Václav Moravec moderátor BBC

Radomil Novák ve studiu BBC

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku mírně zpomalil. Ekonomiku země nadále táhnou investice a export. Hlavní ekonom společnosti Patria Online David Marek k růstu české ekonomiky v rozhovoru pro BBC říká:

DAVID MAREK (zvukový záznam): Tak já bych řekl, že dnešní číslo je označitelné slovem solidní, ale nemyslím si, že jde o nějaký zázrak. Ostatně to, že roste nejpomaleji v regionu, podle mého názoru nelze ospravedlňovat tím, že máme vyšší hrubý domácí produkt na hlavu.

Páteční slova hlavního ekonoma společnosti Patria Online Davida Marka. Nejen o možnostech vyššího růstu české ekonomiky bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl generální ředitel vládní agentury CzechInvest Radomil Novák. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den a děkuji za pozvání.

Česká republika si do loňského roku udržela první příčku ve středoevropském regionu, co se množství zahraničních investic týče. Pane generální řediteli, je možné už dnes říci, že se prvenství České republice podaří i letos udržet?

Samozřejmě, Česká republika má prvenství v regionu, ale velmi úzce je sledovaná v estonském, pokud to přepočítáváme na investici v přepočtu na počet obyvatel. My očekáváme, že Česká republika by si mohla udržet prvenství, ale v této chvíli je velmi těžko, velmi těžko kalkulovat. Uvidíme, jaké budou výsledky za celkový rok.

To znamená, že nejvíce dýchá České republice, ve sportovní terminologii řečeno, na záda Estonsko?

Z hlediska celkového počtu investic, pokud to sledujeme statisticky, někdy od roku 92, tak nám dýchá, sportovně řečeno, Estonsko velmi blízce na záda.

Vy jste už předčasem naznačil, že by investice do České republiky mohly počínaje letošním rokem dosahovat čtyř až pěti miliard dolarů ročně. Na základě jakých konkrétních dat jste došel k té, řekněme, poměrně optimistické předpovědi?

Pokud se podíváme jenom na konkrétní výsledky CzechInvestu, v loňském roce jsme realizovali asi šedesát investičních projektů, to bylo v roce 2003. V letošním roce k dnešnímu dni vlastně jsme realizovali zhruba sto třináct investičních projektů, což je v podstatě dvojnásobek již proti loňskému roku. Letošní rok ještě není uzavřen, což je rovněž dobré, kdy ta výše investic, která plyne v letošním roce přes CzechInvest, dosáhne výšky zhruba padesáti dvou miliard českých korun. A v loňském roce jsme dosáhli výše asi třicet devět miliard korun. Takže tam je jasně vidět vzestupný trend.

Myslíte ale, že je možné ten trend, vzestupný trend udržet, že nedojde k něčemu, co je možné označit nasycení České republiky zahraničními investory?

Já si myslím, že Česká republika má ještě hodně daleko od nasycení zahraničními investory. Můžeme se podívat na příklady jiných zemí, zejména bývalé evropské patnáctky, pokud se podíváme na Belgii, která je podobná počtu obyvatel, tam těch investic je ještě stále statisticky během historie mnohem víc. Samozřejmě Británie, ta je, dneska se na ní díváme jako na problematický region z hlediska zahraničních investic. Velká Británie stále představuje jeden, jednu z nejatraktivnějších zemí z hlediska přílivu zahraničních investic. Co v České republice by mohlo nastat problémem a kde se budeme muset hodně snažit, je stále si udržovat dobrou konkurenceschopnost z hlediska kvalifikované pracovní síly.

O tom ještě bude bezesporu v dnešním Interview BBC řeč. A co se týče samotných zahraničních investorů a zajímavosti České republiky pro zahraniční investory. Tuto úvahu jste bral v potaz, když jste byl poměrně optimistický, jak říkám, při té vaší prognóze či odhadu budoucnosti a výše zahraničních investic směřujících do České republiky?

