Václav Moravec moderátor BBC

Pavel Štefka ve studiu BBC

Českou armádu od příštího roku čekají zásadní změny v zahraničních misích. Koncem února armáda téměř úplně opustí Irák a bude se víc angažovat na Balkáně a v Afghánistánu. Tady jsou slova ministra obrany Karla Kühnla.

Karel KÜHNL, ministr obrany /US-DEU/ (zvukový záznam): Zejména zvýšíme svoji účast na Balkánu a také v Afghánistánu. V Iráku bude naše účast od příštího roku mít poněkud jinou podobu, menšího počtu vojáků, vojáků - lékařů a zdravotníků.

Konstatuje český ministr obrany Karel Kühnl. Nejen o budoucnosti zahraničních misí české armády bude následujících třicet minut. I dnes je před námi půlhodina otázek a odpovědí. I dnes vás od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den, dobrý podvečer.

Šest tisíc tun nepotřebné munice podle rozhodnutí české vlády poputuje do Afghánistánu. Pane generále, jak daleko jsou jednání s americkou armádou o transportu munice do Afghánistánu?

Já bych chtěl především říct, že armáda munici vyřazuje, a potom pan náměstek Bělčík je zodpovědný za další kroky. Podle mých informací v pondělí má proběhnout další jednání o transportech s americkou stranou, konkrétně s firmou General Dinamics a bude dohodnuta určitě první část přepravy, to je ta letecká, a další část by měla být kombinovaná, železnicí a potom lodí. Je předpoklad, že mezi na rozhraní listopad, prosinec, by tato munice měla být vyskladněna, naložena a transportována.

Nepředpokládá se tedy, že by transport byl čistě jenom letecký? Budou kombinovány obě metody?

Ano, tak se to předpokládá v současné době.

Ministr obrany Karel Kühnl k rozhodnutí vlády darovat nepotřebnou munici z českých armádních skladů do Afghánistánu před měsícem v rozhovoru pro BBC uvedl:

Karel KÜHNL, ministr obrany /US-DEU/ (zvukovýzáznam): To je akce celé Severoatlantické aliance na pomoc novým strukturám nového afghánského státu a trvá už asi půldruhého roku. Toto je součást naší pomoci to darování té munice. Dopravu té munice bude organizovat americká strana, a také koaliční síly v čele se Spojenými státy budou příslušné pro jejich střežení až do okamžiku užití.

Prozradil před měsícem v rozhovoru pro BBC ministr obrany České republiky Karel Kühnl. Pokud se nemýlím, pane generále, tak česká armáda disponuje sedmdesáti tisíci nepotřebnými tunami munice.

Ano.

Existují nějaké další státy, které projevily zájem o darování munice z českých armádních skladů?

Tak, jak asi dobře víte, NATO se zabývá otázkou výstavby armády v Iráku. Já si myslím, že toto je další možné místo, kde by takováhle munice mohla být využita při budování této nové armády.

Máte už konkrétní informace ze Severoatlantické aliance, o jakou munici a v jakém množství?

Ne, zatím tyto informace nejsou a myslím si, že bude nejdříve potřeba, aby jednotlivé státy nabídly výzbroj, popřípadě výstroj, a potom je možné se k tomu připojit nebo nepřipojit.

Co konkrétně bude nabízet Česká republika a česká armáda?

Zatím toto nebylo stanoveno, ale tak, jak jsem hovořil, ta munice samozřejmě by přicházela v úvahu. My máme spoustu také nepotřebné vyřazené techniky. Podle toho, jak bude vypadat organizační struktura, kterou také doposud neznám, tak podle toho bychom mohli, si myslím, že i tuto techniku v případě potřeby tam darovat.

Můžete být konkrétnější, o jakou techniku by šlo a která pravděpodobně bude funkční, aby to nebyly například nefunkční tanky a podobně?

Té funkční vyřazované techniky mnoho není. Máme možnost určitě nějaké starší obrněné transportéry, starší vozidla, pokud budou vyřazena, pokud budeme kupovat nové nákladní automobily a podobně, určitě ruční zbraně.

