Václav Moravec moderátor BBC

Místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach se chce stát předsedou strany. Co by změnil, pokud by se jím stal?

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Já myslím, že program sociální demokracie je jasný a na tom není potřeba nic měnit, je potřeba se k tomu pouze vrátit a znova oprášit myšlenku lidskosti, solidarity, lidské důstojnosti.

Říká vicepremiér, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Nejen o situaci v sociální demokracii po neúspěšných podzimních volbách bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Dobrý den do sněmovny.

Přeji dobrý den.

Pokud byste měl, pane předsedo, použít jedno slovo, které podle vašeho názoru nejlépe vystihuje situaci v sociální demokracii, jaké slovo byste zvolil?

To je těžká odpověď jedním slovem, domnívám se, že teď je to určité hledání.

Hledání čeho?

Pokud bych to měl takto jednoduše, samozřejmě hledání příčin neúspěchu a hledání možného vývoje tak, aby se sociální demokracie vrátila opět na ty pozice, které měla.

Nehledáte už nějak dlouho, když se podíváme, za sebou máte více než troje volby, které nebyly zcela úspěšné, neměli jste dávno už najít?

Tak samozřejmě, že dá se to i takto posoudit, že ta cesta naše nebo to hledání je neúspěšné, nicméně si myslím, že některé věci možná jsme podcenili, některé jsme úplně nedotáhli do těch konců, ke kterým mělo přispět a samozřejmě, že v tom denním rytmu života a možná i poměrně častých voleb teď po sobě ten úspěch se ještě nemohl dostavit.

Které věci jste nedotáhli do konce, buďte konkrétnější, protože vaše předchozí odpověď nebyla zcela konkrétní, byla poměrně obecná?

Tak, já se domnívám, že některé věci, a tam mohu souhlasit i s třeba Zdeňkem Škromachem nebo i některými dalšími sociálními demokraty, že jsme se díky možná koalici, koaličnímu uspořádání odklonili trošku od toho svého programu, že jsme nebyli schopni úplně dodržovat to, k čemu jsme se zavázali při volbách, dejme tomu, do parlamentu a při těch dalších vůči svým voličům, a to si myslím, že je takový ten hlavní problém, který nastal v sociální demokracii a samozřejmě voliči nás za to odměnili a pak samozřejmě i to, jak navenek působíme jako nejednotná nebo spíše nekonzistentní a možná i rozhádaná politická strana.

Jak dlouho potrvá podle vás ta situace v sociální demokracii, kterou označujete slovem hledání. Jak dlouho budete podle vašeho odhadu hledat ještě?

Já si myslím, že ten čas už nemůže být příliš velký. Samozřejmě hledat a respektive vyhodnotit, analyzovat to, co se stalo, musí být poměrně rychlé, protože v březnu příštího roku nás čeká sjezd a do té doby by měly všechny příčiny, všechny nedostatky, které budeme pojmenovávat a které doufám, že pojmenujeme, tak by měly být vyřešeny tak, že najdeme cestu, východisko, jak bychom se těch dalších problémů vyvarovali.

Vy očekáváte, že éra hledání v sociální demokracii bude ukončena ještě před sjezdem?

Já nemyslím, že éra hledání bude ukončena, samozřejmě, že ten vývoj je neustálý, ale ty hlavní příčiny, které vedly k těm výsledkům ve volbách, musíme nalézt co nejdříve.

Co nejdříve znamená do konce roku?

Do konce roku předpokládám, že budeme mít hotovou jakousi analýzu a budeme o tom jednat, diskutovat, ale do sjezdu musíme mít jasno, jak chceme postupovat dále.

To znamená, zda například měnit současnou vládní konstelaci?

Já si myslím, a to je můj osobní pohled, že není na místě, abychom měnili vládní konstelaci, že samozřejmě občas se takové hlasy vyskytly, ale říkám tady svůj osobní pohled, budu obhajovat to, aby vládní uskupení mělo své trvání i nadále.

Vy jste znám jako Grossův člověk. Následující otázku vám položit musím, byť vaše odpověď je, řekněme, poměrně hodně předvídatelná. Dovedete si v čele ČSSD v nejbližší době představit někoho jiného než Stanislava Grosse?

Tak samozřejmě, že ta odpověď je předvídatelná. Já jsem vždycky byl stoupencem Stanislava Grosse a nemíním na tom nic měnit. Přestože i já mu mohu občas vytknout nějaký možná nesprávný postup, ale říkám ze svého subjektivního pohledu, ale ...

