Václav Moravec moderátor BBC

Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky, Karel Randák. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Terorismus. Slovo, se kterým se veřejnost musela sžít po jedenáctém září roku dva tisíce jedna, žije s ním častěji než kdykoli předtím. Pokud byste, pane řediteli, měl stručně popsat proměny terorismu po jedenáctém září roku dva tisíce jedna. Jak by ten popis zněl?

Tak oni ty proměny terorismu nastaly už před jedenáctým zářím. Samozřejmě, jedenácté září celý ten proces jaksi zviditelnilo. Ve stručnosti se dá říct, že je patrný v tuto chvíli posun od takzvaného národního nebo nacionálního terorismu k terorismu mezinárodnímu, to znamená, že stále více jsme svědky toho, že začínají spolu více spolupracovat, i když na jakési volné bázi, skupiny, které dříve působily pouze lokálně nebo v rámci určitých hranic.

Znamená to, že dochází také k daleko lepší koordinaci po jedenáctém září?

Nelze říct v tuto chvíli, že dochází k lepší koordinaci mezi těmi, mezi těmi skupinami, co samozřejmě lze říct, je to, že ty skupiny k sobě nacházejí cestu, lépe spolu komunikují, navazují spolu komunikaci, ať už prostřednictvím Internetu nebo přímou komunikaci, a dokáží spolu lépe spolupracovat. Struktura těch, struktura těch skupin je taková, že méně se, méně se jaksi bazíruje na hierarchii ve službách, v těch skupinách, ta, ta struktura je jakási rozvolněnější, nicméně spolupráce je větší.

Boj proti teroru se stal jedním z hlavním témat amerických prezidentských voleb, ne-li tématem hlavním. Demokratický kandidát na prezidenta John Kerry v jedné z televizních debat vytkl prezidentu Bushovi, že válka v Iráku rozhodně neučinila svět bezpečnějším. "Vrhl se do války v Iráku, aniž by měl plán, jak dosáhnout míru. Tak by se prezident Spojených států chovat neměl. Nelze zatáhnout Ameriku do války, aniž by měl člověk plán, jak zajistit mír," řekl prvního října v televizní debatě John Kerry. Podle něj by se měl Bush soustředit na hlavní ohnisko terorismu, tedy na Afghánistán a Usámu bin Ládina a nemrhat úsilím jinde. Na tato slova americký prezident Georg Bush odvětil: "Říct, že se soustředíme jen na jedno ohnisko války proti teroru je nepochopením podstaty války proti terorismu. Samozřejmě, že jdeme po Usámu bin Ládinovi, ale tahle válka má několik front," prohlásil prvního října v televizní debatě americký prezident George Bush. Je ředitel české civilní rozvědky Karel Randák přesvědčen o tom, že válka v Iráku snížila nebezpečí teroristických hrozeb ve světě, nebo je naopak zvýšila?

Rozhodně nelze říct, že by je snížila.

A lze tedy říct, že je zvýšila?

Lze říct, že je v tuto chvíli zvýšila. Samozřejmě, Afghánistán byl asi správným krokem, my jsme přesvědčeni o tom, že i Irák byl správným krokem, protože nevyhnutelně ty tendence, které, které v současné době ve světě terorismu jsou, jsou směřovány k tomu, že skupiny se pokoušejí získat zbraně hromadného ničení, ať už jsou to ty takzvané špinavé bomby nebo chemické zbraně, biologické zbraně, a z tohoto pohledu samozřejmě, vzhledem k tomu, že existovalo určité podezření, že Irák disponuje podobnými zbraněmi a existovalo určité nebezpečí, že dříve či později by mohlo vzniknout jakési propojení, pak se domníváme, že, že i Irák byl krokem správným směrem.

Ukazuje se ale, z dnešního pohledu a možná i z dřívějšího pohledu tajných služeb, že dokud nebude ukončena, řekněme, válka v Afghánistánu a stabilizace Afghánistánu jako takového, že se Spojené státy a spojenci včetně České republiky neměli pouštět do vojenské operace v Iráku?

Ne, těmito slovy bych se to rozhodně neodvážil, neodvážil charakterizovat. K té původní otázce. V tuto chvíli ten svět rozhodně není bezpečnější a není bezpečnější ani Česká republika. Už vzhledem k tomu, že Česká republika svým způsobem byla angažována v tom konfliktu jak v Afghánistánu, tak v Iráku. Na druhou stranu, podle našich vyhodnocení není v tuto chvíli Česká republika jakýmsi prioritním cílem nebo není mezi primárními cíli teroristických skupin.

