Václav Moravec moderátor BBC

Martin Roman ve studiu BBC

Od ledna podraží elektřina domácnostem průměrně o necelá čtyři a půl procenta. Náklady domácností na elektřinu tak při stejné spotřebě stoupnou ročně o stovky korun českých. Slovo má předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

JOSEF FIŘT (zvukový záznam): Nejvýraznější úpravy cen pocítí zákazníci v zásobovacích územích Jihočeského kraje a Jihomoravského kraje.

Konstatuje předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Nejen o rostoucích cenách elektřiny bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Martin Roman. Vítejte po třičtvrtě roce v BBC. Hezký dobrý den.

Hezké odpoledne.

Dovolte, abych byl v úvodu osobnější. Co vám v současnosti dělá největší starosti?

Největší starosti? Vzhledem k tomu, že mé starosti jsou takové, jaké starosti má ČEZ a ten teď nemá starosti téměř žádné, takže velké starosti nemám naštěstí.

Pokud bych měl prozradit, co jste říkal v předpokoji, tak jste říkal, jak jsou na tom akcie ČEZu. Stoupají. Jak jsou na tom dnes akcie ČEZu, víte?

Dnes byly bez korekce. Za poslední rok stouply o více než sto procent nebo za méně než rok, od 1. ledna.

Myslel jsem, že ale v souvislosti s těmi starostmi řeknete, že to je přeměna ČEZu a struktura firmy jako taková. To vám nedělá starosti?

To nemůžeme brát jako starost, to je náplň naší práce.

Když jste byl v tomto pořadu poprvé, zatím naposledy, což bylo před zmiňovaným třičtvrtě rokem, mluvil jste o zásadních změnách struktury celé skupiny ČEZ. Je už o těch změnách teď definitivně jasno?

Já myslím, že je definitivně jasno. První se uskutečňují. Celý proces vize 2008 je už v běhu.

Pro úplnost, celou skupinu ČEZ tvořilo zhruba sto společností, které zaměstnávaly ke konci září zhruba osmnáct tisíc lidí. Jaká tedy bude budoucí struktura ČEZu?

Tak k dnešnímu dni to už je dvacet dva tisíc, protože jsme přibrali čtyři tisíce z bulharských distribučních společností. Vize se dotkne většiny ČEZu. Dotkne se primárně bývalých /nesrozumitelné/ distribučních společností, které se změní částečně z důvodů legislativního, že v rámci /nesrozumitelné/ musíme oddělit vlastnictví té, těch drátů od obchodu na nich a toho využíváme k tomu, abychom udělali to, co dělají naši konkurenti za hranicema, zefektivnili tu činnost, nedělali věci pětkrát, ale pouze jednou.

To znamená, že se přeměníte ve společnost holdingového typu, která bude složena z dceřiných společností a jedné mateřské?

Přesně tak. Ta hlavní změna je v tom, že chceme získat maximum synergií z fungování těch pěti rozvodných společností a mateřské, protože my děláme integraci nejenom těch dcer dohromady, ale i s matkou. A místo toho, aby každá společnost dělala tu samou věc, tak my ji děláme pouze jednou s tím, že ta těžiště jsou vždycky v jednotlivých regionech.

Kolik bude tedy celkem dceřiných společností?

Tak, já si myslím, že jich budou určitě desítky, ale nebude jich sto, jako jich je dneska.

To znamená, že sto těch firem, které v současnosti tvoří celou skupinu ČEZ, je hodně nepřehledných a nedá se to téměř uřídit?

Tak, svého času mělo ABB těch dcer přes jeden tisíc a já si nemyslím, že se to nedá uřídit. My to, ta změna není především pro to, abychom měli méně dcer. Ta změna je pro to, abychom věci dělali efektivněji, to znamená, nedělali je vícekrát, ale využili maximum synergií.

Když jste ten projekt zmínil, pokud se nemýlím vize 2008, to znamená, že předpokládáte, že celková přeměna bude skončena až v roce 2008?

Já myslím, že bude skončena v roce 2007, 2008 už by ta skupina měla fungovat v tom novém střihu.

Kdybych vás měl potrápit. 2008 nejvhodnější čas na privatizaci ČEZu?

Já si myslím, že to je výborná otázka na naše vlastníky.

A vy jako člověk, který je pověřen vlastníky, aby řídil?

