Václav Moravec moderátor BBC

Sedmdesát miliard korun musí český stát uspořit v letech 2006 až 2007, aby plnil konvergenční program, ke kterému se zavázal v Bruselu. Vládní koalice se na úsporách dohodla v úterý. A ministr financí Bohuslav Sobotka vysvětluje, jak budou vypadat.

BOHUSLAV SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/, (zvukový záznam): Dohodli jsme se na určitých úsporách v oblasti výdajů, pasivní politice zaměstnanosti, v oblasti pasivních sociálních dávek, na určitém snížení výdajů v oblasti obrany. Dohodli jsme se na tom, že bude přepracován zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tak, aby se v příštích letech snížily jeho možné dopady. A dohodli jsme se také na tom, že uskutečníme určité plošné škrty v kapitolách státního rozpočtu.

Konstatoval v úterý ministr financí Bohuslav Sobotka. Šéf lidovců Miroslav Kalousek tvrdí, že výše dojednaných úspor je absolutním minimem a reforma ve výdajích by měla dál pokračovat. Jiný názor má ministr práce a sociálních věcí a první místopředseda vlády Zdeněk Škromach.

ZDENĚK ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, 1. místopředseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam): Ten problém je v tom, že některé kroky jsou víceméně docela drastické. A nevidím moc prostoru k tomu, kde bychom je mohli udělat.

Úterní slova vicepremiéra Zdeňka Škromacha. Nejen ošetření českého státu v příštích letech bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra financí Eduard Janota. Vítejte v BBC, hezký dobrý podvečer.

Dobrý večer.

První téma - hospodaření státu. O dvanáct až patnáct miliard korun českých budou s největší pravděpodobností vyšší příjmy státu, než předpokládá schválený státní rozpočet na letošní rok. Pane náměstku, jaká část příjmu letošního státního rozpočtu je lepší, než jste původně předpokládali?

Tak skutečně ten číselný odhad je přesně tak, jak jsme ho dneska zveřejnili, jak jste tady uvedl posluchačům. My jsme velmi spokojeni s inkasem daně z přidané hodnoty, který bude překročen řádově, řekněme, o sedm, osm miliard. A pokud vezmeme do hry i ostatní daňové příjmy, a to jak v přímých daních, tak v ostatních daních, tak ten odhad může být někde kolem patnácti miliard. To je jedna věc. Druhá věc je, že ...

Znamená to, že vstupuji do vaší řeči, že největší, nebo větší polovinu vyšších příjmů státního rozpočtu činí výnosy daně z přidané hodnoty?

Ano, dá se to takhle říct.

A ta další část?

Další část se týká jak příjmu daně z právnických osob, tak i fyzických osob. Tam už ty rozdíly od rozpočtovaných částek nejsou tak velké. Nicméně v součtu pak dají oněch zhruba patnáct miliard překročených příjmů. Já jsem jenom chtěl ještě podotknout, že si musíme uvědomit, že máme v podstatě novou legislativu od letošního roku, kdy prezident, pan prezident podepsal nová rozpočtová pravidla, podle kterých v podstatě resorty mohou veškeré výdaje, které mají narozpočtovány, mohou převést v závěru roku do rezervních fondů, to znamená, nedojde k nesmyslu, nebo k utrácení za každou cenu /nesrozumitelné/. Tudíž předpokládáme, že takto budou vyčerpány veškeré výdajové limity. Resorty budou mít volné zdroje profinancování v příštích letech. A právě o tu částku vyšších příjmů je možno předpokládat, že se, nebo lze očekávat reálně, že se zlepší deficit rozpočtu. To znamená, jestliže bude rozpočtovaný v úrovni zhruba sto patnácti miliard, tak ta částka by se mohla pohybovat někde kolem sto miliard, možná, že i trochu níže.

Ovšem, když jste tak optimistický, to znamená, že by schodek státního rozpočtu se měl pohybovat v roce letošním kolem sta miliard korun, nikoli tedy sto patnáct miliard, schválená částka deficitu státního rozpočtu na letošní rok. Co když vám řeknu, že mohou existovat výdaje, které mohou být rizikem a schodek rozpočtu nakonec skončí zhruba na těch plánovaných sto patnácti, není nic takového?

