Václav Moravec moderátor BBC

Gabriel Berdár ve studiu BBC

Privatizace Českého Telecomu má být největší privatizací, kterou uskuteční vláda premiéra Stanislava Grosse. Členové kabinetu se zatím nedohodli na tom, jakou cestou Český Telecom privatizovat, zda prodejem strategickému investorovi, nebo prodejem akcií přes veřejné trhy. Ke druhé variantě se v Interview BBC přiklonil nedávno premiér Stanislav Gross.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Mně se docela zamlouvá varianta přes kapitálové trhy, a to z toho důvodu, že prostě odpadnou takové ty tlaky různých lobbyistických skupin, které pochybně budou, budou najímány různými renomovanými firmami.

Říká v rozhovoru pro BBC premiér Stanislav Gross. Nejen o přípravě Českého Telecomu na privatizaci bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda představenstva, generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár. Vítejte po více než roce a čtvrt v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den, pane Moravec, dobrý den, posluchači.

Firma orientovaná na zákazníka, s tímto cílem jste zhruba před rokem a čtvrt nastoupil do Českého Telecomu. Když se dnes podíváte na firmu, kterou řídíte, v čem je orientace na zákazníka podle vašeho názoru ještě ne zcela dostatečná.

Takhle, já bych, já bych začal tím, co se za tu krátkou dobu povedlo udělat a ta, ta společnost i z hlediska hodnocení externích analytiků a těch, kteří nás srovnávají se stejnými společnostmi v jiných státech, kde ti ostatní operátoři měli tu čest, že fungují třeba ve větších mezinárodních uskupeních a už i delší dobu, tak ta společnost ve srovnání vychází velmi dobře. Samozřejmě máme obrovské rezervy v mnoha oblastech a ...

Ano, už jsem se těšil, že začnete mluvit o rezervách, protože jinak bych vám vstoupil do řeči a řekl, že jako správný manažer musíte nejdříve pochválit, ale já bych byl špatným redaktorem, pokud bych nechtěl, abyste mi ..., nebo pokud bych chtěl, abyste mi odpovídal na rezervy, takže kde jsou ty rezervy.

Ty, jak říkám, my jsme, hromadu věcí jsme zlepšili, hromadu služeb jsme oznámili a zavedli nových i z hlediska pohledu zákazníků a budeme v tom dál pokračovat. Ta zákaznická zkušenost a samozřejmě změna těch procesů a systémů uvnitř firmy, to není věc, která vznikne během, během noci nebo mávnutím kouzelného proutku, na tyhle ty věci ..., samozřejmě je potřeba věnovat tomu úsilí, čas, samozřejmě stojí to peníze a ...

Když jsem, že vstupuji zase do vaší řeči, když jsem studoval pololetní výsledky Českého Telecomu, tak z nich vyplynulo, že pokles hovorného z pevných linek se stále nedaří vyrovnat příjmy z Internetu a datových služeb. Váš výkonný ředitel pro transformaci Michal Heřman tvrdí, že by k vyrovnání propadu příjmů z hovorného na pevných linkách mohlo dojít už příští rok. Které kroky je k tomu ale nutné udělat.

Takhle, propad hovorného na pevných linkách je do velké míry záležitostí regulace, špatně nastavené regulace, která ..., jejíž, jejíž dopad do hodnoty firmy jde do řádu miliard korun ročně a ..., což dneska je zdokumentováno. Ten propad hovorného je navíc normální, a to mluvím o pevných linkách, samozřejmě je kompenzován jinými službami a výsledky v pololetí, o kterých se teď bavíme, výrazně, výrazně překonaly očekávání všech expertů, analytiků a byly velmi pozitivně přijaty, přijaty finančními trhy, těmi akcionáři, kteří ve společnosti mají peníze, takže z hlediska, z hlediska porovnání výsledků ten, ten propad zdaleka nebyl takový, jaký byl očekáván a ukazuje to, že kroky, které management dělá, jsou vesměs pozitivní.

Ale tím jste neodpověděl na moji otázku, protože váš šéf pro transformaci Michal Heřman tvrdí, že by k vyrovnání propadu příjmů mohlo dojít už v příštím roce. Zeptám se, které kroky k tomu ještě jako management musíte udělat.

