Robert Břešťan redaktor BBC

Bezmála šestnáct měsíců je ve své funkci Jiří Janeček. V den svého zvolení mimo jiné slíbil, že bude odolávat politickým tlakům.

Jiří JANEČEK, (zvukový záznam): Já mám tu televizi rád, říkám to upřímně, ať si říká, kdo chce, co chce a věřím, že se tenhleten strom dá okopávat a zalívat a že někam vyroste. Kdybych měl pocit, že se před těmi politiky, že neustojím, ano, tak to prostě dělat nebudu. Já se jim nechci zavazovat, nechci jim slibovat, nechci, ale chci se s nima bavit, ano.

Politici naopak odolávají snahám České televize o zvýšení koncesionářských poplatků. Proti jejich zvýšení je především ODS. Poslankyně za tuto stranu Kateřina Dostálová letos v červnu krátce po zamítnutí navýšení poplatků řekla:

Kateřina DOSTÁLOVÁ, (zvukový záznam): My jsme řekli, že nebudeme navyšovat koncesionářské poplatky. Já bych chtěla vidět hospodářskou zprávu za tento rok a teprve potom se budeme rozhodovat, jak dál. Nicméně musím říci, že oceňuji práci současného finančního šéfa České televize, protože jsem u všech jednání na mediální komisi a na výboru a k určitému pokroku v České televizi v poslední době dochází.

Koncesionářské poplatky, finanční situace České televize, ale také digitalizace. To budou hlavní témata následujícího rozhovoru. Příjemný poslech vám přeje Robert Břešťan. Ve studiu BBC vítám generálního ředitele České televize Jiřího Janečka. Dobrý den.

Dobrý večer.

Loni na podzim, asi si na to sám dobře vzpomínáte, bylo možné si vsadit na to, zda jako ředitel České televize přežijete do 31. prosince 2004. Ta varianta ano znamenala nízký kurz, jedna celá dva, ta varianta ne dvě celé devadesát pět. Vzpomenete si, jaké šance a naděje jste si tehdy dával vy?

Já jsem si nevsadil, takže možná už tím říkám, jaké šance jsem si dával. Já jsem o tom nepřemýšlel. Já jsem přemýšlel o tom, že jsem přišel na post, kde hodlám vydržet celé volební období, kde hodlám vykonat všechno to, co jsem si předsevzal, takže s tímhle jsem nijak nekalkuloval.

Ve funkci jste přesně od 19. července 2003. Zpočátku jste v práci podle svých tehdejších vyjádření trávil až šestnáct hodin. Zlepšilo se to?

Inu, částečně. Víte ona ta práce, někdy si i takovouhle práci musíte takříkajíc vysedět. To znají určitě velmi dobře tvůrci, kteří třeba píší, tak prostě ne všechno dokážete udělat během pěti, šesti hodin, ale musíte si prostě ten, tu záležitost důkladně promyslet, takže částečně se tahle situace zlepšila, nejsem tam už šestnáct, ale řekněme dvanáct, čtrnáct.

Ptám se i proto, že vás mohu citovat z loňského rozhovoru pro Mladou frontu DNES, kde jste řekl, že dobrý manažer nemá dělat více než, řekněme, dvanáct hodin, a má si najít čas na relaxaci.

Ano, to je správně. Já s tím souhlasím. Já si myslím, že dobrý manažer je dobrým manažerem ne ihned poté, co přijde do funkce, ale musí nějaký čas vstřebávat informace, musí se sžít s prostředím a televize, jak posluchači jistě vědí, tak je také běh na dlouhou trať a ...

A manažer má vždy připraven telefon, ovšem novinář ví, že ve studiu má ho mít vypnutý.

Pardon. Omlouvám se. Čili je to tak, že během toho roku nebo roku a půl, vlastně to je takové období v televizi, vlastně kdy za rok, za rok a půl přichází na svět v podstatě nový pořad, to není příliš dlouhé období a pro manažera, si myslím, že to je období naprosto normální, kdy se s tím prostředím žije, kdy ho důkladně pozná.

