BBCCzech

Generální ředitel Burzy cenných papírů Prahy Petr Koblic doufá, že některé další podniky s majetkovou účastí státu, například Česká správa letišť, ČEZ, České aerolinie a další, budou privatizovány prostřednictvím kapitálového trhu.

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Vláda uložila ministru financí předložit na příští jednání vlády harmonogram kroků tak, aby o smlouvě s nabyvatelem nebo prodeji na kapitálových trzích mohla vláda rozhodnout do 31. března roku 2005.

Český ministr financí Bohuslav Sobotka. Jaké je ale postavení české burzy? Vždyť letošní rozhodnutí farmaceutické firmy Zentiva prodat akcie právě na české burze a získat tak kapitál pro další rozvoj stále nemá následovníka.

ZDENĚK RADIL (zvukový záznam): Domníváme se, že v obecné rovině ty podmínky, jak jsou teď nastaveny, už docela tyto emise umožňují. Ta Zentiva je krásným příkladem a máme i signály, že i některé další firmy minimálně zvažují, zvažují svůj vstup na pražskou burzu. Teď je otázka zase nastavení poplatkové politiky, aby se tuzemským firmám nevyplatilo pro primární zdroje si jít do zahraničí, což taky cítíme, že některé firmy zvažují.

Generální tajemník České asociace obchodníků s cennými papíry Zdeněk Radil. O privatizacích na kapitálových trzích a o stavu české burzy cenných papírů bude následující rozhovor. Právě začíná Interview BBC a jeho příjemný poslech vám přeje Robert Břešťan. Ve studiu BBC vítám generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha Petra Koblice. Dobrý den.

Dobré nervy vcelku mám. Já jsem vycvičen tím, že jsem se dlouho živil jako obchodník s cennými papíry, takže si myslím, že dobré nervy mám.

Takže vám fungovaly i včera během večera, kdy vláda jednala o budoucnosti, o prodeji Českého Telecomu?

Já si myslím, že nervy mi fungovaly dobře. Něco jiného je emoce, kdy jsem si prostě řekl, že to je pro tento trh a tuto zemi škoda, takovéhle rozhodnutí.

Já bych v první řadě chtěl malinko opravit to, co se teď vžilo, přes burzu. Rozhodně si nelze představit prodej přes kapitálové trhy tak, že se něco prodává na burze. Ono se to prodá investorům. To, že se to pak obchoduje na burze, je něco jiného. Zkrátka zcela jistě jsem preferoval takový prodej, který by neukončil obchodování Českého Telecomu na kapitálových trzích.

Ovšem přímý prodej na burze, na kapitálových trzích, si aspoň původně, podle svých původních slov přál český ministr financí Bohuslav Sobotka.

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Já jsem vládě navrhoval rovnou přistoupit k prodeji přes kapitálový trh. Tento názor se ve vládě ukázal menšinový při hlasování, čili já jsem nepodporoval tu konečnou variantu, pro kterou se vláda rozhodla. Ta varianta znamená poměrně velký tlak na potenciální uchazeče a součástí tohoto tlaku je i ona možnost, kterou vláda v tuto chvíli nevyloučila. To znamená, že při svém rozhodování na konci března roku 2005 může rozhodnout o prodeji přes kapitálový trh.

Řekl ministr financí Bohuslav Sobotka po středečním zasedání vlády. Pokud tedy teoreticky dojde k tomu, že v březnu se vláda rozhodne prodat přes kapitálový trh, myslíte, že to bude horší situace, než by nastala teď, anebo lepší?

To je samozřejmě věštění z křišťálové koule, ale ta situace na trzích teď je zkrátka velmi, velmi dobrá. Je tak dobrá, že jedna evropská vláda za druhou přistupuje k prodejům svých vlastnických podílů ve svých dosud vlastněných firmách přes kapitálové trhy. Docela absurdní situace je, že prakticky dnes v noci, zatímco naše vláda rozhodla o hledání nějakého strategického partnera, se o pár kilometrů jižněji, v Rakousku, vláda rozhodla prodat dvacet procent svého telekomu přes burzu, a pokud mé informace nejsou špatné, už je to dávno prodané a už utržila 1,2 miliardy euro.

