Václav Moravec moderátor BBC

Aleš Šulc ve studiu BBC

Úřad vlády českého premiéra zaměstnává necelých šest stovek lidí. Premiér Stanislav Gross po nástupu do funkce veřejně prohlašoval, že vytvoří tým takzvaných superporadců. Jeden z nich, poslanec, ekonom Jan Mládek už v srpnu v rozhovoru pro BBC tvrdil, že je nutné nejprve tento systém vyzkoušet.

Jan MLÁDEK, ekonomický poradce premiéra, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (ČSSD) (zvukový záznam): Protože chtěl bych zdůraznit, že tato funkce poradců, řekl bych, vysoce profilovaných zatím není v České republice vyzkoušena, protože by to měli být poradci s právem mluvit na vládě, čemuž zatím odporuje jednací řád vlády, který bude zapotřebí změnit.

Prohlásil už v srpnu v rozhovoru pro BBC poslanec a ekonomický poradce premiéra Jan Mládek. Nejen o tom, kdo radí českému premiérovi, bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ředitel Úřadu vlády České republiky Aleš Šulc, vítejte, hezký dobrý den.

Dobrý den. Zdravím posluchače BBC.

Do pozice ..., omlouvám se, do pozice šéfa úřadu vlády jste nastoupil po odchodu Pavla Přibyla, který byl kvůli své minulosti donucen rezignovat. Původní úvahy premiéra podle informací BBC byly, že by Pavel Přibyl na úřadu vlády zůstal. Proč jste se nakonec dohodli na odchodu.

No, samozřejmě, že postavení pana Přibyla na úřadu bylo velmi problematické a já se domnívám, že i z hlediska politického neudržitelné, pan premiér ...

Neměl tedy šanci zůstat ani jako řadový zaměstnanec.

Pan premiér tohle to pochopil a myslím si, že ta celá záležitost proběhla bezproblémově.

Do kdy tedy pracoval na úřadu vlády Pavel Přibyl a k jakému dni skončil?

Pavel Přibyl na úřadu vlády ještě pracuje, vlastně podle zákoníku práce dostal víceméně výpověď k 1. lednu příštího roku, a to z toho důvodu, že pro překážky zaměstnavatele v nemožnosti nabídnout mu odpovídající místo má nárok na tříměsíční odstupné.

Jak velké je, můžete prozradit daňovým poplatníkům?

Ve, je ve výši, ve výši jeho průměrného platu, ale to opravdu nevím, já jsem jeho platový výměr neviděl.

Předpokládám ale, že asi máte stejný plat jako on.

To nevím.

To znamená, že Pavel Přibyl bude na úřadu vlády de facto nebo zaměstnancem úřadu vlády s tím, že dostal výpověď, bude do konce letošního roku.

Ano.

Jakoby byl úřad vlády po nástupu premiéra Stanislava Grosse do funkce místem skandálů, veřejnost ještě nezapomněla na aféru Přibyl a okolí Stanislava Grosse musí reagovat na aféru, říkejme jí Šarapatka. Bývalý šéf sekce předsedy vlády Zdeněk Šarapatka byl odvolán a tvrdí, že ho s vědomím Stanislava Grosse nechal odposlouchávat bývalý vedoucí úřadu vlády Pavel Přibyl. Vy jste, pane řediteli, k celému případu prohlásil, že Pavel Přibyl nechal pouze, a teď cituji doslova: "Zkontrolovat, komu Šarapatka volal." Jde tedy o výpisy z mobilních telefonů, na což má, pokud se nemýlím, zaměstnavatel právo, je to tak?

Přesně tak.

Považujete celou věc tímto vaším konstatováním za vyřízenou?

Z naší strany zcela nepochybně. Já se domnívám, že prostě pan Šarapatka tu svojí osobní situaci neunesl a teď prostě si sám do budoucna komplikuje život těmito, těmito svými proslovy a výlevy.

Dovolte, abych opět položil stejně otázku jako u Pavla Přibyla, předpokládám správně, že Zdeněk Šarapatka je stále zaměstnancem úřadu vlády?

Je to také tak, ano.

Uvažujete o tom, že by zůstal zaměstnancem úřadu vlády nebo obě strany, respektive vaše strana jako zaměstnavatelé nemá zájem, aby Zdeněk Šarapatka dále pracoval.

