Václav Moravec moderátor BBC

Jaroslav Palas ve studiu BBC

"Reformu nechceme," tak čeští pěstitelé a zpracovatelé cukrovky odmítají připravovanou reformu cukerního pořádku v Evropské unii. Česká republika by podle nich po reformě musela natolik snížit výrobu cukru, že by se musel do Česka vlastně začít dovážet. Hlavní hráč tuzemské cukrovarnické branže, společnost TTD, která zaměstnává čtyři stovky lidí, ústy ředitele Oldřicha Reinbergra říká.

Oldřich REINBERGR (zvukový záznam): Pokud by tento návrh prošel, my bychom museli krátit naší kvótu zhruba o třicet tisíc tun, čili my bychom museli sundat to, co vyrábíme nad kvótu, protože už bychom to nemohli vyvážet a museli bychom snížit naši produkci na tu, na úroveň té nové kvóty, která by byla pouhých sto čtyřicet tisíc tun místo sto sedmdesáti tisíc tun. Dotklo by se nás to tak nepříjemně, že bychom pravděpodobně zvažovali uzavření dalšího provozu, museli bychom propouštět řádově sto lidí.

Říká v rozhovoru pro BBC ředitel cukrovarnické společnosti TTD Oldřich Reinbergr. Nejen o budoucí výrobě cukru v České republice bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr zemědělství České republiky Jaroslav Palas, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Začnu citátem vašich slov z 26. srpna, kdy jste na výstavě Země živitelka doslova řekl, cituji: "České zemědělství vstoupilo do Evropské unie dobře připravené a čeká jej nyní úspěšný rok," konec citátu. Jste, pane ministře, přesvědčen o tom, že rok 2004 bude pro české zemědělce tak úspěšný, že zemědělství jako celek skončí v zisku?

Ta slova platí, která jsem řekl na Země živitelce a jsem přesvědčen, že zemědělství v tomto roce bude ziskové.

Připomínám, že naposledy bylo ziskové v roce 2001, jaký zisk podle odhadů ministerstva zemědělství v roce 2004 předpokládáte?

Já bych nechtěl předjímat, protože zisk ovlivňuje celá řada faktorů, ať už jsou to ceny zemědělských komodit, které mají určité kolísání, ale v zásadě jdou směrem nahoru v této chvíli, potom množství produkce, které v letošním roce je velmi příznivé, především u obilovin a u řepky, no, a potom samozřejmě množství finančních prostředků, které zemědělci dostanou od státu a z Evropské unie, a to je taky výrazně vyšší než v minulých letech.

Který faktor podle vašeho názoru bude hrát největší roli v souvislosti se ziskovostí sektoru jako celku?

Já bych řekl, že to je komplex.

Tím jste se vyhnul té odpovědi, není to komplex, něco v komplexu převažuje, tak co?

Samozřejmě já si přeji, aby to bylo především výsledky práce zemědělců, aby zemědělci byli co nejméně odkázáni na to, co jim kdo dá, ať už je to národní rozpočet, anebo, nebo Evropská unie. Předně každý zemědělec má radost, když se mu urodí dost a když za svou práci dostane dobře zaplaceno.

Můžete alespoň hrubý odhad dát, jak velký zisk by zemědělství letos mohlo mít?

Já bych skutečně nechtěl předjímat, ale byl bych rád, kdyby oproti ztrátě, která, která byla v minulých letech kolem dvou miliard, to bylo opačně.

To znamená zhruba kolem dvou miliard rok 2004 jako ziskový.

Byl bych rád, kdyby to tak bylo, ale teď bych nechtěl předjímat to absolutní číslo.

On letošní rok zdaleka ještě neskončil, rolníci mají ale obavy z roku příštího. "Nebudeme konkurenceschopní," tak varují v souvislosti s rozpočtem na příští rok. Jsou podle vás takové obavy na místě?

Určitě nejsou, ty finanční prostředky, které jsou limitovány, ať už Evropskou unií, anebo, anebo národním rozpočtem, jsou takové, že tam je mírně vzestupný trend.