Může se tedy teoreticky stát to, před čím varují někteří analytici, že pokud k prodeji dojde až za několik měsíců, že cena akcií může klesnout o sto korun, tím pádem výnos bude výrazně vyšší, než kdyby se prodávalo teď?

Jak říkám, ta situace teď je extrémně, opravdu extrémně výhodná pro prodej přes kapitálové trhy. Za tři měsíce ...

Zcela jistě já to vidím jako chybu, protože transakce přímá, ať je udělaná seberychleji, je vždycky delší a v té době, v tom mezidobí se vždycky může stát něco neočekávaného. Přijde krize na kapitálové trhy vyvolaná čímkoliv, žijeme v turbulentním světě, anebo prostě a jednoduše ten apetit těch investorů nebude takový, jako je letošní podzim. Letošní podzim je opravdu extrémní apetit po akciích v Evropě a zejména po východoevropských. Vidíme to třeba v Polsku, kdy akcie Pekao banky byly desetinásobně přeupsány.

K tomu se v našem rozhovoru jistě dostaneme. Teď povězte, co jste pro prodej přes burzu dělal vy?

Tak já jsem se hlavně zaměřoval na nějakou výchovnou činnost odborné veřejnosti, odborné veřejnosti, která ještě neměla úplně možná srovnané všechny pojmy. Zorganizovala burza velký seminář, kde vystupovali investiční bankéři renomovaných domů z Londýna. Měli jsme tady ředitelku strategie polské burzy, která referovala o zkušenostech tamního kapitálového trhu s privatizacemi přes kapitálový trh. A myslím, že jsem měl relativně velmi mnoho rozhovorů, kde jsem vysvětloval některé pojmy, jako jsem se tady dopustil hned na začátku, když jsem vás opravil, že nejde o prodej přes burzu. To je taková novinářská zkratka, ale v zásadě jde o prodej investorům, a pak následně se akcie obchoduje na burze.

Já se té zkratky budou pro větší přehlednost přece jen dále držet. Ale ptal jsem se na váš postup před tím možným prodejem proto, že jak burza, tedy vy, tak většina analytických firem se vyjadřovala téměř jednoznačně právě pro tento způsob prodeje, ale asi nelze nevidět to, že z toho by měla profit jak burza, tak právě ty analytické firmy. Dá se tedy mluvit o jistém střetu zájmů?

Takhle, to samozřejmě se snaží někteří exponenti říkat, že máme střet zájmů. Jenom pro informaci, Český Telecom tvoří asi osm procent obchodů za posledních tuším pět měsíců. To znamená ano, pro burzu by to byl finanční efekt po stažení akcií z burzy někdy v roce 2006, 2007. Pokud dojde k přímému prodeji, tak budou zcela jistě staženy, a potom nám můžou ubýt částečně příjmy z obchodování. Mezi tím jdeme dolů s poplatkama, takže ty příjmy budou možná dále klesat. Já si myslím, že většina těch lidí, co říkala, bylo proto, že si prostě a jednoduše mysleli, že je to dobře pro tenhle trh, dobře pro vládu a dobře třeba i pro perspektivu penzijní reformy v České republice.

Ovšem připomeňme, že hlavním argumentem proti prodeji na kapitálových trzích byla obava před výrazně nižšími zisky z prodeje. Připomeňme tedy slova českého premiéra Stanislava Grosse ještě před středečním rozhodnutím vlády.

STANISLAV GROSS (zvukový záznam): Jediné, co je důležité a na co budu chtít znát odpověď, je, jestli skutečně platí výhrada, že přes kapitálové trhy bychom přišli o poměrně velký množství peněz, protože by tam nebyl ten bonus za majoritu. Pokud by se ukázalo, že tato cesta by znamenala výrazné snížení příjmů pro Fond národního majetku, jinými slovy pro stát, tak potom bych se spíše klonil k variantě soutěže.