Který poslední nesprávný postup by to byl z vašeho pohledu?

Myslím si, že někdy se ustupuje v některých věcech právě koaličním partnerům při projednávání ve vládě, ale i zde pak ve sněmovně, že se často mění stanoviska, která byla předem dohodnuta a samozřejmě pak jsou to i takové věci jako ...

Ve které věci poslední to Stanislav Gross učinil naposledy?

Tak já se domnívám, že to jsou věci, které jsou spojeny s návrhy zákonů, i co se týká platů policistů, co se týká některých věcí teď vrácených Senátem, čtrnácté platy, ale to, co jsem chtěl zejména zmínit, jsou věci, které mně osobně vadí, a to třeba ty odměny Telecomu a tedy těch společností, které mají většinovou státní účast a na stránkách novin se toho popsalo mnoho, ale nic se nezměnilo, a to já považuji za chybu.

Proč se k těm, proč se k těm věcem nevracíte, vy jste zmínil vysoké odměny pro představenstvo Českého Telecomu, několikrát se říkalo, že se k tomu ještě v sociální demokracii vrátíte a pravděpodobně ta věc už je pod kobercem, je to tak?

Já to nepovažuji, že to, že to je pod kobercem, já, pokud mohu, kdykoliv i s ministrem financí i s premiérem na to téma hovořím, hovoříme o tom na jednání poslaneckého klubu, ale poslanecký klub jako takový nemá tu, tu sílu, aby změnil rozhodnutí. Prostě je to na rozhodnutí vlády, je to politické rozhodnutí, ale ...

Myslíte si, že se k tomu ještě vláda vrátí nebo skutečně už je to pod kobercem z vašeho pohledu?

No, já bych nerad přijal tu, to hodnocení, že už je to pod kobercem ...

Znovu tedy ...

... mě to trápí, ale nejsem sám, kterého to trápí.

To znamená, že předpokládáte, že se k tomu ještě vrátíte a budete znovu apelovat na premiéra Stanislava Grosse, aby tyto věci, které pravděpodobně i rozčilují voliče České strany sociálně demokratické, aby se ještě vyřešily, to znamená, aby byly sníženy odměny manažerům Telecomu?

Ano a my jsme požádali ministra financí jako poslanecký klub o to, aby nám dal jakýsi seznam všech obchodních společností nebo společností, kde má většinovou účast stát a kde jsou vlastně jakési manažerské smlouvy a tak, abychom mohli i dopředu vyjádřit svůj návrh nebo názor na to, že manažerské platy, byť v nějaké podobě být mohou, ale měly by být adekvátní současnému vývoji a i vývoji v té mzdové politice.

Už jste dostali ten návrh od ministra financí Bohuslava Sobotky, ano, nebo ne?

Zatím jsme jej nedostali.

Kdy jej dostanete, dovedete odhadnout?

Bylo to slíbeno, že to bude do včerejšího dne, tedy dvaadvacátého, zatím se tomu tak nestalo.

Má vůbec jedna politická strana, byť je vládní, rozhodovat a její představitelé rozhodovat o tom, kolik budou brát manažeři ve státních podnicích?

Samozřejmě, že nikoliv, ale myslím si, že jsme politici, že jsme byli voleni občany a jestliže v jedné, na jedné straně je státní rozpočet, který je deficitní, kterým musíme řešit dluhy, stále se snažíme nacházet finance na řešení sociálních problémů a dalších a na druhé straně, byť to není úplně záležitost vlády ...

A když vám řeknu, promiňte, ale když vám řeknu, že ty dluhy děláte vy jako politici a budete brát peníze manažerům, teď to neberte, že bych se zastával těch manažerů, ale oni by vám takový argument říci mohli, že ty firmy za nich prosperují, mají poměrně vysoké zisky a vy jim budete brát platy proto, abyste snižovali deficit státního rozpočtu, který jste způsobili vy jako politici?

Já se nedomnívám, že to jde na úhradu deficitu, je možné, že politici se svými rozhodováními na tom podílejí, nicméně pokud stát na jedné straně chce šetřit a vlastně přiškrcovat některé výdaje, tak na druhé straně mně to připadá nepříliš hospodárné. Samozřejmě nechci obviňovat ty manažery, kterých se to týká, ale ta částka, která byla uvedena a tuším dvě stě nebo dvě stě dvacet milionů na ten počet lidí, mně připadala ne příliš odpovídající.