A je možné vůbec členit cíle teroristických skupin na primární a ty ostatní, například sekundární, či terciální?

Jisté rozdělení určitě nepochybně možné je. Ať už to vyplývá z vyjádření Usámy bin Ládina nebo i jemu spřízněných lidí, kteří samozřejmě specifikují svoje cíle. Na druhou stranu je potřeba, potřeba vidět, že útoky na takzvané slabé cíle, to znamená, méně chráněné cíle, jsou podstatně snazší než útoky na, na silné cíle. Několika útoky na slabé cíle lze suplovat, nebo lze vytvořit stejný, stejný dojem a stejný výsledek, jako útokem na silný cíl. Z tohoto pohledu Česká republika nemusí být imunní vůči, vůči případnému útoku.

Máte takové informace?

Nemáme.

Dovolte, abych citoval z dokumentu Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně, ten de facto potvrzuje vaše slova. Cituji doslova: "Invaze do Iráku v krátkodobé perspektivě pravděpodobně vedla k větší aktivizaci lidí ve prospěch džihádu, islámské svaté války. A znamenala zintenzivnění motivace Al Kajdy k teroristickým operacím," konec citátu. Je podle vás reálné, že v nějaké dlouhodobější perspektivě invaze do Iráku sníží hrozbu terorismu na světě, tedy i v České republice, a co se musí učinit, aby k tomu v té dlouhodobější perspektivě došlo?

Z dlouhodobého hlediska, já si myslím, že tahle ta perspektiva je. Na druhou stranu, nedokážu říct termín nebo nedokážu specifikovat dlouhodobost této, této perspektivy. Jak jsem řekl, myslím si, že jak Afghánistán, tak Irák byly krokem správným směrem. Z toho vyplývá, že si myslím, že dojde ke snížení teroristických hrozeb.

Tečka. Zpráva Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně také konstatuje, že navzdory dopadení, či usmrcení asi poloviny vůdců sítě Al Kajda po útocích z jedenáctého září roku dva tisíce jedna na Spojené státy americké, zůstává na svobodě kolem dvaceti tisíc bojovníků Al Kajdy, kteří prošli výcvikem v Afghánistánu. Pane řediteli, proč se tajným službám stále nedaří rozkrýt, případně pozatýkat tisícovky členů Al Kajdy?

Ze zpravodajského hlediska je toto nejnáročnější, je to nejnáročnější práce, jakou si lze představit.

Můžete to popsat?

Infiltrace, infiltrace teroristické skupiny, nábožensky motivované teroristické skupiny je ze zpravodajského hlediska daleko těžší než kupříkladu infiltrace zahraniční služby nebo jakákoli, jakákoliv operace s lidskými zdroji obecně. Z tohoto pohledu je, je velice tato práce náročná, protože vyžaduje, za prvé, lidi jazykově vybavené, odborně vybavené, v případě, že, že bychom chtěli infiltrovat podobnou skupinu, vyžaduje to i lidi, kteří disponují určitým vzhledem, nelze možno, není možno běžného Evropana nasadit do teroristické skupiny a rozhodně to není možné ze dne na den.

Je to, říkáte, poměrně hodně obtížné. Může taková civilní rozvědka, jakou je Úřad pro zahraniční styky a informace, infiltrovat, a takové agenty, o nichž právě mluvíte, do této sítě?

Může, ale jsou to metody, které bych tady nerad zmiňoval.

To znamená, že máte takové agenty?

Jsou, je to součástí know-how té které služby.

A Česká republika a vaše tajná služba patří k těm, kterým se to daří?

Nechtěl bych na tuto otázku odpovídat.

Na straně jedné došlo k jedinému velkému útoku po jedenáctém září dva tisíce jedna, a to letos v březnu v Madridu, na straně druhé, ale došlo k výraznému nárůstu atentátů proti západním cílům v takových zemích, jako jsou Keňa, Indonésie, Pákistán, Saúdská Arábie, Egypt, a to jsem vypsal jen některé. Ukazují informace zpravodajských služeb včetně české rozvědky, že útoky na západní cíle ve světě budou i nadále hlavním cílem teroristů.

Dá se to předpokládat, protože je to, je to vlastně motivem, motivem teroristických skupin, především islámských teroristických skupin, motivem je upozornit, zaútočit na západní cíle. Vyplývá to z vyjádření nejrůznějších, nejrůznějších představitelů těchto skupin. Lze předpokládat, že tyto útoky budou pokračovat.