To byste musel specifikovat. Já o žádných takových výdajích nevím, o něčem reálném z tohoto pohledu nejednáme. Takže zkuste specifikovat, co tím myslíte?

Riziko, například zadluženost českého zdravotnictví, oddlužení osmi miliard v letošním roce?

Zadluženost ...

To není riziko?

Zadluženost zdravotnických zařízení je riziko, je to reálný problém. Nicméně, pokud si dobře vzpomínám, tak ministr financí spojil možné další kroky ze strany státního rozpočtu, ze strany fiskálu, ze strany České konsolidační agentury pouze s tím, že bude schválena reforma, která prostě už nebude implikovat další jaksi záporné dopady do bilancí zdravotního systému.

Neočekáváte tedy, že by ze státního rozpočtu na letošní rok či začátkem příštího roku se oddlužovalo české zdravotnictví nějakou částkou?

Podívejte se, to asi není otázka, která by měla být na mně, protože já jsem člověk, který má na starosti státní rozpočet a nemohu předjímat, zda dojde, či nedojde k určitým, řekněme, politickým dohodám, ale zatím chci říct to, že na ministerstvu financí nepředpokládáme, že bychom o určité převody, řekněme, méně /nesrozumitelné/ aktiv zhoršily ztrátu konsolidační agentury, kterou bychom pak museli v rozpočtu vyhradit.

Nemůže být ještě rizikem státního rozpočtu na letošní rok čerpání peněz z fondu Evropské unie, které byly započítány a bylo zmraženo pro Českou republiku čerpání z fondu Evropské unie?

Pane redaktore, určitě ne, protože, za prvé, ty prostředky byly zmraženy, řekněme, na dobu tří, čtyř měsíců, ta situace se vyřešila. A myslím, že v příštím týdnu, podle mých informací, které jsem si dneska ještě vyřval v Bruselu, by měl být celý tento proces znovu otevřen.

To znamená, že od příštího týdne Česká republika bude moci znovu čerpat peníze, například z fondu Phare a dalších strukturálních fondů?

Přesně tak. Ta záležitost se vyřešila, ty administrativní problémy se odstranily. Ony trošku souvisely s pozdní legislativou, to znamená, třeba ze zákona o zavedení veřejných zakázek, zejména z jeho implementací a podobně. Takže tyto problémy my jsme deklarovali, my jsme vysvětlili Bruselu, že došlo k nápravě a všechny výhrady byly splněny. Takže není důvod, aby zase nedošlo k čerpání. A chci říct, že to čerpání prostředků proběhne ve větším rozsahu v dalších letech. Čili, pokud se letos čerpalo méně, tak tomu bude v příštích letech více. A to i tak naše čistá pozice, naše čistá pozice je velmi dobrá za letošní rok. Já jsem byl na jednání v Bruselu minulý týden, a tam jsem dostal do rukou, řekněme, určitou očekávanou bilanci našich vztahů. Tak my bychom měli odvádět do rozpočtu Unie řádově, řádově pět set milionů euro a čerpat bychom měli řádově, řádově jedna a půl miliardy. Devět set milionů euro, devět set padesát milionů euro a odvádět a čerpat asi jedna a půl miliardy. Čili, pokud to přepočítáme kurzem kolem třiceti korun za euro, tak ten náš, naše čistá pozice je plusová v řádu asi patnácti miliard.

Vy očekáváte tedy, že v letošním roce Česká republika získá z rozpočtu Evropské unie patnáct miliard, víc než odvede?

Ano, přesně tak.

Když se bavíme o státním rozpočtu. Boj o sedmdesát miliard korun, tak je možné nazvat úspory ve státních rozpočtech na roky 2006 až 2007, na nich se v úterý dohodli představitelé stran vládní koalice. Předseda lidovců Miroslav Kalousek k úterní dohodě lídrů stran vládní koalice říká.

MIROSLAV KALOUSEK, předseda KDU-ČSL, (zvukový záznam): To, co dnes bylo projednáno a dohodnuto, je absolutní minimum na to, aby bylo možné dodržet výdajové limity v příštích letech.

Konstatoval předseda lidovců Miroslav Kalousek. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se v úterý netajil tím, že se mu výše škrtů a jejich struktura nelíbí.

