Václav Moravec redaktor BBC

Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl staronový místopředseda Občanské demokratické strany, středočeský hejtman Petr Bendl. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezký podvečer.

Na víkendovém kongresu ODS jste kandidoval na pozici prvního místopředsedy strany, nakonec se jím stal Petr Nečas. Už jste si sám pro sebe rozebral, proč to nedopadlo?

Tak, samozřejmě, to myslím, že je úděl každého, kdo nevyhrál.

Jak to u vás dopadá, v čem ten rozbor spočívá, jaké jsou jeho závěry?

Že to byl opravdu souboj velmi demokratický a velmi, teď řeknu, v tom dobrém smyslu slova natvrdo, žádné dohody tam, všichni věděli, že ten kongres nebude nikým a ničím příliš ovládán a že, protože se může i Petr Nečas, se rozhodl pevně, těsně před volbou nebo v sobotu možná, i já jsem byl tak padesát na padesát, ale taky jsem se rozhodl v pátek, v sobotu, že kandidovat v každém případě budu, takže to byla volba se vším všudy, jak má být.

Bylo pro vás velkým zklamáním, že jste v rámci toho prvního kola skončil až na třetím místě?

Ne, ne, to jsem to takhle i nějak čekal potom, když už jsem viděl, jak to vypadá.

Veřejnost prostřednictvím médií sleduje to, co se odehrává v jednacím sále každého sjezdu, nebo v případě ODS kongresu, jakou roli na kongresu jako takovém, teď odhlédněme od volby prvního místopředsedy, protože řekl jste, že to byl souboj natvrdo, souboj bez politických dohod či zákulisních vyjednávání, jakou roli na tomto aktuálním kongresu ODS hrály zákulisní dohody a vyjednávání?

Tak, to vždycky tak se snaží ti delegáti odkomunikovat, kdo je komu sympatičtější a kdo míň sympatický a hledá se nějaký průnik tak, aby prosadili ti svého kandidáta, každý má svého favorita, není to jednoduchá záležitost a vždycky se promítá do toho ten fakt, že někoho chci a někdo je přijatelný a hledá se ten kompromis a ten mám pocit, že jsme nakonec našli velmi dobrý.

Lidové noviny v pondělním vydání referovaly, že pražský primátor a nyní také místopředseda ODS Pavel Bém měl na vás vyvíjet nátlak, abyste stáhl svou kandidaturu na post prvního místopředsedy. Středočeská ODS po vašem vyřazení z boje o pozici prvního místopředsedy zřejmě podpořila Petra Nečase. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý v narážce na zákulisní jednání pražského primátora Pavla Béma Lidovým novinám řekl a teď cituji doslova: "Když někdo, rozumějme Pavel Bém, dělá takové dohody, nelze na to nereagovat." Přemýšlel jste ještě před volbou prvního místopředsedy, že se té kandidatury vzdáte?

Tak, já říkám, já jsem se rozhodoval opravdu do poslední chvíle. To, že by si každý kandidát přál, aby ten jeho protikandidát uhnul, to já myslím, že je přirozené, ale obráceně, byla to soutěž a já jsem tu soutěž chtěl podstoupit.

Jaké, jak se mezi politiky říká, signály k vám doléhaly, že by Pavel Bém byl rád, kdybyste kandidaturu stáhl?

Tak, normálně, to za váma takhle chodí lidi a říkají: "Hele, nechceš to stáhnout, aby ses mohl s Prahou domluvit," nebo podobně, anebo s někým jiným a tak, to je samozřejmě přirozené.

Nikoliv tak, že by přišel Pavel Bém a řekl: "Hele, stáhni to."

No, tak Pavel se mě taky ptal, jako jestli náhodou nechci mu ustoupit a podobně, to já bych se ho ptal taky, jestli mi nechce ustoupit. Nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Nakolik je podle místopředsedy ODS Petra Bendla na výsledek volby prvního místopředsedy ODS a vítězství Petra Nečase příznačné rčení, že když se dva perou, tedy Bém a Bendl, třetí se směje, rozumějme Nečas?

Ne, já, to přísloví je samozřejmě občas pravdivé, ale to nebylo tak, že bychom se nějak prali. Prostě rozhodli delegáti, jedni volili Béma a jedni Petra Nečase, to zkrátka rozhodl opravdu ten kongres.

Jakými zbraněmi jste lobboval vy a vaši lidé za zvolení Bendla?