Promiňte, ale zemědělci tvrdí, že fakta jsou jiná, pokud budu citovat jejich argument: "V rozpočtu na příští rok je na dorovnání například přímých plateb z národních zdrojů o pět procent méně než letos," to znamená, že oni očekávají, že ty přímé platby a jejich dorovnání bude horší než v roce letošním.

Tak, my jsme v Kodani, kdy jsme přistoupili a kdy jsme podepsali přístupový protokol, jsme podepsali tu možnost, že je možnost z národního rozpočtu dorovnat do výše šedesáti procent přímých plateb. V loňském roce, respektive v letošním roce to bylo čtyřicet osm procent, to znamená, Evropská unie poskytla pětadvacet, poskytuje pětadvacet a my dvacet tři, což v tom součtu je čtyřicet osm procent. Pro příští rok to absolutní vyjádření je stejné, kdy ten větší podíl dává Evropská unie - třicet procent a ten zbytek dáváme my a já předesílám a řekl jsem to veřejně do sdělovacích prostředků, že mám určité možnosti, kdy po dohodě s parlamentem, vládou a parlamentem jsem schopen těch čtyřicet osm procent navýšit z mimorozpočtových zdrojů.

Můžete říci ze kterých?

Já bych to nechal, nechme to jako tajemství ministerstva zemědělství. Samozřejmě vláda ví, odkud se to dá vzít.

Pane ministře, ministerstvo by nemělo mít tajemství, ven s ním.

Dobře, řeknu to, jsou to finanční prostředky z pozemkového fondu. O těchto finančních prostředcích rozhoduje vláda a parlament a já jsem již jednal s poslanci zemědělského výboru, jednal jsem s ministrem financí o této možnosti a jde především o to, abychom vytvořili určitý rámec, kdy v roce 2004 a 2005 se vytváří finanční rámec, který, podle kterého se posuzuje finanční rámec let 2007 až 2013, to znamená tvorba nového rozpočtu Evropské unie, to znamená, kdy Evropská unie řekne: "Takovou jste měli skutečnost a od této skutečnosti se odpíchneme dál." Proto mým zájmem je, aby naši zemědělci dostali co nejvíc. Ale chtěl bych ještě ...

Promiňte, že tady vám vstoupím do řeči. Když se bavíme o těch celkových částkách, tak zemědělci tvrdí, že, pokud se podívám na váš rozpočet, vy jste na příští rok požadoval v rozpočtu čtyřicet šest miliard korun, jestli se nemýlím.

Ano.

Dostal jste něco přes třicet sedm miliard korun, to znamená ...

Třicet sedm tři sta zhruba, třicet sedm miliard tři sta.

Zhruba o devět miliard méně, než jste požadoval. Zemědělci požadují dvě celé šest miliardy korun na dorovnání přímých plateb, dvě celé šest miliardy korun jste schopen zajistit z těch mimorozpočtových fondů?

To, to se snažím vysvětlit, že dvě celé šest miliardy korun by znamenalo šedesát procent přímých plateb a my jsme nikdy neslíbili to, že by, že bychom našim zemědělcům poskytli celých šedesát procent. My jsme v letošním roce na čtyřiceti osmi procentech. V této chvíli je rozpočet příštího roku vymodelován rovněž na čtyřiceti osmi procentech.

Ano.

A já říkám, že jsem schopen z mimorozpočtových zdrojů docílit nějakých padesát procent, což koresponduje se situací, podobnou situací v okolních zemích.

Oni tvrdí, že tomu tak není, pokud budete za okolní země považovat i například Německo, to není pro vás okolní země?

Ne, ne, já mluvím o zemích, jako je, jako je Polsko, Maďarsko, Slovensko, pobaltské republiky.

Agrární organizace samozřejmě argumentují jinými sousedními zeměmi, například Německem, ony tvrdí, že pokud by se dorovnávalo až těch šedesát procent, tak i tak by dostal český zemědělec o deset tisíc korun na hektar zemědělské půdy méně dotací, než právě zemědělec v Německu. Je takový argument reálný, že by někdy v budoucnu to bylo podobné jako v Německu?