Vy jste řekl, že očekáváte analýzu od ministra financí a že se ještě sociální demokraté k té věci vrátí. Co vám problesklo hlavou, když jste se dozvěděl, že druhý muž vaší strany Zdeněk Škromach ohlásil kandidaturu na pozici předsedy strany?

No, tak já mám na to dva pohledy, jeden takový, který si myslím, že po neúspěšných volbách je to neprofesionální, netaktické, že v době, kdy bychom měli analyzovat a hledat, jak jsem již říkal, a najít společnou řeč a snažit se všichni táhnout za jeden provaz, tak z tohoto pohledu mně to připadá, jakože se začíná dělit ten medvěd, který ještě běhá v lese, na druhou stranu ...

To znamená, že Zdeněk Škromach svým způsobem také může přispívat k pokračování krize ČSSD?

Dá se to tak říci, ano, je to můj osobní pohled nebo pocit z toho, ale ta druhá je, že to může být na něco i pozitivní, a to z toho pohledu, že je to střet dvou koncepcí, pokud to tak mohu říci, ta první je Stanislav Gross a vládní uskupení ve státě, tedy složení současné vlády, a na druhé straně Zdeněk Škromach se vyjádřil a vím, že je víc levicově zaměřen, že by byl pro menšinovou vládu a menšinová vláda nemůže existovat bez podpory napříč Poslaneckou sněmovnou, ale tady se dá předpokládat, že zejména podpora by byla od komunistů, a to si myslím, že je nepřijatelné a nepřijatelné pro velkou většinu členů sociální demokracie a tady si myslím, že je jasné, jak by sociální demokracie se měla rozhodnout, tedy při volbách asi do jednání sjezdu Zdeněk Škromach, a to je můj odhad, můj osobní, že nebude úspěšný ve volbě na předsedu strany.

Místopředseda vlády ČSSD Zdeněk Škromach míní, že jeho strana by měla víc prosazovat ze svého programu ve vládě. Politika sociálních demokratů by podle něj měla být razantnější a právě proto chce kandidovat na předsedu.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Sociální demokracie musí hrát svoji vlastní politiku a hledat podporu, kde se dá. Každopádně je potřeba říci, že v žádném případě nejde o to padnout komunistům do náručí nebo něco podobného, tak to není.

Říká kandidát na předsedu ČSSD Zdeněk Škromach. Vy jste, Petře Ible, jako předseda poslaneckého klubu ČSSD řekl, že podle vašeho názoru na březnovém sjezdu bude Zdeněk Škromach neúspěšný jako kandidát na předsedu strany. On sice mluví o tom, že by byl pro menšinový kabinet, který dlouhodobě prosazuje, tedy který by se spoléhal na ad hoc podporu, Zdeněk Škromach je ale první místopředsedou této většinové, byť většinové vlády stojednoho hlasu, měl by podle vás, pokud neuspěje v kandidatuře, a pokud prohraje boj o křeslo předsedy ČSSD, měl by rezignovat na post vicepremiéra?

Tak, to si myslím, že se slučují trošku dvě věci, já osobně nejsem tak radikální jako někteří moji kolegové nebo poslední, který toto prohlásil, tedy Richard Dolejš, že pokud Zdeněk Škromach by nebyl úspěšným předsedou, respektive nebyl by zvolen, aby rezignoval i na post vicepremiéra. Já si myslím, že nelze slučovat výkonnou funkci a tu stranickou, byť je to ruku v ruce, ale já si myslím, že jedna věc je vyjadřování těch pocitů straníků a stranických záležitostí a druhá věc je, jestli je na svém místě jako ministr a zda rozumí těm věcem, které má jeho resort spravovat, a to jsou sociální věci, tam si myslím, že tomu rozumí.

To znamená, že by neměl rezignovat na pozici vicepremiéra nebo jde mi to, jestli je možné oddělit i dvě pozice, jestliže on je vicepremiérem nějakého většinového kabinetu, přitom stále opakuje, že by byla pro sociální demokracii lepší varianta menšinového kabinetu, zda by měl být místopředsedou vlády, zda by neměl mít pouze pozici řadového ministra práce a sociálních věcí?

No, to záleží na, samozřejmě na delegátech sjezdu, říkám, pro mě osobně ...