Zbraněmi my jsme po sobě nestříleli, ani jsme se mačetou nepopichovali. Já myslím, že padaly argumenty typu co, kdo vlastně přináší do ODS, čím je Petr, a jak to cítí delegáti a vlastně v tu chvíli reprezentanti jednotlivých oblastních sdružení ODS, a jak to vidí ostatní tím, čím je Pavel Bém pro ně, čím je Petr Bendl.

Staronový předseda ODS Mirek Topolánek dal týden před kongresem strany v rozhovoru pro BBC jasně najevo, že zvažuje změny ve stínové vládě a dodal:

MIREK TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Samozřejmě, že permanentně přemýšlím o rekonstrukci stínové vlády. Já velmi přemýšlím o jedné věci, a teď neříkám, že ji zrealizuji, a to je, jestli poté, co jsme stínovou vládu postavili jako stínové ministry vůči stávajícímu složení resortu a vůči stávající vládě, jestli by ta příští stínová vláda neměla spíše kopírovat naši představu. Nicméně je to věc na diskusi. Je to na diskusi nového vedení.

Konstatoval před týdnem v rozhovoru pro BBC předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. Jaké jsou představy místopředsedy ODS Petra Bendla o složení stínové vlády, jinými slovy, měla by podle vás kopírovat vládu skutečnou s jejími resorty, nebo by měla obsahovat jasnou představu ODS o redukci počtu ministerstev?

Tak, jak říkal náš staronový předseda tak, jak jste to komentoval, já bych se s ním ztotožňoval v tom, že je o tom opravdu nutné se bavit, protože funkce, role toho stínového ministra by měla být v tom, že se vždycky každý postaví tomu jednomu a nabízí alternativu pro občany, v tom je výhoda. Obráceně, naučit se už pracovat v týmu, který by simuloval podobu zúžené a ztenčené vlády, o kterou ODS má zájem, myslím si, určitě také stojí za řeč. Ta debata nebude vůbec jednoduchá.

Ke které variantě se vy aktuálně přikláníte?

Já bych v tuhle chvíli řekl, že možná tak čtyřicet devět na padesát jedna ve prospěch té, kterou bychom si přáli.

Máte už tedy, když se přikláníte většinově k tomu, že by ODS současnou stínovou vládu měla nahradit, stínovou vládou po redukční dietě, tedy po rušení ministerstev, máte už vydiskutováno, které resorty skutečně zrušit, které sloučit, protože v těch dokumentech, které jsem četl a které jste představili v uplynulých letech, dvou letech, tedy v jednotlivých modrých šancích především v modré šanci pro stát a pro státní finance jsou ty resorty zmíněny a jejich redukce pouze jako příklad?

Tak, já musím říct, že úplně natvrdo to vydiskutováno nemáme. V mém případě, já bych každopádně vyeliminoval už ministerstvo pro místní rozvoj, to je ministerstvo, které podle mého názoru už dávno existovat nemělo a pak je tady řada ministerstev, o jejichž sloučení je možné uvažovat, ale je třeba o tom mluvit uvnitř ODS a pak přijít s jasným signálem. V tuhle chvíli vám nemohu odpovědět na to, která ta ministerstva bychom sloučit chtěli.

Má už také ODS ale vydiskutováno, protože na kongresu poměrně jasně zaznívalo, že byste chtěli vyhrát nejbližší volby, tedy pravděpodobně volby v červnu 2006, volby do Poslanecké sněmovny, které resorty budou pro ODS minimem a kterých se rozhodně nevzdá v případě až se bude uzavírat koaliční smlouva?

No, tak to, pane redaktore, prostě porcujete medvěda, který ještě běhá po lese. Pro nás...

Mirek Topolánek chce být premiérem, tak mu také nepodsouvejte, že porcuje medvěda, nebo to porcuje...

To je v pořádku, tuhle ambici má předseda ODS naprosto správnou, ale dobře ví, že o tom, jestli budou resorty takové či onaké rozhodnou výsledky voleb a k těm je ještě opravdu dlouhá, dlouhá cesta, kterou si musí ODS odpracovat.

Promiňte, pane místopředsedo, to politici říkají vždy před volbami, ale měl by volič vědět, ve kterých...

Tak teď je těsně po volbách.

... v České republice navíc bude před volbami v každém případě...

To je před volbami pořád.

... stejně jako po volbách, protože teď už zase máme před dalšími volbami do jednotlivých obecních zastupitelstev, které se uskuteční v roce příštím, ale vy byste měli mít...

Ne, přespříštím.

... jasnou představu, které resorty, na kterých je postavena politika ODS, kterých se nevzdáte a které bude chtít ať budete vládnout s jakýmkoliv koaličním partnerem, to nemáte vydiskutováno?