ZDENĚK ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, 1. místopředseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam): Já jsem s tím v podstatě nesouhlasil nikdy, ale vždycky to byl nějaký kompromis, řekněme, menší zlo oproti zlu, které by mohlo být ještě výraznější. Takže budeme hledat samozřejmě způsoby tak, aby to bylo racionální, ale už to začíná jít do své podstaty a už to není o spravedlnosti, ale o určitém, řekněme, plošném snižování, a to si myslím, že není úplně v pořádku.

Úterní slova vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Jak by první náměstek ministra financí Eduard Janota, host Interview BBC, vyargumentoval námitku, že úspory jsou plošné, tedy úspory v rozpočtech dva šest, dva sedm a neberou v potaz míru sociální spravedlnosti, jak protiargumentuje vicepremiér Škromach?

Já bych k tomu řekl toto, že ty úspory jsou nutné, abychom zdrželi závazné ukazatele, které jsme si sami stanovili z pohledu snižování deficitu veřejného rozpočtu. My přece chceme v roce 2006 se dostat zhruba někde na úroveň pod čtyři procenta deficitu veřejných rozpočtů s tím, že bychom se dostali v roce 2008 na požadovaný maastrichtský kritérium tří procent, a proto musíme realizovat určité reformní kroky. My jsme si reformu stanovali tak, že zhruba jedna třetina výdajů se bude realizovat na ty příjmové straně. My jsme toto řešení zvolili záměrně, že jsme, řekněme, stabilizovali úroveň daňové kvóty na úrovni dvaceti dvou procent.

Jinak řečeno, kdyby, a ty informace máte z Bruselu, když jste tam byl přednedávnem, že pokud Česká republika v roce 2005, 2006 nebude plnit konvergenční program, ke kterému se zavázala, že budou hrozit nějaké reálné sankce?

Já myslím, že v každém případě, pokud Česká republika nesplní kritérium tří procent deficitního rozpočtu, tak nebude moci vstoupit do /nesrozumitelné/ systému, jakožto první fáze vstupu do měnové unie.

Ale někteří tvrdí, že to nemusí, ale teď jde o samotný závazek, jestli by Česká republika mohla přijít o některé peníze z evropských fondů, pokud by nedodržovala konvergenční program. Takové riziko zde je?

Tahle ostře ta otázka postavena není. Já myslím, že ale v našem zájmu bude to, abychom ozdravili veřejné finance, my bychom tu reformu veřejných financí dělali, i kdybychom neměli tento úkol, takříkajíc, zadán z hlediska do Bruselu, z hlediska našeho vstupu do měnové unie, protože není možné trvale žít s deficity veřejných rozpočtů v řádu stovky a více miliard, miliard korun.

A když se podíváte na škrty v rámci celého rozpočtu. Popřel byste ten argument, že neberou v potaz míru sociální spravedlnosti?

Já bych řekl, že bylo od samého počátku zřejmé, že značná část těch výdajových úspor se bude realizovat, bude muset být realizována v oblasti mandatorních výdajů. A ty sociální výdaje tvoří poměrně značnou část tohoto bloku výdajů.

Tedy výdajů povinných ze zákona, dodám.

Přesně tak. Takže v podstatě dneska je ta diskuse o tom, že nové přijaté novely zákona o životním minimu, nebo o sociální udržitelnosti, o sociální nouzi, v podstatě by neměly být finančně rozpočtově náročnější, než je tomu dneska. A o tom je ta debata. A já respektuju názor odborného ministra pro tyto záležitosti, ministr práce a sociálních věcí. Nicméně zase jeho pohled musím dát do širšího kontextu veřejných financí. A tady musím konstatovat, že prostě cesta, která byla nastoupena reformou veřejných financí, prostě musí pokračovat, že jiná možnost není.

Pro úplnost, že vstupuji do řeči, ještě letos v květnu vláda odhadovala, že v letech 2006 až 2007 bude nutné ušetřit kolem padesáti miliard korun. Nyní je ta částka až o dvacet miliard vyšší, jedním z důvodů je výrazné zvýšení nákladů na dluhovou službu, to znamená, že se prodražuje obsluha státního dluhu, když to řeknu hodně laicky, za jak velké riziko, jako první náměstek ministra financí, považujete to, že za půl roku či rok se škrty ve výši těch sedmdesáti miliard mohou ještě zvýšit, například na devadesát miliard, protože dál se bude prodražovat obsluha státního dluhu?