Slova premiéra Grosse. Jak vy se bráníte tomu snad dá se říci zásadnímu argumentu, že prodejem přes burzu by stát získal výrazně méně peněz než přímým prodejem strategickému partnerovi?

... a v jaké to je době. Deset miliard, bych řekl, že je zcela jasně poněkud přitažené za vlasy. Deset miliard to určitě nebude. Jak jsem řekl, nyní jsou kapitálové trhy, obecně investoři investující na kapitálových trzích extrémně interesováni k nákupu nových společností nebo společností, které se privatizují přes kapitálové trhy. Jak již jsem tady zmiňoval Telekom Austria, jenom od té chvíle oznámení ty akcie šly nahoru asi o dvě procenta. V zásadě zde mám výsledky privatizací anebo prodejů přes trh z Evropy z tohoto roku a podařilo se téměř vždycky dosáhnout cenu srovnatelnou s aktuální tržní cenou. Otázkou je ...

Otázkou tedy je, pardon, otázkou je, proč to tedy šlo touto cestou, když říkáte, že ten výběr byl stejný, respektive ta cena, kterou bylo možno získat, byla stejná?

Neříkám, že byla nutně stejná, může být vyšší i nižší. Jisté je, že k zaplacení při jakémkoliv přímém prodeji dojde mnoho měsíců od teď, situace na trzích může být v tu chvíli jiná, může být výrazně nižší, může být výrazně vyšší. Lze těžko spekulovat, proč to šlo. Já o tom žádné zákulisní informace nemám. Na to si odpovězte sám. Já řeknu jednu věc. Privatizace přes kapitálové trhy je nejtransparentnější a nejrychlejší metodou, jaká se dá udělat a poskytuje prakticky nulovou možnost pro jakékoliv poradce, lobbisty, obíhače kontaktů a tak dále, protože se prostě prodá na trhu a tím je to hotovo.

Skoro by se chtělo říci, že tím celkem jasně odpovídáte na mou otázku, co za tím stálo.

Já si myslím, že aktivita různých lidí, kteří začínají chodit po Praze a pracovat pro jisté investory, už je tady zcela jasně zřejmá.

Já bych řekl, že téměř každá firma, která se tady zabývá investičním bankovnictvím, bude v procesu přímém nakonec zastupovat nějakého finančního investora, protože koneckonců je to jejich práce, aby nakonec radili. Takže každá firma, co tady něco znamená v investičním bankovnictví, nakonec bude mít nějakého klienta. Je pravdou, že ty největší firmy, které se možná dívají trošku komplexněji na blaho tohoto trhu a možná mají více dlouhodobý, dlouhodobý pohled na své působení, se relativně intenzivně nechaly slyšet, že by preferovaly prodej přes kapitálový trh, byť z něj nebudou mít možnost realizovat žádný takový zvláštní příjem.

Český Telecom dnes reagoval na burze celkem prudkým růstem na prohlášení ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, že o privatizaci firmy mají zájem více než tři vážní uchazeči z oboru. Akcie byly v tu chvíli dokonce na nejvyšší úrovni od června roku 2003 a jak je vidět, tak akcie jsou dosti náchylné na různé náznaky a výroky politiků. Potvrzují to ostatně i tato slova generálního tajemníka České asociace obchodníků s cennými papíry Zdeňka Radila.

ZDENĚK RADIL (zvukový záznam): Různí, teď budu mluvit asi především o vládních představitelích, nekoordinovaně tu a tam vypustí nějaké výroky, které jdou i proti sobě. Kapitálový trh je pak zmaten, analytici neví, který ten výrok je relevantní. Asi to není možné vyřešit nějak jednorázově, ale určitě bychom uvítali vyšší koordinaci na té vládní úrovni, co se týče vypouštěných výroků do médií.

Zdeněk Radil a dodejme, že neuvážená slova českých politiků kritizovala v minulosti i státní Komise pro cenné papíry. K větší opatrnosti vyzval po svém nástupu do funkce na začátku října i předseda komise Pavel Holmann.

