Václav Moravec moderátor BBC

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

První bitvu o odložení účinnosti služebního zákona, který od nového roku zásadně zvyšuje platy policistům, hasičům, celníkům a členům vězeňské služby, předseda koaličních lidovců Miroslav Kalousek prohrál.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): Já bych se vám všem chtěl omluvit za chybu, které jsem se dopustil v roce 2003, když se schvaloval zákon o služebním poměru v bezpečnostních sborech. Byl jsem sice proti tomuto zákonu, ale dopustil jsem se té chyby, že moje argumentace byla jednoduchá, zabývala se pouze rozpočtovým dopadem na rok 2005.

Argumenty ve vystoupení lidoveckého předsedy Miroslava Kalouska zásadně odmítl vicepremiér a místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach.

ZDENĚK ŠKROMACH (zvukový záznam): Myslím si, že jsme právě vyslechli jeden z předvolebních projevů předsedy KDU-ČSL Mirka Topolánka, Mirka Kalouska a samozřejmě je to hezké. Já bych očekával od koaličního partnera, že pokud chce systémově řešit věci odměňování státních zaměstnanců, tak že tyto věci budeme řešit systémově změnami zákonů.

Kontroval v Poslanecké sněmovně vicepremiér Zdeněk Škromach. Miroslava Kalouska ale čeká ještě jedna bitva - o odložení zvyšování platů členů bezpečnostních složek. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je předseda lidovců, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek, přeji vám hezký dobrý den do sněmovny.

Dobrý den vám do studia a všem posluchačům.

Ve kterých okamžicích se v životě, pane předsedo, řídíte heslem, když mě vyhodí dveřmi, vrátím se oknem?

Já takové heslo nemám, takže těžko mohu říct, že se takovým heslem někdy řídím.

A co kdybych vám namítl, že tímto heslem jste se řídil v souvislosti s odložením služebního zákona, tedy odložením zvyšování platů policistům, hasičům, vězeňské službě?

Ale to není žádná osobní umanutost, a to včerejší hlasování také není žádná moje prohra. To je prostě prohra všech daňových poplatníků, kteří tady mají jedné privilegované skupině platit naprosto nepřiměřené výhody. Já si myslím, že až do toho okamžiku, než ten zákon začne platit, má každý z nás povinnost vyčerpat všechny možnosti, aby tomu bylo jinak. Samozřejmě ...

Tedy i tu možnost, že když vás vyhodí dveřmi, vrátíte se oknem?

A to není o dveřích a o oknech, to je o parlamentní proceduře, kterou respektuji a kterou dodržuji.

Abychom tomu rozuměli zcela, ve středu sněmovna hlasy sociálních demokratů a komunistů odmítla váš návrh na odložení účinnosti služebního zákona v rámci těch pozměňovacích návrhů, ale vy máte ve hře ještě jeden návrh. Je to návrh přímo vlastně skupiny poslanců Miroslava Kalouska, Jana Kasala, Jaromíra Talíře. Co uděláte pro to, aby tento druhý návrh byl ve sněmovně úspěšnější než návrh, který byl včera zamítnut?

Ty návrhy, které byly včera zamítnuty, byly pozměňujícími návrhy, které jsem předložil do jiných zákonů. Celá řada kolegů říkala, že s tím měla problém z procesních důvodů, že nechtěla spojovat problém zákona o bezpečnostních sborech s jinými zákony. Možná, že pokud to bude diskutováno jako samostatné téma, tak že už takový problém mít nebudou. Možná, že zatímco uplyne několik týdnů vážné rozpočtové diskuse, tak budou mnohem lépe chápat, jak strašlivá rizika tento zákon přináší pro celou společnost, anebo také ne. Pokud většina rozhodne, že si přeje, abychom všichni připláceli na příslušná privilegia, tak se tak stane, ale já se domnívám, že ty následky jsou tak dramatické, že do poslední chvíle je potřeba zápasit o to, aby bylo zachováno prostředí sociální soudržnosti v téhle zemi.