My jsme, my jsme předpokládali v návrzích na léta pět, šest, sedm už s určitým trendem vývoje úrokových sazeb. Takže určitá míra rizika je v nákladech na obsluhu dluhů zohledněna, ty výdaje se v porovnání s minulým rokem zvýšily zhruba z dvaceti šesti, z dvaceti sedmi miliard na pětatřicet miliard, to je jeden aspekt. Takže určité riziko tam, s prominutím, je. A pochopitelně, to je jeden faktor. Druhým faktorem je stávající, řekněme, výše dluhů, s jeho růstem výše dluhů prostě dochází i k zvyšování nákladů na jeho obsluhu. Čili, tady jsou dvě veličiny, které tento vývoj ovlivňují, a to je nediskutovatelné.

Ministr financí Bohuslav Sobotka po úterním jednání lídrů stran vládní koalice novinářům prozradil, na jaké struktuře škrtů ve státních rozpočtech na roky 2006 a 2007 se strany vládní koalice dohodly?

BOHUSLAV SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/, (zvukový záznam): Dohodli jsme se na určitých úsporách v oblasti výdajů, pasivní politice zaměstnanosti, v oblasti pasivních sociálních dávek, na určitém snížení výdajů v oblasti obrany. Dohodli jsme se na tom, že bude přepracován zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tak, aby se v příštích letech snížily jeho možné dopady. A dohodli jsme se také na tom, že uskutečníme určité plošné škrty v kapitolách státního rozpočtu.

Konstatoval v úterý ministr financí Bohuslav Sobotka. Dovolte, abych navázal na jeho slova ze závěru. Vy, pane náměstku Janoto, sestavujete státní rozpočet, které plošné škrty, ve kterých částech státního rozpočtu na rok 2006 a 2007 plánujete a které ministr Sobotka neprozradil?

V podstatě ta úvaha je postavená na tom, že část úspor by měla být shledána v legislativních změnách, to znamená, ony zmiňované zákony z celní oblasti a část ve snížení běžných výdajů, ale i investičních výdajů kapitol. V podstatě dá se říct, že kromě zákonných výdajů, které nemůžeme nějakým způsobem omezovat, krátit bez legislativních změn, tak se týká, tak se tato záležitost, těch čtyř procent, se týká výdajů, běžných výdajů kapitol. Ale myslím si, že při tomto rozsahu, protože tento rozsah je ...

Pochopil jsem to správně, že všechny resorty by měly škrtnout čtyři procenta?

Všechny resorty by měly ve srovnání s rozpočtem na letošní rok uspořit čtyři procenta výdajů, ano.

Je to vůbec u některých resortů možné, když například resort obrany tvrdí, že reforma armády už je na doraz a není možné přistupovat na další snižování, přistupovat k těm plošným škrtům, když u některých ministerstev by se asi mohlo šetřit víc?

Resort obrany, zrovna specifický resort, kde jeho výdaje jsou rozpočtovány s určitým přihlédnutím k úrovni těchto výdajů HDP. Takže to není typický resort. Ale u těch ostatních resortů pochopitelně bude muset dojít k určitým úsporám i pracovníků, prostě ten pilotní projekt, který rozpustil pan ministr Sobotka na ministerstvu financí, to znamená, ten personální audit, který by měl, a já věřím, že i přinese úsporu až dvaceti pěti, možná třiceti procent pracovníků, tak jak to proběhlo na Slovensku, by měl být dle mého názoru spuštěn i, řekněme, v širším rozsahu, v širším měřítku a měl by přinést určité úspory.

Očekáváte tedy, že ta reforma veřejných financí a její pokračování, koaliční dohody, plošné škrty ve všech resortech ve výši tří procent, jak je plánuje ministerstvo financí, urychlí i redukci počtu státních úředníků na ministerstvech?

Já myslím, že ano, já bych nechtěl tedy obhajovat plošné škrty, protože plošné řešení není většinou dobré řešení ...

Ale nic jiného nezbývá?

Nicméně, pokud nebude politický souhlas, konsensus k určitým legislativním změnám, ať už té či oné oblasti, které by jaksi zmírnily dopady mandatorních výdajů na státní rozpočet, tak se budou muset pochopitelně realizovat ty méně jaksi příjemné změny v oblasti plošného krácení.