Ne, nemáme pro něj odpovídající zaměstnání.

To znamená, že i on dostane tříměsíční odstupné ...

Ano.

... a bude zaměstnancem stejně jako Pavel Přibyl do konce letošního roku.

Přesně tak.

Bavili jste se s premiérem o podezření nebo těch výrocích, které Zdeněk Šarapatka šíří, že byl odposloucháván na příkaz premiéra?

Já jsem se o tomto s panem premiérem nebavil, považuji to skutečně za věc, která snad není ani hodna důstojné debaty.

Nicméně bude se řešit na sněmovní půdě, byť tvrdíte, že to není věc hodná důstojné debaty, případ Šarapatka má řešit sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky. Předseda komise Jiří Bílý tvrdí, že odposlouchávaná čísla bude komise kontrolovat na pražském policejním útvaru zvláštní činnosti, kde se odposlouchává, zřejmě ve čtvrtek 14. října. Vy jednoznačně vylučujete, že by mezi odposlouchávanými bylo i Šarapatkovo číslo.

Zcela vylučuji, protože skutečně se jedná o výmysl pana Šarapatky, nic takového není.

Oficiální verze zní, Šarapatka byl k 1. říjnu ze své pozice odvolán údajně kvůli reorganizaci, chyběla mu prý také patřičná bezpečnostní prověrka, doplnil byste tyto oficiální důvody?

Samozřejmě můžu říci, protože všechny důvody, které tisk různě posbíral, vypadaly trošku alibisticky. My jsme řešili reorganizaci celého úřadu vlády, koneckonců k tomu se asi ještě dostaneme, a při té příležitosti prostě vycházela struktura, do které se víceméně pozice pana Šarapatky přestávala, přestávala hodit. Skládali jsme mozaiku z jednotlivých kamínků a tento kamínek stále přebýval. Takže ...

Promiňte, ale to premiér netušil, když Zdeňka Šarapatku do úřadu bral? Nebylo to spíš tak, že Zdeněk Šarapatka se do úřadu vlády i do té pozice nehodil?

Já se k tomuhle tomu těžko můžu vyjádřit, ale víceméně po té proběhnuvší reorganizaci bylo zřejmé, že jeho pozice na úřadu vlády je velice, velice problematická, protože sekce, kterou řídil, se stala sekcí výsostně odbornou, zaměřenou na problematiku obrany a bezpečnosti a tam pan premiér měl mnohem lepšího člověka, kterým byl pan inženýr Kostelka.

Ta bezpečnostní prověrka byla tím oficiálním důvodem, že Zdeněk Šarapatka neměl odpovídající úroveň bezpečnostní prověrky nebo to ...

Byla jedním, jedním, jedním z důvodů, které přispěly k tomu, že z té funkce byl odvolán.

A kdybych vám tady namítl, že se tento argument může jevit jako zástupný, protože premiér uvede do funkce někoho, u koho později zjistí, že nemá bezpečnostní prověrku na vyšší stupeň utajení?

Já už jsem říkal, že samozřejmě, kdyby to byl jediný argument, tak by to bylo alibistické, ale opravdu my jsme při té reorganizaci prostě najednou zjišťovali, že tam nějak přebývá.

Že kam se Šarapatkou, to jste řešili při té reorganizaci.

Tak, ano.

Veřejnost se dozvěděla, že místo šéfa sekce předsedy vlády po Zdeňku Šarapatkovi zaujímá exministr obrany a premiérův poradce pro bezpečnostní problematiku Miroslav Kostelka. Platí to, že Miroslav Kostelka ovšem zůstává takzvaným superporadcem pro bezpečnostní problematiku?

Samozřejmě to platí, on se přesunul do této exekutivní funkce, nicméně zůstává, zůstává hlavním poradcem pro otázky obrany a bezpečnosti panu premiérovi.

Co to je vlastně ta pozice šéfa sekce předsedy vlády, kterou zastával Zdeněk Šarapatka, ta už se tak nejmenuje nyní, když ji zastává Miroslav Kostelka?

Jmenuje se tak, zůstala, ale změnila se do značné míry její náplň. Řada činností, které byly v této sekci, přešly pod přímé řízení panem premiérem, jako kabinet ministra, jeho, pardon, kabinet premiéra, jeho, jeho protokol, tiskový odbor a další, další činnosti, které v podstatě tam původně v sekci byly.

