Václav Moravec moderátor BBC

Pavel Němec ve studiu BBC

Na seznamu vražd, které spáchaly nezletilé děti, přibyl po pondělku další případ. Čtrnáctiletý chlapec zavraždil v Hanušovicích na Šumpersku svého spolužáka, v úterý se k činu přiznal. I tento případ posiluje argumentaci těch, kteří chtějí snížit hranici trestní odpovědnosti u dětí, a to z patnácti na čtrnáct a u zvlášť závažných trestných činů na dvanáct let. Odstupující vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab si není zcela jist, zda snížení hranice trestní odpovědnosti je koncepční řešení.

Jan JAŘAB, odstupující vládní zmocněnec pro lidská práva (zvukový záznam): Nejde jen o to, co uděláme se čtrnáctiletými vrahy, ale i o to, co uděláme s těmi patnáctiletými, tady, a šestnáctiletými. Tady se jakoby mlčky presumuje, že s patnáctiletými a šestnáctiletými není žádný problém, ty přece zavřeme, zatímco ti čtrnáctiletí, to je problém.

Říká v rozhovoru pro BBC vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Nejen o dalším případu vraždy, kterou s největší pravděpodobností spáchal nezletilec, bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Po čase je hostem vicepremiér, ministr spravedlnosti, předseda US-DEU Pavel Němec. Vítejte, dobrý den.

Dobré odpoledne.

Případ vraždy z Hanušovic na Šumpersku je v poslední době už několikátým případem, kdy se pachateli brutálních trestních činů staly děti. Jaké pro to máte vysvětlení?

Já si myslím, že je to samozřejmě jeden z dalších dokumentů pro to, abychom snížili hranici trestní odpovědnosti. Pochopitelně tady selhává výchova, selhává prevence a pochopitelně musíme, a zejména ty resorty, které to mají ve správě, to znamená ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, popřípadě ministerstvo práce a sociálních věcí a zejména rodiče, se zaměřit na výchovu dětí. Ale pokud selže, tak tady nastupuje standardní úloha státu, a to je také trestní represe.

Vy jste, pane vicepremiére, před víc než měsícem prohlásil, že se po poradě s psychology, právníky, pracovníky ústavů pokusíte prosadit snížení trestní, hranice trestní odpovědnosti ze současných patnácti na čtrnáct let a u zvlášť závažných činů až na dvanáct let. Nezměnil jste názor ani poté, co poměrně značná část odborníků vás kritizovali za tento ...

Já si myslím, že ta debata v odborné i laické veřejnosti je prostě rozdělena na dva tábory. Jedni říkají, že to nic neřeší, že snižovat hranici trestní odpovědnosti je nějaký populistický krok a druzí, a jsou tam i zastánci odborné veřejnosti, jsou tam například i sexuologové a psychologové, říkají, že k tomu kroku jsou dobré důvody. Názor jsem nezměnil. V prvním čtení v Poslanecké sněmovně prošel návrh nového trestního zákona, který byl předložený ještě minulou vládou a já jsem ve svém úvodním slovu sdělil, že ve výborech budu usilovat o to, aby se hranice trestní odpovědnosti snížila na čtrnáct let.

Vy už máte pozměňovací návrh k tomu trestnímu zákoníku, který teď bude procházet druhým parlamentním čtením, už máte vypracovaný?

Ten pozměňovací návrh existuje, řekněme, že se dopilovávají určité detaily, to znamená, právě u toho snížení hranice trestní odpovědnosti na dvanáct let u těch nejbrutálnějších trestných činů, tak tato část se ještě dopracovává a současně ...

Co je tam zapotřebí dopracovat, dopilovat?

... současně musíme dopracovat právě vazbu na ostatní zákony, to znamená na zákony, které jsou ve vazbě ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které se týkají právě těch výchovných ústavů.

Kdy myslíte, že bude celkový ten pozměňovací návrh hotov a předložíte jej ve sněmovně?

V tuhle tu chvíli bude výbor projednávat harmonogram projednávání, to znamená, že my budeme připraveni okamžitě, když výbor příslušný, to znamená, ústavněprávní výbor sněmovny bude připraven k projednání, tak my budeme připraveni také. Rozhodně si nenecháme míč na naší straně, tedy na exekutivě. Budeme schopni do výboru předložit včas takový podmiňovací návrh.

Ve vládě proti vašemu nápadu vystupuje nejhlasitěji ministryně školství Petra Buzková, která tvrdí, že snížením hranice trestní odpovědnosti se problém neřeší. Existují, pane vicepremiére, nějaké argumenty odpůrců vašeho návrhu, které zvažujete a, řekněme, váš poměrně jistý postoj znejišťují? Jsou takové argumenty?

Žádný takový argument mne neznejistěl. Samozřejmě poslouchám tyto argumenty pečlivě a můžeme se bavit o nějakých nuancích, ale prostě ten základní fakt je ten, že dětská populace vyspívá po všech stránkách, po stránkách biologické vyspělosti, psychické vyspělosti, sexuální vyspělosti, prostě dříve, než tomu bylo před padesáti, sedmdesáti lety a na to podle mého názoru je třeba nějakým způsobem reagovat. Jestliže preventivní programy, které jsou v první řadě třeba realizovat, selhají, no, tak přeci stát nemůže rozhodit rukama a říct: "No, tak prevence selhala, a tady nám chodí čtrnáctiletí, čtrnáctileté děti, které nejsou trestně odpovědné, a tudíž není možné podle trestního práva jejich skutky projednat."

