Václav Moravec moderátor BBC

Stávka v českém zdravotnictví kvůli platům zatím nehrozí. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová chce prosadit požadavek Lékařského odborového klubu na dorovnání platů zdravotníků tak, aby reálné příjmy letos neklesly. Tady jsou slova předsedy Lékařského odborového klubu Milana Kubka.

MILAN KUBEK (zvukový záznam): Pro letošní rok jsme, chceme, aby paní ministryně doporučila ředitelům přímo řízených nemocnic, aby v druhém pololetí vyplatili zaměstnancům odměnu ve výši, jednorázovou odměnu ve výši třiceti procent jejich mzdového základu.

Konstatuje předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová do dvou týdnů svolá ředitele přímo řízených nemocnic a požádá je, aby lékařům a sestrám vyplatili třetinu dalšího platu. Je to systémové řešení? Nejen o tom bude následujících třicet minut.

Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministryně zdravotnictví České republiky Milada Emmerová. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jak velkou hrozbou je pro ministra zdravotnictví výhrůžka protesty, stávkovou pohotovostí nebo stávkou?

No, tak já, abych pravdu řekla, takový protest jsem neslyšela. Je pravda, že jsem to zahlédla v některém dokumentu, který mi poskytnul předseda Lékařského odborového klubu v nedávné minulosti.

Je to ale hrozba pro toho člověka, který usedá do židle ministra zdravotnictví nebo si řekne na takové věci se nebudu ohlížet, protože bych nic neudělal?

No, to je sice pravda, to bych si říct mohla, ale na druhé straně mě to nenechává lhostejnou, neboť vím, že požadavky zdravotníků jsou oprávněné a argumentace, že dostali přidáno od pana ministra Fišera nebývalým způsobem, si myslím, že jsou trošku liché. Je třeba vlastně zvážit, z jakého základu došlo k tomu navýšení platů tehdy a, bohužel, to navyšování se jaksi nedaří. V současné době jde o určitou stagnaci. Zatímco po vstupu do Evropské unie se předpokládal trvalý nárůst těch platů, nikoliv skokovým způsobem, ale pozvolným.

Pokud byste upřímně měla odpovědět, bojíte se nějakých nátlakových akcí ze strany zdravotníků?

No, já se nátlakových akcí nebojím. Já vím, že zdravotníci, a nakonec jsem jedna z nich, jaksi jsou oddáni svému povolání, je tu určitý entuziasmus, který asi kdyby neexistoval, tak možná, že už by protesty byly daleko dříve. Takže já se toho nebojím a myslím si, tím, že budu s nimi, jak se tak říká, v konsensu, že skutečně je potřeba platy navýšit, takže se budeme dohadovat i o věcech dalších a rozhodně bych jim nějaké protesty chtěla rozmluvit, protože určitou perspektivu věřím, že vybojuji.

O tom bude záhy řeč, o vašich bojích a o vybojování perspektivy. S protestními akcemi vyhrožovali představitelé Lékařského odborového klubu kvůli poklesu reálných platů zdravotníků. Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek k odměňování zdravotníků, konkrétně zdravotních sester, říká:

MILAN KUBEK (zvukový záznam): Proč tedy ty zdravotní sestry třeba v těch nemocnicích pracují, když mají o 21 % nižší příjem? Odpověď je velice jednoduchá. Příjem zdravotní sestry je druhým příjmem v rodině. Kvůli tomu se žádná rodina stěhovat nebude a vzhledem k mobilitě pracovních sil a neexistenci trhu s byty ani stěhovat nemůže. A pokud někdo bydlí třeba v Šumperku, tak nemá žádnou reálnou šanci vyměnit své bydlení za byt v Praze. To prostě nikdy ta zdravotní sestra nedoplatí. Oni jsou v pasti a jsou nuceny takto se nechat vydírat.

Říká předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Vy jste se postavila za požadavek Lékařského odborového klubu na dorovnání platů zdravotníků tak, aby jejich reálné příjmy neklesly. Jak dlouho jste zvažovala, zda se za tento požadavek postavit?