Jako management děláme k tomu řadu kroků, teď na podzim jsme uvedli koncepci nebo vizi toho, jakým způsobem do tý společnosti budou fungovat dál do budoucna ty pod kódovým označením nebo pod obchodním označením Digital Home a Digital Business, kdy jsme přestavěli vizi telekomunikačních služeb, které budou naše společnosti nabízet zákazníkům jak v oblasti podnikové, tak v oblasti rezidenční. Je tam celá řada v oblasti datových služeb, v oblasti nabídky, obsahu, v oblasti rozvoje digitálního a televizního vysílání, v oblasti aktivit, jako je, jako jsou telemetrické služby, to znamená, těch oblastí, které rozvíjíme i standardně od nabídky na Internetu, která je velmi, velmi pozitivně přijata a víte, že, že ten nárůst počtu vysokorychlostních přípojek Internetu je jeden z nejrychlejších ve střední Evropě za poslední období, když jsme vyřešili veškeré záležitosti. Takže ...

Takže především je to, především tedy množství těch služeb, které v té oblasti chcete nabídnout, by mělo přispět k tomu, že bude vykompenzován ten propad a bude zastaven.

Množství služeb a množství zákazníků, což se děje.

Když mluvíte o vysokorychlostním připojení k Internetu, v polovině letošního roku jste si stanovili cíl víc než zdvojnásobení počtu internetových přípojek ADSL ze současných dvaačtyřiceti tisíc na sto tisíc, pokud se nemýlím. Ukazuje se už dnes, že ten cíl je splnitelný, že to stihnete do konce roku sto tisíc?

Já můžu říct to, co jsme oznámili, překonali jsme výrazně hranici šedesáti tisíc před několika, několika týdny a víme, jaká doba zbývá do, do konce roku, my jsme si stanovili tenhle ten cíl, počkejme si na výsledky konce roku, za chvíli budeme navíc oznamovat výsledky třetího čtvrtletí, takže uvidíte.

To znamená, že si můžete ten cíl po těch výsledcích možná ještě zvýšit?

To vždycky tam, kde jsme schopni jít a máme prostor na to, abychom si zvyšovali naše ambice, tak to děláme, a to se projevuje na těch výsledcích, které máte možnost vidět ve finanční podobě.

Český Telecom je stále majoritně vlastněn státem, českým státem jedenapadesáti procenty, dovolte, abych vám nyní citovat pasáž z programového prohlášení kabinetu, cituji doslova: "Vláda připraví státní strategii vysokorychlostního přístupu k Internetu s cílem dosáhnout pro zhruba osmdesát procent obyvatelstva ekonomicky a technicky dostupné připojení." Konec citátu. Na kolik generálního ředitele Českého Telecomu Gabriela Berdára zajímá, jakou roli by firma, kterou řídí, mohla hrát v té strategii.

Tak ta strategie vlády vychází v podstatě z návrhu, který já jsem osobně předkládal bývalému premiérovi a zároveň i panu ministru financí i panu ministru informatiky ...

To znamená, že nejde o státní strategii, ale o strategii Českého Telecomu.

To není pravda, je to, byl ten poklad, protože my jsme, co jsme shrnuli, shrnuli jsme podklady a úvahy, které jsme měli možnost vidět v jiných státech a snažili jsme se vybrat z toho to, co je použitelné v rámci České republiky bez toho, aniž by to extremním způsobem zatížilo státní rozpočet, což je samozřejmě velmi zajímavé zejména pro ministra financí, který, který tuto myšlenku velmi podporoval a řekněme, já jsem velmi rád, že, že, že pan Sobotka, i byť je to technologická záležitost, má k tomu takhle pozitivní vztah. Takže v podstatě ten záměr rozšířit jakékoliv používání vyspělých technologií, je správný, protože ty vyspělé technologie v moderní společnosti jsou klíčové pro konkurenceschopnost nejen jednotlivce, ale i podniků, států.

Kdy je tedy podle vašeho názoru možné splnit představu vlády a dosáhnout zhruba pro osmdesát procent obyvatelstva ekonomicky i technicky dostupný vysokorychlostní přístup k Internetu.

Tak v podstatě Český Telecom dneska už osmdesáti procentům obyvatelstva ten přístup nabízí, samozřejmě je tam ekonomická stránka a ta ekonomická stránka spočívá v nízké koupěschopnosti obyvatelstva, která je v mnoha státech, kde tento rozpor existoval nebo existuje, se to řeší buď subvencemi ze státního rozpočtu, kde přímo stát přispívá na rozvoj těchto technologií, příkladem mohou být Maďarsko, Estonsko, některé další země, nebo daňovými úlevami á la Švédsko, opět Maďarsko, těch blízkých zemí, které, které známe a víceméně je to kombinace nástrojů a všechny tyhle ty nástroje v tom, ten náš návrh obsahoval a obsahoval i ten mix těch nástrojů tak, aby byly optimální pro, jak pro stát, tak pro občany.

Můžete říci, které kroky byste vy osobně uvítal, aby vláda v nejbližší době přijala, aby došlo pro zhruba osmdesát procent obyvatelstva k ekonomicky dostupnému vysokorychlostnímu Internetu?

