Robert Břešťan redaktor BBC

Milan Šimonovský ve studiu BBC

Česká republika se po vstupu do Evropské unie stala pro evropské dopravce levnou tranzitní zemí. V Rakousku a Německu jsou platby za používání silnic výrazně dražší. Jednodenní dálniční známky ale Česká republika zdražovat nesmí. Vláda je chce proto rovnou zrušit. Stínový ministr průmyslu za ODS Martin Říman kritizuje vládu za liknavost.

MARTIN ŘÍMAN (zvukový záznam): Vláda a ministerstvo dopravy zejména vědělo nejméně od roku 2000, tedy čtyři roky, že k tomu v Rakousku a v Německu dojde a v žádném případě žádným způsobem se na to nepřipravilo a teď v podstatě to řešení hledá za pochodu, takže zaspalo samozřejmě, ale když už zaspalo, tak asi bychom to nějak řešit měli a toto je v podstatě dneska jediná možnost řešení, protože na mýta nejsme připraveni a nic jiného nemáme k dispozici.

Čím hustší doprava, tím více nehod, za loňský rok na českých silnicích zemřelo přes tisíc tři sta lidí. Pomůže bodový systém trestáním dopravních přestupků. Poslanci ho letos 15. října odmítli, ministr dopravy Milan Šimonovský ho chce předložit znovu a ve stejné podobě.

MILAN ŠIMONOVSKÝ (zvukový záznam): Já to pokládám za naprosto průhledný, čistý systém, který motivuje řidiče k tomu, aby si hlídali, jak mají jezdit.

Především o dopravní situaci v České republice bude následující rozhovor. A příjemný poslech přeje Robert Břešťan. Ve studiu BBC vítám českého ministra dopravy, místopředsedu KDU-ČSL, místopředsedu české vlády a senátora v jedné osobě Milana Šimonovského. Dobrý den.

Dobrý den.

Bojíte se jezdit na českých silnicích?

Ano, otevřeně přiznávám, že mám strach zejména z těch bezohledných řidičů, kteří, které potkávám.

A jako ministr máte nárok na vůz s řidičem, služební vůz, kdy jste naposledy sám kočíroval?

Já jezdím v sobotu, v neděli po Moravě autem, také služebním, ale řídím si sám, protože by bylo neúměrné, abych měl řidiče přes víkend v Brně, takže docela si užívám také v silničním provozu jako každý jiný řidič.

To ovšem zapadáte do té skupiny nebezpečný víkendový jezdec.

Ano, dá se to tak říct a já také jezdím opatrně a jsem si toho vědom.

Zítra, tedy ve středu, má česká vláda projednávat novelu zákona, který mimo jiné zavádí bodový systém trestání dopravních přestupků. Je skutečně naprosto stejný, jaký jste předkládal 15. října?

Je to ten stejný vládní návrh, ale to neznamená, že nepředpokládáme, že výsledek bude hodně podobný tomu, co projednávala Poslanecká sněmovna při tom neúspěšném prvním pokusu, pouze je to technická věc, jak se vyhnout dlouhému připomínkovému řízení a projednávání v legislativní radě vlády, takže to, co jde do vlády, je skutečně to, co vláda odsouhlasila na jaře letošního roku a předpokládáme po dohodě s hospodářským výborem, že bude tento návrh obohacen o další novelu pravidel silničního provozu tak, jak jsme to frekventovali nebo jak jsme se s tím seznámili při projednávání ve sněmovně.

A vy jste si nějak pojistil poslušnost koaličních poslanců pro to nové hlasování o stejném zákoně?

Víte, pojištění nikdy není stoprocentní, já znovu říkám, byla dohoda s koaličními poslanci, že tento návrh projde již při tom prvním hlasování v Poslanecké sněmovně, mě to velmi překvapil ten výsledek, trošku to svádím i na blížící se volby, kdy možná někteří poslanci uvažovali, že řidiči by neměli být před volbami tak nervózní a možná by pak také třeba při hlasování dávali hlasy těm, kteří jsou mírnější na ně.

Možná, kdyby se taky hlasovalo jindy než v pátek, kdy si poslanci rádi dělají prodloužený víkend.