No, já, abych pravdu řekla, tento požadavek tak, jak zazněl dnes při té schůzce s Lékařským odborovým klubem, tak jsem slyšela dnes poprvé, a proto ...

Vy jste před tím nečetla média, když o něm referovali zdravotníci?

No takhle, tady šlo přímo už o požadavek, aby tento, toto navýšení činilo třicet procent mzdového základu, to jsem skutečně nečetla, a proto jsem sice tedy slíbila, že budu o zvýšení platů bojovat, nicméně jsem současně vzápětí také řekla, že si musím svolat ředitele přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví, a že je musím konzultovat, zda je to z jejich pohledu schůdné a ...

A teď jsme u toho základního, paní ministryně. Tedy do dvou týdnů svoláte ředitele přímo řízených nemocnic a požádáte je o jejich stanovisko, zda mají na vyplácení třiceti procent dalšího platu. Co když se dočkáte odpovědi, že nemají?

No, to potom bude něco jiného. Budu muset vycházet z aktuální situace a nebudu ...

A co budete dělat?

No, já o tom nebudu jednat sama. Já chci svolat také schůzku, ta bude ale v jiný čas, kde bych právě chtěla za přítomnosti odborářů, a to jak LOKu, tak i Odborového svazu zdravotníků, tedy pardon, pracovníků ve zdravotnictví s předsedou panem Schlangerem, tak bych chtěla s nimi znova tedy o těchto věcech diskutovat, poněvadž ono se nejedná jenom o tento požadavek, a současně mám přislíbenou přítomnost pana ministra Škromacha s jeho spolupracovníky a eventuálně dalšími ekonomy. Musí se ty záležitosti umět propočítat a musí se stanovit nějaké vyhlídky do budoucna.

Nedá se tedy interpretovat vaše schůzka, aktuální schůzka s Lékařským odborovým klubem, že byste jim ve státem zřizovaných fakultních nemocnicích kývla na to, že třicet procent dalšího platu dostanou?

Ne, já bych nerada vzbudila nějaké pohoršení, anebo snad zmatek v myslích ředitelů těchto zařízení. To jsem skutečně nemohla slíbit, a proto jsem řekla, že je musím svolat a konzultovat.

A když ale ti ředitelé, což je velmi pravděpodobné, když budu citovat, část ředitelů tvrdí, že na to ony fakultní státní nemocnice nemají. Například Pavel Horák, který řídí pražské nemocnice, Bulovku a Thomayerovu, konstatuje, že špitály jsou ve ztrátě, mají jen na výplatu mezd, na které je zákonný nárok. To znamená ty nemocnice, a pokud jich bude většina a nebudou mít na vyplacení třiceti procent dalšího platu, kde vezmete ty peníze nebo LOK a zaměstnanci, zdravotníci třicet procent nedostanou?

No, já zase mám, samozřejmě, že to řekl pan ředitel Horák, tomu se nedivím, protože o tomto triumvirátu pražských nemocnic jsem dost informována, jak je asi na tom ekonomicky, ale to vezměme jako určitou výjimku. Naproti tomu třeba ředitel brněnské fakultní nemocnice Burian údajně měl se vyslovit tak, že ty určité srážky, které byly jaksi v průběhu celého roku činěny na platech zdravotníků, byly činěny proto, že se právě počítá s tím, že ke konci roku dojde tedy k tomuto určitému procentuálnímu, dejme tomu, odškodnění, anebo k další mzdě ve výši těch třiceti procent, takže ...

Bude to tedy, paní ministryně, že vám zase vstupuji do řeči, z toho, jak se o tom bavíme, se jasně ukazuje, že to není zcela systémové řešení, že v některé nemocnici na to peníze nebudou, byť tam zdravotníci asi odvádějí stejně kvalitní práci, nebo předpokládám, že tam odvádějí stejně kvalitní práci, jako v nemocnicích, kde na to peníze budou. Je to tedy nesystémové řešení, na tom se shodneme?

