Václav Moravec moderátor BBC

Zdeněk Škromach ve studiu BBC

Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach slibuje, odborníci by mohli připravit konkrétní podobu návrhu důchodové reformy do roka či do dvou let. Má to ovšem jednu podmínku, musí se podařit v první polovině roku 2005 najít politickou schodu na podobě reformy. Nejen o tom bude následujících třicet minut.

Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Dovolte, abych byl v úvodu osobnější, kdy naposledy jste hrál mariáš?

Mariáš asi před dvěma lety s kamarády.

Vy se netrénujete na nedělní mariášový turnaj, který vás čeká?

Já to beru takhle z vody, jako já myslím, že kdo umí mariáš, tak to zvládne i bez tréninku.

Vy umíte?

Tak, jako určitě mistr světa v tom nebudu, ale určitě nějaký ten desetník už jsem vyhrál.

Napadá mě tak, co vám jde lépe, zda hra mariáše, nebo odpovědné nakládání s penězi daňových poplatníků.

Tak, mariáš je hra, nechci říci hazard, ale každá hra je svým způsobem hazard. Nakládání s penězi daňových poplatníků je o zodpovědnosti.

Není to také občas o hazardu, když se podíváte na fungování státních financí v České republice?

Tak, hazard by to byl v té chvíli, kdybychom k tomu nepřistupovali dostatečně zodpovědně.

Pojďme se teď zaměřit na nakládání právě s penězi českých daňových poplatníků. Dvě miliardy korun, tyto peníze můžou být v příštím roce vyšší výdaje státního rozpočtu, protože sněmovna před týdnem odmítla urychleně schválit změnu zákona o životním minimu. Z toho vyplývá, že se změnou zákona o životním minimu v případě, že by tedy nebylo zmraženo, tak by daňový poplatník mohl vydat až dvě miliardy korun navíc příští rok. Je ještě reálné, že se podaří zmrazit životní minimum?

Teoreticky to možné je, ty časy jsou velmi napjaté, obzvláště v situaci, pokud by ten zákon vrátil Senát, případně pan prezident, tak by to bylo asi velmi nereálné, protože vláda by měla vlastně do konce listopadu vládní nařízení o tomto rozhodnout. Jenom tady asi zřejmě stát by vynaložil asi jedna celá šest, jedna osm miliardy, ale jenom pro porovnání, valorizace důchodů pro příští rok je něco přes třináct miliard korun, valorizace platů státních zaměstnanců a veřejných zaměstnanců bude taky někde kolem dvanácti až patnácti miliard korun, a to nepočítám ...

To znamená, že dvě miliardy nebo jedna celá šest až jedna celá osm jsou relativně drobné a nebude to takový zásah do státní pokladny.

Tak je to samozřejmě, miliardy jsou významné částky a tady je potřeba jenom možná zdůraznit to, že jsme tím nesledovali nějakým způsobem snížení životní úrovně rodin, protože právě na druhé straně jsou i poměrně významný výdaj zavedení takzvaného bonusu pro rodiny, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, některé mají nízký příjem ze zaměstnání, kde by v podstatě mohli mít za každé dítě až do počtu čtyř dětí pět set korun měsíčně, což si myslím, že je poměrně významné a samozřejmě na to jsme potřebovali vytvořit zdroje.

Pane vicepremiére, opozice vás obviňuje z toho, že jste návrh zákona předložil do sněmovny pozdě. Jak vysvětlíte daňovému poplatníkovi, že to mohl být záměr, aby pokladna byla zhruba o jedna celá osm miliardy tedy víc v deficitu.

Tak já myslím, že to musím vysvětlovat vládě, protože vláda a stát vydává ze státního rozpočtu a tady ten problém samozřejmě, pokud jste zaregistroval, tak byla vládní krize, protože letos se sestavovala vláda a vláda se rozhodla teprve v průběhu měsíce září o tom, že tento návrh zákona bude předložen, i tak byl předložen vlastně jako ve zrychleném čtení, myslím si, že kdyby to mysleli poslanci vážně, tak jim nebránilo nic v tom, aby tu jednoduchou novelu zákona schválili, každopádně to bylo dáno okolnostmi, nakonec parlament začal zasedat až koncem září, takže ty termíny v podstatě jsou přiměřené.

Pro úplnost, pokud se nepodaří návrh zákona projednat a vydat ve sbírce zákonů do konce roku, zvýší se životní minimum zhruba o čtyři procenta z dnešních čtyř tisíc sta korun na čtyři tisíce dvě stě šedesát korun. Z toho, co jste řekl, teoreticky to je možné, prakticky už vyloučené.