Mluvíte o změnách zákonů, tedy o legislativních změnách. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach po úterní schůzce lídrů stran vládní koalice naznačoval nejen svoji nespokojenost s výší škrtů, ale naznačoval i nechuť svého úřadu některé změny provádět.

ZDENĚK ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, 1. místopředseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam): Teď ještě máme několik týdnů na jednání. A ta dohoda v podstatě nemůže být jenom o financích. Ta dohoda musí být taky o tom, jakým způsobem, a to souvisí se změnami zákonů. Čili, to už není jenom o škrtech, ale vlastně o určitých systémových změnách. A o tom ten prostor jednání je. A mě trošku mrzí, že v rámci různých Kolodějí a podobně se udělají i některé dohody a za dva měsíce je to zase všechno jinak, ještě se přitvrdí. Vím, že samozřejmě je potřeba hledat některé zdroje. A ministerstvo práce je za poslední dva roky našlo poměrně významně. Bohužel ty zdroje nejdou do resortu ministerstva práce, ale jsou příjmem státního rozpočtu. Takže i ta motivace v hledání těch zdrojů je vždycky nižší, protože potom nám chybí zdroje na některé výdaje, které nutně potřebujeme.

Úterní slova vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Nakolik prvního náměstka ministra financí České republiky Eduarda Janotu, hosta dnešního Interview BBC, zneklidňuje skutečnost, že některé zákony, na nichž jsou úspory v rozpočtech postaveny, se zpožďují a nejsou ani ve sněmovně?

Je to určitě problém, je to vážný problém, poněvadž do jisté míry determinují ty možnosti stanovených úspor, respektive sdružení vyššího limitu.

Ano, vy jste například, pokud se nemýlím, tak už v rozpočtu částečně na letošní rok, ale především v rozpočtu na rok 2005 počítáte s tím, že aby byl dodržen schodek státního rozpočtu na příští rok, takže co nejdříve musí vstoupit v platnost zákon o zpřísnění životního minima a zavedení existenčního minima, který má přispět především k vyloučení, zneužívání sociální dávek, ten dodnes vláda neprojednala. Je to riziko?

Mohu potvrdit.

Že to je riziko?

Ano. My jsme s určitými úsporami počítali. My jsme, krom toho, co jste zmiňoval, tak je tady určitá snaha zmírnit legislativu v oblasti dávek sociální péče, které se vyplácí na úrovní obcí s tím, že bychom do jisté míry zainteresovali podle jasných pravidel a podle jasných principů obce na tom, aby se tyto dávky vyplácely opravdu těm nejpotřebnějším, aby tam byla určitá motivace obci na, řekněme, přísné dodržování stanovených parametrů podmínek zákona. A v případě, že obec ušetří, tak by měla mít možnost část těchto prostředků si ponechat. To je ale všechno v procesu jednání. Definitivní podobu zákonů bude předkládat ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže ...

Tím, že se tyto zákony, ale tím, že se ty zákony zpožďují, tak vytvářejí zásadní riziko pro státní dluh, nebo výši schodku státního rozpočtu v příštím roce?

V podstatě tyto zákony trošku z tohoto pohledu komplikují situaci v oblasti dodržení parametrů, výdajových limitů v příštím roce.

Státního rozpočtu letošního by se dotknout neměla?

Státního rozpočtu letošního roku nikoliv.

Ale jsou rizikem pro rozpočet. Říkáte to ministrovi financí?

Myslím, že toto nemusím ministrovi financí říkat. Ministr financí toto zcela určitě a velmi podrobně ví.

Další téma našeho rozhovoru s prvním náměstkem ministra financí Eduardem Janotou - dluhopisy a daně. Český stát používá pro financování schodkových státních rozpočtů právě dluhopisy, především dluhopisy. Můžete prozradit, jaká bude strategie ministerstva financí pro vydávání dluhopisů v příštím roce?

My v podstatě v příštím roce tu částku, kterou budeme emitovat, ta je součástí určité strategie financování. Pro příští se to řádově bude pohybovat někde na úrovni sto třiceti, sto čtyřiceti miliard. Máme jasnou představu, jakou míru budou tvořit z toho pokladniční poukázky. Máme jasnou představu, jakou míru budou tvořit dluhopisy se splatností tři, pět, deset a patnáct let.