Pokud se podíváme čistě z hlediska k atraktivnosti České republiky z hlediska přílivu zahraničních investic, podíváte se na jednotlivé studie, tak stále Česká republika je hodnocená jako jedna z nejatraktivnějších zemí, je hodnocena někde v porovnání s Indií a podobnými zeměmi, i když ten náš trh, pokud nebereme celkový trh Evropské unie, je relativně malý. To znamená, někde ty obrovské komparativní výhody musí být. U nás ty výhody jsou v rovnoměrně rozložené infrastruktuře, dobrému rozložení vysokých škol, velkému počtu těchto institucí, vysoké kvalifikované pracovní síle, dále dobře se rozvíjející IT infrastruktury a tradici, ty výhody zde pořád jsou.

Když jste mluvil o komparaci, tedy o srovnávání, také jste zmínil Estonsko jako zemi, která v přepočtu celkové míry zahraničních investic na jednoho obyvatele, lidově řečeno, dýchá České republice na záda, tak, když přepočítáme celkové přímé zahraniční investice v České republice na jednoho obyvatele, dostáváme se k číslu sto dvacet tisíc korun na jednoho obyvatele České republiky. Pro srovnání se Slovenskem, Slovensko mělo do konce loňského roku ten propočet zhruba poloviční, to znamená, šedesát tisíc korun zahraničních investic na jednoho obyvatele. Není možné například v souvislosti se Slovenskem mluvit o zemi, která bude dýchat společně s Estonskem České republice nejvíc na záda, protože Slovensko je v zemích evropské pětadvacítky, ale i v dalších zemích, označováno jako zemí, která má v současnosti jedny z nejlepších podmínek pro zahraniční investory?

Samozřejmě, Slovensko se stává atraktivní zemí z hlediska zahraničních investic. Nicméně je třeba si uvědomit, že Česká republika momentálně bojuje o trošičku jiné typy projektů, než které vidíme, které se realizují dnes na Slovensku. Pokud se podíváte v porovnání, kolik projektů z hlediska strategických služeb technologických center se realizovalo v letošním roce jenom v České republice a porovnáte s celkovým počtem projektů na Slovensku, tak si myslím, že ty čísla už budou vycházet velmi příznivě pro Českou republiku. Takže Slovensko se stává hodně atraktivní. Nicméně, co na Slovensku realizuje, jsou veliké investiční projekty, hlavně v automobilovém průmyslu, rovněž se tam vykazovaly projekty, jako byla investice firmy Orange, /nesrozumitelné/, Energie a podobně, takže velké investiční celky. Česká republika dnes bojuje o investice, které jsou spíš zaměřené na přidanou hodnotu, služby, to jsou investičně menší investiční celky.

Zatím nemáte tedy obavy z možného ohrožení České republiky Slovenskem z pohledu míry zahraničních investic jako celku?

Vy se na to díváte jako na ohrožení, to si myslím, že už je špatný slovo. Slovensko nás neohrožuje, Slovensko je náš partner, jsme všichni v jednotném trhu. Takže je to určitý region Evropské unie.

Dívám se na něj jako na konkurenta?

Tak. Samozřejmě konkurence roste, to s vámi souhlasím.

Jen pro zajímavost, mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s aktuálně zvýšila hodnocení dlouhodobých devizových závazků Slovenské republiky na stupeň A minus dosavadního stupně BB plus. To znamená, že Slovensko se o jeden jediný bod, nebo, řekněme, příčku, přiblížilo k České republice, což opět může zvyšovat atraktivitu Slovenska v očích zahraničních investorů, zatímco Česká republika se pohoršila, jen pro úplnost.

Rozumím. Já si myslím, že je škoda, že Slovensko není na stejné úrovni z hlediska ratingu, jako je Česká republika, což samozřejmě by bylo správné. Byli jsme jedna země, je trošičku chyba ...

Pokud teď mohu být alespoň trochu škodolibý, tak pokud Česká republika bude pokračovat v tom trendu, protože, nemýlím-li se, v září firma, ratingová firma Standard & Poor´s snížila hodnocení České republiky z A plus na A, Slovensko už má A minus, takže možná za chvíli bude Česká republika se Slovenskem na tom podobně.

Chtěl jsem říct, samozřejmě, že si myslím, že je trošičku ten špatný pohled dívat se, jak, kdo druhý, jaký má rating, kam se dotahuje. Pro nás, pro Českou republiku je důležitý náš rating České republiky, v tom s vámi souhlasím, ten trend by měl být vzestupný. A budeme se muset snažit, abychom se dostávali v tom ratingu výše, protože samozřejmě potom na tom závisí veškeré půjčky, úrokové sazby z hlediska vnějšku České republiky.