Ptám se na váš názor.

... by to nebyl problém. Můj, můj názor je takový, že pokud by nebyl zvolen předsedou, tak mi nevadí, že by zůstal vicepremiérem.

Zdeněk Škromach tvrdí, že by měla sociální demokracie prosazovat více ze svého programu a možná i s podporou komunistů. Existují podle vás programové prvky, kdy sociální demokraté ne zcela dostatečně využívají toho, že mají s komunisty ve sněmovně levicovou převahu?

Tak, já domnívám se, že jsou, jsou věci, ale využívají je všechny politické strany ve sněmovně, pokud hledají podporu pro svoji představu o zákonu, případně o svoji programovou shodu, případně ten volební slib, který daly voličům a seženou pro to podporu i z jiné politické strany, že se to využívá. A to napříč politickými stranami. Jsou věci, které jsou společné, a to jsou zejména ty některé sociální věci, kde sociální demokracie i komunisté mají podobný program, tam bych chápal i snahu Zdeňka Škromacha třeba i po tom menšinovém kabinetu, ale mimo tuto parlamentní shodu a spolupráci já mám obavu, že by to mohlo přerůst i v něco dalšího a toho já se obávám.

Podle vás tedy neexistují takové věci, pokud byste měl být jednoznačnější.

Ano, neexistují.

Přijde-li v sociální demokracii řeč na KSČM, objeví se diskuse o usnesení bohumínského sjezdu, které zapovídá vaší straně spolupráci s KSČM na nejvyšší, respektive na té vládní úrovni, jak dlouho podle vašeho odhadu bude to bohumínské usnesení ještě platit?

Tak, je pravdou, že čas od času se takovéto diskuse nebo myšlenky v některých hlavách zrodí, nicméně zatím si myslím, že to usnesení bude platit i nadále a zatím nevidím horizont, kdy by mělo být zrušeno.

Na jarním sjezdu sociální demokracie hodlá na pozici místopředsedy strany kandidovat ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj by se sociální demokraté neměli přetahovat o voliče s KSČM.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já se domnívám, že sociální demokracie by měla oslovovat voliče nekomunistické levice a politického středu. Nemyslím si, že pro nás by měla být aktuální nějaká bližší spolupráce s komunistickou stranou.

Slova kandidáta na místopředsedu ČSSD, ministra financí Bohuslava Sobotky. Host Interview BBC - předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, který je hostem dnešního pořadu, už naznačil, že je mu bližší názor Bohuslava Sobotky než Zdeňka Škromacha. Interpretuji to tak správně?

Ano, správně.

Jak může podle vašeho názoru sociální demokracie získávat středového voliče, když ten volí především vaše koaliční partnery, respektive toho jednoho z nich - lidovce, kterými kroky by mohla ČSSD získat středového voliče, buďte konkrétní?

Já se domnívám, že to je jednoduchý recept, že pokud budeme něco slibovat voličům v předvolební kampani a už je jedno, do jakých voleb, tak abychom uměli to dodržet. Pokud to nejde z nějakých objektivních důvodů a příčin, tak abychom uměli zase před ty voliče předstoupit a říci: "Proto a proto to nejde, my se omlouváme, protože jsme slíbili něco, nejsme schopni to dodržet." Takže to je ...

Za co by se měla sociální demokracie omluvit voličům teď, kdybyste měl uvést jeden největší, berte to v uvozovkách, podvod na voliče sociální demokracie, za kterou si zaslouží omluvu?

Já bych to nenazýval slovem podvod, to bych si nedovolil, nicméně myslím si, že to je bytová, bytová oblast, tedy když jsme a slibujeme mladým, že budou moci využívat levných bytů nebo jim finančně přístupným a tam si myslím, že třeba neplníme to, co se od nás očekává, respektive to, co jsme slibovali. Další věc je nyní, a ono to může být dobré, že se nabízejí takzvané ty hypotéky a půjčky pro mladé, ale i ti mladí to budou muset z něčeho zaplatit a splácet. Takže pokud se nezvýší i ta mzdová oblast pro zejména ty mladé, tak si myslím, že to nepadne až na tak úrodnou půdu.

Komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov pohnutky Zdeňka Škromacha ke kandidatuře na předsedu ČSSD interpretuje v rozhovoru pro BBC těmito slovy.