Kdy se rozeběhne ta fáze v Severoatlantické alianci, rozumějme fáze, opravdu vážná o jednání, jak bude vypadat irácká armáda a jak by se na případné výzbroji a výstroji irácké armády mohla podílet černá, česká armáda?

Ano, takže ta jednání byla zahájena, byla zahájena vlastně celá tady ta oblast přípravy armády /nesrozumitelné/ skupina se vrátila asi před týdnem z tohoto prostoru. V současné době se všechno vyhodnocuje. Budou probíhat jednotlivá jednání. Já si myslím, že stejně tak, jak je organizován i výcvik nové armády a těch iráckých instruktorů, který by mohl začít na začátku příštího roku, někteří pravděpodobně ještě těsně před koncem roku 2004, tak pak můžeme nějak kalkulovat i s tou možností, že budeme vědět, jaká ta organizační struktura se připravuje.

My se ještě záhy k Iráku dostaneme. Zůstanu-li u munice, tak zhruba čtyřicet tisíc tun munice české, nepotřebné munice, má být zlikvidováno, což poměrně hodně zatěžuje armádní rozpočet stejně jako armádní rozpočet zatěžuje ostraha muničních skladů. Uvažujete v souvislosti s tím, že byste kvůli nedostatku peněz urychlili likvidaci? Je to možné?

To je velmi komplikovaná záležitost, protože samozřejmě problém je, že se vynakládají peníze a střežení, na opravu nutnou objektů a podobně, na druhé straně je třeba vynakládat další peníze, které nemáme v současné době ve střednědobém plánu. Máme je plánovány na jiné projekty, a to hovoříme v druhé etapě třeba až o sedmi stech milionech, když máme už příští rok méně o osm set padesát milionů, takže je to pro nás problém, protože bychom museli rušit nějaké projekty a je poměrně v současné době levnější zkusit tu munici ještě chvíli skladovat, a jestli se nepodaří třeba prodat nebo darovat a ty peníze můžeme na likvidaci vyčlenit v podstatě kdykoliv.

Ta částka zhruba čtyř miliard korun, se kterou se počítá na likvidaci munice, tak je to na celou část munice, těch sedmdesáti tisíc tun.

Ano, to je na celou likvidaci.

To znamená, že teď, když se například podařilo šest tisíc tun munice nepotřebné udat do Afghánistánu, tak se snižuje za každou tunu ta částka, která by šla na likvidaci?

Určitě, protože nebude co likvidovat, proto to nebude stát tyto peníze.

Krom Afghánistánu a řekl jste, že Irák je, řekněme, nadějnou zemí.

Je to možná varianta. Já neříkám, že to tak bude.

Jsou ještě další možnosti?

Zatím o žádných nevím.

Počátkem příštího roku dojde ke změnám v zahraničních misí České armády. Ministr obrany Karel Kühnl sice prohlásil, že se česká armáda bude angažovat v oblastech, kde působí nyní, tedy například na Balkáně, v Afghánistánu, Iráku, ale poněkud v jiné struktuře.

Karel KÜHNL, ministr obrany /US-DEU/ (zvukový záznam): Po zvážení prostředků, které máme k dispozici, bude naše účast v různých podobách a v různé struktuře v těchto oblastech pokračovat, zejména zvýšíme svoji účast na Balkáně a také v Afghánistánu. V Iráku bude naše účast od příštího roku mít poněkud jinou podobu menšího počtu vojáků, vojáků - lékařů a zdravotníků.

Konstatuje ministr obrany České republiky Karel Kühnl. Předpokládá náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka, že by mohlo dojít ještě k nějakým změnám ve struktuře českých misí v příštím roce?

Může dojít ke změně v té hlavní misi, což je pro nás Balkán a KFOR, protože tam v současné době máme čtyři sta osob a mění se organizační struktura z brigád na takzvaná úkolová uskupení. Jsou to manévrová uskupení, která mohou zasáhnout v podstatě kdykoliv.

To znamená, že je to daleko mobilnější?