Ne, ne, my musíme mít alternativu pro resorty všechny, my potřebujeme týmy lidí. To neznamená, že když ve vládě je něčí, řekněme, resort koaličního partnera, že by ten druhý koaliční partner se o ten resort nestaral. My musíme mít názor na každý resort, my ho musíme mít rozpracovaný.

Když jsme u změn v ODS po kongresu, hlavní kancelář občanský demokratů opouští manažerka strany, někdejší místopředsedkyně Senátu Libuše Benešová. Podle předsedy strany Mirka Topolánka i proto, že existoval, teď cituji doslova: "Odpor regionů k práci hlavní kanceláře." Patří i středočeský region a Petr Bendl k těm, které měly výhrady?

Tak, já musím říct, že napětí před těmi volbami v době kampaně bylo opravdu veliké, ta nervozita je přirozená a normální a vždycky máte pocit, že vám něco ještě chybí a že něco by mohlo být uděláno lépe. To vždycky po bitvě je každý generál a my jsme tu bitvu nakonec vyhráli a tudíž z mého pohledu co bylo, to bylo.

To znamená, bylo tam napětí mezi Libuší Benešovou jako hlavní manažerkou ODS a mezi jednotlivými regiony?

To nelze popřít.

A jak jste to tehdy dohodli, že, jak napsaly, tuším, Hospodářské noviny, které byly první, že Libuše Benešová končí, že byla odvolána z pozice hlavního manažera ODS, nebo dokonce, že se sama rozhodla odejít, tak nakonec ta zpráva byla dementována. Bylo to jen proto, že si ODS uvědomila, že by jí i tato informace mohla před volbami poškodit?

To bylo čistě rozhodnutí paní manažerky a v tuhle chvíli už to není podstatné.

Promiňte, asi to je podstatné, protože to může ukazovat na situaci v Občanské demokratické straně. Libuše Benešová v rozhovoru, v aktuálním rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář říká, že za svým odchodem vidí spíše zájmy jedné části ODS, teď cituji doslova: "Vždy jsem se snažila vést kancelář nestranně, nenadržovat žádné z frakcí uvnitř ODS." To znamená, že tam jsou frakce.

Tak, to já teda o žádných frakcích nevím, tohle mi nic neříká, to by asi musela vysvětlit paní doktorka, ale já nemám co jiného bych k tomu řekl.

To znamená, že odmítáte, že by byly nějaké skupinové zájmy jednotlivých částí ODS a že nejste tak jednotní, jak se to může jevit z kongresu ODS, jeho konkrétních výsledků?

Pane redaktore, vy přeci sám musíte vědět, že když je někde větší skupina lidí, tak někdo má k některému svému kolegovi blíže, jiný zase dále, ale tomu se nedá říkat frakce, to jsou prostě, řeknu, "účelové koalice" o tom, jak se který problém má, či nemá řešit, to je normální, to napětí, říkám, bylo opravdu veliké, sociální demokracie za peníze, které byly Bůh ví odkud, dělala kampaň, která byla velmi agresivní a velmi nefér, velmi zlá a nervózní jsme byli všichni.

Včetně vás jako občanských demokratů. Proč používáte slovo "Bůh ví odkud?"

Protože nevěřím tomu, že peníze, o kterých sociální demokraté mluvili jako o penězích, které investovali do té kampaně, že jsou pravdivé. Já tvrdím, že ta částka je minimálně šestkrát, pětkrát větší.

Když sociální demokraté mluví tedy o čtyřiceti milionech zhruba, kolik stála...

To je naprostý nesmysl.

A vy mluvíte šestkrát tolik, to znamená čtvrt miliardy, že sociální demokraté dali do předvolební kampaně?

Tak, já myslím, že lidé nejsou slepí a viděli, kolik asi tak jsme měli my, řekněme, jednotlivých materiálů a jak moc my jsme se prezentovali a my férově přiznáváme, že to bylo někde kolem těch pětačtyřiceti milionů korun a tvrdím, že minimálně těch billboardů bylo určitě pětkrát více.

Máte nějaké konkrétní informace k tomu, abyste mohl používat sousloví "Bůh ví odkud" sociální demokraté vzali ty peníze?

Jenom se dívám kolem sebe a vím, jaké jsou ty ceny na trhu, to je možné si zjistit.

Když ještě zůstanu u Libuše Benešové, máte nějakého kandidáta jako jeden z místopředsedů na pozici hlavního manažera Občanské demokratické strany?

Nemám žádného kandidáta, určitě o něm grémium bude mluvit a rozhodné slovo bude mít pan předseda.