No, je to samozřejmě nesystémové. Bylo by asi žádoucí, aby skutečně zdravotníci byli odměňováni zcela pravidelně, a aby tedy jejich příjmy nekolísaly.

Vy nechcete požádat vládu o nějaké mimořádné mzdové prostředky, které by se vyplatily lékařům, nebo skutečně ti, kteří na to nebudou mít, rozumějme ředitelé špitálů, tak tam se přidávat nebude?

No, já, já zatím něco takového neplánuji, abych žádala vládu o mimořádné prostředky. Já vím, že proběhla, anebo probíhá reforma veřejných financí, že takovéto mimořádné výdaje ze státního rozpočtu jsou obtížné a navíc chci říct, že zdravotníci nejsou financováni nebo odměňováni z prostředků státního rozpočtu. Ti jsou odměňováni z veřejného zdravotního pojištění, a že ...

Vy byste ale mohla právě zajistit transfer peněz do veřejného zdravotního pojištění, aby se mohlo přidat zdravotníkům. O tom neuvažujete?

No, to je, to je sice pravda, ale ani to by pak nebyla záruka, že to půjde na platy zdravotníků. Tenhle systém tak, jak je u nás nastaven, je nevyhovující, je nevyhovující pro celé zdravotnictví a tím i pro platy poskytovatelů, tj. zdravotníků. Takže je potřeba se tedy z tohoto vývoje poučit a nastavit takové předpisy a zákony, které tyto nedostatky odstraní.

Lékařský odborový klub navrhuje vyřešit rozdílné příjmy lékařů ve státních a soukromých nemocnicích samostatnou platovou tabulkou pro zdravotnictví. Je to řešení?

No, zdá se, že to není úplně ideální řešení, i když zase to sjednocení by bylo žádoucí, a aby ty odměny byly zajištěné ve stejné výši pro ty které pracovníky, ať už by byli ve státních nebo v nestátních zařízeních, a z toho důvodu, že vlastně odvádějí stejnou plnohodnotnou práci, a proto si zaslouží i adekvátní odměnu.

Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger tvrdí, že platová tabulka jako nástroj jen pro zdravotnictví, zdravotníkům k vyšším výdělkům nepomůže a dodává:

JIŘÍ SCHLANGER, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (ukázka): A nespraví to žádná tabulka. Spraví to jedině teda disponibilní objem mzdových prostředků a to je věc, kterou nějak nemíní pochopit Lékařský odborový klub, že v tom je problém, a pořád vymýšlejí tedy nějaké nové systémy odměňování. My si myslíme, že prostě stojí, že stačí ty dosavadní, zejména zákon o platu, pod který bychom chtěli stáhnout všechny zaměstnance napojené na zdravotní pojištění a na veřejné rozpočty, ale, bohužel tedy, ten problém je skutečně ve stabilitě zdravotního pojištění.

Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Na čí jste tedy straně? Na požadavku LOKu na onu samostatnou platovou tabulku pro zdravotnictví nebo na té straně, kterou teď prezentoval Jiří Schlanger?

No, já jsem na straně zdravotníků, aby dostávali skutečně adekvátní odměny, a to ať už pracují ve státním zařízení zdravotnickém, anebo v nestátním a ...

Promiňte, paní ministryně, to byla šalamounská odpověď, ale tady jsou dva různé pohledy samotných zdravotníků, takže nemůžete být jenom na straně zdravotníků, protože jsou různé názory, jak to řešit. Kam se přikláníte?

No, tak já bych to, nechci být tedy troufalá a znova to opakovat, ale já bych skutečně teď nechtěla tipovat, co je ideální řešení. Ideální asi není žádné, neboť se na něm neshodnou ...

Tak navrhnete nějaké, ano, tak navrhněte nějaké, nějakou třetí cestu.

