Václav Moravec moderátor BBC

František Bublan ve studiu BBC

Po zhruba sto dnech ve funkci ministra vnitra je František Bublan vyzýván opozičními občanskými demokraty k odstoupení. Důvodem má být postup policie při vyšetřování případu Kořistka.

Občanští demokraté se opírají o názor ostravské krajské státní zástupkyně, podle níž policie postupovala při vyšetřování případu v rozporu se zákony. Tady jsou slova předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého.

VLASTIMIL TLUSTÝ (zvukový záznam): Protože se ukazuje, že policie podobnými přehmaty a problémy trpí i v jiných případech. A to, že došlo k něčemu tak neobjektivnímu v takhle citlivé kauze, považujeme za důkaz toho, že se nejedná o individuální selhání, ale že to je chyba systémová, že to je důkaz toho, kam se dostala policejní práce pod vedením bývalého ministra vnitra a dnes předsedy vlády Grosse.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Nejen o tom, jak pracuje policie v České republice, bude následujících třicet minut.
Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministra vnitra České republiky František Bublan. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Ostravský okresní státní zástupce Josef Bláha zrušil obvinění asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka. Pane ministře, jak se vypořádáte s tím, že okresní státní zástupce svým krokem potvrdil názor své nadřízené, že policie postupovala v rozporu se zákonem?

Tak já se s tím nebudu nějak vypořádávat, protože to není moje věc, to je věc orgánů činných v trestním řízení, takže oni si to tam určitě vypořádají sami. A...

Promiňte, vaše věc není, že složka, která je pod vámi, tedy policie postupuje nezákonně?

To, jestli postupovala zákonně, nebo nezákonně, to bude předmětem ještě další dohledové prověrky, to já samozřejmě, na ten výsledek rád počkám, a to, že je proti někomu vzneseno obvinění a záhy je třeba to obvinění zrušeno, tak to je v této praxi běžné, to se stává docela často, není to nic neobvyklého.

Ale to, že už druhý státní zástupce, Josef Bláha, jako okresní státní zástupce, potvrdil, že policie postupovala nezákonně?

Tak ono především důležité bylo rozhodnutí krajské státní zástupkyně a pan Bláha jako okresní státní zástupce v podstatě nemá příliš jinou šanci než toto rozhodnutí respektovat.

Pokud by ho nerespektoval, tak mohl být druhým člověkem, který by ho nerespektoval, protože to rozhodnutí krajské státní zástupkyně nerespektoval Martin Fraš, muž, který od začátku byl u vyšetřování aféry Kořistka.

Ale byl odvolán, takže...

Ano, mohl být i Josef Bláha odvolán?

Tak to je věc toho státního zástupce, jak to posoudí a jak se k tomu postaví.

Podle vás tedy krok ostravského okresního státního zástupce Josefa Bláhy nezpochybňuje to další vyšetřování případu Kořistka?

Ne, to vyšetřování bude pokračovat, to trestní řízení bude pokračovat i nadále a možná se naleznou nějaké jiné důkazy, nebo to vyšetřování půjde jiným směrem, to já ještě nemohu odhadnout.

Vy myslíte, že je to ještě možné po dvou měsících, aby se našly nějaké nové důkazy?

Já se domnívám, že možné je všechno. Samozřejmě policie postupuje standardním způsobem, mohou se najít noví svědci, nebo může dojít k vyhodnocení některých důkazů. Nevidím do toho případu tak podrobně, abych dokázal říct, zda ještě je někde nějaká rezerva, nebo už je všechno vyčerpáno.

Krajská státní zástupkyně mluví o policejních nezákonnostech při vyšetřování, okresní státní zástupce tedy zruší obvinění, nebude po těchto krocích každý další závěr policejních vyšetřovatelů už nevěrohodný?

No, samozřejmě nic pozitivního to není pro práci policie, protože je takto trošku jako svázána a mohou nastat i určité obavy, že celá věc je příliš politizovaná a mohlo by je to svazovat, ale já se domnívám, že policie v tomto duchu bude pokračovat i nadále, že se ničeho nezalekne a zůstane i ta profesionalita a nezávislost.

Jak ale může pokračovat něco, co je tak zásadním způsobem zpochybněno, jak veřejnost v uplynulých dvou měsících sledovala právě na aféře Kořistka?

No, tak zpochybněno, ono především celý ten případ je jaksi kladen do takové roviny, že teď se v tom nikdo nevyzná.

Vy také ne?

Já už také ne, se přiznám.

A na začátku jste se v tom vyznal?

Nevyznal, ale já jsem věřil tomu, že bude postupováno standardně a že teda věc nakonec skončí u soudu a soud rozhodne, jestli je tam nějaká vina, čí je tam vina a tak dále. Tady toto se mi samozřejmě nelíbí, tento postup, ale...

Kdo všechno v něm postupuje nestandardně? Pokud byste měl vaše pochybnosti v souvislosti s tímto případem označit za nestandardní kroky, které by to byly?

Tak já jsem říkal před chvílí, že to, že je zrušeno obvinění, že to je normální věc, to je pravda, takže bych zase nemohl ty lidi teď v tuto chvíli, že je to něco jako příliš nestandardního, i to se může stát v tomto případě a není to nic proti ničemu, ale spíš mě zarazily ty rozdílné názory různých státních zástupců, což může tu věc tak trošku jako zkomplikovat.

Jakým způsobem?

No, že potom policie, samozřejmě ta potřebuje podporu státního zástupce, protože bez něho dneska nemůže trestní řízení vůbec probíhat, takže ona se potřebuje o někoho opřít...

