Václav Moravec moderátor BBC

Už do dvou let by se měla podle plánu české vlády výrazně rozběhnout výstavba družstevních bytů. Dosáhnout na ni mají lidé, kteří zatím nemají na hypotéku. Poslaneckou sněmovnou prošel ve čtvrtek v takzvaném prvním parlamentním čtení vládní návrh zákona na podporu družstevního bydlení. Slovo má lidovecký poslanec a někdejší ministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil.

Tomáš KVAPIL /KDU-ČSL/ (zvukový záznam): Tak je to osvědčený způsob, jak zajišťovat bydlení pro střední příjmové skupiny obyvatel. Toto je vlastně první návrh, kdy se dává možnost družstvům stavět nové byty a dostat na to i nějakou státní podporu.

Říká v rozhovoru pro BBC lidovecký poslanec Tomáš Kvapil. Proti zákonu vystupují občanští demokraté a majitelé domů. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro místní rozvoj České republiky Jiří Paroubek. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Přežitek - tímto slovem označuje předseda ODS Mirek Topolánek existenci ministerstva pro místní rozvoj. Pane ministře, věříte ODS, že pokud v červnu 2006 vyhraje volby, že zruší ministerstvo pro místní rozvoj?

Tak já si myslím, že pokud jde o pana předsedu Topolánka, tak ty výroky mě pobavily. Ono se nejedná jenom, jak jsem se dozvěděl, o ministerstvo místního rozvoje, ale o ministerstvo průmyslu a obchodu, o některá další ministerstva. Myslím si, že by se měl pan Topolánek měl /výpadek signálu/ okolní země, myslím, na západ od našich hranic a ne zrovna na Ukrajinu, a že by se měl podívat, jak to funguje. A myslím si, že by pan Topolánek se měl také zabývat tím, čím se vlastně zabývá ministerstvo místního rozvoje, že to není jenom ministerstvo pro regionální rozvoj, ale že je to ministerstvo například pro administraci strukturálních fondů nebo pro bytovou politiku nebo pro oblast cestovního ruchu. Ten cestovní ruch je dneska mimořádně významné odvětví nebo ministerstvo, které se zabývá problematikou územního plánování, stavebního řízení, anebo přípravu takových zákonů, jako je zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Vy si myslíte, že tedy až ODS, pokud se v roce 2006 ujme vládní zodpovědnosti, že ten slib nedodrží, protože zjistí, že ministerstvo pro místní rozvoj je podstatné?

Tak já si především myslím, že tyhle ty výroky pramení z nějaké euforie teď po vyhraných volbách, a já si osobně myslím, že za rok a půl bude politicky úplně jiná situace, že tuhle tu věc nebudeme muset řešit.

Ministerstvo pro místní rozvoj je v médiích prezentováno především v souvislosti s problematikou bydlení, což je jedna z vašich náplní. I tak jste ji vyjmenoval v předchozí odpovědi. Dovolte, abychom se jí v té první části Interview BBC věnovali. Vy jste ustavil takzvanou bytovou tripartitu, kde má docházet k dohodám při řešení problematiky bydlení. Existuje něco, v čem se vám ani s tou dosavadní pomocí bytové tripartity v problematice bydlení nedaří hnout? Je něco takového?

Tak podívejte, já myslím, že jsme na počátcích, jednak na počátcích mého působení na ministerstvu. Já jsem tam tři a půl měsíce. Tripartita se sešla zatím dvakrát. Myslím si, že ti partneři se spíše oťukávají. Myslím si, že je to dobrá forma dialogu a já jí chci dále rozvíjet. Já jsem vám sem přinesl do studia také akční program ministerstva pro místní rozvoj do konce volebního období. Je tam zhruba devatenáct opatření v oblasti bytové politiky, které by tu bytovou politiku státu měly povznést na úroveň vyspělých západoevropských zemí. A já si myslím, že každý z těch kroků budeme debatovat v rámci této bytové tripartity, abychom slyšeli názory jednak ostatních ministerstev, které jsou zúčastněné na té tripartitě, především ministerstva financí, ale samozřejmě také těch, kdo poskytují bydlení, ať už jsou to soukromní majitelé domů anebo jsou to představitelé obcí, ale také těch, kdo bydlí, představitelé nájemníků.

V rámci toho oťukávání, jak jste to nazval, existuje problém, se kterým bude obtížné i v rámci bytové tripartity hnout? Kde se nepodaří najít shodu?