To schválení, stále, stále bojujeme o to, o to, abychom to prosadili, hledáme ještě některé legislativní možnosti tak, abychom ...

Můžete je popsat?

... zkrátili tu dobu, tak jedna z možností je například zařadit tento návrh do druhého čtení jiného zákona a tím ho vlastně protlačit parlamentem, ale samozřejmě je tam vždycky riziko toho vrácení Senátem, případně panem prezidentem a pak už ty lhůty se budou velmi těžko stíhat. Navíc tam jsou potom potřebná vyšší kvóra, které bychom zase složitě dávali dohromady.

Ke které variantě se tedy vy osobně kloníte postupu, dělat to touto nestandardní cestou, přilepit to k nějakému jinému zákonu, nebo ...

Já myslím, že musíme zkusit všechny, všechny, všechny možnosti, které, které přicházejí v rámci ...

To znamená, že tato je první, která se nabízí.

Toto je jedna, jedna z prvních, myslím, že si to vzal za své teď pan ministr Němec jako ministr spravedlnosti, který, který by, bude hledat způsob, jak to ještě prosadit tak, aby, tak, abychom to stihli. V případě, že bychom to nestihli, no, tak samozřejmě budeme muset hledat způsob, jak v rámci nenavýšení vlastně státního rozpočtu najít v rámci kapitol zdroje na ...

To znamená, že by se nezvyšovaly výdaje státního rozpočtu o zhruba dvě miliardy korun.

To ani prakticky není možné, protože vlastně první čtení ..., státní rozpočet již byl schválen a tam jsou stanoveny vlastně dvě limitní hodnoty, to je vlastně příjmy a výdaje a výdaje jsou prakticky nepřekročitelné.

Už několik týdnů sleduje veřejnost v České republice boje ve vládní koalici o odložení účinnosti takzvaného služebního zákona, který má zvýšit platy členům bezpečnostních složek. S iniciativou přišel předseda lidovců Miroslav Kalousek. Připomeňme si v této souvislosti jeho slova z minulého týdne.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Já bych se vám všem chtěl omluvit za chybu, které jsem se dopustil v roce 2003, když se schvaloval zákon o služebním poměru v bezpečnostních sborech. Byl jsem sice proti tomuto zákonu, ale dopustil jsem se té chyby, že moje argumentace byla jednoduchá, zabývala se pouze rozpočtovým dopadem na rok 2005.

Omlouval se před týdnem v Poslanecké sněmovně lidovecký předseda Miroslav Kalousek, premiér Stanislav Gross označil chování předsedy lidovců za populistické a ovlivněné volbami. Vicepremiér Zdeněk Škromach před týdnem ve sněmovně dodal.

Miroslav ŠKROMACH (zvukový záznam): Myslím, že celý problém odměňování ve státní a veřejné správě bohužel začal nesystémovostí, to znamená, vždy od jednotného systému se přešlo k jednotlivým skupinám, jednotlivým zákonům, služebním zákonům, různým tarifním křivkám a podobně, které vytvořily skupiny zaměstnanců, kteří jsou přitom při stejném, srovnatelném zatížení, stejném vzdělání, kvalifikaci, a tak dále, různě odměňováni.

Řekl před týdnem v Poslanecké sněmovně vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a dnešní host Interview BBC Zdeněk Škromach. Když, pane vicepremiére, mluvíte o systémovějším řešení, co uděláte pro to, aby odměňování zaměstnanců státu a veřejné sféry bylo daleko systematičtější.

Ten zásadní problém je, že jednotlivé skupiny, ať už zaměstnanců, tak někdy i členů vlády, kteří se snaží prosadit zrovna ty své, tak způsobil to, že ten celý systém v podstatě dnes je nekompatibilní a je celkem rozbitý. Asi by skutečně stálo za to posoudit, pustit se skutečně do posouzení nejenom dneska, kdy hovoříme o platech, ale i o té pracovní náplni, o tom, co chceme od toho systému a co chceme zvýraznit. Za posledních několik let šli výrazně rychleji nahoru oproti jiným skupinám například kantoři, ještě rychleji šli lékaři, zdravotníci.

Ano, to je to, o čem se bavíme, tedy o tom nesystémovém odměňování, že tu se navýší někomu víc, přijde jiná skupina, která křičí, že chce taky přidat, ať už to jsou lékaři a podobně. To znamená, vy jako vicepremiér chystáte se předložit, chystáte předložit vládě nějaký takový systematičtější návrh odměňování ve státní správě nebo zahájíte diskuse na toto téma?