To je druhá věc. Myslím si, že to, ta neúčast vládních poslanců byla rozhodující pro výsledek hlasování.

Jedním z těch poslanců, který se zdržel hlasování, byl například Miloš Melčák, který vznesl k zákonu jednasedmdesát pozměňovacích návrhů a například by rád zrušil přednost chodců před automobily nebo by rád zvýšil rychlost v obci aspoň na šedesát. Opravdu myslíte, že poslanci, kteří přicházejí s takovými pozměňovacími návrhy, váš návrh podpoří?

U pana poslance Melčáka si nejsem jistý, spíše předpokládám, že návrh nepodpoří přesto, že některé jeho návrhy nebyly tak obskurdní jako ty, které jste uváděl, některé jeho návrhy byly skutečně smysluplné a ty byly zapracovány stejně tak, jako návrhy z ODS, takže mě nakonec překvapilo, že, že strana ODS jednotně hlasovala proti tomuto zákonu, i když spousta návrhů byla přijata.

ODS vám prý nabízela, abyste s ní probral některé jí navrhované změny, ale vy jste údajně neměl zájem. Není tedy bezpečnost na silnici něco, na čem by měla být dohoda napříč politickým spektrem, kde by měly ustupovat obě strany?

Ta předvolební rétorika pana Římana, já jsem si ji přečetl, tak je skutečně předvolební, protože hospodářský výbor je složen ze všech politických stran a jednání v hospodářském výboru byla velmi náročná, několikakolová, jednou jsme jednali pět hodin, takže všechny návrhy všech stran, jak komunistické strany, tak samozřejmě také ODS, tak sociální demokracie, lidovců i unionistů, byly probrány, zohledněny, bylo o nich hlasováno, takže myslím, že hospodářský výbor nakonec přijal návrh, který byl velmi konsistentní, podstatně rozšiřoval ten vládní návrh, ale myslím si, že nakonec vytvářel docela logickou normu, která by mohla velmi pomoci zlepšit bezpečnost na našich silnicích ...

Přesto ta shoda nebyla.

Víte ...

A možná ani nebude.

Možná ani nebude, já, já jsem přesvědčený o tom, že některé části zákona budou některým lidem vadit, osobně se domnívám, že právě bodovací, bodový systém byl ten, kde poslanci z ODS měli nejvíce, nejvíce vystoupení proti tomuto bodovému systému, přesto tento systém v deseti zemích Evropské unie přináší výsledky, které jsou mimořádné a měli bychom se těmi zkušenostmi poučit.

Hlavním cílem vaší strategie bezpečnosti silničního provozu do roku 2010 je snížit počet usmrcených v silničním provozu až na padesát procent úrovně roku 2002, to je velmi odvážný návrh nebo odvážná snaha. Myslíte, že právě bodový systém je něco, co tomu může napomoct?

Bodový systém také, bodový systém je zaměřený vlastně na postih řidičů, kterým jakákoliv finanční pokuta nedělá žádné starosti a nepřidělává jim vrásky, to znamená, jim dělá starosti, že by mohli přijít o oprávnění řídit vozidlo, to je pro ně trest, který by byl asi, znamená, že by měli asi zlepšit své chování nebo motivoval by je k tomu, aby zlepšili své chování na silnici. Takže tady, tady myslím, že právě bodový systém bude ten, ten rozhodující, jinak ...

Ale, pardon, asi logická námitka, asi žádný zákon, žádný systém nezabrání opilci, aby si zkrátka sedl za volant.

To s vámi souhlasím, ale chci jen říct, že jen debata o tomto zákonu, o tom, že se něco změní, znamenala, že proti loňskému roku na silnicích zůstalo o sto padesát lidí méně, to znamená sto padesát zbytečných úmrtí ...

I tak to byl tisíc tři sta, což je obrovské číslo.

Bylo to, loni, loni tisíc tři sta a v letošním roce, když porovnáme mezi léty loňským a letošním rokem, tak máme sto padesát pět, jsme aktivní, to znamená, sto padesát pět zachráněných životů a úměrně tomu, asi o deset procent, méně trvale zmrzačených lidí, to jsou čísla, která stojí za to. A já se vracím k té vaší otázce, jestli se nám podaří do roku 2010 změnit ten stav na českých silnicích. Určitě padesát procent je velmi ambiciózní číslo, ale každý zachráněný lidský život za to stojí a vidíte, že pouhá debata o tomto zákonu už zachránila sto padesát lidských životů.