I když koná nezákonně?

No, tak všechny předchozí kroky byly ve shodě se státním zástupcem, takže uvidíme, kdo bude teď dozorovat tento případ a zda bude možné pokračovat i nadále.

Občanští demokraté vás po zveřejnění stanoviska ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové vyzvali společně s policejním prezidentem Jiřím Kolářem k odstoupení. Připomeňme si slova předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého.

VLASTIMIL TLUSTÝ (zvukový záznam): Když to řeknu hodně stručně, státní zástupkyně konstatovala, že ze strany policie došlo k porušení zákona. My to považujeme za důkaz neobjektivního, neprofesionální, možná i účelového postupu policie v této kauze. Odvoláváme se na své usnesení ze 30. září, kdy jsme jasně řekli, že pokud se prokáže, že se v tom vyšetřování odehrálo něco nekorektního, neobjektivního, že žádáme, aby byly vyvozeny personální důsledky. V daném případě se obracíme na policejního prezidenta a na ministra vnitra a za přiměřenou reakci vzhledem k závažnosti celého případu a k závažnosti konstatování státní zástupkyně považujeme odstoupení ministra vnitra a policejního prezidenta.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Vy jste, pane ministře, tuto výzvu odmítl. Existuje ovšem nějaké možné pochybení, které si dovedete představit v souvislosti s touto kauzou, za které by, když se podíváte právě na případ Kořistka, by byla na místě výzva k rezignaci ministra vnitra?

Tak já se své zodpovědnosti nezříkám. Samozřejmě pokud se prokáže nějaká úmyslná nezákonnost a dokonce nezákonnost nějaké velké síly, která by skutečně tento případ nějak jaksi úmyslně někam zavedla jinam, tak potom ta zodpovědnost je na mně a třeba na policejním prezidentovi, a to já bych si z toho své důsledky vyvodil.

Můžete popsat tu možnou velkou nezákonnost?

No, tak to těžko, těžko popisovat, ale může tam nastat něco, že by policie schválně něco zkreslila, nebo něco opomenula, nebo postupovala, třeba i nasadila odposlechy bez povolení soudce a podobně. To je potom nezákonný postup, ale...

A pak byste rezignoval?

Potom bych rezignoval, ale pokud vím, takovéto kroky nenastaly.

Ani ty věci, které jsou vyčítány ostravskou krajskou státní zástupkyní, pokud by byly věrohodné její argumenty a pokud by je potvrdil, dejme tomu, vrchní státní zástupce v Olomouci, nebo nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, tak by to nebylo na rezignaci?

Já, pokud jsem to dobře četl ty výtky krajské státní zástupkyně, tak je to spíš otázka posouzení. A policie není od toho, aby říkala, kdo je vinen za každou cenu a kdo není vinen. Policie zvažuje důkazy a pravděpodobnost toho, kdo ten skutek spáchal. Tu skutečnou vinu potom rozhodne soud. Takže já tady v tomto žádné pochybení nevidím.

A vy věříte, že ten případ ještě u soudu skončí?

Já bych byl velmi rád, protože by to bylo nejenom pro mě osobně, ale samozřejmě pro veřejnost by to byla velmi dobré, aby se to jaksi rozjasnilo a bylo zřejmé, o co vlastně šlo.

Policejní prezident Jiří Kolář neskrýval před týdnem rozhořčení ze stanoviska ostravské krajské státní zástupkyně, která konstatovala nezákonnost některých policejních kroků.

JIŘÍ KOLÁŘ (zvukový záznam): To není o tom, že my chceme, aby státní zástupce respektoval to, co my, pracujeme na tom, ale on, ten dozorový, tak ať to zruší a za to odpovídá, anebo naopak když to nezruší jako v tomto případě, tak také za to odpovídá. Prostě to není možné. My nejsme sami, do koho se kope. Ono se velmi dobře kope do policie, ale prostě není možné, jestliže někdo rozhodne, dozoruje, vykonává aktivní dozor, aby najednou se schoval, a kopání do policie, no, to prostě není možné.

Řekl před týdnem policejní prezident Jiří Kolář. Ostravská krajská státní zástupkyně konstatovala u policie a svého nadřízeného nedodržování zákonů, státní zástupce Martin Fraš, který případ dozoroval od začátku a nyní mu byl odebrán, obvinil zase naopak ostravskou krajskou státní zástupkyni z jednání v rozporu se zákonem. Vy jste řekl, že to vás na celém tom případu jako ministra vnitra zaráží. Setkává se policie, pane ministře, s takovým vzájemným obviňováním z nezákonných postupů jednotlivých státních zástupců často, nebo je případ Kořistka ojedinělý?

Tak takový přehled zase nemám, ale vím, že nastávají případy, zvláště v té ekonomické oblasti, u těch ekonomických případů, že to obvinění je zrušeno pro nějaký nedostatek důkazů, anebo proto, že to policie špatně vyhodnotila, to se jako stává.

Ano, ale to je jedna věc, ale nezákonné obviňování, nebo vzájemné obviňování státních zástupců z nezákonného postupu, není to přece jenom na systematičtější řešení v případě, pokud by to byl jev běžnější než jen v tomto případě, co veřejnost může otevřeně sledovat?

Tak samozřejmě že to asi máte, v tomto máte pravdu, já asi to neumím posoudit, tu činnost policie nesleduji tak dlouho, takže za to moje krátké působení jsem to nezaznamenal.

Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová před týdnem v Interview BBC připustila, že nechává prověřovat místní vlivy, jak ona konstatuje, ve vyšetřování celého případu. Nebylo chybou od samého začátku, že se tento citlivý případ řeší na Ostravsku, že ho řeší ostravská policie?

To já neumím posoudit, já zase neznám situaci tak podrobně na Ostravsku. Je to, postupovalo se podle práva a podle toho, komu to náleží místně. Takže tady asi, tady nevidím nic chybného.

Vy jste si, pane ministře, vysloužil kritiku za svá slova, která jste pronesl v České televizi, kvůli použití detektoru lži ještě předtím, než ten detektor byl použit. Policejní prezident Jiří Kolář před týdnem k testu Zdeňka Kořistky na detektoru lži řekl:

JIŘÍ KOLÁŘ (zvukový záznam): Ten polygraf není procesním důkazem, to je třeba říci, takže jaké hodnocení důkazů? Není to důkaz. Za druhé, já jsem pouze informoval ministra na jeho dotaz o tom, jestli byla provedena, nebo nebyla provedena tady ta fyziodetekce, ta provedena byla, a s jakým výsledkem, to je nepodstatné, protože to není procesní důkaz.

Konstatoval policejní prezident Jiří Kolář. Podle informací BBC ověřených ze dvou zdrojů státní zástupce, ten původní státní zástupce Martin Fraš nedoporučoval policii, aby v případu Kořistka právě použila detektor lži, protože měl, alespoň on podle svých informací, dostatek jiných důkazů a policie měla dostatek jiných důkazů, byť nepřímých. Nepovažujete, pane ministře, s dnešním odstupem za nešťastné, že jste přistoupil na argumentaci Kořistky v tom, že je ochoten jít na detektor lži a tím se z výsledku detektoru lži stalo jedno z hlavních mediálních témat a jeden z hlavních důkazů?

Tak já jsem na to nepřistoupil, protože se mnou pan Kořistka tuto věc nekonzultoval. On se v podstatě nabídl policii, že by na ten detektor šel. Pokud si dobře pamatuji, tak jsme to spolu diskutovali ve vašem pořadu v televizi a já jsem tam řekl větu, že by bylo asi nejlepší, kdyby šli všichni tři aktéři, pokud teda se použije tento přístroj.

Nakonec nešli a Martin Fraš měl vůbec z použití toho přístroje podle informací BBC obavy. Neukazuje se dnes, že ty obavy byly oprávněné?

No, tak možná, možná je to, možná je to pravda, jo, ale zase pokud jeden z těch aktérů se nabídl, že by podstoupil tuto vyšetření, které skutečně z toho procesního hlediska není příliš důležité, je velmi podpůrné, tak jako nebyl důvod nevyhovět.

Veřejnost, včetně vás, už ví, že jedním z hlavních důkazů, dodejme opět, že nepřímých, jsou odposlechy, což přiznal i policejní prezident Jiří Kolář. Zpráva státního zástupce, který vyšetřování případu Kořistka dozoroval, tedy právě už citovaného Martina Fraše dokládá, že byl odposloucháván i předseda opoziční ODS Mirek Topolánek. Jste ochoten dát ruku do ohně za to, že to nebylo v rozporu se zákonem?

No, tak to zcela určitě, o tom nepochybuji, že když by policie nasadila na někoho odposlech bez soudního povolení, to takový případ neznám.

Dovolte, abych citoval leadera opoziční ODS Mirka Topolánka: "Mě na celé záležitosti zajímá jediná věc. Jak je možné, že policie uměle namontuje na jednoho z nejvyšších ústavních činitelů České republiky, že ho namontuje do případu, aby ho mohla odposlouchávat?"

Já nevím, jestli byl pan Topolánek odposloucháván. Já, za prvé, odposlechy neschvaluji, to schvaluje soudce a dělá to na žádost toho příslušného policejního orgánu, takže přese mě tyto záležitosti nejdou, já nevím, kdo je poslouchán a kdo není, takže se k tomu nechci vyjadřovat, ale je docela možné, že byl odposloucháván třeba pan Dalík a ten hovořil s panem Topolánkem a potom samozřejmě byl slyšen i pan Topolánek, ale skutečně nevím, jaká je skutečnost této věci.

Topolánek podle deníku Právo ze 16. října navrhuje odposlechy zveřejnit, opět budu citovat doslova, "ne v přepisu, ten je cinknutý, ale v té skutečné podobě a potom se o tom budeme bavit," konec citátu. Co říkáte nápadu zveřejnit odposlechy, ať si sama veřejnost udělá názor?

No, to je špatně samozřejmě, protože ono už takto se z toho stává proces, který je v přímém přenosu, jak čteme v novinách, a...

Možná je to zase zajímavé v tom, že můžeme všichni na tom získat nějaké právní vědomí.

Tak to možná je jediná pozitivní skutečnost toho, ale ve skutečnosti dochází k tomu, že ty orgány, které jsou v tom činné, ať už je to policie, nebo i ti státní zástupci, tak ti jsou tady tím dosti ovlivňováni, omezováni v té činnosti, a mnoho věcí musí zůstat utajeno ještě v tom procesním řízení, tak není možné zveřejnit odposlechy, to je absurdní myšlenka.

Pane ministře, odstupme od případu Kořistka, věnujme se tématu obecnějšímu, který ale s tímto případem souvisí, tedy používání takzvané operativní techniky v policejním vyšetřování, tedy i používání odposlechů. Vy pocházíte ze zpravodajské komunity, pracoval jste dlouhá léta ve zpravodajských službách. Jaké máte vysvětlení pro to, že se v české politice tak často objevuje podezření z odposlouchávání?