Vy jste se na druhé straně nikdy příliš netajil tím, že nejste žádný manažer a právě proto jste si přivedl do České televize vrchního ředitele Františka Lamberta. Osvědčilo se vám tohle, řekněme, dvojvládí?

Víte, já nechci rozdělovat funkce nebo nechci říkat, kdo je a kdo není dobrý manažer. Já si myslím, že dobrým manažerem se člověk nenarodí, že se to dokonce ve škole nenaučí, že mu to dá dlouholetá praxe, čili já jsem sice prošel řadou kurzů manažerských, něco jsem se dozajista naučil a učím se stále a doufám, že dobrým manažerem jsem nebo budu. Františka Lamberta jsem si vzal z prostého důvodu, protože je to dobrý přítel a schopný člověk, který vedl velké firmy a musím říci, že se mi to osvědčilo. Ano, je to člověk na pravém místě, který mi pomáhá právě ve změnách struktury firmy ve vnitřním řízení.

Ve funkcích a pravomocích tedy máte naprosté jasno, kdo, co?

Samozřejmě. Já jsem generální ředitel.

Po svém nástupu do funkce právě generálního ředitele jste se podle svých slov mimo jiné zděsil například toho, že v České televizi je podpisový řád, v němž má právo podpisu čtyři sta lidí. Okleštil jste tento počet?

Ano, ano, podpisový řád je nový. Počet lidí se zúžil. Víte, já, když jsem nastoupil, tak jsem vlastně říkal, že je třeba jaksi, obrazně řečeno, přitáhnout opratě a mít věci pod kontrolou. Ono to vypadá byrokraticky, ale jinudy cesta nevede, takže podpisový řád je samozřejmě nový a patřičné kompetence má mnohem méně lidí.

Velký důraz jste po svém nástupu do funkce chtěl klást také z hlediska programů na českou dramatickou tvorbu, zejména na seriály.

Jiří JANEČEK (zvukový záznam): Co je pro mě nesmírně důležité a co si stále čím dál tím víc uvědomuju, to je původní dramatická tvorba. Já jsem to tam i říkal, že inscenace, filmy, seriály, seriály, seriály, seriály, stokrát, to je to rodinné stříbro, které tady přetrvá desítky let. Víte co, oni se za těch padesát let kouknou možná zase na nemocnici nebo na Četnický humoresky a bude exkurz do historie pro ně a bude skvělej, že jo. Ty peníze je dobře do toho investovat. Já si myslím, že tvůrčí potenciál v této republice je minimálně dvojnásobnej, než na co budeme mít peníze, takže z čeho vybírat bude určitě velmi jednoduché.

Řekl jste loni v červenci. Považujete seriály České televize, ty nové, opravdu za rodinné stříbro?

Jak jsem říkal na začátku, tak televizní branže je běh na dlouhou trať a i výroba seriálu trvá velmi dlouho, čili já sklízím úspěchy za práci svých předchůdců stejně tak jako kritiku za práci svých předchůdců. Já si myslím, že kvalitní český seriál je skutečně rodinným stříbrem. Můžeme diskutovat o tom, co vnímáme jako kvalitu, nebo ne. Obecně vzato se domnívám, že původní dramatická tvorba je České televizi veskrze vlastní a vnímám to tak, že prostě tuto kvalitní dramatickou tvorbu musíme dělat, samozřejmě v rámci možností.

I nadále se o ni chcete opírat?

Těch pilířů je určitě víc, to není jenom původní dramatická tvorba. Já jsem původem zpravodajec a vnímám veřejnou službu samozřejmě tak, že musíme dávat kvalitní zpravodajství našim divákům. Musíme držet kvalitní dramatickou tvorbu, ale musíme držet kvalitní tvorbu pro děti, dokumentární tvorbu. To je nesmírně důležitá věc. Já jsem tam v tom rozhovoru, který jsem, z něhož jste pořídili záznam, tak jsem tam i říkal, že mezi to rodinné stříbro patří dokumentární tvorba. Vezměte si, že my vlastně mapujeme současnost. A ta současnost skutečně bude za pár let exkurzem do historie, a to, co děláme my, čili dokumenty o lidech, kteří tady za pár let nebudou, o věcech, které se prostě dějí, tak ty tady zůstanou, zůstanou v archívu, a to je ten náš Fort Knox s těmi zlatými cihlami.