Tým superporadců, taková byla idea premiéra Stanislava Grosse po jeho nástupu do úřadu. Nyní se ví, že bezpečnostní problematiku má na starosti exministr obrany, nově tedy šéf sekce předsedy vlády Miroslav Kostelka, ekonomiku má na starosti poslanec Jan Mládek, vzdělávání Ivan Fišera. Pane vedoucí, neukazuje se po necelých třech měsících od nástupu nové vlády, že myšlenka týmu superporadců byla až příliš syrová a zatím je velmi těžko naplnitelná?

Já se nedomnívám, že by byla těžko naplnitelná. Úloha těch superporadců je naprosto jasná, superporadci mají mít ke své ruce aparát, který jednak bude připravovat běžnou agendu pro pana premiéra, to znamená stanoviska k materiálům předkládaný do vlády a dále přípravu na různé návštěvy, zahraniční cesty a podobně. A na druhou stranu tito superporadci prostřednictvím těchto svých aparátů koordinují vlastně činnosti těch jednotlivých politik mezi resorty a dalšími institucemi státní správy, které se jimi zabývají.

Když jsem připravoval tento rozhovor, představte si, že jsem se nedobral seriózního čísla, kolik těch superporadců vlastně v současnosti je. Já jsem vám tady vyjmenoval tři, která zmiňují téměř všechna média, Hospodářské noviny 3. září napsaly, že takzvaným superporadcem pro zahraniční politiku má být bývalý velvyslanec v Paříži Petr Janyška, stalo se tak?

Zatím není jasno, kdo bude řídit tu funkci superporadce pro zahraniční politiku a zahraniční záležitosti ...

To znamená, že zatím z týmu superporadců jsou známy pouze ty tři, ti tři superporadci, které jsem jmenoval.

Ano, přesně tak.

A čtvrtý superporadce pro zahraniční politiku, uvažuje se o Petru Janyškovi?

Tam je ve hře několik jmen, ale dosud by bylo prostě hádáním ze skleněné koule, říci, kdo z nich tu roli převezme.

Dohodli jste se s premiérem, kdy by mohlo být známo jméno superporadce pro zahraniční politiku?

My mu tam zatím rezervujeme volná tabulková místa a očekáváme, že to rozhodnutí přijde co nejdříve.

Kolik tedy bude nakonec superporadců, řekněme, do měsíce, kolik je tabulkových míst takto vyčleněných lidí.

Měli by být tito čtyři.

S tím, že budou na celý úvazek, včetně Jana Mládka ...

Ano.

... který je zároveň poslancem?

Pan Mládek je výjimkou, ten není na plný úvazek, je tam jenom částečně.

Připomeňme si, co k myšlence týmu takzvaných superporadců řekl koncem srpna v rozhovoru pro BBC jeden z nich, právě zmiňovaný ekonomický expert sociální demokracie, poslanec Jan Mládek.

Jan MLÁDEK, ekonomický poradce premiéra, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (ČSSD) (zvukový záznam): Protože chtěl bych zdůraznit, že tato funkce poradců, řekl bych, vysoce profilovaných zatím není v České republice vyzkoušena, protože by to měli být poradci s právem mluvit na vládě, čemuž zatím odporuje jednací řád vlády, který bude zapotřebí změnit.

Řekl koncem srpna v rozhovoru pro BBC ekonomický expert sociálních demokratů Jan Mládek. Počítá se nadále s tím, že se změní jednací řád vlády nebo že by bylo dobré, aby se změnil jednací řád vlády a aby superporadci i vystupovali a vstupovali na jednání vlády, což zatím jednací řád stávající neumožňuje?

Stávající superporadci mohou se zúčastňovat jednání vlády jako přizvaní, přizvaní účastníci a svá stanoviska předkládají prostřednictvím pana premiéra, to znamená, že panu premiérovi k jednotlivým materiálům připravují podklady, se kterými vystupuje pan premiér, nakolik ...

Neuvažuje se tedy, ustoupilo se tedy de facto od toho nápadu, že vstupuji do vaší řeči, který byl na začátku onoho týmu superporadců, že by oni poradci se přímo aktivně zapojovali do jednání vlády, měli právo vystoupit při jednání vlády, anebo dokonce by mohli i oponovat materiály ministrů jako takových.