Dalším poměrně silným odpůrcem snížení hranice trestní odpovědnosti dětí je ve vládě ministr bez portfeje, předseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš. Tady jsou jeho argumenty.

Jaroslav BUREŠ, ministr bez portfeje, předseda legislativní rady vlády (zvukový záznam): V tichém úžasu zírám na to, jak všichni zapomněli na deset let trvající debatu, která skončila přijetím zákona o soudnictví nad mládeží a ve které otázka tato byla vyřešena tak, že není snížena hranice, věková hranice trestní odpovědnosti a že jdeme cestou, tu v podstatě parafrázují zákon již přijatý po dlouhých diskusích, že, když se činu jinak trestného, za který lze uložit výjimečný trest podle trestního zákona, což je trestný čin vraždy, dopustí dítě starší dvanácti let a mladší patnácti let, uloží se mu ochranné opatření v podobě zvláštní ústavní výchovy. Jinými slovy máme zde již zákon, který stanoví, podle jakých pravidel se takový skutek dítěte projedná a končí rozhodnutím, které nemůže být jiné, ani kdybychom snížili věkovou hranici trestní odpovědnosti, tedy nařízením zvláštní ochranné výchovy.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr bez portfeje, předseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš. Co je argumenty?

Pan kolega Bureš mluví právě o té mladší skupině, to znamená o skupině dětí mezi dvanáctým a patnáctým rokem věku, na které se pohlíží zvláštním způsobem a kde je skutečně pravda, že může být nařízena ústavní ochranná výchova, a to je právě ta ochranná výchova, ze které děti utíkají a opakovaně páchají trestnou činnost. Já si myslím, že ...

Nedá se ale, pane vicepremiére, že vstoupím do vaší řeči, to, co naznačil váš kolega z vlády Jaroslav Bureš, že by Česká republika tím, že sníží hranici trestní odpovědnosti, že opustí ten model soudnictví nad mládeží?

Ale v žádném případě, v žádném případě, akorát že ten model, o kterém hovořil kolega Bureš, by se vztahoval právě na děti mezi dvanáctým a nikoliv patnáctým, ale čtrnáctým rokem věku, to znamená, mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem by bylo možné právě za ty nejbrutálnější trestné činy nařizovat ústavní ochrannou výchovu a já bych rád, abychom do toho zákona o ústavní ochranné výchově promítli takové změny, aby z těch ústavů nebylo možné utíkat. Přeci stát nemůže rezignovat na to, že z těchto ústavů se dá celkem bez problémů vzdálit a ti, kteří jsou tam umístěni z rozhodnutí soudu, potom pokračují v trestné činnosti.

Ani jste neustoupil od svého nápadu, že by ty ústavy hlídala vězeňská služba, vězeňská stráž, což jste naznačoval zhruba před měsícem a půl, ale to opět kritizovala například ministryně školství Petra Buzková?

Já si myslím, že to je dobře, protože v resortu školství zatím jaksi nebylo zajištěno to, aby tito, tyto děti, které jsou umístěny do ústavu ochranné výchovy, z nich neutíkaly. Prostě utíkají, a to je třeba nějakým způsobem řešit.

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček v rozhovoru pro BBC v narážce na situaci kolem trestního zákona a snížení věkové hranice říká:

Jan SVÁČEK, předseda Městského soudu v Praze (zvukový záznam): Když se nám objeví určitý druh trestné činnosti, tak se snažíme okamžitě na to zareagovat a pak viz těch zhruba padesát novel. Já jenom pro připomínku zdůrazním, že v našich námitkách ve vztahu k této rekodifikaci z června tohoto roku se například objevila věková hranice čtrnáct let a u taxativně nejzávažnějších trestných činů dvanáct let. Tehdy nebyla vůle o tomto hovořit. A vidíte, stačí, v uvozovkách stačí dva velmi brutální závažné trestné činy osob mladších patnácti let a máme to tady.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Odstupující vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab si není zcela jist, zda snižování hranice trestní odpovědnosti je koncepční úvaha.

Jan JAŘAB, odstupující vládní zmocněnec pro lidská práva (zvukový záznam): Já bych spíše řekl, že celá ta otázka tak, jak se teď přetřásala, byla trochu nešťastně postavená. Přece nejde jen o to, co uděláme se čtrnáctiletými vrahy, ale i o to, co uděláme s těmi patnáctiletými, tady, a šestnáctiletými. Tady se jakoby mlčky presumuje, že s patnáctiletými a šestnáctiletými není žádný problém, ty přece zavřeme, zatímco ti čtrnáctiletí, to je problém. Ale ve skutečnosti je to téměř jedno. Jedni i druzí jsou posléze zavření někam, do nějakých institucí a problém přece není jenom v tom, že musíme zajistit, aby nám ti čtrnáctiletí neutíkali. To je přece úplně zjednodušené vidění toho problému. My musíme zajistit, aby ti čtrnáctiletí i ti patnáctiletí měli takové programy zacházení, aby, až odtamtud vyjdou, byla menší pravděpodobnost, že se něčeho takového dopustí znovu.