Tak ono se to objevuje spíš v té politické sféře, ale většinou se nezakládá na pravdě, protože jaksi použít odposlech, s tím mám zkušenost z minulých let, to není jednoduchá záležitost. Musíte...

Vy jste někoho odposlouchával jako zpravodajec?

No, tak jako možná, že ano, ale vím, že se musí, musí se napsat žádost soudci, který rozhoduje o tom odposlechu, ta se musí řádně zdůvodnit, musí tam být uvedeno, že již nelze použít jiných prostředků, které by pomohly k tomu objasnění, a potom když ten odposlech skončí, tak musíte tomu soudci napsat vyhodnocení celé té záležitosti, aby on viděl, že to, co podepsal, to, co rozhodl, že skutečně jako bylo opodstatněné a že to jako mělo svůj důvod. A není možné si zde nějak vymýšlet, protože ten soudce by to poznal a samozřejmě příště by žádný odposlech nepotvrdil, nepodepsal.

Ale když tady zmíním některé konkrétní případy, ty konkrétní případy, ať už to byla devadesátá léta, ale i případy novější, například loni týden před rozhodující volbou prezidenta republiky přišel šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý s obviněním, že někdo odposlouchával telefonáty v jeho poslanecké kanceláři, podobnou zkušenost měli pak další poslanci, včetně šéfa sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky Jana Klase, nikdy se ale nic nepodařilo prokázat.

No, vždyť policie to šetřila, tato podezření, a nakonec zjistila, že to byla pouze nějaká jaksi neodborná manipulace s tím mobilním telefonem. To se někdy stane, že...

Vy tomu opravdu věříte?

Já tomu věřím a navíc zde existuje komise na kontrolu operativní techniky jak policejní, tak zpravodajské. Ta komise má právo nahlédnout do těch ukončených případů, takže určitě ta komise činila tak, že tam přišla a žádala tato čísla, jestli nebyla odposlouchávána, a z toho by bylo jasně poznat, zda byla, či nebyla.

Když, pane ministře, vám ale namítnu, že těm spekulacím, že jsou politici odposloucháváni, může dávat vážnost statistika, ze které jasně vyplývá, že počet policejních odposlechů i odposlechů, které provádějí například orgány celní správy, v posledních letech výrazně vzrostl, a to je jeden z argumentů, proč je na místě obava z toho, že v tomhle státě je hodně lidí odposloucháváno?

No, vzrostl asi na zhruba deset tisíc, ale čísel, nikoliv osob nebo subjektů. A těch deset tisíc si můžeme vydělit deseti možná a z toho nám vyjde počet osob, anebo subjektů, které jsou v této republice možná za ten rok odposlouchávány.

A není to i tak, tisíc lidí, které, nebo kteří jsou odposloucháváni, není to i tak na Českou republiku příliš vysoké číslo?

Ale ti lidé nejsou permanentně posloucháni, ten odposlech může trvat třeba tři měsíce a potom skončí. To je číslo za celý rok. Takže zase bychom to ještě museli dělit třeba čtyřmi nebo nějakým jiným číslem a je známa skutečnost, že lidé, kteří se pohybují v podsvětí a kteří jsou jaksi takovými kriminálními živly, tak používají více telefonů najednou, nebo mění, mění si SIM karty, mění telefony jako celé, aby vlastně zmátli policii, takže to si mnohdy...

Promiňte, vy si na základě, že vstoupím do vaší řeči, vy si na základě těch statistik nemyslíte, že by v České republice mělo být daleko uvážlivější využívání odposlechů jako takových?

Já si nemyslím, to je na posouzení toho orgánu, který nějakou tu kauzu vyšetřuje. Když ta policejní jednotka nebo ten útvar zjistí, že skutečně není jiná cesta, než nasadit odposlech, no, tak potom jaksi to je dost pádný důvod a mnohdy se zabrání trestné činnosti právě díky tomu, že je ten odposlech nasazen.

Není tedy na místě argument, když politici z ODS naznačují v porovnání s tou statistikou, kdy v roce 1998 bylo provedeno zhruba třináct set odposlechů, v roce 2002 jich bylo přes devět tisíc čtyři sta padesát, tedy ta desetitisícovka zhruba, že to souvisí s tím, že post ministra vnitra zastával sociální demokrat Stanislav Gross?

Ne, to s tím, s tím to nesouvisí, to souvisí skutečně s tím rozvojem těch mobilních telefonů, s jejich dostupností, s jejich manipulací a tak dále.

Nemyslíte tedy, že je na místě zpřísnění, skutečně právní zpřísnění využívání odposlechů?

Možná by stálo za úvahu podívat se na ten kontrolní mechanismus. Já mám zkušenost z jiných států, jak tam to funguje, ale většinou tuto kontrolu neprovádějí politici, ale nějaký nezávislý orgán, který může posoudit třeba i živé případy...

Tím máte tedy na mysli, pokud se nemýlím, tomu orgánu se v Poslanecké sněmovně říká velké ucho, což je ta sněmovní komise, která má přístup, politici mají přístup, tuším, na pražskou policejní správu, kde je ta problematika odposlechů soustředěna. Je to tak?

Velké ucho je pro policejní orgány a potom kontrolní komise pro BIS zase kontroluje techniku Bezpečnostní informační služby.