Zatím se tato praxe ukazuje jako zbytečná, uvidíme, na kolik se osvědčí jejich zapojení ve stávajícím systému, pokavad by to nějaké problémy dělalo, jistě je možné ten jednací řád vlády změnit.

My jsme řekli, pane řediteli, že se počítá s tím, že nakonec premiér bude mít takzvané čtyři superporadce. Kolik má, abyste veřejnosti vnesl definitivní jasno, kdo radí premiéru Stanislavu Grossovi, kolik bude těch normálních poradců a kolik jich je?

Tato otázka je poměrně složitá, protože samozřejmě my poskytujeme panu premiérovi komplexní servis, a to nejen prostřednictvím poradců, ale i prostřednictvím těch dalších exekutivních výkonných odborů, které na úřadu vlády jsou.

Teď se ale ptejme na ty poradce, takže ptám se na ty řadové poradce, superporadce jsme probrali.

Každý superporadce by měl mít dva, tři poradce jako aparát, právě s výjimkou pana, pana inženýra Kostelky, který řídí zhruba dvanáct, dvanáct lidí na odboru obrany a bezpečnosti a další lidi ve výboru pro zpravodajskou činnost.

Tedy ti tři poradci, kteří jsou označováni přídomkem super, tak dají dohromady ještě zhruba deset poradců řadových ...

Přibližně.

... to znamená, že tým premiérových poradců bude, pokud do toho nezapočítáme odbor, který řídí exministr obrany Miroslav Kostelka, tak bude čítat zhruba patnáct lidí.

Přibližně tak to bude nějak.

Jeden z posluchačů Interview BBC se vás prostřednictvím internetových stránek tohoto pořadu ptá: "Dokázal by pan Šulc být loajální i při vládnutí ODS a zůstával byste šéfem úřadu vlády?"

No, velice rád, já právě se snažím úřad vlády koncipovat do podoby profesionálního servisu pro jakoukoliv vládu, která přijde k moci.

Počkejte, když se veřejnost dozvěděla, že nahradíte Pavla Přibyla v pozici šéfa úřadu vlády, v rozhovoru pro deník Právo jste 26. srpna konstatoval, že jste se nerozmýšlel dlouho, zda přijmout Grossovu nabídku a teď cituji doslova: "Protože se mi s ním za jeho působení na ministerstvu vnitra vždycky dobře spolupracovalo. Dá se dokonce říci, že jsem jeho nabídku uvítal." Z těch vašich slov jsem tedy, která jste řekl před chvílí, vyrozuměl správně, že v případě, že by se změnil premiér, tak byste byl ochoten pracovat i pro novou vládu a být šéfem úřadu vlády.

Ano, nepochybně. Ta situace je trošku jiná, než jak jsem si ji představoval, když jsem dělal interview pro Právo. Já ...

Je to tedy tak, že podle vašeho názoru by se neměla s premiérem měnit už, jako se to měnilo v minulosti, protože v českých politických, a řekněme, i úřednických tradicích je, že s premiérem odchází i šéf úřadu vlády.

Ano, tato situace tady byla, byl bych rád, kdyby, samozřejmě teď mluvím zaujatě, ale kdyby se tato situace změnila, myslím si, že by bylo dobré na úřadu vlády vypracovat skutečně profesionální tým, který bude nezávislý na fungování vlády a bude poskytovat odborný i organizační servis jakékoli vládě.

Jsem zvědav, co vám řekne Stanislav Gross, až si přečte nebo uslyší Interview BBC a dozví se, že by Aleš Šulc byl nebo byl by ochoten býti šéfem úřadu vlády i pro Mirka Topolánka jako premiéra.

Já se domnívám, že v tom zas takový rozpor není. Úřad vlády má skutečně svoji základní funkci v tom, aby poskytoval dokonalý servis premiérovi a já říkám, že s panem premiérem Grossem se mi jako s ministrem vnitra velmi dobře spolupracovalo, to můžu potvrdit, proto jsem tuto nabídku přijal, ale přesto činnost předsedy vlády není přímo svázaná s činností úřadu. Činnost úřadu vlastně žije směrem k tomu premiérovi a nezávisle na jeho politických aktivitách.