Ta diskuse zřejmě podle toho, jak ..., podle vyjádření a mnohdy nekompetentních a neodborných například vystupování pana Kalouska, tak je potřeba asi skutečně vést odbornou diskusi k této věci, protože to není věc víceméně politická, ale odborná a potom mnohdy se zdají některé odměny nebo platy vysoké, ale je potřeba to porovnávat skutečně k té pracovní zátěži a k tomu, a k tomu máme odborníky, kteří jsou schopni tyto, tyto věci připravit. Musím ...

Dovedete odhadnout, bylo to, byla by taková věc formou jednotného nějakého zákona odměňování státních zaměstnanců jako takových nebo jaká by byla, jaká by byla ta systematičtější vaše představa, můžete ji popsat?

Určitě, určitě to, určitě je to nutné zákonem, ale každopádně taková změna by stála, by mohla být v situaci, kdy by byla rezerva řádově desítek miliard korun, protože neumím si představit, že by ta změna byla na tu nejnižší sazbu nebo k těm nižším hodnotám nebo nějakým průměrným, protože už třeba zavedení šestnáctitřídního systému s nedostatečným profinancováním znamenalo určité nespravedlnosti vůči těm lidem, kteří vlastně na tom tratili a mezi ně patřili například i policisti, u nichž ty měsíční platy klesly asi o patnáct až dva a půl tisíce podle toho, v jakých ...

Tím ale zase chcete říci, že to je nerealistické udělat takový návrh.

Z finančního hlediska je to složité, ale každopádně je možné ten systém alespoň trochu porovnat a hlavně ...

Jakými kroky a kdy je podle vás reálné, že by vláda mohla takový návrh zákona projednávat.

Je potřeba ty zákony porovnat, myslím si, že například odměňování, které dneska je různé pro policii, hasiče a vojáky, kteří mají svůj zákon, tam si myslím, že je možné jeden zákon, který to bude řešit a další zákon, další zákon, který by vlastně upravil vztahy ve státní a veřejné správě a samozřejmě potom omezit těm, podléhání těm tlakům na vytváření samostatných zákonů nebo předpisů pro poměrně úzké profesní skupiny.

Je reálné, že by k tomu mohlo dojít v příštím roce?

Myslím si, že to reálné nebude, ale určitě je možné příští rok na tom hodně odpracovat.

Bavíme-li se o státním rozpočtu a také překračování výdajových limitů státního rozpočtu. Vládu čeká v nejbližší době další zásadní problém. České zdravotnictví se letos ocitne v desetimiliardovém schodku. Ministryně zdravotnictví se chce o celé věci poradit právě na vládě. Jaké řešení by doporučoval ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

To, že sem tam zastupuju některého z ministrů vlády například v Poslanecké sněmovně, ještě nemusí znamenat, že musím všemu rozumět, ale ...

Vy jste vicepremiér, tak předpokládám, že nejste zase řadový ministr.

... ale určitě o zdravotnictví taky něco vím i z dob působení v Poslanecké sněmovně jako předseda výboru pro sociální politiku zdravotnictví, takže ...

Nevykroutíte se z toho, pane vicepremiére, takže ...

Ne, ne, jasně, já myslím ...

... jak těch, jak těch deset miliard schodku v letošním roce řešit.

Tady já myslím, že zásadním způsobem je potřeba změnit práci ve vztahu stát a zdravotní pojišťovny, protože ty jsou vlastně dneska nositelkami de facto vlastně financování zdravotnictví a samozřejmě taky je možné posuzovat někdy i to, jak vypadá zdravotnictví v rámci jednotlivých krajů, kde ...

Promiňte, tady je desetimiliardový schodek, zcela zřejmá věc. Loni schválila vláda odkup pohledávek pojišťoven za tři miliardy korun, v roce 2002 to bylo dokonce za čtyři miliardy korun. Je pravděpodobné, že by vláda udělala tento krok i v letošním roce?

Já myslím, že je to velmi nepravděpodobné, protože tím, že došlo k oddlužení vlastně těchto nemocnic ze strany státu a tyto nemocnice dneska jsou v kompetenci krajů, budou muset hledat kraje samozřejmě způsob řešení, vláda určitě v této věci bude komunikovat, protože máme, řekněme, každý svůj díl zodpovědnosti, protože i vláda má nebo ministerstvo zřizuje přímo například fakultní nemocnice a podobně ...

To znamená, ale dá vláda, je ochotna dát nějakou korunu v letošním roce?