Tak já si myslím, že za čtyři roky fungování asi budeme schopni dostat z ČEZu maximum hodnoty a bude, já pevně věřím, ukončen proces akvizic. Budeme schopni implementovat to, co jsme udělali doma i ven, takže získáme tu skupinu plně funkční a vlastník se bude moct dobře rozhodnout, jak se svým vlastnictvím naloží.

Souvisí tedy vize 2008 i se strategií privatizace?

Ne, ne, ne.

Když se bavíme o přeměně ČEZu na společnost holdingového typu, vy jste v té souvislosti 2. listopadu řekl deníku Hospodářské noviny, teď vás cituji doslova: "Cílem tohoto rozsáhlého a drahého projektu je stát se čitelnější a přehlednější, zefektivnit řízení a poskytnout lepší servis. Výsledkem budou miliardové úspory." Konec citátu. Můžete upřesnit výši úspor, kterou jste v obecné rovině popsal tím slovem mnohamiliardová?

Tak já si myslím, že ono se to kvantifikuje velmi obtížně, protože ty úspory samozřejmě budou nějak nabíhat v čase a závisí na spoustě faktorů v té době, jaké se budou vyvíjet ceny našich dodavatelů, jaké budou prodejní ceny. Určitě chceme, aby ty náklady, které dosáhnou také miliard, byly určitě minimálně čtyřikrát nižší než benefity, které dosáhneme hned v těch prvních třech, čtyřech letech.

Máte vyčísleno, kolik bude stát přeměna skupiny ČEZ na společnost holdingového typu, když mluvíte o miliardách? Jak drahé to bude?

Samozřejmě, tak, bavíme se o málo jednotkách miliard. Nicméně zde je obtížné rozlišení, mnoho těch investic by se musely provést stejně. Tam jde, největší část investic jsou investice do informačních technologií, ale to nejsou investice osamocené, to neznamená, že bychom je jinak nevydali. My bychom je vydali v každé dceřiné společnosti zvláště a možná by jejich součet ani nebyl nižší než vlastně celé zajištění projektu integrace.

Investiční technologie. Můžete být konkrétnější?

Informační technologie.

Pardon. Informační technologie. Co konkrétně to znamená? Propojení počítačovou a jinou sítí?

Ano.

Pokud se nemýlím, tak ty náklady jste podle Hospodářských a Lidových novin odhadl na dvě miliardy nebo budou vyšší ještě?

Myslím, že to je takový asi hrubý odhad.

Když se zaměřím na další konkrétní číslo, počet zaměstnanců. Vy jste před těmito mikrofony nechtěl před třičtvrtě rokem mluvit o tom, kolika lidí se dotkne propouštění v souvislosti s přeměnou skupiny ČEZ. Když už započítáme bulharskou dceru nebo bulharskou část společnosti ČEZ, říkáte, že v současnosti máte dvaadvacet tisíc zaměstnanců jako celá skupina. Kolika lidí se dotkne přeměna té společnosti a budou muset ČEZ opustit jako skupina?

Pane redaktore, to číslo ještě určitě není konečné, protože my teprve v okamžiku, kdy sesypeme ty činnosti do jednoho místa, tak budeme ty činnosti optimalizovat a až v průběhu toho procesu, kdy třeba sami nebo spolu s poradci budeme nacházet nejefektivnější formu fungování, zjistíme, jaké jsou tam možné úspory, přičemž rozhodně lidské úspory nejsou jedinou a pravděpodobně ani ne tou největší úsporou z celého toho procesu.

Když jste byl před třičtvrtě rokem před těmito mikrofony, tak jste byl nekonkrétní. Dovolte ale, teď bych opravdu chtěl konkrétnější odpověď než jen tuto obecnou, protože v souvislosti s tou vizí 2008 musíte mít řádově čísla, jestli půjde o třetinu propuštěných zaměstnanců nebo o kolik tisíc zhruba, když se podíváte na dnešní číslo dvaadvacet tisíc.

Pane redaktore, to číslo nemáme a já nebo nemáme přesné číslo, ale já si myslím, že ...

Nechci přesné, to nepřesné.

... není zodpovědné ode mě říkat nepřesná čísla. Dobrý manažer ...

Ale to jste říkal před třičtvrtě rokem ...

Pane redaktore, až budeme mít přesné číslo, věřte mi, já vám aktivně zavolám a sdělím vám ho.

Ne, ale to budete, to už bude rok 2008, kdy mi budete říkat přesné ...

Já myslím, že ne. Já myslím, že budeme mít v tom poměrně jasno během jednoho roku.