Alexandr MITROFANOV (zvukový záznam): Mně se zdá a o tom vůbec nepochybuji, že sám od sebe by se Zdeněk Škromach k takovému kroku nerozhodl, že musí mít tuto věc zkoordinovanou s člověkem, který by podle mého názoru přišel až po něm, a to je Miloš Zeman, takže já mám poměrně pevný názor, že Zdeněk Škromach má býti pouze jakousi mezistanicí pro sociální demokracii. Kdyby se mu podařilo na březnovém sjezdu stát se předsedou ČSSD, tak tím, a myslím, že se tím ani moc netají, by připravoval půdu pro návrat Miloše Zemana.

Říká v rozhovoru pro BBC komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov. Co by předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl řekl na argument, že pokud bude Miloš Zeman na Vysočině jako důchodce, krize v ČSSD bude pokračovat, protože Zeman na ní má zájem?

Tak je to taková kacířská myšlenka, nicméně já někdy uvažuji takto, že pokud by Miloš Zeman chtěl pomoci sociální demokracii, tak by, pokud bych použil i ten jeho příměr, ty knížecí rady z Vysočiny by přestal vysílat, ale přijel by do místa, tedy do Prahy do Lidového domu a pomohl by, aby sociální demokracie, pokud on to nazývá, že je v krizi a že je tam deficit personální a tak dále, tak aby toto pomohl napravit, ale jestliže jenom ...

Vidíte nějakou pozici, že vstupuji do vaší řeči, vidíte nějakou pozici aktuální v souvislosti s březnovým sjezdem pro Miloše Zemana?

Tak já osobně se domnívám, že do určitého časového prostoru mohl Miloš Zeman se vrátit a pomoci, ale v současné době, pokud bych to nazval i takto možná silně, tak mně nepřipadá, že by Miloš Zeman pomáhal, ale že spíš škodí sociální demokracii a je to v jeho osobním možná zájmu právě proto, že je nějakým způsobem ukřivděn za prezidentskou volbu a chce se nějakým způsobem pomstít těm, o kterých si myslí, že ho podvedli nebo podrazili.

Ptám se ještě jednou, existuje nějaká pozice, aktuální pozice pro Miloše Zemana v souvislosti s březnovým sjezdem?

Já osobně se nedomnívám, že, že by taková pozice byla, samozřejmě, že jsou někteří, kteří volají po tom, aby Miloš Zeman se vrátil, byl předsedou sociální demokracie, ale já už takovou možnost, říkám můj osobní názor, nevidím.

Někdejší předseda ČSSD Miloš Zeman v sobotním vydání deníku Právo napsal, teď cituji doslova: "Jako řešení této situace jsem ve své politické závěti, kterou jsem poskytl platformě pro renesanci ČSSD, navrhl třináct bodů, jejichž společným jmenovatelem jsou nová pravidla výběru osobností. Vycházím z toho, že kandidáty nejen do komunálních, ale i do krajských a celostátních voleb by určovali všichni členové ČSSD v daném volebním kraji formou primárních voleb. Všichni členové sociální demokracie by rovněž měli mít možnost přímo volit předsedu strany. Předsedy okresních organizací by se stali předsedové nejúspěšnějších místních organizací, předsedy krajských organizací předsedové nejúspěšnějších okresních organizací. Byl by zakotven institut vnitrostranického referenda a novým členům nabídnuta možnost vstupu do jakékoliv místní organizace, aby se posílilo soutěživé prostředí." Konec citátu. Co z toho, z těch, jak jste to nazval, knížecích rad Miloše Zemana, by mohl přijmout březnový sjezd strany a byly by dobré pro stranu?

Tak já osobně se domnívám, že některé jsou přijatelné, některé dokonce už máme zapracovány do našich stanov, například to vnitrostranické referendum, ten kariérní řád, pokud to tak mohu nazvat, myslím si, že má určité racio v tom, že ten, kdo je úspěšný na určitém stupni, může se posunout na, na ten vyšší stupeň, aby se dále učil a rozvíjel ty svoje schopnosti a vědomosti, nicméně nemusí to platit vždycky, protože nikdo sám není tak schopný, aby mohl za všechny úspěchy v jakékoliv politické straně nebo společnosti, ale že vždycky k tomu musí být tým lidí a samozřejmě, že ten, kdo má být úspěšný, tak by měl být především tím schopným manažerem a organizátorem. Pak vidím jako možný úspěch. Ale říkám, i s představiteli platformy jsem hovořil, aby oni mi sdělili svůj pocit na těch třináct bodů, oni řekli: "Ano, my je podporujeme, ale ne úplně všechny."