Zatím o této věci jsme nejednali a myslím, že ten problém je v trošku jiné rovině dneska a zatím není žádné rozhodnutí o tom, že bychom měli financovat deficit, který vznikl na úrovni jiných jednotek, než je stát a ...

Promiňte, to je zdravotnictví jako celek, pane vicepremiére, to ...

Ale ...

... není jenom o krajských nemocnicích.

Ale samozřejmě, každý máme svoji míru zodpovědnosti, čili pokud jde o stát, tak bude muset hledat své, svoji zodpovědnost a své finance, každopádně ...

To znamená, že je reálné, že by jste odkupovali ...

... je potřeba, každopádně, každopádně ...

... promiňte, je reálné, že by se část pohledávek odkupovala?

... každopádně je potřeba udělat nezbytné kroky k tomu, aby už takovéto zadlužení nebylo, není možné, aby každý rok znova a pod nátlakem toho, že, řekněme, nebude vykonávána zdravotní péče a podobně, je stát vlastně vydírán tímto způsobem.

Ano, to je tím, že stát, respektive vláda nebyla schopna přijmout reformu zdravotnictví, proto se zdravotnictví dostává každoročně do deficitu, ptám se ...

Já myslím, že to je ...

... je podle vás reálné, že nějakou část z těch deseti miliard stejně budete muset odkoupit?

To bude věc, která bude určitě řešena nějakým způsobem, tady některé dluhy určitě přejdou do příštího roku, s něčím se budou muset popasovat i zdravotní pojišťovny a s něčím i zdravotnická zařízení, protože ...

To znamená, že nějaká například dvoumiliardová, miliardový odkup ...

Nemluvme, já nechci, nechci říkat žádné částky, protože vždycky, vždycky se toho ...

Ale je pravděpodobné, že část ano, pane vicepremiére.

Jako budeme, říkám, není to teď ve fázi, kdy by bylo možné říct, jakým způsobem a co, ale určitě stát svůj díl zodpovědnosti má, ale v této chvíli si myslím, že ten každý, jak kraje, tak stát, tak pojišťovny. A to, co vidím jako nezbytné, je potřeba jít do dvou oblastí, které jsou v rámci zdravotnictví nejvíce, řekněme, finanční zátěží, to jsou velká zdravotnická zařízení a léková politika, protože to jsou největší zdroje, odkud si myslím, kde je možné hledat rezervy v celém tom systému.

Další téma - důchody v České republice. Ve středu kabinet rozhodl, že starobní důchody od začátku příštího roku vzrostou v průměru o čtyři sta dvanáct korun měsíčně, vy jste původně navrhoval růst o pět set až šest set korun. Reálná hodnota důchodů tak má v příštím roce dosáhnout necelých sta tří procent reálné hodnoty průměrného vypláceného starobního důchodu v roce 89, a to má být zhruba o tři celé tři desetiny procenta vyšší než letos. Pane vicepremiére, jaké jsou vaše představy o růstu penzí v následujících letech, když se budeme bavit o roce 2006, 2007.

Představa ministra práce a sociálních věcí je v tom, že jednak bychom měli udržet ten trend, to znamená, že by měla růst reálná hodnota důchodů oproti roku 89 a podle předpokladů, ukazatelů jak inflace, tak mezd vypadá, že by ten rok 2006 mohl být ještě výraznější než rok 2005. Pokud jde o ...

To znamená vyšší než tříprocentní růst v porovnání s tím ...

Pokud, pokud jde o tu absolutní hodnotu. To, co dlouhodobě se systém dostává do problémů, je porovnání průměrného výdělků a průměrného důchodu, což je problém dlouhodobější a udržet tento poměr bude stát čím dále více miliard korun do systému, a to ...

Můžete tedy uvést, jaká by mohla být pravděpodobná hodnota, když budeme porovnávat, protože to důchodce především zajímá, ta porovnávání hodnoty reálného průměrného vypláceného důchodu, jaký je v příštím roce nebo v roce 2006 s tím, co důchodce dostával v roce 89. Mohlo by v průběhu těch dvou let to číslo překročit sto deset procent?

V průběhu těch dvou let, pokud bychom chtěli udržet ten poměr čtyřiceti procent k průměrnému výdělku, tak ano, a to výrazně.

A je to reálné?