Říká v rozhovoru pro BBC odstupující vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Jednoduchá otázka, je vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec přesvědčen o tom, že vláda má připraveny ty programy zacházení s těmi nezletilými, ale i zletilými vrahy, kteří budou v těch ústavech?

Zčásti ano. Pochopitelně není to problém jenom dětské kriminality, ale i kriminality dospělých. Každý vězeňský program je, se snaží být nastaven tak, aby se zamezilo recidivě a pochopitelně vidíme, že třeba v tom je spoustu věcí zdokonalovat, ale znovu říkám, je to, nechci se, nechci to házet z jednoho resortu na druhý, ale právě u těch dětí to začíná v rodině a je to také otázka škol. Já přece tady nejsem v pozici toho, kdo by chtěl za každou cenu někoho zavírat. Já podpořím jakékoliv kroky ministryně školství, které povedou k zlepšení prevence, ale na druhou stranu říkám, jsem tady odpovědný za trestní politiku a přeci, jestliže ty preventivní programy selžou, tak tady nezbývá jiné řešení.

Vy jste v deníku Mladá fronta DNES naznačil v říjnu, že v souvislosti s vaší iniciativou týkající se snižování hranice trestní odpovědnosti v zemi, byste snížil i věkovou hranici povolující sexuální styk. To také platí o jeden rok?

To také platí. Když se poslanci pokoušeli snížit hranici trestní odpovědnosti někdy před několika lety, tak právě jedním z argumentů bylo, že jejich řešení je nesystémové, že jestliže chceme nějakou odpovědnost, trestní odpovědnost po čtrnáctiletých, tak že bychom jim také měli umožnit legální vedení sexuálního styku. Prosím vás, neznamená to, že si představuji, z toho mě také někdo nařknul, že si představuji, že takovéto, takovýto lidé budou ve čtrnácti letech zakládat rodiny. To je přece nesmysl. Dnes je sňatek standardně možný až po osmnáctém roku věku, ale například sexuologové a gynekologové říkají, že mnohdy vědí o tom, že dívky mezi čtrnáctým a patnáctým rokem vedou pohlavní život, ale že jim nemohou například legálně předepsat antikoncepci. Jestliže takový stav je, tak zákon tomu prostě nezabrání a myslím si, že naopak snížení té hranice pro sexuální, možnost sexuálního života bude dobré pro to, aby se legálně mohla, mohly uplatňovat i na čtrnáctileté děti preventivní programy, aby mohly získávat kvalitní a prověřenou antikoncepci a nedělaly se tady takové pokoutné věci.

Ústavní péče nad nezletilými dětmi, pokud se vrátím k tomu tématu předchozímu, a nejen nad nimi bude mít na starosti nástupce odstupujícího vládního zmocněnce pro lidská práva. Vy navrhujete, pokud se nemýlím, vládě vašeho stranického kolegu, dokonce místopředsedu vaší strany, tedy novým vládním zmocněncem pro lidská práva by se měl stát poslanec Svatopluk Karásek. Je to tak?

Je to tak. Já jsem k tomuto návrhu přistoupil z toho důvodu, že Sváťa Karásek je určitě člověk s velkým morálním kreditem. Užil si své za minulého režimu a myslím si, že to je člověk, který se na tuhle tu funkci z hlediska morálních kvalit opravdu hodí. Navíc ...

Nepředpokládáte, promiňte, že zase vstoupím do vaší řeči, nepředpokládáte, že by ta nominace, vaše nominace mohla narazit na část kolegů ve vládě, že zkrátka Svatopluk Karásek i přes tyto kvality je místopředsedou vaší strany a že z vaší strany to je stranická volba?

Podívejte se, jsou vládní zmocněnci členy různých politických stran. Není, nebude to první případ. Jsou zmocněnci pro určité regiony, ten statut je podobný, jsou to také zmocněnci jmenovaní vládou, a dokonce i jeden z vládních zmocněnců je poslanec. Já si myslím, že to, že je vládní zmocněnec poslanec, je dobře, protože zaprvé stát ušetří peníze a všem bych chtěl vaším prostřednictvím sdělit, že Sváťa Karásek nebude mít ani o korunu navíc, prostě bude mít standardní poslanecký plat a bude k tomu vykonávat pozici vládního zmocněnce. Navíc poslanecký mandát je sám o sobě určitou autoritou a pokud vládní zmocněnec má ze své pozice přimět k určité činnosti ministerstva a vést je k tomu, aby plnily určitá vládní zadání, tak si myslím, že pozice poslance a vládního zmocněnce je skutečně pro výkon této funkce dobrou kombinací.

Rozumím-li vám správně, tím, že pravděpodobně vláda nominaci schválí, nepředpokládáte, že byste ve vládě narazil?