Můžete prozradit, když tedy počítáte s tím, že příští rok ta dluhopisová služba bude v celkové výši zhruba sto čtyřiceti tří miliard korun českých, jaký bude poměr domácích dluhopisů, jaký bude průměr pokladničních poukázek?

V podstatě pokladniční poukázky by se měly pohybovat na úrovni pětadvaceti procent z hlediska krytí výpočetních požadavků.

To znamená, pětadvacet procent z těch sto čtyřiceti tří?

Ano, máme určitou představu, máme určitou představu, že tento podíl pokladničních poukázek, to znamená krátkých zdrojů na finančním dluhu, by se měl snižovat někde, postupně někde až na úrovni dvaceti procent. To je jedna část strategie. Pochopitelně v rámci těch střednědobých a dlouhodobých dluhopisů je možno uvažovat, že budeme pokračovat v emisi zahraničních dluhopisů v rámci programovém, to za prvé. A ovšem toto vše bude odvislé od situace na trzích. Takže zatím toto není v této chvíli na pořadu dne.

Dovolte, abych se právě zastavil teďka u zahraničních dluhopisů. Letos se ministerstvo financí vůbec historicky poprvé odhodlalo k tomu, že vydalo dluhopisy v cizí měně, eurobondy za přibližně čtyřicet sedm miliard, tedy jeden a půl miliardy eur. Emise byla podle vašeho ministerstva alespoň, jak jí interpretujete, úspěšná. Můžete říci, kolik v letošním roce ta emise eurobondů ušetří státnímu rozpočtu?

Ten odhad je, pokud bychom to porovnávali se situací na domácím trhu, tak v řádu více než dvě stě milionů korun, podle našich propočtů.

Vy jste teď řekl, že uvažujete o vydání eurobondů i v příštím roce, že počítáte s tím, že eurobondy v roce příštím budou vydány. Posluchač Interview BBC Martin Strauch se prostřednictvím internetových stránek BBC ptá: "V jaké výši, případně splatnostech, uvažujete teď o vydání eurobondů v příštím roce?"

Já bych to řekl obecně. Já bych řekl, že tady je možnost emitovat dluhopisy v eurech, to za prvé. Za druhé, že máme prostor v rámci programové /nesrozumitelné/ ve výši jedna a půl miliardy korun. A do jaké míry ho využijeme, to bude opravdu záviset na situacích na trhu. Čili, ta možnost tady je. Ale já v této chvíli nevím ...

Počkejte, kolik ...

Jedna a půl miliardy euro.

Euro?

Ano. A je to v rámci toho limitu, celkového limitu, který máme. To znamená ...

Z dnešního pohledu, že vstupuji do vaší řeči, z dnešního pohledu to znamená, že by to byla přibližně stejná, že ten objem je takový, jako byl letošní, byly letošní eurobondy. Počítáte z dnešního pohledu, že by se celý ten objem vyčerpal v příštím roce vydání jedné a půl miliardy eurobondů?

Já se snažím ...

Teď vám zvoní telefon. Doufám, že víte, alespoň podle toho telefonního čísla, jak dopadlo jednání vlády?

Nevím.

To nebylo?

Já se vám snažím říct, že ta možnost tady je. A opravdu budeme analyzovat situaci a budeme prostě se rozhodovat pro vstup na evropský trh, eurový trh zase podle konkrétní situace. Čili, ta možnost tady je, ale nic konkrétního bych tomu nedal. Řekl bych, že máme určité zkušenosti, které jsme nabyli v rámci naši primární emise ...

Jak byste se poučili v té druhé emisi?

My jsme získali určité poznatky, jak nastavit pro výběr manažerů emise. Máme určité poznatky, jak se připravit na Roadshow. A byli bychom velmi rádi, kdybychom prostě mohli na Roadshow prezentovat určité, řekněme, hmatatelné kroky i v té legislativní oblasti, kterou prostě jsme si řekli, že v rámci reformy veřejných financí budeme řešit. To je podle mého názoru dost důležité, abychom prostě ten rating, který jsme získali, abychom ho udrželi, abychom mohli nad tou eurobondovou emisí získat co nejlevnější zdroje.