Co je možné z vašeho pohledu, jako šéfa vládní agentury, která se zabývá podporou podnikání a přílivem zahraničních investic do České republiky, udělat pro to, aby Česká republika se opět dostala v souvislosti s ratingovým hodnocením alespoň na známku A plus z té současné známky A?

To si myslím, že už je trošičku úloha někde výš, to je nějaká úloha, která náleží vlastně vládě a Parlamentu České republiky, co my děláme. My se snažíme přispívat hlavně zlepšováním podnikatelského prostředí, snažíme se pomáhat domácím podnikům, hlavně malým a středním, aby se mohly úspěšně rozvíjet. A samozřejmě prostřednictvím zahraničních investic se snažíme získávat nové technologie a umožňovat tvorbu zaměstnanosti a návaznosti práce pro malé a střední podniky v České republice.

Pojďme si teď rozebrat možnost zlepšení investičních pobídek, nebo vůbec investorského prostředí v České republice. Dnešní vicepremiér pro ekonomiku, váš předchůdce v pozici generálního ředitele CzechInvestu, Martin Jahn už v srpnu před těmito mikrofony mluvil o tom, že by Česká republika měla dál pracovat na zlepšování prostředí pro investory, například dalším snižováním nepřímých nákladů na práci.

MARTIN JAHN (zvukový záznam): Je zcela evidentní, že cena práce v České republice roste ještě do velké míry, je cena práce určujícím faktorem rozvoje podnikání, ať už přílivu investic, tak i rozvoje domácích podniků. Takže, pokud roste cena práce, rostou mzdy. A je to důležitý faktor naší konkurenceschopnosti, pak by měla vláda přistoupit ke zlevnění tohoto faktoru jaksi ze strany snížení zdravotního a sociálního pojištění.

Řekl začátkem srpna v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku a bývalý ředitel vládní agentury CzechInvest Martin Jahn. Setkal se současný ředitel CzechInvestu Radomil Novák, host Interview BBC, s tím, že některý z velkých zahraničních investorů v neoficiálním rozhovoru naznačoval, že má chuť z České republiky odejít kvůli tomu, že se dělá málo pro zlepšování podmínek, podnikatelských podmínek, nebo prostředí pro investory, setkal jste se s tím neoficiálně v rozhovoru?

Já si myslím, že je to spíš, než tradičně, více kriticky vnímáno naší podnikatelskou veřejností, která je tradičně více kritická, než zahraniční investoři. To, co slyším od zahraničních investorů, případně od cizích ambasád, je, naopak, že od vstupu do Evropské unie se postupně podnikatelské prostředí zlepšuje. Tam, kde máme samozřejmě ještě stále veliké ...

Promiňte, v čem se mohlo zlepšit od vstupu, je to třičtvrtě roku, jaké výrazné změny, když se bavíte se zahraničními investory, byly udělány od května letošního roku?

No, jednak ve třetím čtení, pokud se nemýlím, dneska v parlamentu je nový obchodní rejstřík, který by měl umožnit registraci již během pěti dnů, což si myslím, že bude veliké zlepšení, pracuje se na zákonu o úpadku, což by mohl být rovněž veliký pokrok. Vyřešilo se, od příštího roku by měla být platná nová pravidla pro jednotnou registraci DPH při vstupu do České republiky. To jsou všechno věci, které se samozřejmě dělají a které běží.

Když budu citovat ještě jednou vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna, tentokrát z listopadové přílohy britského listu Financial Times, on doslova řekl, cituji doslova: "Hledíme jako Česká republika nyní víc na kvalitu, než kvantitu zahraničních investic." Vy jste už to naznačil v souvislosti se srovnáváním Slovenska a České republiky, co se zahraničních investic týče. Nemůže to větší soustředění na kvalitu, než kvantitu těch zahraničních investic, ale celkový objem investic v zemi snížit?

Já musím trošičku upřesnit pana místopředsedu /nesrozumitelné/, my samozřejmě hledíme víc na kvalitu, než na kvalitu z hlediska objemu zahraničních investic, ne počtu projektů. Jak vidíte, ten počet projektů naopak stoupá, zdvojnásobuje se nám. Naším cílem je udržet současný příliv zahraničních investic. To znamená, pracovat na mnohem více projektech, které nebudou již tak objemově investičně nákladné, budou spíš zaměřeny na přidanou hodnotu ...