Ovšem k té zásluze o záchranu životů se hlásí také policie se svými Kryštofy a Kryštůfky.

Určitě dozor policie patří k tomu, k těm, já nevím, řekl bych, podmínkám, aby se zlepšila, zlepšila bezpečnost provozu na silnicích, není to jen zákon, zákon je nástrojem. A musí také policii umožňovat, aby byl zákon vymahatelný, ale také policie musí být v provozu častějším, častějším zjevem, musí být vidět na silnicích a musí řidiči vědět, že pokud zákon budou přestupovat, tak je také policie bude trestat.

Opět námitka, která zaznívá z řad ODS. Kdyby řidiči dodržovali ta současná pravidla a policie je nadále vymáhala či lépe vymáhala, tak by přece těch nehod také ubylo, bylo by i méně mrtvých.

Souhlasím s vámi, že policie zatím není v dostatečném množství policistů na silnicích přítomna, není přítomna v provozu, spíše někde staticky měří rychlost, to je ..., to neodpovídá jejich úloze, protože oni mají povinnost ze zákona dohlížet na plynulost zejména provozu a bezpečnost. To znamená, my chceme, aby byla policie a takto jednáme s panem ministrem vnitra Bublanem, aby byla trvale přítomna v provozu, aby každý řidič si byl vědom, že pokud zákon přestoupí, tak přijde, přijde za toto přestoupení trest tak, jak je to v jiných zákonech, třeba v trestním právu.

Zmínil jste pana ministra Bublana, on v zásadě souhlasí s těmi vaši, vašimi návrhy, ovšem například s návrhem, aby měřit rychlost mohli městští policisté, aby mohli vybírat pokuty, s tím nesouhlasí. Není to opravdu nepřiměřené přidávání pravomocí městské policii, která ze své podstaty má spíše kontrolovat dodržování vyhlášek ve městě?

S tímto, s tímto návrhem přišli poslanci, já jsem ho podpořil a podporuju právě proto, že dopravní policie v rámci Policie České republiky je skutečnou Popelkou, jak co do technického vybavení, tak co do počtu policistů, kteří se, kteří v provozu jsou přítomni, proto o to rozšíření pravomocí na městskou policii očekávám, že bude více policistů, více strážníků dohlížet na bezpečnost silničního provozu a plynulost a určitě to bude pro nás řidiče znamenat větší možnost, že potkáme někoho, kdo nás upozorní na to, že jsme přestoupili zákon a také to povede k tomu, aby si řidiči dávali větší pozor.

Podle té novely, která zavádí bodový systém, by dvanáct bodů člověk nasbíral docela snadno. I za drobnější prohřešky typu nerozsvícených světel, případně telefonování za volantem a podle stínového ministra průmyslu za ODS Martina Římana je bodový systém v navrhované podobě špatný.

MARTIN ŘÍMAN (zvukový záznam): Je tak nesmírně restriktivní společně se zvýšením pokut, že pokud by to policie měla opravdu brát vážně a chovat se podle toho zákona, tak já tvrdím, že do roka a do dne polovina českých řidičů nemá řidičský průkaz, aniž by se dopustila nějakých fatálních dopravních přestupků, prostě zapomenete párkrát rozsvítit, párkrát zapomenete hands free a přijdete o řidičák.

Řekl už v červnu BBC Martin Říman. Podle vás, pane ministře, zákon restriktivní je, či není.

Zákon určitě restriktivní je, ale nesouhlasím ...

A příliš?

... s tou premisou, že by slušní řidiči přicházeli o řidičský průkaz, tak tomu prostě není nikde v Evropě. Ten, který nasbírá trestné body, tak si začne dávat větší pozor. Zákon předpokládá, že body se také budou umazávat přitom, když řidič nebude přestupovat zákon často a myslím si, že je to takový motivační systém, který umožní, aby skutečně řidič si dával pozor větší, když bude mít více bodů a prostě každé přestoupení zákona je přestoupení zákona a musí být potrestáno.