Je to mobilnější a je to ze současných sedmnácti osob snížení asi o deset tisíc osob. Takže bylo by tam méně vojáků, ale větší manévrující schopnosti by měli. To znamená, kdybychom přešli tady na tu variantu, my bychom byli schopni od poloviny roku být takzvaným řídícím národem, tedy velet této jedné skupině a v tom případě bychom tam měli asi šest set osob.

To znamená víc nebo míň?

Víc o dvě stě. To znamená, zabezpečit spojovací jednotku a logistiku. To je varianta, se kterou počítáme a bylo by to dohromady asi šest set milionů.

To znamená, že vy byste pak museli ušetřit na jiných zahraničních misích? Nebo, kde byste vzali peníze, pokud by se tato varianta ukázala jako velmi pravděpodobná, že byste navýšili o dvě stě mužů jednotku na Balkáně a stálo by to víc peněz?

My s tím samozřejmě počítáme. To máme kalkulováno v těch vyčleněných prostředcích, takže odnikud bychom nic nebrali. Dále nám vzniká nová operace Evropské unie. To je operace Altea v Bosně a Hercegovině, kde se tady po několika letech zase vrátíme. Tam bychom měli asi šedesát osob plus dva vrtulníky, protože vzdušné síly také musí jít někdy ven. V Afghánistánu asi osmdesát lidí. To je ten rekonstrukční tým společně s Německem v Faisabadu a v Iráku máme prodloužení do konce února zhruba do těch sto lidí. To je vojenská policie, a potom v dalším NRF počítáme asi s pětatřiceti osobami. To je část chemické jednotky a řídících prvků letectva.

Dovolte, abych se zastavil u té irácké mise. Já jsem s vás ptal na možné změny. Předpokládáte, že by nová irácká vláda, která vznikne pravděpodobně po volbách, které se mají uskutečnit na začátku příštího roku, že by irácká vláda mohla požádat českou armádu, aby ke školení ať už vojenských policistů či jiných složek, bezpečnostních složek vznikající irácké armády nebo policie, docházelo na iráckém území? To znamená, že by bylo zapotřebí prodloužit pobyt českých vojáků i po 28. únoru roku 2005?

Já se nedomnívám, že by byla požádána přímo Česká republika. Toto všechno se řeší v rámci NATO. Do čtrnácti dnů zhruba by mělo být rozhodnuto, který stát, co bude cvičit. My do toho návrhu na rok 2005 jsme dávali, že vycvičíme sto ne vojáků, ale instruktorů, kteří budou potom cvičit vojáky nebo policisty, záleží na tom, jak budeme NATO osloveni. My jsme připraveni toto udělat ve dvou turnusech zhruba tříměsíčních a v podstatě jakoukoliv odbornost, mohou to být velitelé čet, velitelé rot, a naopak můžou to být také ti policisté. Záleží na tom, jak bude toto všechno v NATO rozděleno.

Nepředpokládáte, že by mohlo dojít ještě k nějakému jinému dělení? Že by Česká republika byla požádána Severoatlantickou aliancí, respektive novou iráckou vládou, která vznikne po volbách o jinou vojenskou přítomnost než o školení iráckých instruktorů v České republice?

Tak zatím s tím nepočítáme, protože toto zase není jenom výmysl. To bylo už dříve také konzultováno, takže já předpokládám, že to bude asi tak, jak jsem před chvílí řekl.

Opoziční ODS ústy stínového ministra obrany Petra Nečase ale tvrdí, že výcvik a školení budoucích instruktorů, iráckých instruktorů v České republice nebude tak efektivní jako výcvik, který by probíhal v Iráku. Jaké jsou protiargumenty?

To je otázka názoru. Něco jiného by bylo, kdybychom cvičili obyčejného vojáka na technice, kterou bude mít a v konkrétním prostoru. A něco jiného je učit velitele jak učit. A to je právě ten náš cíl. Jakou bude mít techniku v současné době, nemají nic. Za pár let mohou mít úplně něco jiného. Takže učit ho na konkrétní technice, na bojovém vozidle takovém nebo onakém, si myslím, že to v současné době v této etapě není ten cíl. Teď je potřeba postavit armádu, postavit velitelský sbor.