Ano, ale tím mi neodpovídáte na tu základní otázku, jestli se tím celková míra zahraničních investic de facto nesníží, protože půjde o projekty, které nebudou tak investičně obrovské, ale bude jich větší množství, například servisní centra?

Zatím tomu nic nenapovídá, jak říkám, menší objem investic, ale pořád nám roste počet projektů. Takže my předpokládáme, v letošním roce bude příliv investic někde mezi čtyřmi, pěti miliardami amerických dolarů. Myslíme si, že tento příliv bude stabilní minimálně během dalších dvou, tří let, pokud proběhnou nějaké významné privatizace, například u ČEZu můžeme opět vidět příliv až někde na úrovni nejúspěšnějších let České republiky, to je kolem sedmi, osmi miliard dolarů.

Jak bylo řečeno, Česká republika dává v poslední době jasně najevo svůj zájem o to, aby do, aby zahraniční firmy v České republice budovaly svá servisní centra. Jak velká je naděje, že by v dohledné době ohlásila nějaká významná firma vznik svého servisního centra v České republice?

V letošním roce jsme již oznámili třicet projektů z hlediska servisních center, technologických center, máme rozpracovaných celou řadu dalších projektů, některé jsou v řádu zaměstnanosti tisíců pracovních míst. Uvidíme, nakolik budeme úspěšní, držte nám palce.

To posluchači, nevím, jestli zvládnou, to si vy držte palce, aby ta servisní centra sem přišla. Jen pro zajímavost a pro úplnost, DHL, to byla nejvíc zmiňovaná investice v souvislosti se servisními centry, Logica Systems, Olympus Services, ExxonMobil a podobně. Naposledy jste ohlásili Hewlett-Packard, nemýlím-li se, 6. prosince. Je nějaká firma, která by v dohledné době, a ta jednání, ten projekt je už tak daleko, že jí můžete nyní říci?

Pokud by ten projekt byl už tak daleko, tak vydáme oficiální rozhodnutí, samozřejmě. Jsme ve fázích jednání, kdy se skutečně rozhoduje mezi posledními zeměmi a Česká republika je zvažovaná. Musím říct, u těch strategických služeb technologických center specificky většinou soupeříme se zeměmi západní Evropy, případně s Asií. Takže ...

Vy jste řekl, že v současnosti takových center, servisních center, nebo takových projektů v letošním roce je třicet celkem. Kolik je pravděpodobné, že by jich mohlo být v roce příštím?

V roce příštím si dáváme do našich cílů minimálně udržet stejný příliv. Naší představou je to ještě navýšit. Takže naší představou bude v příštím roce, minimálně těch pětatřicet projektů bychom mohli realizovat.

Pane generální řediteli, je něco, protože ta servisní centra se především budují v Praze. To znamená, že tady je jistý tlak na prahu, jako region, protože ta servisní centra jsou poměrně náročná, co se pracovní síly týče, jde-li o servisní centrum zahraniční firmy v České republice, ti lidé musejí ovládat několik světových jazyků a takový zaměstnanec se velmi těžko hledá v České republice, pokud si mohu dovolit tvrdit. Je to ten největší problém, pracovní síly pro tato centra, nebo na jaké problémy narážíte jako šéf CzechInvestu?

Již v dnešní době, pokud se podíváme z hlediska střední a východní Evropy, Česká republika, jedna z komparativních výhod je znalost jazyků. Čeští lidi velmi rádi cestují po tom, jak se otevřely hranice po revoluci, v devadesátém roce se úroveň jazyků velmi zlepšila. Samozřejmě některá servisní centra operují až na dvaceti šesti jazycích, některé jazyky mohou být hodně exotické a mohou tam, může tam být turečtina, může tam být holandština, spousta dalších jazyků. Co je důležitou výhodou České republiky, je, že je schopná lákat lidi i z jiných zemí, že jsou schopni se sem přemístit, zde pracovat, zde žít, ať už je to ze západní Evropy či z jiných zemí. Myslím si, že bude velmi klíčové tuto konkurenceschopnost si udržet.