Předseda představenstva, generální ředitel ČEZu Martin Roman, dnešní host Interview BBC, v několika rozhovorech konstatoval, že ambicí skupiny ČEZ je být středoevropským leaderem. K tomuto cíli vede zahraniční expanze ČEZu. Elektrárenská společnost ČEZ v polovině listopadu podepsala s bulharskou vládou smlouvu o koupi tří distribučních společností. Na Slovensku zatím ČEZ neuspěl. Tender na koupi šestašedesátiprocentního balíku akcií Slovenských elektráren vyhrála italská společnost Enel, což v září komentoval bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl v rozhovoru pro BBC těmito slovy:

JAROSLAV MÍL (zvukový záznam): Tak, je to, upřímně řečeno, minutí velké příležitosti. Tak to prostě je, ale žít se s tím dá a dá se pokračovat dál jako, jo. Jako ČEZ bude fungovat pochopitelně i bez Slovenských elektráren, ale ten ohromný efekt, který mohl mít z hlediska synergických efektů jaderných elektráren, to znamená, stejné bloky v Dukovanech jako v Mochovcích. Zjevně to pro Enel byla výrazně větší nebo zcela zásadní nebo strategická priorita číslo jedna podporovaná asi i výrazně víc italskou vládou a řekněme, že Enel má dostatek volných finančních prostředků. Víceméně pokud on se nebude rozšiřovat směrem do zahraničí, tak bude mít hodně složitou situaci.

Konstatoval koncem září v rozhovoru pro BBC bývalý předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl. Slovenské ministerstvo hospodářství už dokončilo jednání s italským Enelem a teď celou věc bude posuzovat slovenská vláda. Smířil se už Martin Roman s tím, že ČEZ bitvu o Slovensko prohrál?

Tak já myslím, že elektrárny budou prodány v okamžik, jak budou převedeny akcie. Já myslím, že ještě není všechno dojednáno.

Ale ty největší zádrhele, které byly zjevně mezi slovenským ministerstvem hospodářství a italským Enelem, jsou zažehnány, to znamená, že to je velmi málo pravděpodobné, že byste tu bitvu neprohráli.

Já myslím, že nejtěžší rozhodnutí bylo, jak odpovědní chceme být k našim akcionářům, protože já myslím, že hlavním cílem ČEZu není růst a ovládat celou Evropu. Hlavním cílem ČEZu je vydělávat peníze. My jsme udělali, myslím si, že velmi kvalitní nabídku. Šli jsme na samou hranici návratnosti, ale nešli jsme za tu hranici návratnosti.

Vy myslíte, že konkurence šla?

Já budu velmi zvědavý, jak se podaří Enelu získat investované peníze zpět.

To znamená, že opravdu jste udělali maximum? Pokud byste udělali víc, to znamená, nabídli ještě vyšší cenu, tak by to bylo pro akcionáře ztrátové?

Přesně tak. Bylo by to určitě nezodpovědným krokem a bylo to samozřejmě velké nutkání, protože ČEZ rozhodně má na to, aby nabídl více peněz. To nebylo o nabídnutých penězích, ale museli bychom to udělat s tím vědomím, že naši akcionáři ty peníze nedostanou zpět.

V čem to bylo tak rizikové, pokud byste přihazovali víc?

Víte, to je matematika prostě. Ta návratnost těch elektráren prostě při očekávané návratnosti našeho kapitálu je taková, že jsme mohli maximálně nabídnout tyto peníze. Kdybychom ...

Je to tou strukturou a zastaralostí například těch elektráren, které ...

Je to mimo jiné jejich obrovskou zadlužeností, protože ty elektrárny nejsou schopny generovat v žádném scénáři více peněz, aby při očekávané návratnosti kapitálu jsme mohli nabídnout více, než jsme nabídli.

ČEZ svoji nabídku na koupi šestašedesátiprocentního balíku Slovenských elektráren prodloužil do 10. prosince právě kvůli průtahům jednání slovenských úřadů s italským Enelem. Proč jste na toto přistoupili?

Pokud by se slovenská vláda rozhodla jednat s námi za podmínek, které jsme nabídli, tak bychom to určitě rádi udělali.

To znamená, že byste v případě, že by ještě, přiznejme si tu možnost, i když je málo pravděpodobná, že pokud by slovenská vláda byla nespokojená s těmi smlouvami, které slovenské ministerstvo hospodářství připraví, tak ještě jste ochotni se o Slovenské elektrárny ucházet, ale v té nabídce, rozhodně nebudete ji vylepšovat?