Dovedete odhadnout, zda ten druhý návrh, tedy samostatná poslanecká iniciativa, kterou má v dohledné době projednávat česká vláda, zda bude úspěšnější než forma pozměňovacích návrhů, která ve středu neuspěla?

Nejsem vědma ani prognostik, mám argumenty, o kterých jsem přesvědčen, že jsou argumenty pádné, racionální, a pokud se sociální demokracie rozhodne, že bude hlasovat jako sociální demokracie, pak můj návrh musí získat většinu. Pokud tomu tak nebude, tak většina demokraticky rozhodne, že devadesát procent občanů v téhle zemi bude ze svého platu, který je skromnější než budoucí průměrný plat policisty, připlácet na luxusní penze lidí v produktivním věku.

Váš kolega z vládní koalice místopředseda sociálních demokratů, vicepremiér Zdeněk Škromach váš návrh a jeho odůvodnění označil ve středu za předvolební vystoupení. Připustil ale, že odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je nesystémové.

ZDENĚK ŠKROMACH (zvukový záznam): Myslím, že celý problém odměňování ve státní a veřejné správě bohužel začal nesystémovostí, to znamená, kdy od jednotného systému se přešlo k jednotlivým skupinám, k jednotlivým zákonům, služebním zákonům, různým tarifním křivkám a podobně, které vytvořily skupiny zaměstnanců, kteří jsou přitom při stejném srovnatelném zatížení, stejném vzdělání, kvalifikaci a tak dále různě odměňováni. Já myslím, že to by určitě stálo za odbornou diskusi, posuzování i toho, zda odměny a zda plat, který je dneska vyplácen za tu kterou práci, skutečně je porovnatelný s těmi jinými profesemi v rámci, v rámci státní správy.

Prohlásil ve středu v Poslanecké sněmovně vicepremiér, místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach. Jak se předseda KDU-ČSL, host Interview BBC Miroslav Kalousek vypořádá s námitkou, že odložení služebního zákona je dalším nesystémovým krokem?

Ne, pokud tento zákon vstoupí v platnost, tak je to nevratným, nesystémovým krokem. Odložení služebního zákona je snaha, abychom získali čas právě na to, o čem snad, doufám, pan místopředseda Škromach hovořil, že bychom položili na stůl všechny zákony, které upravují odměňování ve státní správě, což je tento zákon, zákon o státní službě, který jsme také odložili do roku 2007, a zákon o vojácích z povolání a dali tomu nějakou logiku, která na straně jedné respektuje finanční možnosti státu, na straně druhé respektuje elementární pravidla sociální soudržnosti a spravedlnosti. Pokud tento zákon ...

Pane předsedo, dovolte, abych vám teď vstoupil do řeči. Vy jste dva roky předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, proč jste dva roky neudělal téměř nic pro to, aby odměňování platů, tedy odměňování zaměstnanců veřejné a státní sféry bylo daleko systémovější?

Obávám se, že teď argumentujete s úplně stejnou intelektuální logikou jako pan první místopředseda Škromach, prostě ...

Ne, argumentuji se svou intelektuální logikou, dovolíte-li, nemáme stejnou intelektuální logiku se Zdeňkem Škromachem.

Ano, nemáte, já se vám velmi omlouvám, to bylo ode mě nefér, promiňte, pane Moravče, už to nikdy neudělám.

Tak a teď ten věcný argument.

Ten věcný argument je v tom, že berete něco jako vážnou diskusi až v okamžiku, kdy se to objeví v médiích. Tento zákon byl hlasován v roce 2003 a křesťanští demokraté byli nejprve převážně proti, potom úplně proti. Od té doby vedeme vážná koaliční jednání, na základě kterých se snažíme u jednacího stolu, nikoliv prostřednictvím médií, přesvědčit své partnery o tom, že naše argumenty jsou správné, ale teprve v okamžiku, kdy nebylo dosaženo jakékoliv dohody, jakéhokoliv kompromisu, snažíme se to udělat na jednání sněmovny, tedy veřejně. To znamená, to úsilí je více než roční, akorát že až několik posledních týdnů je veřejně známé.