Já doufám, že ji schválí. Já jsem neformálně o tom informoval pana premiéra Grosse, že tento návrh hodlám předložit a musím říct, že mi to nikterak nerozmlouval, takže jsem aparátu dal za úkol, aby tento návrh do vlády předložil.

A tedy tím, že navrhujete Svatopluka Karáska i jako poslance, tak se podle vašeho názoru posiluje pozice vládního zmocněnce pro lidská práva?

Já se domnívám, že ano.

Další téma aféra s odposlechy. Za nakolik znepokojivé považujete, že se předseda ODS Mirek Topolánek, ale i prezident republiky Václav Klaus ocitli na seznamu odposlechnutých, protože si pravděpodobně volali s lidmi, kteří byli odposloucháváni, pane vicepremiére?

Podívejte, já myslím, že k té otázce je třeba přistoupit trochu obecněji. Co se týče pana prezidenta, tak já jsem, mám informace z denního tisku a dnes informace z denního tisku říkají, že pan prezident nebyl žádným způsobem nebo jeho konverzace nebyla žádným způsobem součástí spisu, to znamená, mohlo jít o dvě věci. Buď si s tím, na koho byl nařízen soudem schválený odposlech, vůbec v tu dobu netelefonoval, anebo si telefonoval a v souladu se zákony tato konverzace, která nesouvisela s případnou trestnou činností, byla vyřazena a skartována, takže to naopak dokumentuje, že je pravděpodobně postupováno v souladu se zákony. Ale spíš ta otázka ...

Rozumíte tedy, proč prezident, rozumíte těm kritickým slovům prezidenta na adresu odposlechů jako takových?

Takto, já si dokážu představit, že bychom nějakým způsobem ještě zpřísnili povolování odposlechů. Já musím říct, že odposlech osobně vnímám jako velmi silný zásah do soukromí a myslím si, že těch odposlechů by mělo být skutečně jako šafránu a měly by být ...

V České republice není jich jako šafránu.

... povolovány skutečně po velmi zralém uvážení a nikoliv jako taková pohodlná metoda, protože pochopitelně obstarávat důkazy jinými způsoby je lidsky náročné, organizačně náročné, finančně náročné a při dnešních moderních technologiích realizovat odposlech asi je velmi v uvozovkách efektivní metoda. Já bych rád, aby orgány činné v trestním řízení nepodléhaly jenom té efektivitě, ale na druhou stranu, aby viděly, že skutečně je to velmi silný zásah do soukromí těch, kteří jsou odposloucháváni. Já jsem ...

Promiňte, že teď vstoupím do vaší řeči. Vy považujete to číslo odposlechů v České republice za takové, že to dokládá vaše slova o tom, že v České republice jsou odposlechy vnímány jako pohodlná metoda? Je to tak?

Já se na to snažím dívat i očima policistů a myslím si, že právě vzhledem k moderním technologiím je to určitě jednoduché technicky. Tím neříkám, že ty současné postupy jsou jakkoliv špatné. Odposlechy povoluje soud, soud je nezávislý na vládě, soud je nezávislý i na ministerstvu spravedlnosti a rozhoduje o tom, zda odposlech nasadit, nebo nenasadit. Já jsem po dohodě s předsedou komise pro kontrolu operativní techniky, panem poslancem Bílým, který je poslancem za Občanskou demokratickou stranu, tak jsme se dohodli, že požádá jako předseda komise parlamentní institut o to, aby připravil srovnávací studii zahraničních úprav odposlechů a je možné určité korekce provést. Například vím i bez této studie, že v Británii je takový systém, kdy v případě, že je někdo odposloucháván a není ten odposlech, ten hovor použit jako důkaz, tak orgány, které ho odposlouchávaly, ho o tom musí následně informovat a vlastně předat mu informaci o tom odposlechu, to znamená, je to určitá, určitý tlak na to, aby těch odposlechů bylo realizováno co nejméně.

K tomu se ještě záhy dostaneme. Zapomněli jsme na druhý případ, a to je Mirek Topolánek, jeho údajné odposlouchávání a scannování bankovních kont. Mirek Topolánek se před týdnem na tiskové konferenci zásadně ohradil proti tomu, že s největší pravděpodobností byl odposloucháván a bylo mu projížděno bankovní konto. ODS následně přijala i toto usnesení, ze kterého cituje místopředseda strany Petr Nečas:

Petr NEČAS, místopředseda ODS (zvukový záznam): Občanská demokratická strana proto prostřednictvím svých právních zástupců žádá, aby ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti neprodleně sdělily, zda a v jakém rozsahu byl proveden odposlech telefonních linek předsedy Občanské demokratické strany. Zda a jakým způsobem byl podán ze strany státního zastupitelství návrh na odposlech předsedy ODS Mirka Topolánka. Zda bylo ze strany státního zastupitelství požádáno o sdělení údajů týkajících se jeho bankovních účtů a pokud ano, kým, kdy a ve vztahu k jakým účtům.

Citoval před týdnem z usnesení grémia ODS místopředseda strany Petr Nečas. Pane vicepremiére, už na váš úřad, tedy na ministerstvo spravedlnosti, dorazila žádost právních zástupců ODS?