Tak já nechci předjímat. Ještě jsem zapomněl, že jsou tam zastoupeni představitelé opozičních politických stran, protože já si myslím, že u některých problémů je potřeba hledat široký konsensus třeba při řešení otázky deregulace nájemného. Pro sociální demokracii, já si myslím, že i pro další strany je přeci nepochybné, že tady nejde jenom o nějaký technicistní problém navýšení nájemného, ale o to, jak pro ty lidi, kteří se dostanou do situaci sociálně, řekněme, nepříznivé v té chvíli, kdy dojde k navýšení nájemného, jak zajistit sociální kompenzaci, jak zajistit finanční kompenzace, příspěvky na nájemné. To prostě musí být jasné a jsem přesvědčen, že také ostatní politické strany mají zájem na tom, aby nikdo v této zemi nestrádal.

Bude to největší problém tyto dva problémy, které jste zmínil, deregulace a příspěvky na bydlení?

No, tak já si myslím, že to může být určitý problém, ale jak jsem poznal tu bytovou tripartitu, tak máme tam partnery, kteří se chtějí poslouchat, a to je velmi důležité.

Ve čtvrtek Poslanecká sněmovna pootevřela dveře k opětovnému rozjezdu družstevního bydlení, když v takzvaném prvním parlamentním čtení schválila návrh zákona na podporu družstevního bydlení. Na rozdíl od komerčních staveb by družstevní byty mohly být až o dvacet procent levnější. Stavby bude dotovat Státní fond rozvoje bydlení. To se ale nelíbí občanským demokratům. Jeden hlas za všechny. Tady jsou slova poslance Miroslava Beneše.

Miroslav BENEŠ /ODS/ (zvukový záznam): Já zastávám názor, že dostatečnými nástroji podpory bydlení je hypotéční úvěrování a stavební spoření. Nikdo nebrání družstvům, aby hypotéčního úvěrování dosáhly. Takhle se bude jednat o nestandardní podporu a v žádném případě to nebude podpora družstevníků, ale managementu velkých družstev.

Říká v rozhovoru pro BBC poslanec ODS Miroslav Beneš. Vláda argumentuje, že zákon o podpoře výstavby družstevních bytů má zvýšit dostupnost nových nájemních bytů lidem se středními příjmy. Na tuto námitku poslanec občanských demokratů Miroslav Beneš v rozhovoru pro BBC říká.
Miroslav BENEŠ /ODS/ (zvukový záznam): Já si myslím, že bytová družstva v žádném případě těmto lidem poskytovat takovéto byty nebudou. To uvidíme v brzké budoucnosti, bude-li tento návrh schválen. Je to pouze cesta, jak další peníze dát do managementu velkých družstev.

Slova poslance ODS Miroslava Beneše v rozhovoru pro BBC. Pane mistře, existuje nějaká námitka opozičních občanských demokratů, která vám přišla ve čtvrtek v té parlamentní debatě inspirativní a kdy jste dal opozici v souvislosti s tou kritikou vašeho návrhu, návrhu zákona o podpoře družstevního bydlení zapravdu?

Podívejte se, já myslím, že i to hlasování, které propustilo tedy tento návrh zákona do dalšího čtení, mělo tak vysoké skóre.

Sto sedmdesát tři ku sto osmdesáti, dodám.

Že je potřeba říci, že pro ně hlasovali i poslanci za Občanskou demokratickou stranu. Já jsem za posledních několik málo měsíců, tedy za tu dobu, co jsem ve funkci, projel půl Čech a Moravy. Musím říci, že jsem hovořil s řadou starostů, místostarostů ve městech větších, menších městech i na vesnicích a musím říci, že tento návrh zákona i jiné formy podpory v oblasti bydlení vzbuzují velký zájem představitelů obcí bez ohledu na politickou příslušnost. Mě trošku překvapuje a mrzí mě to na pana poslance Beneše, který je vlastně původem představitelem komunální politiky.

Bývalý primátor Českých Budějovic.

Bývalý primátor Českých Budějovic, že zná tuto praxi. Já bych chtěl jenom reagovat na ty jeho argumenty, které jsem myslím, včera vyvrátil v Poslanecké sněmovně. Tak já chápu, že je opozičním poslancem dneska, že asi nemůže chválit vládní návrh. Pokud jde o to hypotéční financování, my je podporujeme. My je podporujeme dotacemi na úroky z úvěrů.