Já myslím, že to ani není možné.

Vy podle rozhovoru, který jste 19. listopadu poskytl agentuře Reuters, věříte, že elektrárenská společnost ČEZ bude mít dva pilíře. Teď cituji doslova: "Jeden ve střední Evropě, tedy v České republice, Polsku a Slovensku. Druhý na Balkáně." Konec citátu. Na Balkáně jsou ve hře nyní dvě distribuční firmy, o které se ucházíte v Rumunsku. Už víte, kdy v Rumunsku bude definitivně rozhodnuto o vítězi?

Tak, já věřím, že se tak může stát už tento pátek, kdy bude, kdy budou vyhlášeni vítězové. A pevně věřím, že alespoň v jedné distribuční společnosti uspějeme.

To znamená, že to bude, když ne celý úspěch, tak alespoň poloviční?

Tak, my věříme, my jsme měli od počátku zájem primárně o společnost Oltenia, která hraničí s těmi společnostmi, které máme v Bulharsku, takže tam je ta synergie jasná.

Vy jste začátkem listopadu, pokud se nemýlím, společně s dalším uchazečem, německou skupinou E.ON, podali vylepšené nabídky na koupi zmiňovaných dvou rumunských distributorů elektřiny. Můžete prozradit, v čem jste tu nabídku vylepšili?

Došlo tam k určité úpravě ceny.

Jak velké?

Přiměřené. Jak už jsem to komentoval na Slovensku, ČEZ nikdy nenabízí vyšší částku, než která se vrátí jeho akcionářům. To se nám určitě vyplatilo i v Bulharsku, kde jsme jaksi vyhráli tu nejzajímavější skupinu distribučních společností s cenou, která byla o dvacet milionů euro nižší, než nabídla například rakouská EVN.

Jaké jsou možnosti expanzí, o kterých jste v rozhovoru pro agenturu Reuters mluvil v polovině listopadu, tedy expanze do Makedonie, Moldavska, Bosny a Hercegoviny?

Tak, já myslím, že žijeme v unikátní době, která se týká možností akvizic. Jednak je spousta aktiv na prodej, mnohem více, než bylo na prodej za posledních minimálně pět let dohromady a kromě toho někteří z těch velkých hráčů dnes nejsou v takové finanční kondici, aby se mohli účastnit toho boje, a proto také ty ceny, za které se prodává dnes, jsou nižší, než byly ceny třeba před třemi lety.

Počítáte s tím, že ještě dál budete expandovat například v Bulharsku, kde už nyní jste přítomni a je to vaše největší zahraniční akvizice, tedy, pokud se nemýlím, tak v Bulharsku by mělo dojít ještě k prodeji snad dalších elektráren, které by měly být brzy na prodej. S tím počítáte?

Otvírá se tender na tři uhelné elektrárny, určitě budeme mít zájem se účastnit tohoto tenderu.

Dokdy podáte nabídky na tyto tři elektrárny?

V termínu, který stanoví bulharská vláda. Poslední výrok z jejich strany je, že by chtěli mít v květnu vybráno.

S tím tedy počítáte, že do tohoto tenderu o všechny tři elektrárny půjdete?

Já myslím, že ten tender bude podobně jako na distribučku, že můžete získat maximálně jednu.

Když se teď ještě zaměřím na ten region, který jsem zmínil, to znamená Bosna a Hercegovina, Makedonie, Moldavsko. Tam už jsou nějaké vypsané tendery nebo v nejbližší době vypsány budou a vy zatím pouze jste ve stádiu mapování terénu?

Tak, z těch tenderů, co je nejblíže, tak bude vypsán tender v Rumunsku také na tři výrobní elektrárny. Bulharsko jste zmiňoval. A v Makedonii byly už také přípravy na tender, nicméně ty můžou být posunuty teď vlastně odstoupením premiéra a myslím si, že například i další země, jako například Srbsko, se budou chystat na privatizaci. Vůbec ten Balkán celý by měl projít privatizací v nejbližších dvou letech.

V případě, že by tento pilíř, tedy ten balkánský, dopadl pro ČEZ dobře, co ten pilíř středoevropský, který jsem zmínil? Česká republika silné postavení ČEZu, protože z České republiky jste vzešli. Slovensko, když jste prohráli s největší pravděpodobností bitvu o Slovenské elektrárny, to znamená, že se už žádná další možnosti investice nebo expanze ČEZu na Slovensko nenabízí?