Protože útočit na západní země, jako takové, je pro radikály či teroristy obtížné? Je to jeden z těch důvodů?

Ne, to není tento důvod, myslím si.

Jaké, jaké tedy ale máte vysvětlení proto, že když se podíváme na samotné útoky v těch daných zemích, které můžeme označit slovem západní, zmínil jsem, že po jedenáctém září dva tisíce jedna došlo k jednomu pouze velkému útoku, a to právě v Madridu letos v březnu, zatímco na straně druhé, dochází k cílům, které jsou daleko ničivější nebo jsou, řekněme, úspěšnější z pohledu těch teroristů než útoky v těch zemích západních?

Teď jsem asi dobře nerozuměl otázce.

Ne, ptám se vás na to, zda je pro teroristy jednodušší útočit v arabském světě na západní cíle než útočit v těch západních zemí, jako takových, když jsem tady citoval tu statistiku, a rozdělení těch dvou částí.

Částečně to pochopitelně úspěšný, jednodušší je. Vzhledem k tomu, že mají svoje zázemí. V arabských zemích mají teroristé pochopitelně svoje zázemí, jsou tam doma, mají tam spřízněné skupiny, dokážou se líp sžít s prostředím. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že veškeré západní cíle, dejme tomu v arabském světě, nazývejme to, nazývejme to tak, jsou v tuto chvíli daleko více chráněny než kupříkladu cíle zde v Praze nebo kdekoliv jinde v západním světě. Obě tyto varianty mají své pro i proti.

V září se veřejnost dozvěděla o střelbě na auto českého velvyslance v Iráku. Velvyslanec Martin Klepetko byl ve chvíli útoku v Praze a v rozhovoru pro BBC řekl:

Martin KLEPETKO, velvyslanec České republiky v Bagdádu (zvukový záznam): Strach máme určitě všichni. Asi bych nemluvil upřímně, kdybych řekl, že strach nemáme. Máme strach, ale na druhou stranu zase lidi, co jsou na těchto misích jsou většinou lidi, kteří s tím už mají nějaké zkušenosti, kteří si prošli podobným prostředím a jsou na takové situace připraveni.

České bezpečnostní služby oznámily, že šlo o záměrný, nikoliv náhodný útok na český cíl v Iráku. Velvyslanec v Iráku Martin Klepetko byl však v Interview BBC začátkem září skeptický k tomu, že by se nakonec podařilo vypátrat pachatele útoku.

Martin KLEPETKO, velvyslanec České republiky v Bagdádu (zvukový záznam): Irácká policie, ani, ani mezinárodní jednotky, za prvé, se tím vůbec nemohou zabývat, protože takovýchto incidentů je tam skutečně denně několik, a za druhé, ani na to nemají kapacity, nemohou to prostě zjistit.

Řekl začátkem září v Interview BBC český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko. Dnešní host Interview BBC, ředitel české civilní rozvědky Karel Randák, začátkem října novinářům potvrdil, že útok byl dílem teroristů. Pane řediteli, jaké konkrétní důkazy vás k tomu vedou, o kterých můžete mluvit?

Tak, vede nás k tomu především šetření na místě, zpráva Útvaru rychlého nasazení o tom, jak celý incident proběhl, a to, že v podstatě vše naznačuje, že útok byl koordinovaný, byl předem připraven a nebyl by možný k provedení v tom, tím způsobem, kterým proveden byl, kdyby si útočníci předem nezjistili v podstatě zvyky, trasu vozidla a podobné záležitosti. To znamená, že útoku musela předcházet jistá rekognoskace místa, muselo předcházet několikadenní pozorování toho, co se kolem rezidence velvyslance děje, jakým způsobem je zajišťována doprava mezi rezidencí a velvyslanectvím a další věci.

Máte nějaké konkrétní důkazy, že šlo těm útočníkům o to, že Česká republika je součástí mezinárodní koalice v Iráku a proto došlo k tomuto útoku?

Nejsou žádné konkrétní důkazy o tom, že by to byl útok na Českou republiku proto, že by byla součástí, součástí koalice v Iráku.

Proč tedy se útočilo?

Lze předpokládat, že to byl útok na cizince jako takového, s vědomím, že šlo o český majetek nebo o české vozidlo, o české občany.