Reálné to bude, pokud na to budou finanční zdroje, tady si myslím, že například růst hrubého domácího produktu a růst průmyslové výroby, čili pokud se budou dobře vyvíjet ekonomické ukazatele tak, jako teď v posledním třeba čtvrtletí nebo pololetí, tak si myslím, že to reálné je, ale samozřejmě bude to i o politické vůli, že to takto má být, protože to bude zase nad rámec nějakých zákonných minim a podobně.

V každém případě rok 2007 by reálně mohla být, řekněme, sto desetiprocentní reálná hodnota průměrného vypláceného starobního důchodu v roce 89 k tomu důchodu v roce 2007.

Řekněme, že se to může blížit, že to, že ten vývoj by mohl k tomuto směřovat, samozřejmě je potřeba brát do úvahy i to, že se připravuje přibližně v roce 2009, 2010 vstup do Evropské měnové unie, to znamená, že v té době už by i důchody měly být vypláceny v euru a tady je potřeba zajistit určitou paritu kupní síly, a to si myslím, že je taky jeden, jedna z výzev ...

Znamená to, že se bude muset víc přidávat v souvislosti, vstoupí-li Česká republika do jednotné, do eurozóny, do zóny jednotné evropské měny, tak, že bude muset být růst důchodů rychlejší?

No, určitě ano, myslím, že tady je potřeba si říct, že životní úroveň našich důchodců roste, neroste tak rychle, jak bychom si představovali ve vztahu k těm, kteří, kteří jsou aktivní, to znamená, vydělávají, to je pravda, ale to je samozřejmě potom otázka, která souvisí i s důchodovou reformou jako takovou, protože podařilo se těmi opatřeními v letošním roce, které vláda přijala, stabilizovat důchodový systém, ten je v této chvíli v přebytku mezi příjmy a výdaji ...

Zhruba o dvě miliardy, pokud se nemýlím.

Poslední údaj, který mám přímo od pana ředitele /nesrozumitelné/, je asi čtyři miliardy ...

A tak proč jste nepřidával víc na příští rok, máte-li čtyři.

To je letošní rok, ale v příštím roce samozřejmě tím, že přidáme dalších asi třináct miliard navíc, tak samozřejmě už ten, ten systém bude spíš vyrovnaný než přebytkový. A potřebujeme taky na účtu důchodovém vytvořit určitou rezervu pro, jak se říká, strýčka Příhodu nebo horší časy, takže ...

Strýčkem Příhodou míníte důchodovou reformu, že vstupuji do vaší řeči?

Tak pro důchodovou reformu samozřejmě je potřeba vytvořit zdroje, pro přechod na nový systém a ten se bude, a znova zdůrazňuji, týkat lidí, kterým, řekněme, je dneska čtyřicet a méně, nikoliv stávajících důchodců nebo těch, kteří do důchodu při nejbližší době odejdou. Ti budou nadále mít zajištěné své důchody, včetně jejich valorizace.

Vy jste začátkem týdne prohlásil, že odborníci by mohli připravit konkrétní podobu návrhu důchodové reformy do dvou, zhruba do dvou let, pokud se podaří v první polovině roku 2005 najít politickou shodu pro důchodovou reformu, co uděláte pro to, aby k té citované dohodě došlo.

Tak, já myslím, že je jednoznačné urovnání v tom, že k takovému rozhodnutí došlo, nakonec teď česká správa oslavovala osmdesát let trvání vlastně důchodového a sociálního systému v České republice, který ve své době, ten rok 1924 byl považován za jeden z nejlepších, a zajímavé je, že když pan profesor Tomeš vzpomínal, jak tento systém vznikal, tak v té době bylo v parlamentu osm politických stran a bylo osm konceptů, jak by to mělo vypadat. Nakonec politická dohoda byla taková, že se strany rozhodly to svěřit odborníkům a bez nějakých velkých úprav ten systém schválili. Já mám pocit, že bychom měli jít podobnou cestou, protože skutečně jinak, pokud se bude celá tato věc politizovat, tak to nemá konce.

Teď je expertní tým kolem Vladimíra Bezděka z České národní banky, který začal pracovat a zpracovává jednotlivé verze penzijní reformy, pokud se nemýlím, tak existují zatím čtyři možné varianty, jak reformovat systém penzí. Buď zůstane současný systém, jen se v něm bude odcházet později do důchodu, budou nižší důchody nebo se budou odvádět vyšší částky na sociální pojištění. Druhá varianta počítá s připojištěním na stáří, které by ale výrazně zvýhodňoval stát, třetí varianta se podobá tomu švédskému systému, který prosazoval někdejší premiér Vladimír Špidla. Lidé by pak měli individuální účty, dokázali by z nich vyčíst, na jak vysoký důchod mají nárok a podle toho by se rozhodli, zdali už do penze půjdou, nebo ještě budou několik let pracovat. Tak, kterou variantu vy prosazujete?