V podstatě všechny ty kroky jsou obsažené v tom návrhu, ono, ono těch kroků zase není až tak moc a nejsou tak komplikované. Dá se bavit o portfoliu věcí, jedním z těch klíčových je samozřejmě regulace, jejíž kvalita ovlivňuje vůli investorů investovat do telekomunikačního trhu, pak samozřejmě ideální model je ten, kde, který jsem měl možnost například vidět v Jižní Koreji, kde ta státní správa velmi úzce spolupracuje s komerčními subjekty, kde státní správa pomáhá rozvíjet konkrétně technologie, pomáhá definovat standardy, pomáhá de facto dostat tu myšlenku i do, i do vědomí občanů a tím pádem ten komerční sektor má usnadněnou tu roli, protože víceméně komerční sektor je zodpovědný za to, aby ta, ta služba měla komerční úspěch, aby se k těm zákazníkům dostala.

Když se bavíme o fungování Českého Telecomu, zastavme se teď ještě u věcí, které souvisejí s penězi, Český Telecom do konce roku získá zhruba čtyři miliardy korun na dividendách od své stoprocentní dcery, tedy od Eurotelu, peníze zčásti máte použít na splácení úvěrů a zbytek rozdělíte akcionářům. Můžete říci, v jakém poměru budou peníze rozděleny na úhradu dluhu a mezi vlastníky?

Nemůžu, protože tyhle ty čísla dopředu nezveřejňujeme, ta výplata dividend je standardní, Český Telecom jako společnost, víte, tak vyplatila dividendu v pololetí ve výši více než pět a půl miliardy korun, je to výplata dividendy pak v konečném důsledku, to znamená, výplata dividendy akcionáři Českého Telecomu je vždy rozhodnutím valné hromady akcionářů, kteří rozhodují o použití peněžních prostředků, které ze zákona, na které ze zákona mají nárok a na základě platných účetních a daňových předpisů mají nárok. A tohle to je naprosto standardní fungování, nemůžu zveřejňovat, bohužel, čísla třetího čtvrtletí, ale čísla druhého, čísla za pololetí vám ukáží, že Český Telecom velmi, velmi dobře splácí úvěr, který si vzal, navíc ten úvěr ...

Kvůli nákupu Eurotelu.

Kvůli nákupu Eurotelu a má jednu z nejlepších rozvah, nejmenší úvěrové zatížení a je jednou z nejvíce finančně stabilních telekomunikačních firem nejen v tomto regionu, ale vůbec v Evropě.

Vy zatím stále ale nemáte nového generálního ředitele Eurotelu, můžete říci, kdy konečně už bude nový generální ředitel Eurotelu vybrán?

Víte, loni, když jsme tady spolu diskutovali, víte, že já, moje stanovisko se za ten, za ten jeden rok nezměnilo, stanovisko společnosti i moje zůstává stejné, o personálních otázkách mluvím až v okamžiku, když nastávají.

Můžete ale říci, kdy nastanou, protože ani to veřejnost neví.

Myslím si, že to je jednak společnost, která ..., Eurotel naprosto perfektním způsobem funguje, dodává velmi kvalitní výsledky pod vedením nového managementu a v této oblasti já nestanovuji termíny předtím, než skutečně nejsou reálné a nejsou známé.

To znamená, že není kam spěchat, protože Eurotel funguje i bez generálního ředitele.

Eurotel má generálního ředitele momentálně zastupujícího, který je oficiálně jmenovaný.

A ten bude i novým generálním ředitelem?

Já jsem říkal, na personální otázky já neodpovídám do té doby, než ty personální otázky nejsou naprosto jasné a nejsou ověřené a není to pravda. Takže jakékoliv spekulace odmítám.

Je ale kam spěchat, nebo není.

Takhle, to, co vás zajímá jako vlastníka, zajímá vás fungující společnost, která dodává výsledky a samozřejmě i v tom, i v tom privatizačním procesu, kterého asi předpokládám, že se dotkneme v nejbližším, nejbližších minutách, tak management a vůbec spolupráce managementu s poradci Národního fondu na základě schváleného postupu, valnou hromadou schváleného postupu, to vystupování managementu z obou dvou společností a spolupráce na těch, na tom, na tom ocenění společnosti je z hlediska poradců Fondu národního majetku, nemůžu říct, kdo to je, protože to by asi bylo tady považováno za reklamu. Jsou velmi spokojeni, každé jednání v podstatě uzavíráme s tím, že poradci dostávají všechno v takové podobě a v čase, ve kterém to požadují tak, abychom tu privatizaci maximálním způsobem podporovali. Do dnešního dne nebyla, nebyla vznesena žádná námitka nebo žádná výtka v této oblasti.