Když jste popsal, že celá akce byla promyšlená, že docházelo k mapování terénu, zároveň k pozorování a monitoringu pohybu českých diplomatů a především českých bezpečnostních složek na území Iráku, není poněkud divné, že cílený útok teroristů proti českému cíli se děje ve chvíli, kdy ambasador je v Praze? Protože Martin Klepetko nebyl přímo v Iráku.

Otázka, jestli to byl útok na ambasadora, jako na osobu velvyslance, anebo jestli to byl útok prostě na vozidlo českého velvyslance, vozidlo českých občanů? Což bylo prokazatelné.

Pokročila česká rozvědka ve zjištění, kdo konkrétně za tím útokem stál, jaká skupina?

Jak v souladu s prohlášením pana velvyslance v Iráku, v tuto chvíli je velice obtížné získávat jakékoliv informace o státních poznávacích značkách, o evidencích osob a podobné věci, protože tyto věci, které jsou běžné v normálním světě, v normálních demokraciích, kde fungují podobné evidence a podobné věci, v Iráku pochopitelně v tuto chvíli nefungují. Právě tak, jako je velice diskutabilní práce irácké policie, tudíž nelze se příliš spoléhat na informace, které, které lze tímto způsobem získat.

Nedá se tedy předpokládat, že dva měsíce od střelby na auto českého velvyslance v Iráku budou ještě nějaké nové, další informace, které by mohly vést k dopadení pachatelů?

My to v tuto chvíli nepředpokládáme.

Prokazují ty dosavadní informace české civilní rozvědky, že by i nadále české objekty v Iráku mohly být i v budoucnu terčem teroristických útoků?

Jakékoliv objekty cizinců na území Iráku se mohou stát terčem teroristických útoků, Českou republiku nevyjímaje.

Český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko mluvil po útoku na svůj vůz o nutnosti přestěhovat rezidenci, případně ambasádu. Ukazují vaše informace, že je to nutné, nezbytné?

Co se týče rezidence, není možná ani tak nezbytné rezidenci přestěhovávat, z našeho pohledu, z bezpečnostního pohledu je v tuto chvíli nezbytné omezit provoz mezi ambasádou a rezidencí, to znamená, omezit jakýkoliv pohyb mimo ambasádu, která je střežena lépe než rezidence.

To znamená, že rezidenci téměř vůbec nevyužívat?

Rezidenci téměř vůbec nevyužívat, správně.

Ale nějaké stěhování ambasády, když tady seděl před dvěma měsíci Martin Klepetko, naznačoval, že možná do bezpečnější části Bagdádu. Ukazují ty informace civilní rozvědky, že by to bylo dobré stěhovat ambasádu?

Z našeho pohledu v tuto chvíli není bezpečnějších míst v Bagdádu.

Než je česká ambasáda?

Ne, to ne, než jsou, všechny části Bagdádu jsou v tuto chvíli zhruba stejně nebezpečné.

Ruská bezpečnostní služba FSB koncem září zveřejnila podezření, že čečenští teroristé mají své komplice i v České republice. Už se vám dostalo od Ruské bezpečnostní služby podrobného vysvětlení těchto informací?

Navzdory našim požadavkům, které jsme si od Ruské bezpečnostní služby vyžádali, prozatím jsme nedostali žádnou odpověď a žádnou informaci, pokud já vím, nedostali žádnou informaci od ruských bezpečnostních složek ani naši kolegové z Bezpečnostní informační služby.

Je to, je to, že vstupuji do vaší řeči, je to běžné, že když Ruská bezpečnostní služba zveřejní podezření, že čečenští teroristé jsou napojeni na Českou republiku, mají v České republice komplice, že Ruská bezpečnostní služba toto nesdělí českým tajným službám nebo českým bezpečnostním složkám?

Na druhou stranu, tím jsem chtěl pokračovat, ruský systém bezpečnostních složek je poněkud jiný než u nás. Federální bezpečnostní služba disponuje vyšetřovacími pravomocemi a je oprávněna neposkytovat informace, pokud vyšetřování stále ještě probíhá.

Z toho, co víme, co Rusové zveřejnili, jedenatřicetiletá žena prý zajišťovala tok peněz do Čečenska od mezinárodních teroristických organizací. S jejich zástupci v řadě blízkovýchodních a evropských zemí komunikovala satelitním telefonem, domlouvala se s nimi na nákupu zbraní a podle Rusů ta jedna stopa vedla také do České republiky. Informace, kterými disponujete vy, jako česká civilní rozvědka, předpokládám, že máte své lidi i právě v oblasti Čečenska nebo v oblasti Kavkazu, ukazují, že Česká republika může být tím teritoriem, které je napojeno na teror označovaný čečenský?