A jaké jiné lepší řešení byste zvolil kontroly odposlechu?

Já bych se přimlouval za to, aby ta kontrola byla účinná, nebyla pouze na ty uzavřené případy tak, jak se po tom volá v Poslanecké sněmovně, já tomu docela rozumím a docela to chápu, ale v tom případě bych se přimlouval za to, aby ten orgán nebyl složen z politiků, ale aby byl složen z nějakých nezávislých důvěryhodných osobností, které by mohly do těchto živých případů nahlédnout a...

To máte na mysli úplně z veřejné sféry nezávislé osobnosti, nebo spíš lidé z právního prostředí?

Spíš bych se díval na nějaké takové vážené osobnosti, které mají jaksi důvěru u občanů, kteří by nebyli zpochybnitelní a...

To je v České republice, myslím, každý.

Ale já myslím, že by se našli. A ono nejde jenom o to jako říct, jestli ten odposlech byl nasazen, nebo nebyl, ale je potřeba jít dál. A tady ta komise by mohla, nebo ten nezávislý senát se mohl i podívat na to, zda ten odposlech byl nasazen důvodně, to znamená, že by mohla nahlédnout třeba i do toho trestního spisu nebo zpravodajského svazku, aby nedocházelo k tomu zneužívání.

A to mohou, to ve světě opravdu je konstruované, ve kterých zemích, z kterých zemí citujete?

Například Holandsko a jiné země mají.

A jsou to lidé, kteří nemají nějaké právní vzdělání? Protože zase jak mohou číst, teď si vymyslím, dejme tomu, že respektovaný herec by byl nějaký herec respektovaný v České republice, nezpochybnitelný, by byl členem této komise, tak to funguje opravdu ze všech oblastí života společnosti?

Já neříkám, že musí mít právní vzdělání, ale jako většina tady těch lidí, kteří se možná pohybovali v podobném prostředí, tak určitě právní vědomí má, ale když by byl mezi nima jeden právník, tak by to nebylo na škodu, naopak.

Další téma - vaše dosavadní působení v pozici ministra vnitra. Ač jste, pane ministře, nestraník, tak podléháte koaliční smlouvě, která umožňuje stranám vládní koalice obsadit pozice náměstků tam, kde nemají ministra. Vy takzvaně patříte do stáje ČSSD, byť jste nestraník, tak lidovci vám navrhli do pozice náměstka předsedu liberecké KDU-ČSL a drogového experta Jiřího Vacka. Už jste Jiřího Vacka jako náměstka definitivně odmítl?

Ne, definitivně jsem ho neodmítl, já jsem spíš s ním mluvil o představách jeho i mých, kde bychom našli nějakou společnou množinu, aby skutečně, pokud by chtěl pracovat na ministerstvu vnitra, tak aby byl využitelný, aby to odpovídalo jeho zkušenostem a možná jeho vzdělání.

Liší se ta vaše představa natolik, že náměstkem být nemůže?

No, tak neříkám, že jsme se příliš shodli, to jako ne, ale ještě to jednání není uzavřeno a určitě bude pokračovat, a ona ta koaliční dohoda není taková jako striktní, jo, je to trošku na volbě toho ministra, když bych jako se nechtěl...

Obklopit lidovcem.

Nejde o to se obklopit lidovcem, já spíš pana Vacka vnímám jako experta na určitou problematiku a možná by využitelný byl. Je to ještě otázka dalších diskusí.

Ale náměstkem nebude?

No, to já ještě samozřejmě nevím, jako ta pozice pro něho...

Ne, on totiž jasně řekl v deníku Právo, že vstupuji do vaší řeči, že jinou pozici než pozici náměstka by nebral, tudíž on nemá zájem na jiné pozici jako možná drogového experta na ministerstvu vnitra.

To je trošku problém v tom, že pan Vacek už tu svoji pozici vnímá podle toho nového zákona o státní službě, ovšem který je odložen až na rok 2007, kdy na každém ministerstvu budou takzvané pozice politických náměstků. Tam potom nebude v podstatě záležet na nějakých podmínkách. Zatím...

On se totiž, jestli teď rozumím správně vašim slovům, on se jím de facto, tím náměstkem stát nemůže, protože nemá dostatečné vzdělání v té současné fázi?

No, musel by mít určitě nějakou výjimku, ale hlavně já potřebuju náměstky, kteří jsou experti na určitou problematiku nebo spíš na ten úsek, který je samozřejmě daleko širší než jenom nějaké úzké vymezení. Takže tady ještě hledáme pozici, ale já se ještě dalšímu jednání neuzavírám a možná, že najdeme nějakou shodu.

A možnost, že by KDU-ČSL navrhla někoho jiného, mluvil jste s vrcholnými představiteli KDU-ČSL, že byste potřeboval člověka se širším portfoliem, než je Jiří Vacek?

Mám trošku problém v tom, že jaksi náměstky mám obsazeny, já jsem s nimi spokojen, takže já nechci udělat to, že bych některého náměstka vyhodil a dosadil tam...

To byste musel kvůli Jiřímu Vackovi.

To bych buďto musel, anebo bych musel vytvořit nebo najít takový prostor, aby se uplatnil.

Jako náměstek KDU-ČSL například, jako zvláštního náměstka?

Já neříkám, že náměstci, ti, co mám, že mají málo práce, oni mají hodně práce, určitě by byli možná i spokojeni, kdyby se částečně mohli o tuto práci rozdělit?

Kdy rozhodnete definitivně o pozici náměstka?