Ano, v roce 2013 se příjmy zemědělců z bývalé patnáctky a z nové desítky srovnají, to je dáno kodaňským protokolem, kdy se příjmy budou postupně sbližovat, ale já, jestli dovolíte, bych reagoval na to, co jste řekl nebo respektive, co říkají zemědělci. Já jim vždycky na to říkám, to je typicky česká povaha, kdy se zemědělec dívá sousedovy přes plot a dívá se, co má. Především bychom se měli dívat na to, co máme k dispozici my a já jsem přesvědčen, že to je hodně peněz, co naši zemědělci dostanou. Jen pro vaši informaci v absolutním vyjádření, v letošním roce naši zemědělci dostanou na své účty dvacet dva miliard korun a když si vezmete, že před třemi lety to bylo nějakých mezi sedmi a osmi miliardama, tak to je o sto dvacet procent víc, ale ...

Ale víte, co se, pane ministře, v těchto zeměpisných šířkách říká, že peněz není nikdy dost, navíc u zemědělců.

To je pravda, to je pravda, podívejte se, pane redaktore, zemědělci mají pravdu v tom, že peněz není nikdy dost a musím říci, že to nejsou finanční prostředky, které by si naši zemědělci nechali pro mzdy. Tyto finanční prostředky, které jdou do systému, působí, působí prorůstově. Já jsem toto se snažil vysvětlit samozřejmě členům vlády a poslancům v našem parlamentu, kdy jsem uvedl jeden příklad. Jestli dovolíte, já bych ho řekl.

Velmi stručně.

My hnojíme v této chvíli devadesát kilo čistých živin na hektar. V roce 90 jsme hnojili dvě stě padesát kilo čistých živin na hektar. Kdyby naši zemědělci měli finanční prostředky, peníze a mohli si koupit hnojiva a mohli bychom se dostat na těch dvě stě padesát kilo čistých živin, jak před čtrnácti lety, pak by to znamenalo zvýšení výroby hnojiv v České republice o sto padesát procent. Tím já dokladuji to a tak bych mohl uvést dalších deset příkladů. To znamená, chci říci, že, že finanční prostředky, které jdou do systému zemědělství, působí prorůstově a ještě ke mzdám ...

Dovolte, k nim se dostaneme záhy, ještě zůstaneme u tohoto tématu, vypsal jsem si z programového prohlášení kabinetu, jehož jste ministrem, následující pasáž: "Vláda podpoří spravedlivou soutěž českých zemědělců v evropském konkurenčním prostředí uplatňováním systému přímých plateb a programu podporovaných z prostředků Evropské unie a zároveň využíváním národních doplňkových přímých plateb a programů státní pomoci." Konec citátu. Podle vás potvrzením této teze, že ji konkrétně naplňujete, je navýšení o ta například dvě procenta z vedlejších zdrojů, například z pozemkového fondu.

Ne, to není jenom pouze to, ale je to například to, že zajistíme finanční prostředky na kofinancování horizontálního plánu rozvoje, což je první pilíř financování, další pilíř je operační program, kde na jednu vynaloženou korunu, respektive na čtyři koruny, které dostáváme z Evropské unie, musíme vynaložit jednu korunu z národního rozpočtu. Tyto finační prostředky v letošním, pro příští rok máme v rozpočtu rozpočtovány, máme je zajištěny. Pro letošní rok je máme zajištěny také, ale neměli jsme je rozpočtovány. Muselo dojít k velmi složitým jednáním s ministerstvem financí, kdy jsme ty finanční prostředky prostě našli tak, abychom vyčerpali celý rámec na horizontální plán rozvoje venkova a operační program. Třetím pilíře jsou ty vámi zmiňované přímé platby, kdy v letošním roce, jak jsem řekl, je čtyřicet osm procent, pro příští je v absolutním vyjádření rovněž čtyřicet osm procent a já jsem schopen z mimorozpočtových zdrojů tam prostě něco přidat, jak jsem ...

Něco přidat je pět set milionů z pozemkového fondu nebo víc?

Jedno procento je dvě stě padesát milionů.

To znamená, že to bude pět set milionů z pozemkového fondu?