On říkal, že to stačí to hypotéční.

Já netvrdím, že to stačí, ale je potřeba říci, stačí nestačí, je potřeba říci, že toto hypotéční financování je určeno pro maximálně deset až patnáct procent lidí v této společnosti, že to je zkrátka jenom pro ty nejbohatší. Pro ty, kteří mají příjem pro banky, pro hypotéční banky, alespoň na úrovní osmnácti, devatenácti tisíc korun čistého. Kolik je to lidí v této společnosti? Nepřeženu, když řeknu, že je to těch deset procent. Ale smyslem tohoto zákona je, abychom přivedli k té bytové výstavbě a k odpovědnosti za financování výstavby vlastního bytu další vrstvy obyvatelstva, střední vrstvy obyvatelstva, a to jest ti, kteří dneska nespadají ani do možnosti pořídit si byt hypotéčním financováním, ani tedy nespadají do toho ranku, řekněme, toho sociálního bydlení, takže pro tyhle ty lidi je tento zákon určen. Pokud jde o to stavební spoření, prima, já s tím souhlasím. Kdyby tohle to byla pravda, šest milionů v téhle té zemi spoří. Máme naspořeno zhruba dvě stě sedmdesát miliard korun, ale k čemu tohle spoření slouží? Tak, jak já to vidím, velmi málo, velmi malá část pouze slouží k pořízení bytů. A my to musíme změnit, čili tady třeba je určitá forma spoluúčasti těch občanů, takže to, co si naspořili, a to nejsou miliony, to jsou maximálně statisíce, to mohou dát právě do té splátky, kterou ti občané do té bytové výstavby na družstevním principu mají dát.

Vaše ministerstvo počítá s tím, že státní podpora začne platit od 1. července roku 2005 v souvislosti s tím zákonem o podpoře výstavby družstevního bydlení. Od roku 2006 by se podle vašich představ mělo ročně stavět přes pět tisíc družstevních bytů. Jak jste došli k tomu číslu pět tisíc?

Tak já si myslím, že to může být číslo optimistické. Já bych chtěl především říci, že tato, tento instrument bytové výstavby ani další, se kterými přijdu, například zákon, připravovaný zákon o neziskových společnostech pro bydlení, nejsou ničím v pojetí komplexní bytové výstavby z dob socialismu, zkrátka, že se bude stavět, že se bude stavět pro všechny společenské vrstvy a ať to stojí, co to stojí, a řekněme si otevřeně, že na tohle ani ten bývalý stát neměl ani ten bývalý režim neměl a určitě na to bychom tohle to nedokázali zajistit ani my. Já chci říct to podstatné, že tyto instrumenty, buďto budou použity, pokud bude po nich poptávka, anebo nebudou použity.

Kdy přijde ten instrument do neziskového bydlení, jak jste o tom mluvil?

Já si myslím, že ten zákon může být projednáván do konce prvního pololetí příštího roku.

V čem bude spočívat to neziskové bydlení a pro jakou část společnosti bude určen?

Bude to určeno opět pro takovéto určité části středních vrstev a já bych řekl, že příjmově slabší než ty vrstvy, které půjdou do té družstevní bytové výstavby a je to založeno, řekl bych, na takovém pákovém efektu na vícezdrojovém financování. Neziskové společnosti by podle tohoto zákona, který je pomalu tvořen tedy, měly vytvářet obce. Obce do toho projektu vstoupí tím, že by poskytly pozemky zdarma. Ty pozemky by byly zafinancovány z prostředků státu na infrastrukturu. Umím si představit, že bychom dávali nějakých osmdesát sto tisíc korun na byt a Státní fond rozvoje bydlení by poskytoval na úvěry, které by si ty neziskové společnosti braly od komerčních bank, čili nikoliv od státu nebo od Státního fondu rozvoje bydlení, tak státní fond by tyto úvěry zlevňoval tím, že by poskytoval dotace na úroky z úvěrů. Čili to zatížení těch veřejných rozpočtů by nebylo nějak vysoké a také to by bylo možné stavět jak nájemní byty pro potřeby obcí, tak samozřejmě byty vlastnické.

K tomu vládnímu znění zákona o podpoře družstevního bydlení, když se k němu vrátím, mám výhrady i Svaz bytových družstev. Jeho předseda Vít Vaníček tvrdí, že byty by podle svazu měly zůstat trvale nájemní podle toho vládního návrhu zákona by lidé měli mít možnost si by po dvaceti letech odkoupit. Jste svolní k té změně, že by měly vždy zůstat?