Ano, z toho důvodu se chci spojit právě s pracovníky ministerstva práce a sociálních věcí a na základě předložených argumentů se pokusit najít ten ideální způsob. Jen mě mrzí, co mě teda skutečně mrzí, taková určitá nejednota, bych řekla, těch odborových pracovníků, představitelů, protože místo aby se ve svých názorech sjednotili a vystupovali tedy jednotně vůči ostatním, tak ta jejich nejednota mě velice mrzí a svědčí to o určitých tedy rozporech, které panují na úrovni poskytovatelů, a to není dobře, protože v jednotě je síla.

Když to tak říkáte, že v jednotě je síla, ukazuje se tedy, abychom uzavřeli téma ohodnocení zdravotníků v České republice, že je pravděpodobně nereálné, že by se ve větší míře přidávalo těch třicet procent dalšího platu, jak požadují lékařské odbory, rozumějme Lékařský odborový klub?

Já bych to nerada uzavírala. Skutečně je to věc, která se dneska vlastně začala projednávat a ...

Ale, promiňte, jasně jste to označila, to řešení, za nesystémové, protože není možné teď aktuálně přijmout ...

Ano, to souhlasím.

... systémové řešení a jasně bude individuální, bude záležet na nemocnici, nikoliv že vy byste bojovala za systémové řešení, a že by se dostalo třicet procent platu všem.

Nechci to uzavírat ani toto, protože jsem ještě nekonzultovala ředitele a samozřejmě jak která nemocnice prosperuje, to záleží na mnoha okolnostech, ale především na schopnosti jejího vedení, a tak se domnívám, že ti ředitelé, kteří by tedy byli ve výrazném propadu, tak by to příliš nesvědčilo o jejich kvalitě.

Máte k dispozici, když jste vůbec jednala s Lékařským odborovým klubem, nějaké audity fungování nemocnic, o kterých mluvil váš předchůdce Jozef Kubinyi, že je dává, že je dal zadat, a že by měly být k dispozici. Máte k dispozici audity, jak fungují české nemocnice?

No, já nějaký komplexní audit o všech nemocnicích po ruce nemám a možná, že kolega Kubinyi se zmiňoval pouze o těch třech nemocnicích, které spojoval tedy a tam byl udělaný určitý audit, jehož výsledky přišly na stůl včera. To ještě nemám komplexně prostudované. Ale jinak jako nějakou souhrnnou zprávu o všech nemocnicích fakultních, které jsou pod gescí ministerstva zdravotnictví, po ruce nemám, a pokud tedy nebyla zadána, anebo neexistuje, tak by bylo asi dobře se tím pochopitelně zabývat.

Chcete tedy v nejbližší době prověřit, u kterých nemocnic byly audity zadány, a v případě, že, znamená to, že nebyly zadány celoplošně, protože o tom byste věděla?

No, o tom bych asi věděla, i když je možné ...

A neuvažujete o tom, že byste je zadala, celoplošný audit všech nemocnic, které spravuje stát?

Ano, v této souvislosti se to přímo nabízí, a pokud tedy skutečně to zadáno nebylo a já o tom nevím a výsledky hlavně nemám, tak jednak bych je urgovala, kdyby byly zadané a dosud nebyly na stole, anebo bych je iniciovala. Tak to rozhodně mám v úmyslu.

Kdy?

No, možná hned zítra.

To je slovo do pranice, že budou zadány celoplošně audity všech státních nemocnic?

Ano.

Vyvodíte z případných špatných výsledků toho auditu nebo celkového auditu pak příslušné personální změny?

No, tak pokud bych věci pomohla, tak samozřejmě ano. Je potřeba rozklíčovat, a to by ten audit měl přinést, na čí účet vznikly nějaké dluhy, vyšší a tak dále, neboli to by skutečně se mělo potom odrazit v personální politice.

Závěrečná otázka, dokdy bude podle vašeho názoru přijato systémové řešení v odměňování pracovníků ve zdravotnictví, aby neklesaly reálné příjmy zdravotníků?