Sám jste připomněl, že jste původem novinář, zpravodajec a šéfredaktor zpravodajství. Zdeňka Šámala jste pověřil zpracováním projektů zpravodajské televize. V jaké je to fázi?

Zdeněk Šámal je ředitelem zpravodajství, čili ne šéfredaktorem, ale ...

Omlouvám se.

... ředitelem. Nic se neděje. Má na starosti ještě mimo zpravodajství, aktuální publicistiku a sport. Ten projekt je ve fázi, je velmi dobře zpracovaný. My teď samozřejmě počítáme, přemýšlíme, respektive zjišťujeme, jaké jsou legislativní možnosti, časové možnosti, kapacitní možnosti, finanční možnosti, a tak dál, a tak dál, čili já nechci předstupovat před někoho s projektem, třeba ani ne před Radu České televize s projektem, který není precizně vycizelovaný.

Takže Rada České televize se k tomu ještě nijak nevyjádřila?

Rada České televize o tomto projektu samozřejmě ví. Někteří radní, kteří jsou déle ve funkci, tak o něm vědí už vlastně dávno, protože se zpravodajským kanálem se tady počítá také už déle, ale já, když jsem nastoupil do funkce, tak jsem si vzal Zdeňka Šámala jako ředitele zpravodajství zejména proto, že je to podle mého názoru jeden z největších odborníků v České republice právě na zpravodajskou televizi.

On se prý nechal inspirovat švédským modelem. V kostce to znamená, že se program v průběhu dne bude přizpůsobovat cílové skupině, která se v danou dobu na televizi dívá, takže ráno na děti, odpoledne třeba na teenagery, pubescenty a pak by měl následovat ten obvyklý, zpravodajsko-publicistický servis. Je to tak, že by to mělo mít takto koncipovaný záběr?

Já, přece ode mě nechcete, abych tady dopředu, obzvlášť v době, kdy se chystají další subjekty do vysílání zpravodajských ...

Bylo by to pěkné.

... /nesrozumitelné/, abych tady vyprávěl o tom, jaké bude programové schéma tohoto kanálu. Řeknu vám jedno, že je velmi dobře připravený a že zcela jistě většinu diváků uspokojí.

Můžete aspoň říci to, jestli je pravdou, že se počítá aspoň se zkušebním vysíláním nejprve šířeným kabelově či satelitně?

Ano.

Je to tak tedy. Později bude pro tuto čtyřiadvacetihodinovou televizi vyčleněn jeden z kanálů digitální televize?

Předpokládáme to, ano. To je též jeden z projektů, který už v České televizi v podobné míře byl nastaven nebo s podobnou vizí byl nastaven, ale nikdy nebyl tak precizně vyspecifikován, jako v této chvíli.

Takový čtyřiadvacetihodinový zpravodajský servis je asi dobrým argumentem také pro politiky. Hrajete na tuto kartu při snaze o zvyšování koncesionářských poplatků?

Víte, já jsem byl často dříve podezříván, že hraju různými kartami, abych ovlivnil politiky, aby nám dali poplatky. Já si myslím, že hrajeme velmi čestnými a transparentními kartami. Tohle je prostě jedna z vizí, jedna z cest, kterou chceme jít a já si myslím, že jestli s touto záležitostí vyjdeme teď nebo za půl roku, že není vůbec podstatné. Já si myslím, že by mělo být kvitováno spíše s povděkem, že nesedíme se založenýma nebo nestojíme se založenýma rukama že v té televizi prostě pracujeme, přemýšlíme o budoucnosti. Známe cestu, víme cíl, kam chceme dojít, to je velice důležité.

Letos jste se zvýšení koncesionářských poplatků vlastně už dočkali na stokorunu, ovšem po pozměňovacích návrzích Senátu poslanci zákon opět zamítli. Připomeňme si, jak po hlasování reagoval tehdejší český premiér Vladimír Špidla.