Podívejte, nejsem svolný, protože lidé, když si zaplatí ze svého, když to řeknu na příkladě, když byt bude stát, řekněme, milion korun, tak ho ze svého zaplatí de facto devět set tisíc, tak si myslím, že by tady měla být možnost, aby si ten byt, aby ten byt po dvaceti letech prostě získali.

Místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit v rozhovoru pro BBC říká, že vláda svým návrhem, ať už zákona o podpoře družstevního bydlení znepřehledňuje formy vlastnictví bydlení a měla by bytovou problematiku řešit jinak?

Robert AXAMIT (zvukový záznam): Tím chci naznačit, že vláda by měla nejdříve pečovat o trh s byty a všímat si skutečných sociálních problémů na trhu s byty, které existují a ne vymýšlet stále nové a nové podpory, ve kterých už se nakonec nikdo ne vyzná. Vždyť my budeme mít několik forem vlastnictví? Normální, potom družstevní, potom družstevní podle tohoto zákona, potom přijde zákon o kondominiu, a potom už se v tom nikdo nevyzná a jen odborníci budou schopni rozlišit, co je vlastně co.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit. Připouští ministr pro místní rozvoj, Jiří Paroubek, host Interview BBC, že vláda znepřehledňuje formy vlastnictví bytů v zemi?

Podívejte, já si myslím, že tato společnost je pluralitní a pluralitní budou tedy i formy té bytové výstavby nebo i těch forem vlastnictví. Je to úplně stejné. My se budeme přibližovat těmi formami struktuře, která je obvyklá v západoevropských zemích nebo v těch nejbližších zemích z té Evropské unie, ať je to Rakousko nebo Německo.

Není tedy možné nařknout českou vládu, že by systém byl tak neprůhledný a tak propletený, že se v něm téměř nikdo nevyzná?

Já si myslím, že to není možné takhle říci.

Místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Axamit ještě na adresu zákona o podpoře družstevního bydlení pro BBC říká:

Robert AXAMIT (zvukový záznam): My jsme obecně proti takovýmto zákonům. My jsme pro to, aby se narovnaly konečně poměry na trhu s byty, a teprve potom se může začít zkoumat, kde utrácet státní peníze na nějaké nestandardní věci, jako je například podpora družstevního bydlení. Ono to totiž není družstevní bydlení, ale vlastnické bydlení tak, jak je to navrženo. A to znamená, že to zcela jasně zakládá nerovné postavení na trhu, protože někdo bude stavět za své peníze a někdo bude stavět za státní peníze, ale výsledek bude takový, že oba budou mít svůj byt, což je samozřejmě věc, která je úplně skandální.

Říká v rozhovoru pro BBC místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit. Opět tam zaznělo slovo deregulace s Jiřím Paroubkem, ministrem pro místní rozvoj. Už jsme se o tom zmínili v souvislosti s tou takzvanou bytovou tripartitou. Kdy je reálné, že by se ta bytová tripartita mohla dohodnout na zákonu o nájemném?

Podívejte, já si myslím že věcný návrh zákona předložím do projednávání v březnu, velmi pravděpodobně v březnu příštího roku a můžeme o tom hovořit. Já bych se ještě chtěl vyjádřit k tomu, co říká pan Axamit. Já chápu jeho pozici, určitý partikulární zájem, který má, že prostě se mu zdá, že není potřeba stavět nové byty, protože majitelé bytů jich přeci mají, majitelé bytových domů jich přeci mají hodně.

On dokonce říká, že jste ve vleku stavebních lobby.

Tak to by musel konkretizovat. Já bych byl raději ve vleku stavebních lobby než ve vleku majitelů domů. Nejsem ve vleku ani jednoho ani druhého. A chtěl bych říci, že samozřejmě vláda se bude snažit řešit spravedlivě tuto záležitost, ale já znovu opakuji, že to není technicistní řešení nějakého navyšování nájmů. Tady jde o to vytvořit skutečně situaci s nabídkou nejrůznějšího množství kvality a také struktury bytového fondu tak, aby byly dosažitelné ty byty pro všechny vrstvy obyvatel a v tom případě, pokud budou, tak velmi pravděpodobně bude také klesat dnešní tržní nájemné v těch velkých městech a velmi pravděpodobně tedy taky ten stát nebude ten proces té deregulace stát tolik, jako by to stálo dnes. Jinak my jsme schopni ho provést, myslím si, během pěti, šesti let. To znamená, ne až za pět šest let, ale budeme ho provádět těch pět, šest let. Není nikdo schopen, jsem přesvědčen, že kdyby na mém místě byl ministr za ODS, pokud by si tedy nezrušili ministerstvo, což si myslím, že by neudělali, takže není nikdo schopen, pokud to není blázen, který chce nějakou sociální revoluci, že by takhle uvrhnul do stavu sociální bezvýchodnosti statisíce lidí, tak nejsme schopni tohle to provést okamžitě.

