Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Kolář ve studiu BBC

Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl policejní prezident České republiky Jiří Kolář, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Už několik týdnů veřejnost sleduje diskusi o služebním zákoně, vy stále dokola opakujete, že nejde pouze o zvýšení platů policistům a výsluhy, ale také o kariérní řád, což je stejně důležité. Jak byste veřejnosti jednou větou odůvodnil, proč nemůže dojít k odkladu účinnosti služebního zákona?

Ono říct: "Nemůže dojít," to samozřejmě je v rukou politiků, poslanců, ale by to věc velice, velice nešťastná především proto, že ta dvě slůvka odložení účinnosti jsme už jednou slyšeli, bylo to v loňském roce, kdy zákon byl přijat sněmovnou s tím, že účinnost byla na jeden rok odložena. Tenkrát to mělo své věcné důvody, protože bylo potřeba zpracovat asi dvanáct prováděcích předpisů, bez těch by zákon nemohl být životný, připravit spoustu organizačních strukturálních záležitostí, které mám již dneska za sebou.

Teď ty důvody nejsou?

Teď ty důvody nejsou a objevují se zase zcela jiné, nebo staronové důvody.

Jak bylo řečeno, sněmovna má rozhodovat o tom senátním návrhu, ve kterém je odložení účinnosti služebního zákona o rok. Pro úplnost šéf lidovců Miroslav Kalousek navrhuje odklad o dva roky, a to kvůli nedostatku peněz ve státním rozpočtu a také kvůli udržení sociální soudržnosti státních zaměstnanců. Co kdybych vám namítl, že odklad o rok by mohl být dobrý kompromis?

No, já musím především říci, že jestliže to, co se nyní děje na té politické scéně, je nazýváno odložením účinnosti, tak to není úplně korektní, protože ten, kdo to navrhuje, neříká úplnou pravdu. Protože, řekněme si, jestliže ty argumenty, které jsou uváděny při této, při této verzi, to znamená odložení účinnosti, se za rok změní, pak bych tomu věřil, ale změní se na nich něco na těch argumentech? To znamená na údajné sociální soudržnosti, na fiskálních záležitostech, na takzvaných otevírání se nůžek mezi jinými profesními skupinami, na tom se přeci za rok nic nezmění. Ani slůvko zatím nezaznělo o tom, že by mělo dojít k novele toho zákona, to si myslím, že by bylo poctivé a spravedlivé, tak to říci.

Promiňte, to zaznělo, že vám vstupuji do řeči, řekl to ministr financí Bohuslav Sobotka, který v případě, že by vstoupil ten služební zákon v platnost, s čímž se zatím počítá, pokud Poslanecká sněmovna či Senát to rozhodnutí nezvrátí, tak ale ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že by mělo dojít právě k novele v příštím roce.

Ale ono kuloárně to zaznít mohlo, ale návrh, návrh takový není. Návrh je teď takový, na odložení účinnosti, teď ta poslední verze o jeden, o jeden rok. Já ...

Podle vás by to nebyl dobrý kompromis?

No, určitě ne, pakliže se nehovoří o tom, že za ten rok se něco změní. To znamená, že bude, bude příslušná novela nebo cokoliv jiného. Chci říci, že my jsme byli velice iniciativní, jako předkladatel ministerstvo vnitra, a předložili jsme do Senátu, kde minulý týden tato věc byla projednávaná, jakousi restrikci, která se týkala v podstatě těch ustanovení zákona, která byla nejvíce kritizována, to znamená otázka výsluh, otázka tarifů a těchto souvislostí, které byly nejvíce diskutovány v rámci naší společnosti, a Senát se tím, se tím nezabýval. Tento návrh nepadl na úrodnou půdu, proto já tvrdím, že říci dnes, že jde o odložení účinnosti a neříct to b), pak to není vůbec korektní.

Pokud vám tedy rozumím správně, vy jako policejní prezident, vy jste souhlasil s tím, pokud by byla odložena účinnost o rok, ale musela by být do sněmovny předložena novela, která by snížila například ty výsluhy, které jsou tolik kritizované částí politiků, a přijímá je negativně i veřejnost.

To ne, já bych viděl jako ideální stav, kdyby ještě teď, to znamená při projednávání sněmovnou, byly akceptovány ty návrhy, které jsme tam dali my, není to nic světaborného prostě, je to jednoduchá ale velice významná novela, jsou to restrikce v podstatě v pěti bodech, nejvíce kritizovaných. Kdyby to bylo projednáno ještě teď, předtím, než se vlastně odloží účinnost, a tím pádem zákon by mohl být účinný, protože on není jenom o penězích, toho já se nejvíce bojím, on je o úplně jiných záležitostech, které jsou velmi důležité z hlediska stability a fungování policie, zejména kariérní řád. Ono jsou to zase taková slova, která příliš možná veřejnosti nic neříkají, ale desítky let v naší policii nebyl uplatňován kariérní řád tak, jak je tomu na Západě. A my se už bez toho další roky nemůžeme obejít.

Rozumím vám správně, že ta vaše novela, o které mluvíte ...

Ano.

... obsahuje snížení těch výsluh, které jsou nejvíc kritizované?

Samozřejmě, i to tam je.

A můžete říci o kolik?

No, já to mohu popsat takto. Za prvé, a to bylo velice podstatné, v tom zákoně, který je dneska na stole a je ve sněmovně k projednávání, tak je takzvaný platový automat, to znamená tarif, ten je pravidelně v následujících letech 2005, 6, 7 a tak dále navyšován jakousi samonosnou konstrukcí, která není úplně ideální na současné poměry, a my jsme tady tuto záležitost naprosto znegovali, to znamená, že ten tarif a jeho další navyšování do budoucna, by nebylo automatické ze zákona, ale fungovalo by na základě nařízení, nařízení vlády, to za prvé. Pokud jde o výsluhy, tak ty jsme upravili také, to znamená to celkové číslo, to procento, z kterého se počítá, jsme o deset procent snížili s tím, že jsme také prodloužili dobu, která musí být nasloužena, aby to maximum mohlo být dosaženo.