No, já chystám určitý návrh předložit v rámci koncepce, kterou jsem přislíbila v průběhu měsíce října předložit, a tam potom bychom se také bavili o tom, jak je to schůdné a není schůdné, v tom kroužku, který už jsem naznačila, to znamená s pracovníky ministerstva práce a sociálních věcí, s odborovými kluby a samozřejmě se zdravotníky samotnými.
redaktorka

Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger před několika desítkami minut na tiskové konferenci novinářům řekl, jak zlepšit ohodnocení zdravotníků a nejen to:

JIŘÍ SCHLANGER, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (zvukový záznam): Takže my máme takřka univerzální recepty na to, jak současnou situaci změnit. Počítáme s tím, že kdyby se zefektivnila síť zdravotnických zařízení, takže by to mohlo vést k tomu, že by se šetřilo na přístrojích, na investicích, na provozních prostředcích a podíl platů nebo podíl mezd v nemocnicích by ze současných čtyřiceti procent mohl vzrůst až na šedesát procent a tím pádem by byly prostě ty peníze, který dneska nejsou, ale to znamená reformu zdravotnictví a zatím jsme si nevšimli, že by tady někdo tu reformu měl připravenou. Takže to je náš v tuto chvíli největší problém.

Konstatuje předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Jednoduchá otázka, už je vaše reforma napsaná?

No, tak v určitých rysech samozřejmě, já už jsem si dávno psala různé poznámky, jak bych co řešila, třeba na rozdíl od svých předchůdců, a to jsem takové teze také zadala a spolupracuji s komisí, se zdravotnickou komisí Lidového domu na formulaci této slibované koncepce.

Kdy bude dopsána?

Předložím ji v říjnu, jak jsem říkala. Dneska, vlastně zítra je 1. října, takže ...

Ano, takže, takže zítra.

Takže možná, že mám třicet dnů ...

Stejně jako audity nemocnic.

... jednatřicet dnů čas, neboť když bych ji předložila 31. října, tak je to v říjnu.

Teď přiznám, nemám tady kalendář, jestli vůbec je 31. října.

Je, je, já to vím, takhle na těch ...

Protože, protože s tím počítáte, že to předložíte jednatřicátého?

Ne, ne, to, to jsem si dělala trošku jako legraci a legrace to přitom vůbec není, ale rozhodně v průběhu měsíce října bude tato koncepce předložena k určité diskusi v odborných kruzích a ...

Promiňte, co vám v té koncepci teď chybí nebo co ještě není doděláno, abyste ji předložila 1. října?

Já bych řekla, pane redaktore, stylisticky potřebuje upravit. Jako základní zásady tam jsou od samého začátku, to znamená takové zásady, které sociální demokracie dávno prosazuje, aby zdravotní péče byla rovnocenná, všem dostupná, časově i geograficky, a aby byla kvalitní. Všichni občané na to mají právo, neboť všichni přispívají, anebo je za ně přispíváno do balíku solidárního zdravotního pojištění, neboli tohleto bych chtěla zajistit, ale, samozřejmě, aby tyto všechny kvality byly zajištěné, je potřeba přistoupit k organizaci zdravotnictví řekněme nového typu, protože nové je už jenom tím, že se změnil způsob jeho financování a toto financování ho do jisté míry zmodifikovalo, když to mám říct šetrně, spíše deformovalo.

Když už jde pouze o stylistické úpravy, můžete naznačit, jak velké rezervy v celkovém systému českého zdravotnictví jsou a kolik je možné dobrou reformou zdravotnictví ušetřit, aby bylo i na systematické řešení zlepšení finančního ohodnocení zdravotníků?

No, já kdybych měla splnit vaše přání, tak bych si dovolila vyjmout třeba náklady na léky.

Ne, mně jde o celkovou částku.

Celkovou částku.

Kolik, když se na to podíváme komplexně?

No, takhle, mně by stačilo, a to teď spočítané přesně nemám a to asi nebudu mít spočítané ještě dlouho, protože bude potřeba, aby praxe potvrdila, zda to je a zda to funguje tak, jak si já představuju. Takže je potřeba si uvědomit, že by stačilo, kdyby to hospodaření na úrovni zdravotních pojišťoven bylo vyrovnané, to znamená příjmy rovná se výdaje, aby prostě výdaje nebyly větší, než jsou příjmy.