Kde budou školeni ti iráčtí instruktoři? Máte už konkrétní plán pro ně a kdy předpokládáte příjezd prvních iráckých instruktorů?

Plán samozřejmě máme připravený, ale záleží na tom, jaká odbornost to bude. Nejlepší podmínky jsou samozřejmě ve výcvikovém centru ve Vyškově, takže je to jedna z možných variant. Mohlo to být také v některém vojenském výcvikovém prostoru.

Na kolik obtížné to bude pro české instruktory, školit instruktory armády, která de facto vzniká na zelené louce a nově se strukturuje irácká armáda jako celek.

Tak já si myslím, že to bude výcvik jako každý jiný. Samozřejmě je tam jazyková bariéra, protože znalost angličtiny je téměř nulová. Budou se muset používat tlumočníci, které v současné době máme připraveny také.

Přímo irácké tlumočníky?

Jsou to jednak lidé, kteří umí jazyk, kteří jsou u nás, nebo kteří například navštěvovali naše školy. Jsou tam také, a tak to dělala i polní nemocnice, když v Iráku byla. Teď stejně tak to používají při výcviku i vojenští policisté.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Další téma - pokračování profesionalizace české armády. Týdny zbývají do okamžiku, kdy českou armádu po desítkách let opustí vojáci základní vojenské služby. V současnosti působí v armádě zhruba dvě stě, promiňte, dva tisíce takzvaných záklaďáků. Předpokládám správně, že jejich odchod do civilu armáda vůbec téměř už nepocítí?

Ano, předpokládáte správně, protože množství těchto vojáků, jak jste řekl, je už skutečně malé. My vlastně jsme se rozhodli k tomuto nedávno, na konci roku 2003. Blíží se konec roku 2004 a my máme téměř tento úkol splněn. Já bych řekl, že to je něco velmi zvláštního, protože neznám armádu, která by takto rychle zprofesionalizovala svoje ozbrojené síly.

Jaká jsou ale minusy té rychlé profesionalizace, jsou-li, předpokládám, že jsou?

Já si myslím, že se nám celkem dobře rozběhl ten systém /nesrozumitelné/ středisek a středisek pro výběr personálu. Já si nemyslím, že by to probíhalo, kdybychom měli víc roků k dispozici nějakým jiným způsobem, zdravotní prohlídky, psychologické kontroly, fyzické testy a podle toho vybíráme. V současné době máme asi šest tisíc sedm set žadatelů, kteří podepsali, že chtějí do armády a dalších dohromady čtrnáct tisíc zájemců, kteří se tady informují zatím.

Jak velký je, řekněme, ten neúspěch těch, kteří neprojdou všemi těmi testy?

Jak velký je neúspěch? Nebo v čem myslíte?

Ano, jaké je síto, to znamená z těch, kteří se vám hlásí, tak kolik lidí neprojde?

No, neprojde minimálně jedna třetina, a to jednak někteří z fyzických a někteří z psychických testů a někteří se jen zhruba zajímají, a potom stejně do armády nevstoupí.

My jsme už tady spolu několikrát před tímto mikrofonem mluvili o náboru nových profesionálů. Vy jste zatím přijali osmdesát procent plánovaného počtu profesionálních vojáků pro letošní rok. Existuje něco, co vám komplikuje nábor nových profesionálních vojáků?

Trošku nás brzdí psychologické testy, které děláme skutečně velmi podrobně, které trvají čtyři až šest hodin, podle toho, k jakému druhu vojska jdou. Takže to je v současné době ten největší problém. Nic jiného nás nebrzdí.

Musím říci, že býti ministrem obrany České republiky, asi bych z vás měl radost, protože jsem předjímal, že řeknete, že vás brzdí peníze.

Nebrzdí nás peníze.

Nebrzdí? Víte, proč se na to ptám? Protože ministerstvo obrany musí v příštím roce ušetřit ve svém rozpočtu osm set padesát milionů korun, a to i na náboru lidí z civilu. To znamená, že se to konkrétně neprojevuje při přijímání nových armádních profesionálů? To, že v příštím roce musíte seškrtat v rozpočtu téměř miliardu?