Vladimír ŠPIDLA, (zvukový záznam): Televize není v lehké finanční situaci, a proto jsme chtěli zvýšit poplatky. Bohužel ten senátní návrh byl nepřijatelný, protože v zásadě směřoval postupně k privatizaci druhého televizního okruhu a vytvářel podmínky pro to a byl neuvěřitelně sociálně tvrdý.

Řekl BBC letos na konci června Vladimír Špidla a ještě tehdejší reakce vrchního ředitele Františka Lamberta.

František LAMBERT, (zvukový záznam): Řešení situace České televize je kombinace toho, co uděláme sami a zvýšení koncesionářských poplatků, protože je naposledy zvedli v roce 97 a přeci jenom kolem nás se všechno zdražuje. Tu první část, myslím, že plníme a myslím si, že i přeplňujeme a samozřejmě i těch několik set milionů, které se nám podařilo dát dohromady vlastně od října letošního roku dodneška, nám nestačí k tomu, abychom vyrovnali vlastně všechny ty problémy, které tady v minulosti nastaly.

František Lambert. Pane Janečku, letos v červnu jste asi neměl dobrou náladu.

Tak já si myslím, že nejsem člověk pesimisticky naladěný. Samozřejmě byl bych mnohem raději, kdybychom poplatky získali. Víte, já si neodpustím několikero poznámek. První je ta. Představte si, že byste přišel domů ke své manželce a řekl jí: "Tak ženuško drahá, budu ti dávat výplatu, kterou jsem bral v roce 97, a tak si s tím žij," tak vás asi možná za dva měsíce vyhodí, protože v současných cenách to nejde. A neodpustím si další poznámku, vezměte si ...

To uvidíme po svatbě.

... že ceny se u nás strašně zvyšovaly. Jenom za přenos signálu my platíme pět set čtyřicet pět milionů korun. Před těmi sedmi lety to bylo o sto milionů méně, stejně tak s cenami za autorské, autorské poplatky. Čili to je věc, která, s kterou těžko něco uděláte. Ceny se zvyšovaly, kdežto příjmy se fakticky snižovaly. Ještě jedna zajímavá záležitost. My jsme loni, byla plánovaná ztráta, když jsem nastoupil, zhruba tři sta padesát milionů korun. My jsme ji snížili na sedmdesát milionů, s daní na sto třicet. Představte si tu hrůzu, jak by se choval asi podnikatel, který bude ve ztrátě a ještě musí státu zaplatit daň. My jsme zaplatili daň padesát pět milionů korun.

Byli byste radši, kdyby vám ji stát odpustil?

Tak samozřejmě, to ano, ale my jsme od státu, a to je taky důležité říci, ono si to moc lidí neuvědomuje, my jsme od státu nikdy nedostali ani korunu, my nejsme státní televize. My jsme veřejnoprávní televize nebo televize veřejné služby, my jsme televize vlastně všech diváků, nikoliv státu, nedostali jsme řádné peníze jako třeba Slovenská televize, která byla státem poměrně bohatě dotovaná.

K rozpočtu České televize se ještě dostaneme. Vy vršíte argumenty, předkládáte čísla, proč zvýšit výši poplatků zhruba na tu stokorunu. Proč se vám ale tedy stále nedaří přesvědčit poslance o nezbytnosti tohoto kroku?

Víte, to byste se měl asi zeptat jich. Já vím, že ta otázka je samozřejmě správná, tím vás nechci vůbec napadat. Já samozřejmě stále argumentuji tím, my máme nejnižší poplatky v celé Evropě. Nižší mají pouze Rumuni, ale těch je zase rodin dvakrát tolik, těch je přes šest milionů rodin, takže mají nejvíc nebo více než my, čili my jsme nejhůře placená televize v Evropě. Máme nejnižší procento reklamy, třeba Maďaři mají deset procent reklamy, Poláci patnáct a my máme jenom jedno procento, Slováci mají tři, čili ...

A stejně tyto argumenty nestačí.

A stejně tyto argumenty, víte, ono, když nechcete slyšet, tak neslyšíte.

A kteří poslanci nechtějí slyšet nejvíce?