Samozřejmě, že mohla v tuto chvíli dorazit na podatelnu, nicméně u mě na stole zatím taková žádost není. Pokud taková žádost byla podána, já prověřím, v jakém stádiu se v současné době nachází. Ale mě trošku zaráží jedna věc. ODS má zhruba šest let vedení všech kontrolních orgánů, které se mohou a mají se zabývat kontrolou policie, zpravodajských služeb, operativní techniky, ať už je to sněmovní komise pro kontrolu operativní techniky, nebo vedení výboru pro obranu a bezpečnost, nebo výbor pro kontrolu zpravodajských služeb respektive Bezpečnostní informační služby. Já se ptám, proč ODS tyto kompetence nevyužívala v souvislosti nebo v souladu se zákonem tak, aby takováto podezření jaksi mohla sama vyvrátit. Je to ...

ODS tvrdí, že ty pravomoci těchto orgánů nejsou tak dostatečné, aby si to mohly ověřit.

Ale kdo se podílel v první polovině devadesátých let na schvalování zákonů, které jsou dílčím způsobem novelizovány, ale vždyť ten základní systém zpravodajských služeb a míry kontroly parlamentem prostě dala Občanská demokratická strana. Když se ...

Tak ať si teď nestěžují.

... tyto služby rodily. Já, pokud Občanská demokratická strana navrhne a v Poslanecké sněmovně prosadí, že ministr spravedlnosti má právo kontrolovat soudy, tak je to úplně jiná koncepce. Ano, v Británii je ministr spravedlnosti předsedou horní komory parlamentu, tedy předsedou Sněmovny lordů, a také nejvyšším soudcem a má v rukou tedy určité koncentrované pravomoci, ale u nás, jestliže ústava, která vznikala za jaksi výrazného vnosu Občanské demokratické strany, je postavena tak, že je tady moc zákonodárná, výkonná a soudní, tak já opravdu nevím, jak si ODS představuje, že přijdu na soud a řeknu: "Předložte mi tenhle ten spis," a budu jim říkat: "Tohle jste udělali špatně, měli jste to udělat jinak." Já prostě nejsem soudce.

A teď jak odpovíte na tu žádost ODS? Vy jako ministerstvo spravedlnosti napíšete, zda byl odposloucháván Mirek Topolánek, či mu bylo scannováno bankovní konto? Jak se s tím vypořádáte, s tou žádostí ODS?

Já samozřejmě na jedné straně se budu snažit maximálně z hlediska podání informací vyhovět Občanské demokratické straně. Na druhou stranu musím ctít to, že soudní moc je nezávislá a pochopitelně ta odpověď na podnět Občanské demokratické strany bude tedy relativně složitá, tak abych nepřekročil zákon ani o milimetr a nemohl jsem potom být jaksi popotahován za to, že se nějakým způsobem vměšuji do nezávislosti soudní moci.

Ale zástupci ODS dali zcela jasně najevo, že v případě neuspokojivého vyjádření či dlouhotrvajícího vyjádření váš úřad čeká žaloba, a tady jsou slova dalšího místopředsedy ODS Petra Bendla:

Petr BENDL, místopředseda ODS (zvukový záznam): Pokud se uvedené instituce ke kauze odposlechů a prolomení bankovního tajemství nevyjádří ve velmi krátké lhůtě a požadované skutečnosti nesdělí, podá předseda Občanské demokratické strany prostřednictvím svých právních zástupců žalobu na obě jmenované instituce.

Konstatoval před týdnem místopředseda ODS Petr Bendl. Co říkáte té výhrůžce žalobou? Bojíte se?

Ne, nebojím se ani náznakem, ani trochu a myslím si, že ODS se znovu mýlí v tom, kdo má tady kontrolovat zpravodajské služby, policii, odposlechy. Znovu říkám, jsou to instituce, které jsou zhruba šest let pod vedením Občanské demokratické strany.

Vy jste se, pane vicepremiére, zcela jasně vyjádřil k tomu, že navrhujete nebo přikloníte se i k možnému zpřísnění povolování odposlechů v České republice a že jste se dohodl s předsedou té komise, které se říká "Velké ucho", tedy komise, která se zabývá odposlechy, s panem poslancem Bílým z Občanské demokratické strany, že zatím připravíte srovnávací studii. Ta má být hotova do kdy?

My jsme se dohodli, že ji pan poslanec Bílý jako poslanec zadá cestou do parlamentního institutu, že tedy tento úkol si vezme na sebe, přestože jsem se na tom dohodli s tím, že pokud by parlamentní institut jaksi nebyl schopen v rozumné době a rozsahu takovou studii připravit, tak že samozřejmě nabídnu nějakou součinnost za ministerstvo spravedlnosti, ale v tuto chvíli předpokládám, že parlamentní institut pro pana poslance Bílého tuto studii připraví.