Chcete tím tedy říci, že KDU-ČSL má k dispozici komplexní návrh odměňování všech státních zaměstnanců, včetně policistů, učitelé, lékařů, zkrátka celé státní a veřejné sféry, aby to bylo daleko systematičtější?

Ani v nejmenším. KDU-ČSL se snaží přesvědčit své partnery, že pokud vstoupí v platnost zákon, který to naprosto spolehlivě všem ostatním vždycky spotřebuje a spapá, tak potom není žádná šance na to, abychom takovou koncepci vytvořili, že máme jedinou šanci tento zákon odložit a toho časového úseku využít k tomu, abychom se na takové koncepci dohodli. V tom je logika mojí argumentace.

Můžete mi říci vaši představu, jak by měl být systémově řešen problém odměňování všech zaměstnanců veřejné a státní sféry v České republice?

Meziroční nárůst jednotlivých profesních skupin by prostě měl mít nějakou logiku a já se necítím povolán k tomu, abych měřil váhu povolání, tedy odměňování mezi učitelem, zdravotníkem, policistou, ale tolik ...

Ale vy to děláte v souvislosti s tímto zákonem, tedy se služebním zákonem, tam to měříte.

Samozřejmě, protože ale tolik vím, že není možné jedné profesní skupině přidat dvacet sedm procent, ostatním několikanásobně méně, a tolik vím, že není možné, aby po patnácti až dvaceti letech služby odcházeli lidé v produktivním věku do penze, nikoliv do výsluhového příspěvku, ale do penzijní renty, která je zhruba na úrovni průměrného platu v České republice. Potom logicky na ty ostatní se nikdy nemůže dostat. Víte, u takovéhoto zákona se vždycky musíte optat, kdo na tom nejvíc zaplatí a kdo na tom nejvíc vydělá. Tohle je zákon, na který nejvíc doplatí všichni, více jak osmdesát procent lidí v České republice má nižší příjem než budoucí průměrný plat policisty, to je třicet dva tisíc korun měsíčně, a nejvíc na tom vydělají všichni, kteří slouží u represivních složek déle než patnáct let, protože po patnácti letech vzniká nárok na tu rentu. To znamená, nejvíc na tom vydělají všichni, kteří sloužili ještě v represivních složkách komunistického Československa.

To znamená, že podle vašeho názoru chce sociální demokracie dát luxusní výhody členům represivních sborů předlistopadového Československa?

No, já jsem zaslechl názor ministra financí, že bude trvat na novele, která sníží tyto výhody, ale na novele, která vstoupí v platnost až po účinnosti tohoto zákona. Co se stane? V době účinnosti tohoto zákona všichni, kteří sloužili ještě v represivních složkách komunistického Československa, odejdou na tyto nepřiměřené výhody a těm dalším, kteří ještě těch patnáct let nemají odslouženo, už dopředu se říká vám to zkrátíme. Jaká je v tom logika? Koho tady vůbec v téhle chvíli zastupuje sociální demokracie?

Jak si odpovídáte na tu otázku, kterou si sám řečnicky kladete?

Že v tom není vůbec žádný zdravý rozum a že jediný zdravý rozum je tento zákon odložit, když ne o dva roky, tak alespoň o rok a znovelizovat ho společně se všemi ostatními zákony a přizpůsobit nárůst platů jednotlivých profesních skupin tak, aby tady existovala elementární soudržnost, elementární logika nárůstu v jednotlivých skupinách. Vždyť tento zákon je obrovský klín do sociální soudržnosti, který sociální demokracie vráží. Ona tady vytváří privilegovanou skupinu nejenom platově, to je, ta výše platů by se ještě možná dala tolerovat, ale ta výše výsluh, těch nepřiměřených rent a penzí tady vytvoří určitou privilegovanou skupinu, na kterou všichni ostatní, kteří mají nižší platy a nižší výhody, budou muset přispívat. To je základní princip, to je základní porušení principu sociální soudržnosti.