Když budeme rozebírat další aspekty fungování úřadu vlády. Základní fakta - úřad vlády zaměstnává zhruba pět set šedesát lidí, letos hospodaří s rozpočtem pět set šestnáct milionů korun, od roku 1998, kdy Strakově akademii začali vládnout sociálnědemokratičtí premiéři, se počet zaměstnanců úřadu vlády, pozor, zdvojnásobil. O čem to podle současného šéfa úřadu vlády Aleše Šulce, který je hostem Interview BBC, vypovídá, zdvojnásobení počtu úředníků.

No, vypovídá to o jedné věci, že úřad vlády pod tehdejším vedením na sebe začal velmi ochotně brát funkce, kterých se jednotlivé resorty zbavovaly.

Teď mluvíte o vedení premiérem Milošem Zemanem?

Tak, od té doby, kdy se ten počet zdvojnásobil, v podstatě rostl úřad vlády s tím, že se snižovaly počty pracovníků nebo převáděly se činnosti z jednotlivých resortů na úřad vlády a úřad vlády v podstatě těmto nabídkám na převod kompetencí vždycky ochotně vyhověl. Tím pádem na úřadu vlády vznikaly ...

Promiňte, že vám zase vstoupím do řeči, když to řeknu lidově, to znamená, co se nehodilo jednotlivým ministerstvům a resortům, tak se šouplo, lidově řečeno, pod úřad vlády.

I tak je možné to interpretovat.

A úřad vlády ochotně ty lidi přijímal, proto to zdvojnásobení.

Částečně, částečně je tomu tak, částečně vznikaly nové poradní orgány, které, které měly svoji agendu, své sekretariáty, na které vláda uvolňovala další tabulky. Vznikly Rada vlády pro lidská práva, Rada vlády pro postižené občany, Rada vlády pro romské záležitosti, Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen a řada dalších. Všechny tyto, všechny tyto orgány v podstatě se usídlily na úřadu vlády s tím, že se jejich agenda, ve smyslu Parkinsonových zákonů, stále zvětšuje.

Deník Mladá fronta DNES napsal, že v příštím roce úřad vlády zeštíhlí o pouhých sedm zaměstnanců, můžete tu informaci potvrdit, nebo vyvrátit?

Nevím, kde k tomuto číslu přišli, já samozřejmě v každém případě naplním usnesení vlády o snižování o dvě procenta v příštích letech, což, přepočteno do počtu pracovníků úřadu vlády, znamená jedenáct lidí, takže to v každém případě ...

Promiňte, a zase vstoupím do vaší řeči, to není zrovna moc, na to, že zaměstnáváte více než pět set šedesát, něco mezi pěti sty šedesáti a pěti sty sedmdesáti lidmi, tak to není moc jedenáct.

Není, není to moc, já osobně bych byl velice šťastný, kdybych prostě mohl ten úřad zeštíhlit mnohem razantněji, ale ono to v prvé řadě znamená provést racionalizaci procesu ve státní správě a vlastně snížení administrativní náročnosti jednotlivých úkonů. To znamená, je třeba nejprve prověřit, co vlastně lidé dělají, provést audit jejich činností a na základě toho tyto činnosti redukovat a s nimi i redukovat počet lidí.

Pokud se nemýlím, tak prvním úřadem, který si teď zajišťuje personální audit, který by měl vést k doporučením k zeštíhlení úřadu jako takového, je české ministerstvo financí. Znamená to, že i vy v nejbližší době objednáte audit fungování úřadu vlády s doporučením, kde dál propouštět?

Nepochybně, je to, je to v plánu, tento audit se bude připravovat v nejbližší, v nejbližší době. Náš odbor reformy regulace a státní správy právě připravuje pro všechny ústřední orgány státní správy návrh, aby tento audit proběhl a v rámci jednoho z úkolů je, aby právě navrhl způsoby, jak zjednodušit administrativní procesy a racionalizovat státní správu jako takovou.

Vy teď tedy mluvíte, přeložím-li to, protože používáte administrativní styl jazyka, pokud bych měl hodnotit váš jazykový styl, obecně řečeno, tedy dojde k tomu, že úřad vlády chystá centrální audit pro všechna ministerstva, je to tak?

Je to tak, je to tak a v rámci tohoto auditu se chystá i přehodnocení stávajících zákonů, které stále vlastně nabalují na úředníky další povinnosti a při snižování počtu úředníků by tyto dvě tendence, které jdou proti sobě, dřív, nebo později vedly ke snížení efektivity státní správy a případně až k jejímu kolapsu ...