To byl důvod, proč jsme tak urgentně žádali informace od Ruské federální bezpečnostní služby, protože my takové informace nemáme.

To znamená, že zatím žádnými takovými informacemi nedisponujete?

Nedisponujeme.

Další téma, stav českých tajných služeb. Dovolte, pane řediteli, abych citoval jednu větu z programového prohlášení současného kabinetu, cituji doslova: "Vláda dokončí legislativní i jiné kroky směřující k reformě zpravodajských služeb tak, aby mohly být efektivním nástrojem obrany proti novým bezpečnostním hrozbám," konec citátu. Které konkrétní kroky byste jako nový ředitel české civilní rozvědky uvítal, aby systém českých tajných služeb byl efektivním nástrojem obrany proti novým bezpečnostním hrozbám, jak stojí v programovém prohlášení vlády?

Já si myslím, že v tuto chvíli není namístě se zabývat široce diskutovanou otázkou, zda Česká republika má, či nemá dostatek zpravodajských nebo bezpečnostních služeb, nebo jich má naopak nedostatek.

Proč nemá smysl si klást tuto otázku?

Já si myslím, že důležitější otázkou v tuto chvíli je koordinace činnosti těchto služeb. To vidím jako, jako klíčovou otázku.

Považujete koordinaci služeb, respektive jejich nekoordinaci, za problém?

To samozřejmě za problém považuji. Musím říct, že v tuto chvíli ze zákonné působnosti všechny služby, které v České republice jsou, to znamená Vojenské zpravodajství, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace mají své, své působnosti vymezeny tak, že nedochází nikde k žádným příliš velkým, k velkému překrývání jejich činnosti ani nikde nedochází k žádným mezerám, že by nějaká problematika nebyla, nebyla pokrývána. Co problémem je, je možná v tuto chvíli koordinace, výměna, vzájemná výměna informací a jakási, jakýsi společný výstup směrem k našim zákazníkům, jimiž může být vláda, jednotlivá ministerstva a podobně.

Vy teď hovoříte jinak, než mluvil například váš i předchůdce, současný ministr vnitra František Bublan, nebo šéfové BIS či šéfové vojenských tajných služeb, protože oni tvrdili, že po jedenáctém září roku dva tisíce jedna začala koordinace daleko lépe fungovat a spolupráce tajných služeb také. Kde vidíte ta slabá místa, když stále tvrdíte, že je problémem koordinace?

Já neříkám, že koordinace se nezlepšuje. Zlepšuje se, samozřejmě.

Ale je stále problematická.

Ale stále podle mého názoru je to, je to nejslabší článek celého systému.

Které kroky je podle vašeho názoru možné podniknout, aby ta koordinace byla lepší? Navrhněte řešení.

Podle mého názoru řešením by mohl být vznik jakéhosi tělesa, které by bylo patrně přímo někdy, někde pod, zavěšeno pod vládou a které by zabezpečovalo jednotné úkolování službám v rámci jejich působnosti a na druhou stranu, jednotné zpracovávání jejich informačních výstupů směrem k vládě.

Jak byste si takové těleso představoval? Někam ho umístěte do českého ústavního systému.

No, mohl by to být, mohlo by to být někde poblíž Bezpečnostní rady státu nebo poblíž Výboru pro zpravodajskou činnost.

Byla by nejlepší asi Bezpečnostní rada státu? Pokud se nemýlím, tak v současné době k těm jednotlivým tajným službám v České republice mají pravomoci jednotliví lidé, ať už je to k BIS, prezident republiky nebo premiér, k vaší civilní rozvědce je to ministr vnitra a k armádním zpravodajským službám pochopitelně ministr obrany. To znamená, Bezpečnostní rada státu by podle vašeho názoru byla nejlepším koordinačním orgánem pro tajné služby?

Jakýsi podvýbor nebo pracovní skupina Bezpečnostní rady státu.

Když jste čtvrtého října na tiskové konferenci mluvil o lepší kontrole vaší zahraniční rozvědky, tak jste mluvil s odkazem na to, že zatímco činnost ostatních tajných služeb kontrolují nebo dohlížejí na ní parlamentní komise, vy tento typ kontroly postrádáte. Je možné z těch vašich slov vyvodit, že kromě toho, že by tajné služby měla koordinovat asi Bezpečnostní rada státu pravděpodobně jako to nové těleso, tak že byste vy osobně uvítal vznik další parlamentní komise, která by se zabývala jenom vaší tajnou službou?