Můžete tedy říci, o kolik jste prodloužili tu dobu, aby na výsluhy byl nárok?

V současné době je ten zákon koncipován tak, že to maximum může policista dosáhnout po devětadvaceti letech odsloužených u policie. My jsme to protáhli na třicet tři. Já si myslím, že když policista přichází do policie kolem dvaceti až čtyřiadvaceti roků, tak prostě je to celý jeho život, ten je, my jsme tu restrikci udělali tak, aby ta, aby byl, aby byl, to jeho povolání bylo prostě celoživotní, to znamená na těch třiatřicet let služby.

A výši výsluh navrhujete oproti tomu původnímu zákonu snížit o deset procent?

O deset procent.

Je reálné, že byste s tím návrhem, vaším návrhem, mohli uspět v Poslanecké sněmovně?

No, jsou to všechna ta místa, která byla označena za kritická, to znamená, jakési neuralgické body, my jsme na to reagovali, nebyla to z naší strany žádná arogance, že neslyšíme na to, co je kritizováno, a my jsme opravdu, těch restrikcí je víc, já jsem upozornil, že jich je pět, také jsme snížili otázku vlastně odchodného, to bylo plánováno na osm odchodných, dnešní stav současný je šest. Znovu jsme to stáhli na šest, prostě udělali jsme to tak, aby všechna ta místa, která byla citlivá, na ně bylo reagováno. Ale pakliže by tato naše novelka byla vtělena do projednávání ve sněmovně, tak je reálné právě udělat všechno současně, novelu i účinnost.

A to je váš návrh, jako policejního prezidenta, který byste asi označil za návrh kompromisní. Teď, kdybych byl poslanec a řekl bych vám: "Ale z toho čistě legislativního procesu to asi není možné, protože do sněmovny jde zákon v senátním znění a sněmovna ho může buď schválit, nebo odmítnout." To znamená, že, že není možné nic udělat s tou vaší novelkou, vpašovat ji do toho senátního návrhu. Bylo by ...

No, to jde. Jestliže tam bude poslanecká iniciativa, myslím si, že by to mohlo jít.

Ta ale k senátním návrhům není, ta není, tu není možné přijímat k senátním návrhům.

To je otazník pro mě. Já ...

To znamená, že pokud, pokud, byl byste ochoten, reprezentujete tady policii, přistoupit na to, že pokud by byl, byla tato vaše iniciativa brána například jako i poslanecká iniciativa a byl o rok odložen služební zákon, že to by mohl být kompromis?

No, já ...

Pokud by byla přijata tato novela ruku v ruce.

Víte, rok přece v lidském životě ani ve fungování tak obrovské instituce, jako jsme my a další bezpečnostní sbory, asi nic neznamená. Ale je tady jeden problém, to už jsme jednou slyšeli. Šest let se zákon psal, rok byl odložen ...

Ale, pane policejní prezidente, ...

... teď znovu, vždyť nám to mohou říkat rok od roku, až do té doby, než se změní fiskální situace státu, nebo já nevím, všechny ty, zavřou se všechny ty nůžky a všechny ty argumenty, které zaznívají, a já si myslím, že to je potom na věčné časy, takovéto pojmy známe.

Proti tomu, aby služební zákon od prvního ledna příštího roku vstoupil v platnost, zásadně vystupuje předseda KDU-ČSL a rozpočtového výboru Miroslav Kalousek, tady jsou jeho argumenty.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): Víte, u takovéhleho zákona se vždycky musíte optat, kdo na tom nejvíc zaplatí a kdo na tom nejvíc vydělá? Tohle je zákon, na který nejvíc doplatí všichni. Víc jak osmdesát procent lidí v České republice má nižší příjem než budoucí průměrný plat policisty, to je třicet dva tisíc korun měsíčně. A nejvíc na tom vydělají všichni, kteří slouží u represivních složek déle než patnáct let, protože po patnácti letech vzniká nárok na tu rentu, to znamená nejvíc na tom vydělají všichni, kteří sloužili ještě v represivních složkách komunistického Československa.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda lidovců Miroslav Kalousek. Jak se policejním prezident Jiří Kolář vypořádá s citovanými námitkami lidoveckého předsedy?

Ano, jsou to určité argumenty, které ovšem je nutno interpretovat a vyložit, co to znamená. Policie má sedmačtyřicet tisíc policistů. Upozorňuji na to, že celých sedmdesát pět procent z těch sedmačtyřiceti tisíc, jsou polistopadoví, to znamená policisté po roce devadesát. To znamená, ti mají od nula do patnácti let služby. A pozor, těch pětadvacet procent ...

Ano, teď vám na to Miroslav Kalousek může říci: "Pětadvacet procent je hodně."

Pozor, ale těch pětadvacet procent jsem neřekl celých, těch pětadvacet procent znamená od šestnácti do, dejme tomu, pětatřiceti, já si nedovedu představit, jak dlouho se dá vůbec ještě sloužit nad tuto hranici pětatřicet roků. Takže ono to opravdu není o ničem jiném, než že podstatná část celého zákona, zejména tarif a tato záležitost, dopadá na mladou a střední policejní generaci, a ty výsluhové nároky, o kterých je tady řeč, tak ty se týkají opravdu stovek lidí, stovek lidí. My jsme si udělali personální audit, to znamená, celá policie komplet byla oslovena, jak se zachová v případě účinnosti zákona. Nás zajímalo, jaké budou personální pohyby, mobilita.

A to je teď nějaký nový personální audit, který máte k dispozici?