Není tedy nic, co by tomu bránilo, abyste naplnili váš plán zhruba pětatřiceti až čtyřiceti projektů významných servisních center v příštím roce?

Občas slýcháme postesky od některých investorů, že paradoxně po vstupu do Evropské unie trvá registrace člena Evropské unie, aby zde mohl pracovat, až dva měsíce, což se mi zdá neúměrně dlouhé. Nicméně, to si myslím, že je jenom technika, ale budeme se snažit přesvědčit příslušné úřady, aby tohle to se zlepšilo, urychlilo.

To znamená, pracovní podmínky, nebo povolení u úřadů a zaměstnání cizinců v České republice je největší problém z vašeho pohledu, jako šéfa CzechInvestu, co brání rychlejšímu rozvoji technologických center, nebo servisních center v České republice?

Přílišná administrativa, si myslím, že je pořád ještě jeden z problémů podnikatelského prostředí v Čechách.

Kterými kroky můžete vy, jako šéf CzechInvestu, napomoci k odbourání tohoto problému?

My hodně pracujeme z hlediska rozvoje podnikatelského prostředí na úrovni Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí, kterému vlastně dnes šéfuje ministr průmyslu a obchodu. Témata, které zde jdou do pracovních, které zpracovávají jednotlivé řešení, hodně vycházejí vlastně ze zkušeností a podnětů CzechInvestu.

To znamená, že je reálné, že by v nejbližší době, nebo už jste to dal na Radu pro rozvoj podnikatelského prostředí tento problém?

Udržení konkurenceschopnosti z hlediska schopnosti České republiky získávat zahraniční pracovníky, kvalifikované pracovníky jsme dali na radu a je to již na radě projednáváno.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes generální ředitel vládní agentury pro rozvoj podnikání a zahraničních investic CzechInvest Radomil Novák. Další téma - peníze. Peníze daňových poplatníků vynakládané právě v souvislosti s podporou podnikání a zahraničních investic. Stínový ministr zahraničí za občanské demokraty Jan Zahradil jmenoval v pátek vládní agenturu CzechInvest mezi čtyřmi organizacemi, které by měly být sloučeny. Tady jsou Zahradilova slova:

JAN ZAHRADIL (zvukový záznam): Navrhuji odstranit roztříštěnost propagace České republiky v zahraničí, což znamená redukci a zjednodušení sítě příspěvkových organizací do podoby jediné organizace, například se třemi, nebo se dvěma silnými pilíři, jeden ekonomicko-obchodně investiční, druhý na cestovní ruch, třetí na kulturu, aby bylo jasné, kterých organizací se to týká, tak se to týká samozřejmě CzechInvestu, CzechTradu, českých center a CzechTourismu. Minimálně těchto čtyř.

Řekl v pátek stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil. CzechInvest má osm zahraničních kanceláří. Je generální ředitel CzechInvestu Radomil Novák ochoten připustit, že by, že existuje, řekněme, duplicitní činnost, nebo duplicitní činnosti, které dělá CzechInvest v zahraničí společně s těmi dalšími třemi organizacemi, které zmiňoval Zahradil?

Já si nemyslím, že zrovna CzechInvest dělá nějaké duplicitní činnosti. Pokud se podíváme na činnosti ministerstva zahraničních věcí, tak je to zejména prostřednictvím konzulátů a ambasád, to je spíš spojené s obchodem a je to hodně diplomatická činnost, které se CzechInvest nevěnuje.

Ano, pokud by tady asi seděl generální ředitel CzechTourismu, tak by také řekl, že nevidí duplicitní činnosti, které by dělal. Opravdu při kritickém hodnocení si nemyslíte, že by bylo možné uvažovat o sloučení těchto čtyř organizací?

Nemyslím si, a nemyslím si, že zrovna tak, že by to bylo vhodné, protože ta klientela, kterou oslovuje CzechInvest, je hodně odlišné od té, kterou oslovují konzuláty. A je to již vidět v rozmístění našich kanceláří. Například v Kalifornii, pokud se podíváte, tak konzulát je v Los Angeles. Naše kancelář je v /nesrozumitelné/, protože našimi klienty jsou podniky. Takže my potřebujeme být v blízké vzdálenosti od podniků ...