Tak my samozřejmě se snažíme šetřit v každém případě. My nenabíráme jenom nové rekruty, nové vojáky z civilu a za tu cenu, že propustíme všechny již schopné, kteří přišli o místo, protože jsme zrušili tento rok asi třicet čtyři útvarů, takže další varianta tohoto doplňování je dobrovolným snížením hodnosti, aby mohli být prostě na těch tabulkách nových útvarů nebo přeloženi do míst, kde tyto útvary jsou.

Kolik, pane generále, celkem jde lidí, kteří, abyste nemuseli platit výsluhové příspěvky, nemuseli propouštět, to znamená, platit odstupné a odchodné, kolika lidí se toto týká, že jim byla snížena hodnost, že byli převeleni, kolik lidí chtělo zůstat v armádě z těch, kteří by jinak byli propuštěni?

Je to asi dvanáct set osob.

Je tedy v tom celkovém poměru o snižování hodností a podobně překládání zájem relativní?

Zatím ano, protože, co se týká snížení hodnosti, mám tu přesné číslo. Je to do dnešního dne pět set čtyřicet sedm a o přeložení žádalo pět set sedmdesát dva, takže já si myslím, že je. Ale pro nás je výhoda to, že jsou to vycvičení lidé, kteří již prošli, nemusíme tam vynakládat zbytečné prostředky na výcvik, takže to je forma, jak uspořit těch osm set padesát milionů korun.

Dá se říci, že v souvislosti se zrušením základní vojenské služby a náborem nových armádních profesionálů končí první část reformy?

Určitě, my to tak nazýváme, že končí první etapa reformy. Od příštího roku je všechno na svém místě, všechny útvary, všechna zařízení, materiál, technika, osoby a teď je třeba stabilizovat tuto situaci a začít dělat to, co armáda má dělat, to znamená, cvičit celou metodickou řadou, to znamená je třeba udělat od začátku, protože ti lidé se tak promíchali, že se to tak musí udělat.

Může ovšem armáda vstoupit do té druhé fáze reformy, když, a zase se vracím k penězům, musí se škrtat na příští rok zhruba miliardu?

Víte, samozřejmě je to obrovské množství peněz, ale my se musíme podívat, kde se dá šetřit.

Počkejte. Teď, když vstoupím do vaší řeči, že se musíte podívat na to, kde se dá šetřit, když odstupoval Jaroslav Tvrdík, někdejší ministr obrany, a odstupoval kvůli penězům, že se škrtalo, tak říkal, že pak už nepůjde o reformu. Teď vy říkáte, že je třeba se znovu podívat, kde se dá šetřit. To znamená, že zhruba těch třiapadesát miliard, které má pod sebou ministerstvo obrany a armáda, že ještě je tam vata?

Určitě, všechno je rozplánováno, ale vždycky i doma v rozpočtu, když si něco vysníte, že chcete, tak vždycky se dá ušetřit a říci, no tak, tady toto můžu oželet, ale nebude to mít ...

Tak věříte, teď vás poslouchá ministr financí Bohuslav Sobotka, protože schodky veřejných rozpočtů budou vysoké i v roce 2006 a 2007?

Ne, já samozřejmě neříkám, že jsme spokojeni s tím, že nám někdo sníží rozpočet. Ale my s tím prostě musíme něco udělat, protože je to fakt, je to tak a my nechceme hlavně sáhnout na rozhodující projekty reformy. My chceme, aby základní věci v reformě běžely dál, takže každý resort, který dostane méně peněz, musí s tím něco udělat a musíme s tím něco udělat i my. To neznamená, že jsme s tím spokojeni.

Které věci tedy budete seškrtávat a už máte definitivně sečteno a podtrženo, kde se v příštím roce ušetří osm set padesát milionů korun, protože v rámci té druhé fáze reformy jste počítali s miliardou, která vám teď bude seškrtána?