Což je v současnosti deset miliard, deset až patnáct miliard se pohybuje rozptyl. V letošním roce by mělo zdravotnictví skončit opět zhruba s desetimiliardovou ztrátou, nemýlím-li se.

No, dá se to i tak formulovat, i když ten rozptyl se uvádí daleko větší, ale asi tak zhruba ta střední hodnota se udává deset miliard.

To znamená, že deset miliard jsou rezervy, které po vaší reformě bude možné ušetřit a nebude, nebudou už média referovat, že každý rok skončí zdravotnictví s dluhy.

No, dá se to tak říct a já jsem chtěla tedy hovořit o té lékové politice.

Je to, že vám zase vstupuji do vaší řeči, je to velmi neslušné, ale je to právě ta oblast, kde se dá nejvíce ušetřit?

Dá se hodně ušetřit. Já jenom chci říct to číslo, že za loňský rok se za léky vydalo pětapadesát miliard, a když by se přistoupilo na ten můj navrhovaný způsob oné zdravotní knížky, kde by byl jasně kontrolovaný předpis, příjem léků, kde by se přísně dbalo na to, kolik léků vlastně může nejvíc například starší nemocný užívat, aby ho to neotravovalo, ale spíše léčilo, jak jistě bychom chtěli, tak potom se dá tímto způsobem, a to jedna slovenská pojišťovna zjistila, ušetřit třetina nákladů.

Z těch pětapadesáti miliard, pokud se nemýlím, třetina je zhruba patnáct, patnáct ...

To je víc.

Sedmnáct, dvacet. Sedmnáct až dvacet miliard by byla třetina, se dá ušetřit v lékové politice. Vy jste, když už mluvíte o lécích, vy jste pozastavila platnost vyhlášky, která snižovala částky, které za léky proplácejí zdravotní pojišťovny. Prezident České lékařské komory David Rath toto rozhodnutí nepřivítal a dodal:

DAVID RATH, prezident České lékařské komory (zvukový záznam): Každého půlroku je takováto vyhláška vydávána, každého půlroku posledních pět let zažíváme obdobnou story, kdo to sleduje, tak ji zná, to znamená vždycky se sníží úhrady desítkám preparátů z mnoha důvodů, je větší konkurence, klesla cena v zahraničí, mění se kurzy koruny vůči jiným, jiným měnám a tak dále. Vždycky před vydáním té vyhlášky všichni výrobci takto postižení, že mají dostat méně peněz za své výrobky, spustí podle mého soudu naprosto pochopitelné, pochopitelný pláč a litanie s tím, že pacienti budou platit víc a že to je strašné a vždycky se pak ukáže, že to tak není.

Říká v rozhovoru pro BBC prezident České lékařské komory David Rath s tím, že podle názoru České lékařské komory vůbec pacienti připlácet nemuseli, protože by se snížila marže farmaceutických firem. Proč jste si toto nemyslela?

No, to se předpokládalo pouze. To já nemohu zaručit. To se předpokládá, že vždy k tomu nakonec dojde, aby ten jejich výrobek nebyl tedy vlastně dražší než toho konkurenta, a aby šel na odbyt.

Ale vždy na ta Rathova slova došlo.

No tak já budu ráda, když na ně dojde, ale mně šlo o to, že se tato norma nová, tedy tato nová vyhláška dotýkala, aspoň podle předběžných avíz se dotýkala nemocných, kteří berou léky na vysoký krevní tlak a proti cukrovce.

Jak to tedy vyřešíte? Platnost té vyhlášky je pozastavena. Kdy bude vyhláška nová?