PAVEL HOLMANN (zvukový záznam): Myslím si, že k tomu komise zaujme určité stanovisko, že to je spíš otázka diskuse a v některých případech i skutečně většího uvážení toho, co se k privatizaci řekne. Ten trh je na to tady zvláště citlivý a je potřeba býti velmi opatrný.

Slova předsedy Komise pro cenné papíry Pavla Holmanna. Jak podle vašich zkušeností, pane Koblici, tedy reaguje česká burza na některé snad řekněme neuvážené výroky českých politiků na adresu budoucnosti firem s majetkovou účastí státu?

V zásadě velmi citlivě, protože je to samozřejmě podstatná informace pro trh. Říká se tomu informace kurzotvorná, na které ty trhy, na tyto informace ty trhy prakticky okamžitě reagují. Já jsem třeba rád, že se podařilo přesvědčit prostřednictvím ministerstva financí vládu, že alespoň včera to rozhodnutí přijímala a jednala o tom až po uzavření trhu, což prakticky eliminovalo možnosti toho, že by odcházely nějaké informace a vlastně i eliminovalo to, že by někdo měl chuť na takovéhle informace vůbec získat, protože stejně už byl trh zavřený. Jinak ta reakce dnešní, já bych řekl, že byla relativně krátkodobá. Ten pan ministr, kterého jste zmiňoval ...

... ten se vyjadřuje velmi, velmi často a možná jeho prohlášení už trochu devalvují. Ta reakce toho Českého Telecomu byla, pokud si dobře pamatuji, 1,3 % nahoru, což prakticky zůstalo beze změny, ta akcie.

Abychom uzavřeli tuto část Interview BBC, vy věříte v to, že některé další privatizace půjdou třeba přímo přes burzu, ať už je to ČEZ, Česká správa letišť, pošta, České aerolinie?

Já si myslím, že bych byl špatný představitel kapitálového trhu v České republice, kdybych nevěřil, že třeba se dočkáme jednou dnů, kdy tato vláda, kdy vláda v této zemi, neříkám tato vláda, kdy vláda v této zemi se začne chovat více jako ostatní vlády v jiných evropských zemích a méně jako na Balkáně.

Když už jste několikrát zmínil tady okolní země, například Polsko, můžeme připomenout, že tam vyvolal obrovský zájem, vyvolal zájem rozhodnutí vlády prodat část akcií velké, největší polské banky, Pekao, drobným akcionářím, akcionářům, pardon. Vy byste označil tuto cestu za hodnou následování?

Tady si musíme uvědomit, že obecně je dobrá cesta Polska, že privatizují přes kapitálové trhy. To, že privatizovali drobným akcionářům, je samozřejmě specifická věc Polska, kdy je, kdy oni mají diametrálně odlišný vztah malých akcionářů k investování na polské burze. My jsme tady drobné investory za posledních deset let prohnali takovou krvavou lázní, bankrotama bank, kampeličky, vytunelovaný fondy, různá pyramidová schémata. Výsledkem je to, že u nás není zdaleka tolik těch drobných investorů, kteří by investovali, a často si kupovali české cenné papíry, i když tento počet poměrně razantně roste, jak tak mluvím s našimi členy. Takže to specifikum toho Polska bylo, že si to koupilo půl milionu lidí, že se na to stály fronty přes noc. Samozřejmě je to úžasná story a ty akcie, pokud dobře vím, byly desetinásobně přeupsány jak v Polsku, tak ta část té emise, co šla mezinárodně.

Ty emise si koupilo až půl milionu Poláků, což je asi v evropském kontextu dost nevídaná věc.

Je to poměrně nevídaná věc. Myslím si, že to samotné analytiky překvapilo. Fakt je ten, že ta cena, za kterou se to těm Polákům nabízelo, byla o něco vlastně preferenční proti ocenění na trhu, nicméně ...

To znamená nižší. Byla nastavena ta cenová úroveň a prakticky okamžitě po ukončení té emise cena poskočila asi pět, tuším, že asi pět procent nahoru. Někteří analytici zase říkají, že se to na té úrovni neudrží. To ovšem nebudu komentovat.