V zásadě jako ten budoucí systém se dá charakterizovat tak, že základní důchod bude nadále průběžně financovaný a bude příjmově a věkově solidární. Asi největší souboj se odehrává o způsob připojištění, protože to je samozřejmě dobrý byznys a čím více prostředků tam bude, tak tím více budou profitovat společnosti, které nabízí tyto produkty, proto taková možná, takový možná výrazný zápas o to, jaká míra nebo kolik se bude dávat na připojištění a tam se ...

Kde vidíte možný kompromis, pane vicepremiére.

Já myslím, že tam ten prostor existuje, mělo by to být připojištění s prvky zaměstnaneckého připojištění důchodového, to znamená, že dovedu si představit, že u některých profesí by dokonce to připojištění mělo býti pro zaměstnavatele povinné, protože horníci, hutníci nebo třeba i baleťáci či baletky jsou určitě specifické profese, které potřebují do důchodu odejít dříve a v podstatě by za to, za tu dobu aktivního působení měli mít naspořeno na to, aby mohli odejít dříve.

To znamená, že se asi zvolí ten kompromisní model s tím, že připojištění by bylo povinné.

Může to být určitá kombinace. Zatím, pokud vím, tak povinné připojištění spíše neprosazuje, neprosazuje nikdo, spíše alternativní, to znamená, že by si člověk mohl vybrat buď základní systém, nebo něco z toho do připojištění.

Máte, máte první propočet, kolik by tato kompromisní varianta mohla stát, kolik by se muselo ve strýčku Příhodovi nechat, aby se tento model rozjel?

Čím větší podíl bude kapitálového spoření, tím větší bude nutný v podstatě náklady, budou nutné transformační náklady.

Jak velký podíl by to mohl být v té kompromisní variantě řádově.

Řádově to může být v desítkách, ve stovkách miliard korun.

Ne, ale teď mi jde o ten poměr mezi těmi penzemi jako takovými, kolik by bylo to připojištění, jestli je to možné říci v procentech.

Jako ty, ty názory se odehrávají přibližně v intencích od jednoho, dvou procent, až po devět, deset procent.

Do deseti procent by to v každém případě bylo.

Tak, no, nechci říkat žádná čísla, protože vždycky řeknu nějaké číslo a potom někdo chytá jaksi za slovo, ale ...

Ne, ale že by připojištění nepřesáhlo deset procent.

... je to někde v těch intencích, a to už jsou spíš maximální hodnoty než nějaké optimální.

Další téma - Česká republika před volbami. Za čtrnáct dní čekají Českou republiku volby do krajů a třetiny Senátu. Existuje, pane vicepremiére, a teď se vás ptám především jako místopředsedy ČSSD, už nějaká dohoda, předběžná dohoda o možné spolupráci mezi ČSSD a KSČM jako levicovými stranami při senátních a krajských volbách?

Neexistují žádné dohody s žádnou politickou stranou, protože dohody o koaličním uspořádání se vždycky jako odehrávají na základě volebního výsledku a jestliže bude něco sociální demokracie, a já věřím, že bude mít dobrý volební výsledek, pak si bude moci mezi koaličními partnery vybírat.

Vybírala by na levé části spektra, protože ..., teď asi víte, na co narážím, že v případě, že byste udělali dobrý výsledek například v Ústeckém kraji, v regionu, kde je poměrně silné levicové jádro voličské, tak že by sociální demokraté, než do nějaké opoziční smlouvy s ODS, šli do hejtmana za ČSSD se spolupráci s komunisty?

Tak, sociální demokracie je svéprávná strana, docela má, myslím si, že pevné zázemí a i svůj program. Já myslím, že na rozdíl od jiných stran máme přece jenom náš potenciál koaliční poměrně široký. Vše je možné, ale tam spíš bude záležet skutečně na těch konkrétních reprezentantech v jednotlivých krajích a na jejich vztazích. Určitě to nebude záležitost centrální, kdy bychom říkali krajům, teď byste měli, nebo neměli. Tak, jak ...

Promiňte, co je z vašeho pohledu místopředsedy ČSSD podstatnější - uzavírat nějakou případnou opoziční smlouvu s partnerem, který vám asi programově není bližší, rozumějme s ODS, a nemít hejtmana, nebo uzavírat nějaké spojenectví s KSČM a získat hejtmany.