Jeden z posluchačů BBC, Miloš Rubeška z Prahy, doporučuje i tvrdší postup, napsal nám to v e-mailu, formulář najdete na www.bbc.cz a doporučuje, aby při výrazném překročení rychlosti ve městě byl na místě odebrán řidičský průkaz a navíc o autu píše jako o zbrani a doporučuje zabavení takové zbraně a případně dokonce vydražení ve prospěch obětí dopravních nehod. A jak dodává, každý z uživatelů zná dopravní předpisy a zákonné normy je potřeba i razantně prosazovat. Vy byste s tímto tedy tvrdým přístupem souhlasil?

Já jsem pro mírnější přístup, přesto je mně vyčítáno, že je příliš tvrdý, skutečně v některých zemích, ve Velké Británii, ten, který je odsouzen za přestupek proti zákonu, tak dokonce v některých případech auto je zešrotováno, ať je to auto toho vlastníka, nebo, nebo má půjčené, je to skutečně velmi odstrašující prostředek ve Švýcarsku, pokud je opakovaně řidič postižen za stejný přestupek, tak může jít přímo do vězení, to stejné v Rakousku, takže jsou, jsou různé zkušenosti a já myslím, že teprve vyhodnocení toho našeho návrhu v praxi ukáže, jestli jsme příliš mírní, nebo tvrdí.

Ta novela zavádějící bodový systém, o který hlavně jde a o kterém jsme se doposud bavili, bude-li schválena, by měla platit zhruba za rok, na podzim roku 2005, dřív to nejde?

Dřív to nejde, protože musíme dát řidičům i policii i dopravním úřadům na pověřených obcích čas, aby se seznámili s novelou, zvlášť proto, že očekávám, že ta novela bude podstatně širší, než je vládní návrh, to znamená, že budou ještě změněna v hospodářském výboru a nakonec na plénu Poslanecké sněmovny i pravidla silničního provozu a tam vidím, že je nezbytné, abychom měli čas pro dobrou osvětu k řidičům, abychom je upozornili na všechno, co se mění, aby každý řidič si byl vědom, jaký zákon v současné době platí a jaká je změna proti současným pravidlům.

Já si dovolím pro ilustraci vypíchnout jeden bod, vy, pokud vím, podporujete poslanecký návrh, který počítá se zákazem předjíždění pro kamiony na všech silnicích s dvěma a více jízdními pruhy. Ovšem třeba podle sdružení autodopravců Česmad Bohemia by takový zákaz naopak bezpečnost na dálnicích snížil, protože za každým takto pomalu jedoucím vozidlem by se vytvořila velmi dlouhá kolona a pro veškerá osobní auta by pak zbyl pouze rychlý, levý jízdní pruh. Takto složitě to říkám proto, že asi zjevně hrozí, že se původní dobrý úmysl může v praxi ukázat jako zcela nefunkční.

Tento poslanecký návrh, pokud nebyl doplněn také návrhem, že na dálnici mají přístup vozidla, která mají maximální rychlost, vyvinou maximální rychlost šedesát kilometrů, tak za ten původní návrh poslanecký byl hoden podpory, protože si myslím, že na dálnici jsme v současné době svědky skutečně boje řidičů kamionů mezi sebou, skutečně mě to překvapuje až, jak profesionálové mezi sebou závodí, když jedou o dva, tři kilometry rychleji než ten druhý. Ale na druhé straně si myslím, že také toto nebezpečí bychom mohli nahradit osazením dopravních značek v těch nebezpečných místech, které by zákaz předjíždění kamionů obsahovaly, a to znamená, že není to jediné řešení.

Takže nemusí řešit zákon. Zůstaňme ještě u té kamionové dopravy, Českou republiku po vstupu do Evropské unie zahltily kamiony, vaše ministerstvo to ostatně samo kritizuje. Ovšem s tím enormním nárůstem jste přeci museli počítat po vstupu do Evropské unie.

Řekl bych, že ten enormní nárůst tak, jak ho vidíme, tak souvisí s odstraněním celních bariér, to znamená, toho, ty kamiony, které čekaly dříve na hranicích, tak se dostaly do provozu, je to asi dvacet, třicet procent ...