To jsme si dělali v květnu a chtěli jsme ho opakovat teď, ale myslím si, že teď bysme akorát policii tím rozčarovali. Takže v květnu jsme si udělali tento audit letošního roku a mohu vám říci, že do pohybu by se dalo kolem dvou, dvou tisíc lidí, z toho je pětadvacet procent řídícího aparátu, což je podle mého názoru jedině pozitivní. Prostě ono opravdu jde o to, že od určité věkové, věkové kategorie není dobré na exponovaných rolích v policii setrvávat déle možná než těch pětapadesát, osmapadesát let, to je prostě, to jsou, to jsou nejzazší hranice. A mám za to, že ten zákon, i z hlediska kariérního řádu, je napsán tak, že tuto situaci velice citlivou, řeší.

Předpokládám, že jste například četl aktuální vydání týdeníku Respekt, který kritizuje plukovníka Kotlana, což byl váš bývalý náměstek. Například píše, cituji doslova: "Vzhledem k tomu, že před listopadem sloužil Kotlan u pohotovostního pluku zabývajícího se mlácením protidemokratických demonstrantů, a u StB, která je rovnou zavírala, nabízejí se tři otázky. Na co je vlastně plukovník Kotlan z doby před listopadem hrdý, proč je na to hrdý, zda je tato hrdost nějak společnosti nebezpečná?" Respekt naráží na Kotlanův výrok z rozhovoru pro Lidové noviny, cituji doslova: "Jsme hrdý na obě části své kariéry, tu předlistopadovou i tu současnou," konec citátu. Nejsou i toto výroky, které mohou rozladit část veřejnosti a můžou dát Miroslavu Kalouskovi zapravdu, že ten zákon a výsluhy jsou neoprávněné pro ty lidi, kteří byli u pohotovostních pluků a mlátili lidi na Národní třídě?

Víte, jestliže, já jsem ten článek nečetl, ale jestliže budou jakékoliv výroky účelově vykládány, tak samozřejmě mohou mít ten dopad, co jste, co jste naznačil, ale já plukovníka Kotlana velice dobře znám, znám i jeho názory. On dokonce je ten policista, který v té předlistopadové době sloužil jen několik roků a naopak slouží už patnáct let po roce devadesát, nemyslím si, že, že ta slova tak, jak jsou teď interpretována, takhle, že je myslel a takhle že zazněla. On prostě hovořil o klasické policejní práci, která se týká, ať už reakce na kriminalitu, na veřejný pořádek, na cokoli, která se opravdu neliší dnes a ...

A když to, když tady opět může být, pane policejní prezidente, argument, že by u policie vůbec neměli pracovat lidé, kteří byli u pohotovostního pluku, jako například váš někdejší náměstek Kotlan. Že ti by vůbec neměli být mezi těmi pětadvaceti procenty.

Víte, já musím říci takovou věc, pokud mluvíte o pohotovostním pluku, to si myslím, že není jeho případ, protože tam se mluví spíš o té složce StB, tak pohotovostní pluk byl klasickou základní školou. Prostě všichni ti, kdo v rámci náhradní vojenské služby šli na náhradní vojenskou službu a rozhodli se jít k policii, tak museli nastupovat do pohotovostního pluku, a to je padesát procent policistů v té době, možná i více, takže to je, to je drtivá většina. Já si myslím, že to problémem, to by problémem být nemělo. Ale jedna věc je tady důležitá, můj názor na toto je velice dobře znám, já prostě si myslím, že všichni ti policisté, kteří dostali šanci po roce devadesát pracovat dál, učinit ten vnitřní předěl, prostě sloužit opravdu naší veřejnosti, tak ti opravdu za těch patnáct udělali jakýsi kus práce, a samozřejmě ti, kteří se s takovouto věcí neztotožnili, tak odešli, ti už dávno u policie nejsou.

Neměla by ale se s tím neztotožnit policie? To znamená vyměnit už těch pětadvacet procent, aby v policii po patnácti letech nesloužil téměř nikdo, kdo pracoval v té předlistopadové?

Víte, takhle to pojat, jak jste to teď řekl, to není jednoduché. K tomu není v podstatě žádný právní důvod, který by měl oporu v platném služebním zákonu, a neměl ji ani v roce devadesát dva, když ten zákon byl přijímán. Natož ...

Ale nejde pouze o právo, může jít o morální hledisko a důvěru veřejnosti v policii a v jednotlivé policisty.

Ale jak učinit teď rozdíl mezi člověkem, který patnáct let po roce devadesát velice kvalitně pracuje, je opravdu symbolem nějaké služby veřejnosti, jak mu dneska ...

Tím chcete říci, že se s tím ...

... říci, že prostě sloužil před rokem devadesát, že je nezpůsobilý.

... že se, že se s tím mělo vyrovnat právo a politici hned po listopadu?

Já si myslím, že oni to udělali, že tam nebyla žádná benevolence, že byly občanské komise, že opravdu bylo přesně stanoveno, z kterých útvarů, z jakých služeb není možno pokračovat po roce devadesát, těm lidem nebyla dána šance. A já naopak si myslím, že v těch letech se to udělalo velmi dobře, že k tomu předělu velká část policistů tu šanci dostala.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek zároveň v rozhovoru pro BBC říká, že sociální demokracie trváním na platnosti služebního zákona chce dát luxusní výhody členům represivních sborů předlistopadového Československa.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): No, já jsem zaslechl názor ministra financí, že bude trvat na novele, která sníží tyto výhody, ale na novele, která vstoupí v platnost až po účinnosti tohoto zákona. Co se stane? V době účinnosti tohoto zákona všichni, kteří sloužili ještě v represivních složkách komunistického Československa, odejdou na tyto nepřiměřené výhody, a těm dalším, kteří ještě těch patnáct let nemají odslouženo, už dopředu se říká: "Vám to zkrátíme." Jaká je v tom logika, koho tady vůbec v tuhle chvíli zastupuje sociální demokracie?