Ten, ten konečný cíl není jenom získat hejtmany, protože ten konečný cíl je tím, že budeme mít, řekněme, hejtmana, zástupce hejtmana, ale budeme mít výrazný vliv na politiku kraje, kdy budeme moci ovlivňovat právě ty zásadní věci, to je rozvoj kraje, zaměstnanost, školství, zdravotnictví a další věci, které dneska kraje mají v kompetenci. Čili abychom mohli efektivně plnit, to znamená, že musíme mít volné ruce a musíme mít co největší prostor k tomu, abychom to mohli naplnit. A samozřejmě, pokud budeme mít tu sílu, že budeme mít vlastního hejtmana a já doufám, že v několika krajích to tak bude, tak samozřejmě budeme o to efektivněji prosazovat náš program.

Jaký by byl váš realistický tip na počet hejtmanů.

Víte, že jsem optimista i před volbama, ale nebudu tipovat, protože po volbách by mi někdo řekl, no, oni nejsou tří, ale jsou jenom dva nebo je jich pět /souzvuk hlasů/ optimista.

V každém případě kolem tří je realistický cíl?

Já myslím, že pokud by vše dopadlo úplně tak, jak dopadá, tak by to mohlo být reálné, ale samozřejmě bude záležet na vůli voličů a hlavně na vůli přijít k volbám.

Volby jsou ovšem ve stínu aféry Kořistka. ODS chce kvůli odposlechu telefonů svého předsedy Mirka Topolánka a porušení bankovního tajemství svolat mimořádnou schůzi sněmovny, stanovisko tlumočí místopředsedkyně stany Miroslava Němcová.

Miroslava NĚMCOVÁ (zvukový záznam): Vzhledem k tomu, že vládní koalice ve výboru pro obranu a bezpečnost Parlamentu Poslanecké sněmovny včera neumožnila vyslechnout ministra vnitra Bublana, který měl poslancům vysvětlit některé sugestivní výroky, ODS se zasadí o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny a o zřízení parlamentní vyšetřovací komise, jež by měla prověřit, proč policie několik týdnů před volbami lustruje předsedovi nejsilnější opoziční strany bankovní konta a odposlouchává jeho telefony. ODS bude iniciovat legislativní kroky, které povedou k prohloubení parlamentní kontroly, zpravodajských služeb a policie. Soustředíme se na tři oblasti. Za prvé - k prohloubení přezkumu odposlechů příslušným parlamentním orgánem a kontroly pravdivosti údajů předložených policií, soudem. Za druhé - k možnosti odvolání se proti povolení o odposlechu vystaveného soudcem k vyšší soudní instanci. A za třetí - povinnosti zpětně informovat odposlouchávané občany, kteří nebyli obviněni, že byli odposloucháváni, pokud se prokáže, že Policie České republiky závažným způsobem pochybila, bude ODS dále trvat na odstoupení policejního prezidenta, ministra vnitra, případně na demisi celé vlády.

Přečetla stanovisko ODS místopředsedkyně strany Miroslava Němcová. Obáváte se, že padne vláda kvůli aféře Kořistka a kvůli odposlechu Mirka Topolánka a skenování jeho bankovního konta?

Já myslím, že celá aféra Kořistka je pouze neuvěřitelným mocenským bojem uvnitř ODS, protože nakonec i pan poslanec Kořistka byl nakonec kdysi, kdysi členem ODS, myslím ...

Myslíte, že on tím svým, tím svým nahlášením toho, že mu byl dán úplatek, chce měnit nějaké mocenské pozice ...

Já nechci, já nechci hodnotit, sociální demokracie to pouze sleduje z povzdálí tu záležitost a musíme konstatovat, že tady dochází k neuvěřitelnému politickému nátlaku na orgány činné v trestním řízení ze strany ODS, která prostě se chová, jako kdyby tady v podstatě vládla, ale myslím si, že to je jako ..., je to, když už se hovoří o nějakém, nějaké manipulace nebo tlaku politickém, tak si neumím představit nic horšího než to, co předvádí dneska ODS, ale ...

Nemáte obavy, že by kvůli této aféře padla vláda?