Také máte jednu kancelář v Japonsku, v Hongkongu, pokud se nemýlím.

Máme jednu kancelář v Japonsku, máme jednu kancelář v Hongkongu. Znovu říkám, my se nevěnujeme obchodu jako takovému. Naším specifickým klientem je zahraniční investor, vyhledáváme potenciální projekty v zahraničí, které by zde mohly investovat. Samozřejmě nějaké sjednocující prvky v rámci prezentace České republiky by byly velmi žádané.

Ano, teď, že opět vstoupím do vaší řeči, ostatně to tady potvrdil v rozhovoru pro BBC v pátek ministr zahraničí Cyril Svoboda, který naznačil, že i podle jeho názoru je zapotřebí sjednotit propagaci a zájem České republiky v zahraničí.

CYRIL SVOBODA (zvukový záznam): Obecně si myslím, že jistá redukce by neškodila, neškodila by. Nicméně důležitější je teď vyřešit jednotný obraz České republiky v zahraničí, než vést tady válku o likvidaci té, či oné organizace a odložit řešení problému jednotné prezentace v zahraničí.

Řekl v pátek v rozhovoru pro BBC český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kde generální ředitel CzechInvestu Radomil Novák postrádá jednotnější prezentaci, nebo obraz České republiky v zahraničí, a jak byste k tomu, jako CzechInvest, mohli přispět?

Já si myslím, že je velmi důležité, aby z každé brožury, z každého stánku bylo zřejmé, že se jedná o prezentaci České republiky. To znamená, měly by tam být nějaké sjednocovací prvky, to je nějaké logo České republiky, měl by tam být nějaký nápis Česká republika. A vlastně instituce, které, ať už vystavují na seminářích, by měly být někde poblíž, aby mohly mít ...

Tak tomu není zatím z těch vašich zkušeností, které máte?

No, může se to lišit samozřejmě, protože samostatně vystupují nejenom, řekněme, CzechInvest, CzechTrade, my se snažíme být vždycky pohromadě. A myslím si, že tohle to realizujeme i z hlediska ministerstva zahraničních věcí. Nicméně Česká republika se prezentuje prostřednictvím krajů, prostřednictvím měst ...

Což je zase další nejednotnost do toho systému, rozumím-li vám?

Což může být další nejednotnost. Říkám, bylo by důležité a bylo by velkou výhodou mít minimálně nějaké sjednocující prvky, aby každý na první pohled věděl, tohle to je Česká republika.

Když jsme u vynakládání peněz daňových poplatníků, pojďme se bavit o nákladech na průmyslové zóny. Jedna z vašich statistik říká: "Že od roku 1998 do konce loňského roku poskytl stát na rozvoji průmyslových zón zhruba tři miliardy korun českých, investorům tak připravil zhruba osmdesátku zón na území přibližně patnácti set hektarů a vytvořil přes čtyřiadvacet tisíc pracovních míst," konec citátu. Končí tato éra, to znamená, je už dostatek průmyslových zón v České republice, nebo počítáte i v dalších letech s tím, že peníze daňových poplatníků půjdou do budování průmyslových zón?

Bohužel musím říct, že už nám odešly některé projekty v důsledku nedostatku celkových rozvojových ploch ucelených.

To znamená, že počet osmdesáti zón v České republice, průmyslových zón, není dostatečné číslo?

To je možná další rozdíl, pokud se podíváte na Slovensko, Českou republiku, Česká republika má mnohem větší množství průmyslových zón. Bohužel většina těchto zón je již obsazena minimálně ze sedmdesáti procent, nebo v průměru ze sedmdesáti procent. Problém České republiky je, že jsme se dostali někde do úrovně období roku 97, 98, kdy jsme začínali. A pokud budete hledat průmyslovou zónu, která je rozvojová, ucelená, má vypořádané vlastnické vztahy, má připravenou infrastrukturu, má ucelenou plochu přes sto hektarů, tak to spočítáte na prstech jedné ruky. Prakticky vám vyjde jedna zóna, což je dneska Žatec.