Já je nechci nějak kategorizovat, nechci říkat, kdo je pro, nebo proti. Myslím si, že, kdo chce si informace najít, tak si je najde, kdo je chce slyšet, tak je slyší. My ty argumenty říkáme, říkáme naprosto transparentně, jsme velmi otevření a myslím si, že v tom není žádný problém. Prostě pokud chceme, aby tady veřejnoprávní televize tuto službu poskytovala, tak bychom si jí měli, tak bychom je měli mít. Chtěl bych ještě diváky samozřejmě upozornit, že ...

Posluchače BBC.

Posluchače, pardon, upozornit na to, že nic není zadarmo, ani soukromá televize není zadarmo. Dovolím si ještě jednu poznámku, když jsme u té reklamy. Na reklamním trhu, na televizním reklamním trhu je letos zhruba odhadem osm celých tři miliardy korun. Z těch osmi celých tří miliard má Česká televize zhruba miliardu. Kolik zbývá? Sedm celých tři miliardy korun. Kam asi tečou ty miliardy? My vysíláme dva programy za čtyři celých tři miliardy korun a zbývající televize vysílají za kolik?

Ale s tím asi nic neuděláte, vždyť je uzákoněno, že máte nárok na procento reklamy. Proč tedy svou snahu například nesměřujete na zvýšení toho čísla na tři procenta, ostatně o tom jste uvažoval právě krátce pro svém nástupu do funkce.

Víte, já si myslím, že každému, co jeho jest. Nám to jedno procento v podstatě, já bych ho ani moc nechtěl zvyšovat. Já se domnívám, že za určitých podmínek může stačit. Pokud koncesionářský poplatek bude navýšen, tak si myslím, že to je celkem v pořádku. Samozřejmě pokud poslanci přijdou s iniciativou, že budeme mít tři procenta, určitě je využijeme.

Jehož hostem je Jiří Janeček. Ještě přeci jen krátce k poplatkům. Vrchní ředitel České televize František Lambert letos na Radě České televize řekl, že už vlastně nepočítá s tím, že se podařilo televizní poplatky navýšit. Vy také ne?

Ale jděte. To snad neřekl.

Našel jsem to v přehledu médií. Může vám je ukázat po vysílání ...

No, já si myslím, že to zcela jistě nemyslel. S tím, že s nimi nepočítá letos, tak to předpokládám, že ano, ale my věříme, že poplatky dostaneme. Koneckonců je to zcela normální věc. Vezměte si, že zvýšení poplatků třeba u vás, respektive u vaší mateřské stanice BBC, také je jistým způsobem, ten poplatek je valorizován, kdežto u nás k němu sedm let, k žádné valorizaci nedošlo, takže já si myslím, že bychom ho dostat měli.

Návrh zákona o poplatcích by měl parlament projednávat opět teď někdy na podzim. Vy znáte nějaký přesnější termín?

Vím, že měl, že v prvním čtení mělo dojít k projednání minulý týden, to bylo odloženo, takže předpokládám, že v horizontu, řekněme, tří týdnů přijde na přetřes.

Osvědčila se České televizi mimochodem nějak ta nedávná změna ve způsobu platby ve smyslu televizních poplatků u právnických osob? Ta platí od 1. října.

To je příliš brzy na to, abychom vyhodnocovali nebo abychom řekli nějaké kategorické resumé. Každopádně první náznaky ukazují, že se nám to samozřejmě vyplatí, jinak bychom to nedělali.

Kolik zhruba vám dluží právnické osoby? Někteří podnikatelé prý i miliony korun.

To, ta čísla nejsou až tak dramatická. Je to v řádech milionů korun.

Každá koruna ovšem dobrá.

Samozřejmě.

Navýšení poplatků České televizi v příštím roce, pardon, nezvýšení poplatků České televizi v příštím roce povede ke stagnaci a pozvolnému pádu České televize do bezvýznamnosti, to jsou vaše slova a za nimi si, předpokládám, stojíte.