Ano, tyto věty jsme ...

To je něco, co svým způsobem to ohrožuje celou společnost a na to já se snažím apelovat.

Tyto věty jsme od vás v uplynulých týdnech slyšeli mnohokrát, pane předsedo. Vy jste ochoten tedy jít ke kompromisu, pokud, dosud jste předkládal návrh na odložení služebního zákona o dva roky, tak jste ochoten jít ke kompromisu na jeden a chcete toto nastolit na koaličních jednáních?

Ale tak samozřejmě, že pokud by během toho roku jsme dokázali ten zákon novelizovat tak, aby měl hlavu a patu, aby tady neporušoval základní principy sociální spravedlnosti, tak ano, za ten rok se to zvládnout dá. Já jsem ty dva roky odvozoval od toho, že zákon o služebním poměru ve státní správě jsme také odložili k 1. 1. 2007, tudíž mi přišlo logické, že ke stejnému datu vzejdou, vejdou v účinnost zákony, které budou upravovat platové a důchodové náležitosti všech státních zaměstnanců, ne jenom jedné represivní složky. Ale pokud by byla vůle stihnout to za rok, v tom není žádný problém. Problém je v tom, že tyto ...

Otevřete to na koaličních jednáních nebo teď už to necháváte čistě na sněmovně?

Jak budu jednat u koaličního stolu, prosím, ponechte na mně. Snažil jsem se nabízet stovky kompromisů, žádný nebyl přijat. Argumentace byla jediná, tento zákon byl už jednou schválen, je úplně jedno, že to nebylo koaliční vůlí, ale že to bylo s převážnou pomocí komunistických hlasů, a my tento zákon měnit nebudeme. Ano, může to tak dopadnout, protože sociální demokraté a komunisté mají většinu v téhle zemi, ale upřímně řečeno, já se cítím být tady zástupcem lidí, jejichž rodinný příjem, příjem celé rodiny je menší, než bude budoucí výsluhová penze okresního policejního ředitele. Já se s tím prostě nemůžu smířit též.

Ano, když jste takovým zástupcem lidí, ano a nemůžete se s tím smířit ...

Od těch mám ten mandát, ano.

Ano, tak Martin Herold, posluchač Interview BBC se vás ptá, nemáte pocit, že nastal čas na odchod KDU-ČSL z vlády? ČSSD vaše racionální námitky proti zvýšení platů policistům, celníkům, vězeňské službě a hasičům přehlasovala s komunisty, nebere vás tedy vážně. Tak?

Já bych se zase pana Herolda chtěl zeptat, jestli by náš odchod z vlády způsobil, že by tento zákon neplatil? Bohužel, platil, dokonce i kdyby nebyl schválen státní rozpočet, tak by tento zákon platil. A bez ohledu na to, zda by byl, či nebyl státní rozpočet, tak by tyto platy a důchodové dávky byly vypláceny, to znamená ...

Není to tedy důvod k odchodu KDU-ČSL z vlády?

Ne, je to důvod k intenzivnímu zápasu od toho, aby tento zákon v této podobě k 1. 1. příštího roku platit nezačal.

V případě, že tento zápas prohrajete a neprojde v Poslanecké sněmovně vaše poslanecká iniciativa, kterou má v nejbližších dnech projednávat česká vláda, jaké kroky podniknete kvůli té novele? Protože zmínil jste, že ministerstvo financí chce novelou snížit odchodné policistům, ale to až v případě, že ten zákon vstoupí v platnost.

Ta novela má smysl jenom v okamžiku, kdy ještě nenabyde účinnosti. V okamžiku, kdy už nabyde účinnosti, tak ty praktické efekty té novely bude ještě horší než aplikace tohoto zákona. V okamžiku, kdy se ...

V čem bude horší?