Vy jste měli, nebo pokud se nemýlím, tak z letošního státního rozpočtu má jít na rozvoj průmyslových zón zhruba miliarda korun, když jste řekl, že počet osmdesáti průmyslových zón v České republice se v současnosti jeví jako číslo nedostačující. S jak velkými penězi byste rád počítal v letech dalších a můžete říci to číslo v následujícím roce či dvou letech, kde by mělo být, když osmdesát je málo?

Menší průmyslové zóny, si nemyslím, že jsou až takovým problémem, těch je v České republice relativně dost. Myslím si, že problémem jsou strategické průmyslové zóny. Pokud budeme se snažit konkurovat v projektech, jako byl například nedávno Ford, který realizoval svůj investiční projekt na Slovensku, nebo pokud budeme chtít získat nějaké významné investiční projekty, třeba v mikroelektronice, nebo v dalších klíčových sektorech, nemáme v současné době, kromě žatecké zóny, v podstatě co nabídnout.

Tak můžete říci vaši představu dalšího rozvoje investičních zón v následujících dvou letech v České republice?

No, naší představou bude tyhle ty požadavky zesumarizovat a předložit je na jednání vlády i s našimi závěry, co si myslíme, že je třeba udělat, aby minimálně dvě, tři takové strategické zóny se připravily, aby Česká republika byla připravena a byla schopna takovéto investice realizovat.

To znamená, že zhruba v současnosti tři velké strategické zóny v České republice scházejí, tak jak jste je popsal?

Myslíme si, pokud sečteme v současné době investiční projekty, na kterých pracujeme, sečteme poptávku po rozvojových plochách. Pokud bychom byli úspěšní, jak jsme v současné době, tak nám ta poptávka jednoznačně převyšuje nabídku. Takže dvě až tři strategické zóny, zejména v Moravskoslezském kraji, by bylo velmi dobré mít připravené.

Vy byste, tam by se našla obsazenost, protože zmínil jste žateckou zónu, a když byl před těmito mikrofony zhruba před rokem, když ještě nebyl vicepremiérem pro ekonomiku, ale generálním ředitelem CzechInvestu Martin Jahn, tak tady říkal, a byl poměrně optimistický v souvislosti s obsazeností té žatecké zóny, strategické zóny, pro kterou se velmi těžko hledají investoři. Ford šel na Slovensko. Martin Jahn tady mluvil také o možnosti elektroniky a bílého zboží, které, nějakého partnera, který by mohl Žatec obsadit a nedošlo k tomu.

Podívejte, pokud se podíváte na Ústecký kraj specificky, tak je druhý nejúspěšnější region v České republice z hlediska lákání zahraničních investic. V Ústeckém kraji jsme realizovali přes padesát dva investičních projektů.

A čím to, že ten Žatec nevychází?

Žatecká zóna, samozřejmě o žateckou zónu je obrovský zájem. Žatecká zóna byla schválena ve Vládě České republiky jako strategická rozvojová plocha. A samozřejmě jako s takovou plochou se s ní musí zacházet. Samozřejmě záleží hodně na regionu, aby si rozhodl, jestli tuto plochu chce zaplnit menšími projekty, nebo jestli tuhle tu plochu chce využít pro velkého strategického investora.

Když jste mluvil o těch zhruba třech strategických zónách a je reálné, že by se mohly začít budovat už v příštím roce?

To uvidíme, samozřejmě napětí ve státním rozpočtu je dosti veliké. My se snažíme najít cestu co možná nejlevnější, která by co nejméně zatížila státní rozpočet.

To je jaká cesta?

To je cesta, že v Moravskoslezském kraji a v některých dalších oblastech budeme mít snahu vytipovat co nejúspornější zóny z toho hlediska, aby jejich příprava byla velmi rychlá a nestála mnoho investičních prostředků.

To znamená, že by to bylo možné v příštím roce začít naplňovat?

Samozřejmě navrhneme takové zóny, o které máme eminentní zájem. Tohle to prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu předložíme do vlády a uvidíme, bude na rozhodnutí samozřejmě vlády, jak se k tomuto problému postaví.

Jednou větou, kdy by o tom vláda mohla rozhodovat?

Naší snahou to bude předložit co nejdříve na začátku příštího roku.

Konstatuje generální ředitel vládní agentury CzechInvest Radomil Novák. Děkuji, že jste přišel do Interview BBC. Někdy příště na shledanou.

Děkuji vám za pozvání.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.