Určitě budeme se snažit na Slovensko proniknout po obchodní stránce. Budeme určitě velmi tvrdým konkurentem Slovenským elektrárnám a budeme určitě i zkoumat všechny možnosti výstavby nových zdrojů na slovenském teritoriu.

Co máte na mysli? Buďte konkrétnější. To znamená, že byste na Slovensku stavěli elektrárnu jako ČEZ?

Proč ne?

Taková úvaha je s nějakými i pozemky?

Pokud bude možnost, kde budeme moct postavit elektrárnu ekonomicky s dobrou návratností, tak určitě my každou takovouto možnost v našich teritoriích zkoumáme velmi důkladně.

Uvažujete o tom, že byste na zelené louce na Slovensku stavěli elektrárny?

Uvažujeme i o tom.

Bylo by to výhodnější než v Čechách? Máte takovou studii?

Tak elektrárnu je výhodné postavit tam, kde máte dobré zdroje uhlí. Slovensko sice netěží uhlí výhodně, nicméně má jaksi dobrou dostupnost ze zemí, kde se těží uhlí výhodně a v České republice jsme také limitováni tím, kolik můžeme postavit elektráren.

To znamená, že, pokud se nemýlím, asi narážíte na Polsko, kde se uhlí těží výhodně, to znamená, na slovensko-polských hranicích se vám nabízí možnost postavit tepelné elektrárny?

Tak, já myslím, že Polsko je jaksi tou prioritou samo o sobě. Myslím, že Polsko je vůbec nejzajímavějším trhem, o který se jakoby zajímáme dlouhodobě. Zajímají nás tam jak výrobní zdroje, tak i distribuce.

Další téma ceny elektřiny. Za elektřinu od ledna příštího roku zaplatíme víc. Slovo má předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

JOSEF FIŘT (zvukový záznam): Obecně jen můžeme říci, že ceny elektřiny pro domácnost v průměru za celou tu komoditu a všech domácností pro celou republiku se v průměru zvýší o celé, o čtyři celé tři procenta. Tento nárůst je vyvolán zvýšením neregulované části ceny zhruba o šest celých osm procent a té regulované části o dvě a půl procenta.

Konstatuje předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Dovolte, pane předsedo představenstva, generální řediteli, abych tuto část začal otázkou posluchače Interview BBC Mirka Skriečky, který prostřednictvím internetových stránek BBC píše, cituji doslova: "Prosil bych vysvětlit, proč se bude zdražovat elektřina, když si ČEZ tak dobře vede a bude ještě kupovat další afilace? Kdyby to byla ryze soukromá firma, pochopil bych to." Konec citátu. Proč je nutné zdražovat?

ČEZ je soukromá firma. A soukromá firma je ...

Byť s majoritním vlastnictvím státu.

Ano. Jeden vlastník má šedesát sedm procent a je to český stát, nicméně jsme soukromá firma, která má tisíc soukromých akcionářů.

Ale jednoho největšího a tím je stát.

Ano, určitě. Ale my se musíme chovat zodpovědně ke všem akcionářům. Nemůžeme zvýhodnit jednoho. Víte, cena elektřiny je ...

Na úkor spotřebitelů?

... největší konkurenční výhodou české ekonomiky. Cena elektřiny je podstatně levnější v České republice než ve všech ostatních okolních zemích, a to v průměru, vždy je to více než deset procent. Dokonce, když srovnáte cenu elektřiny pro domácnosti, tak v České republice platíme dvě koruny deset za jednu kilowatthodinu a v Itálii je to čtyři koruny šedesát.

A teď by vám tady asi posluchač, řadový posluchač BBC řekl: "Ale v Itálii berou jiné platy, než berou v České republice," takže se toto srovnání nemůže ...

Jasně. Nicméně za televizi, za džus, za benzín, za všechno se platí stejné ceny. Elektřina je komodita.

To není pravda. Teď bych s vámi nesouhlasil, že za džus se platí víc v Itálii nebo v České republice, že se platí stejně jako v Itálii. Stále ještě ceny potravin ...

Za džus v supermarketu se platí, za džus v supermarketu se platí stejně v Itálii, jako u nás.

