří vlastně tuto věc taktéž sledují a samozřejmě ty věci, které budu moci veřejnosti sdělit, tak ty samozřejmě veřejnosti sdělíme. Říkám, že bohužel není mnoho věcí, které já mohu ze zákona pustit k veřejným informacím.

Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Ivan Langer před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC zhodnotil vaše působení v čele NBÚ a především způsob, jakým se vypořádáváte s pochybnostmi kolem bezpečnostních prověrek slovem rozpačitý.

Ivan LANGER (zvukový záznam):Přiznám se, že jeho přístup k tomuto problému je velmi liknavý, zaprvé. A přiznám se, že si nedokážu představit, že bych jako ředitel instituce měl pod sebou člověka, který je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, je vyšetřován policií jako osoba, která se měla účastnit téměř organizovaného zločinu. Myslím si, že toto je chyba a toto vrhá špatné světlo i na pana Mareše.

Konstatuje místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer, který narážel na to, že v NBÚ stále pracuje Vladimír Šiša, kterého policie vyšetřuje v souvislosti s případem soudce Berky, který čelí obvinění ze zmanipulování některých konkurzů. Jak Ivanu Langerovi odpovíte, pane řediteli?

No, odpovím velice jednoduše. Já jsem učinil to, co já, jako statutární orgán Národního bezpečnostního úřadu, učiniti musím, to jest v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že pan Šiša je zájmem nebo respektive jeho osoba je v zájmu orgánů činných v trestním řízení, tak jsem postupoval dvěmi způsoby. První způsob je v rámci bezpečnostní prověrky, kdy jsem si nechal udělat v okamžiku, kdy se vyskytne povídání o svědčení, skutečnost, která by mohla nasvědčovat, že tato osoba přestala splňovat podmínky bezpečnostní prověrky, nechal jsem toto prošetřit naším, naší vnitřní bezpečnostní. Ode všech míst, které my dotazujeme, se mi vrátily negativní odpovědi. Doposud očekávám odpověď od policie, respektive od orgánů činných v trestním řízení, které by mně měly dodat věci týkajících se trestního řízení. Zatím ...

Já jen dodám, abychom byli úplní a abychom tomu zcela rozuměli, že policie našla trestní spis údajného organizátora zmanipulovaných konkurzů soudce Jiřího Berky v Šišově kanceláři začátkem roku. Vladimír Šiša je sekčním šéfem Národního bezpečnostního úřadu. Ani to, že se našly tyto spisy ve vaší instituci, vás, řekněme, z jisté presumpce viny v tomto případě, když ten člověk je nadřízený a navíc v tak citlivé instituci, jako je Národní bezpečnostní úřad, neopravňuje k tomu, abyste ho, řekněme, sesadil, aby nebyl sekčním šéfem?

Tady je ...

Nebo pozastavil výkon jeho služby?

Pozastavil, takhle, první věc je. To je třeba jedna z věcí, která se mi často vyčítá, že jsem pana Šišu nepostavil mimo službu. Nelze. Národní bezpečnostní úřad je ústřední správní úřad. Zaměstnanci v něm jsou v pracovním poměru. Čili postavení mimo službu u nás podle zákoníku práce neexistuje. Hovoříte o tom, že se u něj našel trestní spis pana Berky. Já, pokud vím, tak se u něj našly části trestního spisu pana Berky. Velmi mylně se toto vždycky v médiích prezentuje s tím, že my prověrku soudcům neděláme. My bysme ani jaksi v rámci prověrky trestní spis neměli, čili to bych chtěl vysvětlit, ale to, že někdo má trestní spis nebo respektive části trestního spisu, není přece trestný čin. To v žádném případě není. A je teda na orgánech činných v trestním řízení, aby prokázaly, zda pan Šiša spáchal trestný čin. Pokud spáchal, bude obviněn, no, a bude obžalován a bude odsouzen, budu postupovat přesně podle zákona, ale ...