Protože z vás konkrétní odpověď v této oblasti nedostanu, pojďme alespoň k tématu, kde věřím, že konkrétní odpovědi z vás dostanu. Motivační program, pod tímto souslovím se dostaly na veřejnost informace o tom, že představenstvo vaší firmy a členové dozorčí rady mají dostávat příští rok odměny podle zvýšení ceny akcií proti kurzu. Nebylo by lepší, aby po té veřejné kritice byl motivační program zrušen?

Tak za prvé, já si myslím, že ten motivační program se připravoval již od roku 2003, já o veřejné kritice nevím, já vím o kritice ...

Počkejte, vy jste nečetl noviny?

Já vím, to není veřejná kritika, já vím o vystoupení některých, některých lidí, kteří použili velmi zavádějící informace při hodnocení toho motivačního programu. Motivační program, když se podíváte na to u společností, které jsou takhle široce obchodované na, na akciových trzích a tak motivační program navázaný na hodnotu akcií existuje zhruba u devadesáti devíti procent společností, poměr, který vynakládají společnosti na motivační programy, zhruba odpovídá patnácti procentům akcií v Českém Telecomu, je to méně než jedno procento a když si to vezmete, co je na tom špatného, když přijdete za někým a řeknete mu, když mi ze sta korun vyděláš čtyřicet korun, ti dám za to třicet haléřů a vy dostanete jakožto člověk, který jste vložil sto korun, dostanete, dostanete čtyřicet korun zpátky čistého výdělků, zaplatíte za to tomu člověku, který vám se o to konkrétně postará, zaplatíte třicet haléřů, vidíte na tom něco špatného, něco, co je na kritiku?

K tomu se záhy dostaneme, ale položil jsem otázku, že tedy, vy tvrdíte, že vůbec veřejná kritika neexistuje, byť se k té kritice připojili někteří členové vlády, nebyl to jenom Vladimír Mlynář, který jako první vystoupil s tou kritikou, ale byl to i vicepremiér Martin Jahn a podobně. Tudíž vy nemíníte ten motivační program zrušit po té kritice.

Ten motivační program byl naprosto legitimně oznámený na valné hromadě, byl připravován již předchozím, za předchozí dozorčí rady a všichni relevantní lidé věděli, co je a jakým způsobem ten motivační program funguje a jakým způsobem ten motivační program funguje ve prospěch akcionářů. Pokud akcionáři nedostanou svoji hodnotu, nikdo z managementu nedostane ani korunu. To znamená, že to je naprosto standardní věc, proto je to uděláno i na tříleté bázi, aby ten management byl motivován na dlouhodobém horizontu pro ty akcionáře zvyšovat hodnotu ...

A částka čtvrt miliardy, která, o které se mluví v souvislosti s tím, že mohl, že by mohla být rozdělena v rámci toho motivačního programu, vám nepřijde nadnesená?

Ale v rámci toho motivačního programu může být rozděleno nula korun, co vám přijde nadnesené. Přijde vám nadnesené to, když si fotbalista vydělá ročně sto milionů korun za to, že kope do míče nebo když si za to X desítek lidí vydělají peníze, přičemž riskují svůj osobní majetek, riskují čistotu svého, svého trestního rejstříku a navíc pracují několik desítek hodin denně, je to, co je na tom nemorální.

Vás se ten motivační program netýká, jen dodám ...

Netýká se.

... vás jako předsedy představenstva.

Netýká se, netýká se, ale ještě ...

A rušit se nebude tedy.

O tom rozhodují akcionáři, akcionáři rozhodli, že platí. Ještě jedna věc k tomu motivačnímu programu. Je to součástí standard, jako nebo součást té hry, která se hraje a bude se hrát v souvislosti s privatizací Českého Telecomu. Podobných špinavých pseudokauz bude vytahováno čím dál tím víc a samozřejmě tohle to částečně i souvisí s tím, že ...

Počkejte, to znamená, že někdo chce poškodit podle vás management firmy před privatizací? To je podle vás cílem té diskuse o motivačním programu, že to je pseudokauza.

Je to pseudokauza, rozhodně je to pseudokauza a třeba souvisí i s tím, že když se podívám na to, jakým způsobem já jsem byl vystaven tlaku v souvislosti se svojí smlouvou, která byla podepsána více než tři měsíce po mém nástupu, tak to je v podstatě součást těhle těch podobných her.

Dovolte, abych ale citoval argumenty proti tomu motivačnímu programu i způsobu, například Jan Macháček v deníku Hospodářské noviny 22. září napsal v článku pod titulkem "Pánové, co si to umějí zařídit", cituji doslova: "Netvrdím, že ve státní či polostátní firmě nemůže existovat motivační program, jeho principy a smysl musí podléhat veřejné kontrole a diskusi, musí být jasný a transparentní. Nic z toho program pro šéfy Telecomu nesplňuje, někdo si tu zkrátka hraje na velkokapitalisty, ale přitom to bere z erárního."