Nevím, nemám přesné, přesnou představu, ale samozřejmě vím, že to nemůžu oddalovat, ale v nejbližších dnech, nebo maximálně týdnech rozhodnu.

Ministrem vnitra jste se stal ve chvíli, kdy se vede koaliční spor o výši platů policistů. Premiér Stanislav Gross označuje za populistické volání šéfa lidovců Miroslava Kalouska po odložení takzvaného služebního zákona. Kalousek označuje služební zákon za nenasytného Bumbrlíčka.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): No, tak ten hlavní nenasytný Bumbrlíček je skutečně kapitola ministerstva vnitra, protože ona se v tom roce 2005 tak netváří, ona chce jenom to zvýšení platů o těch osm celé dvě miliardy, ale nemá tam samozřejmě ty miliardy na odchodné a výsluhy, které se začnou projevovat až v těch dalších letech, jak ti příslušníci budou odcházet. V tom je totiž obrovské riziko toho zákona, že každý rok jich podstatná část odejde.

Konstatoval v rozhovoru pro BBC předseda lidovců Miroslav Kalousek. Máte skutečně už spočítáno, zda bude mzda policisty v průměru přesahovat šedesát procent průměrného výdělku v České republice, jak to spočítala Mladá fronta DNES?

No, tak jestli je to šedesát procent, to nevím, ale bude to asi třicet jedna tisíc pět set, bude průměrná mzda v příštím roce policisty, to asi není šedesát procent, to je určitě méně, ale jako navýšení o šedesát procent, ale pan předseda Kalousek jako v mnohém nemá pravdu, protože nepůjde o miliardy, půjde tak maximálně o stamiliony...

A těch osm a půl miliardy?

No, to je navýšení na to platové jaksi zvýhodnění policistů, ale z toho zase třicet procent půjde zpátky do státního rozpočtu v podobě daní a sociálního pojištění a tak dále, takže jako na té výplatní pásce ten policista nebude mít navíc, já nevím, osm tisíc, ale bude mít tak maximálně pět, šest tisíc, ani to ne možná.

Vás, pane ministře, ale čeká to, že váš kolega z vlády, vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka chce novelizovat ten přijatý zákon, služební zákon a chce snížit odchodné pro policisty. Jak se postavíte vy jako ministr vnitra k tomuto problému?

No, víte, on je problém v tom, že to, co ten zákon teď umožňuje, tak je to pouze jaksi dohánění toho, co už funguje v Armádě České republiky, jo. To třeba pan Kalousek nezmínil, když tam pracoval jako náměstek v době, kdy se ten zákon připravoval. A ty vysoké renty a to odchodné, tak to už příslušníci armády používají nebo dostávají poslední tři roky a vůbec se o tom nemluví a my jsme to i pocítili v policii, že mnoho policistů odcházelo do armády, protože tam mělo výhodnější platové podmínky, výhodnější odchodné. Takže...

A vy jste ochoten přistoupit na návrh ministra financí Bohuslava Sobotky v příštím roce novelizovat služební zákon a snížit odchodné pro policisty?

Já už jsem, já už jsem o tom s panem ministrem Sobotkou samozřejmě mluvil. Já jsem si vědom také určité pasti, která by mohla z toho vyplynout, protože tam se ten průměrný plat, nebo ten tarif se vypočítává vlastně z průměrné mzdy ve státní správě. A tím, že si to policisté, že budou mít navýšeno, tak vlastně ovlivňují i ten průměrný plat v té státní správě, takže...

Takže jste ochoten přistoupit?

Já jsem ochoten přistoupit na změnu různých koeficientů a tak dále.

Konstatuje ministr vnitra České republiky František Bublan. Já děkuji, že jste přišel do BBC, někdy příště na shledanou.

Také děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Obvinění emisarů ODS padlo, policie pátrá dál

Lidové noviny, 19. 10. 2004, titulní strana - Asistent šéfa ODS Marek Dalík a lobbista Jan Večerek už nejsou stíháni pro pokus o uplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky. Okresní státní zástupce v Ostravě Josef Bláha včera obvinění zrušil. Jako hlavní důvod uvedl žalobce Bláha to, že je pro něj unionistický poslanec Kořistka jako svědek nedůvěryhodný.

„Zdeněk Kořistka, ač vždy poučen o povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčet, se podle tohoto poučení nechoval, a naopak některé skutečnosti zamlčoval (například totožnost Jana Večerka) a některé skutečnosti uvedl nepravdivě (např. že se inkriminovaný den o schůzce nikomu nezmínil, ač se svěřil manželce). Tyto skutečnosti jsou pochopitelně významné pro hodnocení věrohodnosti Zdeňka Kořistky," uvedl Bláha v odůvodnění své zprávy, kterou mají LN k dispozici.

Doplnil, že Kořistka ani neuvedl, kdo mu údajný desetimilionový úplatek nabídl, a proto „nelze proti všem zúčastněným osobám zahájit trestní stíhání, navíc pro spolupachatelství". Bláha zároveň zpochybnil sílu shromážděných důkazů, kterými policejní vyšetřovatelé podpořili zahájení trestního řízení. Podle něj opět nedokládají ani důvěryhodnost Kořistky.

Žalobce Bláha svým včerejším rozhodnutím podle očekávání vyhověl pokynu krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové, která minulý týden označila zatčení, obvinění i postup policie za nezákonný. Policejní prezident Jiří Kolář tvrzení o nezákonném postupu včera v televizi Nova odmítl. „Policejní komisař postupoval naprosto jednoznačně tak, jak mu to ukládal trestní řád, a to za aktivní dozorové účasti státního zástupce," řekl Kolář.