Ano, nechtěli bychom, jak jsem říkal, sáhnout na projekty, něco je možné ušetřit právě tady na těchto sociálních dávkách a příspěvku do různých agentur a podobně. Ale není to můj úkol. Je to úkol pro pana náměstka ministra obrany, takže je to víceméně otázka pro něho. Já mám jistotu, že to nezasáhne žádné projekty, že se to nedotkne těch, kteří slouží, jejich sociálních jistot, což je pro armádu podstatné.

Ministr obrany Karel Kühnl v rozhovoru pro BBC říká, že úspory v armádním rozpočtu se právě nesmí dotknout reformy armády a spojeneckých závazků, ale dodává:

Karel KÜHNL, ministr obrany /US-DEU/ (zvukový záznam): I kdyby se znovu mělo jednat o rozpočtovém výhledu ministerstva obrany, principem musí být, že schválená koncepce reformy Armády České republiky, která zahrnuje také naše závazky v rámci kolektivní obrany, na níž je založena celá naše obrana, že tato koncepce nesmí být narušena. Nanejvýš může dojít k nějakým menším časovým posunům v případě třeba některých velkých investičních projektů.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr obrany České republiky Karel Kühnl. Pracujete s variantou, že by došlo opět ke snižování armádního rozpočtu, protože je to velmi pravděpodobné, když se podíváme na takzvaná konvergenční kritéria, tedy výdajová kritéria, ke kterým se Česká republika zavázala v Evropské unii, kde se bude muset v dalších dvou letech, teď se nebavíme o roce 2005, ale o roce 2006 a 2007, seškrtat dalších šedesát miliard ve státním rozpočtu, takže předpokládám, že armádní rozpočet, který patří k těm největším v rámci celkového objemu státního rozpočtu, se bude škrtat? Počítáte s tím, že by některé velké investiční projekty byly nikoliv zrušeny, ale protaženy do delšího časového úseku?

No, to je právě velmi nebezpečná myšlenka, protože prodloužení nějakého projektu o několik let zase brzdí další projekty a já si právě naopak myslím, že by mohlo dojít k úplnému rušení v takovémhle případě těchto projektů.

To znamená pro vás, když se například podíváme na jeden z projektů, v letech 2006 až 2010 plánuje armáda pořízení tisícovky středních terénních aut tatra. O tom jsme se tady spolu bavili. To znamená, že je nemožné rozvrhnout to do delšího časového úseku, či to posunout na rok 2007 a roztáhnout to například do roku 2012?

Tak záleží na tom, kolik projektů a za kolik se takovýmhle způsobem udělá. Samozřejmě možné to je, ale od roku, máme střednědobý plán. Od roku 2005 do roku 2010 teď upravujeme na 2006 a 2011 a jestliže tam nastupuje v roce 2011 už další projekt a budou na něho potřeba peníze a zase to trvá ten projekt několik roků, tak já, jestliže protáhnu nákladní automobily, tak logicky budu mít méně peněz na další projekt a nastane řetězová reakce a vlastně reforma se rozplyne.

Je to taková salámová metoda, by bylo odkládání projektů?

No, já toto vidím velmi skepticky. Znamenalo by to mnohdy nesplnění závazků, které jsme se zavázali a co je nejdůležitější, mělo by to určitě obrovský dopad na psychologii lidí. protože lidé věřili první reformě, potom jsme je přesvědčili po škrtech v roce 2002, že to bude dobré, nebo v roce 2003. Nastartovali jsme znovu reformu, došli jsme k profesionalizaci a teď řekneme: "Víte, ono tomu zase nemůžete věřit, ono to bude jinak." Takže toto je obrovský velký problém, který může nastat při dalším snižování armádního rozpočtu.

Vy byste u toho pak nechtěl být, kdybyste musel potřetí říkat, že se to bude měnit?