Říká v rozhovoru pro BBC předseda lidovců Miroslav Kalousek. Co říká policejní prezident Jiří Kolář námitce, že budoucí novela, pokud by nebyla pozastavena účinnost toho služebního zákona, tak ta budoucí novela, která by výsluhy snížila, by znamenala renty pro ty, kteří sloužili u represivních složek před listopadem, tedy možná pro těch pětadvacet procent lidí na úkor těch, kteří přišli do policie po listopadu osmdesát devět?

No, já na to musím zareagovat následovně. Je velmi problematické říci, že postavíme do účinnosti právní normu a hned současně říkat, která skýtá určitou hladinu jakýchsi nároků, a současně říci, že ji během třeba půl roku, dvou, tří měsíců upravíme, to opravdu ...

To ale chce ministr financí, to chce ministr financí.

Ale to, to prostě jsou jen spíš takové náměty, to je opravdu záležitost velice problematická. Proto jsme dávno před účinností, to je teď, kdy se ta věc projednává, připravili restriktivní opatření, novelu tohoto typu, co o ní mluví pan Kalousek, je na stole, ta, když bude přijata, tak se vůbec nemusí tohoto exodu, co naznačil, bát.

A teď, já jsem vám řekl, že může podle jednoho právního výkladu, ji není možné dát v té souvislosti s tím senátním návrhem nebo formou poslanecké iniciativy, tu vaši novelu. V případě, že byste chtěl, řekněme, toto řešení, kdy sama policie navrhuje novelu a vzdání se těch výhod po veřejné kritice, kterou odstartoval šéf lidovců, jste ochoten například ministru vnitra a vládě říci: "Tak to dejte do Poslanecké sněmovny formou vládního návrhu, novely služebního zákona, který ještě nevstoupil v platnost." A ať je tato novela, když se na ní shoduje většina Poslanecké sněmovny na tom, že by se mohly ty výsluhy snížit, že by byla přijata v rámci takzvané legislativní nouze a ještě by se to mohlo stihnout do konce roku?

Tyto kroky jsme udělali, ministr vnitra takovouto aktivitu učinil včetně diskuse s předsedou vlády. Já si myslím, že toto řešení na stole je. Já se jenom ptám ...

To znamená, že vláda by například podle vašich informací v příštím týdnu to mohla probírat, nebo v tomto týdnu probírat?

Určitě už v tomto týdnu, ale já nerozumím tomu, proč už to neudělal Senát, když se zabýval touto záležitostí. Mohlo se to stát, ...

Podle vás to měl udělat Senát, ale teď to udělá vláda, z těch vašich informací, které máte.

Doufejme, že ano. Já samozřejmě nejsem politik, ale tyto aktivity, tyto aktivity vítám.

Další téma, problematika odposlechů. Téma, které před podzimními volbami dominovalo i schůzkám prezidenta republiky Václava Klause s premiérem Stanislavem Grossem a ministrem vnitra Františkem Bublanem. Pane policejní prezidente, máte k dispozici data, která by jasně prokázala, jak úspěšná je policie při dokazování trestné činnosti právě na základu institutu odposlechů?

No, to bych velice přehnal, rád bych je měl, ta data, ale v současné době je v běhu, zadal jsem velice rozsáhlou analýzu, řekl bych dokonce takovou, která se v Policii České republiky v tomto směru, k tomuto úkonu nikdy nedělala. Termín je do patnáctého prosince, myslím si, že ta základní data budou k dispozici. Ona je rozsáhlá v tom, že za prvé, se zabývá kolik trestných věcí, ke kterým má vztah tady tento úkon, máme. To je za prvé, za druhé, kolik je telefonních čísel odposloucháváno, to znamená, to jsou technické věci. Za třetí, kolik je to osob, to už je, to už je věcná záležitost. A za čtvrté, a to si myslím, že je velmi a velmi podstatné, také jaká je efektivnost, jaká je efektivnost těchto úkonů z hlediska paragrafu osmdesát osm trestního řádu. Znamená to ovšem, že to není přehrabování se v nějakých statistikách a grafech, je to o tom, že musíme jít věcně do spisů, to je do desetitisíců spisů za poslední dva roky.

Opět můj protiargument. Jak to, že třeba statistika efektivity odposlechů, zda nejsou nadužívány, už dávno není, a že jí děláte až teď?

Na to je v podstatě jednoduchá odpověď. Ona ta efektivita bude ve smyslu paragrafu osmdesát osm trestního řádu, ale k tomu ...

Ten paragraf, pro ty, kteří neznají trestní řád, spočívá v čem?

To je ustanovení, které, na základě kterého soudce buď nařídí, nebo nenařídí právě provádění odposlechu. Ale chci říci, že ta efektivita je otázka velice široká. My to budeme posuzovat ze svého policejního hlediska, to znamená, zda ty informace, které takto byly zachyceny, pomohly dokumentovat trestnou činnost, usvědčily pachatele, zjistily další styky a tak dál. Samozřejmě my nemáme právo hodnotit tu efektivitu z hlediska soudního projednávání. To není věc policie, my to z tohoto pohledu uděláme, takže to bude určitá část, ale velmi významná, a já si myslím, že je opřená o trestní řád a že jsme schopni z toho spoustu věcí vydedukovat. Je třeba také říci, že mnoho subjektů v těch číslech, která jsou uváděna veřejně z hlediska odposlechů, jsou také odposlechy ve vztahu k subjektům, které souhlasí, samy dají souhlas k odposlechu. Není to malé číslo, to je velmi frekventované.

Když mluvíte o číslech, tak buďme konkrétní. V roce 2003 bylo odposlechnuto osm tisíc osm set čtyřicet čtyři čísel. Jak velké procento tedy dalo přímo souhlas k tomu, že budou odposloucháváni, když tvrdíte, že to není bezvýznamná část.