Já myslím, že tady můžou samozřejmě být určitá pochybení nebo může ten systém, vždycky to je otázka jednotlivých lidí, ale toto vůbec není záležitost vlády, tato záležitost se odehrává uvnitř ODS mezi jednotlivými skupinami, které se navzájem kompromitují a využívají k tomu každé možnosti. Nakonec kongres na podzim nebo v prosinci, který bude, bude rozhodovat o tom, kdo povede tuto stranu tak, jak dneska se už vidí v tom, že budou v roce 2006 ve vládě, protože mají velké preference a nic jiného než to, že se rvou o korýtka a o vedení a hledají na to, kdo bude předsedou strany, bude premiérem a podobně. Nezávidím jim tu situaci, pamatujeme takové doby i v sociální demokracii, ale dneska si myslím, že strana je konsolidovaná a jenom s úsměvem můžeme pozorovat, jakým hrozným způsobem se ODS chová a jak ...

Počkejte, vy to pozorujete s úsměvem, to znamená, je nějaký návrh, který jste slyšel, co ODS chce v souvislosti s aférou Kořistka, který byste podpořili, ať je to mimořádná schůze, ať je to zpřísnění kontroly tajných služeb, možnost odposlechů a jejich informování u těch, kteří byli odposloucháváni a podobně.

Já myslím, že celá ta záležitost, znovu opakuji, je mocenským bojem uvnitř ODS mezi jednotlivými skupinami a ty, ať si to odehrají, sociální demokracie do těchto věcí nebude vstupovat politicky a nebude zneužívat politický vliv k tlaku na jakékoliv státní orgány.

Konstatuje vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, děkuji, že jste přišel do Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Díky, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Osamělí penzisté zaplatí za bydlení až 60 procent důchodu

PRAHA 21. října (ČTK) - Českým důchodcům, pokud je penze jejich jediným příjmem, se nežije snadno, ale většinou se se svou situací dokážou vyrovnat. Pokud však žijí sami, mají finanční problémy, zejména proto, že za bydlení a s ním související služby zaplatí i většinu důchodu.

Shodují se na tom jak důchodci, které ČTK oslovila, tak odborníci. Podle Milana Taraby ze Sdružení nájemníků náklady na bydlení v důchodcovských rodinách představují v celostátním průměru 30 procent jejich příjmu. Ve velkých městech jsou však tyto náklady vyšší.

V případě, že je důchodce osamělý, dá za bydlení většinou až 60 procent důchodu.

"Jsem vdova a žiji sama. Mám důchod necelých 7000 korun, ale za bydlení dám nyní 5000 korun. Zhruba 600 korun platím za telefon. I když lékaři berou ohled na moji peněženku a snaží se mi předepisovat léky bez doplatku nebo jen s malým doplatkem, utratím každý měsíc několik set korun v lékárně."

"Na jídlo,drogerii a všechny další výdaje mi zbývá 1000 korun měsíčně. Nato, abych si koupila něco na sebe, už mi opravdu nezbude," řekla například devětašedesátiletá Kateřina Černá, která žije v Praze ve dvoupokojovém bytě.

Další důchodkyně se shodly na tom, že s důchodem vyjde jen ten, kdo si pořídil před odchodem do penze předměty dlouhodobé spotřeby a něco si našetřil. Mnozí důchodci jsou ochotni se přestěhovat do jednopokojového bytu nebo garsoniéry.

Takových bytů je však málo a majitelé nemovitosti zpravidla nedají k takové výměně souhlas. S důchodcem mají naději, že se byt uvolní. Buď jeho obyvatel zemře, nebo nebude mít na placení činže a majitel ho bude moci vystěhovat.

Nejnižší možný starobní důchod v České republice činí 2080 korun. Podle Aleny Frankové z České správy sociálního zabezpečení ho dostávají lidé, kteří byli zaměstnáni jen krátkou dobu.

Důchodci, jejichž penze je nižší než životní minimum, mohou žádat o sociální dávku, která jejich celkový příjem dorovná na 4100 korun, což je zákonem dané životní minimum. Důchodů nižších než 3000 korun vyplácí stát několik tisíc. Přibližně třetina důchodů je nižší než 6000 korun. Výše průměrného starobního důchodu dosáhla v září 7269 korun.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ve čtvrtek v BBC uvedl, že reálná hodnota důchodu by se mohla v roce 2007 přiblížit 110 procentům reálné úrovně průměrných penzí v roce 1989. Nyní jsou podle ministerstva reálné hodnoty důchodů vyrovnané.

Podle vedoucí informačního centra sociální pomoci Marie Šusterové největší problémy mají osamocení důchodci, kteří berou kolem 6000 korun a nemají nárok na sociální dávky. "Nezbývá jim než obcházet ty nejlevnější obchody a jejich život není radostný. Mnozí žijí neskutečně skromně, a to je ctí. Myslím si však, že takhle by stáří vypadat nemělo," řekla ČTK Šusterová.