To znamená, že z toho důvodu ta Roadshow, která předchází vydání eurobondů, tak, pokud by k ní došlo, tak je pravděpodobné, že to by bylo zhruba ve druhém čtvrtletí příštího roku?

Já bych nechtěl tohle opravdu říkat, jestli to bude v druhém, nebo ve třetím, nebo v prvním čtvrtletí. Ta věc bude prostě, ta věc bude jednodušší z toho pohledu, že my víme, že legislativně jsou naše procesy nastaveny v pořádku, že nemáme žádné riziko, řekněme, z titulu, že bychom prostě neuspěli z nějakých právních či jiných důvodů na této emisi. Ale my budeme opravdu zvažovat tu konkrétní situaci, tu konkrétní situaci, která nastane. Takže v tomto smyslu je ta situace jednodušší.

Výdaje českého státního rozpočtu výrazně překračují příjmy. Existují nějaké změny, ke kterým by stát měl na příjmové straně státního rozpočtu přistoupit. Tady je odpověď vicepremiéra, předsedy US-DEU Pavla Němce.

PAVEL NĚMEC, ministr spravedlnosti, předseda US-DEU, (zvukový záznam): My nepodporujeme zvyšování daní, naopak naše představa je ta, že daně se mají postupně snižovat, a to zejména přímé daně, neboť konečný výnos za snížené daňové zátěže pro státní pokladnu je vyšší.

Konstatuje vicepremiér, předseda US-DEU Pavel Němec. S největší pravděpodobností se už daně do konce volebního období zásadně měnit nebudou. Pane náměstku, proč však ministerstvo financí nepředložilo zatím žádný návrh na zlepšení efektivity výběru daní a zpřehlednění daňového systému?

Já myslím, že ministerstvo financí, za prvé v rámci reformy, jak jsem již zmínil, deklarovalo určitou stabilizaci daňové kvóty, to je první věc.

Ano, to jste ...

... v rámci této stabilizace provádí určité změny v relacích přímých a nepřímých daní. U těch nepřímých daní, to je zejména otázka harmonizace ve vztahu k Evropské unii. A u těch přímých daní, to je poměrně razantní novela daně z příjmu, kterou bych chtěl zmínit, která je teďko projednávána v Senátu. A pevně doufám, že tak, jak ji schválil parlament, že bude schválena, tady bych zdůraznil otázky společného zdanění manželů, otázky daňových bonusů z hlediska dětí, otázky preference a podpory výdajů na vědu a výzkum. Já myslím, že těch, že toto je velmi zrychlené odpisování, že to je velmi razantní změna, která přináší v podnikatelské sféře podstatně vyšší podíl, podíl vlastních zdrojů.

Ano, ale to zásadní je také zpřehlednění daňového systému a efektivita výběru daní v zemi. Ta není nejvyšší a zpřehlednění zatím ministerstvo financí nepředložilo. Kdy ji předložíte?

Souhlasím s vámi, že v podstatě, zejména ta legislativa, která se týká přímých daní, je poměrně komplikovaná, složitá, je tam x počet novel těchto zákonů za období deseti a více let. Ale, pokud mám informace, tak zejména v oblasti zjednodušení legislativy u daně z příjmu fyzických osob, drobných podnikatelů připravujeme určité změny, které se budou týkat paušálních výdajů, prostě, kdy chceme tento systém zjednodušit a tím usnadnit podnikání, zejména těm malým a středním podnikatelům, jakožto fyzickým osobám.

Pokud se nemýlím, tak paušální částky jsou tři, jsou tam různá procenta, ty dvě nejvyšší jsou třicet procent paušálu, kdy nemusí podnikatel vést účetnictví a odepisovat právě tu paušální výdaj třiceti procent a padesáti procent. Na jaké částce myslíte, že skončí to zpřehlednění?

Já jsem se zmínil, že chceme stanovit jednu paušální částku a spíš se ta její výše bude blížit té horní, té horní ...

To znamená padesáti procent?

... té horní hranici, ano.

Kdy to předložíte?

Já myslím, že toto je otázka prvního čtvrtletí, kdy tento materiál ministerstvo financí předloží.