Je to zhruba od dvou do tří tisíc, je to, je to prostě, je to docela velké číslo, ale není to pravidelně každý rok stejné.

To znamená zhruba třetina.

To jsou prostě situace, kdy osoba je například vydírána, takovéto situace, kdy racketeering a podobně, tam osoby dávají souhlas a my uplatňujeme tento úkon také.

Třetinu odposlechů, tedy v průměru třetinu odposlechů ...

Já netvrdím, že to je vždycky třetina, ale prostě jsou to velká čísla.

Prezident Václav Klaus se koncem října na schůzce s premiérem Stanislavem Grossem dohodli, že by měla být vypracována analýza počtu odposlechů a jejich využívání, připomeňme si slova prezidenta Václava Klause.

VÁCLAV KLAUS (zvukový záznam): Já jsem pro, aby se data dala na stůl, aby ne v horké atmosféře se uváděla vytržená data ze souvislostí na té, či oné straně, že si každý vybere ta čísla, která v dané chvíli spíše vyhovují jeho interpretaci, a já proto nebudu, nebudu komentovat to, co tady zaznělo teď. Já předpokládám, že tam ten materiál bude ve viditelné době, já bych si velmi přál, kdyby se to stihlo do konce roku, protože lidé by to brali jako kauzu roku 2004, tak si ji vyřešme v roce 2004. A já opravdu si nemyslím, že to je technická otázka specifické rafinovanosti občanů České republiky, kteří chtějí-li zmást vyšetřující orgány, tak si kupují více mobilních telefonů, což jako by měl být jev, který žádného kriminálníka v cizí zemi by nenapadl.

Konstatoval prezident republiky Václav Klaus koncem října po schůzce s premiérem Stanislavem Grossem. Vy jste řekl, že do patnáctého prosince budete chtít, aby policie měla vypracovanou analýzu efektivity odposlechů. To znamená, že vy reagujete na tu schůzku mezi prezidentem a premiérem Grossem, kdy oni tvrdili, že by do konce roku ta analýza být měla?

V podstatě ano, já jsem samozřejmě zaznamenal tady tyhle, tady ta prohlášení ze strany obou ústavních činitelů a okamžitě jsem tuto analýzu zadal a v současné době už je celoplošně v rámci republiky na všech krajích a už se zpracovává. U těch odposlechů je třeba říci takovou důležitou věc. Já jsem samozřejmě byl u toho, když se dělala novela trestního řádu včetně té osmdesát osmičky, když se ten paragraf tvořil. Ono je to opravdu o vybalancování v rámci společnosti, vybalancování těch dvou zájmů. Zájmu na tom, aby stát efektivně odhaloval tu nejzávažnější kriminalitu a současně protikladně zájmu na tom, aby nebylo nad míru nutnou, nezbytně nutnou, zasahováno do ústavních práv. To je, to vybalancování zajistili poslanci, on je velice zúžen ten, tento úkon, to jeho, ten jeho dopad je zúžen jen na vybrané ty nejzávažnější trestné činy.

Když mluvíte o, řekněme, té oblasti svobody a lidských práv, která s odposlechy souvisí. Hospodářské noviny v pondělí napsaly, že policisté prolamují bankovní tajemství, tak zněl titulek onoho textu, podle Hospodářských novin je bankovní tajemství prolomeno ve chvíli, kdy legálně odposlouchávaný využívá služeb telefonního bankovnictví. Můžete vyloučit, že by policie mohla zneužívat tyto informace, a co si myslíte o té možnosti prolomení bankovního tajemství, protože s tím vlastně se nepočítá v zákoně?

Ano, no, tak je to takto. Zákon počítá s tím, že tento úkon směřuje vůči jednomu ústavnímu právu, to znamená k tajemství přepravovaných zpráv. Jenže ono to má své boční produkty, vedlejší produkty, které nikdo není schopen ovlivnit, jinak by musel těm lidem nařídit, o čem mají mluvit, což samozřejmě je nepraktické značně. Takže, pakliže je chráněno jiné ústavní právo, například při rozhovoru ten člověk mluví o své, o svých osobních údajích, zdravotním stavu, eventuelně mluví o daňových věcech, eventuelně mluví o záležitostech například ten phonebanking, to znamená i věcech s účty, nebo vlastně píše SMS, je to opravdu problém, který ten zákon ani podchytit nemůže. Je to na jediném, zákon říká jasně a zřetelně, že jestliže se zjistí skutečnosti, které nesouvisí s tou, s tím podezřením, na základě kterých ta osmdesát osmička byla uplatněna, ten paragraf osmdesát osm, tak nemohou být použité a policie je také nepoužívá, to prostě jinak nejde udělat.

Ale není možné zabránit prolomení toho tajemství nějakým zpřísněním? Jak jste naznačil, toto není možné, aby se tomu zabránilo.

Možné to není, to jsou ty boční produkty. Odposloucháváme dvě, dva subjekty, které patří do zločineckých struktur, a najednou se tam takzvaně přimotá třetí, to nikdo neovlivní, a prostě také může být prolomeno její právo nějaké ústavní, ale tomu nelze zabránit. Zabránit tomu lze tak, že se to úplně odseparuje, oddělí, od té trestní věci a nikdy se s tím nepracuje. To je jediná verze a také policie takto pracuje.

Když budeme mluvit o odposleších a o jejich souvislostech, toto téma bylo především diskutováno v souvislosti s aférou Kořistka, která před volbami ovlivňovala poměrně hodně politickou scénu. Podle informací BBC Nejvyšší státní zastupitelství do konce týdne zveřejní výsledky své prověrky, jde o třetí a poslední stupeň prověrky, která souvisí právě s aférou Kořistka, a s největší pravděpodobností zůstane celý případ dál na severní Moravě. A teď bude záležet na tom, zda policie znovu sdělí obvinění Marku Dalíkovi či Janu Večerkovi, nebo zda bude případ odložen. Kdy policie rozhodne o tom, zda bude znovu sděleno obvinění, či zda bude případ odložen?