Policie bude podle náměstka protikorupční služby Milana Šišky ve vyšetřování případu pokračovat. Josef Bláha jí to včera dokonce nakázal. „Prostě jsme se ze stadia trestního stíhání dostali do stadia prověřování. To znamená, že budeme postupovat podle trestního řádu a případ se pak buď vrátí k trestnímu stíhání, nebo skončí jiným způsobem, který trestní řád připouští," řekl LN Šiška. „Jiným způsobem" měl s největší pravděpodobností na mysli definitivní odložení celé věci. „Vzhledem k tomu, co státní zástupce konstatoval, pochybuji o tom, že by policie mohla ještě něco nového objasnit. Takže to nejspíš povede k odložení," uvedl obhájce Dalíka s Večerkem Stanislav Devátý.

Ministr vnitra František Bublan včera v BBC řekl, že policii věří, ale pokud jednala nezákonně, rezignuje na svoji funkci. Bublan podotkl, že za „závažné pochybení" policie by považoval fakt, kdyby se ukázalo, že policie vedla vyšetřování případu chybným směrem nebo nasadila odposlech bez soudního svolení.

Právě obsahy policejních odposlechů budou patrně pro další vývoj kauzy klíčové. V pátek odvolaný dozorující státní zástupce Martin Fraš totiž konstatoval, že z nich vyplývá, že se Dalík domlouval se šéfem ODS Mirkem Topolánkem na strategii obhajoby. To ovšem oba rezolutně odmítli. Kromě nich byli odposloucháváni i další svědci případu.

Dalíkovi, Večerkovi a Topolánkovi dokonce policie prověřila bankovní konta. Jenže obsahy odposlechů policie stále tají. Advokáti si je nesměli poslechnout v pátek, kdy měli poprvé od začátku případu možnost nahlédnout do spisu. Bylo jim jen přislíbeno, že si je budou moci poslechnout dnes. Jenže to už také nelze. Vzhledem k tomu, že bylo stíhání Dalíka s Večerkem zastaveno, nemají podle Devátého do spisu přístup. „Podezírám orgány činné v trestním řízení, že nás k odposlechům záměrně pustit nechtěly," míní Devátý.

Podle něj však ani odposlechy do kauzy nemohou přinést nic nového. „O tom nepochybuji. Pokud vím, tak měl okresní státní zástupce k dispozici odposlechy v současném stadiu řízení. Já to zahrnuji do toho, co konstatoval," řekl Devátý v narážce na Bláhovo tvrzení, že ve spise není nic, co by mohlo „zásadním způsobem zvrátit hodnocení věrohodnosti Zdeňka Kořistky". To je ovšem sporné.

Při vznesení obvinění policie ani státní zástupce odposlechy vůbec neargumentovali. Zatímco Zdeněk Kořistka hodnotil zásah státního zastupitelství jako „skandální", Dalík s Topolánkem si včerejší výrok pochvalovali. Nyní je podle nich čas na to, aby se policie začala zabývat trestními oznámeními na Kořistku pro křivé svědectví.

Bublan by odstoupil při velkém pochybení policie

Právo, 19. 10. 2004, strana: 3 - Ministr vnitra František Bublan by na svou funkci rezignoval, kdyby se ukázalo, že policie v případu Kořistka například úmyslně zavedla vyšetřování chybným směrem nebo nasadila odposlech bez soudního svolení. Bublan to včera řekl BBC.

Z jeho slov ale vyplynulo, že policii věří a nemyslí si, že by takto selhala. "Své důsledky bych vyvodil, kdyby došlo při vyšetřování k velké nezákonnosti, kdyby se například prováděly odposlechy bez vědomí soudu. To se ale nestalo," uvedl Bublan. Zrušení obvinění podle něj není až tak mimořádná věc. Připustil ale, že rozporuplné názory státních zástupců práci policie komplikují. Rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, která nechá v souvislosti s kauzou Kořistka překontrolovat místní vlivy, ho nechává klidným.

"Případ se řeší na Ostravsku, protože je to místně příslušné," uvedl Bublan. Použití detektoru lži u výslechu Kořistky podle ministra chybou nebylo. "Pan poslanec se sám nabídl. Nebyl důvod nevyhovět," řekl. "Nevím, zda byl odposloucháván," uvedl Bublan na otázku k odposlechům šéfa ODS Mirka Topolánka. Dodal, že o tom rozhoduje soud. Topolánkův návrh zveřejnit odposlechy nevidí jako šťastné. "To je špatně. Je to absurdní myšlenka," podotkl Bublan s odkazem na to, že kauza ještě neskončila.

Žalobce zrušil obvinění Dalíka a Večerka

Hospodářské noviny, 19. 10. 2004, strana: 4 - To, co se od minulého týdne dalo očekávat, se včera stalo realitou. Šéf okresního státního zastupitelství v Ostravě Josef Bláha zrušil obvinění asistenta předsedy ODS Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka. Policisté je až dosud stíhali pro podezření, že chtěli deseti milióny uplatit poslance Zdeňka Kořistku, aby nepodpořil vládu Stanislava Grosse.