Vy jste řekl, že věcný záměr zákona o nájemném, který by de facto obsahoval i deregulaci, předložíte do vlády v březnu. Kdy by pak bylo paragrafované znění?

Já si myslím, že během krátké doby do poloviny roku.

Vy tedy očekáváte, že by koncem příštího roku mohla sněmovna projednávat, potažmo i Senát, zákon o nájemném?

Já věřím, že to tak může být.

Ukazuje se v té bytové tripartitě už rychlost deregulace, kterou by zákon o nájemném mohl obsahovat?

Tak tady rychlost deregulace, tu jsem tady naznačil, těch pět, šest let. Ale já opravdu opakuji, že to není věc jenom jednoho zákona. Ten akční program ministerstva v této oblasti má devatenáct bodů, které spolu souvisí, a velmi významnou roli tam hrají právě tyhle ty nástroje na výstavbu bytů pro střední vrstvy, levných bytů.

Které jsme probrali.

Levných bytů.

Ať už zákon o podpoře družstevního bydlení anebo zákon o neziskovém bydlení.

Anebo koneckonců i půjčky pro mladé lidi, které bude projednávat vláda buďto na příštím zasedání nebo přespříštím zasedání vlády, a které by měly platit od 1. ledna příštího roku a které budou určeny také svým způsobem pro ty lidi, kteří budou chtít mít buď vlastnické bydlení nebo družstevní.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes ministr pro místní rozvoj České republiky Jiří Paroubek. Další téma rozvoj cestovního ruchu v České republice. Ubytování v hotelích, penzionech a ubytovnách má být ještě po celý příští rok levnější, rozhodla o tom v pátek sněmovna, když ubytování ponechala v nižší pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty. Předpokládám, pane ministře správně, že vám, lidově řečeno, spadl kámen ze srdce?

No, určitě. Já jsem se tenhle týden ještě obrátil na předsedy poslaneckých klubů a předsedy těch klíčových výborů sněmovny se žádostí, aby podpořili průřezově celým politickým spektrem tuto záležitost a jsem velmi rád, že k tomu také došlo, protože pro rozvoj toho oboru ale i pro české národní hospodářství je to vynikající zpráva.

Není to jen ale částečně dobrá zpráva? Neukazuje se, že by kvůli podpoře cestovního ruchu v té dlouhodobější perspektivě bylo dobré, aby ta nízká sazba DPH za ubytování byla na pěti procentech ponechána nejen příští rok, ale v dalších třeba pěti letech?

Já věřím, že k tomu tak dojde, že tedy do té doby, než budou jednou sblíženy obě dvě ty sazby nebo splynou ty sazby, že budeme mít tu pětiprocentní sazbu, protože je to prostě v tuto chvíli, kdybychom k tomu přistoupili, že bychom měli devatenáct procent, tak s výjimkou Německa, kde je šestnáctiprocentní sazba, tak všude jinde v Evropě v těch vyspělých zemích, turisticky vyspělých zemích, je ta sazba podstatně nižší.

Jiří Paroubek tedy předpokládá, že i v příštím roce dojde k novele zákona o dani z přidané hodnoty a že nízká pětiprocentní sazba daně z přidané hodnoty na ubytovací služby, bude opět prodloužena?

Já tomu pevně věřím.

Zájem turistů o Prahu by podle vedení pražské radnice mohla přinést letní olympiáda v Praze v letech 2016 až 2010 promiňte, 2020 o těchto dvou termínech se uvažuje podle studie Pricewaterhouse Coopers, by uspořádání letních olympijských her v Praze stálo přes sto třicet miliard korun, zhruba polovina nákladů by byla ze soukromých a polovina z veřejných zdrojů. Výnos her se odhaduje na pětadvacet miliard. Má organizace letní olympiády v Praze vaši podporu a četl jste tu studii?