Tady musím upozornit na to, že případy, které jsou před sdělením obvinění, to znamená, není sděleno vůči, a není stíhána konkrétní osoba, my je nekomentujeme. Musím říci, že jsme v podstatě v situaci, kdy plníme úkony nebo pokyny dozorového státního zástupce, já si myslím, že to ještě určitou dobu, možná měsíc, možná déle bude trvat.

To znamená, že není, že není reálné, že by do měsíce, respektive, že by dříve než do měsíce bylo rozhodnuto, zda policie znovu sdělí obvinění Marku Dalíkovi, tajemníkovi předsedovi ODS, a Janu Večerkovi nebo, zda případ bude odložen?

Ten případ je v takové fázi, že teď hovořit o tom, že jak bude meritorně rozhodnuto, by bylo naprosto předčasné, to vůbec není možné a hlavně ani si neodhadnu, jak dlouho budou ty pokyny, které státní zástupce dal k prověření, jak to dlouho nám bude trvat.

Naznačil jste ale, že dříve než měsíc to být ...

Asi ne.

Překvapilo vás to stanovisko, které zveřejní do konce týdne Nejvyšší státní zastupitelství, že vlastně bude záležet na, na Josefu Bláhovi jako okresním státním zástupci a na tom, zda policie bude trvat na sdělení obvinění, či bude případ odložen?

Já si myslím, že to je standardní postup, ten případ teď dozoruje akorát jiný státní zástupce, jinak místní příslušnost, nic nebylo narušeno, takže si myslím, že je to naprosto standardní.

Když se podíváte na, na celý případ, máte obavy, že nakonec bude policie zažalována nebo orgány činné v trestním řízení, Mirek Topolánek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Týden řekl, že připravuje sérii žalob na orgány činné v trestním řízení.

Ne, to si nemyslím, že by, takové obavy já nesdílím, protože my jsme postupovali přesně v souladu, už to mnohokrát tady zaznělo, s dozorovými aktivitami, a je to velice složitý případ právně, to znamená tvrzení proti tvrzení, a takových případů máme hodně a většinou je schopen rozhodnout až soud. Opravdu v přípravném řízení se většinou žádných definitivních závěrů nejsme schopni dobrat.

Konstatuje policejní prezident Jiří Kolář. Děkuji, že jste přišel do Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Policie bude brát víc, nezlepší se

Hospodářské noviny, 29. 11. 2004, strana: 4 - Co znamená páteční odložení zákona o platech policistů? Na první pohled nic převratného. Policisté a příslušníci dalších bezpečnostních složek dostanou přidáno i tak, kvalitnější práce se od nich však očekávat nedá ani v příštím roce.

Služební zákon, jehož účinnost v pátek o rok odsunula Poslanecká sněmovna, totiž kromě vyšších platů sliboval i kariérní řád. U nás věc dosud nevídanou, v západních policejních sborech zcela běžnou. Esenbáci neodejdou... "Sbor bude každopádně demotivován," tlumočí mluvčí Lucie Uhlířová stanovisko vedení policie, které počítalo s tím, že služební zákon začne platit od začátku roku 2005. "O to víc, že se nedá předpokládat, že už k dalšímu odložení účinnosti nedojde," dodává.

Kostrbatá, diplomatická věta skrývá mnohé. Například opavský policista Miroslav Štancel ji do srozumitelné češtiny překládá bez příkras: "Těch pár esenbáckých šéfů se bude dál těšit ze svých postavení a dosazovat na místa podřízených své nohsledy, kterých se po odkladu účinnosti zákona těžko někdo zbaví." Služební zákon měl totiž policii, zmítanou řadou afér, mimo jiné očistit od policistů, kteří sloužili ještě totalitnímu režimu a dnes zastávají velitelské posty.

Personální audit, jenž si vedení nechalo vypracovat, uvádí, že pokud by zákon začal platit, do civilu by odešlo kvůli vidině odchodného zhruba tři tisíce policistů. A díky tomu by se obměnila čtvrtina policejních šéfů. "Což je podle mého názoru jedině pozitivní," řekl minulý týden pro BBC policejní prezident Jiří Kolář. "Prostě není dobré, aby v exponovaných rolích u policie setrvávali lidé starší než pětapadesát, osmapadesát let.

A mám za to, že ten zákon je napsán tak, že tuto citlivou situaci řeší," vysvětloval. Zjednodušeně řečeno, služební zákon měl dát šanci mladším policistům a předlistopadové policisty měl vyplatit. Výše rent a výsluh, které by si policejní důstojníci odnesli, se ovšem stala silnou politickou kartou. Šéf lidovců Miroslav Kalousek právě kvůli tomu, že vysoké odchodné měli dostat bývalí "esenbáci", zákon dvakrát napadl.

Odklad se mu povedlo prosadit až na třetí, páteční pokus. Kariérní řád sliboval jasná pravidla. Na důležitých místech už neměli pracovat policisté bez potřebného vzdělání, kteří dnes posty zastávají díky výjimkám. Policista by navíc přesně věděl, kam se po letech vzorné služby může - i bez protekce - propracovat, i to, že pokud v práci selže, bude muset odejít do civilu, aniž dostane odchodné. Dnes i zločinní policisté odcházejí s tučnou rentou. ... a dostanou přidáno Třebaže zákon poslanci v pátek odsunuli, policisté úplně zkrátka nepřijdou.