To znamená, že vidíte možnost shody na některých z nich a ty jste právě popsal?

Ano.

Když se zaměříme teď na poslední téma, na fungování vlády, vy už jste zmínil, že vám osobně vadí, že v některých věcech Stanislav Gross jako ministerský předseda příliš ustupuje menším koaličním partnerům, existuje něco, co by se po zhruba čtyřech měsících mělo změnit na komunikaci mezi stranami, které tvoří vládu?

Tak já si myslím, že v určité rovině komunikace funguje, ale domnívám se, že ne vždy i ta komunikace nebo, nebo věci, které jsou dohodnuté, koaliční partneři dodrží a pak si myslím, že by vždycky mělo být jednání nad tím, jak ten, tu situaci vyhodnotit, proč k tomu došlo a nalézt nějaké řešení, respektive nápravu. Ale v mnoha případech byly rozdílná hlasování, byly rozdílné postupy a bohužel z toho mého pohledu předsedy klubu se to dál neřešilo, ale to řešení už nebylo na úrovni předsedů klubů, ale na úrovni předsedů politických stran.

Buďme konkrétní, Zdeněk Škromach drahnou dobu kritizuje nízkou loajalitu koaličních partnerů, hlavně lidovců, k práci vlády, jako příklad uvádí služební zákon, který má zvýšit platy policistům, hasičům, celníkům a vězeňské službě. Na adresu tohoto zákona Miroslav Kalousek říká.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): No, já jsem zaslechl názor ministra financí, že bude trvat na novele, která sníží tyto výhody, ale na novele, která vstoupí v platnost až po účinnosti tohoto zákona. Co se stane? V době účinnosti tohoto zákona všichni, kteří sloužili ještě v represivních složkách komunistického Československa, odejdou na tyto nepřiměřené výhody a těm dalším, kteří ještě těch patnáct let nemají odslouženo, už dopředu se říká: "Vám to zkrátíme." Jaká je v tom logika, koho tady vůbec v tuhle chvíli zastupuje sociální demokracie.

Říká pro BBC předseda lidovců Miroslav Kalousek. Doplňme ještě aktuální věc, Kalousek v úterý v rámci projednávání státního rozpočtu na příští rok navrhl snížit mzdové prostředky rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra o čtyři miliardy korun. Peníze by měly jít do zemědělství, kultury a vládní rozpočtové rezervy. To máte na mysli, že by se například kvůli konání Miroslava Kalouska v souvislosti s tím služebním zákonem mělo konat mimořádné koaliční jednání?

Tak já si myslím, že to je jedna, jedna z věcí, která by stála za koaliční jednání, ale já bych v tom spatřoval trošku něco jiného, ne konkrétní zákon jako takový, ale vše, co tomu předcházelo, vláda nějakým způsobem rozhodla, nyní jsou i lidovci jako jeden z koaličních partnerů a já si myslím, že zejména předseda Kalousek z mého pohledu nepostupoval i v té volební kampani úplně správně a nechoval se jako koaliční vládní partner, ale samozřejmě chtěl sbírat body pro, jak on říká ...

Jaké poučení, buďte konkrétnější, pane předsedo, jaké poučení by z toho měla koalice, když myslíte, že by na příkladě tohoto zákona a zákonů dalších mělo být koaliční jednání o komunikaci a, řekněme, poučení se z krizového předvolebního vývoje, jaké vyústění by to koaliční jednání podle vašeho názoru mělo mít?

Tak samozřejmě, aby se pravidla, která byla koaliční dohodou sjednána, aby se dodržovala. Pokud se nedodržují, tak aby z toho byly určité sankce, teď je neumím pojmenovat, ale pokud by ta spolupráce měla někdy pokračovat způsobem, který je, tak prostě hledat řešení a možná i takové řešení, že by koaliční partner mohl opustit to vládní uskupení. Já vím, že teď hovořím proti tomu, co jsem říkal v úvodu ...

Pokud by tedy, ano, pokud by tedy lidovci a předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek pokračoval v té předvolební politice, bylo by lepší, aby lidovci opustili vládu?

Ano, i takto se to dá říci.