Měla by v případě, že se budou v České republice zpřísňovat odposlechy a vy jste byl teď poměrně vstřícný i k tomu požadavku ODS, že v případě, že je někdo odposlechnut a pak v celé věci ten jeho odposlech nefiguruje, tak by měl být zpětně informován o tom, že na něj byl odposlech nasazen, což je požadavek Občanské demokratické strany. Pokud se tedy k tomuto požadavku kloníte poměrně vstřícně, jak byste řešil to, když se mezi odposlechnutými objeví ústavní činitelé, ať už je to ministr spravedlnosti, prezident republiky, premiér, ministr obrany a podobně?

Podívejte se, to zase se dostáváme už na tenký led a je to, ale protože jsem v těchhle těch věcech vždycky otevřený, tak se s vámi podělím o své úvahy. Samozřejmě jedna možnost je ta, že tento režim zahrnutí ústavních činitelů do odposlechů ať tedy pasivně v případě, že někomu volají, anebo aktivně, že má být ústavní činitel odposloucháván, by podléhaly nějakém zvláštnímu režimu. Ale musí si politická reprezentace odpovědět na otázku, zda chce svým způsobem rozšířit imunitu, která je u nás kritizována jako příliš široká. Já jsem velmi konzervativní a nikdy jsem nebyl ten, kdo by běžel se vztyčeným praporem, že je třeba zrušit imunitu. Je to institut, který je prostě v naší parlamentní demokracii stár jako Československá republika, založena je v roce 1918, takže si myslím, že má své opodstatnění a ukazuje se to právě na těchto věcech. Je to opravdu velmi citlivé téma a já si myslím, že si k tomu politická reprezentace musí sednout a bez emocí, bez toho, že tady byl nějaký problém s údajným odposlechem pana prezidenta nebo údajným odposlechem předsedy ODS Topolánka, prostě říct, jak tento problém řešit a zda je správné a únosné, aby ústavní činitelé, kteří jsou také jednou z těch mocí ve státě, oddělenou mocí ve státě, oproti soudcům, zákonodárná, soudní a exekutivní moc, zda nějaký zpřísněný režim tady v tom případě uplatňovat.

Vy jste svůj názor řekl, že byste volil tedy jakou cestu?

Jenom říkám svůj názor, že se chci podívat na to, jak jsou tyto věci upraveny v zahraničí. V současné době od přijetí naší legislativy přece jenom určitá doba uběhla a asi v zahraničí došlo k určitému vývoji v souvislosti s moderními technologiemi, a tak dále, a z toho vybrat to řešení, které bude nejlepší. Já bych tady nechtěl říct jednak z toho důvodu, že se chci seriózně seznámit s podklady, ale také z toho důvodu, že si myslím, že to má být debata mezi reprezentacemi jednotlivých parlamentních stran, tak se tady nechci nijak vyhraňovat, aby to tu debatu zatěžovalo. Říkám, že si dokážu představit zpřísnění odposlechů a takové zpřísnění, které bude respektovat nezávislost soudní moci a které bude ozkoušeno i v zahraničí.

O problému odposlechů se bavili na Pražském hradě prezident republiky Václav Klaus a premiér Stanislav Gross. Oni se neshodli na vážnosti problému odposlechů, nicméně premiér Stanislav Gross přislíbil prezidentovi, že do konce roku předloží analýzu, která by popsala, jak je to s problematikou odposlechů v České republice. Nicméně prezident republiky v souvislosti s tou odposlechovou aférou vyzval k rezignaci, respektive k možnému odvolání policejního prezidenta Jiřího Koláře a prezident republiky je podle některých informací nespokojen i s nejvyšší státní zástupkyní a vůbec s řízením státního zastupitelství. Je podle vás ze strany prezidenta na místě volání po odvolání policejního prezidenta Jiřího Koláře či možné výměně na pozici nejvyšší státní zástupkyně?

Podívejte, já jsem se snažil v médiích probádat tím, co pan policejní prezident skutečně řekl. Jestliže jsem to správně pochopil, tak policejní prezident řekl, že jemu osobně by nevadilo, kdyby byl odposloucháván, že za to, co on říká do telefonu, se nestydí. Já si myslím, že říct tento názor ho nediskvalifikuje pro pozici policejního prezidenta. Myslím si, že ...

To znamená, že není tedy na místě volat po personálních změnách v souvislosti s odposlechovou aférou na Nejvyšším státním zastupitelství a na policejním prezidiu?

Jedna věc je, že já osobně bych si přál, aby odposlechů v České republice bylo co nejméně, protože jako ministr spravedlnosti cítím tento instrument jako výrazný zásah do soukromí vůči tomu, koho se týká. Na druhou stranu policejního prezidenta, je to vlastně nejvyšší policista, který se musí řídit výhradně zákony, tak jeho činnost lze posuzovat výhradně podle toho, zda se policie řídila zákony, zda zákon nepřekračovala, nikoliv podle toho, co se komu líbí osobně, nebo nelíbí. Já v tuto chvíli nemám informace o tom, že by policejní prezident nějakým způsobem zákon překročil.