To jsou, to jsou mé možnosti, když to tak řeknu, kdy po dohodě s parlamentem, podtrhuji po dohodě s parlamentem a s vládou, jsme schopni tyto finanční prostředky uvolnit. Ale rozpočet je v této chvíli postoupen Poslanecké sněmovně a Poslanecká sněmovna rozhoduje o rozpočtu, to znamená, nevylučuju, že Poslanecká sněmovna řekne: "No, padesát procent je málo, přidáme další dvě procenta."

To znamená, že vy ještě očekáváte, že třicet sedm miliard korun v rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok by se mohl zvýšit?

Já říkám, že finanční prostředky, které jdou do resortu zemědělství, působí prorůstově, my nejsme konzumenti finančních prostředků jako rozpočtová sféra, která se samozřejmě také musí zaplatit, ale jenom pro informaci, já jsem argumentoval na našem klubu, na klubu sociální demokracie a ve vládě, že mzda kvalifikovaného pracovníka nebo pracovnice, dojičky je deset až dvanáct tisíc korun, což pokládám za velice málo v této době.

Tím se dostáváme, ano, tím se dostáváme k tématu, které jste zmínil, tedy ke mzdám, opět budu citovat z dokumentu významných agrárních organizací v České republice, který byl zveřejněn před týdnem, cituji doslova: "Trvale se státním rozpočtem neřeší podstatně vyšší nemzdové náklady práce, tedy sociální a zdravotní pojištění v českém zemědělství." Je podle vás reálné, aby se tento problém změnil, aby se to řešilo?

Podívejte se, zemědělec je taková osoba, která finanční prostředky, které vydělá nebo dostane na podporách, v prvé řadě investuje do systému výroby a mzdy nechává až na posledním, až na tom posledním místě, nikdy ...

Ano, to je, promiňte, pane ministře, to je logické, ony, pokud se nemýlím, tak například v Polsku, v Rakousku, Německu, Francii nebo Itálii jsou pro zemědělce speciální zdravotní sociální pojišťovny, jichž příjmy jsou z vetší části dotovány. Čeští rolníci tvrdí, že jsou zatíženi plnou výší nákladů, například na zdravotní a sociální pojištění ...

To je pravda.

... což jim komplikuje jejich život a jejich podnikání.

Já si myslím, že to nekomplikuje, že, že prostě polští zemědělci žijí v jiném systému a my žijeme v jiném systému. Prostě tam, v Polsku ...

Není tady záměr ministra zemědělství Jaroslava Palase nějak jim v této věci ulevit, že by neměli ty plné náklady, například na zdravotní, sociální pojištění?

V této chvíli by to znamenalo kolem pěti miliard, tak, jak jsme to počítali, kolem pěti miliard dalších nákladů, tedy dalších finančních prostředků, kterými bychom zatížili buď ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo ministerstvo zemědělství, to předesílám.

Vy jste to propočítali a z toho je tedy nereálné, že byste například ulevovali zemědělským podnikatelům v této oblasti?

V této chvíli to, to prostě tak není.

Ale oni zástupci agrárních organizací argumentují, že nízká podpora právě vysoké nemzdové náklady práce mají za následek a teď se dostáváme k tomu číslu, které jste už také zmínil ...

Ano.

... na příkladu té dojičky, že například nízké mzdy pracovníků zemědělství jsou na úrovni jedenasedmdesáti procent hrubé mzdy, průměrné hrubé mzdy v zemi. Kde byste to číslo rád viděl v budoucnu a co se pro to dá z pozice ministra zemědělství udělat?

Tak předně, předně chci říci, že obvyklým jevem v zemědělských systémech Evropské unie, tedy v jednotlivých státech Evropské unie je to, že mzdy v zemědělství jsou zhruba o pětadvacet procent nižší než v jiných sektorech.

V České republice je to o šest až sedm procent navíc, ano.

Navíc, samozřejmě, že mě toto netěší, ale bylo to dáno tím, že sektor zemědělství byl až do letošního roku velmi silně podfinancován, to znamená, vlády nereagovaly na to, co jsme říkali, že rozpočet ministerstva zemědělství má být někde, byť jsme nebyli v Evropské unii, někde mezi třiceti až čtyřiceti miliardama, teď v této chvíli je to téměř třicet osm miliard, včetně mimorozpočtových zdrojů, jsme to schopni dostat někam ke čtyřiceti miliardám, takže si myslím, že systém bude dostatečně sanován z pohledu finančních prostředků, budou-li příznivé ceny, jakože se v této chvíli jeví, že jsou příznivé ceny, farmářské ceny, pak by sektor zemědělství, tedy zemědělci, zemědělští podnikatelé měli šanci nebo mohou zvednout i platy ve svém sektoru.