Za prvé, Český Telecom není erární, Český Telecom je ...

Z jednapadesáti procent.

Není erární, Český Telecom má majitele, kterým je z padesáti jedna procent stát, ale je to naprosto standardní obchodní firma, která má standardní akcionáře, je jich několik desítek tisíc po celém světě, kteří vložili do té společnosti reálné peníze. Český Telecom nežije z daní nikoho v tomto státě. Český Telecom je standardní obchodní firma, která si musí na sebe vydělat. A jako akciová společnost, byť je spoluvlastněna desítkami tisíc akcionářů po celém světě, to znamená, že ta veřejná, ta veřejná diskuse, ta proběhla, v podstatě existovala na valné hromadě, stačí se podívat na zápis valné hromady, že téměř sto procent, velká většina, akcionářů tento, tento program schválila a nemá s ním problém, protože chápou to, že nějakým způsobem ten management musí být motivován ke zvyšování hodnoty pro akcionáře.

Dovolte, abych zmínil argument, asi ne nezajímavý Jana Macháčka. "Analytici dnes odhadují, že až osmdesát procent hodnoty Telecomu představuje Eurotel, v tom případě je zajímavé, že odměny nedostane nikdo z lidí, pod jejichž vedením dosáhla firma Eurotel razantního růstu ziskovosti. Naopak odměny mají dostat šéfové firmy, která ovládla Eurotel teprve nedávno."

Takhle, pan Macháček samozřejmě postrádá základní, základní ekonomické souvislosti ve svých, ve svých prohlášeních. Nebylo by špatné se podívat na čísla. Akciovou společností je společnost, společnost Telecom a společnost Telecom, pokud generuje dostatečné finanční prostředky na to, aby koupila kohokoliv dalšího, tak má to právo udělat a je to povinnost managementu tímto způsobem fungovat.

Ale ona je generuje, když se na to podíváme ekonomicky, právě díky Eurotelu.

Já jsem to nedokončil.

Ano.

Ten motivační program byl schválen tak, jak byl schválen akcionáři, samozřejmě v rámci společnosti existuje systém odměňování, který zohledňuje příspěvek výsledku jednotlivých, jednotlivých členů managementu, dokonce i zaměstnanců na, na cílech společnosti /nesrozumitelné/ u společnosti.

Bude tedy motivační program zaveden i na vedení Eurotelu?

Motivační program tak, jak je zaveden, platí pro ty lidi, kteří sedí ve statutárních orgánech společnosti, a pokud bude něco zavedeno, bude to opět včas oznámeno.

Dovolte, abych ještě jednou citoval Jana Macháčka. "Asi vůbec nejlepší je paradox, že šéfové Telecomu si mohou odnést tučné odměny, i když se privatizace nakonec odloží nebo neuskuteční, a to přesto, že se motivační program výslovně odkazuje právě na obtížnou situaci firmy před privatizací." Konec citátu.

Takhle, když ..., každý, kdo byl někdy v životě na opčním motivačním programu, ví, že v podstatě opční motivační program je dlouhodobý a tento motivační program nemá nic společného s privatizací, protože dneska tím, že ta ...

Promiňte, ale tak je zdůvodňován, alespoň z těch textů, které jsem četl.

Moment, moment, moment, ta společnost, ten motivační program není navázán na privatizaci společnosti, ten motivační program je navázán na zvyšování hodnoty pro akcionáře, protože akcionáři v kterémkoliv okamžiku mohou kupovat a prodávat akcie společnosti a samozřejmě akcionáře zajímá výnos, který s tím mají spojený, či už kapitálový, nebo dividendový. A samozřejmě management je tím pádem motivovaný kontinuálně zvyšovat hodnotu společnosti ...

Rozumím-li vám správně, ten motivační program bude existovat i po privatizaci, pokud bude chtít vlastník zvyšovat hodnotu firmy a bude k tomu chtít takový management. Není to tedy vázáno na privatizaci, i když to tak politici ...

Devadesát devět procent ze sta firem, devadesát devět firem ze sta, které já osobně znám, které jsou takhle široce vlastněné na kapitálových trzích, obdobné programy mají a mají mnohem, mnohem širší ty programy a částky na to jsou řádově někde jinde.

Jak bude, podle jakého klíče budou ty odměny rozdělovány mezi jednotlivé členy představenstva a dozorčí rady.

Ten klíč je stanoven, je schválen a odpovídá jednotlivým funkcím v rámci společnosti.

Můžete prozradit ten klíč?