Teď, pokud byste měl tedy ale odpovědět na to, daňový poplatník, například, když na konci tisíciletí se dozvídal, že ho Temelín stál sto miliard korun, tak ho tehdy utěšoval ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, že Temelín je nutné dostavět i z peněz daňových poplatníků, aby výrazně nerostla cena elektřiny nebo dokonce, aby elektřina zlevnila. Teď se elektřina zdražuje.

Daňoví poplatníci na Temelín nezaplatili ani jednu jedinou korunu. Temelín celý profinancoval ČEZ, a také ho splácí. Nežijeme na ostrově a jestliže cena v Německu stoupla za dva roky o téměř padesát procent a my nemůžeme s tou cenou elektřiny nijak nehýbat. K čemu by došlo? Tím, že jsou vlastně provázané naše trhy s těmi okolními, že, kdybychom prodávali za levně, tak spekulanti vykoupí tu elektřinu v Čechách a půjdou, na českém trhu bude elektřiny nedostatek a bude ji potom za draho stejně prodávat domů. Prostě nemůžeme bojovat s tím trhem okolním.

Když tady, ještě přeci jenom navážu na jeden text, který vyšel v polovině září. Jak bylo řečeno, vy jste dominantním dodavatelem elektřiny v České republice. V září jste uvedli, že v průměru zvýšíte ceny té takzvané silové elektřiny, to je asi velkoodběratelská cena nebo jak bychom mohli laikům vysvětlit ...

Ano, to je správný výraz.

... silovou elektřinu, tedy ...

To je cena pro velkoodběratele.

... pro velkoodběratele na příští rok o jedenáct procent. To jste oznámili. Mladá fronta DNES ale tehdy napsala, že jste uvažovali dokonce o šestnáctiprocentním zvýšení. Je to pravda? Uvažovali jste o šestnáctiprocentním ...

Ano. To je každoroční rituál, stejný proces, kde my vyjdeme s nějakým zdražením, které odpovídá nějaké poptávce. Když poptávka je vyšší, tak můžeme tu cenu snížit, protože ty fixní náklady pokryjeme i s menší marží.

Není tedy pravda, jak napsal deník Mladá fronta DNES v polovině září, že kvůli výši zdražování u vás intervenoval premiér Stanislav Gross a že jste ze šestnácti procent zdražení na jedenáct šli kvůli intervenci Stanislava Grosse?

Pan premiér Gross u mě opravdu intervenoval. Měl obavy o konkurenceschopnost české ekonomiky. Nicméně to výsledné zdražení je matematickou funkcí převisu nabídky při tom tenderu.

Vy jste řekl, že ve srovnání s cenami elektrické energie v okolních zemích, Německo, Itálie, jste zmiňoval, že stále je na tom český odběratel elektřiny velmi dobře, ale něco jiného tvrdí například zástupci hospodářské komory. Dovolte, abych citoval prezidenta České hospodářské komory Jaromíra Drábka, který, protože podraží výrazně, než domácnostem podraží, v příštím roce elektřina pro podniky, on doslova říká, cituji: "Pro český průmysl se tím vytváří výrazně horší podmínky pro podnikání a jeho konkurenceschopnost v porovnání s okolními státy. Jsou výroby například v oblasti strojírenství či textilu, který bude navíc postižen zrušením dovozních kvót, kde jsou už dnes marže velmi nízké. Takový nárůst cen energií je přivede do ztrát." Konec citátu.

Já nemohu posoudit zrušení kvót. Já mohu pouze říci to, že i po té cenové úpravě zůstávají ceny elektřiny pro české zákazníky zásadní konkurenční výhodou.

A odmítáte tedy argument, který také zmiňují zástupci podniků, protože, abychom ten argument uvedli do souvislostí, pokud se nemýlím, od ledna je celý trh s výjimkou domácností liberalizován.

Přesně tak.

To znamená, že podniky, když to řeknu velmi laicky, se musejí holt dohadovat s těmi distributory elektřiny, za kolik ji budou odebírat a většina podniků říká, že to zdražení je pro ně skokové a je hodně vysoké, tudíž je výrazně zasahuje v souvislosti ...

Já myslím, že i samotný fakt, ČEZ má pouze pět z osmi distribučních společností. Oni mohou nakoupit jinde. Já myslím, že zákazník si dneska může vybrat, ale prostě fakt je, jako vzrostla cena ropy, roste cena i elektřiny. A možná hlavní důvod, který jsem nezmínil, proč musíme zdražovat je ten, že ...

Když máte peníze, ano, to je právě ten argument, ke kterému bychom se měli ...