Tak tu studii jsem zatím nečetl. Já myslím, že ještě takových studií bude celá řada. Ale já v té věci mám jasno. Tady nejde jen o ekonomické rozvahy o nějakých sto třicet miliard korun. Tady jde také o dlouhodobější zájem státu. Já jsem přesvědčen, že takovouto akci jako je olympiáda potřebujeme, potřebujeme v téhle době o ní začít mluvit. Ideální by bylo, kdybychom tu možnost také získali v tom roce 2020. Pomůže to vybudování infrastruktury, běžné občanské infrastruktury nejen v Praze, ale i v těch městech nebo v těch místech státu, kde by byly pořádány ty jednotlivé části olympijských her, protože zcela nepochybně ty sportoviště by nebyly jenom v Praze. To by nebyla záležitost celé Prahy.

Podle vás tedy, pane ministře, že vstupuji do vaší řeči, neexistují, řekněme, rizikové faktory celého toho projektu, organizovat olympiádu v Praze, když se na něj podíváte i jako člověk, který jej podporuje?

Tak určitě ta rizika existují. Tak já třeba velice vnímám to riziko, o kterém hovoří někteří seriózní lidé, to znamená, že ta Praha je prostě příliš komorním městem na to, aby se tady pohybovalo několik desítek nebo dokonce několik set tisíc, ale to souvisí s tím, co jsem naznačil, že můžeme rozptýlit přeci ta sportoviště po území celého státu a takovýmhle způsobem se dá té věci čelit. Myslím si, že ani Atény nejsou nějakým gigantický, městem typu Londýna nebo Paříže nebo New Yorku nebo Šanghaje, Pekingu.

Neukazuje se pak, ale kdyby se ta sportoviště více rozptýlila než jen v okolí nebo v přímém centru Prahy, že by ty náklady byly vyšší než sto třicet miliard?

No, tak asi by to ty dopravní náklady byly vyšší, ale jsem přesvědčen, že ta částka by nebyla zase tak dramatická, aby to něco významně ovlivnilo a já si myslím, že tady je potřeba vidět, že během těch patnácti let dojde k velmi významné změně v kvalitě infrastruktury, především dopravní infrastruktury. Já si vzpomínám, když jsem před čtyřmi lety byl na fotbalovém euru v Belgii a v Holandsku a byl jsem tam na jednom místě a jezdil jsem do různých měst a mně to připadaly krátké vzdálenosti. A určitě na naše podmínky také to nejsou nějaké dlouhé vzdálenosti, ale my máme zatím ještě méně kvalitní silnice, ale jakmile tady budou dálnice, tak se ty vzdálenosti zkrátí a sto třicet kilometrů bude možné realizovat za hodinu.

Když se podíváme podrobněji na studii Pricewaterhouse Coopers, tak ta tvrdí, že výdaje města na olympiádu by představovaly asi dvacet miliard korun. Předpokládám správně, vy jste byl náměstkem primátora pro investice, že dvacet miliard nejsou z pohledu investic nic tak velkého?

Podívejte, já jsem po šest let byl náměstkem primátora pro finance. Odešel jsem vlastně se svým nástupem na svoji současnou funkci. Za těch šest let bylo realizováno, jenom abyste si představil finanční sílu Prahy na úrovni města, městských částí a organizací města, investic za devadesát tři miliard korun. Takže dvacet miliard korun, neříkám, že je to titěrná částka, ale je to částka, která je realistická a reálná. Já si myslím, že těch dvacet miliard je ale podceněná částka, že to bude podstatně vyšší částka.

Jaký je váš odhad?

Já mohu se pohybovat v řádech desítek miliard, možná čtyřicet, padesát miliard, ale ani to není pro Prahu nedosažitelná částka. Určitě si umím představit, že je možné tohle to v rámci veřejných rozpočtů řešit.

A pak je ještě část peněz, kterou studie Pricewaterhouse Coopers by dala ze státního rozpočtu, tedy peněz, které by šly ze státních rozpočtů, a tam je odhad zhruba čtyřiceti miliard korun. Z toho, jak vy sedíte ve vládě, víte, že stát se snaží spořit, dochází k reformě veřejných financí. Budou existovat takzvaná maastrichtská kritéria, která budou pro Českou republiku závazná, budeme-li chtít vstoupit do eurozóny, že se najde v rozpočtu zhruba čtyřicet miliard?