Řekl vám, naznačil už vám Mirek Topolánek jako místopředsedovi ODS, kdo by mohl být hlavním manažerem Občanské demokratické strany a nahradit Libuši Benešovou?

Zatím jsme o tom nijak vážně nemluvili.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes místopředseda Občanské demokratické strany, středočeský hejtman Petr Bendl. Další téma - rozbor politiky ODS. Ve stínu voleb vedení strany zůstalo závěrečné usnesení kongresu občanských demokratů, pojďme jej rozebírat. V dokumentu krom jiného stojí, cituji doslova: "Kongres ODS vyzývá kluby poslanců a senátorů ODS, aby vynaložily veškeré úsilí k prosazení jednorázového referenda o smlouvě zakládající ústavu pro Evropu." Pane místopředsedo, znamená to, že ODS má sepsaný už návrh ústavního zákona o referendu k evropské ústavní smlouvě, nebo si počká na návrh vládní?

Tak, já myslím, že tím, kdo by měl být aktivní, je určitě vláda, pokud nebude, budou tu určitě poslanci Občanské demokratické strany. Pro nás je podstatný fakt, že nemůže a nechceme, aby referendum bylo v době konání voleb.

Vy jste to jako výkonná rada Občanské demokratické strany řekli v jednom ze svých usnesení, to když premiér Stanislav Gross přišel s tím návrh, aby se evropská ústavní smlouva a referendum o evropské ústavní smlouvě spojilo s volbami v červnu 2006. Když jsem v pátek před kongresem mluvil s předsedou europoslanců ODS Janem Zahradilem, ten naznačoval, že kongres ODS by měl dát v usnesení jasně najevo, že ODS odmítá spojování referenda o evropské ústavní smlouvě s volbami v červnu 2006, tedy kongres jako nejvyšší orgán, proč se tak nestalo?

Tak, to není žádné, řekněme, antirozhodnutí, to rozhodně není, že by to kongres nechtěl udělat, zřejmě to nikdo nenavrhl, když už si přečetl usnesení výkonné rady a slyšeli jasné stanovisko vedení ODS v téhle věci.

Když říkáte, že si počkáte na vládní návrh o referendu o evropské ústavní smlouvě, sociální demokraté jako politická strana jasně říkají, že jsou pro obecné referendum a chtěli by protlačit už, řekněme, podeváté, pokud se nemýlím, když jsem počítal počty pokusů sociálních demokratů o schválení zákona o obecném referendu v Poslanecké sněmovně, že chtějí předložit zákon o obecném referendu?

Tak, vy jste správně řekl, že Občanská demokratická strana chce referendum o euroústavě, my nechceme, aby se ta debata rozmělnila do jiných oblastí. Je to natolik vážná věc, že si myslím, že je třeba o té euroústavě mluvit a jedině o ní.

V případě, že to vláda, respektive nejsilnější strana vládní koalice ČSSD, že takový návrh pouze ústavního zákona o referendu o evropské ústavní smlouvě nepředloží, tak vaši právníci na něm budou pracovat a pracují na něm?

Já jsem o tom přesvědčený, že poslanci, a nemůžu mluvit za ně, ale věřím tomu, že poslanci by tento návrh udělali sami.

Opět cituji z usnesení víkendového kongresu Občanské demokratické strany, doslovný citát: "ODS má zásadní výhrady k návrhu smlouvy zakládající ústavu pro Evropu, protože převádí další kompetence do Bruselu a omezuje váhu České republiky v rozhodovacím procesu Evropské unie." Je možné, že by ODS před případným referendem o evropské ústavní smlouvě mohla říci voličům jiné stanovisko než jasné ne evropské ústavní smlouvě, je taková varianta?

No, vzhledem k tomu, jak je ta euroústava připravena, tak mám pocit, že nic jiného možné není.

Proč jste ale takové usnesení, jasné usnesení nedali do svého kongresového závěru a ještě tam je jistý manévrovací prostor, ten odsudek toho, jak jej přijal kongres, není tak silný?

To je pravda, o tom my ještě určitě budeme mluvit, a to proč se určitě dozvíte.

No, to mi teda ještě naznačte, jste příliš tajemný, proč, proč?

Ne, ne, tak v tom není třeba hledat žádné tajemství, my v tomto ohledu jsme velmi otevření, ale jak říkám, ODS chce o tom diskutovat, rádi bychom to referendum, aby se vůbec veřejnost dozvěděla o tom, jak ta euroústava si stojí a proč ty jednotlivé články nám vadí.