Ministr financí Bohuslav Sobotka přislíbil, že vláda jim část ušetřených peněz stejně dá. Místo očekávaných osmi tisíc korun najdou na výplatních páskách zhruba o čtyři tisíce více. Jenže bez rozdílu. Polistopadoví policisté i esenbáci. Policejní vedení se pokusilo situaci zachránit na poslední chvíli, když sepsalo novelu, která problém výsluh ve služebním zákoně upravovala. Esenbáci by už tak snadno k tučným rentám nedosáhli. Poslanci ovšem dostali na stoly dříve návrh o odložení účinnosti. Na vypilování služebního zákona tak bude celý rok.

Politici si chtějí přidat, policistům ne

Právo, 23. 11. 2004 - Poslanci, senátoři, členové vlády, ale i prezident, soudci a státní zástupci si od začátku příštího roku nejspíše finančně polepší. Většina poslanců chce totiž po včerejším jednání svých poslaneckých frakcí kývnout na představu Senátu. Ten spojil do jednoho zákona odklad zvýšení platů příslušníků ozbrojených sborů a odmrazení platů ústavních činitelů.

Zatímco policisté, hasiči, celníci a členové vězeňské služby se tak svých slíbených peněz dočkají později, ústavní činitelé naopak dostanou přidáno hned. Do delikátní situace dostali poslance občanští demokraté a lidovci v Senátu, kteří chtějí za každou cenu o rok odložit účinnost zákona o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů, což se jim v horní komoře podařilo prosadit.

Současně s tím ale v tichosti do stejného zákona prosadili odmrazení platů stavních činitelů. Ty byly zmrazeny před dvěma roky a neměly se zvyšovat až do konce roku 2006.

"Budeme podporovat senátní návrh s tím, že platy ústavních činitelů se potom opět zmrazí," řekl včera Právu šéf lidovců Miroslav Kalousek. Než k novému zmrazení dojde, měli by podle něj politici peníze dát na charitu. "Když budou peníze vyplaceny, pak nikdo, kdo to myslí vážně, si peníze nesmí nechat," prohlásil Kalousek.

Odklad účinnosti služebního zákona považuje za důležitější, neboť podle něj jde o "nevratnou, nespravitelnou past v miliardových objemech". Rovněž unionisté podle slov šéfa svého klubu Vlastimila Ostrého dávají přednost senátnímu návrhu.

Pro odklad účinnosti služebního zákona a pro zvýšení platů politiků je ODS, která podle svého místopředsedy Petra Nečase podpoří lacinější řešení. V případě příslušníků bezpečnostních sborů jde podle něj o miliardy, zatímco v případě politiků o milióny.

Z vládních stran zůstávají osamoceni soc. demokraté, kteří žádají opak - nechat v platnosti zákon, jímž od ledna 2005 vzrostou platy policistů, a zrušit přídavek politikům. K přehlasování senátní předlohy je ve Sněmovně potřeba 101 poslanců. Z rozpolcení koalice však vyplývá, že ČSSD by pomoc musela hledat u opoziční KSČM, s níž by dala dohromady 111 hlasů. Jenže komunisté po včerejším zasedání svého klubu podporu soc. demokratům odepřeli.

Jak řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš, v klubu převážil názor, aby se komunisté hlasování nezúčastnili. "Nehodláme přebírat politickou odpovědnost za situaci, kterou způsobil někdo jiný," uvedl. Svou nepřítomností tak komunisté ulehčí situaci příznivcům senátní verze, kterým bude stačit ke schválení pouze nadpoloviční většina přítomných.

V parlamentu neuspěl ani kompromisní návrh, který nedávno Senátu navrhla sama policie. Její prezident Jiří Kolář včera v BBC řekl, že by se například o deset procent mohly snížit výsluhy, které lidovci a ODS nejvíce kritizovali.

Schválení senátní předlohy tak bude znamenat, že základní plat poslance a senátora vzroste od začátku příštího roku po rozpuštění třináctých a čtrnáctých platů do dvanácti měsíců ze současných 46 500 korun hrubého měsíčně na zhruba 53 tisíc korun. Kvůli odmrazení platů vzrostou také tzv. nezdanitelné náhrady, které jsou zákonodárcům měsíčně vypláceny na reprezentaci a dopravu. Z nynějších až 35 400 Kč čistého měsíčně na částku až 36 500 Kč měsíčně.

Kolář nechce odklad služebního zákona, je pro jeho úpravy

ČTK, 22. listopadu - Policejní prezident Jiří Kolář je proti zvažovanému odkladu účinnosti služebního zákona, který by policistům přinesl zvýšení platů o několik tisíc korun hrubého. Řekl to v dnešním pořadu Interview BBC. Dodal však, že je pro přijetí novely tohoto zákona, která by upravila některé z kritizovaných pasáží. O deset procent by se tak podle něj například mohla snížit výše výsluh, tedy pravidelné dávky po skončení služebního poměru.

Kromě snížení výsluh by se mělo podle návrhů změnit i to, po jak dlouhé době může policista dosáhnout jejich maximální možné výše. V současném zákonu se hovoří o 29 letech, "my jsme to protáhli na 33 let", uvedl policejní prezident. "Udělali jsme to tak, aby to jeho (policistovo) povolání bylo celoživotní."

Odložení účinnosti zákona o jeden rok, o kterém se diskutuje, by podle Koláře bylo "velmi nešťastnou věcí".

Odklad účinnost služebního zákona má například podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska zabránit tomu, aby k 1. lednu 2005 "sklapla past výsluhových příspěvků a statisícového odchodného".

Šéf lidovců se obává toho, že stát na to nebude mít. I proto prosazoval dvouletý odklad. Senát nicméně přišel před několika dny s návrhem, aby se účinnost zákona odložila o 12 měsíců.

Pokud by odklad nebyl schválen, členové bezpečnostních sil by od začátku roku mohli brát v průměru 32.000 korun hrubého měsíčně.