Podívejte se, už dneska se dá říci, že ty české veřejné finance se ozdravily, prošly náročnou terapií a jsem přesvědčen, že dneska se dá říci, že jsou zdravé. Za patnáct let jsem přesvědčen, pokud ta země poroste dnešními tempy, a nemusí to být nutně tempa letošního roku nějaká čtyři procenta růstu hrubého domácího produktu nebo v příštím roce očekávaných čtyři a půl, ale třeba někde dva a půl až tři procenta, tak my budeme na úplně jiné úrovni, než jsme dnes.

Jak vás tak poslouchám, v každém případě bude ve vládě nejméně jeden skalní příznivec, aby Česká republika podala přihlášku?

Já mám rád velkorysé projekty.

Z vašeho ministerstva, rozumějme z ministerstva pro místní rozvoj, v souvislosti s turistickým ruchem, vyšla i úvaha poskytnout v některých regionech majitelům rekreačních objektů určitou státní podporu na rekonstrukce s podmínkou, že jejich nemovitosti budou sloužit i turistům. Má tento nápad vaši podporu?

No, tak podívejte, to byla úvaha v nějaké debatě a jen v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v lyžování v oblasti Jizerských hor, protože já si neumím představit, že by třeba v Jizerských horách najednou vznikaly třeba nějaké obří hotely. To by určitě moji podporu nemělo a ministerstvo pro místní rozvoj z hlediska územního plánu, územního rozvoje a z hlediska, řekněme, určitých schvalovacích procedur při územních rozhodnutích má svoje významné slovo, tak pokud bych tam já seděl, tak zcela nepochybně bych tyto věci asi nepodporoval a tuto filosofii bych velmi tvrdě vyžadoval od úředníků. Takže z tohohle hlediska já vidím tohle to řešení, protože my také skloňujeme v cestovním ruchu slovo udržitelnost. Čili ta udržitelnost, já ji vidím také v tom, že ti majitelé domů, kteří jsou v Jizerských horách každý druhý dům té venkovské výstavby, je tam krásná dřevěnka, takže tito majitelé mohou za pomoci určitých dotací ze strany státu, a umím si představit, že bychom mohli na tohle to získat peníze a já jsem o tom velmi předběžně hovořil s novým vedením kraje, pokud by byl podán takovýto projekt, že bych ho určitě podpořil. Umím si představit, že by byly rekonstruovány ty domy, respektive vybaveny tak, aby mohly sloužit tomuto rekreačnímu účelu, a to nejen pro účely toho mistrovství světa v lyžování pro ubytování těch, řekněme, návštěvníků, ale také poté, to znamená, že by tam byla perfektní ubytovací kapacita, velmi šetrná z hlediska ekologie k té krajině.

To by se muselo řešit nějakým zákonem, aby ty peníze nebyly zneužívány, nebo kdy předložíte ten projekt?

Já myslím, že to je, to je opravdu v tuhle chvíli úvaha a to je věc předložení projektu ze strany Libereckého kraje samozřejmě ve spolupráci s ministerstvem a záleží spíše na nich.

Poslední otázka, prosím o stručnou odpověď. Vaše ministerstvo v souvislosti s turistickým ruchem dalo najevo, že chce v České republice iniciovat vznik systému certifikace restaurací a jejich služeb. Existuje nějaká představa, kdy by se tak mělo stát?

Určitě ano, to bych rád, kdy bychom zahájili někdy v příštím roce, ale zcela nepochybně jinak než v tom pojetí, jak to bylo děláno s certifikací hotelových kapacit.

Ano, ono dokonce se psalo, že to bude po vzoru "Křidélko nebo stehýnko" a že vy osobně ...

Že bych obíhal restaurace a degustoval?

Ano, že vy osobně budete certifikovat?

Ne, to určitě ne.

Jste tak dobrý gurmán, že byste se v tom vyznal?

No, tak je to můj obor, ale já to skutečně dělat nebudu. Na to nemám čas, ale já spíš chci říci, že tomu musíme dát pevnější právní vazbu, právní prostředí, nežli jsme to udělali u certifikace hotelové, kde je to vlastně dobrovolná záležitost a ono to dobrovolné v tomhle tom příliš nefunguje.

Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, děkuji, že jste přišel do BBC. V dohledné době na shledanou.

Děkuji, pane redaktore, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.