Je to tak. Víte, my jsme schopni za stávající situace udržet nebo za stávající finanční situace maximálně udržet stávající stav. Nebudeme mít na rozvoj, nebudeme mít na technický rozvoj, nebudeme mít na programový rozvoj. Už v tuto chvíli, bohužel, já mám na stole řadu skvělých projektů a já musím tvůrce odmítat, protože na ně nemám peníze. Věřte, že je mi to velmi, velmi líto, když musím tak renomované tvůrce, renomované dokumentaristy a musím sdělit, že na jejich skvělé projekty v tuto chvíli peníze nejsou.

Po devíti měsících letošního roku Česká televize hospodařila se ziskem dvou set šedesáti dvou milionů korun, původně jste přitom čekali ztrátu kolem padesáti milionů. To byste se ale mohl dočkat argumentu, že když takto hezky hospodaříte, tak žádné vyšší poplatky nepotřebujete.

To by byl asi hloupý argument a já z hlouposti rozhodně naše zákonodárce nepodezřívám. Oni sami dobře vědí, vy to víte také, a všichni posluchači také, že šetřit lze jenom do určité míry. Prostě teď v tuto chvíli si troufám říct, že jsme takřka na hraně a dál už to nejde.

A čím to? Ušetřil jste nejvíce na mzdách? Vím, že jste za poslední rok a půl propustili zhruba tři sta lidí.

Mzdy je jedna věc. Ty mzdy mají určitou setrvačnost, to také víte, že se tahle položka neobjeví hned. My jsme zvýšili výnosy z reklamy, z teleshoppingu, z prodeje našich služeb, z prodeje práv, a tak dál. Ušetřili jsme zase na výrobě pořadů, na autorských honorářích, na dokladech na opravy, na různých drobných položkách, takže prostě už jsme prakticky vyčerpali všechny možnosti a řekl bych, že už to dál prostě nejde.

Rozpočet na rok 2004 byl stanoven jako vyrovnaný s náklady a výnosy ve výši čtyři miliardy tři sta milionů korun plus, minus. Myslíte, že skončí jako vyrovnaný?

Já si to nemyslím, já jsem o tom přesvědčen. Já jsem to slíbil a rád bych své slovo dodržel. Samozřejmě, že ta cesta je nesmírně složitá. Jestli tam bude prostě plus, minus nějaký milion, tak možná, ale rozhodně tam nebude ztráta, jaká byla plánovaná v minulých letech, v loňském, předloňském roce, a tak dál, v řádech stovek milionů korun.

Ušetřené peníze jste dali do výroby programů. Očekáváte, že po zbytek roku, řekněme, po začátek roku příštího, udržíte alespoň stávající rozsah původních pořadů?

My jsme letošní rozpočet, zase to je jedna věc, která je nesmírně důležitá, letošní rozpočet jsme udělali střízlivý. Udělali jsme ho vyrovnaný. Víte, na úrovni kterého roku byl? Na úrovni roku 98, čili my jsme přiškrtili všechno, co se přiškrtit dalo a přesto se nám podařilo udržet původní tvorbu na poměrně slušné úrovni. Samozřejmě, že, jak už jsem říkal vlastně v předešlé otázce, my můžeme udržet jen stávající stav, ale na další rozvoj už těžko bude. Těžko budu moci vyrábět více dramatických pořadů. Těžko budu moci dělat více seriálů. Těžko budu moci dělat více dokumentů.

S jakou částkou už teď, zhruba v polovině listopadu, asi byste měli, počítáte pro příští rok, pro rozpočet na rok 2005?

No, my musíme počítat zhruba se stejnou částkou jako letos, protože poplatky zatím nemáme, tak jsme racionální.

To znamená ta částka čtyři miliardy tři sta milionů zhruba?

Zhruba čtyři a půl miliardy.

Pro deník Právo jste řekl, že pokud nevyřeší stabilní, se nevyřeší stabilní financování České televize, tak se televize může rozloučit i s plány na nákup nových technologií, a také investic a rozjezdu digitálního vysílání. Ovšem dnes jste představili na tiskové konferenci své vize na provoz digitálního vysílání, takže rozjede se, i kdyby se poplatky nezvýšily?