No, tak v okamžiku, kdy tento zákon nabyde účinnosti a sedmdesát pět tisíc lidí s průměrným platem třicet dva tisíc korun se ocitne v režimu tohoto zákona, tak když se doslechnou o jakékoliv restriktivní novele, tak kdokoliv bude mít nárok na ty příslušné renty a odchodné, no, tak jich samozřejmě využije a odejde, protože nebude čekat na restrikci, bude totiž dobře vědět, že jednou přiznanou dávku už nelze se zpětnou účinností odebrat, takže stoupne ještě větší nárok na státní rozpočet, vedle toho to bude doprovázeno destabilizací příslušných sborů, protože ti lidé budou hromadně odcházet. A pak platí ten argument, který jsem řekl, novelizace po účinnosti tohoto zákona je dárek těm, kteří sloužili ještě v době komunistického Československa, protože ...

Ano, to jsme slyšeli, my posloucháme pozorně, pane předsedo, to nemusíte opakovat tento argument, takže abyste se nezdvojoval, ano.

Takže po, promiňte, vy jste se ptal v čem, tak jsem odpověděl, takže po účinnosti tohoto zákona ta novela má minimální smysl. Jediný smysl je odložit účinnost tohoto zákona a novelizovat ještě před jeho účinností.

Anebo neodkládat, jestliže na tom trvá premiér Stanislav Gross a dal to za jeden ze svých slibů, že on bude premiérem ve chvíli, kdy vstoupí tento zákon. V případě, že by nevstoupil v platnost, tak by svá slova nemyslel upřímně, tedy on s tím spojil svoji politickou důvěryhodnost, tudíž v případě, že ten zákon vstoupí v platnost, je možné ho novelizovat ještě do konce roku, aby se snížily, snížilo to výslužné a odchodné?

Pod časovým tlakem a výsledky práce pod takovýmto časovým tlakem většinou nebývají valné. Já se tomu nebráním, ale takováto novela pod takovýmto časovým tlakem by pravděpodobně nebyla příliš kvalitní. Víte, mě mrzí ...

Počkejte, je to lepší řešení, abyste z té otázky neutekl, je to lepší řešení pod časovým tlakem v rámci takzvané legislativní nouze přijmout novelu ...

Pokud to sníží ty obrovské nároky nás všech ostatních na to, abychom platili tyto nepřiměřené renty, tak je to pořád lepší řešení než nic, ale určitě to není řešení kvalitní.

Pojďme se bavit o státním rozpočtu na příští rok. Když jsem četl vaší důvodovou zprávu k odložení účinnosti služebního zákona pro bezpečnostní složky, našel jsem v něm termín, cituji doslova: "Nenasytný bumbrlíček." Můžete v rozpočtu na rok 2005 pojmenovat další nenasytné bumbrlíčky?

No, tak ten hlavní nenasytný bumbrlíček je skutečně kapitola ministerstva vnitra, protože ona se v tom roce 2005 tak netváří. Ona chce jenom to zvýšení platů o těch osm celé dvě miliardy, ale nemá tam samozřejmě ty miliardy na odchodné a výsluhy, které se začnou projevovat až v těch dalších letech, jak ti, jak ti příslušníci budou odcházet. V tom je totiž obrovské riziko toho zákona, že každý rok jich podstatná část odejde a každý rok budeme ...

Ano, to se stále bavíme, pane předsedo, o tom jednom jediném bumbrlíčkovi, odložte ho, probírali jsme ho dvacet minut.

Tak dobře. Takže to je ten vysoký bumbrlíček. Když se, to byly vaše otázky, já jsem na té délce netrval, pane redaktore.

Ano, ale já jsem teď položil otázku na další bumbrlíčky a zase se mi dostal tentýž bumbrlíček, to znamená zase platy policistů. Já nemůžu za to, že vám nějak leží v žaludku.

Ale vůbec ne. To je, jsem jenom špatně pochopil vaší otázku.

Tak, teď jsem ji položil podruhé, tak, prosím, odpovězte na ní.