Bláha tak vyhověl své nadřízené, krajské žalobkyni Zlatuši Andělové, která už minulý týden prohlásila, že pro obvinění obou mužů nejsou pádné důkazy, je nezákonné a má být zrušeno. Bláha včera své rozhodnutí nechtěl komentovat. Řekl pouze, že úplatkářská kauza nekončí, vyšetřování bude pokračovat. Případ převzal poté, co pokyny Andělové odmítl splnit dozorující státní zástupce Martin Fraš. Ten tvrdil, že by bylo zastavení stíhání v rozporu se zákonem. Bláha ho kvůli tomu v pátek z případu odvolal. Sám už na začátku října zamítl návrh policie vzít Dalíka a Večerka do vazby a propustil je.

"Doktor Bláha je dozorující státní zástupce a má právo zrušit jakékoli usnesení policejního orgánu," reagoval krátce na Bláhův výrok Fraš, který se k případu podobně vyjadřoval od chvíle, kdy se objevily první pochybnosti. Na kauzu Kořistka včera také reagoval ministr vnitra František Bublan. Na funkci by rezignoval tehdy, kdyby se ukázalo, že policie například úmyslně zavedla vyšetřování chybným směrem nebo nasadila odposlech bez soudního svolení, řekl v rozhovoru pro BBC.

Prověrkám není konec. Nyní bude postup policie a žalobců prověřovat Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Výsledky prověrky nebudou dříve než na konci tohoto týdne. A do té doby se Vrchní státní zastupitelství k případu nebude vyjadřovat. "Podstatné je to, že okresní státní zástupce shledal další důkazy, které jsou shromážděny ve spise, například další odposlechy, za nepodstatné pro ovlivnění případu," upozorňuje obhájce Dalíka a Večerka Stanislav Devátý.

"A pokud policie nenajde další jednoznačné důkazy o tom, že úplatek byl nabízen, nemělo by zbývat nic jiného než věc odložit. Od počátku tvrdíme, že důvody k zahájení trestního stíhání prostě nejsou." To, že největší politická kauza poslední doby směřuje ke konečnému verdiktu "Neprokázalo se", naznačil už minulý týden policejní prezident Jiří Kolář. "Jsme v pasti. U soudu nelze použít důkazy, které jsme provedli před zahájením trestního stíhání," připustil.

Policie má o údajné korupci v ruce jediný důkaz, a to tvrzení poslance Kořistky. Pravděpodobnost, že se jí podaří sehnat ještě nějaký další, je minimální. Práci policie ostře kritizovala právě Andělová, po jejíž prověrce Bláha včera rozhodl. Žalobkyně policistům vypočítala dlouhý seznam chyb, jichž se při vyšetřování dopustili. Zároveň zpochybnila i tvrzení policie, že poslanec prošel detektorem lži. "Ne všechny odpovědi lze vyhodnotit jako pravdivé," píše ve zprávě.

HN o výsledku Kořistkova testu psaly již v pátek: detektor poslanci v mnoha otázkách neuvěřil. Přístroj zpochybnil například Kořistkovo Ano na otázku, zda je jeho tvrzení o desetimiliónové nabídce pravdivé. Stejně tak polygraf neuvěřil, když odpověděl kladně na dotaz: Byl vám na ostravské schůzce s Topolánkovým tajemníkem Markem Dalíkem a lobbistou Janem Večerkem vůbec nabídnut úplatek?

Kriminalisté, kteří vedle nadřízených o údajně pozitivním výsledku na detektoru informovali také Kořistku, si za svým závěrem stojí. "U zásadních otázek, které se týkají úplatku, nebylo poslancovo vysvětlení znevěrohodněné," tvrdí detektiv Zdeněk Novák. Policii by to přitom mohlo pomoci - analýza Kořistkových odpovědí totiž například naznačuje, že korupční nabídka mohla padnout, avšak nemuselo to být na setkání s vyslanci ODS v Ostravě.

Bublan policii věří, kdyby ale těžce chybovala, rezignoval by

PRAHA 18. října (ČTK) - Ministr vnitra František Bublan by na svou funkci rezignoval tehdy, kdyby se ukázalo, že policie v případu Kořistka například úmyslně zavedla vyšetřování chybným směrem nebo nasadila odposlech bez soudního svolení. Bublan to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Z jeho slov ale vyplynulo, že policii věří a nemyslí si, že by takto selhala.

K odchodu vyzývá nejen Bublana ale i policejního prezidenta Jiřího Koláře ODS. Občanští demokraté soudí, že v případu údajného uplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky policisté postupují účelově, neprofesionálně a nezákonně.

Policie z uplácení podezírá asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka. Státní zástupce Josef Bláha ale dnes jejich obvinění zrušil. Uposlechl tak pokynu své nadřízené Zlatuše Andělové z krajského zastupitelství. Minulý týden naopak odmítl Andělovou poslechnout dozorující státní zástupce Martin Fraš. Bláha ho kvůli tomu v pátek z případu odvolal.

Bublan BBC řekl, že kauza už je nepřehledná i pro něj. "Teď se v tom nikdo nevyzná, já už také ne, přiznám," uvedl. Zrušení obvinění podle něj není až tak mimořádná věc, připustil ale, že rozporuplné názory státních zástupců práci policie komplikují.

Policie se podle něj potřebuje o někoho opřít. Obává se, aby se kriminalisté nenechali svázat obavami, že celá věc už je příliš zpolitizovaná. "Ale já se domnívám, že policie ... se ničeho nezalekne a zůstane jí ta profesionalita a nezávislost," řekl.

Ministr by byl rád, kdyby nakonec případ přece jen skončil u soudu, aby si i veřejnost mohla kauzu vyjasnit. Úvahy o zveřejnění přepisů odposlechů v kauze Kořistka označil za absurdní.