Nemůže být ale ten člověk bezpečnostně rizikový? To je ta základní otázka. Teď se ptám i z toho, co říká předseda sněmovního, branného a bezpečnostního výboru Jan Vidím, který tvrdí, že vy byste měl, jako šéf NBÚ, vyvodit z kauzy důsledky. A teď cituji doslova: "Já si myslím, že pan ředitel Mareš by udělal opravdu nejlépe, kdyby se s tím člověk dohodl na ukončení pracovního poměru." Konec citátu.

Ano. Toto je jedna z možností, kterou, která je mi samozřejmě panem předsedou výboru branně bezpečnostního raděna, ale ...

Využil jste ji?

Zatím jsem ji nevyužil z jednoho prostého důvodu, já jaksi, omlouvám se tím a všem, já, tím, že jsem právník, jaksi potřebuji mít právní podklad, a to se netýká jenom pana Šiši, ale to se týká všech. Pokud někomu mám odejmout osvědčení, musím mít jasný právní podklad, že ta osoba má nebo u ní se vyskytuje bezpečnostní riziko.

Ale, promiňte, když se teď ještě budeme bavit o tom bezpečnostním riziku, pokud se nemýlím, tak byl kontakt Vladimíra Šiši se soudcem Berkou, který je už obviněn a podle České televize, která 2. prosince zveřejnila onu reportáž, tak podle policie měl Šiša kontakty s Vladislavem Větrovcem. Ten je vedle Berky druhým hlavním obviněným v kauze podvodných konkurzů.

No, a co to vypovídá? Že měl někdo s někým kontakt?

To není bezpečnostní riziko, že tady váš šéf ...

Bezpečnostním rizikem ...

... sekce má kontakty s dvěma lidmi, kteří dělají podvodné konkurzy?

Pane redaktore, otázka zní, a ta nebyla zatím žádným médiem zcela jasně osvětlena, zdali měl kontakt, nebo policii, zdali měl kontakt před tím, než tito lidé byli obviněni, anebo potom. Jedna je věc, že vy se můžete kontaktovat s lidmi, nikdo vám neříká, že páchá trestnou činnost. Vy budete se s někým kontaktovat, budete se s ním, ne přátelit, ale budete se s ním občas setkávat na pracovních schůzkách, což nehovořím teď o panu Šišovi, a toho člověka následně obviní. Má to pro vás znamenat dehonestaci? Nemůže, protože otázka zní, spáchal-li vy jste tím, že jste se s ním setkával, nějaký trestný čin. To, že se s někým občas potkáte, nemůže být považováno za trestnou činnost.

Zeptám se jinak. Vy jste řekl, že jste se obrátil, teď asi předpokládám správně, počátkem prosince jste se obrátil na policii?

Ne, já jsem se obrátil na policii hned, jakmile jsem se dozvěděl, že pan Šiša je předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení, to znamená v březnu.

To bylo kdy? V březnu letošního roku?

Ano.

Od té doby jste nedostal od policie žádnou zprávu?

Od té doby jsem nedostal žádnou odpověď písemnou, která pro mě je důležitá a jedině relevantní.

A neměl byste urgovat, jestliže se zveřejňují další informace o tom případu, a vy jste od policie nedostal od března odpověď? To je poněkud divné.

Pane redaktore, já jaksi samozřejmě urgovat ...

Vám to nepřijde divné?