Dobrá, když se podíváme na trend výdajů ve státním rozpočtu, tak vedle priorit, které musíme pokládat za úctyhodné, a když rostou, tak musíme být rádi, jako třeba výdaje na vědu a výzkum, tak takovým obrovským nenasytným bumbrlíčkem je režie státní správy, to znamená náklady vůbec na úřednický provoz, nejenom jejich platy, ale na tom, aby měli kde sedět, čím psát a kde topit. Ty výdaje narůstají mnohem rychleji, než narůstají celkové výdaje státního rozpočtu, takže státní byrokracie je také takovým nenasytným bumbrlíčkem.

Ano, poslanci ODS tvrdí, že když se podívají na většinu výdajů státního rozpočtu, tak že tam nejsou, řekněme, pro růstové efekty nebo velmi málo investic, investic do budoucnosti a naznačují, že se v rámci rozpočtu na příští rok hodně projídá budoucnost. Tady jsou slova stínového ministra průmyslu za ODS Martina Římana:

MARTIN ŘÍMAN (zvukový záznam): Největší růst výdajů se nerealizuje na sanování mezd a dalších požitků státním zaměstnanců a na sanování provozu administrativního aparátu České republiky. Tam je ten nárůst daleko největší, je to jedenáct, respektive dvanáct procent. Takový nárůst v žádné jiné kapitole nemají. Například kapitálové výdaje, tedy infrastruktura, to, čemu vláda říká budoucnost, tak ty rostou pouze kolem třech a půl procent, což je asi čtyřikrát méně.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr průmyslu za občanské demokraty Martin Říman. Když jste sestavovali v rámci vládní koalice rozpočet na příští rok, tak jste asi příliš nešetřili na státních výdajích jako takových směrem právě ke státní sféře.

V rámci koaličních diskusí se diskutovaly pouze základní parametry - příjmy, výdaje, deficit. V rámci těchto diskusí se nám podařilo snížit deficit o více než deset miliard, to znamená ty úsporné snahy měly svůj výsledek. Výdaje na státní správu, zejména v oblasti mezd, patří mezi mandatorní a takzvané kvazimandatorní výdaje, a tady souhlasím s vámi, že úsilí vlády o snižování výdajů v této oblasti se setkává s neúspěchem. Otázka je, zda, jak je to úsilí veliké.

Můžete prozradit, jaké úsilí očekáváte na nejbližším jednání stran vládní koalice? Protože pro vás bude zapotřebí snižovat výdajové rámce v rozpočtech na další roky - na rok 2006 a 2007, aby Česká republika splnila takzvaná konvergenční kritéria, ke kterým se zavázala v Bruselu.

Tak, spíš řekněme parametry konvergenčního programu. Konvergenční kritéria jsou kritéria, díky kterým potom budeme moct přistoupit k měnové unii, abychom si pojmově rozuměli. Já si myslím, že o křesťanských demokratech je známo, že na parametrech konvergenčního programu trvají, a to velmi zásadně. A nás skutečně čeká z hlediska střednědobého výkladu vážná diskuse o výdajových limitech na roky 2006, 2007 a tyto typy výdajů, to znamená výdaje na režii státní správy, jsou přesně ty výdaje, které si zaslouží významnou restrikci. Do jaké míry se to podaří, toť otázka, ale že se o to budeme snažit, to můžu slíbit.

Počkejte, když zpochybňujete, že by se to mohlo vůbec podařit, to myslíte smrtelně vážně?

No, to je jako s těmi platy policistů, to myslím smrtelně vážně. Křesťanských demokratů je ve sněmovně dvacet jedna, sociálních demokratů sedmdesát, to jste si ještě nespočítal?

To jsem si spočítal, ale pak se ptám, zda má skutečně být smysl, zda má smysl být ve vládě?

Samozřejmě. Já jsem schopen vypočítat celou řadu důvodů, proč tomu tak je. Zkuste si představit, že by v té vládě byla ta koalice, která včera prohlasovala policejní platy, naopak ...