Nevím ho z hlavy, tak bych musel mít tady tu tabulku, neříkal jste mi, že si mám připravit tabulku ...

Počkejte, takže je veřejný, takže když jako novinář se budu chtít dostat k tomu, podle jakého klíče budou rozdělovány ty peníze v případě, že se budou zvyšovat, že se bude zvyšovat hodnota firmy, tak ten klíč je veřejný, dostanu se k němu ...

Ten klíč je, myslím, že součástí usnesení dozorčí rady a je to, protože to je část mzdy těch lidí a pochybuji v tomto okamžiku.

Že je veřejný.

Není to veřejná informace, stejně jako vaše mzda není veřejná informace, nebo je?

Ano, ta je.

Je veřejná informace.

Ano.

Vaše mzda je veřejná informace.

A vaše by měla být asi také?

No, jako můžeme o tom diskutovat, ale to je na jinou polemiku, pojďme se pak bavit o kultuře společnosti a pojďme se bavit, jako co společnost oceňuje a co ne, ale to je jiná diskuse.

Vy si myslíte, že by měla být v kulturní společnosti, že by měl být plat managera Českého Telecomu veřejnou informací?

Já řeknu jinak, pokud v kultuře společnosti, kde se cení tvrdá práce, kde se cení to, že obětujete svůj soukromý život, že obětujete hodiny a zdraví, kde měřítkem není nivelizace a měřítkem není průměrnost, ale kde se oceňuje úspěch a oceňuje se to, že něco dokážete v životě, tak v takové kultuře zveřejňovat platy je velmi záslužné a děje se to, děje se to v anglosaských kulturách, děje se to v Americe, děje se to jinde. A proč? Protože v podstatě pro ty lidi je to motivátor, aby pochopil, že pokud budou víc znát určité hodnoty a budou určitým způsobem se chovat, mají šanci něčeho dosáhnout. Existují jiné kultury, kde je preferováno průměrování, kde je preferována závist a samozřejmě v těchto ...

To je česká kultura?

Já říkám, mluvím o jiných kulturách, každý musí vědět, v jaké kultuře, kultuře žije a ...

V jaké kultuře tedy žijeme?

Já říkám, jako nejsem sociolog a v jiných kulturách, řekněme, zveřejňování těchto, těchto údajů má pro ty jednotlivce velmi negativní, na ty jednotlivce velmi negativní dopad, protože kdo přijde pak z těch jednotlivců, kteří, kteří závidí a v případě, že vám já zařídím váš poměrně vysoký plat a někdo vás ...

Jak můžete vědět, že já mám poměrně vysoký plat.

Řeknu hypoteticky ...

Ano.

Já zveřejním váš poměrně vysoký plat, anebo poměr na životní, poměr na vysoký životní standard a někdo vám unese dítě nebo vás bude vydírat nebo cokoliv dalšího bude dělat, kdo vás pak ochrání, když ta kultura je nějak jinak nastavená.

Teď, abychom ukončili toto téma, dostali se k dalším věcnějším tématům nebo věcným tématům, můžete mi tedy odpovědět na otázku, když jako novinář po vás budu chtít ten klíč, tak nedostanu se k němu.

Ten klíč, říkám, je to v zápise z dozorčí rady ...

Ale není to veřejně přístupné.

... ale není to veřejná informace, veřejná informace byla sdělena.

Že jste mi totiž nabízel, že kdybyste byl býval věděl, že se budu ptát na klíč, že byste mi to ...

Já bych byl přinesl takovou informaci, kterou jsem schopen zveřejnit.

Dobrá. Tak, až příště.

Příště.

Telecom před privatizací, vy už jste v jednom citovaném rozhovoru pro deník Právo z 22. června letošního roku doslova řekl, cituji doslova: "Jde o jeden z největších prodejů v historii České republiky a jistě je rozumné udělat tak důležité rozhodnutí pečlivě." Konec citátu. Konzultoval s vámi majoritní akcionář Českého Telecomu, tedy stát, jakým způsobem by se měl privatizovat Telecom?

Takhle, privatizaci, nejde o privatizaci, jde o doprodej padesáti jedna procentního podílu, ta společnost je privátní, jo, abychom si vyjasnili pár věcí, je to jenom doprivatizace společnosti, to znamená, doprodej padesáti jedna celá jedna procentního podílu.

Majoritního balíku.