Můžete naznačit strategii Občanské demokratické strany, kdy by podle vašeho názoru měl být přijat zákon o referendu, o evropské ústavní smlouvě oběma komorami parlamentu a kdy by se měla rozběhnout kampaň, když nechcete červen roku 2006 jako termín referenda?

Tak, to už je právě k debatě, tam jsme připraveni hledat kompromis.

Teď vaši vyjednávací pozici zmiňte.

Čekáme na to, s čím přijde vláda.

Já teď čekám na to, s čím přijdete vy.

No, my říkáme, že míč je na hřišti soupeře a tím je vláda.

Pane předsedo, když chcete být vládní stranou, chcete převzít odpovědnost v této zemi, tak musíte mít také představu, tak ji, prosím pěkně, řekněte.

Jenomže tím utíkáme úplně někam jinam.

Ne, vy utíkáte z mé otázky.

Ne, ne, vy víte, že my ve vládě nejsme a až ve vládě budeme, tak budeme říkat jasně, co chceme. V tuhletu chvíli nemáme jednapadesát procent nebo, řekněme, ústavní většinu v Poslanecké sněmovně a čekáme tento krok od vlády.

Nepustím vás z té otázky, a to z toho důvodu, že vy jste kritizovali už před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie vládní kampaň, výdaje v souvislosti s vládní kampaní. Zároveň jste také konstatovali, že ta kampaň je pouze reklamní a nedochází k dostatečnému vysvětlování, protože vše bylo přijato na poslední chvíli. Strany vládní koalice, byť se o referendu, o zvláštním referendu o evropské ústavní smlouvě mluví už od vstupu České republiky do Evropské unie, to znamená, uplynul tři čtvrtě rok, nic se nestalo, politická reprezentace nebyla schopna se dohodnout na tom, zda bude samostatný zákon o konání referenda o evropské ústavní smlouvě, politická reprezentace nebyla schopna se zatím shodnout na termínu, tak chci jasnou představu ODS.

My víme, kdy ne, všechno ostatní je k diskusi a ta diskuse nemůže proběhnout tady mezi námi dvěma, ale mezi politickými subjekty, kteří mají v rukou ústavní většinu.

Zeptám se jinak, mělo by být jasno do června příštího roku, jak je referendu, zda to bude obecné referendum, a měl by být do června přijat zákon?

Já myslím, že by bylo dobře, kdyby tak to bylo, ale nemáme to v rukou jenom my.

Vy se o to pokusíte jako opoziční strana zkomunikovat to s ČSSD, aby do června příštího roku byl přijat zákon o referendu o evropské ústavní smlouvě?

Určitě, protože my, jak říkám znovu, jako Občanská demokratická strana nechceme spojovat volby do Poslanecké sněmovny s referendem.

Když se bavíte o tom na výkonných radách a grémiích Občanské demokratické strany, je pravda, že jako nejzřetelnější časový úsek, kdy by ODS chtěla, když říká ne červnu roku 2006, že uvažujete o listopadu až lednu, tedy listopadu 2005, lednu 2006, to jsou nejzazší body?

Je to jeden z možných termínů, nebo jsou to, řekněme, je to jeden z názorů, který uvnitř ODS je.

Kongres Občanské demokratické strany přijal také usnesení, ve kterém se vyjadřuje k současné politické situaci v České republice. Na kongresu ODS tedy, jak bylo řečeno, zaznělo jasné odhodlání, že by největší opoziční strana v České republice měla vyhrát volby v roce 2006. První místopředseda strany Petr Nečas k úkolům a úskalím tohoto cíle říká:

Petr NEČAS,(zvukový záznam): Já jsem přesvědčen, že já i drtivá většina kolegů v ODS si uvědomujeme, že nesmíme propadnout nějaké euforii, že byť jsme uspěli teď v trojích volbách, tak nás čeká ten největší úkol, což kupodivu nejsou ty vyhrané volby, ale realizace toho, co před těmi volbami chceme slíbit, protože tam teprve přijde ta zatěžkávací zkouška v těch měsících a letech po případných vyhraných volbách.

Říká v rozhovoru pro BBC první místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas. Hostem Interview BBC je pak řadový místopředseda ODS Petr Bendl. Na které sliby by si ODS měla obzvlášť dát pozor, aby je neučinila příliš silné, protože se pak při té běžné vládní praxi může ukázat, že by naslibovala voličům příliš, jako se to stalo v některých oblastech sociálním demokratům?