Takže v České republice jsou dvě de facto koalice, jedna taková, která občas funguje v Poslanecké sněmovně, tedy komunisté a ČSSD, a pak ta skutečná koalice, ve které mají lidovci jen dvacet poslanců a unionisté ještě míň.

Naprosto ne. Vládní koalice je jenom jedna a v České republice je politická scéna, která je rozložena spravedlivě tak, jak rozhodli voliči. A ta politická scéna s sebou přináší různá komplikovaná řešení - nezbytnosti kompromisů, nezbytnosti zápasů. My jsme připraveni zápasit. Tam, kde to jde, na kořeny našeho, našich programových zásad, jsme připraveni dělat kompromisy tam, kde jsme přesvědčeni, že ten kompromis je ku prospěchu České republiky, to je úkol profesionálních politiků, ten úkol plníme.

Poslanci ODS v rámci rozpočtové debaty, která se v těchto dnech odehrává v české Poslanecké sněmovně, tvrdí, že většina výdajů, jak bylo řečeno, je pouze projídáním budoucnosti. Zároveň upozorňují na rostoucí deficity financování a tvrdí, že vláda mohla udělat daleko víc v souvislosti se snižováním, zadlužováním České republiky. Tady jsou slova ekonomického experta, poslance ODS Martina Kocourka:

MARTIN KOCOUREK (zvukový záznam): Tato staronová vláda je neodpovědná k budoucím generacím. Je totiž rekordně zadlužovací. Jestliže za prvních pět let samostatné České republiky vzrostl státní dluh o čtrnáct celých sedm miliardy korun, tak během dalších pěti let do roku 2002 vzrostl státní dluh o dalších dvě stě dvacet tři miliard korun a nyní podle podkladů této samotné vlády víme, že během dalších pěti let má státní dluh vzrůst o dalších pět set šestnáct miliard korun na celkem devět set dvanáct miliard korun v roce 2007.

Konstatoval v Poslanecké sněmovně ekonomický expert ODS, poslanec Martin Kocourek. Pane předsedo, máte čisté svědomí v tom, že zadlužování země v současnosti není možné snižovat ještě významněji v rámci této vládní koalice?

Tak, dobře, že jste to dodal. Snižování zadlužení v téhle zemi by samozřejmě technicky bylo možné rychleji, za tohoto rozložení politických sil je toto jediný možný kompromis, který existuje, já jsem rád, že se nám ho podařilo dosáhnout, protože pasivní scénář, kdy by žádný scénář reformy nebyl, by bylo ještě daleko větší zadlužování. Ten deficit by dnes nebyl osmdesát tři, ale sto padesát, a to je o trendech. Můj vzácný kolega Martin Kocourek to jistě dobře ví. Ty nůžky se otevírají postupně a otevírají se po exponenciále, to znamená ty trendy, dlouhodobé deficitní trendy rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu byly založeny v dávné minulosti, byť se otevíraly pomalu. Dnes sklízíme jejich plody, zejména plody opoziční smlouvy, a to dnes kritizují poslanci ODS, kteří Zemanově vládě schvalovali rekordně deficitní rozpočty. My se dnes ty jejich trendy snažíme napravit. Byť by to možná šlo více a rychleji, tak to přece jenom napravujeme. Už ty Zemanovy trendy nepouštíme dál.

Teď velmi stručná otázka, prosím o stručnou odpověď. Kdybych vám namítl, že deficit rozpočtu na příští rok je de facto ještě podmíněn mnoha zákony, které se týkají snižování těch takzvaných mandatorních výdajů, to znamená, že je možné, že ten dluh, respektive schodek státního rozpočtu na příští rok nemusí být dodržen, co byste mi na to rychle řekl?

Na to bych vám rychle řekl, že tak jako koalice bude mít sílu na to, aby schválila tento rozpočet, tak musí mít sílu na to, aby schválila i ty zákony, jinak by to nebyla akceschopná koalice. Já jsme přesvědčen, že v tomto smyslu svůj závazek dodržíme.