To je dobrá otázka. Samozřejmě, že můžeme říci, tak zahodíme to všichni a půjdeme pryč. Ale já jsem to tu už jednou říkal. My máme za cíl vybudovat skutečně schopnou armádu. To není armáda moje nebo někoho z mých kolegů, ale je to Armáda České republiky, která má být připravena k ochraně České republiky a k plnění závazků a to zní jako fráze, ale není to fráze. Já si myslím, že by měla minimálně do roku 2010 mít ty slíbené prostředky od vlády, které jí byly slíbeny a měl by se ten plán dodržet, a potom můžeme říci: "Tak budeme mít schopnou armádu, která je schopna tyhle úkoly plnit." Protože nerad bych se dožil toho, že, pokud chceme dodržet reformu, aby to skutečně tak vypadalo jako reforma, že budeme rušit některé druhy vojsk, protože už nemáme co. To rušení jakýchkoliv útvarů znamená konec bojeschopnosti některého druhu vojska, řeknu dělostřelectvo, protivzdušná obrana, já nevím, kdo by se pod toto chtěl podepsat, že až bude zle a řeknete: "Chraňte nám jadernou elektrárnu!" My řekneme: "My bychom rádi, ale nemáme čím."

A nebylo by v rámci Severoatlantické aliance, jestliže je takové uskupení, daleko efektivnější specializace a některé složky armády by česká armáda mít nemusela?

To je otázka, v jaké situaci by toto mohlo být. Vy dobře víte, že jsou takovéhle varianty například řešení ochrany vzdušného prostoru, ale není to tak jednoduché. Já bych to samozřejmě přes sdělovací prostředky nerad tady rozebíral. Je to velmi komplikovaná záležitost a myslím si, že zvlášť v době míru, v době, kdy se jedná o terorismus, kdy každý stát má své problémy, že by se vrhnul na ochranu některých našich objektů, že tak asi to není.

Pane generále, když jste mluvil o tom, že podle vašeho názoru není možné protahovat do delšího časového období některé významné investiční projekty v armádě jako jsou kolové obrněné transportéry, kterých se bude pořizovat dvě stě třicet zhruba, ať už to jsou nákladní, středně nákladní terénní auta tatra, zhruba tisícovka těch aut, jaké jsou další terénní, ne terénní, ale projekty, investiční projekty, o kterých jste mluvil v dalším časovém úseku kolem roku 2010 a které zatíží značně armádní rozpočet?

Takových projektů je mnoho. Jsou to například výstavba jednotlivých základen ať pozemních sil nebo vzdušných sil. Je to potřeba začít vybírat nové prostředky pro protivzdušnou obranu a podobně. Ale nikde není záruka v současné době, když už se nám tyto rozpočty mění v podstatě každý rok, že v těch dalších letech bude znovu dostatek prostředků na to, abychom to, co plánujeme dneska ve střednědobém plánu, zaplatili, tedy když něco odsuneme, nemáme v současné době záruku, že od roku 2010 znovu na to budeme mít peníze.

My, když už jsme se tady několikrát setkali u mikrofonu BBC, tak jsem vás také zkoušel z toho, kdy se podaří prodat polovinu nadbytečných letounů z armádních skladů L-159, ale kde má veřejnost, kde má daňový poplatník záruku, že pak nebude stát v armádních skladech z tisícovky těch terénních aut například pětistovka? To znamená, že ty investiční projekty, které máte, nejsou naddimenzované a jsou opravdu šetrné k penězům daňových poplatníků?

Já vám to mohu skutečně zaručit. Střednědobý plán, který je zpracovaný, má tři tisíce stran. Já nechci nikoho prostě ovlivnit tím, že to má tři tisíce stran, ale na těch tři tisíce stranách je všechno propočítané po jednotlivých letech, po jednotlivých útvarech, do posledního vojáka, do posledního kusu techniky podle organizační struktury, takže v tomto mám tedy velmi čisté svědomí.

Vy jste se vrátil ze Švédska, kde v těchto dnech se piloti testují a osvojují si stíhačky gripen, které přijdou do České republiky. Počítá se s tím, že skutečně první gripeny budou střežit český vzdušný prostor už na jaře, nebo dojde k nějakému odsunu?