Tak, já nemohu než odpověď, než na každý. Každý ten slib, který bychom, který dáme, by měl být ověřený a proto se chce od jednotlivých stínových ministrů a jejich týmů, aby ty sliby dokumentovali, že to opravdu je reálné a možné, to je stejně zrovna s rovnou daní, jako s rovnou sociální dávkou, jako se snížením daní obecně. To jsou věci, které je třeba velmi zvažovat a mít je propracovány.

Neukázalo se ale, pane místopředsedo, například už v souvislosti s daňovou sazbou rovné daně, tedy s těmi zhruba patnácti procenty, že to bylo příliš podhodnocené, protože v současnosti mluvíte už o sedmnácti až osmnácti procentech. Kde by se měla pohybovat případná rovná daň, sazba rovné daně v představách ODS?

Tak, já myslím, že všichni víme, že jedna věc je, jak by to mohlo vypadat dneska a druhá věc je, tak to bude vypadat za rok, nebo za dva, když se naše země propadá do těch miliardových dluhů tak, jak se propadá, prostě myslet si, že to nebude mít vliv. Zadlužování této země každoroční na míru, řekněme, daňové zátěže a na všechno ostatní, na odchod do důchodu, na důchodovou reformu, na všechny ty věci, které máme v programu, je naivní. My víme, že to na vliv mít bude, také je otázka, jak velkou sekeru v tom státním rozpočtu udělá vláda v letošním roce a v případě, že nebudou předčasné volby, jakou sekeru udělá v tom roce příštím, to všechno s tím souvisí.

Vy ale stále považujete za největšího soupeře sociální demokraty v té předvolební kampani v roce 2006, zvedáte oči, proč?

Já mám pocit, že ten rok příští i letošní už je spíše o snaze, o nástup komunistů k moci, protože oni jsou druhým nejúspěšnějším politickým subjektem na naší politické scéně a ODS je vlastně dneska jediná reálná síla, která je schopna je porazit.

To znamená, že podle vás jsou hlavním protihráčem v současnosti komunisté než sociální demokraté?

Sociální demokraté svojí politikou nahánějí a ženou voliče komunistům, a to je jedna z věcí, kterými škodí sociální demokraté téhle zemi.

Vy jste jako kongres ODS přijali v rámci domácí politické situace i následující usnesení, opět cituji doslova: "Kongres ODS zásadně nesouhlasí s politikou vládní ČSSD, která otevřenou spoluprací s KSČM legitimizuje tuto totalitní stranu a posiluje její vliv." Předseda, nový předseda, promiňte, místopředseda Občanské demokratické strany Ivan Langer v rozhovoru pro BBC tvrdí, že není možné oddělovat ČSSD a KSČM.

Ivan LANGER (zvukový záznam): Já se obávám, že v tuto chvíli není možné sociální demokracii dost dobře oddělit od komunistů, neboť všichni jsme byli svědky a jsme svědky námluv mezi sociální demokracií a komunisty. Pro nás bez ohledu na to jsou-li to sociální demokrati nebo komunisté, představují jednoho soupeře, který reprezentuje myšlenkový proud, který tuto zemi dostal do vážných problémů.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC místopředseda Občanské demokratické strany Ivan Langer. Pane místopředsedo, pokud byste měl vyjmenovat konkrétní věci, protože vy stále obviňujete ČSSD s tím, že spolupracuje s KSČM. Můžete říci, ve kterých věcech, protože zase by bylo možné obvinit ODS, že v opozici a v Poslanecké sněmovně spolupracuje také s KSČM, protože mnoho norem vládních vlastně naráží na odpor těchto dvou stran jako opozičních stran?

Já myslím, že těch se dá vyjmenovat opravdu celá řada. Je možné se podívat na jednání a výpisy z jednání Poslanecké sněmovny a najít konkrétní důvody, pro které ODS hlasuje v Poslanecké sněmovně proti vládním návrhům, kde dochází ke spojování socialistů a komunistů, těch je celá řada a je zbytečné být v tuhletu chvíli absolutně konkrétní.

Nemůžete ale, když budete voličům před volbami, které chcete vyhrát, zmiňovat, že budete pro zvýšení hranice odchodu do důchodu na pětašedesát let, což je návrh, který je v rámci Modré knihy Občanské demokratické strany, že když tvrdíte, že vaším největším protihráčem v současnosti jsou komunisté a pak teprve sociální demokracie, že tyto věci mohou spíše přihrávat voliče KSČM?

Tak, zase je to o tom, jestli lidem budeme říkat fér, jak to bude, než abychom jim lhali, nebo jestli jim sociální demokraté něco naslibují, ale ono to pak nakonec bude stejně tak, jak jsme říkali my. Prostě...