Nedokážu v tuto chvíli specifikovat, jestli by to měla být další parlamentní komise, kontrolu bychom pochopitelně uvítali, protože jenom na základě jakési kontroly můžeme dál jako služba si žádat o případné zvýšení nějakých pravomocí nebo nahlížení do nejrůznějších registrů a podobně.

Které další pravomoci máte na mysli? Můžete být konkrétnější?

Můžu být konkrétnější. Uvedl jsem to již při tiskové konferenci. Kupříkladu nás velmi, v souvislosti s terorismem, nás velmi v tuto chvíli trápí nemožnost kontrolovat finanční toky, to znamená, že tolik diskutovaný centrální registr účtů a přístup k němu by mohl být velice účinným nástrojem v boji proti terorismu.

Vy jste také mluvil o možnosti monitorování mezinárodního telekomunikačního provozu na území České republiky, v souvislosti s možným rozšířením pravomocí civilní rozvědky. Každý, kdo přece jenom chce mít zabezpečené soukromí a není teroristou, tak vám může namítnout, že by chtěl být ostražitý vůči tomu, aby se zvyšovaly pravomoci tajných služeb. Můžete uvést nějaké příklady v míře konkrétnosti, která je v souvislosti s vaší prací možná, kdy vám nedostatečné pravomoci například v monitoringu mezinárodního telekomunikačního provozu na území České republiky zhatily nějakou věc nebo napomohly jednání teroristů.

Nemohl.

Ani v míře trochu větší než odpovědí, nemohl?

Já bych to specifikoval, protože je skutečně věc, která je know-how každé služby, jak už jsem jednou řekl, a další debatou o tom, jak která služba může využívat, využívat tyto možnosti, se samozřejmě dává té protistraně do rukou jakási protizbraň, jak se případnému monitoringu vyhnout.

Další a pravděpodobně závěrečné téma, je, jsou manipulace s bezpečnostními prověrkami a vyšetřování Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Detektivové prověřují trestní oznámení pro podezření z manipulace s bezpečnostními prověrkami v Národním bezpečnostním úřadě. Dovolte, abych teď citoval slova Ivety Jordanové z nevládní protikorupční organizace Růžový panter, na základě jejichž podnětu detektivové právě celý případ šetří, cituji doslova: "Bývalý ředitel NBÚ Tomáš Kadlec a bývalý bezpečnostní ředitel NBÚ Martin Hejl, se nechali prověřovat Úřadem pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědkou, a nikoli Bezpečnostní informační službou, to je nepřípustné. Civilní rozvědka nesmí operovat na území republiky a nesmí nahrazovat BIS, která je jako civilní kontrarozvědka k prověrkám zmocněna," konec citátu. Byl jste, ať už vy jako ředitel nebo vaši lidé, už osloven detektivy z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality kvůli prověřování bezpečnostních prověrek?

Zatím jsme osloveni nebyli, nicméně, jestli bych se k tomu mohl vyjádřit. Systém bezpečnostních prověrek je takový, že Národní bezpečnostní úřad jako instituce sám rozhoduje o tom, koho v rámci české zpravodajské komunity osloví na provedení nebo se žádostí o provedení činnost, či evidenční bezpečnostní prověrky. Úřad pro zahraniční styky a informace v rámci své působnosti má možnost, nebo může se podílet na bezpečnostních prověrkách u osob, kde, ať už v jejich minulosti nebo v současnosti, existuje jakýsi zahraniční faktor, informace, které se váží do zahraničí. Což v případě kupříkladu bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu Kadlece bylo splněno. Bezpečnostní prověrku pana Hejla Úřad pro zahraniční styky a informace odmítl provádět.

Z jakého důvodu? Protože tam nebylo napojení na…

Ne, nebylo to, bylo to mimo působnost Úřadu pro zahraniční styky a informace.

To znamená, že tato informace Růžového pantera se nezakládá na pravdě, že byste prověřovali Martina Hejla?

Ta se nezakládá na pravdě.

A jinak budete-li osloveni vyšetřovateli, tak jste ochotni poskytnout informace, týkající se Kadlecovy prověrky?

Nepochybně.

A máte nějaké informace, že by docházelo k manipulování s prověrkami, kde jste vy, jako civilní rozvědka, nedoporučili udělení prověrky?

Já takové informace nemám.

Konstatuje nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák, který byl hostem Interview BBC. Někdy příště na shledanou, děkuji.

Na shledanou, děkuji.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.