Samozřejmě. Digitalizace je nevratný proces. Prostě Česká republika nemůže být analogovým ostrůvkem uprostřed digitální Evropy, přes to prostě takříkajíc vlak nejede, čili my digitalizovat musíme. Ale ta nejjednodušší cesta, že překlopíme jedničku a dvojku do digitální podoby, to prostě není naše cesta. My chceme nabídnout divákům za standardní poplatek mnohem, mnohem víc. Chceme jim nabídnout zpravodajský kanál, o kterém jsme mluvili před okamžikem. Chceme jim nabídnout vzdělávací a dokumentární kanál. Později, v době, kdy už bude stoprocentní nebo vysoká penetrace set top boxy, tak samozřejmě chceme upravit i programovou nabídku prvního programu a druhého programu, to znamená, že z druhého programu zmizí ony dokumenty, protože budou na ČT 4 a druhý program se stane takovým programem, který bude více kulturním, kde prostě bude větší možnost uvádět klasická díla světové kinematografie a řadu dalších. Čili i ta programová skladba se začne měnit a ty jednotlivé programy se více vyprofilují, a to nám právě ta digitalizace může dovolit. A to nemluvím o dalších doplňkových službách, které digitalizace přináší.

Takže programová skladba programů ČT 1 až ČT 4 už je dostatečně rozmyšlena. Máte jasno, co, kde budete vysílat?

My máme samozřejmě naprosto jasno, co budeme vysílat na těchto programech, ale jsme samozřejmě připraveni v případě, že by nebyl jenom jeden veřejnoprávní multiplex a v nějaké dohledné době by bylo třeba více, dva, tři, řekněme, tak jsme samozřejmě připraveni nebo máme navrženy i další typy programů, další, další, prostě nestojíme a jenom nečekáme, ale ten program digitalizace je už natolik komplexní, že obsahuje všechny alternativy s předpokladem výhledu do roku 2010.

K faktickému zahájení digitálního vysílání vzduchem je ovšem potřeba změnit i zákon o České televizi, pokud se nemýlím. Je to tak?

To je pravda, ano.

Je to tedy tak, že v současné době je jasně dáno, že Česká televize může vysílat pouze na dvou programech?

Tak praví zákon na straně jedné. Na straně druhé říká, že Česká televize je povinna zavádět nové technologie a nové formáty, takže vlastně nám v tomto smyslu též trochu nahrává, ale byl bych mnohem raději, kdyby bylo přesně specifikováno, kdyby bylo specifikováno tak, že řeknu, že Česká televize vysílá nejméně dva programy nebo něco v tom smyslu.

Takže očekáváte novelizaci, anebo se pokusíte udělat nějakou právní kličku?

Ne, já bych nerad kličkařil. To není můj styl. Já bych rád, abychom měli vše perfektně precizováno už v zákonech.

Podobně je to i u doprovodných telekomunikačních služeb. Česká televize nemá provozování telekomunikačních služeb, takže pokud by je chtěla jaksi přilepit k digitálnímu multiplexu, opět to musí řešit zákon?

To by musel řešit zákon, ano.

S tím počítáte?

Je to jedna z variant.

Digitalizace znamená i nárůst konkurence. Vysílat mají další dva digitální multiplexy. Můžeme připomenout, že před několika dny, 3. listopadu, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsala výběrové řízení na licence a první licence by mohly být uděleny možná už v únoru příštího roku. Očekáváte větší konkurenční tlak, větší boj o onen pověstný reklamní koláč?

Já si myslím, že nás se tenhle boj příliš netýká. My chceme poskytovat standardní, kvalitní službu a veřejnoprávní službu. My se nebudeme honit za sledovaností, a to už jsem říkal od svého nástupu do funkce několikrát. Prostě moloch sledovanosti nebo sledovanost pro mě sice je důležitý pojem, není to prázdný pojem, ale nechci se hnát za sledovaností přes moc. Já se domnívám, že diváci si nás vždycky najdou, a zhruba ta třicetiprocentní sledovanost, kterou teď máme, je podle mého názoru uspokojivá.

Dokonce stoupla oproti loňskému roku.

Stoupla oproti loňskému roku. Navíc, když někdo říká, že se nedívá na Českou televizi, tak pravděpodobně nemluví pravdu, protože devadesát osm procent všech diváků se alespoň jednou denně na Českou televizi podívá, takže vlastně skutečně nás využije v podstatě každý.