Je třeba ta polská burza vzorem pro českou, protože přeci jen ve srovnání s tou polskou vypadá česká burza jako chudý příbuzný.

Hm, česká burza je ve srovnání s polskou chudým příbuzným, pokud srovnáváme kupříkladu velikosti nově uváděných emisí nebo počet nově uváděných emisí.

A počet obchodovaných titulů a počet aktivně obchodujících drobných investorů na burze. Na druhou stranu kupříkladu objemově je pražská burza větší.

Ano. Takže možné sloučení třeba více burz dohromady, to byste vnímal jako prohru pro českou burzu?

Ne, to bych samozřejmě vůbec nevnímal jako prohru. Já debaty o slučování trhů velmi pozorně sleduji a myslím si, že jsou to zajímavé debaty. Problém je, že se trochu nedostává čísel. Já si nemyslím, že lze sestavit takový finanční plán, sloučení burz třeba ve středoevropském regionu, který by se prostě vyplatil.

Takže neplatí, že čím širší burza, čím větší záběr, tím lepší, lépe fungující burza?

Není to úplně přímá úměra. Obecně se dá říci, že čím větší podnik, tím dochází k nějaké synergii a k nějakému snížení nákladů, ale je pravda, že my s tímhletím velký problém nemáme. My dokážeme zatím snižovat náklady i tak a tou synergií samozřejmě nebo tou realizací těch tzv. synergií, to znamená slučování dvou institucí, zase nějaké náklady vyrobíte. Ono zkrátka jedna plus jedna se ne vždycky rovná dvě a v těch nákladech to funguje obdobně, ne jednoduše. Slučování dvou institucí, které jsou založeny třeba na jiných právních základech, mají jiný jazyk, není úplně elementární věc a je to nesmírně právně drahé obzvlášť.

Sám jste připomněl, že ve srovnání třeba právě s tou polskou burzou je na české burze výrazně méně titulů, výrazně méně firem se rozhodne vrhnout své akcie na trh a takto získat peníze. Čím to je? Je to nedostatkem těch velkých nebo aspoň středně velkých firem, nedostatkem odvahy nebo malého povědomí o fungování burzy?

To je asi otázka, na kterou by se dalo, by se dal udělat celý jeden separátní pořad, možná napsat nějaká velká stať. Je to částečně kombinace těchhletěch faktorů. Je pravda, že malé firmy nebo střední firmy nechápou zatím burzu jako alternativu k rozvoji své vlastní firmy. Prostě a jednoduše to tady nevidí, ten příklad. Tady vidí třičtvrtě roku příklad Zentivy a už na základě tohodle toho se, abych tak řekl, rojí některé další firmy, které se o tento způsob buďto dezinvestice, když tam někdo byl zainvestován, anebo třeba navýšení kapitálu zajímají.

To nejde. Tím by se prakticky ten, ta transakce rovnou zkazila. To jsem řekl velice hovorově. V zásadě tady nejde o to, o nějakou nechuť třeba zveřejňovat jména, ale jakmile to oznámíte, tak to je téměř právně nemožné to pak udělat.

Ale na druhé straně je tady tedy chuť některých firem jít cestou Zentivy a získat kapitál pro další rozvoj právě formou vydání akcií?

Je tady takováhle chuť, anebo samozřejmě Zentiva byla kombinovaná. Zentiva jednak byli nějací stávající akcionáři, kteří prodávali, a jednak navýšení. Jsou vlastně dvě možnosti, jakým způsobem se dají, můžou dostat akcie na trh, takže jak cestou navýšení, tak cestou prodejů nějakých nynějších akcionářů. Obě cesty jsou v jednání s některými emitenty.

Co se stane, když tito akcionáři, respektive firmy, které budou dávat akcie na českou burzu, přestanou přicházet nebo vůbec nebudou přicházet? Vždyť je v zájmu každé burzy, aby měla co nejvíce obchodovaných titulů a čím méně, tím tedy hůře.

A co se stane tedy, když nebudou přicházet noví? Bude klesat prestiž nebo ...?