... můžu, ale vzhledem k tomu, že ta šetření probíhají. Vezměte si, že zatím se neřeklo, jestli to šetření skončilo. Vycházím z toho, že šetření probíhá a dostat, dalo by se říct, dílčí informace, pro mě může sice znamenat věc, ale nemusí, takže já počítám s tím, že policie, až bude mít v ruce relevantní, průkazné informace, pak mě bude informovat, tak mi je sdělí, písemně, a já budu postupovat. Buď ty relevantní informace budou směřovat k tomu, že pan magistr Šiša má bezpečnostní riziko u své osoby, tudíž přijde o osvědčení a jakmile přijde o osvědčení, bude s ním ukončen pracovněprávní vztah mezi Národním bezpečnostním úřadem. Pokud ty informace neobdržím, tak samozřejmě já nemohu činit, protože pan magistr Šiša může použít potom následně odvolání, opravný prostředek, že jsem jej, dalo by se říct, ukončil pracovní poměr v rozporu se zákoníkem práce. Bude se soudit. Může vzniknout státu škoda. To je první věc. Druhá věc je. Pokud ho zbavím bezpečnostní prověrky bez řádných důvodů, tak bych porušil zákon. Já musím mít k zbavení prověrky zaprvé řádné důvody, musím je mít podložené a musím je obhájit, jak víte moc dobře, nejen před kolegiem státních zástupců, ale taktéž před soudem a já si nedovedu představit, že bych kohokoli zbavil prověrky nebo nevydal prověrku v okamžiku, kdy bych neměl relevantní informace, které jsem schopen obhájit.

Případem udělování, respektive možné manipulace s bezpečnostními prověrkami se zabývá i policie. Trestní oznámení kvůli údajně podivnému vydávání prověrek podalo občanské sdružení Růžový panter, které se zaměřuje na odhalování korupce ve veřejné správě. Kolikrát vás, jako ředitele NBÚ, policie už kontaktovala?

Teď, co si představujete pod pojmem, omlouvám se, kontaktování, protože samozřejmě, již jsem, jako ředitel NBÚ nebo jako šéf instituce, byl požádán o předání určitých materiálů, určitých informací, což je běžný postup.

Je to tak vůči policii, že můžete je pustit do všech věcí? Může policie vyšetřovat utajované skutečnosti tak, aby skutečně odpověděla na to, zda docházelo k manipulaci s prověrkami?

Tam je trošku, v tom úplně není jasno, protože samozřejmě náš zákon jasně říká, že údaje shromážděné v bezpečnostní prověrce se mohou použít pouze toliko pro bezpečnostní prověrku. Ale ona i ta policie je schopná zjistit i z toho, jaké materiály byly shromážděny, zdali Národní bezpečnostní úřad postupoval dobře, či špatně. Ono ...

Teď mluvíte například o tom, že některé lidi prověřovala česká rozvědka, tedy rozvědka, tajná služba, která operuje v zahraničí, což mělo být v rozporu se zákonem, a tak byly vydány prověrky bývalému premiéru Josefu Tošovskému nebo bývalému eurokomisaři Pavlu Teličkovi a podobně?

V tom je trošku problém. Zákon, a tady trošičku budu vysvětlovat, zákon se, zákon upravuje provádění prověrek personální bezpečnosti, což je u lidí a u průmyslové bezpečnosti, což je u organizací. Zákon u organizací přesně stanovil, která zpravodajská služba se může podílet na prověrce, což znamená, úřad, což je Vojenská zpravodajská služba a BIS. U fyzických osob zákon stanoví, že se na něm podílejí zpravodajské služby bez tohoto vymezení, to znamená, pokud náš právní řád upravuje, že existují čtyři zpravodajské služby, může se na něm podílet kterákoliv ze zpravodajských služeb.

Podle vaší právní interpretace tedy ty prověrky nebyly vydány v rozporu se zákonem, protože Úřad pro zahraniční styky a informace je jedna z tajných služeb a zákon nespecifikuje, která tajná služba to musí být.

Ano, zákon nespecifikuje, která tajná služba to musí být.

To znamená, že se mohlo využít této právní kličky.

Ona to není právní klička. On je to legislativní text zákona.

No, tak, na ...

Právní klička je, když využíváte něčeho, co zákon neumožňuje přímo, kdežto tady přímo říká, že tady se podílejí zpravodajské služby a zákon v legislativní zkratce říká, které to jsou, a u průmyslové bezpečnosti stanoví pouze toliko dvě, a to ty vnitřní zpravodajské služby. A pokud zákonodárce chtěl stanovit i u personální bezpečnosti, měl to tak stanovit. Ale nestanovil.