To také není žádné překvapení, že padnou bariéry.

To, to nebylo překvapení a s tím jsme počítali. Ten smrtící koktejl, proti kterému jsme museli zasáhnout a proti kterému zasahujeme, je, že současně dálnici D 1 je naší nejstarší dálnicí a je často už v havarijním stavu, některé úseky jsou v havarijním stavu, to znamená, musíme je opravovat za provozu. A právě ta nebezpečná místa, která se dostala až do vlády na řešení, byla ta místa, kde se uzavíral jeden pás dálnice a musel se opravovat a provoz byl svedenej do jednoho dálničního pásu ...

A už se vám podařilo mimochodem D 1 zlepšit, napravit, vy jste ve vládě prosadil návrh na zlepšení bezpečnosti provozu na D 1?

Ten návrh měl zejména za účel koordinaci mezi Policií České republiky, státním odborným dozorem a samozřejmě investorem, který realizuje opravy na dálnici. Ty opravy na dálnici jsou věcí trvalou, že ty skutečně musíme opravovat tak, aby umožňovaly trvalý provoz, ale to, co se mně dařilo dlouhodobě, a proto jsem také požádal vládu o projednání tohoto koordinačního materiálu, bylo, že jsem nedosáhl účasti policie, posílení účasti policie na dálnici D 1. Po projednání materiálu ve vládě se to podařilo, byla celkem zvýšená ...

A pozorujete efekt?

Pozoruji efekt, samozřejmě pozoruji efekt. Ono to souvisí i s tím, že teď v těch podzimních měsících jsme už dokončili většinu uzavírek, už zůstává, myslím, jedna ...

Z původních osmi, myslím.

No, bylo jich, myslím, že devět a jedenáct dopravních omezení, takže teď už je ten provoz, skutečně není rušen stavebními uzávěrami, ale ten dohled policie by chtěl ještě zvýšit. Skutečně je potřeba, aby byli také účastni ve vlastním provozu, nikoliv jen staticky.

To konzultujete s ministerstvem vnitra - posílení dálniční policie?

Ano, konzultuji, náměstci se schází, připravují společné opatření.

Ještě, ještě zpět ke kamionům a, řekněme, k boji proti tak silnému provozu, ve vládě kvůli tomu prosazujete zrušení jednodenních dálničních známek. Myslíte, že právě tohle skutečně pomůže?

Jednodenní dálniční známky jsou dány směrnicí Evropské unie, já jsem se vyslovil, že tento, toto zrušení budu podporovat, pan místopředseda Jahn byl projednávat tento náš záměr v Evropské komisi, kde jsme narazili na silný nesouhlas ...

A dovolte, abychom si poslechli, co Martin Jahn pro BBC v říjnu v této souvislosti řekl.

MARTIN JAHN (zvukový záznam): Jedna rovina je, jak chápeme výklad direktivy Evropské komise. Já myslím, že tam není zcela exaktně napsáno, že státy musejí mít jednodenní známky, i když takový výklad Evropské komise je. A druhá věc je zvláštní situace České republiky, která opravdu díky své poloze je tranzitní zemí, má velmi dobrou dopravní infrastrukturu, lepší než třeba Slovensko nebo Polsko a slouží proto naše dopravní infrastruktura nejenom našemu průmyslu, ale ve velké míře i průmyslu evropskému a já myslím, že by k tomu Evropská komise měla přihlížet.

Řekl vicepremiér Martin Jahn. Takže, pane ministře, jak to je, vy říkáte, že ty jednodenní známky musí být, teď jsme slyšeli, že to tak striktní není, například dokonce Maďarsko prý jednodenní známky vůbec nemá.

Maďarsko nemá jednodenní známky, v Polsku je vyšší cena za jednodenní známku, než ukládá směrnice ...

Takže žádný problém by neměl být, když je Česká republika zruší.

Ta slova pana místopředsedy Jahna byla ještě před jeho cestou do Bruselu, po té cestě jasně prohlásil, že pro Evropskou komisi je nepřijatelné, abychom zrušili jednodenní známku, musím ...