Já si myslím, že tak o tu prestiž zcela jistě jde taky, ale to je jakýsi sekundární jev. Zcela jistě pražská burza se momentálně nachází na počtu cenných papírů těch největších obchodovaných emisí.

Dobře, ale těch největších, těch, co se opravdu nejvíce obchodují, je sedm, řekněme osm. Se nachází v situaci, kdy v zásadě tři z těchto emisí tady nemusí být za rok. Prakticky jsou to České radiokomunikace, Unipetrol, kde by měl nastat odkup, až bude vypořádán přímý prodej, a jestliže tedy bude přímý prodej jednomu vlastníkovi, tak i Český Telecom. To už začne bejt relativně problematická situace, pokud nám nepřibudou další cenné papíry. Nejedná se ani tak o prestiž, ale jedná se o to, že obchodníci, kteří tady na tom trhu působí, se můžou rozhodnout, že ten příjem z obchodování třeba tří, čtyř papírů a to se můžou realizovat na poplatcích od svých klientů, již není dostatečným důvodem pro to, aby tady zůstávali a ta burza se nám může dostat do takového bratislavského stavu.

V zásadě burza sice existuje, ale obchody jsou minimální. Není dostatek obchodníků, není dostatek investorů, není dostatek emisí. Je to taková hibernace dlouhodobá.

Sám jste zmínil České radiokomunikace. On Městský soud v Praze už vydal předběžné opatření, podle něhož nesmí zatím z trhu akcie stáhnout, vyřadit je. Bude tohle předběžné opatření pražská burza respektovat?

My si na to samozřejmě děláme právní analýzy. V první řadě to předběžné opatření je zejména vůči, takhle, v první řadě ještě nám nebylo doručeno, takže já jsem ho viděl pouze v nějaké faxové kopii. V druhé řadě to předběžné opatření je zejména vůči emitentovi, aby nedělal dále kroky směřující k vyloučení a my jsme tam v zásadě, když to tak řeknu trochu hovorově, na vědomí. Takže ...

Stejně ty akcie, o těch se, když tak, tak se mělo jednat na prosincové burzovní komoře, což je takové představenstvo burzy, kde prakticky všechno stahování akcií z trhu musí projít. Takže stejně by se nic nestalo do 15. prosince, kdy, tuším, je burzovní komora. Otázkou je, jaké právní stanovisko zaujmeme na té burzovní komoře, případně po ní ty akcie, jestli vůbec emitent požádá, protože když máme vydané předběžné opatření, tak zřejmě ani nepožádá. Jiná věc je, že musím teda říct, že se nám a priori nelíbí, že jako soukromé firmě, která si tady vybírá akcie, se kterými obchoduje, nám soud nakazuje, že máme určité papíry tady mít a určité papíry tady nemít. To bysme se mohli dostat do situace, že nám nějaký soud nakáže, jaké má být složení indexu PX 50. To znamená my, pakliže najdeme takovou emisi, kterou na trhu chtít nebudeme, tak máme jiné prostředky z jiných důvodů než na přání emitenta je vyřadit.

Když jsme tedy u možných odchodů z pražské burzy, například Jan Schiesser, hlavní analytik firmy Atlantik finanční trhy, nastínil možnost, že by budoucí investor, který třeba získá Telecom tím přímým prodejem, by mohl začít vykupovat akcie minoritních akcionářů, a pak se stáhnout z burzy úplně.

Proč mohl začít? On bude povinen udělat odkup. V České republice ještě žádný odkup nebyl neúspěšný, takže to prostě ...

No jasný, no to samozřejmě. No ne, to není hrozba. Pokud si někdo koupí 51 % Českého Telecomu, akcie Českého Telecomu jsou do půl roku z burzy. To prostě je fakt. To jako není žádné jako kdyby nebo možná. To prostě takhle je.