Pokud se nemýlím, tak teď, a o tom bude řeč i v další části Interview BBC, je na stole nový návrh zákona o utajovaných skutečnostech. Bude už tam toto zpřesněno?

Ano, toto tam již bude zpřesněno.

To znamená, že už, pokud by nějaký ředitel bezpečnostního úřadu chtěl manipulovat prověrku, něčí prověrku a nešel by na BIS a chtěl by využít Úřadu pro zahraniční styky a informace, tak nový zákon nebo novela zákona o ochraně utajovaných skutečností mu to zakáže, protože u těch personálních prověrek bude vyjmenována BIS?

Ono je to problém v tom, že ono to nejde takto přímo konkrétně říct, protože si vemte, že budete dělat prověrku člověka, a v současné době od 1. května letošního roku je to víc než pravděpodobné, který za celou dobu, těch x let, které se budou provádět prověřování, v České republice nebyl, to znamená, jak chcete, aby vám to udělala služba, která může působit jenom na území České republiky. Ta vám o tom člověku nic ...

No, počkejte, ale pak je ...

... nezjistí.

... ale pak je ta druhá klička, že může dát doporučení bezpečnostní služba, která pracuje pouze venku, to znamená Úřad pro zahraniční styky a informace, ten člověk je celou dobu v České republice a ta může dát doporučení a na základě toho vy můžete udělit bezpečnostní prověrku rizikovému člověku.

To nemůžu, protože samozřejmě ten zákon bude zcela jasně říkat, že ...

Ne, podle stávajícího zákona, mám teď ...

Podle stávajícího zákona si myslím, že taktéž ne, protože ten zákon zcela jasně ukládá, jaká je zaprvé působnost zpravodajských služeb, to ne náš zákon, ale zákon o zpravodajských službách, to je první věc. A druhá věc, jaksi pokud mám zcela jasně odstranit bezpečnostní riziko, tak v okamžiku, kdy ten člověk se pohybuje na našem území, to znamená, není mimo, anebo, dejme tomu, se pohybuje soustavně u nás a mimo, tak samozřejmě logické je, že oslovím obě dvě zpravodajské služby, což se samozřejmě v mnoha případech dělo a děje, kdy například prověrku provádějí třeba tři zpravodajské služby současně, protože zasahuje ten člověk nebo respektive jeho život zasahuje do působnosti všech třech zpravodajských služeb.

V každém případě vítáte to zpřísnění nebo zpřesnění formulace v zákoně o ochraně utajovaných skutečností, protože se zamezí dalším spekulacím?

Vzhledem k tomu, že jsme na této části, respektive na celém zákoně, spolupracovali se zpravodajskými službami se všemi, s ministerstvem vnitra a jaksi i s ministerstvem obrany, tak si myslím, že tyto věci budou zcela jasně odstraněny. Nedá se říci, že jaksi bude stoprocentně řečeno, že v okamžiku to bude dělat tato služba. Těch okolností, kdy se volí služby, je mnoho, těch problémů je mnoho. Zdali ten člověk je na našem území, není na našem území, jak se pohyboval, v který oblasti pracoval a podobně.

Kdy ten zákon vláda schválí, protože legislativní radou už prošel?

Kdy ten zákon vláda schválí? Byl bych ...

Teď jste si tak povzdechl?

... strašně rád, kdyby jej schválila počátkem měsíce ledna příštího roku, aby v rámci Poslanecké sněmovny a Senátu a prezidenta republiky byl dostatek času na rozsáhlou diskusi, kterou tento zákon zcela jasně vyvolá.

Občanská demokratická strana ústy stínového ministra vnitra, místopředsedy Poslanecké sněmovny Ivana Langera dala před třemi měsíci najevo, že pokud se veřejnost nedočká uspokojivého vysvětlení aféry s bezpečnostními prověrkami, měla by být ustavena sněmovní vyšetřovací komise. Místopředseda sněmovny Ivan Langer před několika okamžiky odpovídal v rozhovoru pro BBC na otázku, zda na vyšetřovací komisi trvá.