Očekáváte tedy, že se to číslo sedmdesát jedna procent průměrné mzdy v zemi změní k osmdesáti?

Byl bych tomu velice rád, myslím si, že ta šance v této chvíli je.

Pravděpodobné ale až v roce příštím, nikoliv, že by v letošním roce došlo k desetiprocentnímu nárůstu.

Musíte zvít v úvahu, že minulé dva roky byly velmi složité. V roce 2002 byly povodně, následovaly silné výmrazky, čtrnáctiprocentní propad cen, to v komplexu vytvářelo úžasnou ztrátu a další zadlužování sektoru zemědělství. Až v letošním roce se nám podařilo tuto bariéru prorazit a jsem pevně přesvědčen, že jsme nastavili takový režim, který bude znamenat solidní prosperitu resortu.

Tím chcete také říci, že i v roce 2005 bude zemědělství ziskové, že po roce 2004, kdy jste naznačil, že by se zisk zemědělství jako sektoru mohl pohybovat kolem dvou miliard, že by i v roce 2005 bylo zemědělství ziskové, nikoliv, že by se opět propadlo do ztráty?

Víte, to žádný ministr zemědělství nemůže tvrdit, nikdy nevíte, co se udá v přírodě, co se udá v zemědělství, jaká katastrofa přijde, ne, že bych ji přivolával, chraň Bůh, ale můžou přijít, může přijít sucho, můžou přijít záplavy, cokoliv může přijít, silné krupobití, větrné smrště, to jsou všechno rizikové faktory, které zemědělci prostě vnímají samozřejmě a kdybych řekl, že příští rok bude stejný jako letošní rok, pak by, to bych musel být asi nějaký věštec, abych ...

To byste musel ťukat na dřevo, aby to dopadlo jako v roce 2004.

Tak, samozřejmě, samozřejmě, že si to přeju, aby byl ten rok minimálně tak dobrý jako letošní.

Při četbě programového prohlášení jsem zjistil, že jste se v něm zavázal ve vaší kapitole, cituji doslova: "Vláda bude při respektování všech příslušných norem Evropské unie bránit nadměrnému byrokratickému zatížení podnikatelských subjektů v zemědělství." Konec citátu. Můžete být konkrétní, co tím máte na mysli?

Mám na mysli to, že budeme prosazovat na radách ministrů a na příslušných, příslušných jednáních v Bruselu to, aby se byrokracie nikoliv zvyšovala, ale snižovala, vstupem do Evropské unie jsme museli přijmout systém Evropské unie, což znamenalo svým způsobem i zvýšení byrokracie. Ale právě předsednická země, Holandsko v této chvíli předsedá, tak jako jeden z pilířů, které by chtěli řešit v průběhu svého předsednictví, je snížení byrokracie. A právě zjednodušením systému si myslím, že k tomu může dojít.

Další téma - české zemědělství v rámci Evropské unie. Boj o cukr se vede v rámci Evropské unie, mluvím o takzvané reformě cukerního pořádku. Velmi stručně řečeno, Česká republika by po reformě musela natolik snížit výrobu cukru, že by se musel do České republiky začít dovážet, teď se vyváží a české cukrovarnictví má nejen v rámci Evropské unie poměrně významné postavení. Pane ministře, je už teď jasné, že se podaří tu reformu definitivně smést se stolu, kterou navrhuje Evropská komise?