Kdy bude zadán celkový audit fungování všech ministerstev.

V letošním roce, myslím v březnu, bylo přijato usnesení vlády, které zadává právě zpracovat všechny tyto úkoly, vznikly na to na ..., při úřadu vlády, právě při tom odboru reformy, regulace a státní správy, jednotlivé pracovní týmy, které se zabývají, zabývají touto problematikou a výstupy lze očekávat již koncem tohoto roku. Samozřejmě ty úkoly některé budou dlouhodobější a výsledky se projeví až po několika letech.

Stínový ministr financí za Občanskou demokratickou stranu Vlastimil Tlustý na adresu počtu zaměstnanců úřadu vlády jako jednoho z těch centrálních úřadů a především zdvojnásobení počtu zaměstnanců úřadu vlády od roku 98 v deníku Hospodářské noviny ze 27. srpna říká, teď cituji doslova: "Je to skandální, sociální demokraté by do doby, než z vlády odejdou, měli uvést vše do původního stavu." Konec citátu. Co si současný vedoucí úřadu vlády Aleš Šulc myslí o tomto požadavku. Je reálné, budeme-li počítat s tím, že by občanští demokraté vyhráli v roce 2006 volby, sestavili vládu tak, jak zatím tomu naznačují předvolební preference, že by bylo možné počet zaměstnanců úřadu vlády do roku 2006 téměř snížit o polovinu?

Pokud by se ty působnosti, které byly převedeny na úřad vlády, opět vrátily na jednotlivé resorty, pak nepochybně.

Ale touto cestou asi vy jít nechcete nebo s tím počítáte při té vaší reorganizaci.

Já bych, já bych chtěl tuto věc řešit individuálně, protože samozřejmě jsou činnosti, které vzhledem ke vstupu do Evropské unie opravdu jsou zastřešujícího charakteru za celou vládu a měly by na úřadu vlády zůstat. Samozřejmě jsou další činnosti, které by mohly být převedeny pod jednotlivé resorty. Takže tuto situaci budeme postupně řešit a samozřejmě byl bych velice rád, kdyby se ten trend, který tady v minulosti byl, že se všechno, co se na ministerstvech nehodilo, šouplo úřadu vlády, obrátil a vlastně jsme úřad vlády skutečně profilovali jenom jako servis pro vládu jako takovou.

Vaše slova asi neznějí libozvučně ministru bez portfeje Jaroslavu Burešovi, ten v tomto pořadu zhruba před dvěma měsíci tvrdil, že by rád pod úřad vlády a pod svoji sekci převedl problematiku přijímání evropské legislativy a, řekněme, právních norem Evropské unie, jejímž členem je Česká republika od 1. května, že zatím je to na jednotlivých ministerstvech rozptýlené. Bavili jste se o tom, že vy nechcete na úřad vlády ani jednoho člověka navíc v ministerstvech.

Samozřejmě v odůvodněných případech by se o tom dalo uvažovat, ale určitě bysme to udělali cestou nějaké kompenzace, protože například v této sekci legislativní rady vlády dnes dochází k překladům právních předpisů Evropské unie, které byly přijaty ještě před vstupem do Evropské unie a tato činnost bude například v letošním roce končit. Potom se tato skupina překladatelů bude chtít zaměřit na překlady judikatury soudního dvora, což není v podstatě už přímou úlohou vlády. Já bych prostě třeba tento odbor velice rád předal ministerstvu spravedlnosti. Takže tam by, dejme tomu, šlo jakýsi úbytek nahradit tím přírůstkem v těchto odůvodněných případech, ale v žádném případě nechci, aby úřad vlády nadále bujel.

Vy jako šéf úřadu vlády máte, řekněme, poměrně širší pravomoci, ještě předtím, než padla vláda premiéra Vladimíra Špidly, tak tehdejší šéfka úřadu vlády Jana Gavlasová dostala rozšířené pravomoci, protože bývalý premiér prosadil, že návrhy zákonů bude napříště připomínkovat také vedoucí úřadu vlády a jeho, řekněme, resort. Podle těchto nových pravidel tedy vy můžete jako šéf úřadu vlády mluvit do podoby chystaných zákonů, stejně jako ministři. Tento návrh se ale na jaře nelíbil například ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi, cituji jeho slova: "Povýšení celého úřadu vlády na úroveň ministerstev nepovažujeme za šťastné." Konec citátu. Je reálné, že se vaše pravomoci v souvislosti s připomínkováním opět sníží, nebo zůstanou na té současné podobě.