Ivan LANGER (zvukový záznam): Jsem o tom přesvědčen, že pokud se nepodaří policii a orgánům činným v trestním řízení opravdu prověřit skutečně, co se dělo, a ono z pohledu trestněprávního nemuselo dojít ke spáchání trestného činu, ale pouze k účelovému znehodnocení bezpečnostních prověrek pro některé vybrané osoby, pak si myslím, že vyšetřovací komise je stále na místě. Pokud Národní bezpečnostní úřad sám nebude schopen vlastní sebereflexe a ten proces bezpečnostních prověrek, u kterých jsou pochybnosti, nevyhodnotí.

Na otázku, jak je možné do budoucna pochybnostem o poctivosti vydávání prověrek ze strany NBÚ předcházet, Ivan Langer odpovídá těmito slovy:

Ivan LANGER (zvukový záznam): Myslím si, že můžeme tomu napomoci případně nějakým zpřesněním legislativy, ale všechno začíná a končí v lidech. A prostě věci, které se neměly dít, má na svědomí nebo mají na svědomí konkrétní lidé z masa a kostí a já věřím, že pan Mareš nebude nic zatloukat, že ty prověrky, u kterých existují důvodné pochybnosti o tom, nakolik jsou hodnotné z pohledu bezpečnostního, nebude také krýt a naopak je zveřejní.

Prohlásil před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Ivan Langer. Je si ředitel NBÚ Jan Mareš, host dnešního Interview BBC, vědom toho, že může postoj současného vedení úřadu, tedy především jeho postoj, zabránit vzniku té sněmovní vyšetřovací komise?

Samozřejmě jsem si toho vědom. A co se týče sněmovní vyšetřovací komise, to je věc Poslanecké sněmovny, zdali ji ustaví, nebo neustaví, stanoví pravomoci.

Co byste vy tomu nápadu řekl a mohli by se i poslanci pustit, kdyby u vás vyšetřovala policie a pak poslanci?

Problém je v tom, že zákon je napsán, říkám, tak, že údaje z bezpečnostního spisu mohou použít pouze pro bezpečnostní prověrku. Teď jste mi ...

To znamená, že ta komise by ...

... položil otázku, kterou jsem se zatím nezabýval po právní stránce ...

To znamená, nic by vyšetřit nemohla.

... čili otázka zní, jestli já bych mohl po právní stránce vpustit členy vyšetřovací komise do bezpečnostních spisů. Zákon mi nic takového neumožňuje a já podle zákona mohu činit jen to, co mi zákon dovoluje a záleželo by na velice pečlivém posouzení, právním posouzení, zdali tuto činnost můžeme vůbec spustit, zdali bysme poslance mohli vůbec pustit do, dalo by se říct, použiju žargon, živých svazků, protože samozřejmě prověrka, která je buď platná, nebo běží, je samozřejmě pořád živý svazek.

Vy si myslíte, že z toho právního vědomí, co máte, že ne?

Já zatím bych nechtěl říkat, jestli ano, nebo ne, ale nejsem přesvědčen o tom, zatím nejsem přesvědčen o tom, že, to je pro mě nová otázka, zdali bysme je vpustili. Opravdu nejsem schopen říct, na to si vážím, že, vážím svá slova, ne, neřekl bych, nevím.

Nedodělky, to byl jeden z dalších problémů, který trápil Národní bezpečnostní úřad. Když jste byl v Interview BBC poprvé a zatím naposledy, což bylo přesně před rokem, zmínil jste, že máte na úřadě šest tisíc žádostí o vykonávání bezpečnostních prověrek. Dnes jich je kolik?

Šest tisíc žádostí, které jsou nedokončené, bylo minule. V současné době jsme, řekněme, okolo poloviny této částky ...

To znamená na třech tisících.