Já jsem, jak už jsem slibovala na začátku své této ministerské kariéry, řekla, že pokud nebudu souhlasit s doporučením kategorizační komise, takže si zvolím několik expertů, kteří by tu normu posoudili a dají mně doporučení každý jednotlivě a já se potom rozhodnu podle i vlastní úvahy, protože já se tedy pod to podpisuji. Já tyhlety expertizy obdržím do týdne, a potom bych tedy po náležitých korekcích, anebo po eventuálních korekcích bych tu vyhlášku znovu podepsala a ta její platnost by byla asi od 1. listopadu.

Když tvrdíte, že léková politika je tou politikou, ve které se dá nejvíce ušetřit a nejvíce, nečesky a nehezky řečeno, racionalizovat, které jsou pak další momenty, které jsou ve vaší koncepci zásadní, když říkáte, že na lékové politice, na kterou se v České republice vydává pětapadesát miliard korun, se dá ušetřit až celá třetina, pokud budou fungovat zdravotní knížky jako jeden asi také z vašich klíčových prvků v reformě zdravotnictví.

Ano, takže další takový zdroj by byl nepochybně v důsledné restrukturalizaci lůžek, která už byla započata, ale nebyla dosud dokončena, a hlavně by šlo o definici zdravotně-sociálního lůžka, kde převažují faktory sociální nad zdravotními, pro které je nemocný hospitalizován.

V celkovém počtu sníží se počet lůžek, ať už, vy říkáte zdravotních, to jsou, česky řečeno, ta ambulantní nebo ne česky, ale, lidově řečeno, ta ambulantní lůžka v nemocnicích a ta sociální, to je především v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Ne? Vy tady kroutíte hlavou.

Ne, ambulantní lůžka ...

To neexistuje vlastně?

No, tak máte pravdu, existují, ale těch je tam mini, mini, minimum. Hlavně jsou tam lůžka tzv. standardní podle dosavadních norem. Žádná lůžka akutní dosud definována nebyla. Dále jsou tam, daleko menší počet lůžek je tam na jednotkách intenzivní péče, ale ...

Ale v celkovém počtu, sníží se, když započítáme ať už ta sociální nebo i ta zdravotní, sníží se v České republice v celkovém počtu počet lůžek?

Takhle, zmenší se nebo sníží se relativně a já bych nechtěla právě, aby se pokud možno nesnižovala absolutně, protože ten rozdíl mezi tím zdravotním a zdravotně-sociálním lůžkem bude ten, že na tom sociálním lůžku bude nemocný nebo lépe řečeno sociální hospitalizace probíhat, která bude mít vícezdrojové financování, tedy nebude financována jako lůžko zdravotní, pouze z prostředků veřejného zdravotního pojištění. A myslím si, že toto by byl zdroj financí podstatný, daleko větší možná než to, co bych chtěla ušetřit na lécích.

Když mluvíme o nemocnicích a o lůžkách, tak politici se v současné době přou o to, zda se mají krajské nemocnice měnit na akciové společnosti, jak se o tom uvažuje ve středních Čechách. Je zde návrh poslance ČSSD Jaroslava Krákory. Celý ten spor může skončit až u Ústavního soudu. Jste přesvědčena o tom, že Ústavní soud nakonec může dát zapravdu politikům ODS?

No, pokud vím, tak k Ústavnímu soudu by chtěli poslanci ODS dát tu situaci, kdy k zákonu o hluku byla naroubována věta, že se tyto nemocnice nemají převádět na obchodní společnosti. To je prostě tedy odtažitý problém, který byl na tento zákon naroubován, a to z toho důvodu, že je určité nebezpečí z prodlení. Ono se nejedná jenom o Středočeský kraj. Já jsem z Plzeňského kraje a tam byly tyto nemocnice převedeny na obchodní společnosti schválením krajského zastupitelstva 5. května loňského roku a od letošního 1. ledna už takto fungují.

To znamená, že je nutné řešit to tímto způsobem?

Je, ano, znova opakuji, je nebezpečí z prodlení. Já nechci, aby nemocnice byla obchodní společností. Já chci, aby byla neziskovou organizací a to by měl řešit Krákora svým návrhem.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Děkuji za rozhovor. Někdy příště na shledanou.

Já také děkuji. Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.