... při stávajících cenách elektřiny nejsme schopni obnovit naše elektrárny. Nám do roku ...

Vždyť máte zisk, teď to vysvětlete laikům. Vy máte poměrně vysoké zisky jako firma a musíte zdražovat elektřinu, zároveň máte peníze na to, abyste nakupovali akvizice v cizině a přitom zdražujete elektřinu.

Ano, ale budeme muset stavět nové elektrárny. To bude investice ve výši více než sto miliard korun a nová elektrárna se vám nevyplatí, pokud neprodáváme megawatthodinu za alespoň čtyřicet euro. A my jí dnes prodáváme za méně než třicet euro, to znamená, abychom mohli postavit novou elektrárnu, tak by cena elektřiny musela být ještě o třicet procent dražší.

K tomu se záhy dostaneme. Předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt v souvislosti se zdražováním cen elektřiny pro domácnosti od ledna v průměru o víc než čtyři procenta říká:

JOSEF FIŘT (zvukový záznam): Nejvýraznější úpravy cen pocítí zákazníci v zásobovacích územích Jihočeského kraje a Jihomoravského kraje, ovšem v rozdílném pojetí, protože tyto společnosti, Jihočeskou energetiku a Jihomoravskou energetiku, vlastní společnost E.ON, od 1. ledna dochází ke spojení těchto společností a tím i k vyrovnání cen mezi těmito jednotlivými oblastmi a bude jedna regionální cena, můžeme říct, pro jižní Čechy a jižní Moravu. U ostatních distribučních společností dochází k nárůstu cen v rozsahu od zhruba dvě celý jedna procenta až do pěti procent.

Slova předsedy Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta. Předseda představenstva a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Martin Roman už v tomto Interview BBC naznačil, že ceny elektřiny je nutné zdražovat i kvůli výstavbě nových elektráren. Vy jste řekl, že, aby se vyplatilo investovat do nových elektráren, což bude nutné z hlediska toho, že mnohým elektrárnám končí, lidově řečeno, záruční lhůta, že bude zapotřebí nebo že by bylo nutné zvýšit tu energii ještě o třetinu. Rozumím tomu správně, že v souvislosti s vašimi investičními plány počítáte například do roku 2008 ještě o třetinové navýšení cen energie?

Tak, já nechci říct, v kterým roce to bude. V roce 2015 budeme muset obnovit všechny naše uhelné elektrárny, ne jenom některé. Protože končí životnost odsíření, budou jiné limity na dusičnany a my budeme muset část elektráren zásadním způsobem obnovit, část postavit úplně nové. A prostě při dnešních nákladech na výstavbu elektráren obecně, nejen v České republice, ale obecně v Evropě, není ta výstavba návratná při ceně, která bude pod čtyřicet euro za megawatthodinu, z čehož vyplývá implicitně, že ta cena taková v nějaké době bude. Jestli to bude 2008 nebo 2010, to já nedokážu říct, ale ...

Z toho, co ale jasně naznačujete, pokud byste nechtěli sahat ke skokovému zvýšení energií, což nepředpokládám, ale že budete chtít rozvrhnout to navýšení o třetinu, mluvíte o čtyřiceti eurech za onu jednotku elektrické energie, že budete tedy zdražovat postupně a že je tedy pravděpodobné, že zhruba to tempo růstu, jaké navrhujete v roce letošním, navrhnete pravděpodobně i v roce příštím a přespříštím, to znamená zhruba o deset procent každý rok?

To se takhle určitě říct nedá. To taky bude hodně záviset na tom, jak půjdou zahraniční trhy. Ony mohou jeden rok stagnovat a další rok skočit podstatně více nahoru, takže my nežijeme na ostrově a musíme svoji cenovou politiku uzpůsobovat okolním trhům, především německým.

Můžete ale naznačit to zdražení o třetinu, jak v těch modelech, které zatím máte i ve vztahu k českým zákazníkům, jak je rozvrženo?

My nemáme jasný plán. Já myslím, že my opravdu se budeme vždycky řídit, my budeme následovat jakoby německé trhy.

A můžete naznačit, jaký je zatím výhled na rok příští, to znamená, jestli zase bude pravděpodobné, že ...

Tak, my jsme na rok příští oznámili ceny před pár ...

Teď myslím už na ten další.

My jsme, ono je to pár týdnů, my jsme oznámili ...

2006.

... cenu na 2005, takže my samozřejmě ještě na 2006 takovouhle představu nemáme.