Zatím nezvýšili věkovou hranici pro odchod do důchodu například.

Ale vědí, že budou muset a že čím později to uděláme, tím pozdější odchod do důchodu bude, a to dobře vědí a proto to nedělají a lidem jenom slibují a čekají až si to celé sedne na zadek, když to řeknu velmi slušně.

Můžete ještě zmínit, které zásadní věci bude, řekněme, obtížné pro Občanskou demokratickou stranu odkomunikovat kvůli tomu, že to budou nepopulární opatření, zmínil jsem odchod do důchodu v pětašedesáti, jaké další věci?

Já myslím, že i ta rovná daň, bude ji třeba odkomunikovat a vysvětlit lidem, co to znamená, protože v některých kategoriích ta daň jakoby půjde nahoru, ale ona způsobí tu průhlednost a jednoduchost, že nebude možné utíkat z jednoho daňového pásma do druhého, ty, řekneme, machinace, ke kterým je možné skrze /nesrozumitelné/ různé posuzování těch daňových úrovní, budou vynulovány.

Konstatuje místopředseda Občanské demokratické strany Petr Bendl. Děkuji, že jste přišel, někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Tlustý se obořil na Bendla kvůli dani

Právo, 8. 12. 2004 - Stačily dva dny od kongresu ODS, kde se příslušníci největší opoziční strany v čele s Mirkem Topolánkem utvrzovali v jednotě, a už se v nejvyšším vedení objevil první spor. Důvodem je výše rovné daně.

Staronový místopředseda Petr Bendl totiž naznačil, že by nemusela být 15procentní, jak ODS dosud tvrdila, ale kvůli zadlužování státu by se mohla zvýšit na 17 až 18 procent. To se však dotklo šéfa poslaneckého klubu a stínového ministra financí Vlastimila Tlustého.

"Uvažovat si může co chce, to je jeho věc, my ve schváleném programu máme 15 procent," řekl Tlustý Právu, kterého debata o výši rovné daně rozčílila a dokonce ji označil za sprostou hru. Už v minulosti dal Tlustý najevo, že právě 15procentní rovnou daň považuje za svůj osobní přínos pro ODS. Na víkendovém kongresu v Praze vyjádřil spokojenost, že ji vzali za svou i další členové ODS. Na sjezdu však v souboji o místopředsednické křeslo neuspěl.

Bendl včera Právu řekl: "Nemluvil jsem o 17 procentech jako o nějakém dogmatu. Já jsem jenom říkal, že je potřeba vnímat to, že čím déle bude sociální demokracie zadlužovat tuhle zem, tím větší problém v České republice budeme mít."

Bendl soudí, že by ODS před volbami měla jasně říct, jakou sazbu rovné daně bude ODS prosazovat. V tuto chvíli nicméně soudí, že to je 15 procent. Bendl v pondělí v BBC uvedl, že jedna věc je, jak by daň mohla vypadat dnes, a druhá, jak tomu bude za rok nebo za dva. Myslet si, že to nebude mít dopad na daně či důchody, je podle Bendla naivní.

"Je otázka, jak velkou sekeru v tom státním rozpočtu udělá vláda v letošním roce a v případě, že nebudou předčasné volby, jakou sekeru udělá v tom roce příštím, to všechno s tím souvisí," poznamenal Bendl.

Topolánek, který popírá své napjaté vztahy s Tlustým, na dotaz Práva reagoval, že vnímá "podrážděnost Vlastimila Tlustého na to, že mu kolega fušuje do řemesla a nechá se do toho natlačit".

Podle svých slov nevěří, že by Bendl byl iniciátorem diskuse o rovné dani. Topolánek dodal, že naprosto stojí za Tlustým.

Na Bendla se podle svých slov nezlobí, protože není ekonom a není garantem této části programu ODS.

"Já říkám zcela jednoznačně, že jestli budeme dělat nějaké přepočty, budou se daleko spíše týkat výše odpočitatelné položky - a to můžeme dělat někdy na jaře 2006 - ale v žádném případě neustupujeme z našeho programu patnáctiprocentní rovné daně. Říkám to velmi autoritativně," podotkl Topolánek.

Šéf ODS, a s ním i všichni ekonomičtí experti v ODS, v tom prý mají naprosto jasno. Topolánek přitom nedávno uvedl: "Nejsem teď schopen tvrdit, že přes patnáct procent nejede vlak." Včera poznamenal: „To je věta, kterou si mohu dovolit říct, nicméně programově tím, s čím jdeme, je to prostě patnáctiprocentní rovná daň."