Problém, řekněme okolo. Problém je v tom, že samozřejmě od té doby jsme dokončili mnoho prověrek z minulosti, které nás tížily nejvíce, to znamená rok 99, 2000, 2001 a zase nám naběhlo mnoho prověrek takzvaných druhých kol, kdy skončilo pětileté období platnosti osvědčení a začíná nám nové období, a tudíž je potřeba u těch osob, které potřebují se nadále seznamovat s utajovanými skutečnostmi, provést opět prověrku novou, čili opět nám začaly nabíhat, protože rok 2004 a rok 2005 jsou těmi lety, kdy uplyne první várce osob, které nedostaly prověrku, ono osvědčení, bylo potřeba zahájit ta druhá kola a mít na to dostatek času, aby nové osvědčení mohlo navázat plynule na osvědčení staré.

To znamená, že poté, co jste snížili ten počet na tři tisíce, tak opět budete zavaleni?

Opět budeme zavaleni a už jsme zavalováni, protože samozřejmě ty, ti lidé nám sem žádosti, a resorty, posílají.

A to ještě navíc budete zavaleni dalšími žádostmi. 8. prosince česká vláda schválila nařízení, podle kterého Národní bezpečnostní úřad kvůli bezpečnosti bude prověřovat vybrané zaměstnance letišť. Máte představu, kolika lidí se bezpečnostní prověrky zaměstnanců letišť budou týkat?

Citlivá činnost, kterou schválila vláda svým nařízením minulý týden, se bude týkat řádově tisíců osob, které jsou zaměstnány na všech letištích v republice, které provozují obchodní činnost ...

To znamená do deseti tisíc zhruba?

... to znamená, řekněme, do deseti tisíc. Toto nařízení bylo přijato vzhledem k rozhodnutí Evropského parlamentu a rady z roku 2002, které reagovalo na bezpečnost, zvýšení nutnosti bezpečnosti civilního letectví po atentátech v roce 2001 ve Spojených státech amerických a ještě tomu bylo, ještě to bylo zvýšeno s přihlédnutím vlastně ke dvou atentátům v Ruské federaci v současné době, kdy jaksi letecká doprava je doprava, která je velmi zranitelná a osoby, které se kolem ní pohybují, by měly míti alespoň určité prověření, které bude konstatovat, že ten člověk je způsobilý, nepáchá žádnou trestnou činnost, není napojen na žádnou organizaci, která by mohla ohrozit bezpečnost civilního letectví. Všichni, co ...

Na to prověření těch zhruba deseti tisíc zaměstnanců civilních českých letišť, vybraných zaměstnanců, budete mít jak dlouhou dobu?

Zákon už mi oproti bezpečnostním prověrkám ukládá od roku 2002, kdy se citlivé činnosti poprvé objevily, přesnou lhůtu, to znamená, že já musím od okamžiku podání žádosti do třech měsíců s možností prodloužení o další tři měsíce, rozhodnout o té žádosti o doklad. Buď doklad vydáme, anebo doklad nevydáme a oznámíme, proč tomu tak není a ten člověk se může obrátit ke mně.

Zvládnete ten nával druhých kol prověrek a ještě tyto letištní?

Musíme je zvládnout díky usnesení vlády z minulého týdne. Obdrželi jsme, vzhledem k tomu, že se jedná o evropskou agendu, obdrželi jsme navýšení počtu na provádění těchto citlivých činností, které by měly zabezpečit, abychom opravdu toto zvládli.

Navýšení počtu zaměstnanců?

Navýšení počtu zaměstnanců, ano.

O kolik?

O dvacet šest zaměstnanců, které musím umístit na úřad a kteří se budou podílet na samozřejmě prověřování, na oblast těchto citlivých činností.