Já osobně se domnívám, že vytvořit z úřadu vlády jedno připomínkové místo k materiálům do vlády předkládaných je rozhodnutí správné. Tam nejsou v podstatě posíleny pravomoci na úroveň ministerstev, protože vedoucí úřadu vlády nemá hlasovací právo ve vládě. To znamená, že já mám právo k materiálům vyjádřit svůj názor s tím, že buďto se ho chopí některý z ministrů, anebo ten názor zapadne. To je, myslím, všechno.

Konstatuje současný ředitel Úřadu vlády České republiky Aleš Šulc. Děkuji, že jste přišel do BBC, někdy příště na shledanou.

Já děkuji za pozvání.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Šéf úřadu vlády Šulc je ochoten pracovat i pro kabinet ODS

PRAHA 5. října (ČTK) - Vedoucí úřadu vlády Aleš Šulc chce tuto instituci přestavět do podoby profesionálního servisu pro jakoukoli vládu, která přijde k moci. Byl by tedy ochoten pracovat i pro vládu ODS. "Ano, nepochybně, řekl dnes k této možnosti Šulc, kterého na úřad vlády nedávno přivedl nynější premiér Stanislav Gross (ČSSD). Uvedl to v rozhlasovém pořadu Interview BBC s tím, že chce na úřadu vlády vybudovat "profesionální tým, který bude nezávislý na fungování vlády a bude poskytovat odborný i organizační servis".

Šulc by rád zredukoval počet zaměstnanců úřadu, kde nyní pracuje zhruba 560 lidí. V duchu vládního usnesení jejich počet sníží o dvě procenta, což představuje 11 lidí. Chtěl by jít v redukci ještě dál, a to po prověření činnosti zaměstnanců úřadu. Hodlá podobně jako ministerstvo financí nechat vypracovat personální audit, jak zjednodušit administrativní procesy a zjednodušit státní správu nejen na úřadu vlády. Úřad vlády chystá takový audit pro všechna ministerstva, první výstupy lze očekávat koncem roku, podotkl Šulc.

Úřad vlády naopak posílil o takzvané superporadce premiéra. Jsou jimi Ivan Fišera pro otázky vzdělávání a lidských zdrojů, poslanec Jan Mládek pro hospodářství a exministr obrany Miloslav Kostelka, který má mít na starosti obranu a bezpečnost. Prázdné zatím zůstává místo superporadce pro zahraniční věci. Šulc nevyloučil, že jedním z kandidátů je diplomat Petr Janyška. Každý superporadce bude mít podle Šulce dva až tři poradce, celkem tedy jejich tým bude zhruba patnáctičlenný. Kostelka řídí 12 lidí z odboru obrany a bezpečnosti a "další lidi ve výboru pro zpravodajskou činnost".

Kostelka ve funkci nahradil Zdeňka Šarapatku, který po svém odvolání tvrdí, že byl s premiérovým vědomím odposloucháván. Šulc to kategoricky vyloučil. "Považuji to za věc, která snad není ani hodna důstojné debaty," prohlásil s tím, že jeho předchůdce Pavel Přibyl pouze nechal kontrolovat z výpisů telefonických volání, komu Šarapatka volal. Šarapatka i Přibyl zůstávají do konce roku zaměstnanci úřadu vlády, dodal jeho šéf.

Počet pracovníků úřadu se od roku 1998, kdy se moci ujala ČSSD, zdvojnásobil. Šulc to vysvětlil mimo jiné tím, že úřad vlády získal pravomoci a úkoly, kterých se zbavovala ministerstva. Uvedl také, že vznikly nové poradní orgány se svými sekretariáty, například rady pro lidská práva, pro romské záležitosti, pro rovné příležitosti. "Všechny tyto orgány se usídlily na úřadu vlády, jejich agenda se ve smyslu Parkinsonových zákonů stále zvětšuje," podotkl Šulc. "V žádném případě nechci, aby úřad vlády nadále bujel," dodal.