Policie zahájila inventuru odposlechů

Hospodářské noviny, 24. 11. 2004, strana: 3 - Poprvé ve své novodobé čtrnáctileté historii se policie pustila do inventury odposlechů. Policisté musí zpětně vypočítat, kolik osob odposlouchávali a kolik případu díky nim úspěšně dotáhli do konce. Připouštějí, že jednoznačná data získají zpětně zhruba za poslední dva roky. Zevrubnou analýzu policejní prezident Jiří Kolář nařídil až poté, co si na odposlouchávání začali stěžovat i politici.

Naposledy si Stanislavu Grossovi stěžoval prezident Václav Klaus, jehož policisté nepřímo odposlechli v souvislosti s kauzou H-System. "Já jsem samozřejmě zaznamenal ta prohlášení ze strany obou ústavních činitelů a okamžitě jsem tuto analýzu zadal," řekl pro BBC Jiří Kolář.

Odposlechů přibylo Kritici české policii vyčítají, že v posledních letech dramaticky vzrostl počet odposlechů. Policejní velitelé se dosud hájili tím, že roste i počet telefonních linek. K dispozici měli ale jen statistiku povolených odposlechů. "Dokud si na odposlechy stěžovali vězni, nikoho to netrápilo. Když se ale začaly týkat i ústavních činitelů, věci se pohnuly," míní Jiří Bílý (ODS), šéf poslanecké komise pro kontrolu odposlechů.

Tvrdí, že komise žádala detailní informace už dřív. "Stanislav Gross ještě jako ministr vnitra na nás ale kašlal. A my jsme víc dělat nemohli," řekl Bílý. Nedávno ovšem přiznal: "Do doby, než byl odposloucháván pan předseda Topolánek v kauze Kořistka, jsme neměli informace, aby byl důvod k pochybám."

Do poloviny prosince chce mít policejní prezident v rukou přesná čísla, která udávají, kolik osob policie v minulých letech odposlechla (někteří podezřelí používají i deset telefonních čísel) a v kolika kauzách. Především však chce vyhodnotit, jak byly odposlechy využity. "Mylná je ale představa, že každý odposlech je efektivní jen v okamžiku, kdy se použije u soudu jako důkaz.

Zákon to formuluje šíře. Odposlech je efektivní i v případě, že díky němu objevíme další podezřelé," upřesnil náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně. Skartované spisy Oslovení kriminalisté však upozorňují, že čísla nemusí odrážet realitu.

Policejní prezídium totiž žádá data z let minulých, a mnohé spisy se už skartovaly. Navíc řada detektivů už u policie nepracuje a dnešní policisté je musí shánět a ptát se jich, jaké metody při vyšetřování použili. "Předpokládáme, že jednoznačná data sesbíráme v případech od začátku roku 2002," připustil Macháně.

I tak však jde o tisíce spisů, které musí policisté znovu otevřít. Musí sepsat nejen detaily o odposleších, ale zpětně dohledat i to, v jakých případech použili prostorové odposlechy a sledovali internetovou a klasickou poštu podezřelých.

"Chceme vědět i to, kolik odposlechů soudce nepovolil. Předpokládáme, že to bude tak promile ze všech žádostí. A také kolik odposlechů bylo zastaveno během vyšetřování, protože soudce při přezkumu zjistil, že jsou zbytečné a k odhalení trestné činnosti nepovedou. Myslíme, že i takových případů bylo minimum," říká poslanec Bílý. "Nakonec bude výhodné i pro policii, aby takové data měla."

Statistiku odposlechů totiž zkreslují i případy, kdy lidé sami souhlasí se sledováním vlastního telefonu, například v okamžiku, kdy je někdo vydírá. "Každopádně budeme tato data sbírat i do budoucna. Budeme je moci srovnat s okolními zeměmi a myslím, že se ukáže, že nejsme výjimeční," věří Macháně.

HN: Policie zahájila kontrolu starých odposlechů

PRAHA 24. listopadu (ČTK) - Policie zahájila kontrolu starých odposlechů. Inventuru nařídil policejní prezident Jiří Kolář poté, co si na odposlouchávání začali stěžovat politici. Policisté musí vypočítat, kolik osob odposlouchávali a kolik případů díky nim úspěšně dotáhli do konce. Jednoznačná data je policie schopna získat zhruba za poslední dva roky. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny.

Na odposlechy si mimo jiné stěžoval premiéru Stanislavu Grossovi prezident Václav Klaus, kterého policisté nepřímo odposlechli v souvislosti s kauzou H-System.

"Já jsem samozřejmě zaznamenal ta prohlášení ze strany obou ústavních činitelů a okamžitě jsem tuto analýzu zadal," řekl podle listu Kolář v BBC. Přesná čísla a vyhodnocení využití odposlechů chce mít Kolář v rukou do poloviny prosince.

"Mylná je ale představa, že každý odposlech je efektivní jen v okamžiku, kdy se použije u soudu jako důkaz. Zákon to formuluje šíře. Odposlech je efektivní i v případě, že díky němu objevíme další podezřelé," vysvětlil v HN náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně.

Podle šéfa poslanecké komise pro kontrolu odposlechů Jiřího Bílého (ODS) žádala komise detailní informace už dříve. "Do doby, než byl odposloucháván pan předseda Topolánek (Mirek Topolánek - předseda ODS) v kauze Kořistka, jsme neměli informace, aby byl důvod k pochybám," dodal zároveň Bílý.

Kriminalisté, které HN oslovily, připouštějí, že zjištěná data nemusí zcela odrážet realitu. Mnohé spisy již byly skartovány. "Předpokládáme, že jednoznačná data sesbíráme v případech od začátku roku 2002," uvedl Macháně. Poslanecká komise chce podle Bílého vědět i kolik odposlechů soud nepovolil. Předpokládá, že se bude jednat o zhruba o promili ze všech žádostí.