Přesto zrušíte je, nebo ne?

... musím říci, že my musíme toto, toto zrušení prosadit zákonem a právě poslanecký návrh, do kterého jsme vkládali naděje, byl smeten s novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích, takže vlastně teď nemáme zákonnou oporu a projednání vládního návrhu změny zákona je na několik měsíců. Takže to cesta pro nás není, my se budeme snažit vytvořit v Poslanecké sněmovně prostor pro poslanecký návrh v tomto směru a pak teprve vláda může se k tomu doprovodně svým nařízením přihlásit a ocenit vlastně ten, tu změnu zákona časovou, časovým kupónem.

Do budoucna tedy vkládáte hlavní naději v elektronické mýtné. Platí ten horizont roku 2006?

Elektronické mýto je vlastně výkonové zpoplatnění, které je podstatně spravedlivější a skutečně je nástrojem pro rozložení těch dopravních zátěží v rámci Evropy, jen pro všechny posluchače je potřeba říci, že to elektronické mýto plošně je zavedeno pouze ve Švýcarsku a od letošního roka, roku také v Rakousku, v Německu se už dvakrát bezúspěšně pokusili toto mýto zavést. Takže pokud chceme být rychlejší, tak se nám to možná podaří v tom roce 2006, my máme referenční datum 1. 1., ale skutečně to je kritická cesta a ...

Nezaspali jste přeci jen už trochu, protože tam jsou přece velmi dlouhé lhůty. Například soutěž, veřejná soutěž na dodavatele, podle pravidel Evropské unie musí trvat určitou dobu, až čtyři měsíce, pak bude dlouho trvat stavební úprava nezbytná, další opatření před spuštěním systému.

Odmítám tady tyto zjednodušené populistické výroky. Velká Británie připravuje zavedení výkonového zpoplatnění od roku 2000 a předpokládá jeho zavedení v roce 2008. V Rakousku to připravovali tři roky a potom rok a půl implementovali, to znamená, zaváděli do provozu. Německo to připravuje zhruba pět let a ještě to nemá, takže já myslím, že postupujeme v souladu s našimi možnostmi, také jsme čekali na reference v Evropě a ukazuje se, že některé systémy jsou skutečně schopné v praktickém provozu a ta naše příprava probíhá velmi, velmi rychle. Myslím si, že nebude problém legislativa, výběrové řízení, pokud vláda bude souhlasit, může být vypsáno na začátku příštího roku.

Přínosy z výběru onoho mýta odhadujete v prvních letech až na čtyři miliardy korun, později dokonce deset miliard. Jen pro srovnání, z dálničních známek teď Česká republika vybere ročně asi dvě miliardy korun, veškeré výnosy z mýtného by měly jít výhradně na obnovu tuzemské dálniční sítě. To platí?

Platí to samozřejmě, protože takový je zákon. Veškeré, veškeré výnosy ze zpoplatnění komunikací jdou do oprav komunikací, do nové výstavby, ale je potřeba si říci, že ten systém nového zpoplatnění je také investičně náročný a první léta budou také velmi výrazné splátky na tuto investici.

Mimochodem, Státní fond dopravní infrastruktury se naplňuje z výnosů Fondu národního majetku, jehož činnost skončí, jste si jist, že se do fondu najdou dostatečné finance odjinud?

Jistý nejsem, ale Fond národního majetku je vlastně pouze zástupcem státu. Zde je potřeba říci, že státní rozpočet by měl být účasten trvale rozvoji dopravních sítí na území České republiky, protože dopravní sítě jsou nezbytnou podmínkou rozvoje ekonomiky a bez hospodářského růstu, a proto ten nástroj, pokud skončí Fond národního majetku, tak do budoucna zůstane státní rozpočet jako zdroj části příjmů, druhým, druhým zdrojem je zpoplatnění a samozřejmě část výnosů ze spotřební daně z paliv a maziv.

My jsme mluvili především o situaci na silnicích, jak to vypadá s, řekněme, rozporem, či nerozporem ve vládě v tom, zda podporovat více právě silniční dopravu či železniční dopravu.