Majoritního podílu, ano. S tím, že každý akcionář má absolutně svobodné právo se svými akciemi zacházet takovým způsobem, jakým chce. Jestli je chce prodat, prodá je, jestli je chce držet, drží je, jestli chce koupit akcie, koupí je. Stát projevil zájem prostřednictvím Fondu národního majetku prodat svůj padesáti jedna procentní podíl ve společnosti, management v této situaci může maximálně při zohlednění všech těch oprávněných zájmů všech akcionářů a společností, může, což dělá a zavázal se k tomu, podporuje tyhle ty aktivity tak, jak to dělal vždycky v minulosti, i proto, řekněme, firma je velmi dobře hodnocena z hlediska investorských vztahů a z hlediska otevřenosti k investorům, a to dělá. Jestli konzultovat, nebo nekonzultovat, to je otázka pro toho vlastníka, ty konzultace nebo informace, které si jakýkoliv vlastník vyslechne, jsou naprosto irelevantní, protože je to jeho rozhodnutí, je to jeho rozhodnutí, to znamená, že on může poslouchat konzultace od kohokoliv chce, ale nakonec je to rozhodnutí toho vlastníka a v tomhle tom je absolutní, my absolutně respektujeme, že to je, to je svobodné rozhodnutí toho vlastníka.

Čili nové vlády mají o způsobu privatizace rozhodovat v listopadu, v zásadě se nabízejí dvě cesty, za prvé prodej strategickému investorovi, za druhé prodej akcií přes veřejné trhy. K druhé variantě se v Interview BBC přiklonil nedávno premiér Stanislav Gross tím, že privatizace přes kapitálové trhy by odbourala lobbyistické tlaky a dodal:

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Jako co si budeme povídat, prostě každej z účastníků má zájem uspět, to nejsou nečestné věci, to jsou argumenty a pak se v nich vyznávat je někdy velmi obtížné. Jediné, co je důležité a na co budu chtít znát odpověď, je, jestli skutečně platí výhrada, že přes kapitálové trhy bychom přišli o poměrně velký množství peněz, protože by tam nebyl ten bonus za majoritu. Pokud by se ukázalo, že tato cesta by znamenala výrazné snížení příjmu pro Fond národního majetku, jinými slovy pro stát, tak potom bych se spíše klonil k variantě, k variantě soutěže.

Slova premiéra Stanislava Grosse. Kterou variantu preferujete?

My nepreferujeme žádnou variantu, já jsem opět říkal, je to rozhodnutí vlastníka a v tomhle tom musím říct, že považuji za velmi korektní, jakým způsobem třeba ministr financí nebo i premiér vystupují v této oblasti, mimochodem ministr financí byl velmi korektní, byl i, řekněme, v oblasti těch kompenzace, kde prostě jednoznačně řekl, že je to standardní věc a ministr financí i v této oblasti vystupuje naprosto standardním a korektním způsobem, to znamená, zvažuje to, co je nejprospěšnější jak pro stát, pro občany, tak i pro společnost a jak říkám, v tomhle tom i přístup vlády nebo těch zodpovědných lidí v té vládě, jak ministr financí, tak premiér, je maximálně korektní a my ho tak vnímáme a vždy jsme podporovali, podporovali ty oprávněné zájmy, jak říkám, všech, všech akcionářů a společnost díky tomu má velmi vysoký kredit.

Vy už rok uskutečňujete takzvaný restrukturalizační program, jeho součástí je snižování počtu zaměstnanců Českého Telecomu. Do konce příštího roku chcete snížit počet zaměstnanců z loňských jedenácti tisíc na sedm tisíc, v současnosti zaměstnáváte víc než devět tisíc lidí. Jedním z kroků ve snižování zaměstnanců je převedení údržby telekomunikační sítě na externí firmu, kdy by k ní mohlo dojít?

Takhle, není to restrukturalizační program, je to transformační program, my měníme společnost, měníme společnost a měníme tu společnost ve velkém rozsahu. Ten, ta část té /nesrozumitelné/ údržby, to je ..., víceméně se to týká toho, že určité aktivity, které jsme si doteď zajišťovali interními silami, chceme převést na někoho, kdo je nám schopen je dodat levněji, kvalitněji a efektivněji tak, aby se to projevilo na té hodnotě společnosti. Kdy to bude, nemůžu říct, protože nedáme žádné, žádné v podstatě informace týkající se, týkající se příštích, příštích aktivit v této oblasti, opět až nastane vhodná doba, budeme přesvědčeni o tom, že máme všechny relevantní podklady, ta aktivita je perfektně zpracovaná, tak to bude.

Součástí té transformace, zbavování se nepotřebných nemovitostí je už jasné, že příští rok začnete s prodejem některých svých nemovitostí v účetní hodnotě deseti miliard?

Momentálně vybíráme způsob tak, aby to bylo pro společnost co nejefektivnější, i proto jsme si najali renomovanou zahraniční společnost, která nám zajišťuje, aby ten celý proces proběhl a tak, aby se to projevilo v hodnotě společnosti a ty kalkulace zatím ukazují, že se tomu tak stane.