Dovolte, abych se ještě zastavil u jednoho tématu. Mimořádné příjmy státu privatizace, ostře sledovaná je privatizace Telecomu, velmi pravděpodobná varianta bude tedy, o níž rozhodne vláda, že dojde asi k tomu kompromisnímu řešení, prodej strategickému partnerovi či případně, v případě, že by to nevyšlo, tak prodej přes kapitálové trhy. Co by tato varianta znamenala pro ministerstvo financí?

Je známo, že ministr financí propagoval tuto variantu řešení z důvodů, které byly deklarovány. Ale, jak dopadlo samotné jednání, opravdu nevím, protože to jednání proběhlo dneska. A ty názory, teď hovořím za sebe, kdy jsem se účastnil porady náměstků před vládou, ty názory byly v podstatě různé, řekl bych, že zhruba polovina členů vlády, nebo aspoň zástupců na tom jednání podporovala, řekněme, návrh ministerstva financí, nebo nějakou kombinovanou variantu, část zástupců byla pro exekutivy, byla pro tu variantu prodeje.

Vy máte spočítáno, kolik, jak výhodná by byla ta varianta prodeje přes kapitálové trhy?

Já myslím, že pochopitelně každá taková úvaha je spočitatelná. A takové propočty se prováděly. A to hodnotím nejen z pohledu čistého zisku finančního, ale i z hlediska transparentnosti, jednoduchosti, rychlosti, prostě těch aspektů, které by podporovaly tu první variantu, je více.

První náměstek ministr financí Eduard Janota. Děkuji za rozhovor.

Děkuji.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Resort chce zjednodušit živnostníkům daně

Lidové noviny, 2. 12. 2004, strana: 14 - Živnostníci by si mohli již brzy odečítat daňové výdaje až do poloviny svých příjmů. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to včera naznačil náměstek ministra financí Eduard Janota. Ministerstvo chce sjednotit současné tři paušální skupiny do jedné. Ta by se měla blížit dosavadní nejvyšší hranici pro odečty, jež činí 50 procent.

Některé skupiny, které si dnes mohou z příjmů škrtnout jen čtvrtinu svých daňových nákladů, by tak na tom vydělaly. „Chceme stanovit jednu paušální částku a spíš se ta její výše bude blížit té horní hranici 50 procent," uvedl Janota. Návrh, který by měl rezort Bohuslava Sobotky předložit vládě začátkem roku, je součástí snahy zjednodušit daňovou legislativu a usnadnit podnikání malým a středním podnikatelům.

Janota: Paušální výdaje živnostníků budou jednotné, kolem 50 pct

PRAHA 1. prosince (ČTK) - Živnostníci by si mohli již brzy odečítat daňové výdaje až do poloviny příjmů. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes naznačil náměstek ministra financí Eduard Janota.

Ministerstvo chce sjednotit současné tři paušální skupiny do jedné, která by se blížila dosavadní nejvyšší hranici, jež činí 50 procent.

"Chceme stanovit jednu paušální částku a spíš se ta její výše bude blížit té horní hranici 50 procent," uvedl Janota.

Podle Janoty by ministerstvo mělo předložit materiál vládě v prvním čtvrtletí příštího roku. Návrh je součástí snahy ministerstva zjednodušit legislativu u daně z příjmu fyzických osob a usnadnit podnikání malým a středním podnikatelům, dodal.

Živnostníci mají možnost odečítat od daňových příjmů neprokázané výdaje i nyní. Musí ale rozlišovat tři sazby. Podnikatelé v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství mohou odečítat 50 procent z příjmů. Další sazby činí 30 a 25 procent z příjmů.

Czech Dep FinMin: 04 budget gap CZK100 bln or less

PRAGUE, Dec 1 (Reuters) - The Czech state budget could end this year with a deficit of 100 billion crown ($4.29 billion) or lower, below the 115.7 billion full-year target, Deputy Finance Minister Eduard Janota said on Wednesday.

"It can be realistically expected that the budget deficit will improve which means if it was budgeted at roughly 115 billion, then it could turn out to be somewhere around 100 billion or maybe a bit lower," Janota told a live interview on the Czech section of the BBC radio.

He spoke after the ministry's figures showed earlier in the day the January-November deficit in the narrowly-defined central state budget at 66.37 billion crowns, lagging the plan.