No, tak já si myslím, že je to v zájmu tohoto trhu, že to bylo finančně výhodné v nynější situaci na trzích. Je to nepochybně v zájmu burzy, ale není to pro burzu fatální, ale je to kupříkladu v zájmu toho, jestliže tady někdy budeme dělat nějakou penzijní reformu, tak by bylo tak jako dobré, kdyby fungovala burza, protože ono to bez té burzy jde dost špatně. Ale to si asi někteří uvědomí až v tu chvíli, když zjistí, že ta burza třeba už nefunguje tak, jak má.

Zatím, jak to vypadá, tak česká burza zatím funguje velmi dobře. Za poslední tři roky roste index PX 50, tedy, laicky řečeno, číslo, podle něhož se měří zájem o akcie jednotlivých podniků a pohyb jejich cen, je nejvyšší za posledních deset let. Jak dlouho myslíte, že tento rostoucí trend může vydržet?

Tak teď jsme na tenkém ledě. Já asi nemůžu jako představitel burzy komentovat vývoj indexu. Já maximálně můžu komentovat vývoj objemu. Musím říct, že letošní objemy obchodování byly velice uspokojivé, a že předpokládáme, že se v podobné výši udrží příští rok a řekněme nerozpočtujeme nějaký dramatický nárůst těch objemů. Co se týče vývoje cenového indexu, na to se musíte ptát přímo analytiků makléřských firem.

A je to tak, že investoři projevují velký zájem především o elektrárenskou společnost ČEZ?

To je vidět z výsledků obchodování. Samozřejmě pokud si dobře vzpomínám, tak ČEZ má skoro největší procentuální nárůst a i objemy jsou velice výrazné. Je spíš důležité, a co vám můžu říct zajímavého k tomu, je, že proč to nastává. Samozřejmě hraje tady faktor, hraje tady roli faktor vstupu do Evropské unie, kdy prostě ten trh začal být pro mnohé investory zajímavý. Objevily se tam také nové třídy investorů. Investoři, kteří tady investovali možná před třemi, čtyřmi lety, byli specializovaní investoři na tzv. emerging markets, na vznikající trhy, jako jsme my, Polsko, Maďarsko. Teď se nám tady objevují panevropští investoři, to znamená investoři, kteří investují jaksi ve vyspělých zemích, mezi kterou vlastně Českou republiku už začínají chápat. To znamená je tady obrovský příliv peněz, protože jsou prostě nové, jiní kupující, noví kupující na ten trh přišli.

Je otázkou, jak je veliký a je otázkou, že ten příliv sice může trvat, ale možná se některým těmto investorům bude zdát, že třeba burza už je příliš drahá a počkají si nějakého případného zhoupnutí, propadu nebo něčeho takového.

Jen na závěr, abychom tu debatu lehce posadili na zem a přiblížili ji laickému posluchači a případně i zájemci o burzovní dění, je možné, že si někdo vezme, řekněme, tisíc, dva tisíce korun a vydá se na burzu si koupit dvě, tři akcie, čtyři, pět třeba Telecomu nebo Zentivy?

Samozřejmě to možné je. Takhle, nevydá se rozhodně na burzu, protože my jsme založeni na členském principu jako ostatně ostatní burzy v Evropě. Takže by se měl vydat k nějakému ze členů burzy, které najde na našich internetových stránkách a tam zcela jistě může sjednat podmínky a teoreticky si může koupit dvě nebo tři akcie. Jako všechno takhle malý nákup, já bych, řekněme, pochyboval o jeho efektivnosti nákladové, ale teoreticky to může udělat.

Nějaká minimální částka, kterou člověk chce investovat, třeba symbolicky, do akcií, tak ta stanovena není?

Teoreticky si lze koupit jednu akcii. To znamená podívejme se, kolik stojí nejlevnější akcie na pražské burze a můžete si koupit právě tu jednu nejlevnější akcii. Je to zase poměrně nelogické, asi jako kdybyste šel do banky, otevřel si tam účet a uložil si na něj korunu.

Ten s tou tisícikorunou skutečně pravděpodobně není klient pro naše členy, ale prostě myslím si, že od pár desítek tisíc již je to zcela jistě možné.

Hostem Interview BBC byl generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. Děkuji za rozhovor.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.