Já bych ten problém nestavěl tak, jestli se povede smést reformu, reforma cukerného pořádku je určitě nezbytná a teď je o to, teď jde o to, aby byla spravedlivá. Tak, jak byla navržená komisařem Fischlerem, to znamená, sečíst kvótu A a kvótu B, kdy kvóta A je vlastně domácí kvóta, která se uplatňuje na domácím trhu, kvóta B je vývozní kvóta, to znamená množství cukru, kterou ten či onen producent nebo stát vyváží za hranice, tak reforma říkala, že tyto dvě kvóty se sečtou a pokrátí se o šestnáct procent, poníží se o šestnáct procent, což bylo pro Českou republiku velmi nevýhodné, ve svém důsledku by to znamenalo, že naše země jako tradiční výrobce by se stala, se stala zemí dovozovou. Jak jsem řekl, problémem skutečně je ta kvóta B, to znamená vývozní kvóta, kdy u některých zemí, především u šesti zemí bývalé patnáctky, byla kvóta vypočtena jinou metodikou a představuje zhruba až třicet procent celkové výroby cukru, kdežto u nových zemí je to kolem tří procent.

To znamená, že starší země, staré členské země, především ta šestka, řeší problémy na úkor těch nových členských zemí?

Já bych to tak nechtěl stavět, ale chtěl bych, aby ...

No, tak jste to téměř postavil.

... aby, aby, aby tam byla spravedlnost, aby se řešila kvóta B a já tedy doplním, co je naším principem a co je naší prioritou. Aby kvóta A byla nedotknutelná, to znamená to, co vyrábíme pro domácí produkci, abychom nekrátili. Protože my, pro vaši informaci, před vstupem do Evropské unie jsme vyváželi šedesát tisíc tun cukru a v této chvíli máme kvótu, vývozní kvótu, kvótu B třináct tisíc šest set tun. To znamená, my vstupem do Evropské unie jsme na oltář vlasti nebo na oltář Evropské unie již kvótu B tak nějak ponížili. To znamená, očekáváme, že by u, právě u těch šesti zemí mělo dojít k výraznému krácení a bude po problému.

Poslechněme si, jaká budoucnost by čekala největšího výrobce cukru v České republice, společnost TTD, tady jsou slova generálního ředitele firmy Oldřicha Reinbergra.

Oldřich REINBERGR (zvukový záznam): Pokud by tento návrh prošel, my bychom museli krátit naší kvótu zhruba o třicet tisíc tun, čili my bychom museli sundat to, co vyrábíme nad kvótu, protože už bychom to nemohli vyvážet a museli bychom snížit naši produkci na tu, na úroveň té nové kvóty, která by byla pouhých sto čtyřicet tisíc tun místo sto sedmdesáti tisíc tun. Dotklo by se nás to tak nepříjemně, že bychom pravděpodobně zvažovali uzavření dalšího provozu, museli bychom propouštět řádově sto lidí.

Říká v rozhovoru pro BBC generální ředitel cukrovarnické společnosti TTD Oldřich Reinbergr. České republice se tedy podařilo získat dvanáct spojenců mezi novými i staršími členskými státy Evropské unie proti navrhovanému, proti navrhované reformě cukerného pořádku v rámci Evropské unie. To znamená, že tím, že je tady dvanáct spojenců, tak se bude muset ta reforma předělávat, to je jisté?

Já pevně věřím, že spojence máme, já jsem ..., vy jste řekl dvanáct spojenců, ano, je to dvanáct zemí, které vyjádřily absolutní nesouhlas, protože takováto reforma znamená ztrátu příjmů jejich zemědělců. Jim jde také o způsob vykompenzování tohoto snížení, aby jejich zemědělci nedostávali míň peněz, to znamená, já očekávám, že jsme schopni se domluvit s těmito zeměmi.

A vy očekáváte, že je opravdu průchodné, aby například České republice nebo, asi není možné to stavět podle jedné členské země, je reálné, aby kvóta A se neměnila u všech členských zemí? Je to ten požadavek ...

Je to ...

... když Česká republika nechce měnit kvótu domácí, tak předpokládám, že by to musel být univerzální požadavek pro všechny členské země Evropské unie?

My předkládáme Evropské komisi, aby toto bylo bráno jako za základ, to znamená, aby kvóta A byla neměnná, aby se řešila kvóta B.

To znamená, každý členský stát Evropské unie by vyráběl tolik cukru, kolik je současná kvóta na domácí trh.

Ano, to je jako základ.

Ano.