Říká generální ředitel Českého Telecomu, předseda představenstva firmy Gabriel Berdár, já děkuji, že jste přišle do BBC, někdy příště na shledanou.

Děkuji, pane Moravec, bylo mi opět potěšením, děkuji.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Manažeři na hraně zákona?

Lidové noviny, 22. 10. 2004, názory, autor: Miloš Čermák, strana: 10 - Je motivační program pro manažery - členy dozorčí rady Českého Telecomu korektní, anebo jde o eticky sporné rozhazování erárních peněz vydělaných polostátní firmou?

Šanci říct svůj názor dostal ve středu v BBC generální ředitel Gabriel Berdár, a nutno říct, že to zvládl bravurně. Přesto se nakonec nechal vykolejit otázkou týkající se výše odměn.

Od laciného příměru k fotbalistovi vydělávajícímu stamiliony "kopáním do míče" přešel Berdár k lidem, kteří "riskují svůj osobní majetek, riskují čistotu svého trestního rejstříku a navíc pracují desítky hodin denně".

Pokud mluvil o sobě a svých podřízených, pak by si především zmínka o trestním rejstříku zasloužila vysvětlení. Anebo je při řízení velké firmy porušování zákona součástí pracovní náplně?

Politici na miliony v Telecomu zapomněli

Hospodářské noviny, 21. 10. 2004, strana: 3 - Po silných slovech o skandálu a nemravnosti přišlo mlčení. Ještě před několika týdny tvrdili jak poslanci vládní sociální demokracie, tak předseda lidovců i opoziční ODS, že motivační program, který by měl vynést členům dozorčí rady a představenstva Telecomu odměny kolem 200 miliónů korun, je skandální a nemravný.

Slibovali, že udělají vše, co je v jejich silách, aby ho dokázali změnit. Neudělali však vůbec nic. Mlčí opozice i koalice "V úterý se to na klubu znovu otevřelo. S odměnami nesouhlasíme a považujeme je za neetické. Žádné stanovisko jsme však nepřijali. Dozorčí rada by neměla mít nárok na odměny z kompenzačního programu vůbec. U členů představenstva by měly odpovídat podmínkám v ostatních firmách," řekl poslanec ČSSD Antonín Macháček.

O mnoho dál se nedostala ani opozice. Poslanci ODS zatím nevyslyšeli skoro měsíc staré přání předsedy Mirka Topolánka, aby při nejbližší příležitosti ve sněmovně interpelovali za neúměrně vysoké odměny ministra financí Bohuslava Sobotku. "Pan předseda o to skutečně požádal. Interpelace však zatím nebyla podána," říká Oldřich Vojíř, místopředseda poslaneckého klubu občanských demokratů. "Určitě to ale uděláme," ujišťuje.

Ministr financí Bohuslav Sobotka stále považuje odměny za standardní. Odměny kritizuje i poradce premiéra Jan Mládek. "Účasti v programu by se rozhodně měla vzdát celá dozorčí rada. Její neustálé váhání ukazuje, že vyčkává, zda se věc usadí nebo bude politický a mediální tlak, aby to udělala," říká Mládek. Dozorčí rada ve střehu

Za neúměrně vysoké považuje Mládek i odměny představenstva. "Myslím, že by měly být v takové výši, která by je motivovala, aby firmu opravdu dobře připravili k privatizaci, nikoliv, aby jí pouštěli žilou a případně hráli ve prospěch konkrétního zájemce o koupi. To by mohlo Telecom a potažmo stát přijít výrazně dráž než částka, kterou jim vyplatí z motivačního programu. Odměny, které jim nabízí současný motivační program, jsou však podle mého názoru neadekvátně vysoké."

Předseda představenstva Telecomu Gabriel Berdár však včera v BBC řekl, že motivační program s privatizací Telecomu nijak nesouvisí. "Tento motivační program nemá nic společného s privatizací. Jeho cílem je, aby vedení dobře zhodnocovala majetek vlastníků," řekl Berdár. Váhání a mlčení politiků zatím bedlivě pozoruje dozorčí rada. Mluvčí Telecomu Vladan Crha už před časem řekl, že pět zástupců státu je připraveno vzdát se účasti v programu. Zatím se jí však stále nevzdali stejně jako pět lidí, kteří v ní zastupují zaměstnance.

Podle motivačního programu se mezi dozorčí radu má dělit 43 procent této sumy, v současné době tedy kolem 86 miliónů korun. Na čtyři členy představenstva by tak připadla částka 114 miliónů korun. Generální ředitel a předseda představenstva Gabriel Berdár odměny z tohoto programu nedostane, má manažerskou smlouvy, jejíž součástí je i vlastní kompenzační program.