Ano, počítá se v květnu, že by měly nastoupit do systému NATINAC. My budeme mít vycvičené piloty, instruktory, v současné době již tam máme jich osm. Létají samostatně. Dokonce, když jsme tam letěli, tak nás doprovázel gripen s českým pilotem. Takže všechno funguje, zabývá se tím, jak mě ubezpečila paní ministryně, švédská vláda. Náčelník generálního štábu mě ubezpečil i s velitelem letectva, jak se o to starají. Já jsem se na to byl podívat na jejich letecké základně gripen centru.

Ukazuje se skutečně, že tam nejsou žádné problémy s kompatibilitou, či podobně. Víme, jak média referovala i o technických problémech vidění v mlze a podobně?

Ne, my máme úplně jinou variantu, než se hovořilo. My máme variantu C a D, to jsou jiné než má například Maďarsko nebo Jihoafrická republika. Skutečně, měl jsem možnost se přesvědčit o tom, že tomu tak není. Obslužnost tohoto letounu, celá výzbroj byla vyměněna třemi vojáky základní služby, z toho jedno bylo děvče za deset minut bez toho, že by spěchali, doplnili i pohonné hmoty, doplnili všechno, co je potřeba a letoun byl znovu ve vzduchu, takže já si myslím, že ten systém je celkem promyšlený, a je to u čtvrté generace. A tak, jak jsem mluvil s našimi techniky, kterých je tam čtyřicet, i piloty, tak jsou nadšeni.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Děkuji, že jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Česko by mohlo darovat Iráku starší zbraně

Lidové noviny, 29. 10. 2004, strana: 4 - Starší a nepotřebné obrněné transportéry, nákladní vozidla a ruční zbraně by mohla v budoucnu česká armáda darovat. V úvahu připadá Irák, kde se NATO pokouší postavit novou armádu. BBC to řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

V armádních skladech je asi 70 tisíc tun nepotřebné munice. Její likvidace by vyšla na čtyři miliardy korun. "NATO se zabývá výstavbou armády v Iráku a já si myslím, že toto je další takové místo, kde by munice mohla být využita," řekl Štefka. Vláda již 11. října souhlasila s tím, že 6000 tun nepotřebné munice daruje afghánské armádě.

Česko by mohlo darovat Iráku obrněné transportéry a ruční zbraně

PRAHA 27. října (ČTK) - Starší a nepotřebné obrněné transportéry, nákladní vozidla a ruční zbraně by mohla v budoucnu česká armáda darovat. V úvahu připadá Irák, kde se NATO pokouší postavit novou armádu. BBC to dnes řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Zdůraznil, že jde o teoretickou možnost.

V armádních skladech je asi 70.000 tun nepotřebné munice. Její likvidace by vyšla na čtyři miliardy korun. "NATO se zabývá výstavbou armády v Iráku a já si myslím, že toto je další takové místo, kde by munice mohla být využita," řekl dnes Štefka.

Vláda již 11. října souhlasila s tím, že 6000 tun nepotřebné munice daruje afghánské armádě. Součástí daru jsou například náboje do samopalů ráže 7,62 milimetru, dělostřelecké náboje, ruční granáty, dýmovnice a světlice. Nic z toho už česká armáda nepotřebuje a odborné rozebrání munice by se prodražilo. Dopravu slíbily zajistit Spojené státy. "Je předpoklad, že na rozhraní prosince a listopadu by mohla být tato munice naložena a transportována," řekl dnes Štefka.

Pokud by Česko darovanou munici skladovalo, stálo by to 50 milionů korun ročně. Likvidace munice by stát přišla na 350 milionů korun. "Takže jsme ušetřili a navíc pomohli ke stabilizaci tohoto regionu," doplnil ministr.
Likvidaci nepotřebné munice zajišťují firmy, které mají do poloviny roku 2007 odborně zničit 39.000 tun materiálu. Dalších asi 27.000 tun je určeno k darování či k případnému prodeji. Jde především o pěchotní a dělostřelecké náboje po bývalé československé armádě.

V nové afghánské armádě, vznikající po pádu fundamentalistického režimu Talibanu, je asi 13.000 vojáků. Afghánská policie posiluje podstatně rychleji a má ve svých řadách 30.000 lidí.