Druhou, druhou prioritou, je to otázka kompenzací, to znamená, jestli se sníží výroba, jakým způsobem to bude zemědělcům nahrazeno a tedy sníží výroba a dojde-li k poklesu cen, což je avizováno, což je předmětem také této reformy, no, a za třetí, je tam problém izoglukózy, izoglukóza je cukr, který se vyrábí z kukuřice a my požadujeme, aby tento problém se oddělil od reformy cukerného pořádku, protože tento návrh reformy, jak byl přednesen na Radě ministrů komisařem Fischlerem, předpokládá, že ti producenti izoglukózy, kteří, kteří vyrábí tedy izoglukózu, budou mít svou kvótu izoglukózy navýšenu jako kompenzaci a Česká republika izoglukózu nevyrábí, to znamená, Česká republika by byla bita dvěma způsoby. Tím, že nemá izoglukózu a tím, že by došlo k silnému pokrácení kvóty A a kvóty B o těch šestnáct procent.

Kdy očekáváte, že dojde k dohodě na novém, na nové reformě cukerného pořádku v rámci Evropské unie?

To nebude hned, to není otázka týdnů, spíš řady měsíců, já předpokládám, že to bude tak dvacet měsíců složitého vyjednávání.

To znamená někdy až v roce 2006.

Přesně tak.

Vy sladíte hodně a sladíte vůbec, například kávu?

Jak kdy, já sladím kávu, snažím se, snažím se sladit půl kostky cukru, ať je ten šálek malý či velký.

Ne, ptám se proto, že vy jste už zmiňoval v diskusním pořadu televize Prima, že supermarketi, supermarkety a producenti cukru spekulativně zvýšili ceny cukru a už letos šlo o zhruba třicetiprocentní zvýšení cen cukru. Je podle vás reálné, aby celou věc co nejrychleji prošetřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a kontaktoval vás jako ministerstvo zemědělství?

V této chvíli nás nekontaktoval, protože to není, my nejsme v této věci v podstatě přímým partnerem, ale přímým partnerem jsou producenti, prodejci cukru, kdy vstupem do Evropské unie se navýšila cena cukrové řepy téměř o sto procent, někde z téměř devíti set korun za tunu na téměř patnáct set, s tím, že jsme předpokládali, že k určitému navýšení cukru by mělo dojít teoreticky příští rok. A ono dochází už v tomto roce.

Myslíte, že, máte vy osobně podezření, že tam je jistá kartelová dohoda?

To nechci tvrdit, to je věc Úřadu pro hospodářkou soutěž, aby si to prověřil, ale každopádně to zvýšení cen cukru není naprosto opodstatněné teď v této chvíli.

Myslíte, že je tak individuální nebo že tam může být podezření z kartelové dohody?

No, prostě využili, producenti a prodejci využili situace a prostě to tak udělali.

Když se zaměřím ještě na problematiku českého zemědělství v rámci Evropské unie, předseda Českomoravského svazu zemědělských podniků Jan Veleba 27. září v deníku Právo přiznal, že vstup země do Evropské unie přinesl zemědělcům mnohá pozitiva, zároveň však dodává, že pokračuje nerovnost mezi zpracovateli a prvovýrobci, tedy zemědělci. Cituji doslova: "Pokládám proto za velmi znepokojivé, že mnozí tuzemští zpracovatelé si i nadále vztahy k zemědělcům prvovýrobcům představují jako jednostranný diktát," konec citátu. Proč se podle vašeho názoru nezměnily vztahy mezi zemědělci a zpracovateli po vstupu země do Evropské unie?

No, ty se právě změnily a dost výrazně. Před vstupem do Evropské unie byli vlastně prvovýrobci pod tlakem zpracovatelů a po vstupu do Evropské unie se karta obrátila. Zpracovatelé jsou pod tlakem prvovýrobců, kdy prvovýrobci bez bariér, to znamená, vstupem do Evropské unie zmizely bariéry, takže zemědělci si hledají své odběratele a partnery v okolních zemích a ...

Promiňte, ale jestliže tady Veleba píše, jak cituji doslova: "Zpracovatelé si i nadále vztahy k zemědělským prvovýrobcům představují jako jednostranný diktát," a teď ještě dodává příklad, kdy například v současnosti vyváží Mlékárenské družstvo Jih do Německa sedmdesát tisíc litrů českého mléka a připravuje další, když před časem chtěli majitelé tohoto mléka rozumnější cenu, upozornili na to, že jsou připraveni vyvážet do Německa, odpovědí jim bylo sdělení, že vůči nim bude dál přitvrzeno.