Ale je pravděpodobné, že to bude zhruba tak, jako v roce příštím?

Určitě dojde k nějakému zdražení. K jakému zdražení nedokážeme zatím říct, to by nebylo úplně seriózní.

V každém případě není možné očekávat, že by ceny energií v nejbližších dvou, třech letech stagnovaly?

Já si myslím, že vzhledem k tomu, že celá Evropa bude potřebovat obnovovat zdroje, tak to není možné očekávat.

Máte propočítáno, jak velké investice v těch následujících pěti, šesti letech bude zapotřebí dát do staveb nových elektráren či oprav elektráren stávajících?

Tak, já myslím, že to bude částka, která bude vysoce nad sto miliard korun českých do roku 2015.

Počítáte s tím, že se bude stavět, že začnete stavět některé nové elektrárny, o kterých se ještě neví, i v České republice?

Já myslím, že to je určitě věc, která by byla dobrá a ekonomická, ale záleží na tom, zda budeme schopni získat záruku dostatečně dlouhých dodávek uhlí, protože můžeme stavět novou elektrárnu pouze, pokud máme zajištěné uhlí do roku 2050, 2060.

A to zatím nemáte v České republice?

Takhle dlouhodobé zajištění nemáme dnes.

To znamená, že bude nutné vyjednávat s vládou o tom nebo ...

Já myslím, že musíme mít záruky, že budeme mít dost uhlí a v dobrých cenách na celou dobu životnosti elektrárny, abychom se do tak velké investice mohli pustit.

Konstatuje Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel energetické společnosti ČEZ. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC a někdy příště na shledanou.

Já děkuju. Hezký večer.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

ČEZ uvažuje o stavbě elektrárny na Slovensku

Lidové noviny, 30. 11. 2004 - Energetická společnost ČEZ zvažuje možnost, že na Slovensku postaví elektrárnu na zelené louce.

V pořadu Interview BBC to řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Martin Roman.

Elektrárna by mohla stát poblíž slovenských hranic s Polskem, které ČEZ považuje za nejzajímavější trh ve střední Evropě a dlouhodobě se o něj zajímá. Možnost výstavby elektrárny Roman nevylučuje ani v případě, že ČEZ definitivně neuspěje v privatizaci společnosti Slovenské elektrárne.

ČEZ zvažuje stavbu elektrárny v SR

Právo - 30. 11. 2004 - Energetická společnost ČEZ uvažuje o tom, že na Slovensku postaví elektrárnu na zelené louce.

V pořadu Interview BBC to včera řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Martin Roman.

Elektrárna by mohla stát poblíž slovenských hranic s Polskem, které ČEZ považuje za nejzajímavější trh ve střední Evropě a dlouhodobě se o něj zajímá.

"Pokud bude možnost, kde budeme moci postavit elektrárnu dobrou návratností, určitě každou takovou možnost zkoumáme," řekl Roman v BBC.

Slovensko sice netěží uhlí za výhodných podmínek, ale podle Romana má dobrou dostupnost k zemím, kde je těžba výhodná.

Roman: ČEZ uvažuje o tom, že na Slovensku postaví elektrárnu

PRAHA 29. listopadu (ČTK) - Energetická společnost ČEZ uvažuje o tom, že na Slovensku postaví elektrárnu na zelené louce. V pořadu Interview BBC to dnes řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Martin Roman.

Elektrárna by mohla stát poblíž slovenských hranic s Polskem, které ČEZ považuje za nejzajímavější trh ve střední Evropě a dlouhodobě se o něj zajímá.

"Pokud bude možnost, kde budeme moci postavit elektrárnu s dobrou návratností, určitě každou takovou možnost zkoumáme," řekl Roman v BBC. Slovensko sice netěží uhlí za výhodných podmínek, ale podle Romana má dobrou dostupnost k zemím, kde je těžba výhodná.

Možnost výstavby elektrárny Roman nevylučuje v případě, že ČEZ definitivně neuspěje v privatizaci společnosti Slovenské elektrárne. Roman zdůraznil, že ČEZ se po neúspěchu bude snažit na Slovensko proniknout po obchodní stránce a být tvrdým konkurentem SE.

ČEZ se uchází o koupi 66 procent akcií v SE. Mezinárodní tendr sice v září vyhrál italský Enel, celou transakci však ještě musí schválit vláda. Původní nabídky vypršely minulý týden ve čtvrtek, ČEZ i Enel ale termín prodloužily do 10. prosince.