Když se ještě zastavím právě u té problematiky služebního zákona, který lidovci dlouhodobě kritizují, vy jste, Petře Ible, místopředsedou branně-bezpečnostního výboru. Policejní prezident Jiří Kolář je proti zvažovanému odkladu účinnosti služebního zákona. V pondělí řekl v Interview BBC, že je pro přijetí novely tohoto zákona, která by upravila některé z kritizovaných pasáží. Jak celá věc podle vašeho názoru nakonec dopadne, bude přijata ta novela nebo bude odložena účinnost služebního zákona?

Tak já jsem naposledy dnes hovořil s pane Kalouskem o těch pozměňovacích návrzích, které by měly určitou restrikci přinést, snížení toho násobku odchodného, snížení hranice pro výsluhy a některé další opatření, nicméně předseda Kalousek se k tomu staví záporně, pro něj je jedno jediné řešení - odklad účinnosti zákona. Samozřejmě pro mě jako i bývalého /nesrozumitelné/, neboli prvního náměstka na ministerstvu vnitra, já mám i jiný vztah k policistům než pan Kalousek, takže já budu podporovat, aby účinnost zákona byla 1. 1. 2005 zachována. Já bych jenom k tomu chtěl připomenout, že ...

Ne, už, už bohužel asi nic nepřipomenete, protože ...

Jenom pan Kalousek by si měl vzpomenout na to, když byl náměstkem ministra obrany a v jaké době byly přijaty ty výhody a nadstandard na ministerstvu obrany.

Tečka, děkuji vám za rozhovor, předseda poslanců ČSSD Petr Ibl, přeji hezký den do Poslanecké sněmovny.

Děkuji.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ibl: Škromach nebyl taktický

Právo, 24. 11. 2004, strana: 3 - Ohlášení kandidatury Zdeňka Škromacha na předsedu ČSSD po neúspěchu strany ve volbách bylo podle šéfa poslanců soc. dem. Petra Ibla neprofesionální. Ibl v BBC připustil, že ČSSD by mohl pomoci návrat Miloše Zemana.

Ibl: Ohlášení Škromachovy kandidatury bylo neprofesionální

PRAHA 23. listopadu (ČTK) - Ohlášení kandidatury Zdeňka Škromacha na předsedu ČSSD krátce po neúspěchu strany v podzimních volbách bylo podle předsedy poslanců sociální demokracie Petra Ibla neprofesionální a netaktické. Mohlo to přispět ke krizi uvnitř sociální demokracie, připustil dnes Ibl v českém vysílání rozhlasové stanice BBC.

"Po neúspěšných volbách je to neprofesionální, netaktické. V době, kdy bychom měli analyzovat, hledat a najít společnou řeč a snažit se všichni táhnout za jeden provaz, se začíná dělit ten medvěd, který ještě běhá v lese," řekl Ibl.

Škromachova koncepce menšinové vlády, která by se musela opírat o podporu komunistů, je podle Ibla pro většinu ČSSD nepřijatelná. Škromach proto na březnovém sjezdu nebude úspěšný ve volbě předsedy strany, odhadoval Ibl. Na rozdíl od některých svých kolegů si nemyslí, že by měl Škromach v případě nezvolení opustit funkci vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí v koaliční vládě s KDU-ČSL a US-DEU.

ČSSD by podle Ibla měla do koce roku analyzovat příčiny neúspěchu a do březnového sjezdu mít jasno v tom, jak postupovat dále. I když Ibl k příčinám řadí i neschopnost prosadit program ČSSD ve vládní koalici, není podle něj na místě, aby se současná vládní konstelace měnila.

Ibl připustil, že ČSSD mohl v určitém časovém prostoru pomoci návrat Miloše Zemana do Lidového domu. Nevidí ale možnost, že by Zeman mohl nyní získat ve straně nějakou funkci. "V současné době mi nepřipadá, že by Miloš Zeman pomáhal, ale spíš škodí sociální demokracii. Je to možná v jeho osobním zájmu, protože je ukřivděn za prezidentskou volbu a chce se nějakým pomstít těm, o kterých si myslí, že ho podvedli nebo podrazili," míní Ibl.

Určité výtky má Ibl i vůči současnému premiérovi a šéfovi strany Stanislavu Grossovi. Iblovi se nelíbí ústupky vůči předem dohodnutým stanoviskům například v případě zvýšení platů policistů, dozorců, hasičů a celníků nebo vysoké odměny manažerům ve společnostech s většinovou státní účastí.