Konstatuje předseda rozpočtového výboru české Poslanecké sněmovny, předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Děkuju, že jste si vyhradil svůj čas pro BBC, přišel do parlamentního studia, někdy příště na shledanou.

Já děkuji za pozvání a ještě jednou se omlouvám za toho Škromacha.

Konstatuje Miroslav Kalousek.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Kalousek: ČSSD chce dát luxusní výsluhy členům represivních sborů

PRAHA 14. října (ČTK) - Předseda lidovců a rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek podezřívá sociální demokraty, že chtějí dát luxusní odchodné a příspěvky za odsloužená léta příslušníkům represivních sil totalitního Československa.

Nechtějí je podle něj dát naopak těm, kdo už nastoupili do služeb demokratického státu.

Lidoveckého předsedu k tomuto závěru vede záměr ministerstva financí, které řídí socialistický ministr financí Bohuslav Sobotka, novelizovat služební zákon až poté, co začne 1. ledna 2005 platit.

"V takovém případě se ptám, koho vlastně sociální demokracie zastupuje a čí zájmy hájí," řekl dnes Kalousek ČTK.

"Jestliže ministerstvo financí chce připravovat novelu až v příštím roce a v době účinnosti tohoto zákona, tak se ptám pana ministra financí Bohuslava Sobotky, co vlastně sleduje.

"Pokud tento zákon nabude účinnosti k 1. lednu 2005, tak na ty luxusní penze, luxusní renty a luxusní odchodné dosáhnou pouze ti, kteří byli příslušníky represivních sborů totalitního komunistického Československa, protože ti jediní mají odslouženo 15 let a více," vysvětloval Kalousek.

Lidovecký šéf ve středu pozměňovacím návrhem neúspěšně ve sněmovně prosazoval dvouletý odklad účinnosti služebního zákona.

O totéž se chce ještě pokusit novelou, kterou předloží na příští schůzi sněmovny počátkem listopadu. Jedinou jeho snahou prý je, aby bylo možné v klidu připravit novelu nejen služebního zákona, ale i zákonů o státní službě a o vojácích z povolání.

Kalousek je totiž přesvědčen o tom, že i vojáci mají výslužné příliš vysoké.

Odklad účinnosti služebního zákona má zabránit tomu, aby k 1. lednu 2005 "sklapla past výsluhových příspěvků a statisícového odchodného," zdůraznil.

Chce prý, aby se srovnal růst platů a sociálního zabezpečení tak, aby to odpovídalo finančním možnostem státu i sociální soudržnosti.

Nevěří tomu, že je možné rozumnou novelu přijmout pod tlakem do konce roku, jak by chtěli komunisté. Zcela to však nevyloučil.

V rozhovoru pro rádio BBC Kalousek večer uvedl, že novela připravená pod časovým tlakem by nebyla kvalitní, ale lepší než nic.

"Pokud sníží obrovské nároky nás všech ostatních na to, abychom neplatili nepřiměřené renty, tak je to pořád lepší řešení než nic," uvedl.

Nutné je podle Kalouska připravit takové řešení, které srovná růst platů a sociálního zajištění všech skupin obyvatel v zemi.

Policisté se brání tím, že jim služební zákon, který sněmovna schválila už v polovině minulého roku, nezvýší jen platy, ale také uloží spoustu povinností a omezení.

Policisté, ale i hasiči, celníci a příslušníci vězeňské služby, kterých se rovněž týká, se budou muset více vzdělávat, bude snazší jejich propouštění a přijdou o příplatky za práci o svátcích a hodnostní příplatek.

Do mzdy jim bude započítáno ročně až 300 hodin práce přesčas. Zákon uvádí, že policista musí být propuštěn, když se dopustil "zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru".

Vylučuje také, aby policista odešel od policie s nárokem na výsluhu, když je proti němu vedeno neukončené trestní řízení. Dostat by ji měl až po rozhodnutí soudu a pouze v případě, že nespáchal úmyslný trestný čin.