Konstatuje vicepremiér, ministr spravedlnosti České republiky, předseda US-DEU Pavel Němec. Děkuji, že jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Zmocněncem pro lidská práva by se mohl stát poslanec Karásek

PRAHA 26. října (ČTK) - Novým vládním zmocněncem pro lidská práva by se mohl stát poslanec vládní Unie svobody-DEU Svatopluk Karásek. Podle informací ČTK má nahradit Jana Jařaba, který odchází z Úřadu vlády k evropskému komisaři Vladimíru Špidlovi.

Jmenování Karáska, kterého navrhl ministr spravedlnosti a předseda unionistů Pavel Němec, musí podpořit vláda. Ministři by mohli o Jařabově nástupci rozhodnout už ve středu.

Karásek dnes ČTK řekl, že nominaci přijal a nemá informace o tom, že by proti němu měli námitky koaliční partneři unionistů.

"Nejsem tolik stranicky vyhraněný," míní poslanec a místopředseda vládní strany. Pokud by jej kabinet jmenoval zmocněncem pro lidská práva, poslanecký mandát by si ponechal. "Pobíral bych ovšem jen jeden plat," dodal Karásek.

Němec doufá, že vláda Karáska odsouhlasí. "Neformálně jsem informoval pana premiéra (Stanislava) Grosse, že tento návrh hodlám předložit, a musím říct, že mi to nikterak nerozmlouval," řekl Němec rozhlasové stanici BBC.

Podle ministra je Karásek člověkem s velkým morálním kreditem a jeho poslanecký mandát roli vládního zmocněnce jen posílí.

"Pozice poslance a vládního zmocněnce je skutečně pro výkon této funkce dobrou kombinací," prohlásil v BBC. Karáska si jako svého nástupce dovedl představit i Jařab, za dalšího vhodného kandidáta nedávno označil i unionistického senátora Jana Rumla.

Oba představitelé nejmenší vládní strany by v jeho očích splňovali vše, co se od zmocněnce pro lidská práva očekává - těší se podle něj dobré pověsti u laické i odborné veřejnosti a nechybí jim ani odhodlání "nést svou kůži na trh", řekl Jařab v BBC.

Odcházející zmocněnec začne od začátku listopadu spolupracovat s bývalým premiérem Špidlou, který má mít v budoucí Evropské komisi na starosti zaměstnanost či rovné příležitosti. Zmocněncem se Jařab stal v roce 2001.

Předtím tuto funkci jako první zastával Petr Uhl, který rezignoval kvůli možnému střetu zájmů, když byla jeho manželka Anna Šabatová zvolena zástupkyní ombudsmana Otakara Motejla.

Evangelický duchovní, undergroundový písničkář a signatář Charty 77 Karásek emigroval z komunistického Československa v roce 1980. Po návratu do vlasti se vrátil k duchovní práci i k hudbě, byl také členem Rady České televize.

Ve sněmovně působí od roku 2002, kdy byl zvolen jako nezávislý na kandidátce tehdejší koalice lidovců a unionistů. Do Unie svobody-DEU vstoupil letos v březnu, o tři měsíce později byl zvolen místopředsedou strany.

Vládní zmocněnec stojí v čele Rady vlády pro lidská práva, která je poradním orgánem kabinetu, je i výkonným místopředsedou vládní rady pro záležitosti romské komunity.

Zmocněnec předkládá ministrům koncepční materiály v oblasti ochrany lidských práv, může vládě navrhnout i změny zákonů, monitoruje konkrétní případy porušování lidských práv a svobod.

Vláda neodvolá Koláře ani Benešovou

Právo, 27. 10. 2004, titulní strana - Policejní prezident Jiří Kolář zůstane ve své funkci. Nic na tom nezměnila ani včerejší hodinová schůzka prezidenta republiky s premiérem Stanislavem Grossem, kterého si Václav Klaus pozval na Hrad kvůli odposlechům.

Zatímco Klaus stále trvá na tom, že Kolář by měl svou funkci opustit a čeká na vyjádření ministra vnitra, Gross se odmítl hradnímu požadavku podvolit. Premiér na otázku Práva dodal, že není ani důvod, aby odešla i nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Také s ní je podle BBC Klaus údajně nespokojen.

"Po vyslechnutí stanoviska ministra vnitra, které je v souladu i s mým názorem, mohu říci, že policejní prezident zůstane ve své funkci," řekl po schůzce s Klausem na Hradě Právu premiér. Podle něj vláda nedovolí, aby docházelo k politickému ovlivňování policie a justičních orgánů. Totéž je podle Grosse třeba říci i o Benešové.

Podle informací tiskového odboru Hradu Gross nabral půlhodinové zpoždění, do Prahy přiletěl linkou z Mošnova. Zmírnil slova "Pořád čekám na další krok, takže v tomto směru nic nového," prohlásil Klaus na dotaz Práva, zda i po setkání s Grossem nezměnil svůj názor, že Kolář by měl odejít. Prezident dodal, že s premiérem na toto téma nehovořili.

Zatímco ještě v pondělí Klaus označil situaci kolem odposlechů za skandální, včera své vyjádření zmírnil a hovořil o "vážném jevu", který nepovažuje za nějakou virtuální realitu. Klaus proto požádal premiéra o dokument, který by jasně ukázal, jaká situace s odposlechy skutečně je.