Už jsme zmínili ten zákon o citlivých informacích a o ochraně utajovaných skutečností, který jste připomínkovali a který jste vypracovali. Poslanci ze sněmovního branně bezpečnostního výboru po dění kolem NBÚ míní, že by v budoucnu měl vzniknout orgán, který by kontroloval práci NBÚ. Tady jsou slova místopředsedy výboru branně bezpečnostního a předsedy poslanců ČSSD Petra Ibla.

Petr IBL (zvukový záznam): Tak, určitě se usiluje o to, aby byla nějaká kontrola nejenom soudní, vlastně pak, co se týká už výsledků, teda udělení, či neudělení prověrek, ale že je snaha o to, aby vzniknul i jakýsi parlamentní orgán kontrolní, ale i to, co už bylo avizováno, že by mohla vzniknout kontrola na úřadu vlády ne z pracovníků úřadu vlády, ale nějaké nezávislé instituce, případně nezávislých osob, takové, které by požívaly důvěru všech asi.

Konstatuje předseda poslanců ČSSD Petr Ibl. Ten návrh nového zákona o ochraně utajovaných skutečností a bezpečnostní způsobilosti, počítá s tím, že budou vás kontrolovat poslanci?

Ne, ten s žádnou takovouto kontrolou nepočítá. Ve věcném záměru žádná taková kontrola schválena nebyla, ani v paragrafovém znění nic takového není. Jediná kontrola, s kterou počítá tento zákon, je kontrola soudní, to znamená, soudní kontrola námi vydávaných negativních rozhodnutí ...

Což je stávající stav.

... což je stávající, což je modifikace stávajícího stavu.

Nebudou se poslanci zlobit nebo očekáváte právě v rámci té sněmovní diskuse, že to zpřísní?

Vzhledem k tomu, že poslanci něco navrhují, tak je potřeba s nimi o tom diskutovat. Jinak parlamentní kontrola ve světě je velmi neobvyklý jev takovéhoto úřadu.

Konstatuje ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš. Děkuju, že jste přišel do Interview BBC. Někdy příště na shledanou.

Děkuji. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Mareš pro BBC: Stále čekám na vyjádření policie k Šišovi

PRAHA 15. prosince (ČTK) - Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš už v březnu požádal policii o informace k sekčnímu šéfovi úřadu Vladimíru Šišovi. Policie mu ještě neodpověděla. Policie prověřuje, zda se Šiša nepokoušel ovlivňovat kauzu podvodných konkurzů, v níž je stíhán soudce Jiří Berka. Mareš to řekl v dnešním rozhovoru pro BBC. Informoval také o kontrole spisů osob, kterým NBÚ provedla bezpečnostní prověrku.

Berka a čtyři další lidé byli obviněni ze zločinného spolčení kvůli podezřelým konkurzům některých podniků. Při objasňování jejich kauzy prohlédli policisté Šišovu kancelář a v trezoru našli peníze a kopii Berkova spisu.

Mareš dnes uvedl, že Šišu nechal prověřit vnitřní kontrolou úřadu, ale nezjistil žádné negativní informace. Řekl, že zatím nemá právní podklad, aby Šišovi odebral osvědčení a rozvázal s ním pracovní poměr. Pouhý kontakt s některými podezřelými osobami a držení trestního spisu podle něj není rizikem.

Kromě problémů s Šišou čelí NBÚ kritice kvůli zpochybněným bezpečnostním prověrkám. Policie již zahájila vyšetřování, které má zjistit, zda v některých případech nepostupoval úřad při prověrkách nezákonně, když při prověrkách spolupracoval se zahraniční rozvědkou místo kontrarozvědky. Tím prý mohl některé prověřované zvýhodnit. Podle médií k nim patří i bývalý premiér Josef Tošovský nebo odstupující eurokomisař Pavel Telička.

Mareš BBC řekl, že úřad zpětně kontroluje bezpečnostní spisy na nejvyšší stupně utajení, kterých je asi 7000. Zatím jich prošel několik stovek. "Do června by mělo být v hlavních bodech jasno," řekl Mareš. O výsledcích bude informovat premiéra a předsedu branně-bezpečnostního výboru sněmovny.