Tak, tento rozpor není, protože vláda už v roce 96 se rozhodla revitalizovat železniční dopravu, rekonstruovat a modernizovat železniční koridory, které přes naší zemi vedou a rozhodla se tak v souladu s evropskou politikou ...

Ovšem většina peněz na dopravu jde do silnic.

Na rozvoj silnic jde dvacet osm miliard a na rozvoj železnic devět miliard, ono to odpovídá i rozsahu sítě železniční a silniční. Té železniční je zhruba devět tisíc kilometrů a té silniční čtyřicet pět tisíc kilometrů, takže ten poměr není nijak diskriminující vůči železnici, ale je pravdou, že železniční zařízení je dražší na pořízení a modernizaci než silnice.

Když jsme tedy u železnice, vy jste senátorem za město Brno a jste i zastáncem přesunu tamního hlavního nádraží, je to tak?

Je to tak, že jsem senátorem za Brno ...

To ano, já se ptám spíš na tu druhou část.

Ta druhá část také, ale chci říci, že poloha osobního nádraží souvisí s rekonstrukcí železničního uzlu Brno, což je problém i Prahy a ostatních měst velkých a právě to je, bych řekl, nejnáročnější, investičně nejnáročnější etapa, kterou Česká republika bude v železniční dopravě realizovat.

Přesto nejsou právě proto priority někde jinde? Můžeme připomenout průměrné stáří osobních vlaků dvacet pět let, železničních budov sto patnáct let a v dopravní koncepci se dokonce píše, teď cituji: "Údržba silnic a železnic dlouhodobě zaostává za potřebami a je to i vlivem nedostatečného financování a nedokonalé organizace." Takže když mnoho miliard vrhneme nebo vrhnete ze státního rozpočtu, z peněz daňových poplatníků na rekonstrukci či přesunutí nádraží v Brně, tak mnoho nezbyde.

Víte, to Brno se stalo takovým zástupným problémem. Praha bude stát přes sto miliard korun, Brno bude stát devatenáct a stále Brno je předkládáno občanům České republiky jako nějaký mimořádný případ rozhazování. Prostě rekonstrukce železničního uzlu Brno je nezbytná proto, že Brno je evropská železniční křižovatka, vedou přes to dva multimodální koridory a železniční koridory ze severu na jih a východu na západ. Praha je stejný případ, a proto je potřeba tato nádraží rekonstruovat, tyto uzly zmodernizovat a součástí toho jsou i nová nádraží. V Praze se budují takto dvě nádraží.

Můžeme připomenout, že referenda v Brně se zúčastnilo v podstatě více lidí, než kolik přišlo v několika volebních obvodech k volbám do Senátu. On by zdravý rozum skoro velel k tomu, aby bylo přání lidí respektováno, byť ta účast nebyla taková, aby to odpovídalo potřebám kodifikovaným v zákoně.

Tady se bavíme o referendu, místním referendu, které vlastně, pokud by bylo naplnilo všechny podmínky zákona, tak by bylo závazné pro radnici ...

Já jsem se ptal spíš na ten zdravý rozum teď.

... Brna, já, já se k tomu dostanu, protože radnice je odpovědná za územní plán na svém územním obvodu a stát vždy realizuje to, co městská zastupitelstva schválila ve svých územních plánech. A pokud se jedná o kraje, tak zase realizuje to, co si schválí krajská zastupitelstva. Takže není na ministru dopravy, aby určoval, kde bude osobní nádraží, ale pokud se mě někdo na názor ptá, tak říkám, že je to efektivnější a jednodušší a levnější v odsunu té poloze.

Dotkli jsme se senátních voleb, už nás tlačí čas, takže, prosím, stručně. V krajích to vypadá na to, že budete mít jako KDU-ČSL pouze jednoho hejtmana. Berete to i tak jako úspěch?

Úspěch to není v porovnání s pěti hejtmany, kteří, které jsme měli. Je potřeba také říci, že KDU-ČSL jde oproti situaci před čtyřmi lety do voleb sama ve většině krajů nebo šla do voleb sama a má více mandátů, než měla před čtyřmi lety.

Hostem Interview BBC byl český ministr dopravy Milan Šimonovský, děkuji za rozhovor.

Prosím.