Podívejte se, je to věc mezi dodavateli a odběrateli, tedy mezi prvovýrobci a zpracovateli, ale já jsem přesvědčen o tom, že čeští zpracovatelé obecně si uvědomují, že zemědělci mají i jiné možnosti, než dodávat tuzemským zpracovatelům. Ale chtěl bych říci naprosto jasně, že vyvážet surovinu z České republiky bez přidané hodnoty pokládám za chybné.

Což se teďka v mnohých případech děje, protože stále ty vztahy, jak jsem i tady citoval slova z deníku Právo, jsou napjaté, tudíž někteří prvovýrobci raději vyvážejí pouze surovinu, než aby se dohodli s českými zpracovateli.

No, především proto, že v okolních státech cena té suroviny, ať už je to mléko, nebo vepřové maso, je vyšší. Ale má to jeden háček, dojde-li k turbulenci v zahraničí, tam, kam dodávají, byť mají zemědělci smlouvy uzavřené, tak první, kdo půjde, řekněme, zpátky z toho, z této turistiky směrem ven, půjde zpátky domů, tak budou čeští zemědělci. Takže byl bych velmi opatrný na to.

A právě, ano, a oni právě volají po tom, aby se ty vztahy napravily. V programovém prohlášení vlády, pokud jsem jej studoval pozorně, stojí, opět cituji: "Vláda bude podporovat propojení zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu. To je to, po čem například zemědělci volají už delší dobu. Jak to budete podporovat konkrétně?

Tak samozřejmě my zakládáme odbytová družstva nebo podporujeme vznik odbytových, ne zakládáme, ale podporujeme vznik odbytových družstev s tím, aby vznikly tady silné celky, které mohou kapitálově vstoupit do zpracovatelských podniků. To znamená, aby zemědělci mohli vstoupit do zpracovatelských podniků, musí mít na to peníze. To znamená, budeme se snažit řešit finační situace zemědělců, aby do těchto podniků mohli, byť minoritním podílem, vstoupit.

Velmi stručně poslední otázka, ta souvisí s tím, že organizace veterinářů zpochybňuje důvody, které vás vedly k odvolání šéfa a tedy ústředního ředitele Státní veterinární správy Josefa Holejšovského, už jste se dohodli na tom, co Josef Holejšovský bude dělat?

Ano, ano, já jsem jednal s panem doktorem Holejšovským a dohodli jsme se o jeho dalším působení.

Jaké bude?

Bude dělat šéfa vzdělávacího centra, které nově vzniklo, bylo vybudováno za finančního přispění, výrazného finančního přispění Evropské unie.

Jste si vědom toho, že personální změnou jste zpochybnil stav ve veterinární oblasti, jak tvrdí veterináři?

Já si myslím, že se mýlí, já jsem nikdy nezpochybnil odborné kvality pana doktora Holejšovského, to zaprvé, ale za druhé musím říci, že v poslední době jsem zaznamenal pokulhávání v jeho manažerských schopnostech.

Konstatuje ministr zemědělství Jaroslav Palas, děkuji za rozhovor.

Taky děkuji.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Palas: Holejšovský bude šéfem vzdělávacího centra

PRAHA 4. října (ČTK) - Odvolaný ústřední ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský se stane šéfem vzdělávacího centra, které nově vzniklo. V dnešním pořadu Interview BBC to řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Centrum bylo vybudováno za výrazného finančního přispění Evropské unie, řekl bez dalších
podrobností Palas.

"S Holejšovským jsem jednal a dohodli jsme se o jeho dalším působení," uvedl ministr. O termínu nástupu Holejšovského na nový post se však nezmínil.

Palas odvolal ředitele veterinární správy 29. září. Ve funkci ho nahradil dosavadní ředitel jednoho z odborů SVS Milan Malena. Důvodem odvolání bylo údajné pokulhávání Holejšovského v manažerských schopnostech. Odvolání se nelíbí veterinářům.