Kolik let dáváte té dnešní současné analogové televizi?

To je závislé od Evropy. To je závislé od toho, nakolik nám Evropa ještě, řeknu, dovolí, a berte to, prosím, v uvozovkách, vysílat analogově. My vlastně překážíme. My v tom éteru tím analogem brzy budeme překážet a budeme stínit všem okolním zemím, takže my se musíme prostě velmi rychle přizpůsobit a v podstatě plnit všechny dohody na Evropské úrovni, abychom digitalizovali v podstatě stejně nebo na podobné úrovni jako ostatní země.

Máte pocit, že Česká republika drží krok v digitalizaci?

Mám obavy, že bychom měli zrychlit tempo.

Potíže spojené se souběhem toho analogového a digitálního vysílání tady jistě také jsou, při tom souběžném provozu může prý dojít k ovlivňování příjmů těch původních analogových televizí. Tak se píše aspoň v usnesení české vlády při zahájení řádného digitálního televizního vysílání. Kdy začnete připravovat české diváky na to, aby si začali kupovat set top boxy, aby zkrátka i oni přistoupili na to, že je tady digitální televize?

Ona tady ta digitální televize už je. My v Praze ...

Ve zkušebním vysílání?

Ano, zkušebně vysíláme už, tuším, asi dva roky, takže ta tady je. No, inu, jak připravit diváky. Prostě, jak jsem říkal, přes digitalizaci vlak vlastně nejede, ta býti musí a musí být v určitém termínu, který je závislý na evropských dohodách, takže diváci si buď budou muset koupit set top boxy, my budeme samozřejmě rádi, ale určitě se tady najde i nějaká podpora vládní nebo na jakékoliv jiné vládní úrovni, ale jinak vlastně to ovlivnit nemůžeme. Evropa jde touto cestou a my nemůžeme být vedle.

Dokážete odhadnout, jak dlouho by vedle sebe měly vysílat analogové a digitální televize?

To odhadnout neumím, ale vím, že pokud bychom my měli vysílat třeba paralelně analogově i digitálně, tak že by to pro nás bylo velmi nevýhodné, protože bychom museli platit za distribuci signálu jak v té, tak v oné formě, což samozřejmě by pro nás bylo velmi nevýhodné a ...

Ovšem ze dne na den to vypnout nelze.

Ze dne na den to zcela jistě vypnout nelze. Bude to zcela jistě proces, který bude trvat měsíce, ne-li roky.

Máte vypočítány i náklady, které ponese i Česká televize na digitalizaci, protože to asi vyžaduje změnu televizního vybavení přinejmenším?

Samozřejmě, že spočítáno máme. Vnitřní struktury jsou v podstatě na tyto programy, které vysíláme teď, tak jsou digitalizované. Pokud počítáme se čtyřmi programy, tak samozřejmě budeme potřebovat některé další zařízení a hlavně musíme saturovat ten celoroční provoz. To je řádově, a tomu se nevyhne žádná televize, řekněme tři sta milionů korun na oba dva programy další.

Řekl jsem, že jste za dobu ve své funkci propustil zhruba tři sta lidí. Ostatně přezaměstnanost bylo to, co vám vyčítali zejména politici ODS. Dá se tedy očekávat, že lidi budete muset znovu nabírat, až se skutečně digitalizace rozjede?

Víte, já si zase nechci hrát na nějaká laciná gesta, propustíme tisíc, dva tisíce lidí. To jsou nesmysly. Jako každý dobrý manažer nebo podnikatel víte, že budete zaměstnávat jenom tolik lidí, kolik potřebujete. Prostě jako, když ty lidi budete propouštět, tak vám nebude moct, kdo vyrábět. Když si budete najímat externisty, tak si je budete najímat pouze v případě, že budou levnější než interní zaměstnanci, čili já chci mít tolik zaměstnanců, kolik jich skutečně dobře využiju, nic víc, nic míň.

Říká host dnešního Interview BBC, Jiří Janeček. Děkuji za rozhovor.

Taky díky. Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.