Gross slíbil materiál předložit do konce roku, nejpozději do ledna 2005. "Jsem přesvědčený, že tento materiál povede ke zklidnění atmosféry a že veřejnost nebude tak znepokojena, jak z některých výroků může v tuto chvíli být," prohlásil premiér.

Klaus však zjevně neuvěřil Grossovým informacím, že počet odposlechů není v Česku nijak dramatický. "Opravdu si nemyslím, že to je technická otázka, specifické rafinovanosti občanů ČR, kteří, chtějí-li zmást vyšetřující orgány, tak si kupují více mobilních telefonů, což by měl být jev, který by žádného kriminálníka v cizí zemi nenapadl," uvedl ironicky Klaus v reakci na Grossova slova, že počet odposlechů odpovídá rostoucímu počtu mobilů.

"Nemohu zakrýt, že na to nemáme stejný názor, že to za varovný jev považuji," prohlásil prezident. Klaus si neodpustil šťouchanec do premiéra, když prohlásil, že situaci kolem odposlechů nepovažuje za normální. "Neměli bychom to bagatelizovat tím, že by snad někdo chtěl nahrávat osobám kriminálního typu. Myslím, že to je věc vážnější," poznamenal prezident v narážce na nedělní Grossova slova, který na adresu ODS uvedl, že ji budou tleskat i všichni kriminálníci za její výroky k odposlechům.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec si dokáže představit přísnější povolování odposlechů. "Odposlech vnímám jako velmi silný zásah do soukromí a myslím si, že odposlechů by mělo být jako šafránu. Měly by být povolovány po velmi zralém uvážení a nikoliv jako pohodlná metoda obstarání důkazů," řekl v BBC Němec.

Moderátor BBC Václav Moravec bez upřesnění v diskusi s Němcem uvedl, že Klaus je údajně nespokojen i s nejvyšší státní zástupkyní Benešovou. Moravec Právu řekl, že tuto informaci má ze dvou zdrojů. Podle Benešové přitom nikdo o její odvolání neusiluje. "Z Hradu jsem žádné tlaky na moje odstoupení nezaznamenala. Já s panem prezidentem do styku nepřijdu, tak nevím, kde bere tu averzi," řekla Právu Benešová.

Kolář vyzval krajské policejní ředitele, aby zajistili stabilní výkon služby a nepřipustili vnější vlivy do policejní práce. "Vyzval je také, aby se nenechali zneklidnit současnou situací kolem vedení policejního prezidia," řekla Právu mluvčí Blanka Kosinová.

Ministr spravedlnosti si dokáže představit zpřísnění odposlechů

PRAHA 26. října (ČTK) - Ministr spravedlnosti a předseda US-DEU Pavel Němec si dokáže představit zpřísnění systému povolování telefonních odposlechů. Inspiraci chce hledat v zahraničních zkušenostech s odposlechy. "Od přijetí naší legislativy přece jen nějaká doba uběhla a v zahraničí asi došlo k určitému vývoji," řekl Němec rozhlasové stanici BBC.

S předsedou sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů Jiřím Bílým (ODS) se proto dohodl, že Bílý požádá Parlamentní institut o zpracování srovnávací studie zahraničních úprav odposlechů. "Pokud by Parlamentní institut nebyl schopen takovou studii připravit, tak nabídnu nějakou součinnost za ministerstvo spravedlnosti," poznamenal Němec.

Zároveň v BBC naznačil, že se mu zamlouvá praxe ve Velké Británii. Když je tam někdo odposloucháván a odposlechnutý hovor není použit jako důkaz, tak jej o odposlechu musí příslušný úřad následně informovat. "Je tak určitý tlak na to, aby odposlechů bylo realizováno co nejméně," uvedl Němec.

V Česku by si přál odposlechů co nejméně, protože je vnímá jako velmi silný zásah do soukromí. "Myslím, že těch odposlechů by skutečně mělo být jako šafránu a měly by být povolovány skutečně po velmi zralém uvážení," zdůraznil Němec. Podle něj jde u odposlechů o technicky pohodlnou metodu obstarávání důkazů.

V souvislosti s aférou kolem odposlechnutých hovorů šéfa ODS Mirka Topolánka Němec připustil, že se bude možná napříč stranami debatovat i o vytvoření zvláštního režimu pro odposlouchávání ústavních činitelů. "Politická reprezentace si ale musí odpovědět na otázku, zda chce svým způsobem rozšířit imunitu, která je u nás kritizována jako příliš široká," zdůraznil.

Pokud jde o výzvu ODS, aby ministerstva vnitra a spravedlnosti odposlechy jejího lídra vysvětlila, Němec v BBC přislíbil vstřícnost. "Budu se snažit maximálně z hlediska podání informací ODS vyhovět. Na druhou stranu musím ctít to, že soudní moc je nezávislá a odpověď na podnět ODS bude tedy relativně složitá," sdělil ministr spravedlnosti.

Tématu odposlechů se na dnešní schůzce věnovali i prezident Václav Klaus a premiér Stanislav Gross, který přislíbil zpracovat do konce roku analýzu, jež by popsala, jak to s problematikou odposlechů v České republice je.