První místopředseda ODS Petr Nečas Právu řekl, že úvahy o výši rovné daně, jakou bude ODS prosazovat ve volebním roce 2006, považuje především za předčasné. Nic podle něj však nenasvědčuje tomu, že by měli výši 15 procent měnit.

Tlustý i Topolánek trvají na návrhu rovné daně ve výši 15 procent

PRAHA 7. prosince (ČTK) - Občanští demokraté neuvažují o zvýšení navrhované rovné daně z 15 na 17 procent, jak to ve středu v pořadu Interview BBC naznačil místopředseda ODS Petr Bendl.

Jeho slova dnes odmítli potvrdit stínový ministr financí nejsilnější opoziční strany Vlastimil Tlustý i Mirek Topolánek, který se v případě volebního úspěchu ODS v parlamentních volbách zřejmě stane novým českým premiérem.

Bendl v pondělí v Interview BBC řekl, že jeho strana by nemusela naplnit 15procentní rovnou daň. Spekuluje se o tom, že by ODS v případě vítězství v parlamentních volbách zavedla rovnou daň ve výši asi 17 procent. Bendl prohlásil, že občanští demokraté musejí revidovat svoje plány kvůli politice současné vládní koalice.

Tlustý dnes ale ČTK řekl, že stínová vláda schválila 15procentní rovnou daň, na čemž by se už nic změnit nemělo. "Bendl jako stínový ministr dopravy o tom může uvažovat, nikoli něco oznamovat," řekl autor návrhu Tlustý.

I Topolánek trvá na 15 procentech. Na přelomu příštího roku a roku 2006 podle něj občanští demokraté sice provedou aktuální makroekonomickou analýzu, ani ta by však na výši navrhované rovné daně nic změnit neměla.

Systém rovné daně je podle ekonomů jednoduchým řešením, jak vyřešit složitý daňový systém v České republice. Rovnou daní by se podle nich odboural složitý daňový systém, ve kterém se již nevyznají ani poradci, a který umožňuje mnoho cest k daňovým únikům.

I rovná daň má však své nevýhody, mezi které patří například nemožnost daňově podporovat vědu nebo nové technologie. Stát by se také musel vypořádat s výpadkem příjmů, což by při nutnosti snižovat rozpočtové deficity mohl jen obtížně.

Opoziční ODS letos vyhrála již troje volby a suverénně kraluje žebříčkům popularity. Česko by se tak mohlo rovné daně dočkat již v dalším volebním období po roce 2006. Podle ekonomů bude nejdůležitější správné nastavení celého systému.

Například Slovensko letos zavedlo rovnou daň ve výši 19 procent s velkým množstvím odpočitatelných položek. Tato varianta se podle analytika PPF Pavla Kohouta ukázala jako nevýhodná pro středněpříjmové skupiny.

Za lepší považuje variantu ještě nižší sazby, ale zároveň nižšího odpočitatelného základu. Podle hlavního analytika ČSOB Petra Dufka si na Slovensku jednoznačně polepšily skupiny obyvatel s vyššími příjmy. Nevýhodou bylo zdražení potravin a služeb, které byly původně ve snížené sazbě DPH.

"Pokud by byla sazba daně v ČR stanovena na 15 procentech, nemusela by na tom prodělat žádná vláda," uvedl hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Státu by však chyběly prostředky na výdaje.

Česká republika musí v dalších letech snižovat své rozpočtové schodky, a to nejen kvůli plánu přijmout euro do roku 2010. ČR se k tomu mimo jiné zavázala Evropské unii v tzv. Konvergenčním programu. "Při optimistických úvahách by se mohla sazba rovné daně pohybovat kolem 20 procent," odhadl hlavní analytik Patria Online David Marek.

Klíčem ke snižování schodků by však podle něj mělo být především snižování státních výdajů. "Čím razantněji bude ODS škrtat a reformovat penze, zdravotnictví a další oblasti, tím rychleji a výrazněji může snížit daně," dodal.

Podle Kohouta je navíc hrozba výpadku příjmů jen krátkodobá a toto nebezpečí prý navíc bývá nadhodnocováno. Také analytik společnosti Altantik FT Petr Sklenář uvedl, že v delším časovém horizontu převáží výhody nízkých daní v podobě vyšší ekonomické aktivity a hospodářského růstu, které následně vedou k růstu daňových příjmů.

Připomněl Irsko, které díky nízkým daním přitáhlo investice, zvýšilo dynamiku ekonomického růstu a následně i daňových příjmů a během 80. a 90. let snížilo svůj dluh na polovinu.